Zažíváme změnu klimatu. Příběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.

Zažíváme změnu klimatu Příběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.

Zažíváme změnu klimatu Příběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie. Grónsko: na zemi a moři d strana 2 3 Maďarsko: Život v peci d strana 4 5 Rakousko: Tání alpských ledovců d strana 6 7 Česká republika: Velké záplavy d strana 8 9 Slovensko: Pokles zásob podzemní vody d strana 1 11 Indie: Intenzivnější deště a povodně d strana 12 13 Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny d strana 14 15 Andská Amazonie d strana 16 17 Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště d strana 18 19 Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev d strana 2 21 Amazonie: Sucho d strana 22 23 Ekvádor: Tání tropických ledovců d strana 24 25 Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita d strana 26 27 Burkina Faso 2: Sucho d strana 28 29 Niger 1: Krize pastevectví d strana 3 31 Niger 2: Rozpad ekosystémů d strana 32 33 Závěry: Společná, ale různá zodpovědnost d strana 34 35 Česká odpovědnost česká příležitost d strana 36 39 Tato brožura vznikla v roce 214 jako součást výstavy Zažíváme změnu klimatu, jejíž českou verzi připravila Nadace Partnerství. Doporučená citace: Nadace Partnerství. 214: Zažíváme změnu klimatu. Česká verze výstavy mezinárodního projektu From Overconsumption to Solidarity, Lucembursko, www.overconsumption.eu Tento průvodce výstavou vznikl v rámci projektu Local Authorities Acting for the MDGs, samotná výstava Zažíváme změnu klimatu byla vytvořena v projektu From Overconsumption to Solidarity. Oba projekty byly podpořeny Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.

Grónsko: na zemi a moři Lovec, poblíž Ilulissatu, středozápadní pobřeží Grónska Serminnguaq ( malý ledovec ), fjord Kangerlussuaq, západní Grónsko David Trood, Ilulissat 16, flickr /ilovegreenland Arne Hardenberg, flickr /ilovegreenland Naši předci žili v těchto rozlehlých končinách po tisíce let. Dokázali se přizpůsobit jednomu z nejtvrdších podnebí na planetě a využít to, co jim příroda nabídla. Když moře zamrzne, led se dá využít k mnoha účelům, třeba dopravě. Ale posledních sedm nebo osm roků se led na moři neobjevil. Už nevidíme zamrzat moře. Jak taje věčně zmrzlá půda, cesty a letiště přestávají být stabilní a naše infrastruktura tím trpí. Zažíváme také mnohem divočejší bouře s větry o síle hurikánu a dešti, které rozpouštějí všechen sníh. Inuuteq Holm Olsen, náměstek ministra zahraničí Grónské samosprávy, 28 Grónský ledový příkrov je největší masa ledu na severní polokouli. Ovlivňuje globální klima přímo svým vlivem na hladinu světových moří, teplotu oceánu, jejich slanost a proudění. Grónský ledový příkrov taje s rostoucí rychlostí od 9. let 2. století. Od roku 26 vedlo rychlé letní tání k ročnímu úbytku Grónského ledového příkrovu v objemu 273 miliard tun. Výjimečně silné tání zaznamenali vědci v roce 212. V současné době se odhaduje, že Grónský ledový příkrov přispívá ročně k nárůstu hladiny světových moří o,7 milimetru. Matematické modely naznačují, že Grónský ledový příkrov čeká další zmenšování, třebaže procesy, které ovlivňují rychlost změn, dosud nejsou zcela objasněny. Kritický bod, po jehož dosažení celý Grónský ledový příkrov roztaje, se odhaduje při nárůstu průměrné globální teploty o 3 C. Tento odhad je ale nejistý. (Evropská agentura pro životní prostředí, 212). Grónský ledový příkrov, ztráta za období 23 211 v cm -2-4 -6-8 -1-12 -14 Zdroj: http://www.nasa.gov/ mission_pages/grace/ multimedia/pia13955b.html strana 2 3

Maďarsko: Život v peci Szép Gyöngyvérová Paneláky v budapešťské čtvrti Óbuda Domaniczky Tivadar Domaniczky Tivadar Szép Gyöngyvérová je 46letá nezaměstnaná matka 3 chlapců a děvčete. Její pětičlenná rodina žije v prefabrikovaném bytě o 5 m 2. Musíme vyžít s měsíčním příjmem 5 eur. Inkaso z toho dělá 26 eur. Za teplou vodu dáme v zimě 13 eur a v létě 6 eur. Teplota v bytě není příjemná. V zimě dosahuje 26 C a nejde regulovat, takže musím větrat a topíme na ulici. V létě jsem v bytě naměřila 33 C, což znamená, že nemůžu spát a trpím otoky. Pamatuji si, že když jsme se sem před 7 lety nastěhovali, teplota byla nejméně o 4 stupně nižší. V Maďarsku je 788 tisíc prefabrikovaných bytů. Žije v nich 2,1 milionu obyvatel. Technické problémy, potíže se střechami a rozvody, nedostatečná tepelná a zvuková izolace se spolu s neregulovatelným dálkovým vytápěním promítají do nepřiměřeně vysokých nákladů na bydlení. Národní program na zateplení těchto bytů pokračuje velmi pomalu. Během vlny veder v roce 23 dosáhl v Maďarsku průměrný počet tropických dní s teplotou nad 3 C 45 a překonal tak historické rekordy. Během dalších vln v letech 28 211 byl pozorován zvýšený počet úmrtí o 15 28 %. Asi 8 % těchto případů zahrnovalo osoby starší 65 let. Městská populace je více ohrožena, protože teploty jsou o několik stupňů vyšší, přirozené proudění vzduchu je slabší a vyzařování tepla naakumulovaného v budovách udržuje vysoké teploty o několik hodin déle. Budapešť Maďarsko Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Maďarsko 6,7 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 4 5

