Zpráva o výsledcích analýzy vnitrostátního potenciálu kombinované výroby elektřiny a tepla v České republice podle směrnice 2004/8/ES

Zpráva o výsledcích analýzy vnitrostátního potenciálu kombinované výroby elektřiny a tepla v České republice podle směrnice 2004/8/ES Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Praha, leden 2006

Obsah zprávy Str. 1. Úvod 3-4 2. Shrnutí výsledků 5-6 3. Vývojové trendy a cíle národní politiky 3.1 Trendy ve struktuře užití paliv v energetice 7-8 3.2 Trendy v objemech energetické výroby a spotřeby 8-9 3.3 Trendy ve výstavbě a využívání technologií výroby elektrické energie 9-10 3.4 Obecné cíle národní politiky v sektoru energetiky 10-11 3.5 Obecné cíle národní politiky v oblasti KVET 11-12 3.6 Shrnutí hlavních trendů a cílů 12 4. Hlavní předpoklady a východiska analýzy 4.1 Situace na trhu tepla a elektrické energie 13 4.2 Situace v kombinované výrobě elektrické energie a tepla (KVET) 13-15 4.3 Předpokládaný vývoj poptávky po elektřině a teple dle SEK 16 4.4 Budoucí technologie KVET 17 4.5 Ekonomické podmínky pro uplatnění zdrojů KVET 18-20 4.6 Shrnutí hlavních předpokladů a východisek analýzy 21 5. Technický potenciál pro rozvoj KVET v ČR 5.1 Metodika stanovení technického potenciálu KVET 22-23 5.2 Postup výpočtu technického potenciálu KVET 24 5.3 Výsledky výpočtu technického potenciálu KVET 25-26 1

Str. 6. Ekonomický potenciál pro rozvoj KVET v ČR 6.1 Metodika výpočtu ekonomického potenciálu KVET 27-29 6.2 Výsledné hodnoty násobících koeficientů 29-30 6.3 Výsledky výpočtů ekonomického potenciálu KVET 31-32 6.4 Celkové zhodnocení ekonomického potenciálu KVET 33-34 7. Bariéry, rizika, nejistoty a příležitosti 7.1 Dostupnost paliv 35 7.2 Vývoj technologií, techniky a služeb v oblasti KVET 36 7.3 Ekonomické podmínky, poplatky a daně 36-38 7.4 Legislativní podpora 38 7.5 Shrnutí hlavních bariér, rizik a příležitostí rozvoje KVET 39 8. Národní strategie rozvoje KVET 8.1 Současná situace 40 8.2 Opatření s nejvyššími prioritami 41 9. Záruka původu elektřiny z KVET 41 2

1. ÚVOD Směrnice 2004/8/EC z 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby elektrické energie a tepla založené na poptávce po užitečném teple byla přijata za účelem zvýšení energetické účinnost a zlepšení bezpečnosti energetického zásobování zemí EU. Podle článku 6. Směrnice 2007/8 EC Potenciál pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v členských státech se požaduje: Členské státy provedou analýzu vnitrostátního potenciálu pro uplatňování vysokoúčinné KVET včetně mikrokogenerace. Tato analýza musí být založena na řádně doložených vědeckých údajích, musí identifikovat veškerý potenciál pro poptávku po užitečném teple a chlazení, jakož i dostupnost paliv a dalších podmínek pro uplatnění KVET, musí rovněž zahrnovat analýzu překážek, které by mohly bránit realizaci vnitrostátního potenciálu. Členské státy provedou hodnocení pokroku při zvyšování podílu vysokoúčinné KVET, a to poprvé nejpozději do 21. února 2007 a potom vždy po čtyřech letech na žádost Evropské komise vznesenou alespoň šest měsíců před příslušným termínem. Předkládaná zpráva Analýza potenciálu KVET v ČR je plněním požadavku článku 6. směrnice. Zpráva je zpracována na základě studie Analýza vnitrostátního potenciálu pro uplatňování vysokoúčinné kombinované výroby elektrické energie a tepla v České republice z roku 2004. Tato zpráva odpovídá kritériím uvedeným v Příloze IV Směrnice a Bere v úvahu typy využitelných paliv včetně zvýšeného využívání OZE Bere v úvahu reálně aplikovatelné typy technologií KVET Rozděluje potenciál na modernizaci stávajících kapacit a výstavbu kapacit nových Zahrnuje vhodné mechanismy hodnocení efektivnosti výstavby a provozu Akceptuje ostatní vnitrostátní závazky se vztahem na energetiku a ekologii Specifikuje potenciály k časovým horizontům let 2010, 2015 a 2020. Po obsahové a metodické stránce je zpráva zpracována podle materiálu Guidelines for Determining the National Potential for High-Efficiency Cogeneration vypracovaného v rámci úkolů Commitee on Cogeneration a schváleného Evropskou komisí DG TREN v lednu 2006. Předkládána zpráva je zpracována při aplikaci hodnotících kritérií vycházejících z legislativních podmínek platných v ČR v roce 2005 (vyhláška č. 439/2005 Sb.). Česká republika v souladu s Článkem 5. Směrnice 2004/8/ES do doby, než vstoupí v platnost sladěné referenční hodnoty účinností pro všechny členské státy EU, přijala své referenční hodnoty, což bylo splněno vydáním Vyhlášky č. 439/2005 Sb. Důvodem pro aplikaci tuzemských hodnotících kritérií a referenčních účinností bylo to, že nejpozdější termín pro zveřejnění zprávy o národním potenciálu KVET je 21. únor 2006 3

(podle čl. 10. Směrnice) a k tomuto datu harmonizované referenční hodnoty, ani metodologie příslušných výpočtů nebyly dosud Evropskou Komisí oficiálně stanoveny. V případě, že se budou přijaté harmonizované hodnoty a přijaté výpočtové postupy EU výrazněji odlišovat od naší současné praxe, bude v následujícím období třeba provézt revizi národního potenciálu, zejména bude nezbytné ověřit stávající úroveň podílu elektřiny ze zdrojů KVET, které splňují podmínku vysoké účinnosti (dosažení 10 % úspory primární energie). 4

2. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ V energetickém sektoru ČR klesá využívání tuhých a kapalných paliv (tuzemských uhlí a topných olejů), naopak vzrůstá užití jaderné energie (pro výrobu elektřiny), zemního plynu (pro decentralizované teplo) a obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasy). Jsou reálné předpoklady, že tyto trendy budou pokračovat. V odvětví teplárenství došlo k významnému snížení spotřeby tepla, a to z důvodu racionalizace výroby, distribuce a zejména spotřeby tepla. I když potenciál pro úspory tepla na straně spotřeby není dosud vyčerpán, trend poklesu se již zastavil. V oblasti spotřeby elektrické energie zaznamenáváme pozvolný růst v posledních několika letech, tento trend bude zřejmě pokračovat. Obecné cíle národní energetické politiky proklamují podporu KVET. Konkretizované cíle předpokládají využití všech pozitivních energetických i ekologických efektů, které sebou KVET nese. V kombinovaném cyklu je v současnosti vyráběno cca 12 TWh elektrické energie a cca 156 PJ tepla, což představuje asi 15 % podíl v celkové výrobě elektřiny a asi 39 % podíl v celkové výrobě tepla. Většina této výroby je realizována ve starších uhelných zdrojích s parními protitlakovými a odběrovými turbosoustrojími. Podle současné české legislativy se jedná o vysokoúčinnou KVET, která dosahuje minimálně 10 % úspor spotřeby primárních energetických zdrojů ve srovnání se současnými českými zdroji oddělené výroby tepla a elektrické energie. Potenciál růstu bude pravděpodobně spočívat ve zvyšování počtu malých a středních zdrojů KVET na bázi zemního plynu a v kvalitativním zlepšení využívání parních turbín (protitlakových a odběrových) ve velkých zdrojích. Hlavní technologií KVET ve velkých zdrojích zůstanou odběrové parní turbíny, v malých a středních zdrojích se budou nadále prosazovat plynové motory. Směrnice č. 2004/8/EC hovoří o podpoře KVET založené na poptávce po užitečném teple a chladu na vnitřním trhu s energií, což je klíčové východisko metodiky stanovení technického potenciálu KVET. Technický potenciál tedy představuje teoretickou mezní hranici, které by bylo dosaženo v případě, kdyby byly zdroje KVET instalovány všude tam, kde se vyskytne potřeba užitečného tepla. Technický (teoretický) potenciál výroby elektřiny v KVET představuje výrobu zhruba 36 TWh elektrické energie k roku 2005 a 48 TWh k roku 2020, to znamená trojnásobek, respektive čtyřnásobek současné reálné úrovně výroby. Těžiště tohoto technického potenciálu spočívá ve středních a malých zdrojích na plynná a kapalná paliva. Ekonomický potenciál pro obnovu a výstavbu zdrojů KVET vychází z technického potenciálu a je ovlivňován zejména ekonomickými podmínkami platnými v daném časovém horizontu pro daný typ zdroje. Vliv má rovněž řada mimoekonomických kritérií a časové rozlišení, respektující životnost a postupnou realizaci jednotlivých staveb. Ekonomický potenciál tak představuje reálnou úroveň, které lze při cílené podpoře rozvoje KVET dosáhnout. 5

K největšímu využití technického potenciálu (realizaci ekonomického potenciálu) dojde v rámci rekonstrukce velkých zdrojů spalujících uhlí a biomasu, kde najdou uplatnění parní kondenzační odběrové a parní protitlakové turbíny. Srovnatelný ekonomický potenciál KVET spočívá ve středních a malých zdrojích spalujících plynná paliva, i když se jedná o relativně malé procentní využití potenciálu technického. V těchto zdrojích najdou uplatnění zejména spalovací pístové motory. Celkového nárůstu výroby elektřiny z KVET ze současných cca 11,8 TWh (v r. 2005) na budoucích 17,4 TWh (v r. 2020) bude dosaženo díky růstu poptávky po užitném teple, aplikaci modernějších technologií KVET v rekonstruovaných zdrojích a instalaci nových zařízení KVET do malých a středních zdrojů tepla. Výchozí situace České republiky je v oblasti využití a rozvoje KVET (za současných podmínek) poměrně dobrá. Zdroje KVET a centralizované zásobování teplem mají v ČR dlouholetou tradici, jsou dostupné technologie, existuje dostatek provozních zkušeností a know-how pro přípravu a realizaci nových projektů KVET. Podpora KVET je zakotvena v zákoně č. 458/2000 Sb. (novela č. 670/2004 Sb.), o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). V tomto zákoně je již implementována Směrnice 2004/8/ES. Podpora KVET je rovněž zakotvena v zákoně č. 406/2000 Sb.o hospodaření energií. Obecná podpora KVET je deklarována ve Státní energetické koncepci, i ve Státní politice životního prostředí. K naplňování ekonomického potenciálu KVET je třeba přednostně usilovat zejména o zachování, respektive o rozšíření, prohloubení a propracování systému podpory výkupu elektřiny z KVET formou příspěvků či garantovaných cen. Dále je třeba podporovat zavedení kvalitního systému sběru a vyhodnocování statistických dat o parametrech a výrobě ve zdrojích KVET. Kromě předchozích důležitých opatření je třeba také dosáhnout podpory veřejného mínění rozvoji KVET. 6

3. VÝVOJOVÉ TRENDY A CÍLE NÁRODNÍ POLITIKY 3.1 Trendy ve struktuře užití paliv v energetice Trendy ve struktuře užití paliv v energetice jsou dokumentovány na srovnání současných (rok 2003) a historických (rok 1993) dat, jak je uvedeno v číselně formě v tabulce č. 3.1.1 a v grafické podobě na obrázku č. 3.1.1. Tabulka č. 3.1.1 Trendy ve struktuře užití paliv pro výrobu tepla a elektrické energie Celkové spotřeby tepla v palivu v PJ/r Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Jaderná energie OZE a ostatní Energetika celkem Centralizované Decentralizované Elektrická energie Energetika rok 1993 teplo (CZT) 284 teplo (DZT) 188 (El.en) 446 celkem 918 2003 160 73 500 733 1993 38 29 3 70 2003 23 10 3 36 1993 73 93 7 173 2003 75 106 32 213 1993 0 0 139 139 2003 1 0 280 281 1993 0 0 0 0 2003 21 41 5 67 1993 395 310 595 1300 2003 280 230 820 1330 Vývoj struktury užití paliv v energetice 1000 Spotřeba tepla v palivu v PJ/r 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Jaderná energie OZE a ostatní 2003 1993 Obrázek č. 3.1.1 Vývoj struktury užití paliv v energetice celkem 7

Z uváděných trendů je patrné, že v energetickém sektoru klesá využívání tuhých a kapalných paliv (tuzemských uhlí a topných olejů), naopak vzrůstá užití jaderné energie (pro výrobu elektřiny), zemního plynu (pro decentralizované teplo) a obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasy). Jsou reálné předpoklady, že tyto trendy budou pokračovat. 3.2 Trendy v objemech energetické výroby a spotřeby Trendy v objemech energetické výroby a spotřeby jsou dokumentovány na srovnání údajů z let 1993 a 2003, viz. následující tabulka č. 3.2.1 a obrázek č. 3.2.1 Tabulka č. 3.2.1 Trendy v objemech výroby a spotřeby tepla a elektrické energie Vývoj základních energ. bilancí v PJ/r Spotřeba primárních zdrojů (tepla v palivu) Výroba energie (bez procesních ztrát) Dodávka energie (bez vlastní spotřeby) Tuzemská distribuce (bez export. salda) Tuzemská spotřeba (bez ztrát v rozvodech) Centralizované Decentralizované Elektrická energie Energetika rok 1993 teplo (CZT) 395 teplo (DZT) 310 (El.en) 595 celkem 1300 2003 280 230 820 1330 1993 298 225 212 735 2003 220 180 300 700 1993 283 225 196 704 2003 210 180 217 607 1993 283 225 188 696 2003 210 180 217 607 1993 230 225 170 625 2003 180 180 196 556 Vývoj konečné spotřeby tepla a el. energie 250 Konečná spotřeba v PJ/r 200 150 100 50 0 CZT DZT El.En 2003 1993 Obrázek č. 3.2.1 Vývoj konečné spotřeby tepla a elektrické energie 8

