Rok 1997 se, a nikoli pouze co se týe poasí, zapsal do povdomí nejen zdejších oban, ale i celého státu pedevším katastrofálními ervencovými záplavami na území východních ech a Moravy, které se v menší míe nevyhnuly ani naší obci. Dramatickým povodním pedcházel z hlediska meteorolog pomrn poklidný plrok. Zaal pravou ladovskou zimou s mrazivým poasím a solidním množstvím snhu, který pinesl pkné podmínky pro lyžování, což potvrzovalo i velké množství bžkaských stop okolo obce. Poátek roku pivítala i po delší dob kompaktn zamrzlá eka, kterou pak místní dti sjíždly na bruslích od Libice až po Jeišno. Klasickou zimu trvající celý leden, vystídal mírnjší únor, nadprmrn teplý pedevším ve své druhé polovin. Po nm nastoupilo v prmru spíše chladné jaro, v nmž výjimku pedstavoval tetí kvtnový týden, kdy se teploty vyšplhaly až ke 28º C, a stejn teplý pelom první a druhé dekády jinak chladného a deštivého ervna. Skutený šok pineslo poasí až po zahájení ervence. Tropická vedra z poátku prvního ervencového týdne vystídaly na jeho konci prudké pívalové dešt, které vyvolaly povodn do té doby nevídaných rozmr oznaované meteorology za stoletou a na nkterých místech dokonce tisíciletou vodu. Povodn zaaly ve východních echách a poté se pesunuly na Moravu, kde kulminovaly. Celkem jimi byla postižena 1/3 území republiky, o život pišlo 50 obyvatel, voda napáchala škody ve výši 60 miliard korun. Ve Vísce zaaly pívalové dešt v pátek 4. ervence silnou boukou a trvaly nepetržit celé 4 dny. Bhem nedle se vylila z beh Doubrava a voda rychle stoupala celé pondlí. Stejn tak se rozvodnil ve své
nejspodnjší ásti i místní potok a oba zdroje tak vytvoily rozsáhlou vodní plochu, která zaplavila všechny níže položené louky u eky. V dob své nejvtší kulminace dosahovala hladina až ke vchodu pohostinství U Fajman, místní prodejna potravin byla krom úzkého koridoru u vchodových dveí celá obklopena vodou, pod vodní hladinou se ocitla ást silnice na Male za mostem pes eku, zatopeny byly i ob dolní lávky pes potok a také vtšina zahrad v této oblasti. Nejdramatitji vyhlížela situace u rodinného domku rodiny Hoínkovy (. p. 31). Ten v pondlí voda obklopila ze všech stran a odpoledne dosahovala již bezprostedn ke vstupním dveím. Protože hrozilo další stoupání eky, rodina se rozhodla pro evakuaci a s pomocí místních hasi odvezla traktorem nejcennjší ást svého zaízení do místní sokolovny, kde také strávila noc z pondlí na úterý. Naštstí pro všechny bydlící v blízkosti eky pestalo v pondlí veer pršet, hladina vody se poté ustálila a další den zaala klesat a postupn se vracet do íního koryta. Znovu z nj ovšem vystoupila v dalším období intenzivních deš ve dnech 17. až 19. téhož msíce, kdy opt zalila okolní louky. Pes rychlý vzestup, který pinutil rodinu Hoínkovu opt se pipravovat na sthování, nedosáhla hladina úrovn z poátku ervence a pomrn rychle se vrátila k normálnímu stavu. Povode se samozejm ocitla v centru dní v obci, kde snad všichni starostliv sledovali nejen stoupání Doubravy, ale také dramatické události v zatopených oblastech státu. Katastrofické události vyvolaly v celé republice obrovskou vlnu solidarity s postiženými. Slouží ke cti místních obyvatel, že se nevyhnula ani naší obci. lenka erveného kíže paní ing. Marie apková zde zorganizovala penžní sbírku na pomoc postiženým pro novoveskou poboku této organizace. Peníze se vybíraly v prodejn potravin a celkový výtžek sbírky pesáhl
