PRŮZKUM VE ŠKOLÁCH: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (ICT) VE VZDĚLÁVÁNÍ

Univerzita v Liege Fakulta psychologie a pedagogická PRŮZKUM VE ŠKOLÁCH: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (ICT) VE VZDĚLÁVÁNÍ PROFIL STÁTU: ČESKÁ REPUBLIKA Listopad 2012

Redakční poznámka Domu zahraničních služeb: Cílem studie Průzkum škol: ICT ve vzdělávání je přinést srovnání stavu vybavenosti škol a využívání technologií ve výuce napříč celou Evropou. Zpráva také ukazuje hlavní problémy, kterým většina evropských zemí v oblasti úspěšného zavádění ICT do výuky čelí. Dům zahraničních služeb působil jako národní koordinátor studie, jehož hlavním úkolem byla podpora zapojených škol. Považujeme za důležité upozornit na fakt, že Průzkum škol: ICT ve vzdělávání proběhl na podzim roku 2011 a studie mapuje situaci před více než dvěma lety. Mnohé skutečnosti (např. vybavení škol novými technologiemi jako tablety) se na školách změnily a je nutné je brát při čtení v úvahu. Celoevropský rozměr studie na některých místech způsobuje terminologickou nepřesnost, na kterou mohou čeští čtenáři narazit. V mnoha evropských zemí je např. ICT koordinátor (či přesněji ICT metodik) pracovník školy, jehož celodenní pracovní náplní je ICT podpora učitelů. V České republice je situace odlišná, protože ICT metodik je učitel, který má pouze část úvazku určenou ke správě této funkce. V neposlední řadě je podstatné upozornit na formu dotazování a sběru dat. Studie vznikla na základě dotazování, ve kterém učitelé a ředitelé odpovídali online. Vzhledem k rozsahu průzkumu nebylo možné, aby zadavatel odpovědi nijak kontroloval či stav ověřoval na místě. strana 2

Tuto zprávu vypracoval dodavatel: Sdružení European Schoolnet a Univerzita v Liège na základě smlouvy SMART 2010/0039. Názory vyjádřené v této zprávě jsou názory autorů a nemusí nezbytně odrážet stanovisko Evropské komise. Evropská komise ani žádná osoba jednající v zastoupení Evropské komise nenese odpovědnost za informace uvedené v tomto dokumentu. Copyright 2012. Materiál z této zprávy může být volně reprodukován, pokud bude uveden zdroj. strana 3

Obsah 1. Úvod... 5 ICT v systému školství v České republice... 5 Průzkum ve školách: ICT ve vzdělávání... 5 2. Infrastruktura ICT... 7 Dostupnost počítačů pro vzdělávací účely... 7 Širokopásmové připojení... 8 Připojenost... 9 3. Frekvence využívání ICT ve výuce... 11 Frekvence využívání ICT vyučujícími ve výuce... 11 Využívání ICT ze strany žáků... 12 4. Digitální sebedůvěra... 14 Vyučující... 14 Žáci... 16 5. Odborný rozvoj... 18 Doba strávená odbornou přípravou... 18 Účast na školení... 19 6. Podpora v rámci školy... 21 Koordinátor ICT... 21 Motivace... 22 7: Skupiny... 24 Digitálně vstřícná škola... 24 Digitálně sebejistí a vstřícní učitelé... 26 Digitálně vstřícný žák... 28 Digitálně vybavená škola... 30 Závěr... 32 Příloha... 33 Tabulky... 33 Poznámky... 38 strana 4

1. ÚVOD ICT V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE V České republice určuje státní politiku v oblasti vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, přičemž odpovědnost je rozdělena mezi stát, kraje a obce. Kraje mají na starosti vzdělávání na středních školách a v terciární odborné sféře, zatímco obce zajišťují povinnou školní docházku 1. Podle Klíčových údajů o učení a inovacích prostřednictvím ICT ve školách v Evropě (Key Data on Learning and Innovation through ICT at school in Europe), které zveřejnila síť Eurydice 2, jsou v České republice vypracovány vnitrostátní strategie zahrnující přípravu na používání ICT ve školách, e-learning, digitální/mediální gramotnost a rozvoj e-dovedností. Na úrovni středního školství jsou zpracovány celostátně platné řídicí dokumenty pro téměř všechny vzdělávací cíle v oblasti ICT 3 a pro polovinu z nich na úrovni základního školství. ICT se vyučuje na základních i středních školách jako samostatný předmět a jako předmět v technice, přičemž na středních školách se učí také jako obecný nástroj pro jiné předměty, případně jako nástroj pro určité úkoly v jiných předmětech. Pro ICT hardware či software nejsou stanovena žádná celostátně platná doporučení ani návrhy a v této oblasti není poskytována žádná podpora. Podle oficiálních řídicích dokumentů se od žáků základních a středních škol očekává, že budou používat ICT v matematice a humanitních předmětech a na středních školách také při výuce přírodních a společenských věd, ale neexistují žádná doporučení, jak mají ICT používat vyučující těchto předmětů. Nejsou stanovena žádná celostátně platná doporučení pro použití ICT při hodnocení žáků. Jsou podporována partnerství veřejného a soukromého sektoru na propagaci používání ICT v základních a středních školách. PRŮZKUM VE ŠKOLÁCH: ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ V roce 2011 zahájilo Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie 4 Průzkum ve školách: ICT ve vzdělávání, jehož primárním cílem je porovnat výkon jednotlivých států z hlediska přístupu k ICT, jejich používání a postojů k nim ve 4., 8. a 11. ročníku. Průzkum ve školách je součástí série průzkumů v rámci meziodvětvového srovnávání v Evropské unii, kdy je porovnáván pokrok jednotlivých států v oblasti Digitální agendy pro Evropu (DAE) a cílů 2020. Průzkum financuje Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie; je realizován v partnerství mezi sdružením European Schoolnet a Service d Approches Quantitatives des faits éducatifs na Pedagogické fakultě Univerzity v Liège. Průzkum zahrnující 31 států (27, Chorvatsko, Island, Norsko a Turecko) probíhal od ledna 2011 do května 2012, přičemž na podzim 2011 byl proveden sběr dat. Ve čtyřech zemích (v Německu, Islandu, Nizozemí a Spojeném království) byla četnost odpovědí nedostatečná, což znemožnilo provedení spolehlivé analýzy; proto vycházejí zjištění uvedená v této zprávě z dat z 27 zemí. 1 https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php?title=home 2 http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/key data series/129en.pdf, vydáno v roce 2011, konkrétně následující tabulky a příslušné komentáře: A6, B6, B7, C2, C3, C4, C12 a E10. 3 Tj. znalost výpočetní techniky a elektroniky, používání počítače, používání mobilních zařízení, používání kancelářských aplikací, vyhledávání informací, používání multimédií, rozvoj programovacích dovedností a používání sociálních médií. 4 www.ec.europa.eu/dgs/connect/ strana 5

Tento profil státu je třeba číst ve spojení se Zprávou o průzkumu ve školách: ICT ve vzdělávání ( hlavní zpráva ). V profilu jsou představeny hlavní ukazatele týkající se přístupu k informačním a komunikačním technologiím (ICT), jejich používání a postojů k nim na základních a středních školách, které byly odvozeny z odpovědí v dotaznících, jež vyplňovali ředitelé škol, učitelé a žáci. Tyto dotazníky ukazují vnitrostátní výsledky v porovnání s průměrem a pokud možno také výsledky pouze u 8. ročníků. Z důvodu stručnosti a přehlednosti jsou uvedeny grafy za tento ročník, nikoli za jiné ročníky, a to také z toho důvodu, že výsledky u tohoto ročníku bývají indikativní pro všechny ročníky (tzn. jeví charakteristiky a odhalují problémy, které se vyskytují také u 4. ročníků a 11. ročníků). V textu jsou uvedeny informace o výsledcích a hodnocení jiných ročníků a odkaz na příslušný graf v hlavní zprávě. Celá zpráva, profily jednotlivých států, obecné informace, dotazníky, tabulky, podrobnosti o metodice a nezpracovaná data jsou zdarma k dispozici na https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/pillar-6- enhancing-digital-literacy-skills-and-inclusion. Autory lze kontaktovat na essie-eu@eun.org a informace o průzkumu najdete na http://essie.eun.org. strana 6