V oblasti centralizovaného i decentralizovaného tepla jsme zaznamenali výrazný pokles spotřeby primárních paliv i konečné spotřeby, a to v důsledku náhrady uhelných zdrojů za plynové, restrukturalizace průmyslu, racionalizačních opatření ve výrobě i v distribuci tepla a ve značné míře i úsporami na straně spotřeby. Trend poklesu konečné spotřeby se již zastavil, a i když potenciál úspor ještě není zdaleka vyčerpán, výrazně se začínají prosazovat potřeby nové výstavby. 3.3 Trendy ve výstavbě a využívání technologií výroby elektrické energie V tabulce č. 3.3.1 a na obrázku č. 3.3.1 je dokumentován posun ve využívaných technologiích (výrobních zařízeních) při výrobě elektrické energie. Tabulka č. 3.3.1 Trendy ve využívání technologií výroby elektrické energie Výkony a výroby zdrojů elektrické energie Parní kondenzační turbosoustrojí Parní odběrová turbosoustrojí Parní protitlaková turbosoustrojí Plynové turbíny s generátory Pístové plynové motory Vodní hydrosoustrojí Zdroje elektrické energie celkem Instalovaný elektrický výkon v GW Výroba elektrické energie v TWh 1993 2003 1993 2003 10.0 10.3 46.1 62.1 1.4 2.5 6.7 12.0 1.5 1.7 4.7 5.7 0.0 1.8 0.0 1.8 0.0 0.1 0.0 0.2 1.4 2.1 1.4 1.5 14.3 18.5 58.9 83.3 Z údajů uváděných v tabulce č. 3.3.1 a z následného obrázku č. 3.3.1 je zřejmé, že v uplynulém desetiletí nastal v oblasti klasických parních zdrojů posun k preferenci využívání odběrových turbosoustrojí. Objevují se i nové, do roku 1993 v ČR prakticky nevyužívané technologie, a to jsou plynové turbíny (u větších jednotek v kombinaci s parními turbínami - paroplynové cykly) a plynové motory. Trendy v preferencích odběrových parních turbosoustrojí budou zřejmě přetrvávat i nadále v souvislosti s širším využíváním biomasy. K instalacím dalších plynových turbín pro teplárenské účely již zřejmě nedojde, jelikož velké soustavy CZT na bázi zemního plynu jsou těmito zařízeními již osazeny, nové soustavy budovány pravděpodobně nebudou. Zemní plyn je svými parametry předurčen k decentralizovanému využití, proto lze očekávat postupné nasazování plynových motorů. Tempo bude odvislé od cenových relacích mezi plynem a elektřinou. 9

Vývoj výroby elektrické energie ve zdrojích 70.0 60.0 Výroba el. v TWh/r 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 Kond. Odběr. Protitl. Pl.turb. Pl.mot. Vodní 2003 1993 Obrázek č. 3.3.1 vývoj výroby elektrické energie ve zdrojích 3.4 Obecné cíle národní politiky v sektoru energetiky Strategickým cílem národní politiky ČR v sektoru energetiky je vytvářet podmínky pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a vytvářet podmínky pro jejich efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Z tohoto strategického cíle vychází i dokument Státní energetická koncepce České republiky (SEK), schválený usnesením vlády ČR č. 211 ze dne 10. března 2004, který patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Základními prioritami Státní energetické koncepce jsou : NEZÁVISLOST - na cizích zdrojích energie - na zdrojích energie z rizikových oblastí - na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů 10

BEZPEČNOST - zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti - spolehlivost dodávek všech druhů energie - racionální decentralizace energetických systémů UDRŽITELNÝ ROZVOJ - ochrana životního prostředí - ekonomický a sociální rozvoj 3.5 Obecné cíle národní politiky v oblasti KVET Dosažení strategického cíle (vize) při respektování základních priorit předpokládá SEK prostřednictvím postupného plnění čtyř hlavních cílů. Každý ze čtyř hlavních cílů obsahuje několik konkretizovaných dílčích cílů, z nichž v následujícím uvádíme ty, jenž mají přímou souvislost s uplatněním kombinované výroby elektrické energie a tepla (KVET). MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI - při získávání a přeměnách energetických zdrojů cíl s velmi vysokou prioritou směřující k preferenci zdrojů energie a energetických technologií s vysokou účinností uskutečňování energetických přeměn, využívání KVET a využívání druhotných zdrojů energie - v rozvodných soustavách cíl se středně vysokou prioritou, směřující k efektivním rozvodným energetickým soustavám z hlediska centralizace a decentralizace zdrojů energie, těžišť spotřeby a ztrát v rozvodech ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍ VÝŠE A STRUKTURY SPOTŘEBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ - podpora výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie cíl s velmi vysokou prioritou - preferovat se budou všechny typy obnovitelných zdrojů tedy i zdroje využívající biomasu pro výrobu elektrické energie a tepla - optimalizace využití domácích energetických zdrojů cíl s velmi vysokou prioritou stát bude preferovat optimální využití všech vytěžitelných zásob hnědého i černého uhlí a dalších paliv, která se nacházejí na jeho území 11

ZAJIŠTĚNÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ - minimalizace emisí poškozujících životní prostředí cíl s vysokou prioritou, směřující k prosazování nejlepších dostupných technik, šetrných k životnímu prostředí - minimalizace emisí skleníkových plynů cíl se středně vysokou prioritou, směřující k minimalizaci emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. DOKONČENÍ TRANSFORMACE A LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ - minimalizace cenové hladiny všech druhů energie cíl s vysokou prioritou, směřující k vytvoření vysoce konkurenčního prostředí ve výrobě a distribuci všech druhů energie - optimalizace zálohování zdrojů energie cíl s vysokou prioritou, směřující k vytvoření takového regulačního a podnikatelského prostředí, které bude vytvářet předpoklady pro operativní volbu dodavatele energie a s tím spojenou nižší závislost na jednom konkrétním dodavateli, respektive na jedné podnikatelské skupině 3.6 Shrnutí hlavních trendů a cílů Na základě poznatků uvedených v předchozích kapitolách lze souhrnně konstatovat, že : Změny ve využívání primárních energetických zdrojů jsou čitelné a stabilní. Klesá podíl tuzemských uhlí, toto palivo je nahrazováno jadernou energií při výrobě elektřiny a zemním plynem při výrobě decentralizovaného tepla. V oblasti zásobování teplem došlo k významnému snížení spotřeby, a to z důvodu racionalizace výroby, distribuce a zejména spotřeby tepla. I když potenciál pro úspory tepla na straně spotřeby není dosud vyčerpán, trend poklesu se již zastavil. V oblasti spotřeby elektrické energie zaznamenáváme pozvolný růst v posledních několika letech, tento trend bude zřejmě pokračovat Tradičními a nejvýznamnějšími zdroji elektrické energie byly a jsou parní turbosoustrojí v uhelných elektrárnách a teplárnách. V posledních desetiletích se nově objevily technologie plynových turbín a plynových motorů, jejich podíl na trhu je stále relativně malý. Obecné cíle národní energetické politiky proklamují podporu KVET. Konkretizované cíle předpokládají využití všech pozitivních energetických i ekologických efektů, které sebou KVET nese. Stát si uvědomuje význam a přínosy KVET, což se projevuje při tvorbě a přijímání základních hospodářských dokumentů. 12

