Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2013 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE

Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2013 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE 2014

KONTAKTY Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Národní třída 10, 110 00 Praha 1, sps@sps.cz, www.sps.cz, +420 224 951 350 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1, posta@mmr.cz, www.mmr.cz, +420 224 861 111 Ministerstvo dopravy a spojů ČR nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1, posta@mdcr.cz, www.mdcr.cz, +420 225 131 111 Ministerstvo financí ČR Letenská 15, 118 10 Praha 1, podatelna@mfcr.cz, www.mfcr.cz, +420 257 041 111 Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, infoservis@czso.cz, www.czso.cz, +420 274 051 111 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, 110 15 Praha 1, posta@mpo.cz, www.mpo.cz, +420 224 851 111 Hospodářská komora ČR Fredova 27/82, 190 00 Praha 9, office@komora.cz, www.komora.cz, +420 266 721 300 ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, 102 00 Praha 10, urs@urspraha.cz, www.urspraha.cz, +420 267 219 210 FIEC Avenue Louise 66, B- 1050 Brussels, info@fiec.eu, www.fiec.eu, +322 514 55 35 EUROCONSTRUCT Pražská 18, 102 00 Praha 10, euroconstruct@urspraha.cz, www.euroconstruct.org, +420 549 133 435

Úvodní slovo Publikace Stavebnictví v kostce, kterou dnes již podvanácté dostáváte do ruky, pro vás přináší opět řadu pozoruhodných informací, které potřebujete nejen pro svoji práci, ale i pro širší rozhled v našem oboru. Ani v té letošní se neshledáte s takovými údaji o výsledcích stavebnictví za uplynulý rok, které by uspokojovaly netrpělivé očekávání nás všech o opětovném návratu stavebnictví na vzestupnou úroveň. Přesto však došlo ke změně, která nás naplňuje jistým střízlivým optimismem. Nová vláda ve svém vládním prohlášení shrnula priority, které by měly garantovat nejen hospodářský růst země, zaměstnanost, konkurenceschopnost, ale významné místo v něm má také přehled strategických záměrů v oblasti investiční politiky v dopravní infrastruktuře, bytové výstavbě, energetické náročnosti budov, ale také v legislativě, která výstavbu dosud velmi komplikuje. Splnění těchto záměrů bude ovlivňovat ekonomika státu, ale také jistota a důvěra privátních investorů, ochota občanů investovat do výstavby domů a bytů. To všechno bude podmíněno dobrou politickou atmosférou v našem státě a ekonomickým vývojem, jaký docílí naše nová vláda. Věříme, že si je vědoma, že má konečně šanci vytvořit jasnou koncepci rozvoje, což se žádné z minulých vlád nepodařilo. Ing. František Glazar Ing. Václav Matyáš ředitel ÚRS PRAHA, a.s. prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Obsah Stavebnictví v kostce 2014 Úvodní slovo 1 Obsah 2 Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 3 Bytová výstavba v letech 1997-2013 19 Významné podniky na českém stavebním trhu 28 Stavebnictví 2013 30 Fórum českého stavebnictví 2014 35 Stavebnictví v Evropě je na minimu, v příštím roce začne pomalu růst 39 Metoda BIM jako budoucnost přípravy a realizace staveb 43 Průmysl stavebních hmot 2013 a jeho další vývoj 47 Ceny stavebních prací 55 Vývoj cen stavebních materiálů v období 2005 až 2013 58 SW nástroje pro plánování sledování hospodárnosti stavebních zakázek menších společností 59 2

CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně doplňována a aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, 822 1 m2 zpevněné plochy, 823 1 m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2013/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku 1971. Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku 1971. Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. Základní informaci zde poskytuje řada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). nun@urspraha.cz 3

812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 4

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 801.. Budovy občanské výstavby 6678 6072 7059 8207 6457 5439 5273 6458 5574 1 Budovy pro zdravotní péči 6858 7093 7101 6644 2 Budovy pro komunální služby 6883 7118 9445 6694 6734 3 Budovy pro výuku a výchovu 5402 4299 5879 5596 6117 9621 4 Budovy pro vědu,kulturu a osvětu 7449 4612 8388 10445 7425 6835 5 Budovy pro tělovýchovu 5593 5860 8750 4854 7705 6 Budovy pro řízení a administrativu 6221 5688 6488 6277 6391 3619 7854 7513 7 Budovy pro spol.ubytování a rekreaci 6309 5664 6142 6487 8511 4873 5227 8 Budovy pro obchod a spol.stravování 6569 5783 6641 5308 9 Budovy pro sociální péči 5959 7036 5823 4778 3840 Konstrukčně materiálová charakteristika: 801 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 6678 6858 6883 Cena celkem - obor 801 7449 6221 6309 6569 5402 5593 Skupiny dle JKSO 5959 5

803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 803 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 803 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlářské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce doplňkové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 Přesun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokončovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokončovací práce - nátěry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace střech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokončovací práce - čalounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 791 Zařízení velkokuchyňské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instalační+B251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Ústřední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Ústřední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 0,6 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesařské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempířské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 6

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 803.. Budovy pro bydlení 4965 4644 7158 6014 4956 6930 1.-4. Domy bytové typové 4873 4255 5087 4960 5 Domy bytové netypové 5161 4746 7158 6185 5001 6.-8. Domky rodinné 1 a 2 bytové 5183 4699 5344 6555 6930 (x)= poze základy pro dřevěné rodinné domky Konstrukčně materiálová charakteristika: 803 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč 5250 5200 5150 5100 5050 5000 4950 4900 4850 4800 4750 4700 4965 Cena celkem - obor 803 5161 4873 Skupiny dle JKSO 5183 7

811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 811 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 811 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlářské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Rourové vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 Přesun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokončovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokončovací práce - nátěry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace střech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,8 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Ústřední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Ústřední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Ústřední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesařské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempířské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 100,00 8

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 811.. Haly pro výrobu a služby 3101 6143 3503 7569 2999 2605 1 Haly výrobní (bez jeřábových drah) 4196 4598 3750 2 Haly výrobní (s jeřábovými drahami) 2728 3205 2565 3 Haly výrobní pro energetiku 4747 8616 4582 7569 4623 4 Haly pro dopravu a spoje 8120 8120 5 Haly pro garážování, opravy a údržbu 4203 5119 4161 4035 6 Haly pro skladování (mimo 3008 3258 2861 7 Haly pro skladování (zemědělské) 1897 1904 1721 2291 8 Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ. 3992 5941 3548 3421 3479 9 Haly vodního hospodářství 4390 4368 4513 Konstrukčně materiálová charakteristika: 811 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč 10000 8000 6000 4000 2000 0 3101 4196 2728 Cena celkem - obor 811 8120 4747 4203 3008 Skupiny dle JKSO 1897 3992 4390 9

812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 10

Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 812.. Budovy pro výrobu a služby 6034 5365 6532 5138 5875 6104 6804 1 Budovy výrobní pro průmysl 6183 3831 5213 7471 2 Budovy výrobní pro energetiku 6548 6685 9902 4824 8157 6104 6211 3 Budovy vodního hospodářství 5687 5916 5899 4527 5212 4 Budovy pro zeměděl. výrobu a chov 4508 4508 5 Budovy pro dopravu a spoje 5928 4797 6744 6 Budovy pro garážování, opr. a údržbu 6119 4269 5510 5807 6600 4883 7 Budovy pro skladování 5173 4584 5089 7266 8 Budovy pro sklad. 2434 2434 Konstrukčně materiálová charakteristika: 812 1 zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 6034 6183 6548 Cena celkem - obor 812 5687 5928 6119 4508 Skupiny dle JKSO 5173 2434 11

822 - Komunikace pozemní a letiště Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % 823 - Plochy a úprava území Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Stavební díly a řemeslné obory 822 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a řemeslné obory 823 1 2 3 4 5 7 8 9 1 Zemní práce 42,1 6,1 14,9 19,2 24,9 48,9 72,4 1 Zemní práce 79,5 93,7 7,9 9,6 2,1 6,0 91,5 30,8 2 Zakládání 1,4 2,6 7,1 0,1 1,0 2 Zakládání 1,7 0,6 1,9 10,4 6,6 10,2 2,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 2,3 0,2 2,5 1,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 1,2 0,1 0,6 13,4 11,1 0,7 2,7 1,3 4 Vodorovné konstrukce 0,7 2,0 0,2 2,1 0,6 0,7 4 Vodorovné konstrukce 0,4 0,1 11,2 3,5 0,2 0,6 5 Komunikace 40,0 81,1 62,1 52,7 57,2 36,5 6,1 5 Komunikace 3,5 2,2 56,9 17,3 32,0 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 0,1 0,7 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 1,3 0,1 7,6 13,4 0,6 8 Rourové vedení 1,1 0,4 0,2 0,1 1,2 8 Rourové vedení 0,2 0,1 1,6 2,2 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 6,6 2,4 9,2 2,5 11,9 5,7 19,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 2,2 1,8 27,2 1,7 5,5 2,1 4,0 0,2 99 Přesun hmot HSV 5,0 8,2 3,7 10,4 5,8 4,3 1,1 99 Přesun hmot HSV 1,7 1,1 5,2 4,1 6,4 1,2 1,8 2,5 HSV celkem 91,7 99,8 99,7 58,0 50,2 37,7 100,0 72,4 HSV celkem 99,3 100,0 96,3 94,2 100,0 99,7 100,0 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,2 7,6 2,5 712 Izolace střech 1,3 15,2 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,1 0,3 0,2 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,3 712 Izolace střech 0,1 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,1 0,7 1,1 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,1 0,9 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,3 762 Konstrukce tesařské 0,2 762 Konstrukce tesařské 0,3 0,6 767 Konstrukce doplňkové kovové 0,1 1,0 764 Konstrukce klempířské 0,1 0,5 1,4 782 Dokonč. práce a obklady z kam. 767 Konstrukce doplňkové kovové 2,9 0,2 11,6 19,0 13,0 21,2 783 Dokončovací práce - nátěry 0,3 0,1 4,7 771 Podlahy z dlaždic 0,1 0,4 776 Podlahy povlakové 0,5 PSV celkem 0,5 1,7 4,9 0,2 781 Dokončovací práce a obklady 0,1 21,0 21-M Silnoproud 0,1 0,1 783 Dokončovací práce - nátěry 0,6 1,8 1,8 4,4 6,4 23-M Potrubí 0,1 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,1 1,9 PSV celkem 5,5 0,2 0,3 42,0 42,3 20,5 27,6 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 21-M Silnoproud 0,1 1,0 24-M Montáže vzduchotechn. zařízení 0,1 1,1 Mcen celkem 0,2 2,0 0,9 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 2,6 5,4 41,8 Mcen celkem 2,8 7,5 41,8 CELKEM 100,00 CELKEM 100,00 12

Orientační cena na : m2 plochy komunikace Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 822.. Komunikace a pozemní letiště 2395 1447 1895 3036 3186 2847 236 2 Komunikace pozemní 2490 793 1624 3078 3186 3080 236 5 Plochy charakteru poz. komunikací 2055 1548 2423 3027 1540 2 Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 823.. Plochy a úpravy území 510 429 965 18144 11634 2817 153 1057 2 Úpravy území a samost.zemní práce 422 428 153 3 Plochy pro tělovýchovu nekryté 1507 512 965 12012 1085 1057 5 Nástupiště a rampy 11103 18144 11033 10667 Konstrukčně materiálová charakteristika: 822 a 823 1 vegetační 2 z kameniva 3 dlážděný 4 monolitický betonový 5 montovaný betonový 6 z kameniva prolévaného živicí 7 z kameniva obalovaného živicí 8 bez krytu 9 z jiných materiálů Kč 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Cena celkem - obor 822 2395 2490 2055 Skupiny dle JKSO Kč 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Cena celkem - obor 823 11103 1507 510 422 Skupiny dle JKSO 13

JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 1999 2000 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 801 1m3 OP 630 860 1435 1755 2410 2790 3891 4359 4560 4707 5253 5774 5986 6257 6602 6920 6885 6835 6626 6692 6678 Budovy občanské výstavby Meziroční X 1,365 1,669 1,223 1,373 1,158 1,395 1,120 1,046 1,032 1,116 1,099 1,037 1,045 1,055 1,048 0,995 0,993 0,969 1,010 0,998 Součtový 1,000 1,365 2,278 2,786 3,825 4,429 6,176 6,919 7,238 7,471 8,338 9,165 9,502 9,932 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 10,622 10,600 Zpětný 0,094 0,129 0,215 0,263 0,361 0,418 0,583 0,653 0,683 0,705 0,787 0,865 0,896 0,937 0,989 1,036 1,031 1,024 0,992 1,002 1,000 802 1m3 OP 620 720 1150 1405 1925 2245 3126 3523 3685 3791 4237 4684 4863 5073 5336 5612 5591 5556 5382 5434 5415 Haly občanské výstavby Meziroční X 1,161 1,597 1,222 1,370 1,166 1,392 1,127 1,046 1,029 1,118 1,105 1,038 1,043 1,052 1,052 0,996 0,994 0,969 1,010 1,010 Součtový 1,000 1,161 1,855 2,266 3,105 3,621 5,040 5,681 5,942 6,113 6,832 7,553 7,841 8,180 8,604 9,049 9,015 8,959 8,678 8,762 8,846 Zpětný 0,114 0,133 0,212 0,259 0,355 0,415 0,577 0,651 0,681 0,700 0,782 0,865 0,898 0,937 0,985 1,036 1,033 1,026 0,994 1,004 1,000 803 1m3 OP 555 615 1025 1285 1825 2125 2935 3274 3438 3548 3926 4295 4450 4638 4878 5104 5107 5054 4907 4968 4965 Budovy pro bydlení Meziroční X 1,108 1,667 1,254 1,420 1,164 1,381 1,116 1,050 1,032 1,107 1,094 1,036 1,042 1,052 1,046 1,001 0,990 0,971 1,012 0,999 Součtový 1,000 1,108 1,847 2,315 3,288 3,829 5,288 5,899 6,195 6,393 7,074 7,739 8,018 8,357 8,789 9,196 9,202 9,106 8,841 8,951 8,946 Zpětný 0,112 0,124 0,206 0,259 0,368 0,428 0,591 0,659 0,692 0,715 0,791 0,865 0,896 0,934 0,982 1,028 1,029 1,018 0,988 1,001 1,000 811 1m3 OP 315 410 705 815 1125 1325 1774 1973 2101 2172 2446 2703 2812 2930 3091 3236 3212 3200 3079 3109 3101 Haly pro výrobu a služby Meziroční X 1,302 1,720 1,156 1,380 1,178 1,339 1,112 1,065 1,034 1,126 1,105 1,040 1,042 1,055 1,047 0,993 0,996 0,962 1,010 0,997 Součtový 1,000 1,302 2,238 2,587 3,571 4,206 5,632 6,263 6,670 6,895 7,765 8,581 8,927 9,302 9,813 10,273 10,197 10,159 9,775 9,870 9,844 Zpětný 0,102 0,132 0,227 0,263 0,363 0,427 0,572 0,636 0,678 0,700 0,789 0,872 0,907 0,945 0,997 1,044 1,036 1,032 0,993 1,003 1,000 812 1m3 OP 555 790 1360 1600 2185 2550 3480 3870 4098 4230 4768 5257 5453 5677 5995 6257 6229 6193 5980 6044 6034 Budovy pro výrobu a služby Meziroční X 1,423 1,720 1,180 1,370 1,170 1,090 1,110 1,060 1,030 1,050 1,072 1,037 1,041 1,056 1,044 0,996 0,994 0,966 1,011 0,998 Součtový 1,000 1,423 2,448 2,889 3,958 4,631 5,048 5,603 5,939 6,117 6,423 6,882 7,139 7,432 7,849 8,192 8,155 8,108 7,829 7,913 7,900 Zpětný 0,092 0,131 0,225 0,265 0,362 0,423 0,577 0,641 0,679 0,701 0,790 0,871 0,904 0,941 0,994 1,037 1,032 1,026 0,991 1,002 1,000 14

JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 1999 2000 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 813 1m3 OP 1155 1325 2290 2510 3365 3930 5340 5885 6397 6614 7430 8481 8777 9137 9606 9988 9928 9862 9435 9472 9421 Věže, stožáry, Meziroční X 1,147 1,728 1,096 1,341 1,168 1,359 1,102 1,087 1,034 1,123 1,141 1,035 1,041 1,051 1,040 0,994 0,993 0,957 1,004 0,995 komíny Součtový 1,000 1,147 1,983 2,173 2,913 3,403 4,623 5,095 5,539 5,726 6,433 7,343 7,599 7,911 8,317 8,648 8,596 8,539 8,169 8,201 8,157 Zpětný 0,123 0,141 0,243 0,266 0,357 0,417 0,567 0,625 0,679 0,702 0,789 0,900 0,932 0,970 1,020 1,060 1,054 1,047 1,001 1,005 1,000 1m3 OP 625 945 1605 1840 2415 2700 3750 4154 4503 4710 5259 5889 6073 6358 6714 6980 6841 6816 6507 6546 6537 814 Meziroční X 1,512 1,698 1,146 1,313 1,118 1,389 1,108 1,084 1,046 1,117 1,120 1,031 1,047 1,056 1,040 0,980 0,996 0,955 1,006 0,999 Nádrže a jímky Součtový 1,000 1,512 2,568 2,944 3,864 4,320 6,000 6,646 7,205 7,536 8,414 9,422 9,717 10,173 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 10,474 10,459 Zpětný 0,096 0,145 0,246 0,281 0,369 0,413 0,574 0,635 0,689 0,721 0,804 0,901 0,929 0,973 1,027 1,068 1,047 1,043 0,995 1,001 1,000 815 1m3 OP 680 975 1665 1920 2525 2935 4108 4557 4963 5158 5718 6315 6509 6815 7149 7506 7416 7342 7122 7157 7114 Meziroční X 1,434 1,708 1,153 1,315 1,162 1,400 1,109 1,089 1,039 1,109 1,104 1,031 1,047 1,049 1,050 0,988 0,990 0,970 1,005 0,994 Objekty pozemní Součtový 1,000 1,434 2,449 2,824 3,713 4,316 6,041 6,701 7,299 7,585 8,409 9,287 9,572 10,022 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 10,525 10,462 ostatní Zpětný 0,096 0,137 0,234 0,270 0,355 0,413 0,577 0,641 0,698 0,725 0,804 0,888 0,915 0,958 1,005 1,055 1,042 1,032 1,001 1,006 1,000 815 1m délky 615 885 1515 1745 2295 2670 3756 4165 4536 4675 5222 5752 5929 6133 6442 6755 6674 6556 6322 6353 6315 Objekty Meziroční X 1,439 1,712 1,152 1,315 1,163 1,407 1,109 1,089 1,031 1,117 1,101 1,031 1,034 1,050 1,049 0,988 0,982 0,964 1,005 0,994 pozemní Součtový 1,000 1,439 2,463 2,837 3,732 4,341 6,107 6,772 7,376 7,602 8,491 9,353 9,641 9,972 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 10,330 10,268 oplocení Zpětný 0,097 0,140 0,240 0,276 0,363 0,423 0,595 0,660 0,718 0,740 0,827 0,911 0,939 0,971 1,020 1,070 1,057 1,038 1,001 1,006 1,000 1m2 6470 7880 13220 14450 18725 21195 29699 33279 36673 38300 42902 47496 49277 51189 53872 56238 55078 54954 52372 53022 52784 821 Meziroční X 1,218 1,678 1,093 1,296 1,132 1,401 1,121 1,102 1,044 1,120 1,107 1,037 1,039 1,052 1,044 0,979 0,998 0,953 1,012 0,996 Mosty Součtový 1,000 1,218 2,043 2,233 2,894 3,276 4,590 5,144 5,668 5,920 6,631 7,341 7,616 7,912 8,326 8,692 8,513 8,494 8,095 8,195 8,158 Zpětný 0,123 0,149 0,250 0,274 0,355 0,402 0,563 0,630 0,695 0,726 0,813 0,900 0,934 0,970 1,021 1,065 1,043 1,041 0,992 1,005 1,000 15

JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 1999 2000 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 822 1m2 375 435 715 785 950 1040 1401 1527 1655 1776 2004 2185 2285 2431 2546 2693 2659 2639 2429 2441 2395 Komunikace Meziroční X 1,160 1,644 1,098 1,210 1,095 1,347 1,090 1,084 1,073 1,128 1,090 1,046 1,064 1,047 1,058 0,987 0,992 0,920 1,005 0,981 pozemní Součtový 1,000 1,160 1,907 2,093 2,533 2,773 3,736 4,072 4,413 4,736 5,344 5,827 6,093 6,483 6,789 7,181 7,091 7,037 6,477 6,509 6,387 a letiště Zpětný 0,157 0,182 0,299 0,328 0,397 0,434 0,585 0,638 0,691 0,742 0,837 0,912 0,954 1,015 1,063 1,124 1,110 1,102 1,014 1,019 1,000 823 1m2 68 76 117 153 190 205 302 335 367 391 437 488 512 546 577 607 598 590 519 515 510 Meziroční X 1,118 1,539 1,308 1,242 1,079 1,473 1,109 1,096 1,065 1,118 1,117 1,049 1,066 1,057 1,052 0,985 0,987 0,880 0,992 0,990 Plochy a úpravy Součtový 1,000 1,118 1,721 2,250 2,794 3,015 4,441 4,926 5,397 5,750 6,426 7,176 7,529 8,029 8,485 8,926 8,794 8,676 7,632 7,574 7,500 území Zpětný 0,133 0,149 0,229 0,300 0,373 0,402 0,592 0,657 0,720 0,767 0,857 0,957 1,004 1,071 1,131 1,190 1,173 1,157 1,018 1,010 1,000 1m délky 3350 3810 7490 8570 10030 11320 15679 17381 18285 19728 21624 23915 25002 26448 27730 30044 29623 29303 28173 28149 28094 824 Meziroční X 1,137 1,966 1,144 1,170 1,129 1,385 1,109 1,052 1,079 1,096 1,106 1,045 1,058 1,048 1,083 0,986 0,989 0,961 0,999 0,998 Dráhy kolejové Součtový 1,000 1,137 2,236 2,558 2,994 3,379 4,680 5,188 5,458 5,889 6,455 7,139 7,463 7,895 8,278 8,968 8,843 8,747 8,410 8,403 8,386 Zpětný 0,119 0,136 0,267 0,305 0,357 0,403 0,558 0,619 0,651 0,702 0,770 0,851 0,890 0,941 0,987 1,069 1,054 1,043 1,003 1,002 1,000 825 1m délky 75040 72995 125330 137735 176030 198560 276555 307215 330563 344592 385047 424440 441918 464014 486750 510457 510967 500051 464547 465383 465383 Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,076 1,042 1,117 1,102 1,041 1,050 1,049 1,049 1,001 0,979 0,929 1,002 1,000 tunely, šachty Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,685 4,094 4,405 4,592 5,131 5,656 5,889 6,184 6,487 6,802 6,809 6,664 6,191 6,202 6,202 Zpětný 0,161 0,157 0,269 0,296 0,378 0,427 0,594 0,660 0,710 0,740 0,827 0,912 0,950 0,997 1,046 1,097 1,098 1,074 0,998 1,000 1,000 825 1m 49450 48100 82585 90760 115990 130840 181541 202126 215396 224727 248571 273243 284495 300041 315399 331169 323733 318895 292406 292932 292932 Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,388 1,113 1,066 1,043 1,106 1,099 1,041 1,055 1,051 1,050 0,978 0,985 0,917 1,002 1,000 štoly Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,671 4,087 4,356 4,545 5,027 5,526 5,753 6,068 6,378 6,697 6,547 6,449 5,913 5,924 5,924 Zpětný 0,169 0,164 0,282 0,310 0,396 0,447 0,620 0,690 0,735 0,767 0,849 0,933 0,971 1,024 1,077 1,131 1,105 1,089 0,998 1,000 1,000 16

JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 1999 2000 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 825 1m 3355 3265 5605 6160 7875 8880 12367 13737 14644 15136 16767 18481 19180 19863 20910 21097 21386 21269 20004 20040 20026 Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,066 1,034 1,108 1,102 1,038 1,036 1,053 1,009 1,014 0,995 0,941 1,002 0,999 studny Součtový 1,000 0,973 1,671 1,836 2,347 2,647 3,686 4,094 4,365 4,511 4,998 5,508 5,717 5,920 6,232 6,288 6,374 6,339 5,962 5,973 5,969 Zpětný 0,168 0,163 0,280 0,308 0,393 0,443 0,618 0,686 0,731 0,756 0,837 0,923 0,958 0,992 1,044 1,053 1,068 1,062 0,999 1,001 1,000 827 1 1m délky 775 1005 1685 2190 2850 3335 4538 5008 5369 5657 6298 6986 7300 7738 7823 8245 8204 8122 7562 7552 7552 Vodovody Meziroční X 1,297 1,677 1,300 1,301 1,170 1,361 1,104 1,072 1,054 1,113 1,109 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,931 0,999 1,000 trubní Součtový 1,000 1,297 2,174 2,826 3,677 4,303 5,855 6,462 6,928 7,299 8,126 9,014 9,419 9,985 10,094 10,639 10,586 10,480 9,757 9,745 9,745 Zpětný 0,103 0,133 0,223 0,290 0,377 0,442 0,601 0,663 0,711 0,749 0,834 0,925 0,967 1,025 1,036 1,092 1,086 1,075 1,001 1,000 1,000 827 2 1m délky 980 1275 2135 2780 3610 4225 5742 6334 6790 7155 7966 8837 9235 9789 9897 10431 10379 10275 9463 9451 9451 Kanalizace Meziroční X 1,301 1,675 1,302 1,299 1,170 1,359 1,103 1,072 1,054 1,113 1,109 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,921 0,999 1,000 trubní Součtový 1,000 1,301 2,179 2,837 3,684 4,311 5,859 6,463 6,929 7,301 8,129 9,017 9,423 9,989 10,099 10,644 10,591 10,485 9,656 9,644 9,644 Zpětný 0,104 0,135 0,226 0,294 0,382 0,447 0,608 0,670 0,718 0,757 0,843 0,935 0,977 1,036 1,047 1,104 1,098 1,087 1,001 1,000 1,000 831 1m délky 225 288 478 622 802 906 1239 1388 1485 1560 1713 1867 1943 2074 2185 2279 2256 2215 1991 2001 1990 Hydromeliorace Meziroční X 1,280 1,660 1,301 1,289 1,130 1,368 1,120 1,070 1,051 1,098 1,090 1,041 1,067 1,054 1,043 0,990 0,982 0,899 1,005 0,995 Součtový 1,000 1,280 2,124 2,764 3,564 4,027 5,507 6,169 6,600 6,933 7,613 8,298 8,636 9,218 9,711 10,129 10,027 9,844 8,849 8,893 8,844 odvodnění Zpětný 0,113 0,145 0,240 0,313 0,403 0,455 0,623 0,697 0,746 0,784 0,861 0,938 0,976 1,042 1,098 1,145 1,134 1,113 1,001 1,006 1,000 831 1m délky 1270 1625 2698 3507 4524 5112 6990 7828 8376 8750 9606 10362 10712 11433 11650 12438 12546 12492 11870 11927 11994 Meziroční X 1,280 1,660 1,300 1,290 1,130 1,367 1,120 1,070 1,045 1,098 1,079 1,034 1,067 1,019 1,068 1,009 0,996 0,950 1,005 1,006 Hydromeliorace Součtový 1,000 1,280 2,124 2,761 3,562 4,025 5,504 6,164 6,595 6,890 7,564 8,159 8,435 9,002 9,173 9,794 9,879 9,836 9,346 9,391 9,444 závlahy Zpětný 0,106 0,135 0,225 0,292 0,377 0,426 0,583 0,653 0,698 0,730 0,801 0,864 0,893 0,953 0,971 1,037 1,046 1,042 0,990 0,994 1,000 17

JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1997 1998 1999 2000 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 832 1m3 OH 235 327 515 576 712 806 1144 1255 1396 1488 1691 1832 1906 2017 2122 2222 2180 2158 1983 1976 1974 Hráze,jezy Meziroční X 1,391 1,575 1,118 1,236 1,132 1,419 1,097 1,112 1,066 1,136 1,083 1,040 1,058 1,052 1,047 0,981 0,990 0,919 0,996 0,999 a stupně Součtový 1,000 1,391 2,191 2,451 3,030 3,430 4,868 5,340 5,940 6,332 7,196 7,796 8,111 8,583 9,030 9,455 9,277 9,183 8,438 8,409 8,400 Zpětný 0,119 0,166 0,261 0,292 0,361 0,408 0,580 0,636 0,707 0,754 0,857 0,928 0,966 1,022 1,075 1,126 1,104 1,093 1,005 1,001 1,000 832 1 m3 OP 907 1261 1986 2222 2748 3111 4417 4843 5388 5783 6582 7117 7437 7868 8096 8500 8339 8256 7637 7627 7642 Ostatní objekty Meziroční X 1,390 1,575 1,119 1,237 1,132 1,420 1,096 1,113 1,073 1,138 1,081 1,045 1,058 1,029 1,050 0,981 0,990 0,925 0,999 1,002 na tocích Součtový 1,000 1,390 2,190 2,450 3,030 3,430 4,870 5,340 5,940 6,376 7,257 7,847 8,200 8,675 8,926 9,372 9,194 9,103 8,420 8,409 8,426 Zpětný 0,119 0,165 0,260 0,291 0,360 0,407 0,578 0,634 0,705 0,757 0,861 0,931 0,973 1,030 1,059 1,112 1,091 1,080 0,999 0,998 1,000 833 1m2 440 535 940 1155 1445 1580 2247 2465 2723 2921 3209 3529 3700 3884 4086 4274 4165 4036 3548 3543 3480 Nádrže Meziroční X 1,216 1,757 1,229 1,251 1,093 1,422 1,097 1,105 1,073 1,099 1,100 1,048 1,050 1,052 1,046 0,974 0,969 0,879 0,999 0,982 na tocích Součtový 1,000 1,216 2,136 2,625 3,284 3,591 5,107 5,602 6,189 6,639 7,293 8,020 8,409 8,827 9,286 9,714 9,466 9,173 8,064 8,052 7,909 Zpětný 0,126 0,154 0,270 0,332 0,415 0,454 0,646 0,708 0,782 0,839 0,922 1,014 1,063 1,116 1,174 1,228 1,197 1,160 1,020 1,018 1,000 833 1m délky 1825 2205 3905 4815 6010 6570 9369 10280 11390 12220 14431 15772 16446 17237 18196 19044 18168 17223 16459 16436 16521 Úpravy vodních Meziroční X 1,208 1,771 1,233 1,248 1,093 1,426 1,097 1,108 1,073 1,181 1,093 1,043 1,048 1,056 1,047 0,954 0,948 0,956 0,999 1,005 toků a kanály Součtový 1,000 1,208 2,140 2,638 3,293 3,600 5,134 5,633 6,241 6,696 7,907 8,642 9,012 9,445 9,970 10,435 9,955 9,437 9,019 9,006 9,053 Zpětný 0,110 0,133 0,236 0,291 0,364 0,398 0,567 0,622 0,689 0,740 0,873 0,955 0,995 1,043 1,101 1,153 1,100 1,042 0,996 0,995 1,000 Součtový index : rok 1971 = 1,000 ZpěZpětný index : rok 2014 = 1,000 18

BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČR V LETECH 1997 2013 Podrobné údaje o bytové výstavbě v uplynulých letech v ČR až do úrovně jednotlivých obcí lze získat z údajů ČSÚ v současné době za období let 1997 2012. Za rok 2013 jsou k dispozici prozatím předběžné údaje. Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století, klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončovaných bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995. Dokončeno bylo v tomto roce pouze 12 998 bytů, což představovalo 1,26 bytů na 1 000 obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Tento nárůst pokračoval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů, což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno 38 380, resp. 38 473 bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku 2008. V roce 2010 už bylo dokončeno pouze 36 442 bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce 2007. V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen 28 628 bytů, tedy pouze 78,6 % předchozího roku a pouze 68,7 % roku 2007. V roce 2012 se dokončilo 29 477 bytů, tedy sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007. Rok 2013 zaznamenal další pokles na 25 246 dokončených bytů, tj. 88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku 2007. Od roku 1997 do roku 2013 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem 500 665 bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v následujících letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 zahájených bytů na 100 dokončených a v roce 2013 pouze 87,6 zahájených bytů na 100 dokončených. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužuje doba výstavby a současně se zmenšuje zásoba rozestavěných bytů. Znamená to, že i v roce 2014 bude velmi pravděpodobně dokončeno ještě méně bytů než v roce 2013. V roce 2013 bylo zahájeno 22 108 bytů. Z celkového počtu 25 246 dokončených bytů v roce 2013 bylo zkolaudováno 15 471 bytů v nových rodinných domech a 6 049 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 946 bytů v rodinných domech a 1 283 bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (346 bytů), byty v nebytových budovách (416 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (705 bytů). Modernizací bylo získáno 10 786 bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu ve všech druzích budov, bylo dokončeno o 11,3 % méně bytů v nových rodinných domech, o 14,7 % méně bytů v nových bytových domech, o 18,3 % méně bytů bylo dokončeno v nástavbách a přístavbách k rodinným domům a o 10,4 % méně v případě nástaveb a přístaveb k bytovým domům. U bytů v DPS a v domovech-penziónech byl zaznamenán mírný pokles o 2,3 %, výrazný (o 28,4 %) v případě vzniku bytů v nebytových budovách a ještě výraznější u bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 48,5 %), ale i u počtu modernizovaných bytů (o 36,2 %). 19

Počet dokončených bytů v letech 1997-2013 podle druhu stavby Rok Počet dokončených bytů celkem v rodinných domech v bytových domech k rodinným domům v tom v nástavbách a přístavbách k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů 1997 16 757 6 509 4 568 2 073 2 009 613 132 853 4 645 1998 22 183 8 336 6 827 2 334 2 530 811 407 938 6 078 1999 23 734 9 238 6 598 2 539 2 506 651 767 1 435 8 755 2000 25 207 10 466 5 926 2 911 2 339 687 745 2 133 10 725 2001 24 758 10 693 5 912 2 948 1 874 708 824 1 799 13 435 2002 27 291 11 716 6 393 2 957 1 737 1 725 1 070 1 693 13 599 2003 27 127 11 397 7 720 2 486 1 454 1 729 1 213 1 128 12 761 2004 32 268 13 302 10 722 2 453 2 070 1 638 719 1 364 15 469 2005 32 863 13 472 11 526 2 270 1 569 1 047 794 2 185 21 896 2006 30 190 13 230 10 070 1 687 1 770 760 651 2 022 21 144 2007 41 649 16 988 18 171 1 735 1 847 530 733 1 645 18 758 2008 38 380 19 611 12 497 1 710 1 788 345 727 1 702 21 187 2009 38 473 19 124 13 766 1 528 1 697 275 803 1 280 19 029 2010 36 442 19 760 10 912 1 423 1 445 876 786 1 240 18 899 2011 28 630 17 385 6 487 1 244 1 579 170 618 1 147 17 207 2012 29 467 17 442 7 095 1 194 1 432 354 581 1 369 16 906 2013 25 246 15 471 6 049 976 1 283 346 416 705 10 786 Index 2010/2009 94,7 103,3 79,3 93,1 85,2 318,5 97,9 96,9 99,3 Index 2011/2010 78,6 88,0 59,4 87,4 109,3 19,4 78,6 92,5 91,0 Index 2012/2011 102,9 100,3 109,4 96,0 90,7 208,2 94,0 119,4 98,3 Index 2013/2012 85,7 88,7 85,3 81,7 89,6 97,7 71,6 51,5 63,8 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 20

Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. v roce 2012 cca 3,5 roku u bytů v nových rodinných i bytových domech, více než 5,5 roku u nástaveb a přístaveb k rodinným domům (většinou stavěným svépomocně) a necelé 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům. Počet zahájených bytů v letech 1997-2013 podle druhu stavby Rok Počet zahájených bytů celkem v rodinných domech v bytových domech k rodinným domům v tom v nástavbách a přístavbách 21 k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů 2004 39 037 17 485 11 901 3 499 1 841 855 1 318 2 138 20 074 2005 40 381 17 579 13 574 3 141 2 103 527 1 932 1 525 24 404 2006 43 747 20 620 14 541 2 409 2 009 979 2 182 1 007 36 081 2007 43 796 20 990 15 283 2 269 1 858 545 2 166 685 29 635 2008 43 531 22 918 13 724 2 187 1 682 629 1 872 519 27 020 2009 37 319 18 750 11 045 1 998 1 729 582 2 458 757 24 186 2010 28 135 16 611 5 798 1 749 1 502 414 1 564 497 24 031 2011 27 535 17 060 5 013 1 837 1 441 541 1 175 468 24 349 2012 23 853 14 399 4 022 1 636 1 345 741 1 277 433 18 900 2013 22 108 12 490 4 857 1 244 1 313 621 1 100 483 15 638 Index 2010/2009 75,4 88,6 52,5 87,5 86,9 71,1 63,6 65,7 99,4 Index 2011/2010 97,9 102,7 86,5 105,0 95,9 130,7 75,1 94,2 101,3 Index 2012/2011 86,6 84,4 80,2 89,1 93,3 137,0 108,7 92,5 77,6 Index 2013/2012 92,7 86,7 120,8 76,0 97,6 83,8 86,1 111,5 82,7 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima 43 796 bytů, z toho 20 990 bytů v nových rodinných domech a 15 283 v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 (22 918 bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), v nebytových

budovách v roce 2009 (2 458 bytů), stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizovaných bytů v roce 2006 (36 081 bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech 2006-2008, začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje. Z celkového počtu 22 108 zahájených bytů v roce 2013 bylo 12 490 bytů v nových rodinných domech a 4 857 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno 1 244 bytů v rodinných domech a 1 313 bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (621 bytů), byty v nebytových budovách (1 100 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (483). Dále byla zahájena modernizace 10 786 bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu celkového počtu bytů (o 7,3 %), bytů v nových rodinných domech (o 13,3 %), nástaveb a přístaveb k rodinným domům (o 24 %), nástaveb a přístaveb k bytovým domům (o 2,4 %), bytů v DPS a domovech-penziónech (o 16,2 %) a bytů v nebytových budovách (o 13,9 %). Rovněž objem bytů, kde byla zahájena modernizace, se vůči předchozímu roku snížil (o 17,3 %). Naproti tomu se vůči roku 2012 zvýšil počet zahájených bytů v nových bytových domech (o 20,8 %) a bytů získávaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 11,5 %). Dokončená bytová výstavba v krajích odrážela rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu propadu celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhl v roce 2013 Středočeský kraj (4,09 bytů na 1 000 obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (3,09) a Jihomoravský kraj (3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na 1 000 obyvatel. V této souvislosti je vhodné připomenout empirickou zkušenost, že pro rozvoj území včetně růstu počtu jeho obyvatel je potřebná intenzita bytové výstavby cca 3-3,5 bytu na 1 000 obyvatel ročně. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2013 (1,13), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období 1997-2013 (1,24) měl Ústecký kraj. Především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je proto vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,73 bytů na 1 000 obyvatel v letech 1997-2013). Tento kraj měl jak v celém období 1997 2013, tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), ale v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96). Jako jediný kraj zaznamenal nárůst vůči roku 2007 (o 22,7 %), kdežto všechny ostatní kraje vykázaly významné úbytky (nejvíce hlavní město Praha, a to o 59,2 %, což byl největší propad, ovšem relativně vůči největšímu rozsahu krajské bytové výstavby v roce 2007). Z pohledu jednotlivých okresů bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Praha-východ (1 352 bytů, z toho 1 044 v rodinných domech). Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech 2006-2013 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). 22