Rakousko: Tání alpských ledovců Anna Pirpamer Manažerka chaty Brandenburger Haus Alpenverein-Museum Innsbruck, OeAV Laternbild 2-I_443.jpg Alpské chaty jako je Brandenburger Haus v Tyrolsku (Otztal) sloužily výzkumu alpských ledovců, k nimž patří i Kesselwand, po více než sto let. Anna Pirpamer Jakob Abermann. Brandenburger Haus vedu už několik let. Z roku na rok pozoruji, že mnoho hor, hřebenů a cest, které bývaly úplně nebo většinou pokryté ledem a sněhem, teď odhalují spoustu nezpevněných kamenů, takže nebezpečí jejich pádu roste. Zdaleka největší problém pro provoz naší chaty vznikne poté, co roztaje malé ledové pole na svahu nad chatou, které je zdrojem naší užitkové i pitné vody. Jakmile zmizí, budou potřeba náročná technická opatření, abychom zásobování vodou obnovili. SOUVISLOSTI Ledovec Kesselwandferner je v současnosti až 14 m silný a 44 m dlouhý. Pohybuje se rychlostí 5 až 9 metrů za rok z nadmořské výšky 35 metrů do 27 metrů. I když v horní části dosud narůstá, celkově se ledovec vinou zrychleného odtávání v jeho dolní části zmenšuje. Patří k 93 z 95 sledovaných ledovců v Rakousku, které se v roce 212 zmenšily. Během posledních 1 let ztratil Kesselwandferner spolu se dvěma nedalekými ledovci ročně 15 milionů m 3 ledu. Důvodem ústupu ledovců jsou nadprůměrné teploty vzduchu v posledních letech tvrdí Dr. Andrea Fischerová, vedoucí Služby monitoringu ledovců Rakouského alpského klubu. Vzhledem k tomu, že ledovce tají hlavně v létě, je tento proces zvláště výrazný v červenci a srpnu, kdy voda z ledovců tvoří až 7 % průtoku Dunaje v Pasově. Rakousko Bilance velikosti ledovců (nárůst úbytek) v oblasti Ötztal Rofenache (střední hodnoty za rok v milionech m 3 ) 5,, -5, -1, -15, -2, 197 198 198 199 199 2 2 21 Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Rakousko 11,3 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ Institut für Meteorologie und Geophysik der Universität Innsbruck; HD Tirol/BMLFUW Abteilung VII/3 - Wasserhaushalt strana 6 7

Česká republika: Velké záplavy Štěpánka Hanzlíková Blesková povodeň v Jeseníku nad Odrou, 29 Ivan Stříteský Aeordata s.r.o. Štěpánka Hanzlíková (±7), která žije v Jeseníku nad Odrou déle než 65 let, si zachránila život při povodni, když se zachytila za břízy, které sama vysadila. Voda tu byla vždy, ať již málo nebo hodně. Zaplavovala pastviny a pole kolem, moc nezasahovala do života lidí. Ale to, co se stalo v roce 29, byla pohroma pro celou obec. Mně z toho zbylo obrovské trauma, které mě pronásleduje i po tolika letech. POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE Rozsah povodní v České republice během posledních dvaceti let neměl v historii obdobu. Povodně v roce 1997 zasáhly oblast celé Moravy, v letech 22 a 213 většinu Čech v povodí Labe a Vltavy. V několika posledních letech jsou stále častější lokální povodně. Jeseník nad Odrou postihla taková blesková povodeň v roce 29. Pět lidí přišlo o život. BLESKOVÉ POVODNĚ V JESENÍKU NAD ODROU V ROCE 29 V létě roku 29 zasáhlo severní Moravu několik silných bouřek. Nad Českou republikou se držela po dobu 12 dnů východní cyklonální situace, která přinášela vlhký a teplý vzduch ze Středomoří a od Černého moře. To byla velmi neobvyklá situace, která dosud nebyla v naší zemi zaznamenána (obvykle trvá pouze 4 5 dnů). To mělo za následek silné a rychlé srážky, které se vracely nad stejná území několikrát za sebou a vytvářely tzv. řetězový efekt. V Jeseníku nad Odrou spadlo během pouhých tří hodin 114 mm srážek a průtok v místním potoce Luha se zvedl z normálních 8 l/s na 2 l/s! Pět lidí během těchto povodní přišlo o život, bylo zničeno 23 rodinných domů a celkové škody přesáhly 32 milionů Kč. Česká republika Periodicita maximálních denních srážek v období 2. 6. 29 6. 7. 29. ČHMÚ. Jeseník nad Odrou < 5 5 1 1 2 2 5 5 1 1 Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU 27 1, Česko 14, Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 8 9