4. HLAVNÍ PŘEDPOKLADY A VÝCHODISKA ANALÝZY 4.1 Situace na trhu tepla a elektrické energie Podíly jednotlivých typů zdrojů na celkových výrobách elektrické energie a tepla v ČR v roce 2003 jsou uvedeny na obrázcích číslo 4.1.1. (pro elektřinu) a číslo 4.1.2 (pro teplo). Roční výroba elektřiny z : Uhelných elektráren a tepláren Plynových elektráren a tepláren TWh/r 53,0 2,6 Podíl zdrojů na celkové výrobě elektrické energie Jaderné 31% OZE 2% Jaderných elektráren 25,9 Obnovitelných zdrojů energie Výroba elektřiny celkem 1,5 83,0 Plynové 3% Uhelné 64% Obrázek č. 4.1.1 Podíl zdrojů na celkové výrobě elektrické energie Roční výroba užitného tepla z : Elektráren a tepláren - centralizovaně Výtopen - centralizovaně Lokálních kotlů - decentralizovaně Výroba užitného tepla celkem PJ/y 156 64 180 400 Podíl zdrojů na celkové výrobě tepla Lokál. kotle - DZT 45% Výtopny - CZT 16% Elek. a tepl. - CZT 39% Obrázek č. 4.1.2 Podíl zdrojů na celkové výrobě tepla 13

4.2 Situace v kombinované výrobě elektrické energie a tepla (KVET) Objem výroby elektrické energie a tepla ve zdrojích KVET je odvozen z výsledků jednorázového statistického šetření ČSÚ z roku 2003 a sumarizovaných hodnot výkazů povinného výkupu elektřiny z OZE a KVET, které zaevidoval ERÚ v roce 2003. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4.2.1, jejich grafické zpracování je provedeno na obrázcích č. 4.2.1 a č. 4.2.2 Tabulka č. 4.2.1 Struktura výroby elektřiny a tepla ve zdrojích KVET Technologie výroby Elektřina [TWh/r] Teplo [PJ/r] Kondenzační odběrové turbíny 6,3 73 Parní protitlakové turbíny 4,5 75 Paroplynová zařízení s dod. tepla 0,9 5 Plynové turbíny s rekuperací tepla 0,1 1 Spalovací pístové motory s rek. tepla 0,2 2 Ostatní technologie KVET 0 0 Technologie KVET celkem 12 156 Struktura výroby elektřiny ve zdrojích KVET 7 Roční výroba v TWh 6 5 4 3 2 1 0 Parní odběrové turbíny Parní protitlakové turbíny Paroplynové cykly Plynové turbíny Pístové motory Obrázek č. 4.2.1 Struktura výroby elektřiny ve zdrojích KVET 14

Struktura výroby tepla ve zdrojích KVET 80 Roční výroba v PJ 70 60 50 40 30 20 10 0 Parní odběrové turbíny Parní protitlakové turbíny Paroplynové cykly Plynové turbíny Pístové motory Obrázek č. 4.2.2 Struktura výroby tepla ve zdrojích KVET Základní bilance výroby, dodávky a spotřeby energií ze zdrojů KVET je uvedena v tabulce číslo 4.2.2. Tabulka č. 4.2.2 Základní bilance výroby, dodávky a spotřeby energií ze zdrojů KVET Zdroje KVET celkem Elektřina Teplo Výroba ve zdrojích KVET celkem 12,0 TWh 156 PJ Vlastní spotřeba zdrojů KVET -1,5 TWh - 8 PJ Dodávky do distribučních sítí 10,5 TWh 148 PJ Ztráty v distribučních sítích -1,0 TWh - 21 PJ Dodávky spotřebitelům celkem 9,5 TWh 127 PJ Z uvedeného přehledu je zřejmé, že dominantními zdroji KVET v ČR jsou parní odběrové a protitlakové turbíny instalované v uhelných teplárnách a elektrárnách, relativně významnými zdroji jsou rovněž paroplynové cykly. Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla v plynových turbínách a plynových motorech s rekuperací tepla je zatím minimální. 15

4.3 Předpokládaný vývoj poptávky po elektřině a teple dle SEK Vývoj poptávky po elektrické energii a teple vychází z předpokladů Státní energetické koncepce. Poptávka po energii v jednotlivých sektorech zde byla odvozena od temp růstu HDP a měrných spotřeb tepla. Přehled vývoje poptávky po elektrické energii, respektive po potřebné výrobě elektrické energie (se započtením obchodních sald, vlastních spotřeby a distribučních ztrát) je uveden v tabulce č. 4.3.1. Přehled vývoje poptávky po teple je uveden v tabulce č. 4.3.2. Grafické zpracování předpokládaného vývoje výroby el. en. a tepla je uvedeno na obr. č. 4.3.1. Tabulka č. 4.3.1 Předpokládaný vývoj výroby elektrické energie Elektřina Jedn. 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Výroba elektrické TWh/r 78,2 82,3 80,9 85,0 87,5 89,2 energie celkem PJ/r 282 296 291 306 315 321 Tabulka č. 4.3.2 Předpokládaný vývoj výroby tepla Teplo Jedn. 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Výroba tepla v CZT PJ/r 220 222 225 228 230 232 Výroba tepla v DZT PJ/r 188 213 232 246 254 256 Výroba tepla celkem PJ/r 408 435 457 474 484 488 Pozn.: CZT Centrální zdroje tepla a DZT Decentralizované zdroje tepla Předpokládaný vývoj výroby energie 350 300 Výroba energie v PJ 250 200 150 100 50 Elektřina 0 Teplo DZT 2005 2010 2015 Letopočet 2020 2025 2030 Teplo CZT Obrázek č. 4.3.1 Předpokládaný vývoj výroby elektrické energie a tepla ve zdrojích 16

4.4 Budoucí technologie KVET Technologie KVET ve velkých zdrojích budou i v budoucnu založeny na využívání klasických tuhých, popřípadě plynných paliv, a dostane-li se adekvátní podpory naplnění cílů státní energetické koncepce, začne se prosazovat i využití biomasy. Ve velkých teplárenských zdrojích se bude pravděpodobně prosazovat výstavba tzv. Integrovaných multifunkčních a flexibilních zdrojů než výstavba speciálních jednoúčelových vysoce účinných zařízení. Tzv. integrované multifunkční a flexibilní zdroje budou umožňovat: Využití více druhů paliv s možností jejich spoluspalování Změnu podílu vyráběné elektrické energie, tepla, popřípadě dalších produktů Využití synergických efektů při poskytování širokého spektra služeb Využití více druhů paliv s možností jejich spoluspalování bude znamenat snížení rizik zdrojů KVET na straně vstupů. Ve zdrojích KVET tak budou aplikována topeniště (kotle, reaktory), jenž budou moci spalovat, nebo zplyňovat různé druhy uhlí, zároveň v nich bude možno spalovat nebo zplyňovat různé druhy biomasy. Jako další paliva zde budou využívány zemní plyn, skládkové plyny, bioplyny, důlní plyny, atd. Změna podílu vyráběné elektrické energie, tepla, popřípadě dalších produktů znamená snížení rizik zdrojů KVET na straně výstupů. Ve zdrojích KVET tak bude instalováno zpravidla více typů turbosoustrojí parních, popřípadě i plynových. Využití synergických efektů při poskytování spektra služeb bude znamenat snížení rizik zdrojů KVET z hlediska pozic na místních trzích. Bude tak docházet ke slučování činností výroby elektrické energie a tepla s dalšími, jako je nakládání s odpady, výroba a dodávka chladu, ale třeba i příprava a distribuce pitné vody, nebo další služby, se kterými se setkáváme u tzv. multiutilitních společností. Malé a střední zdroje představují významný potenciál rozvoje KVET. Převážná část těchto zdrojů bude jako paliva využívat zemní plyn, popřípadě další typy plynných paliv, jako jsou skládkové plyny, bioplyny, atd. V samostatně stojících kotelnách se budou jako zdroje KVET i nadále prosazovat především plynové motory, ve zdrojích tepla nacházejících se přímo v budovách (technických podlažích, na střechách) lze očekávat spíše aplikace méně hlučných technologií bez vibrací, tedy mikroturbín a následně i palivových článků. Největší rozšíření zdrojů KVET na bázi plynných paliv lze očekávat v sektoru služeb a průmyslu. 17

