Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011
Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva měnových a fiskálních autorit: konvenční a nekonvenční měnové nástroje a fiskální stimulační balíčky Vedlejší účinky fiskální expanze: prohloubení rozpočtových deficitů a další vzestup veřejného dluhu fiskální krize Reakce zadlužených zemí: úsporná rozpočtová opatření a návazné reformy v sociální a dalších oblastech Pokusy o restrukturalizaci dluhu přerostly do problémů se sovereign default (v Řecku a jinde) a do politické krize eurozóny 2
Fiskální krize - oběti globální krize v Evropě a záchranné akce Problémy v bankovní sféře byly umocněny problémy v platební bilanci a přerůstaly do fiskální sféry, tj. do propadů rozpočtových deficitů a rostoucím potížím s obsluhou veřejného dluhu 2009 Island první oběť globální finanční krize v Evropě Finanční pomoc zemím EU mimo eurozónu: Maďarsko (11/08), Lotyšsko (2/09), Rumunsko (3/09) Dohody o finanční pomoci pro členy eurozóny: Řecko - 110 mld eur (5/10), Irsko - 85 mld eur (11/10), Portugalsko - 78 mld eur (5/11) a další pomoc pro Řecko 109 mld eur (7/11) Čerpání podmíněno plněním stanovených ukazatelů 3
Stimulační balíčky v EU (příklady) EU 2008 centrální stimulační plán 200 mld. EUR (1,8 % HDP EU) Účel: příspěvek čl. státům na dávky v nezaměstnanosti, snížení DPH a příspěvek na sociální pojištění pro nízko- příjmové domácnosti, záruky za podnikové úvěry Německo stimulační balíček I (2008) 32 mld. EUR (1,3 % HDP) a balíček II (2009) 50 mld. EUR (2 % HDP) Účel: Veřejné investice Velká Británie 2008-09 31 mld. GBP (2,2 % HDP 2009)) Účel: vytvořit 100 tis. pracovních míst (snížení DPH, infrastruktura) Švédsko 2009 45 mld. SEK (1,45 % HDP) a 2010 60 mld. SEK (2 % HDP) Účel: podpora regionů a měst a programům rozvoje pracovního trhu 4
Úsporná fiskální opatření z roku 2010 (vybrané země EU) Německo: 2011-14, 20 mld. EUR ročně (0,8 % HDP r. 2011) Zvýšení daní v energetickém sektoru a letecké dopravě, zdanění nukleárních paliv, zrušení dotací na topení, zrušení dodatečných podpor pro nezaměstnané a důchodce, nižší mateřské dávky Velká Británie: 2010-11, 6,2 mld. GBP (0,4 % HDP) Např. zastavení či odklad investičních projektů, zastavení náboru zaměstnanců veřejného sektoru, redukce municipálních rozpočtů, zvýšení věku pro odchod do důchodu, snížení výdajů na obranu Španělsko: 2010-2013, 50 mld.eur -1. balíček (4,7 % HDP) 15 mld. EUR - 2. balíček (1,4 % HDP) Reformy trhu práce, snížení mezd ve veřejném sektoru, zvýšení věku pro odchod do důchodu, zmrazení důchodů, zvýšení daní pro bohaté Řecko: 2010 2013, 30 mld. EUR (13 % HDP) Zvýšení věku odchodu do důchodu z 53 na 67 let, zvýšení DPH, zastavení náboru zaměstnanců veřejného sektoru, snížení platů, uzavření několika set veřejných úřadů a další Irsko: 17,5 mld. EUR 5
Maastricht fiskální kritéria 160 140 GR Veřejný dluh (% HDP) IT IE BE PT FR UK 120 100 DE 80 HU AT MT NL CY ES 60 PL 40 FI DK SK LT CZ SI LV SE RO 20 BG LU EE 0-4 -3-2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Schodek veřejných financí (% HDP) Zdroj: IMF- World Economic Outlook předpověď pro rok 2011 V rámci eurozóny splňují fiskální kritéria pouze dvě země (Estonsko a Lucembursko). 6
Rozpočtový deficit zemí EU Schodek veřejných financí (% HDP) 10 AT BE BG CZ CY DK EE FI FR DE GR HU IE IT LV LT LU MT NL PL PT RO SK SI ES SE UK 5 0-5 -10-15 -20-25 -30-35 Zdroj: IMF- World Economic Outlook 2010 2011 F 2012 F V období 2011-12 by mělo dojít k výraznému poklesu rozpočtových deficitů u téměř všech členských zemí EU 7
Vládní dluh v zemích EU Veřejný dluh (% HDP) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 AT BE BG CY CZ DK EE FI FR DE GR HU IE IT LV LT LU MT NL PL PT RO SK SI ES SE UK 2007 2011F Zdroj: IMF- World Economic Outlook U většiny zemí EU se očekává další prohloubení veřejného dluhu. V roce 2012 má veřejný dluh překročit 60 % HDP v 11 z původních 15 členů EU Nebezpečnou spirálu nárůstu zadluženosti lze přiblížit pomocí rovnice dluhové dynamiky 8
Rovnice dluhové dynamiky D Y t t D Y t t 1 1 1 1 r g t Úroková míra PD Y t t Primární deficit k poměru k HDP v roce t Relativní zadlužení v poměru k HDP v roce t Relativní zadlužení v poměru k HDP v roce t - 1 Tempo růstu HDP v běžných cenách Faktor rizika tzv. dluhové pasti Výše zadluženosti v roce t závisí kromě primárního deficitu v roce t a původní výši zadluženosti v roce t-1, i na úrokové sazbě z dluhu, růstu HDP, inflaci Koeficient dluhové pasti je poměrem úrokové míry z dlouhodobých vládních dluhopisů a tempem růstu HDP v běžných cenách 9