8 000 korun. Mnozí obané podpoili zaplavené oblasti i dalšími zpsoby, napíklad koupí povodových dluhopis. Po skonení povodní se poasí do znané míry uklidnilo, i když zbytek ervence byl deštivý a dosti chladný. Pravé teplé a naopak znan suché léto pišlo až v srpnu a vydrželo i vtšinu záí. Poté následoval chladnjší, ale relativn slunený podzim, který se protáhl až do prosince. I bhem nj se skutené zimní poasí s mrazem a snhem vyskytovalo jen velmi zídka a Vánoce na blát tak zakonily rok, na jehož záplavy se ješt dlouho bude vzpomínat. Po delší dob došlo ve Vísce k výraznjšímu nárstu potu obyvatel, který se zvýšil oproti minulému roku o 10 na 184. V obci zemeli ti obané dne 5. kvtna ve vku 85 let pan František Pešek z. p. 35, dne 23. ervence ve vku 69 let pan Miroslav Piska z. p. 15 a dne 20. listopadu pan Jaroslav Musílek z. p. 5, který se dožil pouhých 49 let. Dne 28. listopadu se narodil Matouš Kraibich v.p. 71. Na rozdíl od vzrušené atmosféry na celostátní politické scén probíhal veejný život v obci bez výrazných otes a zvrat. Místní dní ovlivovala samozejm jednání obecního zastupitelstva. Jeho lenové uspoádali v roce 1997 celkem osm schzí. Vedle tradiních námt k jednání jako jsou otázky finanního hospodaení obce i záležitosti mateské školky, patil k nejastji projednávaným bodm problém místní prodejny potravin. Majitel této prodejny spotební družstvo Jednota se rozhodl tuto provozovnu z dvodu malých tržeb a její malé rentability uzavít. Bhem ervna, kdy v obci dokonce kolovaly povsti o prodeji budovy neznámému zájemci, zahájil starosta Vísky pan Pavel Bezina jednání s vedením Jednoty, které následovn nabídlo obci prodejnu k odkoupení. Obecní zastupitelstvo poté svolalo veejnou schzi, na níž pedalo obanm
tento námt k posouzení. Zúastnní (30 úastník) hlasováním jednoznan podpoili myšlenku zakoupit budovu do vlastnictví obce. Následným jednáním s vedením spotebního družstva byla poté dohodnuta cena 650 000 K, tedy o 50 000 mén, než znl pvodní požadavek Jednoty. ástka mla být dle uzavené dohody zaplacena ve dvou splátkách 350 000 K v roce 1997 a zbylá ást v roce následujícím. Na zmínné veejné schzi se zúastnní seznámili i se tymi možnými variantami plánované plynofikace Vísky a starosta obce také objasnil okolnosti dalšího závažného problému. Tím je restituní spor o budovu zdejší Židovny", o jejíž restituci požádala jako potomek bývalých majitel paní Gila Ilan rozená Markéta Králová, žijící v souasnosti v Izraeli. Její zájmy zastupuje pražská advokátní kancelá, spor se zatím vede nejen o restituní nárok, ale jasný není ani souasný právní držitel celého objektu, kterým mže být stát, ale také TJ Sokol i obec. Místní rozpoet skonil v tomto roce poprvé od obnovení samostatnosti obce schodkem. Vykázal píjmy ve výši 939 570 K a výdaje v konené výši 1 067 770 K. Deficit zpsobil jednak pokles rozpotových píjm, ale pedevším uhrazení první splátky za místní prodejnu potravin. Na financování nákupu prodejny se použily pebytky hospodaení z minulých let. Z hospodáského hlediska nepatil rok 1997 k letm píznivým zejména z celostátního hlediska, kde došlo k mnové krizi spojené se znehodnocením koruny, ale problémy se objevily i na místní úrovni. Bylo tomu tak pedevším v zemdlství, které se stále potýká s rychle rostoucími náklady a spíše stagnujícími cenami prodávaných zemdlských produkt (jejich ceny vzrostly od roku 1989 1,4 x, zatím co ceny vstup 3,1 x).