4.5 Ekonomické podmínky pro uplatnění zdrojů KVET (podle současně předpokládaného cenového vývoje) Ekonomické podmínky pro uplatnění zdrojů KVET budou závislé zejména na: Investiční náročnosti jednotlivých typů technologií KVET Poměru mezi cenami paliv, elektrické energie a tepla Provozních parametrech, provozních zvyklostech a provozních omezeních Dalších souvisejících specifických nákladech jednotlivých technologií Prvním vstupem pro hodnocení efektivnosti uplatnění zdrojů KVET je jejich investiční náročnost, respektive měrná investiční náročnost vztažená na kw instalovaného elektrického výkonu. Přehled měrné investiční náročnosti instalovaných kapacit v rámci jednotlivých skupin a technologií KVET včetně očekávaného vývoje (růstu či poklesu) v čase (v průřezových letech 2005, 2010, 2015 a 2020) je uveden v tabulce č. 4.6.1. Tabulka č. 4.5.1 Přehled měrné investiční náročnosti jednotlivých skupin zdrojů KVET Měrná investiční náročnost vztažená na kw instalovaného elektrického výkonu Parametr Jednotky 2005 2010 2015 2020 Velké uhlí a biomasu Kč/kWe 30000 30000 30000 30000 Nové velké plyn a olej Kč/kWe 28000 28000 28000 28000 Nové střední zemní plyn Kč/kWe 28000 28000 28000 28000 Nové střední biomasu Kč/kWe 60000 60000 60000 60000 Nové malé plyn a oleje Kč/kWe 35000 35000 35000 35000 Nové ostatní zdroje KVET Kč/kWe 40000 40000 40000 40000 Druhým významným vstupem pro ekonomické hodnocení efektivnosti instalace a provozu různých technologií KVET je cena používaných paliv. Přehled vývoje měrných cen jednotlivých druhů, respektive skupin paliv používaných při kombinované výrobě tepla a elektrické energie je uveden v následující tabulce č. 4.4.2. Měrné ceny paliv uváděné v této tabulce jsou vztaženy na GJ výhřevnosti (nikoli spalného tepla) příslušného paliva. Opět se jedná o průměrné hodnoty. Tabulka č. 4.5.2 Přehled měrných cen paliv používaných ve zdrojích KVET Měrné ceny paliv Parametr Jednotky 2005 2010 2015 2020 Hnědé uhlí Kč/GJ 50 55 60 65 Biomasa Kč/GJ 90 100 110 120 Zemní plyn a olej - velkoodběr Kč/GJ 180 200 215 230 Zemní plyn - střední odběr Kč/GJ 185 210 225 245 Zemní plyn a olej - maloodběr Kč/GJ 215 240 260 280 Jaderné palivo a ost. odpad. pal. Kč/GJ 35 38 41 45 18

Dalšími významnými vstupy pro ekonomické hodnocení efektivnosti jsou výkupní ceny produkovaných forem energie ze zdrojů KVET, tj. elektřiny a tepla. Měrné výkupní ceny elektrické energie vztažené na kwh dodanou jsou uvedeny v následující tabulce č. 4.5.3, měrné výkupní ceny tepla vztažené na GJ dodaný jsou uvedeny v tab. č. 4.5.4. Tabulka č. 4.5.3 Přehled měrných cen elektrické energie ze zdrojů KVET Měrné ceny dodané elektrické energie Parametr Jednotky 2005 2010 2015 2020 Dod. do vvn - s malým pod. služeb Kč/MWh 940 1050 1150 1250 Dod. do vvn - s velkým pod. služeb Kč/MWh 1250 1400 1500 1600 Dotovaná z KVET - pásmo VT Kč/MWh 2200 2400 2600 2800 Maloodběr ze sítě - nn Kč/MWh 3200 3600 3900 4200 Dotovaná z OZE - biomasa Kč/MWh 2520 2750 3000 3200 Bonifikace za KVET - velké zdroje Kč/MWh 40 44 48 52 Bonifikace za KVET - střed. zdroje Kč/MWh 250 270 290 300 Tabulka č. 4.5.4 Přehled měrných cen tepla ze zdrojů KVET Měrné ceny tepla Parametr Jednotky 2005 2010 2015 2020 Z velkých zdrojů na uhlí a biom. Kč/GJ 142 150 160 170 Z velkých zdrojů na ZP a olej Kč/GJ 245 265 280 295 Ze středních zdrojů na biomasu Kč/GJ 220 230 250 265 Ze středních zdrojů na zemní plyn Kč/GJ 265 285 305 320 Z malých zdrojů na plyn a olej Kč/GJ 300 320 340 360 Z ostatních zdrojů (JE) Kč/GJ 142 150 160 170 Bonifikace za využívání OZE Kč/GJ 0 10 20 30 Kromě kapitálové a palivové složky nákladů a kromě tržeb za dodané teplo a elektrickou energii budou celkovou ekonomii provozu ještě ovlivňovat ostatní provozní náklady, zahrnující náklady na opravy a údržbu, ukládání popelovin, revize, emisní poplatky, mzdové náklady provozního personálu, správní režii atd. Ačkoliv je velice obtížné tyto paušalizovat, jsou v tabulce č. 4.5.5 uvedeny hrubé odhady průměrných hodnot vycházející z praktických poznatků a zkušeností. Tyto náklady jsou vztaženy na GJ spotřebovaného tepla v palivu. Tabulka č. 4.5.5 Měrné ostatní provozní náklady vztažené na GJ tepla v palivu Měrné ostatní provozní náklady vztažené na GJ tepla v palivu Parametr Jednotky 2005 2010 2015 2020 Velké uhlí a biomasu Kč/GJ 17 18 20 22 Nové velké plyn a olej Kč/GJ 24 26 28 30 Střední zemní plyn Kč/GJ 45 47 49 51 Střední biomasu Kč/GJ 31 34 37 40 Malé plyn a oleje Kč/GJ 39 42 45 48 Ostatní zdroje KVET Kč/GJ 10 11 12 13 19

Porovnání jednotlivých cenových relací investic, paliv, tepla a elektrické energie v letech 2005 a 2020 je v grafické formě provedeno na obrázku č. 4.5.1. Měrná investiční náročnost zdrojů KVET Porovnání měrných cen paliv 60000 300 50000 250 Měrné inv. v Kč/kWe 40000 30000 20000 10000 Měrné ceny paliv v Kč/GJ 200 150 100 50 0 Velké zdroje na uhlí a biomasu Nové velké plyn a olej Nové střední zemní plyn Nové střední biomasu Nové malé plyn a oleje Nové ostatní zdroje KVET 2020 2005 0 Hnědé uhlí Biomasa Zemní plyn a olej - velkoodběr Zemní plyn - Zemní plyn a Jaderné palivo střední odběr olej - maloodběr a ost. odpad. pal. 2020 2005 Porovnání měrných cen elektrické energie Porovnání měrných cen tepla 4500 400 4000 350 Měrné ceny el. en. Kč/MWh 3500 3000 2500 2000 1500 1000 Měrné ceny tepla v Kč/GJ 300 250 200 150 100 500 0 Dod. do vvn - s Dod. do vvn - s malým pod. služeb velkým pod. služeb Dotovaná z KVET - pásmo VT Maloodběr ze sítě - nn Dotovaná z OZE - biomasa 2020 2005 50 0 Z velkých Z velkých zdrojů na uhlí zdrojů na ZP a a biom. olej Ze středních zdrojů na biomasu Ze středních zdrojů na zemní plyn Z malých zdrojů na plyn a olej Z ostatních zdrojů (JE) 2020 2005 Obrázek č. 4.5.1 Porovnání a vývoj hlavních ekonomických vstupů pro zdroje KVET Z údajů uváděných v tabulkách č. 4.5.1 až 4.5.5 a z obrázku č. 4.5.1 je zřejmé, že zatímco u vývoje měrné investiční náročnosti se růst měrných investic v letech neuvažuje, vývoj měrných cen paliv a energií počítá s určitým meziročním růstem, který však předpokládá značnou proporcionalitu a linearitu v období do roku 2020. 20

