Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz



Podobné dokumenty
Základní způsoby snímání mikrovlnné části spektra

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Sentinel 1 Datové specifikace

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Přehled nových družicových dat

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

6d. Techniky kosmické geodézie (družicová altimetrie) Aleš Bezděk

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Nové družice s velmi vysokým rozlišením

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Systémy dálkového průzkumu Země

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

Sentinel 2 DATOVÉ SPECIFIKACE

Data a služby programu Copernicus

Družicová radarová interferometrie pro sledování deformací

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

VYUŽITÍ DRUŽICOVÝCH RADAROVÝCH DAT PRO MONITOROVÁNÍ ZÁPLAV V ZÁVISLOSTI NA TYPU KRAJINNÉHO POKRYVU

Copernicus Masters. Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Lenka Hladíková CENIA. Seminář Gate2Space Praha,

GMES/Copernicus a jeho možnosti využití při řešení radiačních nehod

Využití optických a radarových dat DPZ v dopravě

Možnosti projektů v GMES Space Component ESA

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

Stanovení rozsahu sněhové pokrývky z radarových dat

Dálkový průzkum Země. Co je DPZ?

BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ

RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY

Fakulta stavební. Katedra mapování a kartografie. Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Lena Halounová, CSc.

Gisat. Družicová data. Přehled dostupných dat a jejich využití

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Fyzikální podstata DPZ

Nová družicová data pro analýzy dostupnost dat Sentinel, pozemní segment

DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o.

URČOVÁNÍ VLHKOSTI PŮDY S VYUŽITÍM RADAROVÝCH DAT SENTINEL-1

Dálkový průzkum Země DRUŽICOVÉ SYSTÉMY PRO VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Sentinel Collaborative Ground Segment

8a. Geodetické družice Aleš Bezděk

DRUŽICOVÁ DATA A GEOGRAFICKÉ DATABÁZE

Ondřej Rabyška, RAB020

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

Opensource ve vědě satelitní dálkový průzkum Země

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.

Climate Change Initiative CLIMATE CHANGE INITIATIVE 6/26/2012. Kristýna Leimerová

Využití dat z pozorování Země pro sledování změn v krajině

Vážení čtenáři, Přejeme Vám příjemné čtení a krásné podzimní dny! Za Národní sekretariát GEO/Copernicus. Lenka Hladíková, CENIA

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II

Možnosti využití metod dálkového průzkumu a prostorových analýz pro řešení krizových situací

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus

Přehled jevů a dat DPZ pro použití. v dopravě. Analýza přínosu vybraných aplikací

MAPOVÁNÍ ROZSAHU MOŘSKÉHO LEDU METODAMI DPZ

VYUŽITÍ TECHNOLOGIE GB INSAR K URČOVÁNÍ DEFORMACÍ BETONOVÉ PŘEHRADNÍ HRÁZE ORLÍK

DPZ - IIa Radiometrické základy

Geografie, geografové na internetu.

Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled)

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Hodnocení zdravotního stavu lesů: potenciál časových řad. Petr Lukeš

Data a technické nástroje pro studium krajiny (GIS, DPZ)

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze

vytvoření mací Dokument

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

Úvod do předmětu Meteorologická měření

Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Astronomická jednotka (AU)

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Dálkový průzkum Země

Nové trendy v zabezpečení rozsáhlých areálů

Videometrie,, LIDAR, Radarová data

Klepnutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň

Ing. Milan Lazecký V 11 VYUŽITÍ DRUŽICOVÉ RADAROVÉ INTERFEROMETRIE PRO MONITOROVÁNÍ POKLESŮ VLIVEM PODDOLOVÁNÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie. Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Aplikace DPZ a GIS v podmínkách tropu a subtropu

8. Gravimetrické mise CHAMP, GRACE, GOCE Aleš Bezděk

Evropský navigační systém. Jan Golasowski GOL091

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Praktické aplikace DPZ a GIS v krajinné ekologii

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

Technologie radaru. Princip a technologie radaru oblasti použití význam pro GIS. Petr Ličman

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

Využití radarové interferometrie v inženýrské geologii a hydrogeologii

3D VIZUALIZACE LETOVÉ TRATĚ KLUZÁKU

Google Earth a tvorba uživatelských map

Měření satelitů. Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén.