Slovensko: Pokles zásob podzemní vody Jozef Páleník, hydrogeolog Okamžik, kdy vrtná soustava narazila na podzemní vodu Jozef Páleník Jozef Páleník Jmenuji se Jozef Páleník. Jako hydrogeolog pracuji od roku 1965. Část mé profese spočívá ve spolupráci s firmami, které vrtají studny pro lidi. Musím říct, že ještě nedávno bylo mnohem snazší narazit na podzemní vodu. Stačilo kopat 1 15 metrů do hloubky a měli jste dost vody po celý rok. Dneska je nezbytné jít mnohem hlouběji, někdy i 7 a více metrů a neobejde se to bez vrtací techniky. Obávám se, že tento trend bude pokračovat. Třebaže je Slovensko známé velkými zásobami podzemních vod, výzkum pramenů potvrdil, že ve střední, jižní a jihovýchodní části země poklesla v letech 1981 211 jejich vydatnost o 15 % ve srovnání s obdobím do roku 198. Přičítá se to klimatickým změnám, nikoli lidské činnosti. Dopady změny klimatu na vodní hospodářství na Slovensku souvisejí na jedné straně s povodněmi a na druhé se silným nebo dlouhodobým poklesem vydatnosti vodních zdrojů. DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU Nárůst teplot dopad na životní cykly rostlin, živočichů a člověka Vlny tropických veder zdravotní komplikace (senioři a lidé s oběhovými a dýchacími problémy) Nárůst počtu tropických dní (např. 22 tropických dní v Bratislavě v srpnu 23) Sucho, přívalové deště, povodně a silné větrné bouře škody na zemědělství, infrastruktuře a lidských životech Slovensko Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Slovensko 9,3 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 1 11

Indie: Intenzivnější deště a povodně Kedarnath, povodeň Ram Singh a jeho manželka Soma Basu/ Down to Earth Rohit Dimri V 7.18 dne 16 června 213 uslyšel Ram Singh nejhlasitější praskání za 45 let svého života. Byl to ohlušující rachot katastrofy. Cítil jsem se, jako by se nebe roztrhlo. Během sekund se k chrámu Kedarnath valila masivní vodní stěna. Obrovské balvany vyletěly do vzduchu jako při výbuchu. Za necelou čtvrthodinu voda odnesla tisíce lidí. Singh byl na pouti spolu se 17 sousedy z Ujjainu ve státě Madhya Pradesh. Domů se vracel jen s pěti z nich. Poté, co jsme navštívili chrám, chtěl můj syn vidět kopce, tak jsem šel s ním a manželka nás následovala, říká. Díky tomu jsme přežili. Vůbec netuším, kde je zbytek mé rodiny. Povodně v Uttarakhandu v červnu 213: Surya Prakash, docent z Národního institutu řízení katastrof (NIDM), říká, že abnormálně vydatné deště způsobilo spojení západních větrů s monzunovou oblačností. Vinou vysokých teplot v květnu a červnu bylo navíc uvolněno obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledovců, což vedlo k protržení morénových jezer. Několik stovek lidí bylo zabito a tisíce se pohřešují. DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU Proměna monzunů v Indii: Analýza trendů, kterou provedl profesor S. K. Dash, vedoucí Centra studií atmosféry Indického technologického institutu v Dillí, ukazuje, že v letech 1951 až 2 zažila Indie během období monzunu krátká období prudkých dešťů trvající do čtyř dnů a menší počet delších období mírného deště. Na základě údajů o srážkách sebraných z 2599 stanic v letech 191 až 25 vědci z Indického oddělení meteorologie (IMD) varují před zvýšeným rizikem povodní ve většině oblastí Indie. Rostoucí riziko povodní je nyní považováno za nejdůležitější odvětvovou hrozbu plynoucí ze změny klimatu. (Current Science, červen 213). Kedarnath Indie Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Indie 2,2 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 12 13

Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny Hráz u Shingertoly Shadu Charan Mondol Dietmar Mirkes Dietmar Mirkes Jmenuji se Shadu Charan Mondol. Je mi 72 let a žiji v Shingertoly u řeky Malancha v Bangladéši. Můj dům stojí na hrázi (na fotografii vlevo). Byl zničený už šestkrát, protože hráz nevydržela. S rostoucím přílivem moře tlačí vodu výš a výš proti proudu řeky. Voda začala stoupat před 6 lety, ale v posledních 1 letech stoupání zesílilo. Jarní přílivy, které se objevují v červnu a červenci, jsou ještě nebezpečnější a přinášejí největší zvýšení hladiny. Už jsme byli mnohokrát přinuceni přemístit hráz dále od řeky, ale toto je trvalý problém a už nemáme, kam se od řeky odsunout dále. (březen 29) 29: Mondolova rodina v Shingertoly po cyklónu Aila. Caritas Bangladesh Shadu Charan Mondol zemřel v roce 212. : HLADINA MOŘE ROSTE Růst hladiny světových moří má na Bangladéš vzhledem k jeho geografické poloze mnohem větší dopad, než činí světový průměr. Bengálská rada meteorologického výzkumu SAARC odhalila na základě údajů z posledních 22 let, že roční nárůst výšky hladiny moře činí 3 6 mm. Velká část území Bangladéše leží méně než 2 metry nad hladinou moře, které snadno proniká koryty řek do vnitrozemí. Rostoucí hladina moře tak způsobuje zasolování freatických vod (podzemních vod nízko pod povrchem) v pobřežní oblasti a na dolních tocích řek. A ROSTOUCÍ INTENZITA CYKLÓNŮ Nejvražednější bouřkové vlny ve 2. století zasáhly Bengálský záliv a pobřeží Indie, Bangladéše a Barmy. Extrémně vysoké záplavové vlny poháněné tropickými cyklony Sidr (27), Nargis (28) a Aila (29) způsobily smrt stovek tisíc lidí. Roste četnost silných cyklónů v Bengálském zálivu a jejich intenzita v období od konce monzunového období do listopadu. Indie Bangladéš Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Bangladéš 1,1 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 14 15