4.6 Shrnutí hlavních předpokladů a východisek analýzy Mezi hlavní předpoklady a východiska analýzy potenciálu KVET v ČR řadíme: Téměř veškerá elektrická energie je v ČR vyráběna v parních cyklech jaderných a uhelných elektráren či tepláren, podíl plynových zdrojů a obnovitelných zdrojů elektrické energie je relativně nízký. Teplo je z 55 % z celkové spotřeby vyráběno v centrálních zdrojích, z čehož více jak 2/3 v kombinovaném cyklu spolu s elektrickou energií a necelá 1/3 pouze výtopensky. V kombinovaném cyklu je vyráběno cca 12 TWh elektrické energie a cca 156 PJ tepla, což představuje asi 15 % podíl v celkové výrobě elektřiny a asi 39 % podíl v celkové výrobě tepla. Dominantními technologiemi KVET v ČR jsou parní odběrové a parní protitlakové turbíny. Podíl paroplynových cyklů je nízký, podíl plynových motorů téměř zanedbatelný. Státní energetická koncepce předpokládá nárůst využívání biomasy v centrálních zdrojích tepla, jaderné energie v elektrárnách a zemního plynu při lokálním decentralizovaném vytápění. Spotřeba tuzemských uhlí by měla nadále klesat, stále se však bude jednat o nejvýznamnější palivo využívané v naší energetice. Dlouhodobě se předpokládá stabilní poptávka po dálkovém teple (CZT), plynulý nárůst poptávky po elektrické energii a relativně nejstrmější nárůst po teple z decentralizovaných zdrojů. Ve velkých centrálních zdrojích budou upřednostňována zařízení na spalování více druhů paliv s flexibilní energetickou produkcí, ve středních zdrojích pístové motory s vnitřním spalování, v malých lokálních zdrojích půjde o aplikace moderních mikrokogeneračních technologií. 21

5. TECHNICKÝ POTENCIÁL PRO ROZVOJ KVET V ČR 5.1 Metodika stanovení technického potenciálu KVET Směrnice č. 2004/8/EC hovoří o podpoře KVET založené na poptávce po užitečném teple a chladu na vnitřním trhu s energií, což je klíčové východisko metodiky stanovení technického potenciálu KVET. Směrnice č. 2004/8/EC rovněž hovoří o tom, že potenciál KVET má být rozdělen do skupin modernizace stávajících kapacit a výstavba kapacit nových. Kromě vývoje poptávky po teple a chladu bude technický potenciál ovlivňován i vývojem, respektive změnou struktury využívaných primárních energetických zdrojů, stupněm centralizace či decentralizace dodávek tepla, používanými technologiemi KVET, atd. Vzhledem k výše uvedenému bude technický potenciál počítán pro šest charakteristických skupin zdrojů, a to : Modernizace stávajících kapacit velkých zdrojů na uhlí a biomasu Výstavba nových kapacit velkých zdrojů na plynná a kapalná paliva Výstavba nových kapacit středních zdrojů na zemní plyn Výstavba nových kapacit středních zdrojů spalujících biomasu Výstavba nových kapacit malých zdrojů na plynná a kapalná paliva Výstavba a rekonstrukce kapacit v ostatních zdrojích KVET O modernizaci stávajících kapacit KVET na bázi zemního plynu ve velkých, středních a malých zdrojích nemá smysl uvažovat, jelikož tyto zpravidla nejsou starší 10 let a v následujících 15 letech provozu nebude vzhledem k jejich dosud nízkému využití modernizace třeba. Prakticky se rovněž neuvažuje o výstavbě nových kapacit KVET ve velkých a středních zdrojích spalujících uhlí, jelikož realizace nových teplárenských uhelných zdrojů a rozsáhlejších soustav CZT je za současné situace nepravděpodobná. Nástup masivního využívání nových druhů paliv (např. ropných produktů, vodíku, atd.), je v časovém horizontu do r. 2020 nepravděpodobný. Všechny výpočty budou vycházet ze situace v letech 2003-2005 (base line výchozí stav) a budou prováděny pro časové horizonty let 2010, 2015 a 2020. Výchozí bilance potřeb (výrob) tepla pro jednotlivé sledované skupiny jsou uvedeny v tabulce č. 5.1.1. 22

Tabulka č. 5.1.1 Výchozí bilance výrob tepla v jednotlivých sledovaných skupinách Základní skupina Parametr Jednotky 2005 2010 2015 2020 Modernizace stávajících Teplo v palivu PJ/r 168,2 169,0 167,2 166,0 kapacit velkých zdrojů Účinnost % 84,0 84,8 85,2 85,5 na uhlí a biomasu Výroba tepla PJ/r 141,3 143,3 142,5 141,9 Výstavba nových Teplo v palivu PJ/r 53,4 43,5 40,2 38,5 kapacit velkých zdrojů Účinnost % 90,0 90,5 90,8 90,9 na plynná a kapalná paliva Výroba tepla PJ/r 48,0 39,3 36,5 35,0 Výstavba nových Teplo v palivu PJ/r 43,7 35,6 32,9 31,5 kapacit středních zdrojů Účinnost % 89,0 89,6 89,9 90,2 na zemní plyn Výroba tepla PJ/r 38,8 31,9 29,5 28,4 Výstavba nových Teplo v palivu PJ/r 8,8 24,0 30,8 36,0 kapacit středních zdrojů Účinnost % 81,0 83,0 83,2 84,0 na biomasu Výroba tepla PJ/r 7,1 19,9 25,6 30,2 Výstavba nových Teplo v palivu PJ/r 106,0 117,0 133,0 143,0 kapacit malých zdrojů Účinnost % 88,0 89,7 90,2 91,0 na plynná a kapalná paliva Výroba tepla PJ/r 93,3 104,9 120,0 130,1 Výstavba a rekonstrukce Teplo v palivu PJ/r 4,7 6,5 9,5 10,4 kapacit v ostatních zdrojích Účinnost % 85,0 87,0 87,5 88,0 na ost. druhy paliv Výroba tepla PJ/r 4,0 5,7 8,3 9,2 Modernizace a výstavba Teplo v pal. PJ/r 384,7 395,5 413,5 425,4 všech typů zdrojů KVET Účinnost % 86,4 87,2 87,6 88,1 Celkem Výroba tepla PJ/r 332,6 345,0 362,3 374,9 Ostatní zdroje Teplo v palivu PJ/r 100,3 114,5 118,5 122,6 s výrobou pouze tepla Účinnost % 75,5 78,7 80,0 81,0 Celkem Výroba tepla PJ/r 75,7 90,1 94,8 99,3 Do kategorie Modernizace stávajících kapacit velkých zdrojů na uhlí a biomasu spadají elektrárny s odběrem tepla, uhelné teplárny a velké výtopny, kde po modernizaci bude využíváno uhlí a ve zvýšené míře biomasa, a to formou spoluspalování, paralelního, nebo i samostatného spalování. Do kategorie Výstavba nových kapacit velkých zdrojů na plynná a kapalná paliva patří paroplynové cykly s teplárenským využitím a velké parní teplárny na zemní plyn či olej. Do kategorie ostatních zdrojů KVET spadají odběry tepla z jaderných elektráren, malé zplyňovací jednotky biomasy s plynovými motory, atd. Do skupiny Ostatní zdroje s výrobou pouze tepla patří lokální vytápění na bázi tuhých paliv (uhlí a dřeva), kde instalace zdrojů KVET nepřipadá v úvahu, patří sem i lokální el. vytápění. 23

