Technologická prevence onemocn ní mlé né žlázy

Technologická prevence onemocn ní mlé né žlázy Mastitidy skotu jsou polyfaktorová onemocn ní, v jejichž patogenezi se uplat uje široká škála mikrobiálních p vodc, ada faktor vn jšího prost edí a jedinec, vybavený vlohami d di né a získané odolnosti respektive vnímavosti k onemocn ní. V patogenezi mastitid se tedy uplat uje interakce t í biosystém. Vznik mastitid je dynamický proces, který je výslednicí této interakce. Proto tyto biosystémy nelze chápat odd len nebo dokonce p ece ovat jeden z nich a p ehlížet ostatní. Nepochopení tohoto principu by znamenalo neúsp ch v úsilí o tlumení mastitid. V domi si tohoto principu, formulovali jsme pojem technologická prevence jako neopomenutelný prost edek systému tlumení mastitid a v širším slova smyslu prevence všech onemocn ní. Podstatou technologické prevence je poznání technologických initel uplat ujících se v patogenezi onemocn ní a využití t chto poznatk v biologizaci, tedy v optimalizaci technologických initel z hlediska ochrany zdraví zví at. Nejefektivn jší je uplatn ní technologické prevence již v procesu konstrukce a vývoje technologických linek. Efektivní je i optimalizace funkce provozovaných technologických linek kvalifikovanou diagnostikou poruch a jejich bezprost edním odstra ováním. V patogenezi mastitid skotu mají zásadní význam: technologie ustájení technologie získávání mléka. Technologie ustájení P i vzniku v tšiny mastitid se uplat uje infek ní initel. Základním principem efektivního systému tlumení mastitid je omezování zdroj infekce a cest p enosu hlavních patogen mlé ných žláz. Vezmeme-li pak v úvahu základní klasifikaci p vodc mastitid, je z ejmé, že zdroje infekce jsou dva: mlé ná žláza, infikovaná p vodci kontagiózních mastitid vn jší prost edí, kontaminované environmentálními p vodci mastitid V patogenezi mastitid se technologie ustájení uplat uje jako potenciální initel snižování p irozené odolnosti zví at. D je se tak zejména: stresovými vlivy traumatizací mlé ných žláz vlivem nevhodného mikroklimatu Stresové vlivy technologie ustájení jsou initele sociální a fyzikální povahy, které spoušt jí adapta ní mechanismus zahrnující aktivaci osy hypothalamus nadledvinka, umož ující zví at m vyrovnat se s nep íznivými vlivy. Stresové vlivy - stresory jsou všechny initele, vyvolávající u zví at nepohodlí, strach a bolest. Dlouhodobé p sobení stresor, jejich vysoká intenzita p sobení a sou asné p sobení n kolika stresor - sumace stresor vedou ke stadiu exhausce obecného adapta ního syndromu, tedy k vy erpání prost edk adaptace, což má za následek ztrátu odolnosti zví at v i infek ním agens. Významným sociálním stresorem je p ekra ování optimální velikosti produk ní skupiny zví at v systémech volného ustájení (optimum 25 ks dojnic, p ijatelné maximum 45 ks), p ekra ování po tu zví at na ustájovací plochu (ve volném ustájení dojnic iní minimální plocha lehárny 5 m 2 na ks a krmišt 700 x 2800 mm na ks). Významným stresorem je i nedodržení pom ru krmných míst a loží 1 : 1. Sociálními stresory jsou i asté manipulace, zejména asté zm ny složení 1

produk ních skupin. To dává možnost nežádoucího uplatn ní agresivních zví at p i obnovování sociální hierarchie skupiny. Submisivní jedinci jsou tak vystavováni silnému stresu. Sociální stres, avšak i bezprost ední vyvolání stresu bolestivým podn tem je zp sobováno nešetrnou, bolest zp sobující manipulací se zví aty, zejména p i p ehán ní zví at ve volných systémech ustájení. Stresory fyzikálního charakteru v technologii ustájení jsou zejména mechanické p ekážky, omezující zví ata p i odpo inku v leže, p ípadn omezující jejich pohybovou aktivitu (ve volném bezstelivovém ustájení to jsou nap. tvrdé matrace v ložích, nesprávn dimenzované lehací boxy, ve vazných stájích nesprávn dimenzovaná stání, nerovnosti podlahy stání, nesprávný sklon stání). Nesprávné umíst ní nosných prvk stropní konstrukce vede k omezování zví at p i vstávání a uléhání, tedy k nefyziologickému vstávání a uléhání dojnic "ko ským zp sobem". Velmi závažným mechanickým stresorem jsou nerovnosti podlah a poškozené nebo nesprávn