Výzva k předkládání návrhů na vědecký cíl a způsob realizace družice ESA Earth Explorer-8

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský

Systémy detekce a lokalizace blesků

Transkript:

Mgr. Jana Součková Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze jana.souckova@natur.cuni.cz

Obsah Envisat RADAR letecké senzory shuttle mise satelitní senzory Sentinel 1 délka cca 15 minut

RADAR Radio Detection And Ranging mikrovlnné pásmo (λ = 1 mm až 1 m) Princip radaru > prostorové rozlišení závisí na délce antény Princip Synthetic Aperture Radar (SAR) > uměle navýšená délka antény http://www.radartutorial.eu

Radarová data v pásmu C vlnová délka 5,6 cm různé polarizace (HH, HV, ) vlastnosti pásma C a využití: neovlivněno atmosférou vidí skrz oblačnost a srážky prostupnost vegetací a půdou omezená na svrchní vrstvy dobré pro interferometrii velmi široké spektrum využití dat (led, oceán, voda, monitoring vegetace, )

Letecké senzory Vybrané letecké senzory pořizující data i v pásmu C: AIRSAR (NASA/JPL) EMISAR (DCRS) E-SAR > F-SAR (DLR) Agricultural scene,sweden http://www.space.dtu.dk SAR580-Convair (ETC, Environment Canada) www.dlr.de

Shuttle mise: SIR-C/X-SAR 2 mise v roce 1994: 9. - 20. dubna a 30. 8. 11. 10. shuttle Endeavour prostorové rozlišení 30m výška 215 km duální polarizace Obr.: San Fernando Valley, Kalifornie (město na snímku Los Angeles) R: pásmo L (HH) G: pásmo L (HV) B: pásmo C (HV) Zdroj: visibleearth.nasa.gov

Shuttle mise: SRTM The Shuttle Radar Topography Mission 80 % zemského povrchu shuttle Endeavour 11 dní v únoru 2000 pásma C (HH, VV) a X (VV) http://www2.jpl.nasa.gov/srtm/index.html

Vybrané satelitní sensory ESA: ERS-1 (1991-03/2000) ERS-2 (1995-09/2011) ENVISAT (2002 04/2012) Sentinel-1A (2014 -?) CSA: RADARSAT-1 (1995 03/2013) RADARSAT-2 (2007 -?) earth.esa.int

ERS-1 a ERS-2 The European Remote Sensing Active Microwave Instrument (AMI) VV polarizace prost. rozlišení 10 30 m ERS-1 repeat cycle 3, 35 a 168 dní (dosáhne stejného místa na orbitě) ERS-2 repeat (orbit) cycle 35 dní tandem v letech 1995 a 1998 > data pro interferometrii s jednodenním odstupem Interferogram z ERS tandem mise část ledovce Vatnajokull, Island, květen 1997 earth.esa.int

ENVISAT The European Space Agency Environmental Satellite Advanced Synthetic Aperture Radar (ASAR) duální polarizace 10 let kontinuálního snímání repeat (orbit) cycle 35 dní Image Mode (IM) Alternating Polarisation Mode (AP) VV nebo HH prost. rozlišení 30 m Dva koregistrované snímky HH/VV, HH/HV, nebo VV/VH prost. rozlišení 30 m Ropná skvrna u španělského pobřeží www.gaf.de Wide Swath Mode (WS) Global Monitoring Mode (GM) Wave Mode (WV) Snímek 400 x 400 km prost. rozlišení 150 m VV nebo HH prost. rozlišení 1000 m HH nebo VV Snímek od 10 x 5 km do 5 x 5 km v pravidelných intervalech podél trasy letu monitoring oceánů

RADARSAT-1 a 2 R1 polarizace VV, R2 quad-pol (HH, VV, HV, VH) R1 right looking R2 obě varianty (vpravo nebo vlevo) polární, slunečně synchronní dráhy prostor. rozl. záleží na módu snímání R1 8-100 m, R2 od 3 m R2 repeat (orbit) cycle 24 dní CSA plánuje RADARSAT Constellation (r. 2018) Mozaika Antarktida Radarsat-2 http://eijournal.com/industry-insights-trends/ antarctic-mosaic-comprises-more-than-3000-radarsat-2-images

Budoucnost: Sentinel-1B vyslán má být 18 měsíců po Sentinel-1A > 2016 stejná relativní oběžná dráha - posun o 180 dráha blízká polární, slunečně synchronní hlavní mód snímání o polarizaci VV a VH prostorové rozlišení od 5 do 10 m 175 oběhů v jednom cyklu repeat (orbit) cycle 12 dní Konstelace Sentinel-1A a 1B ESA: Sentinel-1 User Handbook SENTINEL-1A a SENTINEL-1B denní pokrytí mezi +45 N a 45 S interferometrie interval globálního pokrytí max. 14 dní

?Kontakt: jana.souckova@natur.cuni.cz