Místní Zemdlské družstvo Nová Ves-Víska zápolilo s problémy pedevším ve ztrátové rostlinné výrob. V ní došlo ke snížení výnos obilovin i epky olejky, jejíž ást musela být dokonce zaorána vzhledem k nevhodné technologii setí. V letošním roce také družstvo ukonilo pstování kmínu, které ve vtším mítku s pomrn velkými úspchy provozovalo více než dvacet let a to dokonce i na export, napíklad do Nizozemí. Setí kmínu bylo ukoneno z dvodu jeho špatné prodejnosti a uvolnná plocha se osela obilovinami a jetelovinami pro poteby místní živoišné výroby. Naopak živoišná výroba pedstavovala úspšnjší ást hospodaení družstva. Týkalo se to jednak chovu skotu v Nové Vsi, do njž plynuly v minulých letech miliónové investice, ale i chovu prasat ve Vísce, který zstal nejvtším dodavatelem financí pro celý podnik, i když jeho zisk je závislý na kolísání nákupních cen vepového masa. Celkov skonilo hospodaení družstva s mírným ziskem 87 000 K. Další podnik na území obce firma Lacman v letošním roce omezila svoji velkorysou stavební innost z roku pedcházejícího, což je dáno poklesem jejího zisku, který je vyvolán hlavn rostoucí konkurencí na trhu se spojovacím materiálem, s nímž firma obchoduje. K nejvýraznjší zmn za poslední období došlo ve Vísce v sektoru služeb. Spotební družstvo Jednota, které zde v pedcházejících desetiletích provozovalo prodejnu potravin, se rozhodlo, jak už bylo výše uvedeno, svoji zdejší provozovnu zrušit spolu s dvaceti dalšími na území našeho okresu. innost prodejny v režii Jednoty byla ukonena k 27. záí, kdy odešla do dchodu paní prodavaka Marie Pavlíková, která se o provoz prodejny starala nepetržit od roku 1975. Na pronájem prodejny vypsal obecní úad výbrové ízení, do kterého se pihlásila pouze paní Helena Moravcová, podnikatelka, uitelka v místní mateské školce a lenka obecního zastupitelstva.
innost prodejny již v rukou nového nájemce byla obnovena po pouze týdenní pestávce 6. íjna. V roli prodavae se zde stídá zmínná paní Moravcová se svým manželem Zdekem Moravcem. Otevírací doba je ve všední den od 6,30 do 10,00 hodin dopoledne, od 15,00 do 17,00 hodin odpoledne a v sobotu pak od 7,00 do 10,00 hodin. Posunutí odpolední otevírací doby pedstavuje zmnu k lepšímu, protože umožuje nákup tm, co se v odpoledních hodinách vrací ze zamstnání. K provozu nového obchodu lze konstatovat, že zdejší obané jsou s jeho poátení inností v pevážné míe spokojeni. Sortiment nabízeného zboží je postupn doplován, z velké ásti ho lze oznait za pestejší než v dobách Jednoty, a to zejména v oblasti peiva, uzenin, drogerie a textilu, také ceny jsou vesms nižší než díve. Prodejna má proto také více zákazník, mezi nž se vrátili i ti, kteí díve nakupovali spíše v obchodech v okolí. Doufejme, že spokojenost s popsanou zmnou vydrží nakupujícím ve Vísce i do dalších let. Ve své innosti samozejm pokraovalo i pohostinství U Fajman. Ke zlepšení služeb v bezprostedním okolí Vísky pisplo i otevení benzínové pumpy v Mali u Klimše, kde zárove od ervna každodenn funguje jako její souást i malý obchdek se sortimentem obvyklým u benzínových erpadel. Nejvtší investiní akci na území Vísky v roce 1997 pedstavovala stavba nového silniního mostu pes eku Doubravu. Stavební práce financované ze státních prostedk a provádné firmou Dosta byly zahájeny na pelomu kvtna a ervna a od 7. ervna byl most uzaven pro veškerý provoz. Jediné spojení s Malí obstarávala provizorní lávka pro pší a cyklisty, zbylá doprava musela být odklonna na Bezlejov. Zpoátku slibn pokraující stavbu výrazn narušila povode na zaátku ervence, která strhla nov budovanou konstrukci již sklenutého