Téměř všechny kraje ovšem zaznamenaly v roce 2013 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku (s jedinou výjimkou stagnace v Karlovarském kraji), a to od 4,4 % v hlavním městě Praze až do 38,2 % v Libereckém kraji. Dokončené byty v krajích Kraj 1997-2013 Počet dokončených bytů 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Podíl kraje na počtu dokončených bytů 1997-2013 2013 obyvatel 1997-2013 2013 1997-2013 Intenzita bytové výstavby 2007 2013 Index počtu dokončených bytů Česká republika 500 665 30 190 41 649 38 380 38 473 36 442 28 630 29 467 25 246 100,0 100,0 100,0 100,0 2,85 4,03 2,40 60,6 85,7 Hl.m. Praha 82 856 5 186 9 422 6 328 7 397 6 151 3 480 4 024 3 845 16,5 15,2 11,6 11,8 4,06 7,87 3,09 40,8 95,6 Středočeský 90 113 5 957 8 599 8 041 7 421 7 405 6 376 5 900 5 304 18,0 21,0 11,4 11,8 4,50 7,24 4,09 61,7 89,9 Jihočeský 30 855 1 909 2 088 2 707 2 149 2 137 2 028 1 983 1 312 6,2 5,2 6,1 6,1 2,88 3,31 2,06 62,8 66,2 Plzeňský 29 146 2 067 1 905 2 662 2 051 1 903 1 457 1 444 1 445 5,8 5,7 5,4 5,4 3,07 3,42 2,52 75,9 100,1 Karlovarský 9 821 638 543 628 512 866 626 543 430 2,0 1,7 2,9 2,9 1,90 1,78 1,43 79,2 79,2 Ústecký 17 354 1 119 1 153 993 1 087 1 097 1 239 1 271 935 3,5 3,7 8,0 8,0 1,24 1,40 1,13 81,1 73,6 Liberecký 18 174 1 024 1 198 1 355 1 480 1 256 957 1 252 774 3,6 3,1 4,2 4,2 2,47 2,77 1,76 64,6 61,8 Královéhradecký 24 537 1 218 1 796 1 919 1 516 1 807 1 320 1 384 1 044 4,9 4,1 5,3 5,3 2,62 3,26 1,89 58,1 75,4 Pardubický 24 078 1 515 1 866 1 847 1 612 1 644 1 274 1 295 1 019 4,8 4,0 4,9 4,9 2,77 3,67 1,97 54,6 78,7 Vysočina 23 769 1 495 1 681 1 729 1 416 1 772 1 347 1 276 1 194 4,7 4,7 5,0 4,9 2,73 3,28 2,34 71,0 93,6 Jihomoravský 62 782 3 985 6 013 4 553 4 928 4 455 3 608 3 770 3 516 12,5 13,9 11,1 11,0 3,23 5,30 3,01 58,5 93,3 Olomoucký 26 015 1 307 1 766 1 839 2 026 1 648 1 305 1 490 1 232 5,2 4,9 6,2 6,1 2,38 2,76 1,93 69,8 82,7 Zlínský 24 363 1 138 1 661 1 326 1 894 1 403 1 090 1 137 793 4,9 3,1 5,7 5,6 2,42 2,82 1,35 47,7 69,7 Moravskoslezský 36 802 1 632 1 958 2 453 2 984 2 898 2 523 2 698 2 403 7,4 9,5 12,1 11,9 1,73 1,57 1,96 122,7 89,1 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Zahájená bytová výstavba v krajích odráží podobným způsobem jako dokončená bytová výstavba rozdíly mezi kraji, navazuje na dosavadní trendy, na rozdíl od dokončených bytů však rychleji zareagovala na ekonomickou krizi a pokles počtu zahájených bytů je také výraznější. Na druhé straně, stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých letech 2006-2013 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině a v Jihomoravském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a 2013/ 2007 2013/ 2012 23

v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Zahájené byty v krajích Kraj 1997-2013 Počet zahájených bytů 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1997-2013 Intenzita bytové výstavby 2007 2013 Index počtu zahajovaných bytů 2013/ 2007 2013/ 2012 Poměr počtu bytů zahájených k dokončeným 2007 2008 2012 2013 Česká republika 581 983 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 22 108 3,31 4,24 2,10 50,5 92,7 105,2 113,4 80,9 87,6 Hl.m. Praha 88 037 7 901 7 886 6 810 5 719 2 878 2 733 2 827 3 352 4,31 6,59 2,69 42,5 118,6 83,7 107,6 70,3 87,2 Středočeský 108 994 8 407 8 201 9 516 7 516 6 448 5 846 4 914 3 831 5,44 6,91 2,95 46,7 78,0 95,4 118,3 83,3 72,2 Jihočeský 39 388 2 689 2 568 2 841 1 910 1 793 2 193 1 485 1 481 3,68 4,07 2,33 57,7 99,7 123,0 105,0 74,9 112,9 Plzeňský 33 371 2 252 2 117 2 458 2 084 2 031 1 630 1 420 1 413 3,51 3,80 2,47 66,7 99,5 111,1 92,3 98,3 97,8 Karlovarský 12 951 760 588 769 845 608 728 607 614 2,50 1,92 2,04 104,4 101,2 108,3 122,5 111,8 142,8 Ústecký 23 987 1 798 1 913 1 829 1 631 1 220 1 197 1 147 846 1,71 2,32 1,02 44,2 73,8 165,9 184,2 90,2 90,5 Liberecký 20 536 1 595 1 244 1 591 1 535 1 152 839 747 637 2,80 2,88 1,45 51,2 85,3 103,8 117,4 59,7 82,3 Královéhradecký 27 758 2 012 2 087 2 396 1 942 1 254 1 272 1 216 1 061 2,96 3,79 1,92 50,8 87,3 116,2 124,9 87,9 101,6 Pardubický 28 534 2 262 2 498 1 733 2 078 1 251 1 376 1 096 1 062 3,29 4,91 2,06 42,5 96,9 133,9 93,8 84,6 104,2 Vysočina 26 878 1 723 1 671 1 591 1 380 1 154 1 238 991 881 3,06 3,26 1,73 52,7 88,9 99,4 92,0 77,7 73,8 Jihomoravský 69 653 5 909 5 614 4 196 4 427 3 414 3 380 3 008 2 807 3,59 4,94 2,40 50,0 93,3 93,4 92,2 79,8 79,8 Olomoucký 31 090 1 793 2 167 2 280 1 840 1 163 1 264 1 176 1 207 2,86 3,38 1,90 55,7 102,6 122,7 124,0 78,9 98,0 Zlínský 26 920 1 724 2 010 1 607 1 300 1 228 1 128 1 145 854 2,67 3,41 1,45 42,5 74,6 121,0 121,2 100,7 107,7 Moravskoslezský 43 886 2 922 3 232 3 914 3 112 2 541 2 711 2 074 2 062 2,05 2,59 1,68 63,8 99,4 165,1 159,6 76,9 85,8 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhly v roce 2013 stejné kraje jako u dokončených bytů, ale na výrazně nižších hodnotách, nejvyšší intenzitu měl Středočeský kraj (1,96 zahájených bytů na 1 000 obyvatel oproti 4,09 dokončených bytů na 1 000 obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (2,67 oproti 3,09) a Jihomoravský kraj (2,40 oproti 3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby nižší než 2,40 bytů na 1 000 obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,02 bytů na 1 000 obyvatel). 24

Z pohledu porovnání počtů zahajovaných bytů v roce 2013 s předchozím rokem 2012 a porovnání počtu zahajovaných bytů v roce 2012 s dokončenými v roce 2013 obě hodnoty zaznamenávají pokles, v jednotlivých krajích je však situace různá. Nejvýznamnější je nárůst počtu zahájených bytů v Praze (o 18,6 %) proti roku 2012, z počtu zahájených bytů je vidět, že proti prudkému poklesu v letech 2010-2011 (ze 7 901 bytů v roce 2006 až na 2 733 bytů v roce 2011) dochází k velmi pomalému, ale postupnému zvyšování tohoto počtu (na 3 352 bytů v roce 2013). Velmi malý růst, ale na nízkých hodnotách, zaznamenaly i kraje Olomoucký a Karlovarský. Největší pokles je u kraje Zlínského (o 25,4 %), ale také u kraje Středočeského (o 22,0 %), který hraje v bytové výstavbě velmi významnou roli díky rozvoji pražské suburbánní zóny. Kraje s nejvyšším poměrem zahájených bytů k dokončeným (Karlovarský, Jihočeský, Zlínský, Pardubický) ovšem jsou většinou kraje s nízkou, značně rozkolísanou úrovní bytové výstavby. Proto dalším významným poznatkem z těchto dvou ukazatelů je značně negativní pozice Středočeského kraje (kromě poklesu zahájených bytů 2012-2013 o 22 % také index 87,2 zahájených bytů na 100 dokončených bytů), která znamená, že se zmíněný rozvoj suburbanizace v zázemí Prahy značně zpomalí. Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech 1997 2012 V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let 1997-2012 v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V šestnáctiletém průměru zde bylo dokončeno více než 10 bytů na 1 000 obyvatel. Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí měst Brna a Plzně. V posledních letech se začínaly více prosazovat i další okresy v širším zázemí Prahy a okresy v zázemí dalších krajských měst (České Budějovice, Jihlava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc). Nejnižší intenzitu jak zahajované, tak dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na 1 000 obyvatel) v průměru šestnáctiletého období byl Most a hranici jednoho dokončeného bytu na 1 000 obyvatel pouze nepatrně překročily okresy Karviná, Ústí nad Labem, Chomutov, Teplice a další. 25 Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období 1997 2012 postavilo v pěti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli, kde 116 895 dokončených bytů tvoří čtvrtinu celostátního objemu. V relativním vyjádření se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně

ročně dokončeno 3,68 bytů na 1 000 obyvatel. Pouze o málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 2-5 tis. obyvatel, 100 tis. a více obyvatel a 500-1 000 tis. obyvatel (všechny s 3,3-3,5 bytů na 1 000 obyvatel). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s 50-100 tis. obyvateli a zejména s 20-50 tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 16 let pouze 1,69 bytů na 1 000 obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech, což odpovídá uspokojování zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech. V průběhu období 1997 2012 byl alespoň jeden byt postaven v 6 048 obcích, které představují 96,75 % z celostátního úhrnu obcí (6 251 k 31. 12. 2012). Více než 20 bytů bylo postaveno v 2 720 obcích, které tvoří více než dvě pětiny počtu všech obcí České republiky, více než 50 bytů v 1 367 obcích (22 % obcí). Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (78 750), v Brně (20 893) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy, rychle rostoucí významná obec pražské suburbání zóny. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (106,58 bytů na 1 000 obyvatel). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Květnice, Herink, aj.), v zázemí dalších regionálních center (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). V letech 1997 2012 bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem 150 709 bytů (32,0 % celostátního úhrnu). Intenzita bytové výstavby v těchto městech byla téměř shodná s průměrem všech obcí ČR (2,84 vůči 2,85 bytů na 1 000 obyvatel), nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze 6 měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, České Budějovice, Liberec a Olomouc). V roce 2012 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně a Praze, kdežto rok předtím v Českých Budějovicích, Brně a Kladně a v roce 2010 v Jihlavě, Karlových Varech (v obou městech více než 6 bytů na 1 000 obyvatel), v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze, Liberci a Olomouci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 16 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,45 bytu na 1 000 obyvatel. Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl bytů v rodinných domech mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina, zatímco vedle hl.m. Prahy se rodinné domy nejméně uplatňují v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální výstavby. Od počátku sledovaného období se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů zvětšovala až do roku 2005, v následujících třech letech stagnovala, v roce 2009 dosáhla maxima (1151 m 2 ) a od té doby mírně klesá (1 067 m 2 v roce 2011, ale 1 086 m 2 v roce 2012). Výrazně nejmenší rozlohou stavebních pozemků se vyznačují rodinné domy v hlavním městě Praze (z důvodu velmi vysokých cen pozemků). Počet obytných místností (pokojovost) nových rodinných domů se v období 1997-2012 stále zvyšoval, byty se čtyřmi a více pokoji byly v posledních letech zastoupeny v úhrnu dokončených bytů v rodinných domech více než čtyřmi pětinami. Naopak u bytových domů převažovaly byty 2+1, popř. 3+1, významný byl však i podíl maloplošných bytů. Průměrný počet pokojů v bytech vykazoval kolísavý vývoj s mírně rostoucí tendencí především v nových bytových domech (z 2,02 na 2,17 pokojů na byt). Více než 4/5 podílem byly zastoupeny byty se čtyřmi a více 26

pokoji ve výstavbě rodinných domů vedle hl. m. Prahy ještě v krajích Středočeském, Zlínském a Vysočina, na druhou stranu maloplošné byty převažovaly ve výstavbě bytových domů v Ústeckém a v Libereckém kraji. Průměrná obytná plocha bytů dokončených v nových rodinných domech se většinou pohybovala v rozmezí 96 a 98 m 2, v posledním roce 2012 klesla na 93,8 m 2. Obytná plocha v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům rostla téměř po celé sledované období, ale v roce 2012 poklesla na 68,8 m 2. Vývoj průměrné obytné plochy bytových domů (vč. nástaveb a přístaveb) má kolísavý průběh, avšak celkově měl mírně rostoucí tendenci, kromě posledních let 2011 (51,3 m 2 u nových bytových domů a 48,3 m 2 u nástaveb k nim) a 2012 (49,6 m 2 u nových bytových domů a 49,4 m 2 u nástaveb k nim). Jednou z nově zjišťovaných charakteristik je od roku 2010 energetická třída účinnosti. Cca 4 % rodinných domů, dokončených v letech 2010-2012, má energetickou účinnost A, cca 30 % účinnost B a dvě třetiny pouze účinnost C, u bytových domů je situace obdobná, jenom o málo lepší. Rodinné domy byly po celé šestnáctileté období 1997-2012 stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísal mezi 90 a 95 % (s mírným poklesem na 85 % v roce 2012). V roce 2012 bylo dokončeno za posledních deset let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (9,9 %), další zvyšování tohoto podílu je žádoucí zejména z ekologického hlediska. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,9 % v roce 2012, naopak postupně rostl význam konstrukcí spadajících pod souhrnné označení jiná (včetně kombinací). V posledním roce 2012 činil podíl jiných nosných konstrukcí 41,2 %. Vývoj průměrné doby výstavby za posledních 16 let byl u jednotlivých druhů budov odlišný. Obecně stále platí, že rodinné domy jsou stavěny déle než bytové domy, průměrná doba jejich výstavby se v letech 1997-2008 postupně zkracovala (z 56 na 38 měsíců), v posledních letech ale stagnovala (40-42 měsíců). U nástaveb a přístaveb k rodinným domům se však doba výstavby spíše prodlužovala (z 51 měsíců v roce 1997 na 70 měsíců v roce 2011, 68 měsíců v roce 2012). U nových bytových domů kolísala průměrná doba výstavby mezi 27 a 35 měsíci s výkyvem 41 měsíců v roce 2012. klima@urspraha.cz mueller@urspraha.cz 27

VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP - STAV 100 2012 Stavební podniky a podniky výroby stavebních hmot dle objemu tržeb IČO Podnik TRŽBY v tis. Kč Rentabilita tržeb TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % 00014915 Metrostav a.s.* 26 674 821 1,6 96,3 26271303 Skanska a.s.* 17 329 000 1,0 80,2 45274924 EUROVIA CS, a.s. 15 084 923 4,2 86,8 60838744 STRABAG a.s. 12 769 293 1,6 91,1 46342796 OHL ŽS, a.s.* 9 688 618 0,6 98,1 25337220 PSJ, a.s.* 7 554 038 0,9 97,7 13694341 PSG-International a.s 6 693 752 1,2 77,7 27334121 S group holding, a.s.* 5 127 368 2,8 97,0 45309612 S u b t e r r a a.s. 3 970 410 3,6 97,0 48035599 SWIETELSKY stavební s.r.o. 3 635 557 1,0 99,7 48292516 SYNER, s.r.o. 3 603 763 1,9 99,7 26746573 VCES a.s. 3 378 597 1,6 99,5 13642464 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 2 829 963 2,9 99,8 26177005 COLAS CZ, a.s. 2 573 006 0,0 99,9 25137026 ZAPA beton a.s. 2 203 805 4,1 *údaje z konsolidované úč. závěrky České stavebnictví se i nadále potýká se snižováním poptávky po své produkci. Klesá rovněž výkonnost celé ekonomiky. Dochází k poklesu veřejných stavebních zakázek i zakázek uzavřených stavebními podniky. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími. Rok 2012 nepřinesl zlepšení. Index stavební produkce se meziročně snížil o 6,5%. Produkce pozemního stavitelství klesla o 3,4% a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 13,6%. Stavební produkce klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 17,0 %. Nejen pro investory domácí i zahraniční, ale i pro další účastníky stavebního procesu jsou TOP žebříčky cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. 28

Obdobně jako v předchozích ročnících, seznamujeme veřejnost i v tomto ročníku s pořadím největších firem stavebního odvětví. Představením velkých firem v žádném případě nechceme snižovat či podcenit význam středních a malých firem, které jsou významnými partnery na stavebním trhu. Proto i v tomto roce organizujeme samostatnou kategorii pro střední firmy MID-STAV-TOP. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se SPS a časopisem Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 15 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již šestnáctého ročníku TOP STAV 100 2012, který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2013 a prvních 10 podniků dvanáctého ročníku MID TOP STAV 2012, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ, je prezentováno v uvedených tabulkách MID TOP - STAV 2012 Podniky dle objemu tržeb IČO podnik TRŽBY (v tis. Kč) rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % 41327225 Speciální stavby Most spol. s r.o. 472 622 8,5 84,6 42864771 MORYS s. r. o. 314 048 10,8 100,0 47534630 Froněk, spol. s r.o. 292 614 0,7 94,0 25301144 Navláčil stavební firma, s.r.o. 280 701 5,7 99,9 42324149 VHS Břeclav s.r.o. 222 524 2,6 98,6 25947273 KERS s.r.o. 194 142 5,3 99,3 46980318 S-A-S STAVBY spol. s r.o. 180 040 2,7 100,0 42339839 SMO a.s. 177 142 0,3 86,4 46504621 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 167 010 1,5 85,8 62954890 KASTEN spol. s r.o. 163 967 3,5 96,5 kunc@urspraha.cz 29

STAVEBNICTVÍ 2013 Česká ekonomika výrazněji nezvyšila svoji výkonnost ani v roce 2013. To se negativně odráží i v oblasti stavebních investic, stavebnictví. Stavebnictví již několik let zaznamenává pokles poptávky po své produkci, rentabilita podnikání se snižuje, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě dosahuje svého dna.. I přes tento nepříznivý trend, stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %. Stavební produkce v lednu až prosinci 2013 klesla meziročně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %. 2013 říjen 2013 p) listopad 2013 p) Index (stejné období předchozího roku = 100) prosinec 2013 p) září až listopad p) říjen až prosinec p) meziroční index Index stavební produkce 99,0 90,7 101,4 93,6 90,7 89,6 v tom: pozemní stavitelství 99,7 89,2 97,5 93,7 91,3 90,1 inženýrské stavitelství 97,5 93,3 112,1 93,3 89,4 88,5 ZDROJ: ČSU Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu - prosinci 2013 stavební práce S v hodnotě 198,9 mld. Kč. Oproti roku 2012 bylo provedeno o 7,91 % stavebních prací S méně. Pokles S je u všech skupin firem. Nejvyšší pokles o 14% měly podniky s 200-249 zaměstnanci (o 1,255 mld. Kč) a podniky s 500-999 zaměstnanci též pokles o 14% (absolutně o 3,070 mld. Kč). 30

290 000 Stavební produkce v roce 2013 podniky s 50-ti a více zaměstananci, mil. Kč (b.c.) 276 864 "S" "ZSV" 270 000 251 819 250 000 230 000 210 000 190 000 170 000 150 000 204 032 183 557 231 296 168 272 215 937 155 757 198 852 142 805 130 000 2009 2010 2011 2012 2013 Počet zahájených bytů v roce 2013 se meziročně snížil o 7,3 % a činil 22 108 bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 20,8 %, v rodinných domech nastal pokles o 13,3 %. Počet dokončených bytů v roce 2013 meziročně klesl o 14,3 % a činil 25 246 bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech klesl o 14,7 %, v domech rodinných klesl o 11,3 %. Vydaná stavební povolení, jejich počet v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly 84 864. Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 19,1 %. Stavebnictví doplácí na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Nepříznivá situace na straně poptávky se negativně odrazila i na hospodaření stavebních firem i navazujících oblastech podnikání, jako například výrobě stavebních hmot, projekci a developerské činnosti. Výrazným signálem je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45ˇ%. V roce 2013 bylo zadáno celkem 6 449 veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě 111 062 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 2 813 zakázek (43,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 34 787 mil. Kč (31,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 3 636 zakázek (56,4 %) v hodnotě 76 275 mil. Kč (68,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). 31

Meziroční srovnání Směr výstavby Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 2 813 34 787 1 711 40 811 164,4 85,2 Z toho : Občanská infrastruktura 2 511 31 416 1 516 38 748 165,6 81,1 Bytové stavby 302 3 371 195 2 063 154,9 163,4 INŽENÝRSKÉ STAVBY 3 636 76 275 2 684 70 942 135,5 107,5 Z toho: Dopravní infrastruktura 1 676 45 418 1 028 27 963 163,0 162,4 Technická infrastruktura 1 960 30 857 1 656 42 979 118,4 71,8 CELKEM 6 449 111 062 4 395 111 753 146,7 99,4 V meziročním srovnání s rokem 2012 klesla celková hodnota zadaných v roce 2013 o 0,6 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 7,5 %. Z celkového počtu 6 449 veřejných zakázek na stavební práce za 111 062 mil. Kč zadaných v roce 2013 zadali zadavatelé vládního sektor 1 790 zakázek v úhrnné hodnotě 50 375 mil. Kč, zadavatelé municipální sektoru 4 200 zakázek v úhrnné hodnotě 49 024 mil. Kč a ostatní zadavatelé 459 zakázek v úhrnné hodnotě 11 663 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla u vládního sektoru o 38,1 %, naopak u municipálního sektoru klesla o 15,8 % a u ostatních zadavatelů o 31,6 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce meziročně 2013 klesl o 8,0 procentních bodů na 44,1 %, podíl vládního sektoru vzrostl o 12,7 procentních bodů na 45,4 %. Meziroční srovnání Sektor zadavatele Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor 1 790 50 375 1 312 36 484 136,4 138,1 Municipální sektor 4 200 49 024 2 801 58 219 149,9 84,2 Ostatní sektor 459 11 663 282 17 050 162,8 68,4 CELKEM 6 449 111 062 4 395 111 753 146,7 99,4 Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2013 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 58 zakázek za 18 235 mil. Kč. U municipálního sektoru v roce 2013 zadalo největší objem zakázek Statutární město Plzeň 50 zakázek za 1 704 mil. Kč. 32

33

Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla v 8 krajích, nejvíce v Jihočeském kraji o 45,4 %, klesla v 6 krajích, nejvíce na území v Karlovarském kraji o 36,9 %. Podíl hlavního města Prahy na celkovém objemu zadaných zakázek meziročně klesl o 3,5 procentních bodů na 8,6 %. Zásobu práce stavebních podniků před koncem roku 2013 charakterizuje stav a vývoj zakázek které měly stavební firmy uzavřeny ke konci roku 2013 stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 160,0 140,0 Zakázky celkem ke konci čtrtletí Podíl hodnoty veřejných a soukromých zakázek u stavebních firem ke konci 4Q 2013 na celkové hodnotě zakáze k 120,0 mld. Kč 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 pozemní stavitelství - tuzemsko inženýrské stavitelstvítuzemsko 42% veřejné soukromé 58% 4 Q 11 4Q 12 4Q 13 Ke konci roku 2013 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 9,4 tisíc zakázek (růst o 1,4 %) a tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 132,4 mld. Kč (pokles o 5,7 %). Pokračuje tak trend minulých let, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek, které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 4. čtvrtletí 2013, podílejí v úrovni 60 %. Zastavení poklesu a obnovení dynamiky poptávky po stavební produkci v dalších obdobích bude úzce souviset s obnovením dynamiky vývoje české ekonomiky i celého euroregionu. kunc@urspraha.cz 34

FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2014 Desátý ročník Fóra českého stavebnictví se konal 4. března 2014 v prostorách hotelu Clarion Congress Hotel Prague. Zúčastnilo se ho více než 250 odborníků z celého oboru stavebnictví, kteří si vyslechli příspěvky panelistů a hostů konference. Hlavním tématem byla otázka Jak se vzepřít krizi ve stavebnictví? Ze všech diskusí vyplynula jediná správná odpověď: Přemýšlet a konstruktivně spolupracovat. V úvodním Fóru zahraničních zkušeností vystoupil Jan Blahoňovský, z akciové společnosti ÚRS PRAHA, zástupce České republiky v Euroconstructu, který okomentoval stav a vývoj stavebnictví mezi lety 2007-2013 v 19 sdružených evropských zemích. Z jeho prezentace vyplynulo, že je nutné čerpat inspiraci u zemí, které si s dopady finanční krize poradily nejlépe a kde po krátkodobém propadu meziročně rostou stavební výkony. Do této skupiny patří Norsko, Švýcarsko, Polsko a především Německo. Podle Jana Blahoňovského by se měla Česká republika poučit především od bavorských sousedů. 35

Příčinou německého nastartování růstu je podle Gerharda Hesse, viceprezidenta a generálního ředitele Bavorského svazu stavebního průmyslu, a Rainera W. Markgrafa, majitele firmy W. MARKGRAF, pokles důvěry ve stabilitu měny, který vyvolal větší zájem o nákup nemovitostí. Spolkové i zemské předpisy umožnily státu a obcím vyšší míru investic do infrastruktury a bytů. Růst podpořil i vládní konjunkturní program dotovaného zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek, tzv. kurzarbeit, který podnikům umožnil nepropouštět zaměstnance a nezadlužovat se. Díky uvedené podpoře zaměstnanosti zůstala zachována poptávka. Gerhard Hess zdůraznil také zásadní nutnost vlivu profesních svazů na politiky. Juha Kostiainen, Senior Vice President finské stavební a developerské společnosti YIT Corporation, hovořil o zásadní úloze státu ve výstavbě infrastruktury a především v bytové výstavbě. Třemi důvody opětovného růstu finského stavebnictví jsou podle něho vládní model urbanizace a nastolení zvýhodněných podmínek pro prodej bytů, které nastartovaly významnou vlnu zájmu o investice do bytů a nájemních domů, dobře načasovaná státní podpora soukromého podnikání nových firem a investice do infrastruktury. Fórum politiků zahájila Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj. Nastínila vládní nástroje pro růst českého stavebnictví: vyčerpat maximum peněz z evropských fondů končícího rozpočtového období, připravit nový sedmiletý plán na čerpání dotací a nový zákon o veřejných zakázkách, který bude reagovat na směrnici Evropské komise. Ministryně chce usilovat o zjednodušení legislativních procesů, rychlé zapracování směrnic EK do zákona o veřejných zakázkách a o vypracování systému jednotkových cen doporučených pro jednotlivé stavební práce. Podle Antonína Prachaře, ministra dopravy, je nejdůležitější změnit pravidla výkonné moci nad plány infrastruktury, protože v současné době nemá stát možnosti, jak prosadit své strategické zájmy. Priority vidí v přípravě zákona o liniových stavbách, který by definoval stavby ve strategickém zájmu státu a usnadnil vyvlastnění s nimi souvisejících důležitých pozemků. Věcný návrh zákona bude podle ministra dopravy předložen do poloviny tohoto roku a bude se v mnohém opírat o inspirativní předlohu, která funguje v Německu. Jiří Koliba, nový náměstek ministra průmyslu a obchodu pro stavebnictví, představil záměr systémového opatření k nápravě roztříštěnosti stavebnictví. Důležité podle jeho slov je, aby se již nikdy neopakovala situace nesystémového přístupu a roztříštěnosti prostředků mezi různé resorty a subjekty, jak tomu bylo v minulosti např. u programu Zelená úsporám. Prezentaci toho, co je schopen český stát udělat pro růst stavebnictví, představil ekonom Petr Zahradník z bruselské kanceláře společnosti ČEZ. Na něho navázal Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, prohlásil, že je ve věci dalšího rozvoje střízlivým optimistou. Pět let říkáme stále to samé a výsledek nula. Nyní nás však Programové prohlášení vlády a škála plánovaných investic může naplnit opatrným optimistickým očekáváním. Během dalšího programu se diskutovalo o tématech možné změny DPH u pozemků, které neočekávaně zvedly ceny bytů, o možnosti urychleného přijetí technické novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která by řešila způsob započtení víceprací, a o možnosti refundace existujících stavebních prací jako šance na vyčerpání alespoň části prostředků z fondů končícího programovacího období. 36

Panel posledního plenárního Fóra investorů a dodavatelů moderoval Pavel Švagr, expert na stavebnictví. Panelisté Roman Blažíček (generální ředitel společnosti Lasselsberger), Mojmír Nezchleb (první náměstek SŽDC), Evžen Korec (generální ředitel Ekospolu), David Krása (generální ředitel Metroprojektu), Ludmila Navrátilová (radní Pardubického kraje) a Michal Štefl (generální ředitel OHL ŽS) se s publikem shodli na tom, že legislativa nesmí být brzdou investičního procesu a měla by se zjednodušit, aby zkrátila dobu mezi přípravou staveb a jejich realizací. K tomu může pomoci i nevládní sektor, který nabízí své zkušenosti při přípravě zákonů. 37