SE NO ES DK CY BE EE CZ FI AT IE FR HU PT LT SK MT LV SL PL HR BG IT RO EL TR 2. INFRASTRUKTURA ICT DOSTUPNOST POČÍTAČŮ PRO VZDĚLÁVACÍ ÚČELY V České republice jsou počítače (tj. stolní počítače, přenosné počítače či tablety bez ohledu na připojení k internetu) dostupné žákům ve všech ročnících na úrovni blízké průměru s výjimkou 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, kde je počet žáků na jeden počítač nadprůměrný (viz hlavní zpráva Obr. 1.1). Na Obr. 2.1 je znázorněno porovnání České republiky v 8. ročníku u tohoto ukazatele s jinými státy. 30 Obr. 2.1: Počet žáků na jeden počítač (8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 25 20 15 10 5 5 5 0 Co se týká počítačů připojených na internet v 8. ročníku (Obr. 2.2), jde v České republice většinou o stolní počítače, přenosných počítačů je v evidenci relativně málo. Česká republika se řadí na čtvrté místo v poměru počtu žáků na jeden stolní počítač. V České republice je ve všech ročnících značně méně přenosných počítačů v porovnání s průměrem (viz hlavní zpráva Obr. 1.2). V tomto měřítku se Česká republika řadí ve všech ročnících do střední skupiny zemí s výjimkou 4. ročníku, kde je ve vedoucí skupině zemí. 250 Obr. 2.2: Počet žáků na jeden stolní a přenosný počítač připojený na internet (8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 200 150 100 50 0 33 6 714 CY BE AT CZ EE ES FI FR PT IE LT SK LV MT HU DK PL Desktops Laptops SI SE NO BG HR IT RO EL TR Desktops = stolní počítače Laptops = přenosné počítače Počítače jsou v České republice ve všech ročnících obvykle umístěny v počítačových učebnách (viz hlavní zpráva Obr. 1.3). Procento žáků ve školách, kde je více než 90 % počítačů funkčních, je nižší (viz hlavní zpráva Obr. 1.4), v 8. ročníku je to 59 % oproti průměru, který činí 76 %. strana 7

Grade 11voc Grade 11gen Grade 8 Grade 4 ŠIROKOPÁSMOVÉ PŘIPOJENÍ V České republice je procento žáků ve školách bez širokopásmového připojení ve všech ročnících pod průměrem, přičemž ve 4. ročníku a 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je toto procento nulové. Ve většině ročníků se procenta žáků ve školách s širokopásmovým připojením s rychlostí vyšší než 10 mbps blíží průměru nebo jsou pod ním; výjimkou je 4. ročník, kde je toto procento vyšší. Procento žáků ve školách s připojením rychlostí vyšší než 100 mbps se ve všech ročnících blíží průměrů a v 8. ročníku je vyšší. Obr. 2.3: Rychlost širokopásmového připojení (% žáků s vyloučením odpovědí "nevím", Česká republika a, 2011-12) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Czech_Rep 0% 5% 27% 25% 27% 11% 4% 8% 17% 21% 22% 20% 9% 4% Czech_Rep 5% 42% 17% 25% 2% 9% 5% 10% 19% 28% 25% 9% 5% Czech_Rep 17% 40% 25% 12% 6% 4% 6% 18% 23% 25% 13% 10% Czech_Rep 3% 17% 29% 29% 14% 8% 7% 6% 15% 21% 24% 16% 11% No broadband <2mbps 2-5 mbps 5-10 mbps 10-30 mbps 30-100 mbps >100 mbps Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika No broadband = bez širokopásmového připojení Na Obr. 2.4 je znázorněno porovnání České republiky v 8. ročníku s jinými zeměmi: je na osmém nejvyšším místě z hlediska počtu žáků ve školách s vysokorychlostním širokopásmovým připojením a v jiných ročnících pak ve střední skupině zemí (viz hlavní zpráva Obr. 1.8). strana 8

Grade 11voc Grade 11gen Grade 8 Grade 4 NO DK SE FI EE AT PT CZ LV LT TR BG IE SL SK CY RO ES HR HU FR EL BE IT PL MT Obr. 2.4: Rychlost širokopásmového připojení (8. ročník, úroveň států a, 2011-12, pořadí podle >100mbps, 2011-12) 100% 80% 60% 40% 20% 0% >100mbps 30-100mbps 10-30mbps 5-10mbps 2-5mbps <2mbps No broadband Mezi počtem obyvatel v místě školy a rychlostí širokopásmového připojení existuje v České republice v 11. ročníku škol s odborným zaměřením významná pozitivní korelace (viz hlavní zpráva Obr. 1). PŘIPOJENOST Níže jsou uvedena procenta žáků ve školách, které lze charakterizovat jako připojené, např. školy, které mají své internetové stránky nebo virtuální výukové prostředí (virtual learning environment - VLE), a procenta žáků ve školách, které toto nemají. V České republice je procento žáků ve školách, které mají své internetové stránky, vyšší než průměr ve všech ročnících, přičemž v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je to 100 %. Procento žáků ve školách s virtuálním výukovým prostředím se v 11. ročníku blíží průměrů, ale v ostatních ročnících je nižší, zejména pak ve 4. ročníku. Nepřipojených škol je málo ve všech ročnících, přičemž v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením není žádná škola nepřipojená, což je pod průměrem. Obr. 2.5: Procento žáků v připojených školách - internetové stránky, virtuální výukové prostředí, žádné připojení (Česká repubika a, 2011-12) Czech Republic Czech Republic Czech Republic Czech Republic 95% 23% 5% 79% 32% 15% 95% 22% 5% 86% 58% 10% 100% 56% 0% 92% 61% 7% 98% 60% 2% 93% 63% 6% 0% 20% 40% 60% 80% 100% School website VLE No connectedness Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech Republic = Česká republika strana 9

NO PT DK FI SE ES FR BE AT SL IE EE LV SK LT RO PL EL TR CY CZ BG MT HR IT HU School website = školní internetové stránky VLE = virtuální výukové prostředí No connectedness = žádné připojení Česká republika se řadí do dolní skupiny zemí, co se týká virtuálního výukového prostředí v 8. ročníku, jak je vidět na Obr. 2.4, a do střední skupiny zemí v jiných ročnících (viz hlavní zpráva Obr. 1.10). 100% 80% 60% 40% 20% 0% Obr. 2.6: % žáků ve školách s virtuálním výukovým prostředím (8. ročník; úroveň států a, 2011-12) 61% 22% Česká republika se z hlediska škol s virtuálním výukovým prostředím ve 4. a 8. ročníku řadí do dolní skupiny zemí, neboť škol, které nabízejí externí přístup, je relativně málo, ale do přední skupiny zemí v 11. ročníku, kde je takový přístup k vyučujícím i žákům na vysoké úrovni (viz hlavní zpráva, oddíl 1). strana 10