dimenzované rošty. Ty vedou k permanentnímu zra ování kon etin, což má za následek chronická onemocn ní pohybového aparátu p sobící dojnicím trvalou bolest. Trvalý stres p sobí i nevhodné vázání dojnic ve vazných boxech, nap. chomoutové vázání, které znemož uje fyziologický odpo inek dojnic s hlavou položenou na hrudník. Traumatizace mlé ných žláz ve volných i vazných stáních nastává zejména p i nesprávné dimenzi lehacích box a ve vazných stájích p i nesprávn dimenzovaných stáních. Dochází k otlak m a pohmožd ním, nebo dojnice uléhají vemenem p es koncovou hranu boxu nebo stání. Mlé né žlázy jsou siln traumatizovány i p i nefyziologickém vstávání a uléhání dojnic, jehož p í iny již byly uvedeny. Velmi závažné zra ování nastávalo ve vazných bezstelivových stáních, ve kterých dojnice uléhaly vemeny na kalištích zaroštovaných kovovými rošty. asté byly tržné rány struk a prochlazování mlé ných žláz pr vany z podroštových prostor. V sou asné dob je již tato technologie ustájení opušt na. Nejzávažn jší traumatizaci mlé ných žláz zp sobuje samovysávání, respektive vzájemné vysávání dojnic, které s technologií ustájení souvisí nep ímo. Ší ení této aberace usnad uje vytvá ení velmi po etných produk ních skupin ve velkém ustájení, kdy dojnice ekají v ekárn p ed dojírnou p íliš dlouho. Dále se uplat uje asov limitované krmení, kdy dojnice tráví v tšinu asu v omezených prostorách lehárny. Preventivní význam má umíst ní liz a napájecích nádrží do ekáren a leháren. Dále rozmíst ní mechanických i automatických drbadel do leháren ve volném ustájení. Ú inným prost edkem je svažité uspo ádání podlahy v ekárn p ed dojírnou.. Velmi významným prost edkem prevence je pastva..samovysávání dojnic nebo vzájemné olizování a ocucávání telat se uplat uje jako vektor p enosu p vodc kontagiózních mastitid již ve v kových kategoriích telat a pozd ji i u b ezích jalovic. U t chto kategorií skotu je t eba vyhledávat a z chovu eliminovat aktivní nositele t chto aberací, nebo postižení jedinci ší í tyto zlozvyky na ostatní zví ata. Vlivy mikroklimatu stájí sehrávají významnou roli, nebo bylo experimentáln prokázáno, že vysoká teplota (nad 25 C), vysoká relativní vlhkost (nad 85 % r.v.) a pr van (proud ní vzduchu v zim nad 0.5 m/s; v letním období, krom extrémních teplot nad 1 m/s), jsou disponujícími faktory pro vznik mastitid. Uplat ují se p i vzniku kontagiózních mastitid i p i vzniku mastitid zp sobovaných environmentálními p vodci. 2

Vznik mastitid zp sobovaných environmentálními p vodci je ovlivn n n kterými dalšími initeli technologie ustájení. Je t eba mít na z eteli, že u t chto mastititd sehrává významnou roli bakteriální kontaminace povrchu t la a zejména struk. Zdrojem environmentálních patogen jsou zejména výkaly, mo, stelivo, krmivo, prach, špína, bláto a voda. Stelivový materiál je nejvýznamn jším zdrojem kontaminace struk. Stupe bakteriální kontaminace steliva je závislý na jeho primární kontaminaci, vlhkosti materiálu a teplot prost edí. ím v tší je primární zne išt ní steliva, ím je stelivo vlh í a ím je teplota ustájovacích prostor vyšší, tím je po et bakterií ve stelivu vyšší. Mnohdy dosahuje až 100 milion na 1 gram steliva. Klí ový význam pro prevenci mastitid zp sobovaných environmentálními patogeny proto má jakost stelivové slámy, nízká vlhkost a nízká teplota stájového prost edí. Jako stelivo se nedoporu uje písek a kamenná dr, i když jejich primární bakteriální kontaminace je velmi nízká. D vodem je nízká absorp ní kapacita a negativní vliv na welfare dojnic. Nedoporu ují se ani ezané stelivové materiály, nap. slámová ezanka, hobliny a piliny. Z organických materiál lze doporu it jen ne ezanou suchou a istou slámu. Nesmírn záleží na usklad ování slámy. Její stohování pod širým nebem bez krytí stohu folií je nep ípustné. Z uvedeného vyplývá, že pro prevenci mastitid zp sobovaných environmentálními patogeny je nejvhodn jší volné boxové bezstelivové ustájení. Toto konstatování však platí pouze pro boxové ustájení s m kkou matrací, nebo tvrdé gumové matrace jsou pro dojnice tak nepohodlné, že až 20 % zví at uléhá mimo boxy. Proto se v sou asné