OBRÁBĚNÍ I OBRÁŽENÍ - je založeno na stejném principu jako hoblování ( hoblování je obráběním jednobřitým nástrojem ) ale hlavní pohyb vykonává nástroj upevněný ve smýkadle stroje. Posuv koná obrobek na konci vratného zdvihu smýkadla. Může být přímočarý nebo kruhový. Zpětný zdvih při těchto metodách snižuje produktivitu obrábění. Proto je zpětná rychlost 1,5x - 4x větší než pracovní rychlost. Obrážecí nože: Při obrábění se pohybují ve směru své osy. Nevýhodou je velké vyložení břitu, způsobuje pružení a chvění nástroje, obtížné chlazení a odvod třísek. Pro zvýšení tuhosti se těleso nože zesiluje. Úhel čela vždy kladný. Stáčení třísky se usnadňuje vydutým broušení čela. Řezné podmínky při hoblování a obrážení Hloubka řezu t (mm) se volí co největší podle tuhosti soustavy a výkonu stroje. Přídavek na čisto: 0,5 1 mm Průřez třísky S (mm 2 ) - dán součinem tloušťky a šířky třísky S = a x b častěji však S = t x s. Řezná rychlost v (m.min-1) se volí podle: - řezivosti nástroje - obrobitelnosti součásti - velikosti třísky - typu použitého nástroje Obrážečky Základní části: smýkadlo, stojan, pracovní stůl, křížové saně. Vodorovné - použití: při obrážení krátkých rovinných a tvarových ploch. Svislé - vhodné k obrážení rovinných ploch a rotačních válcových ploch, kolmých k upínací ploše obrobků.
Práce na hoblovkách a obrážečkách Vodorovné, svislé, šikmé hoblování rovinných ploch hoblování tvarových ploch PROTAHOVÁNÍ A PROTLAČOVÁNÍ produktivní metody třískového obrábění nástroj ( protahovák, protlačovák ) vykonává přímočarý hlavní pohyb. Jednotlivé břity zubů jsou uspořádány tak, že následující zub převyšuje předcházející o malou hodnotu, která představuje posuv na zub s. Protahovací a protlačovací nástroje Protahováky jsou namáhány tahem. Podle polohy obráběných ploch protahováky se dělí na: a) vnitřní b) vnější
Protahovák má část : - upínací - vodící - řeznou - kalibrovací a zadní vedení Zuby protahováku: - přímé - ve šroubovici Počet zubů se řídí převýšením zubů a hloubkou protahovaného tvaru. Vyjde -li velký počet zubů a velká řezná délka nebo velká hmotnost protahováku, rozdělí se protahovaní na několik stupňů a provádí se sadou nástrojů. Upínací část - hranolovitá nebo válcová část protahováku, jíž se nástroj upíná a unáší do řezu. Vodící část - musí zajistit snadné a přesné zavedení nástroje do obrobku. Řezná část - má řezné zuby. Zuby jsou odstupňovány dle předepsané třísky a hrubují postupně žádaný tvar. Přesazení zubů s z se volí podle obráběného materiálu v rozsahu od 0,02 až 0,2 mm. Kalibrovací část dává obráběné ploše přesné rozměry, správný geometrický tvar a hladký povrch. Rozměrově i tvarově jsou kalibrovací zuby v počtu 4 až 8 shodné s posledním zubem řezné části. Požaduje-li se velmi hladký povrch, přidávají se za kalibrovací část hladící zuby. Jednotlivé hladící zuby se postupně zvětšují o 0,01 až 0,02 mm na průměru podle přídavku, který bývá 0,01 až 0,08 mm, podle rozměru obráběné plochy a jakosti materiálu. Protlačováky mají stejný tvar i geometrii zubu, jsou však kratší a stopku u nich nahrazuje kuželovitá část. Protahovací a protlačovací stroje Používá se vodorovných a svislých protahovaček. Charakteristickým parametrem je průtažná nebo průtlačná síla. Vodorovné protahovačky zaujímají větší půdorysnou plochu než svislé, dovolují však použít delších trnů a jsou konstrukčně jednodušší. Využívá se jich především k protahování vnitřních ploch.mají hydraulický pohon. Obr. Vodorovná protahovačka Obr.Svislá protahovačka