mostu, odnesla ást stavebního materiálu, takže po opadnutí vody bylo nutné zaít prakticky znovu, což samozejm oddálilo dokonení výstavby. Celou stavbu, která pinesla znané dopravní komplikace napíklad v zásobování místní prodejny, firma dokonila v první polovin íjna a dne 19. íjna došlo k oficiálnímu pedání mostu k plnému provozu. Rekonstrukce mostu, kterou zakonila neoficiální oslava stavitel a místních štamgast v pohostinství U Fajman, pinesla rozšíení jeho vozovky, zkvalitnní povrchu a lze poznamenat, že byla už opravdu zapotebí. Z investiních akcí realizovaných obcí pedstavovalo nejvýznamnjší poin vyasfaltování cesty vedoucí od mateské školky ke Kalvodm. p. 41. Za zmínku stojí také oprava památníku padlých a kížku v paríku u školky. U památníku padlých bylo provedeno vyištní, konzervace o obnova nápis u kížku, který pipomíná válené stetnutí Rakouska a Pruska, celková renovace již znan poškozeného objektu. Stavební innost ve Vísce byla ve srovnání s pedcházejícím rokem nižší, ve výstavb rodinného domku pokraoval pan Zdenk Bezina z. p. 7. Dopravní obslužnost obce doasn narušila zmínná stavba mostu, která zkomplikovala spojení s Malí. K vtším problémm došlo zpoátku pedevším v autobusové doprav, kde první týden po uzavírce vypukl znaný chaos, když autobusy dojíždly do obce pouze ve smru do Chotboe, ale cestující v obráceném smru již idii vesms vysazovali v Nové Vsi u odboky na Bezlejov. Zhruba po týdnu se však situace ásten stabilizovala. V letošním roce také vyvrcholila v loském roce zapoatá vlna telefonizace obce. Telefonní pípojku obdrželi všichni žadatelé a telefon tak má již nadpoloviní vtšina domácností ve Vísce, což je
nkolikanásobný nárst ve srovnání se stavem panujícím zde ješt ped dvma lety. Nejvýraznjší událostí v oblasti školství se v tomto roce stala jednodenní stávka uitel, která v našem okrese probhla 20. února. Místní mateská školka se jí neúastnila, ale vstoupily do ní základní školy v Nové Vsi, Mali i Chotboi a také vtšina tíd chotboského gymnázia, tedy prakticky všechna zaízení, která školou povinné dti z Vísky navštvují. Školy na plánovanou akci pedem upozornily rodie dopisy. K významné zmn došlo také v místní mateské školce. Okresní školský úad zde vypsal ped letními prázdninami pravidelný konkurs na místo jejího editele. Do konkursu se pihlásily celkem tyi úastnice vetn stávající editelky paní Jaroslavy Stakové, která na tomto postu psobila od poátku osmdesátých let. O jeho výsledcích rozhodovala komise, na jejíž práci se podílel i zástupce obce. Vítzn vyšla z konkursu družináka a uitelka základní školy v Mali paní Ludmila Málková z Vísky. p. 63, která ve školce díve psobila jako vyuující. Do funkce editelky nastoupila s poátkem nového školního roku. Ke stejnému datu z vísecké školky odešla paní uitelka Staková, za jejíž éry doznalo celé zaízení výrazných zmn k lepšímu, a už rozsáhlými úpravami vnitku budovy, i zlepšením materiálního vybavení a celkových podmínek pro dti, které sem docházejí. Krom výmny editelky a také kuchaky žila mateská školka svým bžným životem. Na poátku školního roku 1996/97 zde bylo zapsáno 26 dtí, osm z nich ke konci školního roku docházku ukonilo. Z rzných aktivit školkou poádaných lze vzpomenout napíklad výlet rodi s dtmi do skanzenu Veselý kopec i vánoní besídku za úasti sponzor.