Odpolední program probíhal v paralelních diskusních sekcích. První bylo Fórum středních a menších firem, kde vystoupilo pět majitelů a generálních ředitelů: Ivan Bauer (PP 53), Jiří Havlík (Pozimos), Martin Navláčil, Jaroslav Zvánovec a Josef Podzimek. Diskutovali o svých zkušenostech s krizí, spolupráci s velkými firmami, o výhledu do budoucna a potřebě návratu zodpovědnosti, jasných pravidel a morálních hodnot do stavebnictví. Na specializovaném Fóru státní správy řízeném Pavlem Novákem ze SPS se sešli zástupci městských radnic (Dan Jiránek za Svaz měst a obcí a Věra Palkovská, starostka Třince), zástupci ministerstev (Vladimíra Sedláčková za MMR ČR a Petr Serafín za MPO ČR), podnikatelé ve stavebnictví (Jiří Košulič z RTS) a legislativní odborníci (Andrea Schelleová z Achour & Hájek, dříve ÚHOS). Nejvíce diskutovaným tématem byl zákon o veřejných zakázkách, který velmi často umožňuje rozdílný výklad ze strany ÚHOS, MF ČR a dalších dotčených úřadů. Podle Věra Palkovské omezuje odvahu radnic vybírat v soutěži podle jiných kritérií, než je jen nejnižší cena, chování stavebních firem. Pokud se radnice odváží vybrat vítěze např. podle kvalitativních kritérií, další oslovené firmy se odvolají. Proto jsou v současné době v rámci řízení ÚHOS zadržovány zakázky v objemu 60 miliard korun a dochází ke zcela zbytečnému zmrazení výstavby. Andrea Schelleová potvrdila, že většina problémů ve stavebnictví vychází z nevyjasněné výkladové praxe zákona o veřejných zakázkách, kdy se často stává, že rozhodovací praxe v ÚHOS je v rozporu s následným verdiktem soudů. Na vině není nová směrnice Evropské komise, ale její nepřesný výklad a česká specifika, která do zákona o veřejných zakázkách v minulosti vnesli laičtí zákonodárci. Proto by při přípravě nového zákona bylo zapotřebí více spolupracovat s odbornou veřejností. Diskusnímu Fóru o udržitelném podnikání ve stavebnictví dominovala dvě témata: otázka nástupnictví, které souvisí s generační výměnou manažerů a majitelů ve stavebnictví, a cesty, jak ve stavebnictví zvýšit produktivitu. Z diskuse, do které se zapojili Miroslav Linhart (Deloitte), Zdeněk Bílek (Sika CZ), Jaroslav Kladiva (PKS stavby), Petr Matyáš (di5 architekti inženýři), Steve Spark (4Projects) a Miroslav Vyčítal (Skanska), vyplynulo, že hlavní cestou jsou investice do IT podpory procesů, tedy investice do podpory projektového řízení a průchodu zakázky firmou. Jako jeden ze směrů budoucnosti byl prezentován a diskutován systém BIM a jeho využití. Celkově konference Fórum českého stavebnictví opět potvrdila, že toto nejvýznamnější setkání stavbařů se státní správou a politiky se zaměřuje vždy na aktuální problematiku stavebnictví a investiční výstavby. V letošním roce byla atmosféra konference o to lepší, že vstřícný přístup představitelů ministerstev rozhodujících pro stavebnictví dává naději na příznivý obrat v přístupu k jeho problematice. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR bude ve své práci v letošním roce vycházet z impulzů, které zazněly v diskusi na konferenci a bude pokračovat v dialogu s ministerstvy a ve spolupráci na opatřeních pro zlepšení pozice českého stavebnictví. cechova@sps.cz 38

Euroconstruct tel.: (00420) 549 133 435 info@euroconstruct.cz www.euroconstruct.cz ÚRS PRAHA, a.s. inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 110 00 Praha 10 www.urspraha.cz 76. KONFERENCE EUROCONSTRUCT V PRAZE: STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ JE NA MINIMU, V PŘÍŠTÍM ROCE ZAČNE POMALU RŮST Letošní rok představuje pro objem stavebnictví nejnižší bod vývoje. Od roku 2014 začne stavební produkce opět stoupat, i když velmi pomalým tempem. Takový vývoj předpovídá přední evropská výzkumná skupina pro výzkum a analýzu stavebnictví Euroconstruct, která zahrnuje 19 evropských zemí (EC19). 39

Vývoj stavební produkce významně souvisí se stavem ekonomiky. Stav rozpočtů domácností, firem i státu se odráží v ochotě investovat do nové výstavby nebo renovací stávajících staveb. Zastavení růstu ekonomiky v ukazateli HDP po roce 2007 a 2011 se zásadně odrazilo v rapidním poklesu stavební produkce ve všech typech výstavby (bytová, nebytová a inženýrská). Celkový objem stavebnictví zemí Euroconstruct klesl od roku 2007 do letošního roku o 22 %, to je o 360 miliardy euro (ve stálých cenách). Ve skupině západních zemí (EC15) je tento pokles produkce velmi významný, současná hodnota (1 214 miliardy euro) je srovnatelná s úrovní z poloviny devadesátých let minulého století. Nutno podotknout, že celých 60 % z propadu jde na vrub Španělska. Země středovýchodní Evropy (EC4) jsou v tomto ohledu jako celek úspěšnější, 40

protože jejich současná hodnota (70 miliard euro) je srovnatelná s roky 2006/2007, kdy byly tyto země ještě ve strmém růstu (od roku 2003 do 2008 nárůst o 42 %). Celkový objem stavebnictví (% změna ve stálých cenách) Odhad Předpověď Výhled Země 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Rakousko -3,9 2,5 2,5 0,5 1,2 1,3 0,8 Belgie 0,4 4,3 0,5-1,3 1,2 1,6 1,7 Dánsko -6,4 5,2-1,3 2,4 3,3 4,2 5,3 Finsko 6,4 2,4-3,7-2,7 0,5 1,6 2,8 Francie -5,9 4,3 0,3-2,8-1,5 0,9 2,2 Německo 2,5 5,2-1,2 0,3 2,7 1,2 0,7 Irsko -28,1-17,5-16,8-3,5 9,8 8,2 10,6 Itálie -6,0-2,6-6,3-3,3-0,3 1,1 1,7 Nizozemí -9,4 3,8-7,2-5,0 0,4 3,4 5,1 Norsko -0,9 6,3 5,5 3,7 3,6 3,7 2,0 Portugalsko -6,2-10,0-15,5-16,5-3,0 2,0 3,0 Španělsko -17,8-20,4-31,8-23,0-6,7-0,5 2,9 Švédsko 4,4 3,1-2,4-0,4 1,6 2,9 2,2 Švýcarsko 2,8 2,6 2,6 2,8 3,6 1,2 1,2 Spojené Království 6,7 2,1-7,8-1,1 2,4 3,1 2,5 Západní Evropa (EC-15) -3,5 0,0-5,4-2,7 0,9 1,7 2,1 Česká republika -7,3-3,8-7,7-8,2-4,2-0,9 1,2 Maďarsko -9,4-9,7-4,3 1,3 7,4 6,4 6,3 Polsko 4,6 11,6 0,0-8,9 3,5 4,4 5,6 Slovensko -3,6-2,8-13,8-7,8-0,8 1,8 2,2 Východní Evropa (EC-4) -1,1 4,1-3,2-7,7 1,9 3,3 4,6 Země Euroconstruct (EC-19) -3,4 0,3-5,2-3,0 0,9 1,8 2,2 Zdroj: Euroconstruct (76. konference) Zdá se, že období turbulencí, které provází evropskou bytovou výstavbu od roku 2007, se letos blíží ke svému konci. Když srovnáme objem stavební výroby v roce 2007 s předpokládaným objemem ke konci roku 2013, je vidět pokles o více než 26 % (ve stálých cenách). Předpovědi dalšího vývoje pro rok 2014 odhadují nárůst o +1,4 %, v roce 2015 +2,2 % a 2016 +2,3 %. 41

Objem stavebnictví podle typu výstavby (EC19) (%změna ve stálých cenách) Odhad Předpověď Výhled Země 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Bytová výstavba -1,9 1,9-4,2-2,2 1,4 2,2 2,3 Nebytová výstavba -5,3 0,0-4,6-3,4 0,0 1,4 2,3 Inženýrské stavby -3,6-2,4-8,2-4,0 1,2 1,6 1,7 Celkový objem stavebnictví -3,4 0,3-5,2-3,0 0,9 1,8 2,2 Zdroj: Euroconstruct (76. konference) Zdá se, že období turbulencí, které provází evropskou bytovou výstavbu od roku 2007, se letos blíží ke svému konci. Když srovnáme objem stavební výroby v roce 2007 s předpokládaným objemem ke konci roku 2013, je vidět pokles o více než 26 % (ve stálých cenách). Předpovědi dalšího vývoje pro rok 2014 odhadují nárůst o +1,4 %, v roce 2015 +2,2 % a 2016 +2,3 %. V roce 2012 zaujímala nebytová výstavba v zemích Euroconstruct (EC19) 32,6 % celkového objemu stavebnictví, v zemích středovýchodní Evropy (EC4) dokonce 42,5 %. Výstavba nových nebytových staveb v letošním roce poklesla o více než 5 %, stejně jako v minulém roce. V roce 2014 se očekává zpomalování poklesu (-1,0 %) a výhled nové výstavby na následující roky se již pohybuje v černých číslech, konkrétně +1,4 % a +2,9 %. Západní země ovšem porostou pomaleji než východní. V sektoru nebytových staveb je významný podíl renovací (v případě západních zemí téměř 50 %). Objem renovací neprošel v minulých letech takovým propadem (nejvíce -3,4 % v 2013) a tím je tak částečně vyrovnáván celkový pokles nebytové výstavby. Od roku 2008 byly ve většině zemí projekty inženýrských staveb zpožděny, zmenšeny nebo úplně zrušeny, a to z důvodu napjatých rozpočtů nebo neschopnosti zajistit finanční prostředky. Očekává se, že HDP postupně mírně poroste, ale problémy se zadlužením a rozpočtovým deficitem budou významnějším investicím nadále bránit. Největší trh inženýrských staveb je ve Francii s hodnotou 48,1 miliardy euro a těsně za ním následuje Německo s 47,4 miliardami euro. Přitom ještě v roce 2010 představovalo největší trh s více než 48 miliardami euro Španělsko. To má letos dosáhnout objemu jen 10,5 miliardy euro a ještě pořád není na očekávaném minimu. Jak západní, tak i východní země očekávají od roku 2014 výrazné zpomalení poklesu nebo již obrat k růstu. pospisilova@urspraha.cz Výsledky z poslední konference EUROCONSTRUCT jsou nyní k dispozici! Detailní zprávy o každé zemi Euroconstruct Country report a celkové shrnutí a analýzu jednotlivých oblastí stavebnictví Euroconstruct Summary report si můžete objednat na conference@euroconstruct.cz. Euroconstruct je skupina 19 specializovaných výzkumných organizací v rámci Evropy, která je aktivní od roku 1975. Za dobu svého fungování si získala mezinárodní uznání a to jak díky své unikátnosti, tak zejména díky vysoké kvalitě nabízených informací. Euroconstruct pravidelně poskytuje analýzy stavebního trhu včetně odborných odhadů dalšího vývoje. Členskými státy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.»www.euroconstruct.orgwww.euroconstruct.cz«42

METODA BIM JAKO BUDOUCNOST PŘÍPRAVY A REALIZACE STAVEB Současná nelehká situace na stavebním trhu má, zdá se, naději na zlepšení. Hlasy z řad odborníků a zejména zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že východiskem z krize je proaktivní přístup se zaměřením na moderní trendy a technologie. Právě stavebnictví na rozdíl od jiných průmyslových odvětví ještě plně nevyužilo potenciálu, který digitální technologie přinášejí. Přitom investice do rozvoje nových pracovních postupů mohou pomoci období stagnace nejenom překlenout, ale zároveň z něj vytěžit zkušenosti a vyjít tak konkurenceschopnější. Aktuálním trendem v této oblasti je zavádění metodiky BIM do stavebního procesu. Co zkratka BIM znamená? Jaké výhody přináší? Umožní opravdu snížit náklady a chybovost? O tom více v dalších řádcích. Termín BIM je akronymem tří slov Building Information Modelling a do češtiny bývá překládán jako Informační model budovy. Tento překlad však může být zavádějící, protože BIM se neomezuje pouze na budovy, ale je používán obecně pro všechny stavby (dopravní infrastruktura, vodohospodářství apod.), případně celý stavební proces. Nejdůležitější roli zde však hraje písmeno I představující informace, jen jsou stěžejní pro celý princip fungování BIM. Existuje řada definic, všechny se shodují na tom, že BIM je organizovaný proces, který prostřednictvím modelu vytváří, shromažďuje a spravuje všechny informace (grafické, popisné, finanční, konstrukční, provozní, ) o stavbě napříč celým jejím životním cyklem. Ve smyslu uvedeného je třeba rozlišovat BIM jako model, tedy jako formu informační databáze, a BIM jako proces modelování, který využívá BIM modelu pro výměnu a sdílení informací. BIM model si lze představit jako informační databázi, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, výstavby, správy budovy a případné rekonstrukce až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavebního materiálu a uvedení staveniště do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu budovy. Do této informační databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Uplatňuje se jak u staveb nových, tak při rekonstrukcích a údržbě. Zásadní výhodou tohoto přístupu k informacím o stavbě je efektivní spolupráce bez ztráty dat. BIM se od klasického navrhování staveb liší v mnoha ohledech. Pro dosažení vyšší efektivity je nutná užší spolupráce mezi všemi zainteresovanými skupinami, zejména mezi jednotlivými profesemi při přípravě, ale rovněž se zástupci investora, zhotovitele a budoucího uživatele či správce. Právě koordinační procesy (výměna dat, detekce kolizí, úpravy modelů a parametrů aj.) jsou klíčové pro správné fungování BIM a maximální využití jeho možností. Pokud má být výměna informací účinná, je třeba identifikovat oblasti výměny dat, jejich strukturu, podrobnost a technické aspekty, jako je sdílení modelu, přístup k modelu, rozdělení zodpovědnosti a podobně. V oblasti informačního modelování se pro výměnu dat používá mezinárodně uznávaný datový standard IFC (Industrial Foundation Classes). 43