Grade 11 voc Grade 11 gen Grade 8 Grade 4 3. FREKVENCE VYUŽÍVÁNÍ ICT VE VÝUCE FREKVENCE VYUŽÍVÁNÍ ICT VYUČUJÍCÍMI VE VÝUCE Na níže uvedených grafech je znázorněna frekvence, s jakou vyučující využívají ICT ve výuce. V České republice se tato frekvence blíží průměrů ve všech ročnících. S výjimkou 4. ročníku je zde více učitelů ve všech ročnících, kteří používají ICT při více než 25 % hodin, což je nad průměrem. Nejintenzivněji se ICT využívají v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, kde zhruba jeden ze čtyř vyučujících používá ICT se svými žáky při více než 75 % hodin. Obr. 3.1: Frekvence využívání zařízení ICT vyučujícími ve výuce (v % žáků, Česká republika a, 2011-12) Czech_Rep 4% 4% 3% 10% 15% 14% 24% 18% 22% 19% 19% 21% 5% 9% 7% 7% Czech_Rep 6% 12% 17% 20% 18% 17% 6% 4% 7% 7% 15% 21% 19% 14% 11% 6% Czech_Rep 11% 7% 14% 17% 14% 16% 13% 8% 7% 8% 15% 23% 17% 14% 10% 6% Czech_Rep 26% 13% 17% 16% 9% 10% 7% 2% 19% 12% 17% 19% 13% 9% 7% 4% Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika % of lessons = % hodin Don t know = nevím >75% of lessons 51-75% of lessons 25-50% of lessons 11-24% of lessons 6-10% of lessons 1-5% of lessons <1% of lessons Don't know Obr. 3.2: Využití ICT vyučujícími při minimálně 25 % hodin (v % žáků, Česká republika a, 2011-12) Grade 4 Grade 8 Grade 11gen 24% 29% 36% 32% 35% 32% Czech Republic mean Grade 11voc 50% 57% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech Republic = Česká republika mean = průměr strana 11

Grade 11voc Grade 11gen Grade 8 PT IE TR EE CY SK HR SI SE DK FR MT LV CZ BE EL RO IT NO HU FI LT ES BG AT LU PL Z Obr. 3.3 je zřejmé, že se Česká republika řadí do střední skupiny zemí, co se týká procenta žáků v 8. a 11. ročníku ve školách, kde vyučující používají ICT ve více než 25 % hodin, ale do dolní skupiny zemí, kde se ICT používá ve 4. ročníku (viz hlavní zpráva Obr. 2.2). 100% 80% Obr. 3.3: Využití ICT vyučujícími při více než 25 % hodin (8. ročník; úroveň států a, 2011-12) 60% 40% 20% 0% 36% 32% Co se týká využívání ICT vyučujícími (oddíl 3 hlavní zprávy), je Česká republika mezi prvními 3 státy, kde vyučující používají ICT při výuce více než šest let ve všech ročnících s výjimkou 4. ročníku, kde je Česká republika v dolní skupině zemí (viz hlavní zpráva Obr. 3.2). Česká republika je na čtvrtém místě z hlediska výuky zaměřené na žáky (student-centred learning) ve 4. a 8. ročníku, v 11. ročníku odborných škol patří do vedoucí skupiny (Obr. 3.5) a v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením se řadí do středu. VYUŽÍVÁNÍ ICT ZE STRANY ŽÁKŮ Žáci 8. a 11. ročníků byli dotázáni, jak často používají různá zařízení ICT v hodinách pro účely studia. Na níže uvedeném grafu je znázorněna uváděná intenzita využívání školního počítače a vlastních přenosných počítačů nebo mobilních telefonů. V České republice používají žáci počítače v hodinách častěji, než je průměr, ve všech ročnících. Používání vlastních přenosných počítačů ze strany žáků se blíží průměrů v 11. ročníku, ale ve 4. ročníku je nižší. Používání mobilních telefonů je ve všech ročnících nad průměrem. Obr. 3.3: Procenta žáků, kteří používají ICT v hodinách za účelem studia alespoň jednou týdně (Česká republika a, 2011-12) Czech_Rep Czech_Rep Czech_Rep 5 11 10 11 16 16 28 34 35 53 41 51 47 46 62 64 71 73 School desktop or laptop computer Own laptop Own mobile phone 0 20 40 60 80 100 Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika strana 12

LT LV DK EE PT PL CY HR SE BE SK LU BG AT NO CZ RO HU FI EL IE SL FR IT ES TR MT 5 11 BG MT DK SK CY HR TR LT HU PL EL CZ NO PT SE IE ES EE RO BE LU IT LV FR AT SI FI School desktop or laptop computer = školní stolní počítač nebo přenosný počítač Own laptop = vlastní přenosný počítač Own mobile phone = vlastní mobilní telefon V 8. ročníku se používání školních počítačů, jak je uváděli žáci, pohybuje ve středním rozsahu zemí; více než 62 % žáků uvedlo, že je používají alespoň jednou týdně, čímž se ČR řadí na dvanácté místo (Obr. 3.5) a na páté a sedmé místo v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, respektive odborných škol (viz hlavní zpráva Obr. 2.5). 100 Obr. 3.5 Používání stolních/přenosných počítačů pro účely studia alespoň jednou týdně (% žáků, 8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 80 60 62 53 40 20 0 V porovnání s jinými státy používají žáci 8. ročníků v České republice relativně hodně své vlastní mobilní telefony, ale méně používají své vlastní přenosné počítače. V ostatních ročnících jsou tato čísla podobná (viz hlavní zpráva Obr. 2.5). 100 Obr. 3.6 Používání vlastních mobilních telefonů nebo přenosných počítačů pro účely studia alespoň jednou týdně (% žáků, 8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 80 60 40 20 34 28 0 Own mobile phone = vlastní mobilní telefon Own laptop = vlastní přenosný počítač Own mobile phone Own laptop Žáci v České republice uvádějí používání interaktivních tabulí (whiteboard) ve všech ročnících mnohem častěji, než je průměr. ČR se zde řadí na první místo v 8. ročníku a v 11. ročníku odborných škol a na třetí místo v 11. ročníku (viz hlavní zpráva Obr. 2.6). Co se týká aktivit žáků zahrnujících používání ICT v hodinách, patří Česká republika ve všech ročnících mezi vedoucí skupinu zemí, měřeno podle frekvence používání (viz hlavní zpráva Obr. 2.8). strana 13

4. DIGITÁLNÍ SEBEDŮVĚRA VYUČUJÍCÍ Střední skóre žáků v České republice vyučovaných učiteli, kteří jsou si jisti svými funkčními dovednostmi, se ve všech ročnících pohybuje kolem 3, což zhruba odpovídá průměru, je to však výrazně pod průměrem u dovedností v oblasti sociálních médií ve všech ročnících. Obr. 4.1: Sebedůvěra vyučujících v jejich funkční dovednosti a dovednosti v oblasti sociálních médií (podle ročníků; střední skóre žáků 1 znamená žádné a 4 znamená velké ; ČR a ; 2011-12) Obr. 4.1a: 4. ročník Obr. 4.1b: 8. ročník Social media skills Operational skills 1,95 2,41 2,91 2,98 Czech Republic Social media skills Operational skills 2,13 2,37 3,01 3 Czech Republic 1 1,5 2 2,5 3 3,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Obr. 4.1c: 11. ročník všeobecné školy Obr. 4.1d: 11. ročník odborné školy Social media skills Operational skills 1,99 2,38 2,99 3,01 Czech Republic Social media skills Operational skills 2,28 2,51 3,19 3,16 Czech Republic 1 1,5 2 2,5 3 3,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Czech Republic = Česká republika Social media skills = dovednosti v oblasti sociálních médií Operational skills = funkční dovednosti Při porovnání úrovně sebedůvěry v 8. ročníku se vyučující v České republice řadí sebedůvěrou ve své funkční dovednosti do střední skupiny zemí (Obr. 4.1e) a stejné hodnocení je i ve všech ostatních ročnících (viz hlavní zpráva Obr. 4.13). strana 14

EE TR SE FI IE NO SK DK MT LU PT SI PL ES FR RO IT BG HR LT AT EL CZ HU CY BE LV 1 'None', 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot' LU AT PT MT IE PL SI FR SE NO DK SK CZ IT RO CY ES BG EL TR EE LV FI HU LT BE HR 1 'None', 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot' 3,5 3 Obr. 4.1e Sebedůvěra vyučujících v jejich funkční dovednosti (8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 3,01 3 2,5 2 1,5 1 1 = žádné 2 = malé 3 = určité 4 = velké V 8. ročníku jsou vyučující v České republice v nejnižší skupině zemí, co se týká jejich sebedůvěry v dovednosti v oblasti sociálních médií (Obr. 4.1f), a stejné hodnocení je i ve všech ostatních ročnících (viz hlavní zpráva Obr. 4.14). 3,5 Obr. 4.1f Sebedůvěra vyučujících v jejich dovednosti v oblasti sociálních médií (8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 3 2,5 2 1,5 1 2,37 2,13 1 = žádné 2 = malé 3 = určité 4 = velké strana 15

