Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém období Dlouhodobá: nesoulad za delší období vyúsťuje ve veřejný dluh Pozn.: v dalším výkladu omezení na státní rozpočet

Krátkodobá fiskální nerovnováha Celkový schodek je suma primárního (operativního) deficitu a deficitu z úroků z veřejného dluhu D = PD + Úvd celkový deficit umožňuje hodnotit politiku konkrétní vlády Primární deficit = -((příjmy (výdaje Úvd))

Celkový deficit státního rozpočtu Celkový deficit = - (hot.příjmy - hot.výdaje -úroky z veřejného dluhu) Toto tokové pojetí Necharakterizuje - změnu fiskální pozice státu - změnu vládních pohledávek a závazků - majetkovou pozici státu Neodráží např. finanční operace v mimorozpočtových parafiskálních fondech a územních rozpočtech Zahrnuje pouze hotovostní operace bez vládních pohledávek a závazků a bez vládních dluhových operací (zajišťujících financování deficitu)

Rozbor rozpočtového deficitu Rozbor příčin (rozpočtové a makroekonomické hledisko) Rozbor typu deficitu výdaje Příjmy 1. ++ + 2. + = 3. + - 4. = - 5. - --

Druhy rozpočtového deficitu a jejich příčiny Aktivní (strukturální) - záměrný charakter - uplatnění expanzivní hospodářské politiky - snaha rozložit důsledky výdajových šoků - rozložení daňového zatížení na více generací Pasivní (cyklický) - následný charakter, pod vlivem exogenních faktorů - hlavním faktorem je hospodářský pokles, růst cen základních surovin, případně společenská nebo přírodní kataklyzmata - úroky z veřejného dluhu

Financování schodku 1. Zvýšení daní (modely) 2. Krácení veřejných výdajů (indexové) 3. Privatizace a prodej majetku (krytí aktivy) 4. Dluhové financování = transformace deficitu do veřejného dluhu * 5. Emisní financování * 6. Kombinace způsobů

Dluhové financování Založené na prodeji státních cenných papírů, které jsou nakupovány domácími nebo zahraničními subjekty (str. 444) = transformace rozpočtového deficitu do veřejného dluhu) Problémy: - domácí sektor nemůže absorbovat rozpočtový schodek - nárůst úroku ze zahraničního zadlužení (tlak na přebytek obchodní bilance za cenu minimálního importu) Vede k růstu veřejného dluhu

Emisní financování Přímé úvěrování vlády centrální bankou (většinou zákonem zakázáno) nebo přímý nákup státních dluhopisů centrální bankou = monetizace dluhu (deficit je kryt úvěrovou emisí)

Dlouhodobá fiskální nerovnováha Hodnocení deficitu z časového hlediska: Krátkodobý = časový nesoulad v průběhu rozpočtového období Výsledný (= krátkodobá f. nerovnováha) Střednědobý a dlouhodobý (chronický) vede k veřejnému dluhu, dluhová služba je pro rozpočet břemenem (inflační tlaky, omezování soukromých investic, vysoké úrokové náklady)

Veřejný dluh = úhrn vládních závazků ve formě obligací a krátkodobých půjček (nahromaděné výpůjčky vlády, které vlastní veřejnost) Výsledek dlouhodobé fiskální nerovnováhy, ale i další příčiny - převzetí jiných závazků vládou - zadlužení mimorozpočtových fondů Tedy: závazků státu, územní samosprávy, mimorozpočtových fondů, veřejnoprávních institucí a veřejných podniků

Členění veřejného dluhu Hrubý (vykazuje se) x čistý (bez pohledávek) Vnitřní (v domácí měně) x vnější (umístěn v zahraničí v cizí měně) Oficiální (vykazovaný) x skrytý (potenciální, záruky za dluhy jiných subjektů)

Úhrada nadměrných vládních výdajů David Ricardo pokud má vláda tak velké výdaje,a že je nedokáže financovat ze stávajících příjmů, má dvě možnosti: a. zvýšit daně b. zadlužit se Ale i b. znamená v budoucnu dluh splatit z daňových příjmů de facto volba zdanit nyní nebo později

Krytí státního dluhu Emisí státních dluhopisů obligací - zaknihované nebo materializované - na doručitele nebo na jméno Státní pokladniční poukázky (splatnost v měsících) Střednědobé státní cenné papíry až na 10 let, (zpravidla největší podíl) Zajímavé pro institucionální investory (stát je bonitní dlužník, CP budou splaceny bez ohledu na zadlužení státu)

Dluhová krize Důsledek dlouhodobé nadměrné fiskální nerovnováhy, kdy zpravidla převažují závazky vůči zahraničí, doprovázené vysokými úrokovými sazbami Např. Mexiko, Brazílie, popř. Polsko Nutnost omezení importu (dopad do obchodní bilance) Často doprovázeno devalvací měny (to vede k růstu hodnoty úroků z vnějšího veřejného dluhu) Rolování dluhu = vydání obligací na nesplacenou část dluhu

Příčiny růstu státního dluhu V minulosti vedení válek (=mimorozpočtové) Dlouhodobé deficity SR (=rozpočtové) Rozsáhlé veřejné investice, na které nemá stát prostředky Přijetí dluhu z minulého období (ČR po rozpadu federace)

Vztah veřejného dluhu k HDP Zděděný dluh jeho podíl (D 0 /HDP 0 ) Velikost primárního deficitu (mimo úroků) Míra monetizace dluhu (jeho transformace do peněžní zásoby) Vliv úroků z veřejného dluhu ( HDP/R 0 ) Dluhová past převyšuje-li reálná úroková míra reálné tempo růstu HDP

Důsledky veřejného dluhu Rozpočtové (placení úroků zatěžuje veřejné finance, až ¼ běžných výdajů, exogenní faktor, často vedou k růstu deficitu) Redistribuční (prostřednictvím úroků z obligací přerozdělována část veřejných prostředků ve prospěch bohatých subjektů) Fiskální destabilizační (zvyšování podílu dluhu na HDP, roste podíl pasivního deficitu) Změna struktury portfolia (vytlačení ostatních aktiv z portfolia soukromého sektoru) Inflace (možná cesta řešení dluhu)

Řešení dluhového problému Využití pozitivních exogenních faktorů - vyšší tempo ekonomického růstu - vliv inflace na pokles reálné R (x ČNB) - zahraniční pomoc (granty, prominutí úroků) Aktivní vládní opatření - dosažní přebytku SR a splácení z něj (USA - vládní programy oddlužení) - mimořádná paušální dávka z kapitálu - monetizace dluhu (záměrná inflace) - odmítnutí dluhu (riskantní)

Správa dluhu Obstarávání úvěrů (zpravidla na úrovni územní samosprávy) Zajištění emise CP, jejich umístění na trh, výplatu úroků a umořování dluhu centrální banka fiskální agent (prvotní umístění emise, někdy spravuje dluhopisy) - operátor na sekundárním trhu

Splácení veřejného dluhu Umořovací fond (v minulosti) Konverze dluhu (emise nových CP před splatností původních, rolování) Konsolidace dluhu (změna podmínek délky splatnosti emitovaných státních dluhopisů)