Zkušenost ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Vládní deficit -3,6-5,6-6,5-6,7-2,8-3,2-2,4-0,7-2,2-5,8-4,8 (%HDP) Vládní dluh 17,8 23,9 27,1 28,6 28,9 28,4 28,3 27,9 28,7 34,4 37,6 (%HDP) Zkušenost ČR v období 2003 08 růst HDP v b.c. cca 8 % ročně, sazba z dluhopisů 3 4 %, relativní výše zadluženosti se i přes rozpočtové deficity nezvyšovala Nízké sazby z dluhu a dostatečně vysoké tempo růstu umožňují udržení relativně nízké míry zadluženosti i při trvale mírně deficitních veřejných financích (avšak s rizikem prudkého zhoršení při růstovém propadu) 10
Riziko nadměrné zadluženosti Vysoký veřejný dluh omezuje prostor pro fiskální politiku a ohrožuje finanční stabilitu Zadluženost překračující 90 % HDP má ve většině případů zničující důsledky na hospodářský růst Kombinace vysokého dluhu a vzestupného rizika se odrazilo v dramatickém nárůstu úrokových spreadů (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie) propadu ratingu některých zemí v současnosti rating oproti tradičnímu pojetí - schopnost dlužníka splatit své závazky (jistinu) posunut spíše k pojetí schopnosti země platit úroky a refinancovat jistinu 11
Výnosy 10-letých vládních bondů Zdroj: GEDATAVIEW Spready mají dle definice odrážet míru rizika sovereign defaultu - současná výše a dynamika vývoje rizikových prémií reaguje na zvýšenou nejistotu Riziko zvýšeného veřejného dluhu může být zanedbatelné v klidných časech, ale prudké zhoršení ekonomického prostředí vede k explozi úrokových spreadů 12
Rating zemí EU MOODY S STANDARD & POOR S (S&P) Aa Aa1 Aa2 Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Dánsko, Spojené království, Švédsko, Lucembursko Belgie Itálie, Slovinsko, Španělsko AAA AA+ AA Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Spojené království, Švédsko, Lucembursko Belgie Slovinsko, Španělsko Posuny v ratingu zemí EMU: Propad Řecka Portugalska Aa3 A1 Česká republika, Estonsko,Slovensko, Malta AA- A+ Česká republika Slovensko Irska A2 Polsko, Kypr A Itálie, Malta, Estonsko, Irsko, Kypr A3 Baa1 Baa2 Litva A- BBB+ BBB Polsko, Portugalsko Bulharsko, Litva Pokles Itálie Španělska Spekulativní stupně Ba1 Irsko BB+ Rumunsko, Lotyšsko Ba2 Portugalsko BB Caa2 CCC Řecko Ca Řecko 13
Volba a účinnost fiskálních nástrojů daněči výdaje Intenzívní využití stimulačních fiskální politiky během krize vyvolalo potřebu dokonalejší analýzy skutečných dopadů fiskálních nástrojů vybrané teoretické a empirické poznatky : Pro fiskální stimulaci je účinnější snížení daní než zvýšení výdajů Pro fiskální konsolidaci je z hlediska minimalizace růstového zpomalení vhodnější použit snížení veřejných výdajů než zvýšení daní (dle MMF zvýšení daní o 1 % snižuje HDP o 1,7 % ale redukce výdajů pouze o 0,5 %) Kredibilní konsolidace veřejných financí stimuluje růst z dlouhodobého hlediska Dle analýz MMF každé snížení veřejného dluhu o 10 % HDP zvyšuje dlouhodobý růst HDP o 1,4 %. 14
Výhled pro finanční konsolidaci Proces oddlužování veřejného, soukromého sektoru a domácnosti v EU teprve začal Empirický výzkum prokazuje, že deleveraging trvá průměrně sedm let od ukončení recese (např. po 2. světové válce snížení veřejného dluhu ze 150 % na 60 % trvalo GB 18 let) Snížení vládního dluhu pod 60 % do roku 2025 dle OECD vyžaduje, aby některé země EU (včetně UK, IRL, PT, F či GR) zvýšily primární rozpočtový přebytek až o 10 p.b. HDP Fiskální konsolidace si však kromě nástrojů fiskální politiky vyžaduje obnovení temp dlouhodobého hospodářského růstu Toho nelze dosáhnout bez podstatných strukturálních reforem, nutných k řádovému zvýšení PP a konkurenční schopnosti zemí EU (zejména JVE a jižního křídla ) 15
Závěry Vývoj v posledních dvou letech opět potvrdil význam zdravých veřejných financí a zároveň odhalil zranitelnost zemí se zvýšenou úrovní zadluženosti Dlouhodobé hospodaření s rozpočtovými deficity ohrožuje i země s relativně nižší mírou zadlužení Fiskální konsolidace přispívá ke zvýšení dlouhodobého růstu (i když krátkodobě růst podvazuje) Vyřešení dluhové krize v EU může trvat celou generací 16
Děkuji za pozornost www.cnb.cz Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka eva.zamrazilova@cnb.cz