ŽÁCI Střední skóre žáků v České republice v 8. a 11. ročníku je pod průměrem. Obr. 4.2: Sebedůvěra žáků v jejich dovednosti v oblasti ICT (podle ročníků; střední skóre žáků 1 znamená žádné a 4 znamená velké ; ČR a ; 2011-12) Obr. 4.2a: 8. ročník Obr. 4.2b: 11. ročník všeobecný Social media skills 2,36 2,41 Social media skills 2,89 2,78 Operational skills Responsible internet use 2,56 2,63 2,73 2,58 Czech Republic Operational skills Responsible internet use 3,06 2,88 3,07 2,93 Czech Republic Safe internet use 3,04 2,98 Safe internet use 3,4 3,16 1 1,5 2 2,5 3 3,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Obr. 4.2c: 11. ročník odborný Social media skills Operational skills Responsible internet use Safe internet use 2,54 2,55 2,78 2,78 2,81 2,75 3,08 2,98 Czech Republic 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Czech Republic = Česká republika Social media skills = dovednosti v oblasti sociálních médií Operational skills = funkční dovednosti Responsible internet use = odpovědné používání internetu Safe internet use = bezpečné používání internetu Důvěra ve funkční dovednosti je mezi žáky 8. ročníků nižší, než je průměr (Obr. 4.2d), ale v 11. ročníku je vyšší; zde patří ČR mezi přední skupinu zemí (viz hlavní zpráva Obr. 4.18). strana 16

PL EE SE PT FI HU LT FR NO SK LV HR RO CZ AT BG IE ES CY SI DK TR IT EL MT LU 1 'None', 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot' PL PT FR NO LT HU SE AT EE SK CY IT FI MT DK ES CZ LV HR BG SI RO EL IE BE TR LU 1 'None', 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot' Obr. 4.2d Sebedůvěra žáků v jejich funkční dovednosti (8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 3,5 3 2,5 2,63 2,56 2 1,5 1 1 = žádné 2 = malé 3 = určité 4 = velké Česká republika je ve střední skupině zemí v důvěře žáků 8. ročníků v jejich schopnosti v oblasti sociálních médií (Obr. 4.2e), stejná situace je u 11. ročníků odborných škol a u 11. ročníků škol se všeobecným zaměřením je ČR na osmém místě (viz hlavní zpráva Obr. 4.18). 3,5 Obr. 4.2e Sebedůvěra žáků v jejich dovednosti v oblasti sociálních médií (8. ročník, úroveň států a, 2011-12) 3 2,5 2,41 2,36 2 1,5 1 1 = žádné 2 = malé 3 = určité 4 = velké Žáci všech ročníků v České republice patří do přední skupiny zemí z hlediska důvěry v bezpečné a odpovědné používání internetu (viz hlavní zpráva Obr. 4.16, 4.17) a v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením jsou u bezpečného používání internetu na prvním místě. strana 17

Grade 11voc Grade 11gen Grade 8 Grade 4 5. ODBORNÝ ROZVOJ DOBA STRÁVENÁ ODBORNOU PŘÍPRAVOU Většinu žáků všech ročníků v České republice vyučují učitelé, kteří v posledních dvou let věnovali na svůj odborný rozvoj více než 6 dnů, což je nad průměrem nebo se k němu blíží. V České republice je méně žáků navštěvujících školy, kde vyučující věnovali na svůj odborný rozvoj v oblasti ICT 1 až 3 dny, což je pod průměrem s výjimkou 8. ročníku, který se pohybuje na úrovni. Procenta vyučujících, kteří se svému odbornému rozvoji nevěnovali vůbec, jsou ve všech ročnících pod průměrem. Obr. 5.1: Doba, kterou učitelé strávili v posledních dvou letech svým odborným rozvojem (v % žáků; s vyloučením odpovědí "4-6 dnů" a "< 1 den"; ČR a ; 2011-12) 1% Czech Republic 17% 56% 12% 19% 48% 3% Czech Republic 16% 61% 5% 16% 61% 2% Czech Republic 20% 57% 11% 23% 45% 3% Czech Republic 16% 68% 10% 21% 49% 0% 20% 40% 60% 80% 100% No time 1-3 days > 6 days Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech Republic = Česká republika No time = žádnou dobu 1-3 days = 1-3 dny >6 days = více než 6 dnů strana 18

ÚČAST NA ŠKOLENÍ Jak je zřejmé z níže uvedeného Obr. 5.2, je v České republice více žáků ve školách, než je průměr, kde vyučující v nedávné době absolvovali školení o ICT prováděné zaměstnanci školy. To platí pro všechny ročníky s výjimkou 8. ročníku, který je na úrovni. Méně žáků navštěvuje školy, kde se vyučující účastní školení prostřednictvím online komunit nebo v nedávné době absolvovali individuální studium, což se ve všech ročnících pohybuje pod průměrem. Obr. 5.2: Prostředky, s jejichž pomocí vyučující absolvovali odbornou přípravu v ICT v posledních dvou letech (podle ročníků; v % žáků; ČR a ; 2011-12) Obr. 5.2a: 4. ročník Obr. 5.2b: 8. ročník Participation in online communities ICT training provided by school staff Personal learning about ICT in your 10% 25% 40% 54% 63% 70% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Czech Republic Participation in online communities ICT training provided by school staff Personal learning about ICT in your own time 8% 31% 50% 51% 59% 74% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Czech Republic Obr. 5.2c: 11. ročník všeobecný Obr. 5.2d: 11. ročník odborný Participation in online communities 13% 28% Participation in online communities 21% 28% ICT training provided by school staff 55% 44% Czech Republic ICT training provided by school staff 54% 41% Czech Republic Personal learning about ICT in your 72% 61% Personal learning about ICT in your 71% 70% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Czech Republic = Česká republika Participation in online communities = účast v online komunitách ICT training = školení v ICT prováděné zaměstnanci školy Personal learning = individuální studium ICT strana 19

Obr. 5.2e ukazuje, že se učitelé 8. ročníků v České republice účastnili odborného rozvoje v posledních dvou letech v menší míře, výjimkou je pedagogické školení o ICT zhruba průměrně. 33% 31% AT BE BG HR CY CZ DK EE FI FR EL HU IE IT LV LT LU MT NO PL PT RO SK SI ES SE TR 54% 53% 19% Obr. 5.2e: Účast na odborném rozvoji (8. ročník, podle druhu, státy a, 2011-12) Pedagogical = pedagogické Subject = předmět Online communities = online komunity Pedagogical Subject Online communities V České republice patří ve všech ročnících procenta žáků, které vyučují učitelé, pro něž je školení o ICT povinné, mezi nejvyšší v (viz hlavní zpráva Obr. 4.2). Co se týká individuálního studia ICT ve volném čase (viz hlavní zpráva Obr. 4.4), jsou procenta (od 59 % do 70 %) ve všech ročnících pod průměrem. Procento žáků, které vyučují učitelé účastnící se školení o ICT, jež zajišťují zaměstnanci školy, se v 8. ročníku blíží průměru, ale v ostatních ročnících je vyšší (viz hlavní zpráva Obr. 4.5). Učitelé, kteří v posledních dvou letech nestrávili žádný čas odborným rozvojem v oblasti ICT, vyučují od 1 do 3 procent žáků (viz hlavní zpráva Obr. 4.11); u tohoto ukazatele je to jedno z nejnižších čísel v celé. strana 20