dob dává p ednost volnému boxovému ustájení s úspornou podestýlkou. Toto ustájení však již p ináší riziko, nebo bylo prokázáno, že po et kontaminujících bakterií ve slamnaté podestýlce po 24 hodinách pronikav vzr stá. Není proto pochyb, že p ednost mezi stelivovými systémy ustájení má stlané volné ustájení s astým odklizem mrvy. Riziko p ináší i ustájení dojnic na hluboké podestýlce. Exotermní reakce, která v této podestýlce probíhá, navozuje optimální teplotní podmínky pro pomnožování environmentálních bakterií. Tento druh technologie ustájení je proto vhodný pro dojnice jen za p edpokladu dostate né dávky stelivové slámy, a to 8 kg na kus a den a p i zajišt ní dokonalého odvodu tepla intenzivním v tráním. Nevhodné je toto ustájení pro dojnice v období stání na sucho, kdy je riziko infekce environmentálními patogeny nejv tší. Hluboká podestýlka je rovn ž nevhodná pro b ezí jalovice, nebo k bakteriální kolonizaci ústí strukových kanálk a k následné infekci mlé ných žláz dochází již u této v kové kategorie skotu. Velká rizika p inášejí technologie ustájení s mobilním odstra ováním tekutého hnoje z pevných chodeb radlicí. Pokud nejsou výkaly odstra ovány alespo dvakrát denn, vede tento zp sob ustájení k enormnímu zvyšování stájové vlhkosti, což p edstavuje další velmi závažný rizikový initel. P ednost proto mají technologie s automatickým odklizem tekutého hnoje stacionární linkou až 12krát za den. Požadavek odklizu mrvy alespo dvakrát denn se vztahuje i na stelivové technologie ustájení s odklizem hnoje radlicí. Zvlášt se to týká ustájení na plochých stlaných stáních. Je t eba minimalizovat vlhkost stájového prost edí. Stavebn je nutné dodržet nezbytné spády podlah a stání. Udržovat je t eba povrchy podlah, aby nedocházelo k jejich vydrolování. V 3

nerovnostech se udržuje mo a výkaly. Vznikají rezervoáry bakteriální kontaminace. Zásadní význam pro prevenci infekcí environmentálními patogeny má ú innost v trání stájí. Pro omezování kontaminace struk environmentálními patogeny je velmi významná pastva. Pevné výb hy naopak mohou být závažným rizikovým faktorem, nebo pokud nejsou pravideln išt ny, dochází v nich k enormnímu zne išt ní struk a k jejich bakteriální kontaminaci fekální mikroflórou. Nezpevn né výb hy p edstavují takové riziko infekcí mlé ných žláz, že je nutné jejich použití odmítnout. Optimalizace technologie ustájení je tedy významným initelem prevence mastitid. Podrobné a ze zákona závazné požadavky jsou obsaženy ve vyhlášce 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zem d lství. Technologie získávání mléka Prvky technologie získávání mléka, které se uplat ují v patogenezi mastitid nebo mohou výskyt mastitid omezovat, jsou: pohyb zví at ze stáje do dojírny dojicí stroj pracovní postup sanitace dojicího stroje Pohyb zví at ze stáje do dojírny astou chybou v našich stájích je dlouhý pobyt dojnic mimo vlastní stáj. Dojnice tráví v ekárn mimo krmný žlab a své vlastní lože asto velmi dlouhou dobu. Tato doba by nem la p esáhnout 60-90 minut a p i dojení t ikrát denn 120 minut. P esun zví at ze stáje do dojírny je asto doprovázen nezvyklým ruchem ve stáji a neklidem v úzkých nahán cích uli kách. Dojnice by se však m ly p esouvat do ekárny a prostoru dojírny zcela volnou ch zí (ne nahán ním) a nikoliv také v nadm rném zhušt ní skupiny krav. P i t chto p esunech je t eba eliminovat jakýkoliv k ik, bytí i dokonce používání elektrického pohán e. P i projevech neklidu zví at se vyskytuje ast jší kálení v ekárn anebo ve vlastní dojírn. Na p ístupových cestách by nem ly být žádné nerovnosti nebo kluzké podlahy. Zvyšuje to riziko úraz. Na našich farmách se asto vyskytuje další chyba, že ekárny nejsou dostate n dimenzované. Plocha by nem la být menší jak 1,4 m 2 na dojnici. Zvyšuje se rovn ž etnost poran ní v d sledku ast jších vzájemných vzeskok zví at. Prodlužováním pobytu dojnic v ekárn se zvyšuje etnost vzájemného vysávání a projev agresivity. Podlaha ekárny by m la být spádována ve sklonu 6-8% od vstupu do dojírny. Dojicí stroj p sobí jako: vektor pasivního p enosu mikrobiálních p vodc mastitid vektor aktivního p enosu mikrobiálních p vodc mastitid zra ující initel Jako vektor pasivního p enosu mikrobiálních p vodc mastitid se m že uplat ovat struková návle ka. Adhezi mikrobiálních p vodc na vnit ní povrch návle ky usnad uje jeho lenitý mikroreliéf. Opot ebené návle ky mají na vnit ním povrchu drobné praskliny, ve kterých se 4

