Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE
Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční uzel Brno Datum: 24.4.2014 Cílová skupina: student gymnázia Vzdělávací obor: geografie Anotace: prezentace informuje o historickém vývoji železniční dopravy v Brně a poukazuje zvláště na územní expanzi
ŽELEZNIČNÍ UZEL BRNO NA MAPĚ Brno = metropole Moravy, takřka 400 tis. obyvatel jádro situováno nad soutokem Svratky a Svitavy nejvyšší nadm. výška Brna: 479 m n.m. (u Žebětína) nejnižší nadm. výška Brna: 192 m n.m. (u Přízřenic) první písemná zmínka o Brně z r. 1091 (hrad na Petrově) Brno povýšeno na město r. 1243 (za Václava I.)
hl. město Markrabství Moravského od 1642 důležitý strategický bod (proto do pol. 19. st. stále opevněno) významné centrum textilního průmyslu (od 18. st.) s rozvojem textilnictví vznik nových ulic (přelom18./19. st.): Nová (Lidická) Cejl Křenová Dornych Trnitá Pekařská Vídeňská Olomoucká Hlinky vliv na odstraňování hradeb měla stavba železnice z Vídně (1839)
1850 k Brnu připojeno 32 předměstských obcí ve 2. pol. 19. st. další nárůst průmyslu (zejména vlnařství) 1853 zahájeno celkové bourání opevnění vliv na územní expanzi na místě původního opevnění dnešní třídy: Husova Benešova Joštova Nádražní 1869 zahajuje provoz koňka MHD (využívá dodnes zmíněné třídy) na staré jádro navazuje postupně výstavba předměstí následným srůstem vzniká hvězdicovitý typ zástavby
demografický vzestup Brna: pol. 19. st. cca 60 tis. obyv. poč. 20. st. cca 100 tis. obyv. 1919 vzniká Velké Brno 210 tis. obyv. (po připojení 23 obcí) dnes téměř 400 tis. obyv. územní vývoj města značně ovlivnila výstavba sídlišť od 60.let 20. st. struktura Brna tvořena třemi zónami: 1) centrální zóna ( staré město v dimenzi původního opevnění) 2) střední zóna (obepíná jádro, přičleněna po r. 1850) 3) vnější zóna (obce a městečka připojené po r. 1919)
Brno je významný dopravní uzel v osobní dopravě zastoupena: železniční doprava autobusová doprava městská doprava letecká doprava na rozvoj dopravy měla vliv malá vzdálenost do Vídně (cca 130 km) na počátku budování tzv. císařských silnic (od pol. 18. st.) (značný vliv mělo i rozšiřování poštovní sítě) kapacitnějším druhem dopravy železnice (od pol. 18. st.)
ÚZEMNÍ EXPANZE ŽELEZNIČNÍHO UZLU BRNO: 11.11.1838 příjezd první lokomotivy z Rajhradu 7. 7. 1839 příjezd prvního vlaku z Vídně tehdy tzv. hlavové nádraží (ukončeno kusými kolejemi) (značný vliv mělo i rozšiřování poštovní sítě) následuje rozvoj železniční sítě všemi směry (z Brna): 1849 trať do České Třebové (zde navázala na trať od Olomouce) stavbu tunelů prováděli zejména italští tuneláři po Mnichovské dohodě byla část trati součástí tzv. Sudet dnes jedna z páteřních částí tzv. 1. koridoru
1856 trať do Božího Požehnání (dnes Zastávka u Brna) ze Střelic vybudována odbočka přes Hrušovany n/j, Hevlín a Laa a. d. Thaya do Vídně (zprovozněno 1870) z Božího Požehnání do Jihlavy prodlouženo 1886 1869 trať do Přerova v Přerově se napojovala na Severní dráhu cís. Ferdinanda z Nezamyslic vybudována odbočka do Olomouce (1870) 1885 trať do Tišnova Brnem vedeno po pravém břehu Svitavy a přes Husovice prodloužení do Německého (Havlíčkova) Brodu bylo 1905 úsek přes vnitřní Brno zrušen r. 1962
1888 trať do Trenčianské Teplé (přes Slavkov a Veselí n/m) do vybudování tzv. Komárovské spojky (1927) vlaky při výjezdu z Horního nád. (dnes hl.n.) couvaly až do Židenic, kde využily tzv. úvratě 1953 trať do Havlíčkova Brodu (nové vedení tratě!!!) což umožnilo následně zrušit starou Tišnovku (1962) až do konce 20. st. tudy veden hlavní tah na Prahu parní trakce se v Brně udržela až do 70. let 20. st. elektrizace tratí začíná od 60. let 20. st.: 1966 do Havlíčkova Brodu a jižně na Břeclav 1996 do Přerova 2000 do České Třebové (dnes součást tzv. 1. koridoru)
Na základě porovnání mapy Brna a schématu žel. uzlu Brno urči názvy očíslovaných stanic 2 Horní Heršpice 3 4 5 6 7 8 Židenice Maloměřice Černovice Slatina Dolní nádraží Chrlice zastávka pouze pro železničáře Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Za pomocí mapy Brna a jízdního řádu ČD vypracuj tyto úkoly: 1) Uveď jednotlivé elektrifikované osobní (ne rychlíkové!) tratě procházející Brnem Letovice Brno Křenovice horní nádraží Břeclav Brno Žďár nad Sázavou 2) Na kterých tratích (vycházejících z Brna) je dieselová trakce? Brno Hrušovany nad Jevišovkou Brno Jihlava Brno Uherské Hradiště 3) Vyjmenuj přestupní uzly na trase Brno Jihlava Střelice Studenec Okříšky
4) Které trasy využijeme při cestě z Brna do Vel. Meziříčí (uveď obě možnosti)? Brno Křižanov Vel. Meziříčí Brno Studenec Vel. Meziříčí 5) Uveď mezilehlé přestupní uzly na trase Brno Česká Třebová Skalice nad Svitavou Svitavy 6) Uveď mezilehlé přestupní uzly na trase Brno Přerov (bez Křenovic!) Nezamyslice Kojetín 7) Uveď mezilehlé přestupní uzly na trase Brno Břeclav Šakvice Zaječí
8) Ve kterých letech byla zahájena elektrifikace brněnského uzlu? v 60. letech 20. st. 9) Která trať vycházející z Brna byla vybudována jako poslední? Brno Havlíčkův Brod (1953) 10) Jaké průmyslové odvětví se v Brně nejvíce rozvíjí v 18. st.? textilnictví 11) Odkud byla do Brna postavena první železnice a kdy? Z Vídně (1839) 12) Přes které uzly vede z Brna trasa do Havlíčkova Brodu? Tišnov Křižanov Žďár nad Sázavou
Zdroje: Hons, J. a kol.: Čtení o Severní dráze Ferdinandově. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1990 Štěpán, M.: Přehledné dějiny československých železnic 1824 1948. Dopravní nakladatelství, Praha 1958 TRÁVNÍČEK, R.:160 let železnice v Brně, In: Biologie chemie zeměpis, 8, č. 5. SPN, Praha 1999. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.