Andská Amazonie Maria Ushca sektor Santa Rosa, kanton Santa Clara, provincie Pastaza, Ekvádor Horní tok Rio Pastaza poblíž Mera Verónica Angulo, EcoCiencia Veronica Angulo / EcoCiencia Místní lidé zažili v posledních letech záplavy v zimních měsících, což se dříve nestávalo. Způsobily i nějaké materiální škody. Ale když byla počátkem roku 213 poničena část mostu vedoucího z farnosti Santa Clara do Teny, problém byl vyřešen téměř okamžitě. Úřady pracují na opravě kanalizace, která má malou kapacitu. Ekvádor Venezuela Guyana Francouzská Kolumbie Surinam Guyana Horní Amazonie leží na východních svazích And v nadmořské výšce 6 až 13 metrů. Normální roční srážkový úhrn se pohybuje od 3 do 45 mm. Teplota kolísá mezi 14 a 24 C a oblast neustále halí oblaka. Vulkanické andské řeky, jako jsou Pastaza a Coca, napájejí povodí Amazonky a přinášejí sediment, který se každoročně usazuje v nížinách. V podhorské oblasti jsou stále výraznější výkyvy mezi obdobími sucha a dešťů, které mají za následek častější extrémní počasí, pokles srážek a nárůst teploty. V roce 25 zažily amazonské nížiny nejhorší sucho a v roce 21 trpěly znovu následky horka a nedostatku srážek v horské džungli. Vodopády San Rafael, horní tok Rio Coca (tok během období sucha v únoru)... a v období dešťů v červnu Segundo Chasipanta Peru Bolívie Brazílie -3-2 Chile -1 Paraguay 1 2 3 Nezvyklá proměnlivost klimatu způsobila delší období sucha následovaná prudkými dešti, které způsobily sesuvy půdy, povodně, narušení infrastruktury a ohrožení sklizně plodin, což zvyšuje míru rizika pro lidi i amazonské lesy. Segundo Chasipanta Rozsah extrémního sucha v roce 25 v západní Amazonii během letních měsíců června srpna, jak ho zaznamenaly satelity NASA. Nejvíce postižené oblasti jsou ve škále žluté až červené. (Zdroj: NASA, JPL-Caltech/GSFC) strana 16 17

Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště Přítok řeky Isana André Baniwa Emil Benesch Emil Benesch, KB Österreich Jmenuji se André Baniwa. Jak mé příjmení napovídá, patřím k národu Baniwů. Můj mateřský jazyk je baniwština. Je mi čtyřicet. Léto je pro naši kulturu a život velmi důležité. Narodil jsem se v Tucumã Rupitá, vesnici s 2 obyvateli na řece Isana, přítoku Rio Negra v severozápadní Brazílii. Region Isana má roční srážkový úhrn 346 mm. Prudké výkyvy srážek v oblasti Rio Negra ovlivnily v posledních letech tok řeky. V roce 29 dosáhla nejvyšší hladiny, jaká byla kdy zaznamenána. Během jediného roku přišlo také historicky největší sucho. Velké sucho oblast zasáhlo také v roce 25, kdy úplně vyschly některé přítoky a izolovaly tak vesnice, které jsou běžně přístupné pouze na člunu. Po 2 letech činnosti v domorodém hnutí mám obavu ze změn, které v posledních letech pozoruji. Bylo to v únoru 212, když týdenní deště, které přišly místo obvyklého slunného a suchého počasí, zapříčinily hlad v mé oblasti. Kvůli nečekaným srážkám během léta začaly kořeny manioku v půdě hnít. Region Rio Negro Brazílie Pro oblast Rio Negra nebo domorodé obyvatele Brazílie neexistují data o emisích CO 2. Vzhledem k jejich životnímu stylu se předpokládá, že budou hluboko pod 1 t na osobu (většina brazilských emisí pochází z odlesňování). Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Brazílie 8,3 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 18 19

Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev Almerinda Ramos de Lima Sušárna maniokového chleba beju na břehu řeky Isana Klimabündnis Österreich, Photo: Emil Benesch Emil Benesch, KB Österreich Almerinda Ramos de Lima z domorodého kmene Tarianů je první ženou v čele organizace FOIRN: Náš národ žije v regionu 3 let a vytvořil kalendář, který řídí obdělávání polí v letních měsících. Tradičně každá rodina v létě vytvoří místo pro nové políčko. Muži porazí stromy a spálí je. Popel slouží jako hnojivo pro pěstované rostliny. Deště v únoru 212 znemožnily spálení stromů. Nemohli jsme v létě připravit nová pole. Po létě začíná období dešťů, kdy už není možné založit nová pole. Když uvážíme, že naše pole můžeme využívat k pěstování manioku, ananasu a pepře jen dva roky a poté jsou znovu pohlcena pralesem, znamená to, že vinou dešťů v létě 212 přišly všechny rodiny o polovinu svých polí. Průměrné měsíční úhrny srážek v Sao Gabriel da Cachoeria ležícího u řeky Rio Negro ukazují méně dešťů v létě, kdy se tradičně připravují pole. Údaje za rok 212 však vykazují výrazné odchylky od 3letého průměru. DOMORODÉ NÁRODY V OBLASTI RIO NEGRO Průměrný měsíční úhrn srážek srovnání hodnot naměřených za období 1961 199 s měsíčními úhrny za rok 212. (srážky v mm) 5 4 3 2 1 212 Období 1961 199 LED ÚNO BŘE DUB KVĚ ČER ČEC SRP ZÁŘÍ ŘÍJ LIS PRO Zdroj: INMET, http://www.inmet.gov.br/portal/index. php?r=clima/normaisclimatologicas Federace organizací původních obyvatel regionu Rio Negro (FOIRN) si za svůj hlavní cíl klade obranu práv 23 domorodých národů žijících v oblasti. Hlavním úspěchem je vytvoření domorodých území o velikosti 122 km 2. Na těchto územích může pokračovat trvale udržitelný životní styl zdejších obyvatel, což znamená, že 99,94 % tamních deštných pralesů zůstává nedotčeno. FOIRN a Climate Alliance Rakousko jsou partnery a vzájemně se podporují od roku 1993. V roce 1998 získal FOIRN práva na využívání 11 km 2 Modré území o velikosti 8 km 2 bylo vyhlášeno domorodou oblastí v dubnu 213 strana 2 21