zachycují bakterie a jsou v nich chrán ny p ed p sobením sanita ních p ípravk. Prevenci pasivního p enosu poskytují návle ky s dokonale hladkým povrchem (nap. vyrobené za silikonové pryže). Nejjednodušším prost edkem prevence je pravidelná vým na opot ebovaných návle ek, nebo návle ky mají omezenou životnost. Nerespektování termínu jejich životnosti, který musí být udán výrobcem, enormn zvyšuje riziko infekce. Dalším prost edkem prevence je dezinfekce struk po dojení. Bylo totiž prokázáno, že k pr niku infek ního agens ze zevního ústí do strukového kanálku dochází p evážn až v období mezi dojeními. Dezinfekce struk bezprost edn po sejmutí dojicí soupravy má velkou šanci zabránit pr niku patogenního agens a následné infekci. Významným prost edkem prevence je i ú inná sanitace dojicího za ízení po dojení. Kone n v prevenci nacházejí uplatn ní n které konstruk ní prvky s lehce automatizovatelnou funkcí: zp tný proplach vodou nebo vzduchem po každém sejmutí dojicí soupravy. Dojicí stroj se uplat uje i jako vektor aktivního p enosu mikrobiálních p vodc mastitid. Mechanismus tohoto jevu je t eba vysv tlit. Pro transport mléka v dojicím stroji má zásadní význam tlakový spád. Navozuje se vpoušt ním atmosférického vzduchu do sb ra e mléka, tryskou obvykle umíst nou na jeho strop. Funkce trysky sb ra e má zásadní význam pro udržení stability podtlaku v podstrukové komo e. Dojde-li k ucpání této trysky, mléko transportované do mlé ného potrubí mlé nou hadicí za ne v této cest stagnovat. Vytvá í hydraulickou zátku, p sobící jako píst. Jeho pohybem ve sm ru toku mléka dochází k expanzi vzduchu v podstrukové komo e. Tím zde vzniká podtlak, jehož hodnota p evyšuje nominální hodnotu pracovního vakua. Tím se mžikov obrací tlakový spád a mléko m ní tok sm rem ke struku. Navíc, v d sledku cyklických objemových zm n podstrukové komory, dochází k rozkmitání popsané hydraulické zátky, což má za následek nepravidelnou fluktuaci vakua v podstrukové komo e, která zasahuje i do taktu sání pulza ního cyklu. Tím je exponováno otev ené ústí strukového kanálku impaktním silám zp tného toku mléka, respektive mlé ného aerosolu. Je-li toto mléko nebo mlé ný aerosol kontaminován v dopravní cest patogeny mlé né žlázy, dochází k jejich pr niku do strukového kanálku. Tento fenomén se ozna uje jako aktivní p enos patogen mlé né žlázy dojicím strojem. ím je transportní výška mléka v tší a ím je v tší hydraulický odpor transportní cesty, tím jsou popsané jevy výrazn jší. Z tohoto d vodu je dojení potrubním dojicím strojem s horním umíst ním mlé ného potrubí nejrizikov jší. Proto se také dává p ednost spodnímu umíst ní mlé ného potrubí, což je b žné v dojírnách. Navíc se sv tlost mlé ného potrubí dimenzuje tak, aby mléko nemohlo být ani p i maximálních pr tocích nasáto zp t do mlé né hadice. K nepravidelnému kolísání podtlaku dochází rovn ž p i nahodilých net snostech systému p i nedostate né efektivní záloze výkonnosti výv vy. I v této situaci dochází ke zp tnému toku mléka, v tomto p ípad až z mlé ného potrubí. Riziko aktivního p enosu patogenních mikroorganism je o to v tší. Pokles podtlaku v podstrukové komo e m že vést až k poruchám p ilnutí strukové návle ky. Pak dochází k nasátí atmosférického vzduchu ústím strukové návle ky. Tento jev se nazývá sklouzávání strukového násadce. Je p í inou enormního zvyšování impaktních sil zp tného toku mléka, zejména v ostatních násadcích téže dojicí soupravy. Pro jeho zdravotní nebezpe nost se etnost výskytu tohoto jevu používá p i orienta ní kontrole funkce dojicího stroje. Výskyt 5