Protlačovací hydraulické lisy jsou jednoduché stroje vhodné pro obrábění vnitřních ploch. Nástroj se neupíná, vsune se předním vedením do díry a působením tlakové síly se protlačí obrobkem. Příklady protahování a protlačování Obr. Protahování a protlačování vnitřních ploch Obr. Protahování vnějších ploch Dosahovaná přesnost a drsnost Běžně: IT6 až IT 8 - Ra 3,2 až 0,4 FRÉZOVÁNÍ způsob třískového obrábění hl. řezný pohyb vykonává nástroj fréza ( otáčivý ) vedlejší obrobek ( přímočarý, kruhový ) stroj frézka, je schopna pracovat až ve 3 osách Nesousledné frézování Fréza se otáčí proti smyslu posuvu. Průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky. Nevýhodou je, že břit zubu na začátku řezu klouže po obrobené ploše a teprve zabírá => zhoršuje povrch. Řezná síla F směřuje nahoru, a tím nepříznivě ovlivňuje způsob upnutí obrobku. Sousledné frézování Fréza se otáčí ve smyslu posuvu. Tříska od max. tloušťky do minimální. Silné rázy při vnikaní zubu do materiálu lze odstranit použitím fréz se šikmými zuby. Obrábí se především houževnaté a měkké materiály.
Frézování čelními frézami co největší záběr, odebírání nejen po obvodě ale i v čele Frézy: osa se shoduje s osou otáčení nástroje ROZDĚLENÍ FRÉZ A) Podle funkce frézy k obrábění rovinných ploch - válcové nebo čelní válcové frézy k obrábění drážek - drážkovací a kotoučové frézy pro obrábění tvarových ploch - tvarové úhlové, kuželové, rádiusové, na ozubení a závity B) Podle provedení a tvaru zubů frézované podsoustružené podbrušované C) Podle počtu dílů celistvé svařované s vkládanými zuby dělené D) Podle způsobu upnutí nástrčné ( válcové, kuželové, tvarové, drážkovací) stopkové s válcovou nebo kuželovou stopkou
E) Podle smyslu otáčení pravořezné levořezné F) Podle technologie výroby frézy odlévané svařované tvářené broušené Frézovací hlavy - používají se pro obrábění rovinných ploch. Menší hlavy jsou konstruovány se vsazenými zuby ve tvaru soustružnických nožů s pájenými břitovými destičkami ze SK nebo RO. Dnešní frézovací hlavy jsou s vyměnitelnými břitovými destičkami ze slinutých karbidů. Výhody těchto hlav: Snadná záměna SK různé jakosti Snadná výměna opotřebovaných destiček Úspora ostření pro uživatele Delší trvanlivost břitů, neboť je odstraněno pnutí, které bylo u pájených destiček. Řezná rychlost měří se na největším průměru frézy: v = π.d.n / 1000 (m/min) Posuv je dán délkou vzájemného posunutí obrobku a nástroje: Posuv na zub - f z (mm), Posuv na otáčku frézy - f o, Posuv za minutu - f min F min = n. f o = n. f z.z Kde z je počet zubů frézy. Výpočet strojních časů: T As = L. i f min (min) Kde L je celková dráha frézy (mm), f min - poduv (mm/min), i - počet záběrů
Frézky: Podle polohy vřetena jsou buď vodorovné nebo svislé. Podle účelu a konstrukce se dělí na konzolové, stolové, rovinné a speciální (frézky na ozubení, kopírovací atd.). Charakteristický rozměr frézky je dán velikostí upínací plochy stolu. Konzolové frézky Svislé konzolové frézky Vodorovné konzolové frézky Univerzální konzolové frézky Stolové frézky Rovinné frézky Portálové frézky Speciální frézky. Kopírovací frézky Číslicově řízené frézky Obráběcí centra Práce na frézkách: Upínání nástrojů a obrobků Frézování rovinných ploch Frézování drážek, zářezů a vybrání Frézování zakřivených Frézování dělícím způsobem Přímé dělení Jednoduché nepřímé dělení Diferenciální dělení