EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI



Podobné dokumenty
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

05 Biogeochemické cykly

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

CZ.1.07/1.5.00/

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Učební osnovy pracovní

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

MATEMATICKÁ BIOLOGIE

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od do

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.


Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

CZ.1.07/1.5.00/

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Zkoumá: Obory ekologie:

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 4. veřejné soutěže programu EPSILON

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

analýzy dat v oboru Matematická biologie

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Energetika ekosystémů

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Pozor na chybné definice!

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Zemské systémy a cykly

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Modul 02 Přírodovědné předměty

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318

Transkript:

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786

Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy. Sloţky ţivotního prostředí, cykly základních prvků a sloučenin v biosféře.

Ekologie jako věda Ekologie - oikos+logos, 1866 Ernst Haeckel Zdroj: wikipedia

Ekologie jako věda Obor o interakcích mezi organizmy navzájem a jejich ţivotním prostředím (minulým, přítomným a budoucím). toky energie a látek v ekosystémech ovlivnění organismů prostředím a prostředí organismy uspořádání společenstev struktura a dynamika populací mezidruhové interakce

Některé populace mohou mít zásadní vliv na svoje prostředí Ţijeme nyní, ale vše je důsledkem vývoje, ekologie zahrnuje minulost, přítomnost i budoucnost prostředí Environmentální vědy ekologie Poznatky získané studiem ekologie se mohou pouţít v environmentálních vědách (studium působení člověka na ţivotní prostředí a naopak, vyuţití přírodních zdrojů)

Postup při výzkumu nějakého jevu 1. Pozorování, popis hypotéza 2. Experimenty, testování hypotéz 3. Modely (funkce prediktivní a explikativní) Vědy uţívané při studiu ekologie: fyzika, chemie, molekulární a buněčná biologie, fyziologie, evoluční biologie, taxonomie, pedologie, geologie, paleontologie,

APLIKOVANÁ EKOLOGIE - Uţ lovci a sběrači museli znát ekologii vyuţívaných druhů rostlin a ţivočichů. - Dnes je aplikací mnoho, velmi často v ochraně přírody, ale i jinde (biotechnologie, vodní hospodářství,..). - Je důleţité si uvědomit, ţe jednotlivé ekologické zájmy mohou jít proti sobě: zabráním-li periodickým poţárům v savaně, zachráním některé jedince, ale jiným zabráním v přirozené obnově, naruší se dynamika ekosystému, nevyhnutelný poţár potom bude zničující.

Počet slunečných dnů v roce Důleţitost opakovaného měření 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

Základní ekologické pojmy a principy jedinec populace společenstvo biotop (habitat) ekosystém biom biosféra

biotop (habitat)

ekosystém Ohraničený (víceméně) ekologický systém, který se skládá z organizmů ţijících v určitém prostoru a čase, a z prostředí, s kterým se vzájemně ovlivňují Probíhají zde: Biotické a abiotické procesy Sociální procesy Toky prvků a sloučenin

ekosystém biotické sloţky abiotické sloţky Primární producenti, Herbivoři, karnivoři, Omnivoři, detritofágové, Teplota, sráţky, Sluneční záření, Voda, chemické prvky a sloučeniny,..

Jednoduchý model ekosystému

ekosystém Foley et al. 2005

Biomy světa

Česká arkto-alpínská tundra

Biosféra biosféra tenká vrstva kolem Země, kde organizmy interagují s: Atmosférou Hydrosférou Litosférou Kryosférou Christensen, 1991 anorg. prvky a sloučeniny jsou přijímány autotrofy a přeměňovány na komplexní organické molekuly komplexní organické molekuly jsou přeměňovány v potravních řetězcích a částečně uvolňovány zpět jako prvky a anorganické sloučeniny

Biodiverzita (biologická rozmanitost) Nejen počet, ale také relativní zastoupení druhů (genů) v určitém prostoru. Ukazatel zdravého ekosystému (různorodost prostředí), diverzita dělá diverzitu Biodiverzitu sniţují negativní zásahy člověka, invazní druhy, přírodní katastrofy

2010 - rok biologické rozmanitosti (OSN) Kampaň v EU: Biologická rozmanitost záleţitost nás všech Uvědomění si i ekonomických dopadů při ztrátě biodiverzity. Jakým způsobem můţe kaţdý z nás přispět k obnově a zachování biodiverzity? www.weareallinthistogether.eu

Biodiversity hotspots Myers, N., et al. (2000) "Biodiversity hotspots for conservation priorities." Nature 403:853 858.