sklouzávání je potencován vysokou hmotností strukových pouzder a nevhodnou konstrukcí hlavice strukové návle ky. Jako významný konstruk ní prvek prevence sklouzávání strukových násadc slouží v dojírnách adapta ní ramena pro zav šení dojicí soupravy v pr b hu dojení. Jimi se dosahuje p enesení t žišt dojicí soupravy tak, aby rozložení hmotnosti na všechny struky bylo rovnom rné i u nepravideln tvarovaných vemen. Pokud je zabezpe eno dostate né p isávání vzduchu do rozd lova e a nep sobí nahodilé net snosti podtlakového systému, vzniká na za átku taktu stisku pravidelný pokles podtlaku, jehož hloubka je úm rná intenzit toku mléka. Když tok mléka ustane, k pravidelnému poklesu podtlaku nedochází. Hladina podtlaku v podstrukové komo e se stabilizuje na úrovni pracovního podtlaku. Bylo zjišt no, že po ustání toku mléka se projevuje nep íznivý vliv stabilního vakua na tkán struku. Dochází k manifestaci p íznak mikrotraumatizace struk. Ve fázi toku mléka, p i pravidelném kolísání podtlaku v podstrukové komo e, je struk podtlakem namáhán podstatn mén, p íznaky mikrotraumatizace struk se obvykle neobjevují. Proto se p ikro ilo u moderních dojicích stroj k pronikavému snížení nominální hladiny podtlaku z p vodních 50 kpa. Doporu uje se, aby podtlak v podstrukové komo e v pr b hu dojení inil 32 až 40 kpa. Snížení hladiny se diferencuje podle transportní výšky mléka. Jeden z p íklad uvádí následující tabulka: Nominální podtlak a výška umíst ní mlé ného potrubí zaúst ní mlé né hadice Umíst ní mlé ného potrubí Vzdálenost od podlahy stání (mm) Nominální podtlak (kpa) Horní >1250 44 St ední 0,0 1250 42 Spodní <0,0 38 Stanovení nominálního podtlaku je záležitostí výrobce, p ípadn montážní organizace. P itom musí být brán z etel na další okolnosti: pr m rnou hodnotu maximální intenzity dojení ve stád, sv tlost a délku mlé né hadice, další p ípadné hydraulické odpory v mlé né cest (m i e mléka), množství vzduchu p isávaného do sb ra e, charakteristiky strukové návle ky a pulza ního systému. Stanovení nominálního podtlaku by m lo být provedeno na základ tzv.dynamického testu po zprovozn ní dojicího za ízení v každém jednotlivém stád. Významným konstruk ním prvkem dojicího stroje je struková návle ka. Má trojí význam. P edn zprost edkuje p ilnutí strukového násadce ke struku, zabezpe uje transport mléka ze struku do sb ra e a chrání struky p ed negativními ú inky podtlaku. P ilnutí strukového násadce zprost edkuje podtlak p sobící na struk z podstrukové komory a t ení mezi strukovou návle kou a strukem. V pr b hu dojení se výrazn m ní rozložení t chto sil. Jakmile tok mléka za ne ustávat, klesá tlak uvnit cisterny struku, až dosáhne hladiny podtlaku odpovídající 50 % až 70 % pracovního podtlaku. Tím enormn klesá t ení mezi st nou struku a strukovou návle kou a t ení se koncentruje v linii dotyku ústí hlavice strukové návle ky a báze 6

struku. Ochablý struk je vtažen do podstrukové komory, p i emž podtlak z podstrukové komory proniká do dutiny hlavice strukové návle ky. Dochází k p erušení komunikace mezi žlázovou cisternou a cisternou struku. Tento fenomén bývá ozna ován jako šplhání strukových násadc. Popsaná koncentrace t ení vede k omezení žilného návratu krve, ímž vzniká kongesce tkání struku. Struková návle ka zajiš uje i transport mléka ze struku do sb ra e. Tok mléka ze strukového kanálku probíhá pouze v taktu sání pulza ního cyklu. V taktu stisku je p erušován. Objemovou zm nou podstrukové komory v tomto taktu je pak vydojená porce mléka transportována do sb ra e. Je však nutné, aby sv tlost mlé né hadi ky strukové návle ky neomezovala tento transport hydraulickým odporem. Požaduje se proto, aby inila minimáln 10 mm. Ochrana struku p ed negativními ú inky vakua je zprost edkována antidekompresní funkcí strukové návle ky, která se uplat uje v pr b hu dojení zejména na t le struku. Hrot struku je vystaven trvalému p sobení podtlaku, nebo b žná struková návle ka se v taktu stisku pod strukem úpln neuzavírá. Nep íznivý ú inek podtlaku je jen omezován, a to v taktu stisku pulza ního cyklu tím, že návle ka rozši uje antidekompresní zónu i na ást hrotu struku. ím je uzavíratelnost strukové návle ky v taktu stisku dokonalejší, tím je plocha rozší ené antidekompresní zóny v tší. Nicmén uzavíratelnost stávajících návle ek není dokonalá. Proto ást povrchu struk z stává vystavena trvalému podtlaku. Bylo