Amazonie: Sucho Amazonie je domovem nejrozsáhlejšího deštného pralesa na světě, který pokrývá plochu asi 6 milionů km 2. Žije zde přibližně třetina všech rostlinných a živočišných druhů spolu s více než 1,5 milionem původních obyvatel z přibližně 4 národů. Diego Escobar COICA Nicole Romijn Fotografie Gustavo Tosello / ISA Přístav Sao Gabriel da Cachoeira na řece Rio Negro bez vody v roce 27 Pohled od Alto de Serra de Tunuí. Vodopád na řece Isana v severní Brazílii. Camila Sobral Barra / ISA Diego Escobar, koordinátor pro teritoria, životní prostředí a přírodní zdroje, COICA (asociace původních obyvatel amazonské pánve) a místopředseda Climate Alliance: Kromě mimořádných srážek se v některých oblastech Amazonie objevila stoletá sucha, například v letech 25 a 21. Všechny řeky úplně vyschly, takže lidé obývající tyto oblasti je nemohli opustit a museli být zásobováni armádou. Miliony stromů odumřely, rozšířily se lesní požáry. Vedle využívání přírodních zdrojů, jako je nelegální kácení lesa, rozšiřování zemědělství a velkých projektů budování infrastruktury, je pro nás novým nebezpečím změna klimatu. My, původní národy Amazonie, chráníme deštné pralesy, které byly vždy základem našeho života. Satelitní i pozemní pozorování Amazonie ukázaly v poslední době v obdobích sucha zvýšený počet odumírajících stromů a lesních požárů. Přibližně 7 milionů hektarů lesa v západní Amazonii trpělo během sucha v roce 25 silným nedostatkem vody, což vedlo ke zmenšení korun a ztrátě vlhkosti přetrvávající až do příštího období sucha v roce 21. Výsledky naznačují, že velká sucha objevující se v 5 1letém cyklu vedou k trvalé změně v horních patrech lesa. Existující tempo odlesňování a degradace lesa znamená, že se Amazonie blíží bodu zvratu, kdy se deštné pralesy změní v sezónní lesy nebo dokonce savany a místo úložiště uhlíku se stanou jeho zdrojem. Ekvádor Kolumbie Peru Chile Venezuela Guyana Bolívie Francouzská Surinam Guyana AMAZONIE Paraguay Copyright: Klima-Bündnis Biomasa deštného pralesa je obrovské úložiště Brazílie uhlíku: průměrný hektar deštného pralesa váže přibližně 5 2 tun oxidu uhličitého a trvale ukládá ve své biomase asi 25 tun uhlíku. V oblastech, kde si původní obyvatelé zajistili práva na svá území, je deštný prales chráněn nejlépe. Tito lidé tak velmi významně přispívají k ochraně životního prostředí. Argentina strana 22 23

Ekvádor: Tání tropických ledovců sopka Chimborazo, 6268 m Sr. Olmedo Cayambe, president CORDTUCH, komunitní turistické organizace oblasti Chimborazo Silvia Vallejo, EcoCiencia Felipe Segovia / EcoCiencia Tady nahoře sloužily laguny Yanacocha a Chaquishkacocha jako napajedla pro dobytek z vesnice Tambohuasha. Teď laguny zmizely, protože méně prší a hodně se otepluje. Aby vesnice měla čím napojit dobytek, musí vodu přivést potrubím ze sousední hory Carihuayrazo. Za vodou a pastvou musejí stáda v posledních deseti letech stále výše do rezervace Chimborazo Fauna Reserve. Poslední hielero oblasti Chimborazo Původní obyvatelé oblasti prodávali lidem z města ještě nedávno kusy ledu, který lámali nad lagunami na Chimborazu. Poslední ledař (hielero), který se tím živí, je Don Baltazar Ushca. Řekl mi, že dřív bylo na Chimborazu dost zima a deštivo. Sníh zůstával i v místech, kde jsou vesnice. Ve výšce 4 m ho bývalo i 4 cm, ale dnes led začíná až v nadmořské výšce 55 m a sníh nezůstává nikde. Nejmenší ledovce v Andách, jako ty na Carihuayrazu v nadmořské výšce pod 51 m jsou v současném klimatu odsouzeny k zániku. V letech 1939 26 se teplota v tropických Andách zvýšila o,7 C. O velikosti ledovce a jeho odtávání rozhoduje úroveň mrazu a poměr mezi deštěm a sněhovými srážkami. V současnosti se ledovce zmenšují a pokud stávající podmínky přetrvají, zmizí zbytky ledovců do dvaceti let, a možná ještě mnohem rychleji. Ekvádor Chimborazo Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Ekvádor 3,9 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 24 25

Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita Dům zničený tornádem Ousseni Sayaogo Jmenuji se Ousséni Sayaogo a jsem farmář z Niessegy. V pondělí 13. května 213 jsem byl v Gourcy, když mi zavolali a řekli, že můj dům zničil silný vítr a liják. Když jsem se vrátil, uviděl jsem tu spoušť. Dům byl zničený, střešní krytina rozházená větrem po okolí. Ten dům jsem zrovna postavil pro svoji rodinu. Ještě že nikdo nepřišel o život. Teď nemám peníze na to, abych dům znovu postavil. Budu muset počkat do příštího roku a doufat, že to pak bude možné. Mezitím se ptám sám sebe, kam s rodinou půjdeme. Bylo to poprvé, co jsem něco takového viděl. Pro naši vesnici je to nezvyklé, protože bouře přišla v květnu a normálně období dešťů začíná nejdříve v půlce června. Vývoj meziročních srážek v Fada N Gourma Srážky (mm) 12 11 1 9 8 7 6 5 y = 1,7939x + 77,88 R² =,297 4 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 21 23 25 27 29 211 Ba Mahamadou Ba Mahamadou Podle zprávy IPCC budou dopady změn klimatu v krátkodobém horizontu výsledkem zvýšené četnosti a síly extrémních jevů, jako je sucho, povodně nebo vlny veder. Pro Burkinu Faso to znamená nestálé rozložení srážek a růst teplot. Nestálost srážek znamená soustředění dešťů do kratšího období. Významným průvodním jevem je také zvýšený výskyt srážkově vydatných bouří doprovázených tornády v nezvyklou roční dobu. Srážky Průměr Trend strana 26 27

Burkina Faso 2: Sucho Mahmadi Sawadogo Degradace zemědělské půdy (provincie Zondoma) Ba Mahamadou Ba Mahamadou Jmenuji se Mahmadi Sawadogo a pocházím z regionu Plateau- Cetral v Burkině Faso. V mé vesnici jsem vedl zemědělské projekty na obnovu degradované půdy a zalesňování. Změna klimatu přinesla sucho, ztrátu vegetačního krytu a pokles úrodnosti půdy. Musel jsem se odstěhovat za lepšími životními podmínkami, a tak jsem v roce 23 přišel do Bourguéoga. Tady, třebaže klimatické podmínky jsou pro zemědělství příznivější, se objevily další problémy, jako je nedostatek pitné vody a silnic. Navíc, jako obyvatelé přírodní rezervace, musíme strpět škody, které nám způsobují sloni. Bez nějakého zemědělského plánu naše primitivní způsoby obhospodařování urychlí degradaci přírodních zdrojů. Budeme se nakonec muset vystěhovat i odsud? Náhlý rozpad ekosystémů v celé severní a střední části země vedl ke ztrátě úrodnosti půdy a nedostatku srážek. Výsledkem je nejistá produkce potravin, která zhoršuje tamní chudobu. Bezprostředním důsledkem mizení rostlinných zdrojů je zhoršující se poškození půdy větry, včetně známého Harmatánu, nárůst teplot, narušení rozložení srážek a jejich pokles. Časté sucho vedlo k přesídlení části obyvatelstva Plateau-Central do východních a západních regionů. Tito běženci významně přispívají k degradaci oblastí, do nichž se stěhují, a musí čelit mnoha překážkám. AKCE Sdružení pro agroekologický výzkum a vzdělávání (ARFA) pomáhá farmářům zvýšit výnosy zaváděním postupů ekologického zemědělství, a tak se lépe přizpůsobit klimatickým změnám Posun linií spojujících místa se stejným množstvím srážek 6 mm a 9 mm 9 9 9 9 9 6 6 6 BOBO-DIOULASSO 6 OUAHIGOUYA DEDOUGO GAOUA BOROMO 6 OUAGADOUGOU PO 1931 196 1951 198 1961 199 1971 2 1981 21 DORI BOGANDE 6 6 FADA NGOURMA 6 6 6 9 9 9 9 9 Zdroj: Direction de la métérologie strana 28 29

Niger 1: Krize pastevectví Jobari Mokao, postižený kočovný pastevec Zvířatům chybí pastva, ztratila na váze i ceně CESAO -PRN CESAO -PRN Jsem Jobari Mokao z vesnice Bermo v Nigeru, která leží na sever od pastvin v oblasti Maradi. Více než deset let trvající sucho tady způsobilo nedostatek krmiva, vody pro zvířata a snížení kvality našich pastvin. Výsledkem byly opakované krize pastevectví. V kritických letech přicházíme o 3 1 % zvířat. Nejsilnější kusy, které přežijí, ztratí přes třetinu své váhy a více než 9 % tržní ceny. Na vrcholu krize v roce 21 se zvíře stojící 25 CFA franků prodávalo za necelých 1 CFA franků. A co hůř, poté, co se zvířata protrápí obdobím sucha, většinou podlehnou teplotnímu šoku spojenému s prvními dešti. Niger v posledních deseti letech opakovaně trpěl nedostatkem potravin. Příčinou těchto krizí jsou změny ve srážkové činnosti jejich nedostatek, špatné rozložení v prostoru a čase, krátké zimy, povodně apod. V letech 211 212 zasáhla potravinová krize 5,5 milionu obyvatel, tedy více než třetinu populace země. Podle odhadů poklesla produkce krmiv na polovinu. V roce 21 během krize pastevectví uhynulo téměř 5 milionů kusů, což představuje čtvrtinu všech stád. Nejchudší rodiny přišly o téměř 9 % svých zvířat, a tím i prostředků obživy. Tyto opakující se krize mají katastrofální dopad na životy pasteveckých komunit, například na severu Dakora v regionu Maradi. Tahoua Agadez Zinder Tillaberi DAKORO Maradi Dosso Niger Diffa Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 Světový index rizika 212 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VELMI NÍZKÝ EU27 1, Niger,6 Svět 7,3 NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ strana 3 31