6. PODPORA V RÁMCI ŠKOLY Žáci v České republice obecně navštěvují školy, kde se realizují strategie ICT na průměru (viz hlavní zpráva Obr. 5.3); tím se ČR řadí do střední skupiny zemí a v 11. ročníku odborných škol do přední skupiny zemí. Procenta žáků ve školách, které mají strategie na podporu spolupráce učitelů (viz hlavní zpráva Obr. 5.7), jsou nízká, což řadí Českou republiku do dolní skupiny zemí ve všech ročnících a v 11. ročníku na předposlední místo. Česká republika je v přední skupině zemí, co se týká strategií v oblasti odpovědného používání internetu a sociálních médií (viz hlavní zpráva Obr. 5.10), ve 4. a 8. ročníku, ve střední skupině zemí v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením a v nejnižší skupině v 11. ročníku odborných škol. Na druhé straně je Česká republika ve všech ročnících v horní skupině zemí z hlediska procent žáků ve školách, které mají programy řízení změn (viz hlavní zpráva Obr. 5.14), a ve 4. ročníku je na třetím nejvyšším místě. KOORDINÁTOR ICT V České republice je oproti stavu na úrovni celé (viz Obr. 6.1) velká většina žáků ve školách, kde jsou ve všech ročnících k dispozici koordinátoři ICT. Většina žáků navštěvuje školy, které zaměstnávají na plný úvazek koordinátory ICT poskytující pedagogickou i ICT podporu ve všech ročnících, což je značně nad průměrem. V České republice je oproti stavu na úrovni celé (viz Obr. 6.1) zhruba 90 % žáků 4. ročníků ve školách, kde jsou k dispozici koordinátoři ICT, přičemž průměrná úroveň činí 62 %, a toto procento je vyšší i ve všech ostatních ročnících, významně vyšší pak v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením. Žáci všech ročníků navštěvují školy, které zaměstnávají na plný úvazek koordinátory ICT, což je mnohem vyšší úroveň než průměr. Obr. 6.1: Procenta žáků ve školách s koordinátorem ICT (všechny ročníky, Česká republika a, 2011-12) Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika strana 21

Koordinátoři ICT poskytují pedagogickou podporu nad úrovní průměru ve všech ročnících, značně více pak v 8. ročníku. Obr. 6.2: Procenta žáků ve školách s koordinátorem ICT na plný úvazek, případně za odměnu a poskytujícím pedagogickou podporu (všechny ročníky, Česká republika a, 2011-12) Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Providing = poskytující pedagogickou podporu Rewarded = za odměnu Available = k dispozici na plný úvazek MOTIVACE V České republice je většina žáků ve školách, které praktikují různé formy motivací či odměn za používání ICT, což je ve všech ročnících nad průměrem, zejména pak z hlediska počtu hodin školení a vybavení; obecně za finanční motivace a snížení pracovního úvazku. Obr. 6.3a: Procenta žáků ve školách motivujících a odměňujících učitele používající ICT při výuce (4. ročník; v % žáků; ČR a ; 2011-12) Additional training hours Additional equipment Competitions and prizes 39% 35% 24% 17% Financial incentives 17% Reduction of teaching 7% 4% 60% Czech_Rep = Česká republika Additional training = více hodin školení Additional equipment = více vybavení 68% 73% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Czech_Rep strana 22

Competitions = soutěže a ceny Financial = finanční motivace Reduction = snížení pracovního úvazku Obr. 6.3b: 8. ročník Additional training hours Additional equipment Competitions and prizes Financial incentives Reduction of teaching hours 12% 15% 12% 5% 2% 33% 39% 57% 67% Czech_Rep = Česká republika Additional training = více hodin školení Additional equipment = více vybavení Competitions = soutěže a ceny Financial = finanční motivace Reduction = snížení pracovního úvazku 74% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Další podrobnosti jsou uvedeny v oddílu 5 hlavní zprávy. Czech_Rep strana 23

7: SKUPINY DIGITÁLNĚ VSTŘÍCNÁ ŠKOLA Z podrobné analýzy dat vyplynula také koncepce digitálně vstřícného učitele. Takoví učitelé se vyznačují vysokou sebedůvěrou v oblasti ICT a pozitivním postojem k využívání těchto technologií, vysokou úrovní přístupu k ICT a nízkou úrovní překážek v jejich využívání. Dokonce se zdá, že učitelé, kteří mají vysokou sebedůvěru v oblasti ICT a pozitivní postoj k využívání těchto technologií, dokážou překonat i nízkou úroveň přístupu k ICT a vysokou úroveň překážek. V České republice je ve většině ročníků (s výjimkou 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením) procento žáků ve školách s vysokou podporou nad průměrem, zejména pak ve 4. ročníku. Obr. A: Procenta žáků podle typu školy z hlediska politiky a podpory (všechny ročníky, ČR a, 2011-12) Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika School type = typ školy Strong policy & strong support = silná politika a silná podpora Weak policy & strong support = slabá politika a silná podpora Strong policy & weak support = silná politika a slabá podpora Weak policy & weak support = slabá politika a slabá podpora strana 24

V 8. ročníku se Česká republika v porovnání s jinými státy řadí na první místo v ukazateli škol, které mají silnou politiku i silnou podporu (typ 1), a patří do přední skupiny zemí se slabou politikou i slabou podporou (typ 4). Podobná situace je také ve 4. ročníku a 11. ročníku odborných škol, kde jsou procenta škol typu 4 mezi nejnižšími (viz hlavní zpráva Obr. 8.1). V 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je Česká republika v dolní skupině zemí se školami typu 1 a má vysoké procento žáků ve školách typu 3 a 4, kde je podpora slabá. Czech_Rep Slovenia Ireland Norway Malta Lithuania Bulgaria Slovakia Denmark Belgium Estonia Turkey Austria Portugal Latvia Spain Sweden Finland Poland Hungary Romania Cyprus France Italy Greece Croatia Česká republika Slovinsko Irsko Norsko Malta Litva Bulharsko Slovensko Dánsko Belgie Estonsko Turecko Rakousko Portugalsko Lotyšsko Španělsko Švédsko Finsko Polsko Maďarsko Rumunsko Kypr Francie Itálie Řecko Chorvatsko 25 School type = typ školy Strong policy & strong support = silná politika a silná podpora Weak policy & strong support = slabá politika a silná podpora 59 Obr. 7.1: Digitálně vstřícné školy (% žáků, 8. ročník, úroveň a států, 2011-12 11 15 15 25 0% 20% 40% 60% 80% 100% 16 34 School type 1 - Strong policy & strong support School type 2 - Weak policy & strong support School type 3 - Strong policy & weak support School type 4 - Weak policy & weak support strana 25

Strong policy & weak support = silná politika a slabá podpora Weak policy & weak support = slabá politika a slabá podpora DIGITÁLNĚ SEBEJISTÍ A VSTŘÍCNÍ UČITELÉ Z podrobné analýzy dat vyplynula také koncepce digitálně vstřícného učitele. Takoví učitelé se vyznačují vysokou sebedůvěru v oblasti ICT a pozitivním postojem k využívání těchto technologií, vysokou úrovní přístupu k ICT a nízkou úrovní překážek v jejich využívání. Dokonce se zdá, že učitelé, kteří mají vysokou sebedůvěru v oblasti ICT a pozitivní postoj k využívání těchto technologií, dokážou překonat i nízkou úroveň přístupu k ICT a vysokou úroveň překážek. V České republice se procento žáků, které vyučují digitálně vstřícní učitelé, liší podle ročníků: v 8. ročníku se blíží průměru, v odborných školách je nadprůměrné a ve 4. a 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je podprůměrné. Obr. B: Procenta žáků podle typu podmínek výuky (sebedůvěra/postoj učitelů a přístup/překážky (všechny ročníky, ČR a ET, 2011-12) Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Type = typ Typ 1 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 2 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/vysoké překážky Typ 3 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 4 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/ vysoké překážky Oproti jiným zemím je v České republice nižší procento žáků v 8. ročníku ve školách s učiteli typu 1 (Obr. 7.2), což řadí ČR v tomto směru do střední skupiny zemí. Co se týká jiných ročníků (viz hlavní zpráva Obr. 8.3), je Česká republika z hlediska digitálně vstřícných učitelů v dolní skupině zemí ve 4. ročníku, ale v přední skupině zemí, a to na šestém místě, v 11. ročníku odborných škol. strana 26