5.2 Postup výpočtu technického potenciálu KVET Technický potenciál KVET je pro každou z uvedených šesti skupin kalkulován samostatně, ale podle jednotného postupu. Tento výpočtový postup se opírá o : Poptávku po užitečném teple odpovídající dané skupině a danému palivu Navýšení poptávky po užitečném teple o poptávku po teple pro účely výroby chladu Roční teplárenský modul (poměr tepla z KVET ku teplu celkem) Charakteristické směrné číslo poměru výroby elektřiny k dodanému teplu Koeficient ostatních provozních vlivů (výpadkovost, plánované odstávky, atd.) Dobu využití maxima (pro určení maximálních dosažitelných výkonů) Koeficient výkonové rezervy (pro určení instalovaných výkonů) Poptávka po užitném teple je pro každou ze sledovaných skupin uvedena v předchozí tabulce č. 5.1.1. Navýšení poptávky po užitečném teple o poptávku po teple pro účely výroby chladu je dáno násobícím koeficientem, který určuje, jaký bude pravděpodobný nárůst celkových potřeb tepla pro účely výroby chladu v absorpčních chladících jednotkách v letním období. Roční teplárenský modul představuje opět násobící koeficient, který udává poměr tepla vyrobeného v KVET (dodaného z protitlaků nebo z odběrů turbín) ku teplu vyrobenému ve zdroji celkem (v KVET + výtopenské kotle + teplo přes redukce). Charakteristické směrné číslo KVET vyjadřuje poměr vyrobené elektřiny k vyrobenému užitnému teplu ve zdroji KVET. Výše tohoto čísla koresponduje s typem technologie a způsobem jejího provozu a jedná se v podstatě o přepočítací koeficient mezi objemem vyrobeného tepla a elektřiny v cyklu KVET. Koeficient ostatních vlivů Jedná se o násobící koeficient, který respektuje havarijní (poruchové), pravidelné (revizní), plánované (GO), nebo jiné odstávky kotlů nebo turbosoustrojí, tj. dobu, po kterou není zdroje KVET z technických důvodů možno provozovat. Doba využití maxima udává dobu, po kterou by muselo být zařízení provozováno na jmenovitý výkon, aby vyrobilo stejné množství energie, jako vyrobí při běžném provozu za jeden rok. Tyto hodnoty jsou v nepřímé úměře (zdaleka ne však lineární) k ročnímu teplárenskému modulu a v přímé úměře (opět ne lineární) k celkovému počtu provozních hodin daného zařízení. Koeficient výkonové rezervy charakterizuje běžné výkonové rezervy (zálohy, nebo předinvestice), stupeň předimenzování zdrojů KVET nebo podíl instalovaných kapacit, které nejsou z technických, odbytových nebo ekonomických důvodů provozovány. 24

5.3 Výsledky výpočtu technického potenciálu KVET Konkrétní hodnoty koeficientů navýšení poptávky po teple pro účely chlazení, ročních teplárenských modulů, charakteristických směrných čísel KVET a ostatních koeficientů použitých pro výpočty byly voleny podle skutečných hodnot dosahovaných u jednotlivých typů zdrojů v praxi, popřípadě podle posledních a očekávaných trendů jejich vývoje. Porovnání stávající úrovně výroby elektrické energie v jednotlivých skupinách zdrojů KVET s vypočteným technickým potenciálem k roku 2020 je v číselné podobě uvedeno v tabulce č. 5.3.1 a v grafické podobě na obrázku č. 5.3.1 Tabulka č. 5.3.1 Technické potenciál výroby elektřiny do r. 2020 ve skupinách zdrojů KVET Technický potenciál KVET Shrnutí výsledků po skupinách zdrojů Jedn. Velké zdroje na uhlí a biomasu Nové velké plyn a olej Střední zemní plyn Střední biomasu Malé zdroje na plyn a oleje Ostatní zdroje KVET Zdroje KVET celkem Reálná úroveň k roku 2005 GWh 10688 867 153 0 66 15 11788 Potenciál přírůstku do roku 2020 GWh 2659-70 5878 833 26106 673 36080 Technický potenciál k roku 2020 GWh 13347 797 6031 833 26172 688 47868 Technický potenciál skupin zdrojů KVET do roku 2020 30000 25000 Výroba el. v GWh 20000 15000 10000 5000 0 Velké zdroje na uhlí a biomasu Nové velké plyn a olej Střední zemní plyn Střední biomasu Malé zdroje na plyn a oleje Ostatní zdroje KVET Pot. 2020 Reál 2005 Obrázek č. 5.3.1 Technický potenciál skupin zdrojů KVET do roku 2020 Jak je zřejmé z uvedených údajů, nejvyšší technický potenciál zdrojů KVET se nachází v malých zdrojích na plynná a kapalná paliva (namísto bytových a domovních kotlů) a ve středních zdrojích na zemní plyn (v domovních a blokových plynových kotelnách). Poměrně významný potenciál spočívá také ve velkých zdrojích spalujících uhlí a biomasu, respektive v rekonstrukcích těchto zdrojů. 25

Minimální technický potenciál růstu výroby elektřiny nacházíme do roku 2020 ve středních zdrojích spalujících biomasu a v ostatních zdrojích KVET, nulový ve velkých zdrojích spalujících zemní plyn. Vývoj technického potenciálu výroby elektřiny ve zdrojích KVET celkem v období 2005 až 2020 s rozdělením na stávající zdroje, rekonstruované zdroje a nové zdroje je v číselné formě shrnut v tabulce č. 5.3.2, grafické zpracování vybraných hodnot je provedeno na obr. č. 5.3.2. Tabulka č. 5.3.2 Vývoj technického potenciálu výroby elektřiny ve zdrojích KVET Technický potenciál KVET celkem Jednotky 2005 2010 2015 2020 Výroba elektřiny v KVET celkem GWh 33767 37237 42535 47868 Instalovaný el. výkon zdrojů KVET MWe 21726 23865 27266 30634 V tom ve stávajících zařízeních GWh 11788 10661 9053 6927 MWe 5273 4947 4342 3643 V tom v rekonstruovaných zařízeních GWh 0 1879 4239 7469 MWe 0 586 1435 2533 V tom v nových zařízeních GWh 21978 24696 29242 33472 MWe 16453 18331 21489 24458 Srovnávací báze (skutečnost roku 2005) GWh 11788 11788 11788 11788 MWe 5273 5273 5273 5273 Technický potenciál růstu GWh 21978 25448 30746 36080 MWe 16453 18591 21992 25361 Růst technického potenciálu výroby elektřiny ve zdrojích KVET 60000 Výroba elektřiny KVET v GWh 50000 40000 30000 20000 10000 0 2005 2010 2015 2020 Letopočet Stávající zdroje Rekonstr. zdroje Nové zdroje Obrázek č. 5.3.2 Růst technického potenciálu výroby elektřiny ve zdrojích KVET Technický potenciál růstu charakterizuje hodnoty, o kolik by bylo možno teoreticky (nikoli prakticky - ekonomicky) navýšit celkovou výrobu elektřiny ve zdrojích KVET, pokud by tyto byly okamžitě instalovány všude tam, kde se vyskytnou potřeby užitného tepla. 26