Niger 2: Rozpad ekosystémů Finda Lompo, 67 let, vesnice Niaktiré Ztráta vegetačního krytu v regionu Tillabéri CESAO -PRN CESAO -PRN Jmenuji se Finda Lompo a narodila jsem se přibližně v roce 1946 v Niaktiré, v osadě Makalondi v regionu Tillabéri v Nigeru. Les ztratil svou duši. Býval plný arabské gumy a divokého ovoce nevyčíslitelné hodnoty pro místní lidi. Dnes je všechno pryč. A co je horší, zmizely i léčivé byliny, které používáme. Pro ženy je to katastrofa, protože s bylinami ztratily své živobytí. Les mizí a my žádáme, aby byl zachráněn. Niger Tahoua Agadez Zinder Tillaberi Maradi Dosso MAKALONDI Diffa Povodně, přívalové deště, řeky odnášející své břehy a slabší srážky, které jsou výsledkem změn klimatu, jsou příčinou úbytku mnoha druhů dřevin a bylin a poklesu kvality ekosystémů. Niger každoročně přichází o 1 12 ha lesa, což znamená, že 25 % dobytka musí živořit na degradované půdě ve zhoršujících se podmínkách, jako v případě osady Makalondi v regionu Tillabéri. Srážkový index ukazuje, jak vlhké či suché bylo období dešťů v regionu Tillabéri v letech 1951 27: Srážkový index 2,5 2, 1,5 1,,5, -,5-1, -1,5-2, 1951 1954 1959 1963 1967 1971 1975 Kladné hodnoty ukazují roky, ve kterých úhrn srážek překročil průměr za období let 1951 27 a záporné hodnoty znamenají podprůměrné roční úhrny. Graf naznačuje, že v roce 1969 se region Tillabéri podobně jako zbytek Sahelu dostal z období s přebytkem srážek během období dešťů do časového úseku, kdy se opakovaně projevuje sezónní nedostatek srážek, což má katastrofální dopady na ekosystém. 1979 1983 1987 1991 1995 1999 23 27 strana 32 33

Závěry Společná, ale různá zodpovědnost GLOBÁLNÍ PŘEHLED EMISÍ NA OBYVATELE A RIZIKA 3 25 2 15 1 5 PRŮMYSLOVÉ ZEMĚ Emise CO 2 včetně rozsáhlého spalování biomasy (t/ob., 21) ROZVOJOVÉ ZEMĚ Světový index rizika 212 Lucembursko Česká republika Dánsko Německo Rakousko Slovensko Maďarsko Grónsko* EU 27* Brazílie Ekvádor Peru Indie Zdroj emisí CO 2 : http://edgar.jrc.ec.europa.eu/overview.php?v=ghgts199-21 Zdroj indexů rizika: www.worldriskreport.org * index rizika není stanoven Burkina Faso Bangladéš Niger Svět Země, které nesou největší zodpovědnost za změnu klimatu, jsou průmyslové země, ale nejohroženější jsou země rozvojové. Z tohoto nerovného postavení vychází základní princip Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992. ddd Článek 3 PRINCIPY United Nations Framework Convention on Climate Change 1. Smluvní strany by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných i budoucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když rozdílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a z ní plynoucích negativních důsledků. Jeden z nevýrazných výsledků klimatického summi tu v Kodani v roce 29 byl závazek průmyslových zemí (označovaných jako Annex I ) podporovat rozvojové země (označované jako Non-Annex I ) v aktivitách na omezení a přizpůsobení změnám klimatu částkou 1 miliard USD do roku 22. 3 % V ROCE 211 DOSÁHLY CELKOVÉ EMISE CO 2 33,9 MILIARD TUN. ODKUD POCHÁZEJÍ? 2 % 11 % Other Non-Annex I India China 6 % 16 % Other Annex I V roce 211 průmyslové země (Annex I), které tvoří asi 2 % světové populace, vytvořily 42 % emisí. Rozvojové země (Non-Annex I), které zahrnují 8 % světové populace, vyprodukovaly 55 % globálních emisí CO 2. (Zdroj: CSEIndia, 212) 29 % 15 % Zdroj: CSEIndia 212 US EU-27 International transport strana 34 35

Česká odpovědnost česká příležitost Česká republika se řadí k předním státům světa v produkci CO 2 na obyvatele. I proto bychom neměli odmítat naši odpovědnost za změny klimatu a následné humanitární katastrofy. Věc má i konkrétní finanční rozměr. Mezinárodní společenství se shodlo, že průmyslové země budou těm rozvojovým pomáhat částkou 1 miliard dolarů ročně. Český podíl vychází na 1 miliard korun. Potřebné snížení emisí by stálo zhruba 1 % globálního HDP. Nicméně pokud necháme znečišťování a vyvolaným změnám podnebí volný průběh, přímé finanční škody budou činit zhruba 11 % světového ekonomického výkonu. (Zdroj: Stern Review, 27) Ale i kdybychom rozvojové země hodili přes palubu, tak nás vysoké emise skleníkových plynů přichází draho. Každý rok zaplatí česká ekonomika přes 2 miliard korun za dovoz ropy a zemního plynu. Domácí uhlí zase špiní vzduch. Léky, zdravotní neschopnost a další náklady státu: 51 miliard ročně jen kvůli pálení uhlí v elektrárnách. Graf 1: Teplo největší položka z výdajů na energie za posledních deset let zdražilo o 65 až 14 % (dle druhu fosilního paliva a způsobu vytápění). 6 5 4 3 2 1 Vývoj maloobchodní ceny hnědého uhlí Vývoj ceny zemního plynu pro domácnosti Vývoj ceny dálkového tepla z tepláren na uhlí Vývoj ceny tepla z tepláren na ostatní paliva 23 25 27 29 211 212 PŘÍLEŽITOSTI PRO SNÍŽENÍ ÚČTŮ LEŽÍ NA ULICI Už současné technologie mohou snížit energetickou náročnost českého průmyslu o čtvrtinu. Číslo odpovídá dvěma atomovým elektrárnám v Temelíně. Stát může pomoci lidem zateplit domy nebo třeba instalovat kotle na biomasu. Pomoc se mu vrátí. Pokud stát poskytne na energetické renovace budov každoročně 16 miliard korun, vznikne 31 tisíc stabilních pracovních příležitostí už do roku 22. Fotovoltaické panely na střeše nebo obecní větrná elektrárna sníží emise i závislost na ČEZu. Přitom cena obnovitelných zdrojů klesá. Malá solární elektrárna na střechu by se u nás nebýt úředních bariér vyplatila i bez dotací. Zdroj: Ceny energií a paliv, TZB-info, www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii strana 36 37