K úprav okolí školky pispla výstavba chodníku ped hlavním vchodem, kterou financovala obec. Kulturní dní ve Vísce se v podstat omezovalo na innost místní knihovny a zájemci o kulturu se proto museli obracet do blízké Chotboe, která krom kina a koncert vážné i jiné hudby nabídla napíklad ochotnické pedstavení student místního gymnázia, ve kterém si zahrál i jeden z víseckých gymnazist. O poznání barvitjší podobu ml spoleenský život v obci, o který se staraly pedevším zdejší spolky. Velmi aktivní byl tentokrát pedevším místní Sbor dobrovolných hasi, který v tomto roce oslavil již devadesáté výroí svého založení. Oslavy této události vyvrcholily 7. ervence. V tento den se uskutenila slavnostní schze hasiského spolku v sokolovn, bhem níž za úasti zástupc okresního výboru hasiské organizace probhlo pedávání vyznamenání a estných uznání zasloužilým lenm sboru a také pijímání nových len. Po ukonení schze probhl slavnostní pochod hasi v uniformách od požární zbrojnice k pomníku padlých, kde jejich zástupci položili vnec. Slavnostní den pak zakonila veerní tanení zábava. Nejzáslužnjším inem tohoto roku na pd hasiského sboru se ale jist stalo založení ženského hasiského družstva, v jehož rámci šest nov pijatých lenek spolen natrénovalo sestavu a s ní se pak úastnilo i okrskové soutže hasi. Víska se tak v tomto roce zaadila mezi nemnohé obce v okolí, které se mohou vykázat vlastním hasiským družstvem žen, což bezesporu pedstavuje ten nejlepší zpsob, jak si pipomenout kulaté výroí založení sboru. Ve stínu místních hasi nezstala ani TJ Sokol Víska, v níž se dní jako obvykle soustedilo ponejvíce okolo fotbalu. V nm pinesla jarní ást sezóny výrazný propad mužstva A z osmého na trnácté místo okresního peboru a jen náhoda rozhodla o tom, že mužstvo
nesestoupilo o kategorii níže. V podobném duchu probhla i podzimní ást nové sezóny, kterou Víska A zakonila jako patnáctá, tedy poslední. B mužstvo uzavelo fotbalovou sezónu 1996/97 na šestém míst z deseti ve IV. tíd skupiny B. Velkou nevýhodu pedevším pro budoucnost víseckého fotbalu také pedstavovala neexistence žákovského a dorosteneckého mužstva. Z dalších aktivit zaslouží pozornost zejména pokraující pátelské kontakty s fotbalisty z nmeckého Löhmenu, kam lenové místního Sokola podnikli úspšný zájezd za úasti dvaceti osob. Návštva vyvolala dobrý ohlas na nmecké stran a jako jeho dkaz mže sloužit i lánek v tamjším regionálním tisku, který vyšel pod titulkem Pátelé byli na návštv". Nezahálel ani místní rybáský spolek, který vedle každoroních brigád a výlov zorganizoval napíklad i soutž místních rybá o nejvtší úlovek. Ve své innosti pokraoval i pomrn poetný Bago klub Víska. Spoleenský život v obci vrcholil samozejm taneními zábavami, kterých probhlo v tomto roce celkem pt, z nichž nejvíce byla navštívena výše zmínná výroní hasiská a také posvícenská uspoádaná rybáským spolkem. Tanení veery organizovala ve vlastní režii i vísecká mládež a jejich výtžek použila na zakoupení vybavení své místní klubovny.