prokázáno, že tlak strukové návle ky na struk v taktu stisku (cca 10 kpa) je významným prost edkem podpory krevního ob hu ve st n struku. Po ustání toku mléka však kongesci struku nelze zabránit. Pro prevenci popsaných negativních ú ink mají p ednost kónické návle ky p ed válcovitými, návle ky s menší sv tlostí t la (na úrovni 75 mm pod ústím hlavice), tenkost nné p ed silnost nnými a elastické p ed tuhými. Velmi významné jsou i tvarové vlastnosti hlavice strukových návle ek. Mikrotraumatizace vyvolává prchavé p íznaky, mizící do n kolika minut po sejmutí dojicí soupravy. Jsou to strangulace báze struku, radiální deformace báze struku, bilaterální deformace hrotu struku, lokální anemizace hrotu struku, cyanóza struku. Makrotraumatizace vyvolává trvalé p íznaky. Jsou to eroze ústí strukového kanálku, hyperkeratóza ústí strukového kanálku, hemoragie. Nedokonalá konstrukce strukových návle ek, p íliš nízká, nebo extrémn vysoká rychlost pulzace, p íliš široký pulza ní pom r, zejména však p edojování vedou k výskytu p íznak traumatizace struk. P edojování je významný traumatiza ní initel. Vezmeme-li v úvahu, že p i n m p sobí na výstelku cisterny struku podtlak, je nasnad, jak významný. Byly zaznamenány trvalé patohistologické zm ny po experimentáln navozeném dlouhodobém p edojování. Léze výstelky sinu struku podstatn usnad ují bakteriální adherenci patogenu mlé né žlázy. Tím p edojování hraje roli dispozi ního initele vzniku nových infekcí. Význam technologické linky získávání mléka a mezinárodní zájmy v této oblasti si vynutily formulaci mezinárodních standard, které byly p evzaty p ekladem jako eské technické normy. 7

Názvosloví kodifikuje SN ISO 3918 (47 8601); konstruk ní požadavky SN ISO5707 (47 8602) a testy instalací dojících stroj SN ISO 6690 (47 8603). V eskoslovensku bylo v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století v nováno velké úsilí sm ující k zavedení kvalifikované diagnostiky poruch dojicích stroj pracovníky veterinární služby. Byla z ízena specializace tzv. veterinárních biotechnik, kte í pro tuto innost byli vyškoleni, p ístrojov a technicky vybaveni. Jejich innost p isp la k obecné optimalizaci prvovýroby mléka a ke zlepšení jakosti mléka. Transformací veterinární služby v devadesátých letech tato specializace zanikla. Kvalifikovanou diagnostiku poruch funkce dojicích stroj mají zajiš ovat komer ní servisní organizace. Pracovní postup p i dojení Z prvk procesu získávání mléka má pro omezování výskytu mastitid zásadní význam: P íprava dojicího stroje k dojení P íprava k dojení ve stáji P íprava doji k dojení Toaleta mlé ných žláz p ed dojením Vlastní dojení išt ní a desinfekce dojicího za ízení P íprava dojicího stroje spo ívá v provedení nezbytných hygienických a technologických operací. (Provede se výplach mlé ných dopravních cest studenou pitnou vodou, vyjmou se dojicí soupravy z dezinfek ních rozvodek, vypustí se zbytky technologické vody a nastaví ovládací prvky na proces dojení.) Pro technologickou prevenci mastitid má zásadní význam kontrola funk ního stavu dojicího za ízení - stavu výv vy, mazacího ústrojí výv vy, výskytu slyšitelných net sností a kontrola nominálního podtlaku na ru kovém vakuometru. Tak lze monitorovat zjevné poruchy dojicího stroje, které by v kone ném d sledku mohly poškodit zdraví dojnic. P íprava k dojení ve stáji má svá specifika. Stájové prost edí neposkytuje takový hygienický komfort, jako dojení v dojírn. Prost edkem kompenzace tohoto diskomfortu je vozík pro hygienické dojení. Do vozíku pro hygienické dojení se p ipraví zásoba horké vody, v dro, ut rky, nádobka k oddojování prvních st ik mléka a dezinfek ní nádoba pro dezinfekci struk po dojení napln ná erstvým roztokem dezinfek ního p ípravku. Tím se pro doji e vytvá ejí materiální podmínky k praktikování hygienického režimu dojení, který je významným prvkem prevence mastitid. P íprava doji k dojení. Doji i nesm jí dojit v p ípad onemocn ní nakažlivým onemocn ním nebo hnisavými afekcemi. P i nerespektování této zásady by hrozil p enos patogenních mikroorganism z lov ka na dojnice, odhlédneme-li od možnosti kontaminace syrového mléka p vodci alimentárních infekcí a intoxikací. Prokázali jsme, že n která stáda dojnic jsou infikována p evážn lidskými biovary Staphylococcus aureus, což dokládá reálnost uvedeného nebezpe í a stejn tak nebezpe í infekce mlé né žlázy t mito patogeny. Hygienický režim dojení dále vyžaduje, aby si doji i p ed dojením obnažili ruce po lokty, sejmuli náramkové hodinky a prsteny a umyli si ruce mýdlem. Náramkové hodinky a prsteny mohou zp sobit poran ní. Infikovaná poran ní rukou doji jsou závažným zdrojem infekce mlé né žlázy. 8