Ireland Portugal Slovenia Hungary Slovakia Spain Estonia Bulgaria Austria Poland Norway France Turkey Lithuania Italy Czech_Rep Malta Latvia Denmark Belgium Romania Croatia Sweden Finland Cyprus Greece Luxembourg Irsko Portugalsko Slovinsko Maďarsko Slovensko Španělsko Estonsko Bulharsko Rakousko Polsko Norsko Francie Turecko Litva Itálie Česká republika Malta Lotyšsko Dánsko Belgie Rumunsko Chorvatsko Švédsko Finsko Kypr Řecko Lucembursko 23 22 Obr. 7.2: Digitálně vstřícní učitelé (% žáků, 8. ročník, úroveň a států, 2011-12) Type = typ Typ 1 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 2 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/vysoké překážky Typ 3 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 4 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/ vysoké překážky 27 31 0% 20% 40% 60% 80% 100% 24 32 22 19 Type 1 - high teachers confidence/ attitude & high access/low obstacles Type 2 - high teachers confidence/ attitude & low access/high obstacles Type 3 - low teachers confidence/ attitude & high access/low obstacles Type 4 - low teachers confidence/ attitude & low access/high obstacles strana 27

grade 11voc grade 11gen grade 8 DIGITÁLNĚ VSTŘÍCNÝ ŽÁK Digitálně vstřícný žák je definován jako žák, který má vysokou úroveň přístupu k ICT a používá tyto technologie ve škole i doma; procenta těchto žáků jsou v České republice nad průměrem ve všech sledovaných ročnících. Obr. C: Procenta žáků podle profilu z hlediska používání ICT doma a ve škole (všechny ročníky, ČR a, 2011-12) Czech_Rep 33 52 14 31 50 19 Czech_Rep 45 38 18 36 36 28 Czech_Rep 34 51 15 29 53 18 0% 20% 40% 60% 80% 100% Student profile 1 - High access/use at school & home Student profile 2 - Low access/use at school & high access/use at home student profile 3 - Low acess at school & home Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Student profile = profil žáka Profil žáka 1 = vysoká úroveň přístupu/používání ve škole i doma Profil žáka 2 = nízká úroveň přístupu/používání ve škole a vysoká úroveň přístupu/používání doma Profil žáka 3 = nízká úroveň přístupu ve škole i doma strana 28

U tohoto ukazatele se procenta žáků 8. ročníků typu 1 blíží střední skupině zemí v Evropě (Obr. 7.3), ale v 11. ročníku je Česká republika v přední skupině zemí (viz hlavní zpráva Obr. 8.5). Česká republika je ve všech ročnících mezi předními státy z hlediska nízkého procenta žáků typu 3, tzn. je zde jen velmi málo žáků, kteří mají nízkou úroveň přístupu k ICT jak ve škole, tak i doma. Obr. 7.3: Digitálně vstřícní učitelé (% žáků, 8. ročník, úroveň a států, 2011-12) Denmark Turkey Lithuania Norway Latvia Poland Estonia Bulgaria Portugal Cyprus Slovakia Malta Hungary Czech_Rep Sweden Spain Greece Italy Romania France Croatia Slovenia Luxembourg Belgium Ireland Austria Finland 33 31 50 52 14 19 0% 20% 40% 60% 80% 100% Student profile 1 Student profile 2 Student profile 3 Dánsko Turecko Litva Norsko Lotyšsko Polsko Estonsko Bulharsko Portugalsko Kypr Slovensko Malta Maďarsko Česká republika Švédsko Španělsko Řecko Itálie Rumunsko Francie Chorvatsko Slovinsko Lucembursko Belgie Irsko Rakousko Finsko Student profile = profil žáka strana 29

Grade 11 voc Grade 11 gen Grade 8 Grade 4 DIGITÁLNĚ VYBAVENÁ ŠKOLA Digitálně vybavená škola je škola, která má dobré vybavení, rychlé širokopásmové připojení (nad 10 mbps) a je připojená (tj. má alespoň jedno z následujícího: internetové stránky, email pro učitele a žáky, lokální síť, virtuální výukové prostředí). Z analýzy dat podle těchto ukazatelů vyplynuly tři skupiny škol: Typ 1: Vysoce digitálně vybavené školy, které jsou charakterizovány relativně vysokou úrovní vybavení, rychlým širokopásmovým připojením a relativně vysokou připojeností Typ 2: Částečně digitálně vybavené školy, s nižší úrovní vybavení než u typu 1, pomalým (méně než 10 mbps) nebo žádným širokopásmovým připojením a určitou mírou připojenosti Typ 3: Stejný jako typ 2, ale bez připojenosti V České republice je procento žáků ve školách typu 1 nad průměrem v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, ale v jiných ročnících se pohybuje pod průměrem. Málo žáků je však ve školách typu 3. Obr. D: Digitálně vybavené školy (v % žáků, ČR a, 2011-12) Czech_Rep 29 66 5 37 48 15 Czech_Rep 9 87 5 24 68 8 Czech_Rep 64 36 0 Czech_Rep 55 45 50 39 53 44 5 2 6 0% 20% 40% 60% 80% 100% Type 1: Highly digitally equipped schools Type 2: Partially digitally equipped schools Type 3: Schools with low equipment levels, slow (less than 10mbps) or no broadband, and no connectedness Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Type = typ Typ 1: Vysoce digitálně vybavené školy Typ 2: Částečně digitálně vybavené školy Typ 3: Školy s nízkou úrovní vybavení, pomalým (méně než 10 mbps) nebo žádným širokopásmovým připojením a žádnou připojenosti Na Obr. 7.4 je znázorněno srovnání České republiky s jinými státy u tohoto ukazatele v 8. ročníku, kde se ČR řadí do dolní skupiny zemí. Ve školách typu 3 je ve všech ročnících velmi málo žáků oproti jiným zemím (viz hlavní zpráva Obr. 1.13), přičemž Česká republika je u škol typu 1 ve 4. ročníku a v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením ve střední skupině zemí a v dolní skupině zemí v 11. ročníku odborných škol. strana 30

Obr. 7.4: Digitálně vybavené školy (% žáků, 8. ročník, úroveň států a, 2011-12) Finland Sweden Denmark Norway France Malta Portugal Latvia Spain Estonia Austria Belgium Ireland Lithuania Bulgaria Croatia Cyprus Czech_Rep Greece Poland Hungary Slovenia Italy Romania Slovakia Turkey 0% 20% 40% 60% 80% 100% 9 24 87 68 8 5 Type 1 Type 2 Type 3 Type = typ Finsko Švédsko Dánsko Norsko Francie Malta Portugalsko Lotyšsko Španělsko Estonsko Rakousko Belgie Irsko Litva Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Řecko Polsko Maďarsko Slovinsko Itálie Rumunsko Slovensko Turecko Další podrobnosti jsou uvedeny v oddílu 8 hlavní zprávy. strana 31