Česká odpovědnost česká příležitost (pokračování) PRVNÍ KROK: RÁMCOVÝ ZÁKON Hnutí DUHA s podporou většiny českých ekologických a humanitárních organizací prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že Česko bude snižovat závislost na drahých fosilních palivech krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe investice do chytrých řešení, jako jsou úsporné domy a pohodlná veřejná doprava, snadná recyklace odpadu, čistá energie nebo české potraviny v obchodech. Návrh je inspirovaný úspěšným britským zákonem, který kopíruje také řada dalších evropských států. Legislativu v Británii prosadila vláda, ale shodla se na ní s oběma tehdejšími opozičními stranami. Navíc ji podpořil Svaz britského průmyslu i odbory. I na české politické scéně má zákon podporu: ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 9 i KSČM jej chtějí předložit. Více najdete na www.velkavyzva.cz Vysvědčení ČR: Emise CO 2 v tunách na obyvatele v roce 21 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 35 EU 27 1, Česko 14, Svět 7,3 Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA foto: Vlastimil Rieger 3 Potenciál úspor tepla příprava teplé vody 25 Graf 2: K vytápění nemusíme v buducnu potřebovat dokonce žádné uhelné spotřebě) doly a ruský plyn. 2 35 35 15 3 3 1 25 25 5 2 2 35 15 15 3 1 1 25 5 5 2 Současná spotřeba tepla Potenciál obnovitelného tepla (v konečné Potenciál úspor tepla vytápění budov Potenciál Konečná spotřeba tepla roční tepla těžby budovy na dole ČSA Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA Potenciál úspor tepla příprava teplé vody Potenciál úspor tepla příprava teplé vody Potenciál obnovitelného tepla (v konečné Potenciál obnovitelného tepla (v konečné spotřebě) spotřebě) Potenciál úspor tepla vytápění budov Potenciál úspor tepla vytápění budov Konečná Potenciál spotřeba tepla budovy Konečná spotřeba tepla z roční tepla těžby budovy na dole ČSA Možnosti zateplování a výroby zeleného Prolomení limitů těžby uhlí tepla Potenciál úspor tepla příprava teplé vody Potenciál obnovitelného tepla (v konečné spotřebě) Potenciál úspor tepla vytápění budov Konečná spotřeba tepla budovy 15 Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování výroby zeleného Prolomení limitů těžby uhlí (PJ) Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování a výroby zeleného Prolomení limitů těžby uhlí tepla tepla 1 Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Úřad vlády ČR, Praha. 28. 5 Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování a výroby zeleného tepla Prolomení limitů těžby uhlí strana 38 39

Sestaveno ve spolupráci Climate Alliance ASTM / Climate Alliance Luxembourg www.astm.lu www.klimabuendnis.lu Climate Alliance of European Cities with Indigenous rainforest peoples (CAI) www.climatealliance.org Climate Alliance Austria www.klimabuendnis.at CROSSING BORDERS Creating Space for Dialogue Crossing Borders / Dánsko www.crossingborders.dk Nadace Partnerství / Česká republika www.nadacepartnerstvi.cz Friends of the Earth-CEPA / Slovensko www.priateliazeme.sk/cepa Védegylet Egyesület / Maďarsko wwvedegylet.hu Formabiap-Aidesep / Peru www.formabiap.org FOIRN / Brazílie www.foirn.org.br EcoCiencia / Ekvádor www.ecociencia.org ARFA / Burkina Faso www.arfa-ong.org RDGRN / Nigérie www.cesao-ai.org CSE / Indie www.cseindia.org

Co mají společného Shadu Charan Mondol z Bangladéše, André Baniwa z Brazílie nebo Štěpánka Hanzlíková z České republiky? Ačkoliv žijí v různých částech světa, zažívají přímo na vlastní kůži důsledky měnícího se klimatu. Výstava, která vznikla ve spolupráci mnoha partnerů z různých kontinentů, vám přináší skutečné příběhy lidí, které se staly v průběhu několika posledních let. Jak dokládají jejich svědectví, změna klimatu není hrozbou pro příští desetiletí, ale realitou, se kterou se lidé snaží vyrovnávat na celém světě. Svoji odpovědnost za měnící se klima by měla přijmout i Česká republika. Zajímá vás proč a co může pro to udělat? Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 23 let naší existence jsme podpořili více jak 3 projektů ve výši téměř 3 miliónů korun. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme asociaci Environmental Partnership Association. www.nadacepartnerstvi.cz