Toaleta mlé ných žláz p ed dojením. Rozlišuje se suchá, polosuchá, mokrá toaleta a p íprava s dezinfekcí struk p ed dojením. Prevence mastitid zp sobovaných environmentálními p vodci akcentuje použití suché a polosuché p ípravy. Suchá toaleta praktikovaná v zahrani í smotkem d evité vlny se v našich podmínkách neosv d ila. P íprava s dezinfekcí struk p ed dojením spo ívá v oddojení prvních st ik, v dezinfekci struk pono ením do dezinfek ního p ípravku. Po minimáln 30 sekundové expozici se ot ou struky papírovou ut rkou. Je to zp sob p ípravy asov náro ný, a proto není b žný. V našich podmínkách v kontrolovaném pokuse bylo zjišt no, že pro omezení bakteriální kontaminace syrového mléka je to postup mén ú inný než polosuchá p íprava papírovou ut rkou smo enou v dezinfek ním p ípravku. Jako nejefektivn jší v omezování bakteriální kontaminace struk se projevila polosuchá toaleta. Polosuchá toaleta se provádí u málo zne išt ných mlé ných žláz vyždímanou ut rkou p edem smo enou v roztoku schváleného dezinfek ního p ípravku a zahrnuje: oddojení prvních st ik mléka ot ení základny struk, t la struk a zejména hrot struk ut rkou smo enou v roztoku dezinfek ního p ípravku. Mokrá toaleta se praktikuje jen u siln zne išt ných mlé ných žláz, zahrnuje: Omytí základny struk a struk ut rkou smá enou horkou vodou (cca 45 C)' z v dra nebo z hadicového post ikova e..oddojení prvních st ik mléka. Osušení struk vyždímanou ut rkou p edem smo enou v roztoku dezinfek ního p ípravku, do išt ní vn jšího ústí strukového kanálku. Je nep ípustné provád t toaletu mlé né žlázy sprchováním z post ikova e, nebo tak dochází k zmok ení zasrst ného povrchu vemene a ke kontaminaci struk environmentálními bakteriemi ze stékající kalové vody.uvedené operace se provád jí u každé dojnice bezprost edn za sebou. et zec operací kon í nasazením dojicí soupravy. Pokud se používá voda z v dra, m ní se nápl (cca 2 l) po každém použití. Používají se jednorázové ut rky nebo, p i polosuché toalet, jednorázové ut rky smo ené v dezinfek ním p ípravku a p ed použitím vyždímané. Z uvedeného je z ejmé, že hygienický režim dojení omezuje možnost, aby se ná adí a ruce doji e uplat ovaly jako vektory p enosu bakteriálních p vodc kontagiózních mastitid. Použití polosuché toalety je významným prost edkem prevence mastitid zp sobovaných environmentálními bakteriemi. Vlastní dojení P i oddojování prvních st ik mléka se posoudí, zda dojená mlé ná žláza nevykazuje p íznaky zran ní nebo zán tu. Takto postižené žlázy ( tvrt vemena) se dojí odd len, sekret se vylu uje z dodávky k mlékárenskému zpracování. Do lé ebného zákroku zv roléka em se poran né struky zevn ošet í, zán tem stižené žlázy se frekventn vydojují (nejlépe každé dv hodiny). V pr b hu dojení doji kontroluje, zda nedošlo ke spadnutí dojicí soupravy. Spadenou soupravu o istí tekoucí vodou a pak teprve znovu nasadí. Pokud dojicí stroj není vybaven automatickým snímáním dojicích souprav, doji dbá, aby nedocházelo k p edojování. Dojicí soupravu snímá po p erušení podtlaku. 9