6. EKONOMICKÝ POTENCIÁL PRO ROZVOJ KVET V ČR 6.1 Metodika výpočtu ekonomického potenciálu KVET Ekonomický potenciál pro obnovu a výstavbu zdrojů KVET bude vycházet z technického potenciálu (viz výsledky prezentované v kapitole 5.3) a na jeho výši budou mít vliv zejména : Ekonomické podmínky pro uplatnění zdrojů KVET reprezentované Koeficientem ekonomické výhodnosti realizace. Mimoekonomická kritéria instalace zdrojů KVET reprezentovaná Koeficientem mimoekonomické průchodnosti. Kritéria časového rozlišení výstavby zdrojů KVET reprezentovaná Koeficientem časového rozlišení. Ekonomické podmínky pro uplatnění zdrojů KVET, respektive konkrétní výpočty Koeficientů ekonomické výhodnosti realizace vycházejí z vyhodnocení ekonomické efektivnosti provozu zdrojů KVET. Tato vyhodnocení byla provedena pro každou skupinu zdrojů zvlášť. Základními výpočtovými vstupy byly měrné investiční náklady, měrné ceny paliv, tepla a elektrické energie (viz údaje v kapitole 4.6) a kromě specifických ostatních provozních nákladů výpočtové algoritmy pracují i s řadou technických parametrů, jako jsou doba využití instalovaného výkonu (viz. technický potenciál), charakteristické směrné číslo poměru vyrobené elektřiny a tepla (viz. technický potenciál), koeficienty vlastní spotřeby tepla a elektrické energie, atd. Výsledkem typových výpočtů pro modelové případy vždy jedné instalované kwe ve zdroji KVET v rámci dané skupiny bude stanovení celkových ročních tržeb a celkových ročních nákladů, respektive rozdílu mezi těmito dvěma položkami. Tento rozdíl by měl určovat, zda bude provoz (včetně započtení kapitálové složky nákladů) ziskový (při kladném rozdílu tržby - náklady), nebo ztrátový (při záporném rozdílu). Při kladném rozdílu celkové tržby celkové náklady se dá předpokládat, že příslušné typy (charakteristické skupiny) zdrojů KVET budou pro investory zajímavé a tito budou do jejich výstavby investovat, naopak při záporném rozdílu celkové tržby celkové náklady budou tyto pro investory nezajímavé a investiční prostředky budou pravděpodobně využity jinak. Kritérium buď a nebo založené na výsledcích výpočtů celkových tržeb a celkových nákladů je však třeba poněkud rozvolnit, a to z důvodu, že výpočty byly prováděny pro průměrné podmínky a pro průměrné ceny v rámci každé skupiny zdrojů KVET, což znamená, že některé konkrétní realizace mohou mít podmínky i výrazně lepší než průměrné, naopak některé realizace mohou mít tyto podmínky i horší. 27

Z výše uvedených důvodů bude při hodnocení ekonomické efektivnosti provozu jednotlivých skupin zdrojů KVET vyčíslena i tzv. Limitní cena elektrické energie, což je cena, při jejíž realizaci by bylo dosaženo právě nulového rozdílu mezi celkovými tržbami a celkovými náklady. Poměr průměrně dosahované výkupní ceny elektrické energie (použité v původním hodnocení) a dopočtené limitní ceny elektrické energie se stává určujícím pro stanovení Koeficientu ekonomické výhodnosti realizace - Ke. Pokud bude poměr výkupní ceny elektrické energie ku ceně limitní (vypočtené) menší než 0,75, bude předpokládána hodnota Ke vždy ve výši 0,05 (v takovémto zdroji bude možno realizovat např. pouze zdroj KVET do úrovně vlastní spotřeby elektrické energie). Pokud bude poměr výkupní ceny k ceně limitní větší než 1,10, bude předpokládána hodnota Ke vždy ve výši 1,0 (v takovémto zdroji bude možno realizovat KVET v každém případě). Mimoekonomická kritéria instalace zdrojů KVET, respektive výpočty Koeficientů mimoekonomické průchodnosti se opírají o subjektivní hodnocení ochoty a schopností individuálních investorů instalovat ve svých zdrojích zařízení KVET. Prvním předpokladem realizace jakéhokoliv nového projektu je v každém oboru snaha po hledání moderních řešení, snaha po nezávislosti, snaha přispět k ochraně životního prostředí, atd. Takovéto dílčí kritérium nazýváme Kritérium snahy po nezávislosti a moderní technice. Druhým předpokladem realizace projektu bude ochota investora nést podnikatelské riziko z titulu zadlužení, budoucích nejistot v cenových relacích, možností havárií a poruch, atd. Takovéto dílčí kritérium tedy budeme nazývat Kritérium ochoty nést podnikatelské riziko. Třetím předpokladem je prostorová a stavební připravenost pro instalaci zdrojů KVET, tj. aby instalace nového dodatečného zařízení nevyžadovala procesně náročný nákup či dlouhodobý pronájem nových prostor, pozemků, či stavbu nových objektů. Tomuto dílčímu kritériu budeme říkat Kritérium stavební a technické připravenosti. Jednou z velice významných podmínek pro instalaci zdrojů KVET je zvládnutí procesu administrativního (stavebního) povolení, schvalování a kolaudace nových zařízení. Tomuto dílčímu kritériu budeme říkat Kritérium administrativně procesní náročnosti. Konečně jedním z posledních hledisek, které dozajista ovlivní rozhodování některých investorů je hledisko provozní náročnosti, a to nejen ze strany rozsahu potřebných úkonů při provozu zařízení, ale i ze strany oprávnění tyto úkony provádět. Tomuto poslednímu kritériu budeme říkat Kritérium obslužné a provozní náročnosti. Pro vyhodnocení účinků jednotlivých dílčích kritérií v rámci příslušných skupin zdrojů použijeme hodnocení splňuje ANO, NE, nebo ANO/NE. V případě, že v některém z pěti uvedených dílčích kritérií obdrží příslušná kategorie zdrojů KVET hodnocení ANO, započte se jí do výsledného koeficientu mimoekonomické průchodnosti Km hodnota 0,2, v případě že obdrží hodnocení ANO/NE, započte se jí hodnota 0,1 a v případě, že obdrží hodnocení NE, započte se příslušné skupině zdrojů do Km hodnota 0. Km tak může nabývat hodnoty v rozsahu od 0,0 (v případě že hodnocení příslušné skupiny zdrojů KVET je ve všech pěti kritériích negativní, tj. NE ) až do 1,0 (v případě že hodnocení příslušné skupiny zdrojů KVET je ve všech pěti kritériích pozitivní, tj. ANO ). 28