Výhody přijetí BIM principů BIM s sebou přináší řadu výhod. Mezi nedůležitější z nich patří: úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla, zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu, zlepšení kontroly stavebního procesu (automatická detekce kolizí, menší objem víceprací), zlepšení kvality výsledného díla (menší chybovost), zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby, ochrana životního prostředí díky možnostem simulací v etapě přípravy projektu, snadnější možnost zpracování variant atd. Z průzkumů i zkušeností vyplývá, že klady jednoznačně převyšují zápory. Přesto se při implementaci BIM, stejně tak, jak je tomu u jakéhokoliv nového přístupu, lze setkat s překážkami. Ty představuje zejména neochota měnit zaběhnuté zvyklosti ve stavebním procesu, chybějící impuls ze stran investorů, přílišný tlak na cenu na úkor kvality, nedostatečné vzdělávání v oblasti informačního modelování apod. Většina těchto překážek pramení z neznalosti, a proto se samo nabízí řešení ve formě následujících kroků: šíření osvěty o BIM mezi všechny účastníky stavebního trhu, podpora vzdělávání v oblasti BIM a výchova odborníků, vytvoření standardů pro implementaci BIM do stavebního procesu, převzetí mezinárodních norem pro formální stanovení procesů a jejich adaptování na české prostředí, vytvoření knihovny BIM objektů pro snazší komunikace na bázi otevřeného datového formátu, definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model a další. Zahraniční zkušenost V zahraničí došlo v posledních několika letech k velkému rozmachu BIM v praxi. Hlavní motivací je využití BIM modelů při správě veřejného majetku a také širší možnosti posuzování návrhů při snaze o snižování uhlíkových emisí a celkové zlepšení udržitelnosti ve výstavbě. Mezi jedny z prvních významných a velkých uživatelů BIM patří zejména státy a jimi spravované organizace. Již několik států podporuje, nebo dokonce vyžaduje využití BIM pro veřejné zakázky. Podobný trend lze sledovat také v EU, která vidí BIM jako nástroj na zvýšení své konkurenceschopnosti. Do své legislativy začlenila BIM principy v podobě aktualizace směrnice o veřejných zakázkách, kde apeluje na kvalitu na úkor nejnižší ceny zakázky jako rozhodujícího hodnotícího kritéria. Česká republika má nyní od února 2014 dva roky na zahrnutí této směrnice do své legislativy. Přijetí a rozvoj BIM tedy začíná být otázkou čím dál bližší budoucnosti. 44

BIM v ČR Na uvedeném obrázku je znázorněna přibližná pozice ČR na diagramu vývoje BIM, kdy se jednotlivé úrovně vyvíjí od navrhování s využitím CAD, přes fázi definování standardů a přechod k plnému 3D projektování až po integrované informační modelování, které předpokládá integrovaná a interoperabilní data. 45

Česká republika se v současnosti nachází v první úrovni, kdy architekti sice již často používají 3D modely pro vizualizace svých konceptů, ale na mnoha místech stavebního procesu jsou stále používány především 2D výkresy a nestrukturované informace v rozličných formách. Důvodem je však především to, že v ČR zatím neexistují standardy pro BIM na žádné úrovni. Nedostatek kompatibilních systému, standardů a protokolů, rozdílné požadavky klientů a projektantů brzdí rozvoj BIM. Tato technologie má přitom velký potenciál. U projektů modelovaných v BIM je detekce kolizí je snazší, následné změny nákladů nižší, navrhovaná data mohou být rovnou přenášena k výrobním linkám, zobrazení projektu ve 3D přímo na stavbě usnadňuje představivost a eliminuje tak možné chyby a prostoje. Zefektivní stavební přípravu a pracovní postupy s ohledem na energetické a ekologické požadavky z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Všechna data z fáze přípravy a realizace projektu navíc dále slouží pro facility manažery a údržbu objektů až do jejich likvidace. BIM má potenciál propojit stavební proces i stavebnictví jako takové, a tím dát impuls k obnově národního hospodářství. pospisilova@urspraha.cz zdroj dat: BIM příručka Industrial strategy:government and industry in partnership A report for the Government Construction Client Group Building Information Modelling (BIM) Working Party Strategy Paper 46

PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2013 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2013 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Propad stavební výroby se v roce 2013 zatím sice nezastavil, přesto ředitelé stavebních firem produkujících stavební hmoty a materiály opatrně hovoří o možném konci recese v následujícím roce 2014. Stavební produkce v roce 2013 klesla meziročně reálně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce za rok 2013 klesla ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 o 25,1 %. Počet vydaných stavebních povolení v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly 84 864. Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 19,1 %. Počet zahájených bytů v roce 2013 se meziročně snížil o 7,3 % a činil 22 108 bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 20,8 %, ale v rodinných domech nastal pokles o 13,3 %. Počet dokončených bytů v roce 2013 meziročně klesl o 14,3 % a činil 25 246 bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech klesl o 14,7 %, v domech rodinných klesl o 11,3 %. Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 procent HDP, v současné době už je to jen kolem 7 procent. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Snižují se tak možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá ani dostatek prostředků na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. Loňský pokles stavební produkce, vedle kritizovaného neoblíbeného snižování stavu zaměstnanců, velmi významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 ve výši 59,189 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 1,4 % (resp. 836 mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán jen u 4 oborů, z toho největší ve výrobě pálených zdících materiálů (11 %, resp. +265 mil. Kč). U 8 zbývajících oborů byl zaznamenán pokles, z toho největší ve výrobě cementu (cca 8,6 %, resp. 564 mil. Kč). Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou. 47

NACE Tab. Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci leden - prosinec 2013 Obor Podíl na celkové produkci Objem tržeb v b.c. / v mil.kč/ 2013 2012 % 0800 ostatní těžba a dobývání 17,8 10 552 10 654 99,0 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 7,9 4 721 4 379 107,8 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výrobků 4,5 2 687 2 422 111,0 2351 výroba cementu 10,1 6 007 6 571 91,4 2352 výroba vápna a sádry 4,5 2 692 2 727 98,7 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 15,4 9 135 9 540 95,8 2363 výroba betonu připraveného k lití 12,2 7 194 7 655 94,0 2364 výroba malt 10,7 6 321 6 461 97,8 2369 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků 2,5 1 508 1 341 112,4 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 0,3 154 207 74,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 13,9 8 218 8 068 101,9 Celkem 100,0 59 189 60 025 98,6 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ, * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny PROJEVY A PŘÍČINY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ V loňském roce ve stavebnictví již pátým rokem klesala poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižovala, zvyšoval se převis nabídky nad poptávkou. Pokračoval tak trend, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Spotřeba stavebních hmot není ale závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2013 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008. 48

Tab. 2 Výroba cementu v ČR v letech 2007 až 2013 Rok Výroba v mil. tun 2007 4,767 2008 4,710 2009 3,637 2010 3,345 2011 3,830 2012 3,433 2013 3,211 Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR Dosažené hospodářské výsledky stavebního průmyslu nejsou dobré a výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a samozřejmě i na celkové zlepšení ukazatele zaměstnanosti. POČET A STRUKTURA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 8 a to především u výroby betonových výrobků. Pro srovnání v roce 2009 bylo o 57 podniků více /evidováno celkem 182 podniků/. 49

Tab. 3 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE Podniky 2013 2012 0800 ostatní těžba a dobývání 27 27 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 13 14 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2 2 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 7 7 2351 výroba cementu 4 4 2352 výroba vápna a sádry 5 5 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 35 40 2363 výroba betonu připraveného k lití 7 7 2364 výroba malt 7 6 2365 výroba vláknitých cementů 2 5 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 4 5 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12 11 celkem 125 133 * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ PRACOVNÍCI Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r. 2013. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r. 2010 poklesl o 7,9%, resp. o 1 955 osob, v r. 2011 dalších 0,5 %, resp. 94 osob a v r. 2012 to bylo o 3,7%, resp. -852 osob a v r. 2013 to bylo o 1,1%, resp. -224 osob. Největší pokles o 60 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonu připraveného k lití. 50

Tab. 4 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů NACE Podniky 2013 2012 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 3 929 3 950 99,5 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2 688 2 551 105,4 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 1 213 1 260 96,3 2351 výroba cementu 1 237 1 258 98,3 2352 výroba vápna a sádry 638 650 98,2 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 5 069 5 197 97,5 2363 výroba betonu připraveného k lití 1 480 1 540 96,1 2364 výroba malt 1 731 1 760 98,4 2365 výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 174 227 76,7 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 1 818 1 808 100,6 celkem 19 977 20 201 98,9 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů neuváděno PRŮMĚRNÁ MZDA V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2013 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 33 186 Kč a byla oproti roku 2012 cca o 1,4 % nižší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 6 oborů. Tab. 5 Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů NACE Podniky 2013 2012 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 29 061 35 396 82,1 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 27 449 26 955 101,8 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 27 493 26 074 105,4 2351 výroba cementu 46 682 52 215 89,4 2352 výroba vápna a sádry 41 723 34 869 119,7 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 27 829 25 284 110,1 2363 výroba betonu připraveného k lití 45 340 42 095 107,7 2364 výroba malt 38 739 41 188 94,1 2365 výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 17 626 19 335 91,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 29 919 33 222 90,1 celkem 33 186 33 663 98,6 Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci * pro malý počet respondentů neuváděno 51

EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem /především do sousedního Německa, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahraničí byl vyšší v roce 2013 oproti roku 2012 o 19,9%, resp.+ 163 mil. Kč. Největší nárůst vývozu zaznamenaly obory výroba cementů, výroba pálených zdících materiálů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Tab. 6 Tržby z přímého vývozů v b.c. /mil. Kč NACE Podniky 2013 2012 13/12 0800 ostatní těžba a dobývání 250 191 131,1 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 230 211 109,0 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 18 11 161,6 2351 výroba cementů 43 25 172,0 2352 výroba vápna a sádry 47 30 159,8 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 102 65 156,5 2363 výroba betonu připraveného k lití 1 2 64,5 2364 výroba malt 62 60 103,6 2365 výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 1 2 30,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 228 222 102,7 celkem 982 819 119,9 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnoceno Například firma Heluz zdvojnásobil export cihlářských výrobků, sanoval tím pokles tržeb v tuzemsku. Nepříznivému vývoji ve stavebnictví v roce 2013 český výrobce cihlářských výrobků firma Heluz čelil zvýšením exportu. Na obratu 1,264 miliardy korun se podílel zhruba 30 procenty. Zatímco obrat podle předběžných výsledků meziročně klesl řádově o desítky miliónů, vývoz se téměř zdvojnásobil. DALŠÍ VÝVOJ STAVEBNÍHO PRŮMYSLU V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA ÚSPORY ENERGIÍ Budovy (veřejné, soukromé, obytné, kancelářské atd.) patří k největším spotřebitelům energie. Spotřebují až 40 % celkové spotřeby energie a produkují 36 % objemu emisí CO2. Proto přitahují největší pozornost při úvahách o snižování energetické náročnosti. Odhaduje se, že v sektoru budov existuje až 28 % potenciálu k úsporám energie do roku 2020. 52

Proto byl při přípravě 7. rámcového programu EU vytvořen akční program, nazvaný Inteligent Energy Europe. V rámci tohoto programu přijala většina evropských zemí plán, ve kterém se země zavazují při výstavbě nových budov od roku 2019 stavět s "téměř nulovou spotřebou energie". Program je také prezentován jako program 20-20-20. Tj. do roku 2020 snížení spotřeby energie (nejenom na vytápění, jak je někdy mylně chápáno, ale i na větrání, chlazení, osvětlení a teplou vodu) v budovách o 20 %, o 20 % snížení emisí skleníkových plynů a o 20 % zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v porovnání s rokem 1990. Evropská komise předpokládá, že většina zemí EU bude mít v letech 2015 až 2020 přijata pravidla pro výstavbu nových budov s "téměř nulovou spotřebu energie". Principy udržitelné výstavby však neznamenají pouze zaměření na výstavbu nízkoenergetických nebo pasivních budov. Udržitelná výstavba má představovat optimální spojení ekonomických, ekologických, sociálně-kulturních, technických a procesních (tedy výrobních) parametrů, navíc ve spojení s parametry kvality místa stavby. Kvalitu budov v souladu s principy udržitelné výstavby vyjadřují i nové certifikační nástroje, vyvíjené v mezinárodním i v národním měřítku. EVROPA JDE JEŠTĚ DÁL V NÁVRZÍCH EVROPSKÉ KOMISE, TÝKAJÍCÍ SE KLIMATICKÉHO RÁMCE DO ROKU 2030 V Bruselu bylo navrženo další navýšení klíčového cíle klimatické politiky a to redukce emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 procent a také navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 27 procent, oboje do roku 2030. EU však vyhlašuje své cíle bez součinnosti s ostatními globálními emitenty. A stanovení si několika celoevropských cílů (emise CO 2 a navýšení podílu OZE) povede, jak lze předpokládat, k jejich vzájemnému protipůsobení. Podporu OZE nelze vnímat jako cíl sám o sobě, je to pouze jeden z možných nástrojů pro podporu dekarbonizace. Některé svazy průmyslu v ČR dlouhodobě prohlašují, že ambiciózní snižování emisí CO 2 nesmí vést k nadměrné zátěži pro evropské obyvatelstvo zhoršováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Evropská unie s méně významným podílem na světových emisích skleníkových plynů, avšak nákladnou cestou snižování emisí skleníkových plynů, konkurenceschopnost průmyslu snižuje a napomáhá tím jeho přesunu do rozvíjejících se zemí s výrazně vyššími emisemi na jednotku produkce. To ve svém důsledku celkové světové emise paradoxně navyšuje. Návrhy EK k průmyslové politice a požadavky na její posílení nepřináší dostatečně jasné impulsy, tím tak skutečná podpora průmyslu a vize reindustrializace evropského prostoru zůstává spíše na papíře. KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU VÝROBY STAVEBNÍCH HMOT Z výše uvedeného je zřejmé, že průmysl včetně stavebního prochází bouřlivým rozvojem. S tím souvisí řada nových trendů. Vznikají výrobci i stavební společnosti zaměřující se na nezvyklé a inovované produkty. Využívají se nové materiály, technologie a stavební postupy. Trendem je stavba zařízení pro vlastní výrobu energie, nízkoenergetické stavby, zařízení na zpracování odpadu a další ekologicky orientované projekty. Zvyšuje se rychlost výstavby prostřednictvím již připravených dílů. Mezi trendy také nesmí chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i 53