Ekologická stabilita Schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své základní charakteristiky Rezistence schopnost společenstva odolávat narušení Resilience rychlost s jakou se společenstvo po narušení vrátí do původního stavu (nízkou pruţnost má tundra, vysokou eutrofní rybník) Obecně ekologická stabilita klesá se zvyšující se sloţitostí společenstev (ale neplatí to jednoznačně, dříve se naopak věřilo v pravý opak)

Toky energie, prvků a sloučenin (biogeochemické cykly) Tok energie a koloběhy látek jsou vzájemně propojené Prostředí ovlivňuje organizmy a naopak organizmy ovlivňují prostředí, ve kterém ţijí

Základní termíny Prvky v přírodě - definovaný prostor a mnoţství Zásobník (pool) Výměna prvků mezi zásobníky Zásoba prvků v zásobníku Velikost zásobníků a rychlost toků Tok (flux) Doba zdrţení (residence time) Cyklus ţivin

Prostorové měřítko Globální cykly Lokální cykly (ekosystémy a jejich části) - ekosystémy mají různou velikost, z toho vyplývá různá úroveň studia a různé metody studia

Prostorové měřítko globální povodí Jak zvyšování CO 2 v atmosféře ovlivňuje fotosyntézu v mořských ekosystémech? Jak skladba stromů v povodí ovlivní kvalitu vody? lesní ekosystém půdní ekosystém Jak kyselé sráţky změní produktivitu lesa? Jak mnoţství bezobratlých ovlivní kvalitu půdy?

Časové měřítko Krátkodobé cykly otáčení Země kolem své osy (den a noc) otáčení Země kolem Slunce (sezónnost) Dlouhodobé cykly odchylky v oběţné dráze Země kolem Slunce - změny v radiaci doby ledové interakce CO 2 a litosféry

Časové měřítko Krátkodobé (vteřiny, hodiny): sluneční záření a fotosyntéza, sráţky a vlhkost půdy, Sezónní: opadavý les, primární produkce v jezeře,.. Sukcesní: několik měsíců po poţáru, několik let po opuštění lomu Migrační/invazní (roky aţ tisíciletí): spásání porostu, invaze organizmu Evoluční e geologická historie (tisíciletí): vývoj řas a sinic, produkce kyslíku, koloběhy prvků, střídání ledových dob s meziledovými,

metry Prostorové měřítko 10 3 10-3 10-9 Časové měřítko dny měsíce roky

Tok energie v ekosystému Všechny organizmy potřebují prvky a sloučeniny pro svou stavbu a energii pro svou aktivitu Biomasa hmota organizmů na jednotku prostředí (např. t ha -1, g l -1 ) Biomasa rostlin je téměř vţdy větší neţ ostatních organizmů, protoţe rostliny dokáţí fixovat C při fotosyntéze (jsou to primární producenti)

Tok energie v ekosystému Primární produkce je rychlost, se kterou se biomasa vytváří (např. J m -2 den -1, mg l -1 den -1 nebo g C m -2 rok -1 ) Hrubá primární produkce je celková fixace energie pomocí fotosyntézy Čistá primární produkce je rozdíl hrubé primární produkce a respirace

Čistá primární produkce Zdroj: NASA

Tok energie v ekosystému

Globální cyklus vody tradiční pohled whoi.edu

Globální cyklus vody oceánografický pohled whoi.edu

Distribuce vody na Zemi Sladká voda 3 % Slaná voda 97 % Ostatní 0,9 % Podpovrchová 30,1 % Ledovce, permanent ní sníh 68,7 % Povrchové vody 0,3 % Mokřady 11 % Jezera 87 % Zdroj USGS

Předantropogenní cyklus uhlíku Krátký cyklus (fotosyntéza a respirace Rozkladné procesy zvětrávání vápenců a fosilní organické hmoty Dlouhý cyklus: Organizmy využívají C z oceánu / atmosféry pro svůj metabolizmus a schránky ropa, plyn, uhlí podzení zásoby Zdroj: ucar.edu

Globální cyklus uhlíku hlavní toky a zásobníky Skinner and Porter 1987

Globální cyklus dusíku hlavní toky a zásobníky Zdroj ECN Nizozemí

Globální cyklus fosforu hlavní toky a zásobníky Před vlivem člověka (Tg P nebo Tg P/ rok) apatit Vliv člověka Zdroj: Filippelli