ZÁVĚR Žáci v České republice mají příznivé podmínky v infrastruktuře, přístup k počítačům a připojenost je zde nad průměrnou úrovní v ; jen velmi málo žáků navštěvuje školy, které nemají širokopásmové připojení. Vyučující používají ICT relativně častěji než v jiných zemích a také žáci používají počítače a své vlastní mobilní telefony častěji. Sebedůvěra učitelů i žáků v oblasti používání ICT se blíží průměru, ale u učitelů je nižší v oblasti používání sociálních médií. Z hlediska příležitostí školení a přítomnosti koordinátorů ICT ve školách je zde obecně vysoká úroveň podpory pro učitele. Analýza dat v Průzkumu ve školách: ICT a vzdělávání ukazuje přístup 5C při řešení problémů zjištěných v průzkumu: Budování kapacit (Capacity building), prostřednictvím trvalých investic do odborného rozvoje učitelů Konkrétní opatření v oblasti podpory (Concrete support measures), doprovázející konkrétní politiky na úrovni škol Kombinace politiky a opatření (Combined policies and actions), v různých oblastech politiky v rámci systematického přístupu Podpora podle potřeb dané země (Country-specific support), řešící velké rozdíly a stupně poskytování ICT a realizace ICT Rozvoj kompetencí (Competence development), tato čtyři opatření zaměřená na efektivní a dramatické zvyšování digitálních kompetencí mladých lidí a hlavních kompetencí popsaných v evropském rámci strana 32

PŘÍLOHA TABULKY Poznámka: Z prostorových důvodů jsou zde uvedeny pouze vybrané tabulky s údaji za příslušný stát a ; grafy s údaji za všechny státy (např. Obr. 2.2) jsou k dispozici online. SE = standardní chyba. Obr. 2.1 Počet počítačů na 100 žáků STÁT 4. ročník SE1 8. ročník SE2 11. ročník všeobecný SE3 11. ročník odborný SE4 ČR 15.8 (1.6) 20.3 (1.4) 18.0 (0.8) 29.6 (1.6) 14.5 (0.7) 21.1 (1.2) 23.2 (7.7) 33.6 (10.6) Obr. 2.3 Rychlost širokopásmového připojení Úroveň STÁT Žádné širokopásmové připojení SE1 Méně než 2 SE2 2 až 5 SE3 5 až 10 SE4 10 až 30 SE5 1. 4. ročník ČR 0.2% (0.0) 5.1% (1.8) 27.0% (8.2) 25.4% (6.2) 27.3% (7.1) 8.0% (1.3) 16.5% (2.3) 21.4% (2.4) 22.1% (2.2) 19.5% (2.2) 2. 8. ročník ČR 1.2% (0.2) 4.8% (2.7) 41.5% (8.3) 16.7% (4.9) 24.5% (6.5) 5.0% (0.8) 9.6% (1.3) 19.1% (2.3) 27.7% (2.4) 24.8% (2.3) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 0.0% (0.0) 0.3% (0.0) 16.7% (5.0) 39.9% (7.0) 24.7% (6.5) 3.7% (1.3) 6.2% (0.8) 18.0% (2.8) 23.2% (3.0) 25.4% (3.9) ČR 0.8% (0.1) 2.6% (1.2) 17.0% (3.8) 28.6% (5.0) 29.3% (6.3) 6.5% (1.8) 6.2% (1.3) 15.2% (3.0) 21.2% (2.6) 24.2% (4.6) 30 až 100 SE6 více než 100 SE7 10.9% (5.4) 4.1% (2.7) 8.6% (1.4) 4.0% (1.3) 2.1% (1.3) 9.2% (3.5) 8.6% (1.6) 5.2% (1.2) 12.1% (3.8) 6.2% (2.6) 13.3% (2.6) 10.3% (8.0) 14.0% (4.1) 7.7% (2.8) 15.7% (7.1) 10.9% (5.3) strana 33

Obr. 2.5 Připojenost Úroveň STÁT Školní internetové stránky SE1 VLE SE2 Bez připojení SE3 1. 4. ročník ČR 94.5% (2.3) 22.8% (6.8) 4.9% (2.3) 69.7% (3.6) 26.8% (2.0) 15.9% (2.2) 2. 8. ročník ČR 95.4% (2.5) 21.8% (6.2) 4.8% (2.5) 86.0% (1.6) 61.4% (3.0) 8.4% (1.2) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 100.0% (0.0) 56.4% (7.0) 0.0% (0.0) 91.7% (3.1) 61.0% (7.9) 7.0% (2.9) ČR 98.1% (0.9) 60.4% (5.8) 1.9% (0.9) 93.1% (1.8) 63.5% (4.7) 5.8% (1.6) Obr. 3.1 Používání ICT zařízení vyučujícími Úroveň STÁT Více než 75 SE1 51 až 75 SE2 25 až 50 SE3 11 až 24 SE4 6 až 10 SE5 1. 4. ročník ČR 3.6% (2.5) 4.3% (2.5) 14.6% (5.6) 23.7% (4.9) 22.2% (7.4) 3.0% (0.4) 10.0% (2.4) 13.9% (1.4) 18.0% (1.8) 19.1% (2.1) 2. 8. ročník ČR 5.6% (2.1) 12.2% (2.9) 16.8% (3.0) 20.4% (4.3) 18.1% (3.7) 7.4% (1.0) 6.8% (0.8) 14.7% (0.9) 20.7% (1.2) 18.9% (1.4) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 11.2% (2.4) 7.2% (2.6) 14.0% (2.8) 16.9% (3.1) 14.4% (2.8) 7.0% (1.0) 8.1% (1.4) 14.9% (1.4) 22.9% (3.8) 17.1% (1.8) ČR 25.6% (3.2) 13.2% (2.0) 16.9% (2.9) 16.4% (2.6) 8.7% (1.6) 19.3% (1.4) 12.1% (1.2) 16.8% (1.0) 19.3% (2.8) 13.2% (1.3) 1 až 5 SE6 Méně než 1 SE7 Nevím SE8 18.9% (6.4) 5.4% (2.1) 7.3% (2.9) 20.7% (2.7) 8.7% (1.4) 6.7% (1.4) 16.6% (3.6) 6.2% (2.3) 4.0% (1.4) 14.4% (1.0) 11.0% (1.0) 6.1% (0.8) 15.8% (3.3) 12.8% (3.5) 7.8% (2.1) 14.0% (1.5) 10.3% (1.4) 5.7% (0.9) 10.4% (2.1) 6.5% (1.5) 2.3% (0.8) 9.0% (1.5) 6.8% (1.1) 3.5% (0.5) Obr. 3.2 Frekvence používání ICT vyučujícími STÁT 4. ročník SE1 8. ročník SE2 11. ročník všeobecný SE3 11. ročník odborný SE4 ČR 24.3% (6.7) 36.1% (4.3) 35.1% (3.9) 57.1% (3.3) 28.8% (2.6) 32.0% (1.6) 31.8% (1.8) 49.9% (2.1) strana 34