Po sejmutí dojicí soupravy doji ihned dezinfikuje hroty struk pono ením do dezinfek ní nádobky nebo sprejem. Již v šedesátých letech minulého století bylo prokázáno, že dezinfekce struk po dojení snižuje výskyt nových infekcí mlé ných žláz p vodci kontagiózních mastitid o 50 %. Stala se obecn používaným prvkem technologické prevence. Pro omezování výskytu mastitid zp sobovaných environmentálními bakteriemi má však jen omezený význam. Sanitace dojicích za ízení Má význam pro omezování možnosti, aby se struková návle ka uplat ovala jako vektor pasivního p enosu bakteriálních p vodc mastitid. Základní její význam však spo ívá v omezování bakteriální kontaminace syrového mléka. Bylo totiž prokázáno, že hlavním zdrojem bakteriální kontaminace syrového mléka je nedokonale vy išt ný a dezinfikovaný dojicí stroj. Je tomu tak proto, že plocha tohoto za ízení, která p ichází do styku s mlékem je zna ná ( ádov v desítkách m 2 ) a vnit ní povrch je lenitý. Dále pak proto, že zbytky mléka jsou ideálním živným substrátem pro pomnožování bakterií. Rozlišuje se: denní sanitace: manuální o išt ní povrchu dojicích za ízení, automatická sanitace výplachem a cirkulací týdenní sanitace: manuální o išt ní povrchu dojicích za ízení, manuální do išt ní t žko istitelných míst vnit ního povrchu, automatická sanitace výplachem a cirkulací m sí ní sanitace provádí se jen u potrubních dojicích stroj ur ených pro dojení ve stáji: výplach podtlakového rozvodu alkalickými p ípravky. P ípravky používané k sanitaci dojicích za ízení mohou být jednoduché nebo kombinované. Jednoduché p ípravky obsahují bud' jen isticí nebo jen dezinfek ní složku, kombinované ob složky. P ípravky používané k sanitaci d líme dále na zásadité a kyselé. Zásadité p ípravky odstra ují organické látky (tuky, bílkoviny). Kyselé, látky anorganické (mlé ný nebo vodní kámen). Aktivními složkami zásaditých isticích p ípravk jsou: hydroxid sodný, soda kalcinovaná, fosfore nan sodný normální, hexametafosfore nan sodný, vodní sklo sodné. Aktivními složkami kyselých isticích p ípravk jsou kyseliny: dusi ná, chlorovodíková, sírová, mraven í, peroctová a sulfamová. fosfore ná, Dezinfek ní složkou je obvykle aktivní chlor. V tekutých p ípravcích pov tšin ve form chlornanu sodného. Bylo prokázáno, že nejú inn jší je denní st ídání kyselého a alkalického p ípravku. Nap. ráno alkalický, ve er kyselý. Je však t eba dbát, aby nedošlo k jejich smíchání. 10

Postup išt ní a dezinfekce kombinovanými p ípravky zahrnuje: výplach za ízení vlažnou vodou cirkula ní išt ní a dezinfekci výplach studenou vodou Proces sanitace musí být zahájen co nejd íve po ukon ení dojení. Nejrozší en jším zp sobem sanitace je sanitace kombinovanými p ípravky. N kte í výrobci programují záv re ný výplach za ízení studenou pitnou vodou až t sn p ed následující dojení. Dosahuje se tak úspory vody. Tento postup lze p ipustit jen p i dokonalé rozpustnosti ú inných látek p ípravku.odložením výplachu dochází k jejich p isychání. Proces sanitace kon í vždy výplachem za ízení vodou. Aby se proces sanitace neznehodnotil, je pro sanitaci bezpodmíne n nezbytná pitná voda. Voda s nevyhovujícími mikrobiologickými znaky bakteriáln kontaminuje vnit ní plochy dojicího za ízení. Nejzávažn jší d sledky má kontaminace koliformními bakteriemi. Nedostate ný výplach dojicího za ízení p ed dojením m že být p í inou výskytu reziduí inhibi ních látek (reziduí sanita ních p ípravk ). Pro ú innost sanitace je limitující: koncentrace ú inných složek dodržení p edepsané teploty dodržení doby expozice Aby se co nejvíce potla ila nespolehlivost lidské obsluhy, používají se tzv. sanita ní automaty, kde celý proces sanitace ídí programovatelný technologický procesor. Navíc tato za ízení bývají vybavena topnými t lesy pro doh ev sanita ního roztoku p i cirkulaci. Mnohdy však dávkování sanita ního p ípravku bývá ponecháno obsluze. Je proto t eba varovat p ed p ekra ováním ú inné koncentrace sanita ního p ípravku. Hrozí poškození zejména pryžových sou ástí dojicího za ízení rozleptáním. Ohrožena jsou i idla, pokud jsou v systému použita. Nedodržení ú inné koncentrace sanita ního p ípravku, teploty a doby expozice snižuje sanita ní ú innost nebo iní proces sanitace neú inným. Automatické režimy sanitace nemohou samy o sob udržet dokonalou istotu dojicích za ízení. Proto je nezbytné p ed každou automatickou sanitací provést manuální o išt ní povrchu dojicích jednotek kartá i a tekoucí vodou. Sanita ní p ípravky použitelné k sanitaci dojicích za ízení musí být na seznamu p ípravk schválených Státní veterinární správou R. Poslední aktualizace: erven 2007 Copyright (c) Dušan Ryšánek. All rights reserved 11