estetickou hodnotou. V oblasti estetiky se prosazují snad všechny myslitelné styly. S rozvojem stavebnictví vznikají nové specializované firmy nabízející jedinečná, na míru připravená řešení. To je dobrá zpráva především pro ty, kteří musí řešit nestandardní situace. Motorem pro nastartování ekonomiky v průmyslu výroby stavebních hmot je ale především domácí spotřeba výrobků těch, kteří je vyrábějí v České republice. Konkurenceschopnost přece nespočívá jenom v ceně, ale také v dalších parametrech. Rozhodujícím parametrem výběru u stavebnin proto nemůže být jenom cena dovezeného materiálu /v poslední době levnějšího zejména z Polska/ bez ohledu na jeho kvalitu a s ní související služby. ZÁVĚR Spolu se zvyšováním stupně urbanizace rostou celosvětové požadavky na bydlení a infrastrukturu. Stavebnictví se významně podílí na emisích CO2. Ve výrobním cyklu počínaje výrobou stavebních dílců, výstavbou, provozem a konče demolicí a recyklací spotřebovává velké množství energie. Důležité je pokračovat ve stavění, ale činit tak efektivně. Podporou stavebních výrobků a materiálu pocházejících od českých výrobců můžeme pomoci rozhýbat naši českou ekonomiku, nikoliv ekonomiky okolních států. malinsky@mpo.cz 54

CENY STAVEBNÍCH PRACÍ V ROCE 2013 Rok 2013 z pohledu českého stavebnictví žádnou zásadní změnu nepřinesl. Poptávka po stavebních pracích nedokáže pokrýt kapacity nabízené českými stavebními firmami a nadále také trvá stav, kdy cenové nabídky dodavatelů jsou na rozhraní ekonomické únosnosti a mnohdy již za hranicí poskytující zadavateli jistotu dokončení zadávaného stavebního díla s vybraným dodavatelem, v dohodnutém čase a v požadované kvalitě. Tedy za hranicí tzv. bezpečné ceny. Z dlouhodobého sledování vývoje cen na stavebním trhu lze vyvodit, že existují celkem tři hladiny cen, které zadavatelé vnímají. První hladina je tzv. projektová cena (cena stanovená projektantem před vypsáním výběrového řízení na dodávku stavebních prací), druhá hladina je tvořena nabídkovými cenami (průměrnou cenou nabídek, které zadavatel získá v rámci výběrového řízení) a konečně třetí hladina, která je skutečnou celkovou cenou sledovanou na konci realizace stavby. Zvykem je poměřovat jednotlivé cenové hladiny k prvně jmenované projektové ceně tvořené obvykle tzv. směrnými (orientačními) cenami některé z cenových soustav. Tato cenová hladina v současné době reprezentuje maximální cenu, resp. se předpokládaná cena investičního záměru (předpokládaná cena veřejné zakázky) stanovuje jako projektová/směrná cena mínus x % z této ceny. Proti této hladině pak stojí nabídková cena. Ta obvykle tvoří pro zadavatele opačný extrém běžný rozdíl těchto dvou cenových hladin se pohybuje v rozmezí 30 50 %. Při této příležitosti je však třeba zdůraznit, že ne vždy jsou nabídkové ceny stanovovány tak, jak si ve smlouvě o dílo představuje zadavatel pod pojmem pevná cena. Poslední cenová hladina, která je nakonec ze všech nejdůležitější, je cena skutečného provedení díla. Tato cenová hladina se pohybuje v rozmezí 80 85 % projektové ceny, a přestože není tak mediálně sledovaná, vypovídá nejvíce o rozdílech v jednotlivých uvedených cenových hladinách. Vyvstává otázka, proč se cenové hladiny projektových cen a cen skutečného provedení liší uvedeným rozdílem. Odpověď je relativně jednoduchá rozdíl tvoří nezvykle vysoké slevy a rabaty na ceny stavebních hmot poskytované plošně jejich výrobci nebo dodavateli. Jestliže jsou směrné (orientační) ceny kalkulovány na základě oficiálních, pravidelně sledovaných ceníkových cen výrobců a dodavatelů, avšak průměrná poskytovaná sleva se pohybuje ve většině případů okolo 35 40 %, pak (s ohledem na 50 % podíl stavebních hmot na celkové ceně stavby) vychází oněch 15 20 % jako téměř jistá úspora, která se (na rozdíl od předchozích let) používá na snížení nabídkové ceny nikoli jako zisk nebo rezerva pro dodavatele stavebních prací. Ostatní zdroje vstupující do směrných cen stavebních prací jako přímé náklady (mzdy, stroje) trvale stagnují nebo jen velmi mírně klesají a nepřímé náklady (režie resp. zisk) jsou již natolik minimalizovány, že věrně kopírují současné šetření ve stavebních firmách. A konečně, řešení rozdílu mezi nabídkovými cenami a cenami skutečného provedení je pak spíše otázka právní než stavebně ekonomická. 55

56

Odvětví stavební výroby celkem Inženýrské stavby 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2001 1,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1,267 1,277 1,272 2001 1,000 1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1,248 1,252 1,242 2002 0,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1,216 1,226 1,221 2002 0,958 1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1,197 1,201 1,191 2003 0,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1,179 1,188 1,183 2003 0,925 0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1,155 1,158 1,149 2004 0,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1,108 1,117 1,113 2004 0,860 0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1,073 1,076 1,067 2005 0,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077 1,073 2005 0,834 0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045 1,037 2006 0,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026 1,022 2006 0,782 0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979 0,971 2007 0,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979 0,975 2007 0,742 0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930 0,923 2008 0,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935 0,931 2008 0,701 0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878 0,871 2009 0,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940 0,936 2009 0,710 0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889 0,882 2010 0,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953 0,949 2010 0,739 0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925 0,918 2011 0,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008 1,004 2011 0,801 0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003 0,995 2012 0,783 0,816 0,842 0,895 0,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000 0,996 2012 0,799 0,833 0,864 0,929 0,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000 0,992 2013 0,786 0,819 0,845 0,898 0,932 0,978 1,026 1,074 1,068 1,054 0,996 1,004 1,000 2013 0,805 0,840 0,870 0,937 0,964 1,030 1,083 1,148 1,134 1,089 1,005 1,008 1,000 Pozemní stavby Vodohospodářské stavby 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2001 1,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1,263 1,277 1,277 2001 1,000 1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1,128 1,127 1,121 2002 0,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1,197 1,210 1,210 2002 0,969 1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1,094 1,093 1,088 2003 0,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1,161 1,174 1,174 2003 0,936 0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1,057 1,056 1,051 2004 0,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1,088 1,100 1,100 2004 0,880 0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0,993 0,992 0,987 2005 0,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062 1,062 2005 0,847 0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954 0,949 2006 0,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016 1,016 2006 0,812 0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914 0,909 2007 0,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971 0,971 2007 0,773 0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871 0,867 2008 0,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933 0,933 2008 0,740 0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833 0,829 2009 0,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938 0,938 2009 0,750 0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845 0,841 2010 0,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967 0,967 2010 0,806 0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908 0,903 2011 0,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011 1,011 2011 0,887 0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999 0,994 2012 0,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 2012 0,887 0,915 0,947 1,008 1,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000 0,995 2013 0,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 2013 0,892 0,919 0,951 1,013 1,054 1,100 1,153 1,206 1,189 1,107 1,006 1,005 1,000 57 michal.hanak@urspraha.cz

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2013 směs maltová suchá pro omítku štukovou univerzální 0-0,6 mm MVJ-2 bal. malta zdicí Hasit 950 0-4mm 30 kg bal. směs maltová suchá Cemix 011/905 zdící 5 MPa bal. 40 kg krytina vláknocementová vlnitá červená A-5vln 1250/918 krytina vláknocementová Česká šablona - Betternit červená 400/400/4 mm vláknocementová deska CEMVIN 1200x2500x18 mm 1,15 1,8 1,55 1,05 index index 1,3 0,95 1,05 0,85 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 0,8 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1,7 1,6 trubka kanalizační hladká hrdlovaná D 110 x 3,0 x 5000 mm trubka kanalizační ULTRA RIB SN10 UR-2 DN 150 mm/ 5 m trubka kanalizační POLO-KAL 3S 75x2000 mm 1,6 1,5 tvarovka vedlejší betonová hladká dělitelná přírod. KB1/30-A 29x19x39 cm tvarovka betonová běžná plná hladká přírodní HX 4/9/A-0 39x9x19 cm tvárnice Liapor M P+D M240 6MPa 24,7x24x24 cm 1,5 1,4 1,4 1,3 index 1,3 1,2 1,1 1 0,9 index 1,2 1,1 1 0,9 0,8 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 0,8 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 politzer@urspraha.cz 58

SW NÁSTROJE PRO PLÁNOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ STAVEBNÍCH ZAKÁZEK MALÝCH A STŘEDNÍCH SPOLEČNOSTÍ Dlouho trvající recese českého stavebnictví se odrazila též v chování stavebních firem. Ty leckdy pod tlakem menšího počtu vypsaných zakázek ve spojitosti s větším počtem uchazečů snižují své nabídkové ceny tak, aby byly co nejvíce konkurenceschopní. Dosahují toho přizpůsobením plánovaného zisku, nebo nákladů. Z hlediska nákladů to vede k vyššímu hledání úspor, důkladnějšímu plánování v nabídkovém řízení, k průběžné systematické kontrole nákladů v průběhu realizace atd. Tento tlak na plánování a kontrolu nákladů a sledování ziskovosti stavby se promítá rovněž do využívání SW nástrojů. Oproti velkým a větším středním stavebním společnostem, které se dlouhodobě neobejdou bez komplexních SW nástrojů s podporou plánování a kontrol nákladů (většinou obsaženy v rámci celkového informačního systému firmy), si důležitost tohoto procesu uvědomují také manažeři menších středních a malých společností. Kompletní informační systémy však pro ně mohou být zbytečně rozsáhlé či finančně nedostupné a naopak jednoduché systémy, které jsou založeny jen na tabulkových editorech (např. MS Excel, aj.), nepostačující. Se zajímavým řešením pro tyto společnosti přichází v současnosti programy pro oceňování a kalkulace stavebních prací (např. SW KROS plus). Ty, mimo komfortních SW nástrojů a databázových podkladů pro kalkulace a plánování nákladů v přípravné fázi stavby, často obsahují také automatické sledování stavby pro celkové porovnání plánovaných a skutečných nákladů a výnosů ve fázi realizace. Kvalitní SW nástroje při plánování nákladů v přípravě staveb obvykle umožňují: Využívat databází směrných cen stavebních a montážních prací a materiálů, včetně rozborů a členění nákladů na materiály, profese, stroje, režie, aj. (takové databáze se souhrnně označují jako Cenové soustavy, např. Cenová soustava ÚRS) Doplňovat a upravovat výše uvedené databáze, nebo tvořit vlastní (firemní) databáze včetně jejich sdílení v podnikové síti Importovat zadání z různých typů souborů využívaných pro přenos zakázek Přiřazovat položkám zadání nákladové složky (rozbory) položek z podnikových databází Libovolně upravovat - kalkulovat přímé náklady (materiály, mzdy, stroje, ostatní přímé náklady), nastavovat nepřímé náklady režie Poptávat a vyhodnocovat nabídky subdodavatelů a zařazovat je do zakázky Zobrazovat a pracovat s tzv. nosnými náklady tj. s náklady, které tvoří většinu nákladů na zakázce a jejichž nositeli je jen několik málo položek (pravidlo 80/20) 59

Započítat plánovaný zisk a připravit nabídku, případně exportovat ceny do zadání Obr. č. 1 Příklad plánovaných nákladů v položkovém členění zadání v SW KROS plus 60

Na obrázku č. 1 jsou zobrazeny vykalkulované plánované náklady v položkové struktuře zadání. U každé položky je vidět kód, popis, měrná jednotka, množství a jednotková a celková cena. V případě prací, které dodává subdodavatel, je dále uvedeno jméno dodavatele. U vlastních prací jsou zobrazeny hlavní složky nákladů z podrobných kalkulací položek (viz obr. č.2), tj. materiály, mzdy, stroje a režie. Celkový sumář nákladů za celou zakázku je zobrazen pod tabulkou. Obr. č. 2 Příklad kalkulace nákladů položky v SW KROS plus Dobře zpracovaná příprava zakázky v podobě kalkulace nákladů včetně zohlednění firemních technologií, zahrnutí konkrétních cen materiálů, výše mezd vlastních výrobních pracovníků, cen vlastních nebo pronajatých strojů, zahrnutí cen subdodavatelů a přiřazení vlastních režijních nákladů, znamená kvalitní podklad pro sledování a řízení ekonomiky stavby v jejím následném průběhu. Zde potom dochází k porovnání se skutečností na základě údajů z ekonomických (účetních) systémů. 61