Obr. 3.3 Používání ICT zařízení Úroveň STÁT Vlastní mobilní telefon SE1 Vlastní přenosný počítač SE2 Školní počítač SE3 1. 8. ročník ČR 34.0 (2.0) 4.9 (0.6) 61.5 (3.2) 28.0 (0.8) 11.2 (0.7) 53.3 (1.1) 2. 11. ročník všeobecný 3. 11. ročník odborný ČR 41.1 (1.6) 10.1 (1.3) 71.2 (2.2) 34.6 (1.3) 10.7 (1.1) 50.5 (1.5) ČR 47.2 (1.5) 15.8 (1.6) 72.5 (1.9) 45.6 (1.3) 15.5 (0.7) 64.3 (1.5) Obr. 4.1 Stupnice dovedností v oblasti ICT na straně vyučujících Úroveň STÁT Dovednosti v oblasti soc. médií SE1 Funkční dovednosti SE2 1. 4. ročník ČR 1.95 (0.12) 2.91 (0.07) 2.41 (0.03) 2.98 (0.02) 2. 8. ročník ČR 2.13 (0.09) 3.01 (0.07) 2.37 (0.04) 3.00 (0.03) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 1.99 (0.08) 2.99 (0.06) 2.38 (0.07) 3.01 (0.03) ČR 2.28 (0.06) 3.19 (0.04) 2.51 (0.03) 3.16 (0.02) Obr. 4.2 Stupnice dovedností v oblasti ICT na straně žáků Úroveň STÁT Dovednosti v oblasti soc. médií SE1 Funkční dovednosti SE2 Odpovědné používání internetu SE3 Bezpečné používání internetu SE4 1. 8. ročník ČR 2.36 (0.04) 2.56 (0.03) 2.73 (0.03) 3.04 (0.04) 2.41 (0.02) 2.63 (0.02) 2.58 (0.02) 2.98 (0.02) 2. 11. ročník všeobecný 3. 11. ročník odborný ČR 2.89 (0.04) 3.06 (0.03) 3.07 (0.03) 3.40 (0.02) 2.78 (0.02) 2.88 (0.01) 2.93 (0.03) 3.16 (0.02) ČR 2.54 (0.03) 2.78 (0.03) 2.81 (0.03) 3.08 (0.03) 2.55 (0.02) 2.78 (0.02) 2.75 (0.02) 2.98 (0.02) Obr. 5.1 Doba strávená odborným rozvojem Úroveň STÁT Více než 6 SE1 1 až 3 SE2 Žádná doba SE3 1. 4. ročník ČR 55.8% (7.4) 16.7% (6.5) 0.7% (0.5) 47.5% (4.2) 19.4% (3.0) 11.9% (2.4) 2. 8. ročník ČR 60.5% (4.7) 15.6% (3.0) 2.5% (1.6) 60.7% (1.6) 15.6% (1.0) 5.2% (0.5) 3. 11. ročník ČR 56.9% (4.2) 20.1% (3.9) 2.4% (0.9) strana 35

Úroveň STÁT Více než 6 SE1 1 až 3 SE2 všeobecný Žádná doba SE3 44.7% (5.2) 23.1% (3.4) 11.0% (1.6) 4. 11. ročník odborný ČR 68.3% (3.2) 15.5% (2.5) 3.1% (1.3) 49.4% (3.2) 20.5% (3.0) 9.7% (1.6) Obr. 5.2 Druh odborné přípravy Úroveň STÁT Online komunity SE1 Školení ICT SE2 Individuální studium SE3 1. 4. ročník ČR 10.1% (4.0) 53.7% (7.7) 63.2% (6.7) 25.4% (2.5) 40.3% (3.2) 70.0% (2.8) 2. 8. ročník ČR 7.7% (2.0) 50.2% (6.0) 58.9% (4.4) 30.8% (1.6) 50.5% (1.7) 74.2% (1.3) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 13.4% (3.2) 55.1% (4.6) 60.8% (4.4) 28.0% (2.4) 43.5% (2.2) 71.7% (2.2) ČR 21.1% (3.4) 53.6% (4.1) 69.9% (3.1) 28.2% (1.5) 41.4% (3.6) 70.8% (1.5) Obr. 6.1 Koordinátor ICT STÁT 4. ročník SE1 8. ročník SE2 11. ročník všeobecný SE3 11. ročník odborný SE4 ČR 90.4% (2.6) 91.9% (4.0) 93.6% (3.2) 90.8% (3.6) 62.0% (3.6) 79.6% (1.9) 67.7% (4.8) 69.7% (3.5) Obr. 6.2 Druh koordinátora ICT Úroveň STÁT Na plný úvazek SE1 Za odměnu SE2 Poskytování pedagogické podpory SE3 1. 4. ročník ČR 91.4% (3.4) 95.6% (2.2) 94.5% (3.2) 39.3% (3.0) 56.5% (3.0) 75.9% (2.3) 2. 8. ročník ČR 87.9% (3.7) 96.5% (2.7) 92.9% (3.3) 34.8% (2.9) 70.6% (2.4) 72.5% (2.5) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 85.6% (5.4) 98.3% (1.2) 91.4% (3.2) 49.6% (6.9) 63.6% (7.7) 73.4% (4.2) ČR 86.0% (3.5) 95.5% (1.5) 86.3% (3.7) 49.7% (3.3) 63.6% (4.6) 71.5% (3.9) Obr. 6.3 Motivace Úroveň STÁT Počet hodin školení SE1 Vybavení SE2 Soutěže SE3 Finanční motivace SE4 Snížení pracovního úvazku SE5 Jiné SE6 1. 4. ročník ČR 67.6% (7.9) 60.0% (8.1) 24.0% (7.0) 73.0% (7.3) 7.1% (3.2) 22.5% (7.0) strana 36

Úroveň STÁT Počet hodin školení SE1 Vybavení SE2 Soutěže SE3 Finanční motivace SE4 Snížení pracovního úvazku SE5 Jiné SE6 30.1% (4.5) 26.6% (3.8) 12.9% (2.4) 13.0% (2.1) 2.9% (0.6) 12.8% (2.3) 2. 8. ročník ČR 73.9% (6.5) 67.4% (6.8) 12.4% (5.3) 57.4% (8.1) 4.5% (2.0) 24.9% (7.5) 34.1% (2.6) 33.6% (1.9) 13.3% (1.6) 10.0% (1.0) 1.5% (0.4) 14.8% (1.8) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 65.4% (6.0) 61.2% (7.2) 6.6% (2.3) 62.5% (6.3) 7.1% (5.0) 31.7% (7.0) 36.9% (9.1) 37.7% (3.5) 17.6% (4.4) 14.3% (2.8) 1.7% (0.7) 15.3% (5.0) ČR 76.3% (4.7) 62.7% (5.6) 23.7% (5.4) 70.5% (5.0) 4.4% (1.9) 31.0% (6.3) 41.6% (8.1) 43.4% (7.7) 17.8% (4.2) 19.4% (4.9) 4.3% (1.3) 18.7% (4.5) Obr. A Digitálně vstřícné školy Úroveň STÁT Typ 1 SE1 Typ 2 SE2 Typ 3 SE3 Typ 4 SE4 1. 4. ročník ČR 80 (5.71) 4 (2.12) 13 (5.22) 3 (1.51) 31 (2.70) 17 (3.17) 22 (2.53) 31 (2.98) 2. 8. ročník ČR 59 (7.46) 11 (3.82) 15 (4.73) 15 (5.77) 25 (1.91) 25 (2.20) 16 (1.83) 34 (2.15) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 22 (5.77) 12 (3.56) 28 (6.39) 38 (6.83) 26 (2.28) 15 (8.69) 25 (3.74) 34 (5.30) ČR 31 (5.64) 9 (2.99) 40 (5.79) 20 (4.66) 25 (3.12) 7 (2.21) 34 (7.50) 34 (8.58) Obr. B Digitálně vstřícní učitelé Úroveň STÁT Typ 1 SE1 Typ 2 SE2 Typ 3 SE3 Typ 4 SE4 1. 4. ročník ČR 12 (3.77) 22 (5.80) 49 (7.37) 17 (5.71) 18 (2.02) 33 (2.95) 25 (2.33) 24 (2.64) 2. 8. ročník ČR 22 (4.21) 27 (4.34) 32 (3.78) 19 (3.26) 23 (1.43) 31 (1.27) 24 (1.52) 22 (1.17) 3. 11. ročník všeobecný 4. 11. ročník odborný ČR 21 (3.75) 28 (4.28) 34 (4.45) 17 (3.56) 28 (2.41) 27 (2.68) 26 (1.65) 19 (1.67) ČR 34 (3.34) 19 (2.44) 21 (2.90) 26 (3.20) 25 (1.49) 20 (2.69) 26 (2.83) 28 (1.67) Obr. C Digitálně vstřícní žáci Úroveň STÁT Typ 1 SE1 Typ 2 SE2 Typ 3 SE3 1. 8. ročník ČR 33 (1.68) 52 (1.69) 14 (1.30) 31 (1.00) 50 (0.85) 19 (0.67) 2. 11. ročník všeobecný ČR 45 (1.83) 38 (1.56) 18 (1.37) 36 (1.18) 36 (1.00) 28 (1.47) 3. 11. ročník ČR 34 (1.83) 51 (1.77) 15 (1.27) strana 37