Úvodní slovo. Vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové!

Transkript

1 Úvodní slovo Vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové! Otevíráte již jedenácté vydání publikace Stavebnictví v kostce, které Vám každoročně připravujeme. Přináší velké množství informací z oboru stavebnictví, které seznamují čtenáře s vývojem ukazatelů a indexů v oblasti cen, s výsledky sčítání lidu, domů a bytů, se situací v bytové výstavbě v časových řadách a mnoho dalších zajímavých statí ve formě textu, tabulek i grafů. Mnohé údaje nejsou příliš příznivé ani optimistické. Bylo by ale jednoduché udělat závěr, že situace ve vývoji stavební produkce i zakázky je stále na sestupné trajektorii a že tedy nelze v dohlednu očekávat nic dobrého. Přesto, že stavebnictví prožívá těžké období, vznikají po celé republice hodnotné a pěkné stavby, které jsou vizitkou umu a dovednosti našich stavebních firem, důkazem, že umíme vytvářet díla, která snesou nejnáročnější měřítka a zasluhují obdiv a úctu, že nezůstáváme nijak pozadu za evropskou úrovní stavitelství a architektury. Věříme, že se naše vláda konečně postaví čelem k proinvestiční politice a promění v činy svá slova, prohlášení a programy. Je třeba znát především vizi budoucího směřování celé země, její ekonomiky a umět si odpovědět na otázky, z čeho bude naše země vytvářet pro růst potřebné hodnoty, jak zhodnotí své schopnosti založené zejména na lidském potenciálu a kde jsou naše konkurenční výhody. Ing. František Glazar Ing. Václav Matyáš ředitel ÚRS PRAHA, a.s. prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

2 OBSAH Úvodní slovo 1 Obsah 2 Podpora investic - cesta z propadu 3 Bytová výstavba v letech Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 17 Domy a byty ve sčítání lidu, domů a bytů a současný stav publikování výsledků SLDB Významné podniky na českém stavebním trhu 40 Stavebnictví Evropské stavebnictví - rychlé oživení v nedohlednu 45 Průmysl stavebních hmot 2012 a jeho další vývoj 49 Vývoj cen stavebních prací a materiálů 55 Indexy cen stavebních děl 4-místných skupin podle klasifikace CZ-CC 58 Využití Cenové soustavy ÚRS ve veřejných zakázkách 59 Využití SW při tvorbě Soupisu prací veřejných zakázek 60 Aktuální změny legislativy ve stavebnictví 66 Indexy cen rodinných domů, pozemků 70 Index stavební produkce mezinárodní porovnání 72 2

3 PODPORA INVESTIC CESTA Z PROPADU Ekonomická situace a perspektiva dalšího vývoje je ve všech odvětvích české ekonomiky velmi napjatá, nicméně v důsledku absence jasných vizí v oblasti veřejných investic dochází k nadproporčním výpadkům právě ve stavebnictví. To je jako jediné odvětví již pátým rokem v recesi a na tuto situaci není u politické reprezentace adekvátní reakce. V loňském roce propadl celkový objem stavební výroby oproti roku 2011 o 6,5%, což je hlubší výpadek, nežli byl náš odhad ještě v pololetí, kdy jsme předpokládali 5%. Ve srovnání s posledním předkrizovým rokem 2008 se snížila stavební výroba o 17%, tj. téměř o 117 mld. Kč a kumulativně za 4 roky ( ) je to 283 mld. Kč. Pokles v pozemním stavitelství je 16,8% a v inženýrském stavitelství 17,4% Vyspělá Evropa řeší složitou ekonomickou situaci cestou stabilního rozvoje investic, aby nebrzdila ekonomiku. ČR jde opačným směrem a při legitimní a chvályhodné snaze o snižování rozpočtového deficitu dochází k výraznému podcenění multiplikačního efektu stavebnictví na ekonomiku. Tyto negativní zásahy postihují sektor stavebnictví a následně i průmysl výroby stavebních hmot a průmyslová odvětví dodávající výrobky pro stavebnictví. Samozřejmý je i dopad na projektanty. Jsme si dobře vědomi toho, že každá země má svá specifika, rozdílný ekonomický potenciál, odlišnou skladbu HDP a podíl stavebnictví na něm. Víme ale také, že hlavním mottem politického rozhodování v současné době je rozhýbání ekonomiky, v prvé řadě pomocí investic. Toto řešení situace pochopili ve většině evropských zemí, i když lze vidět řadu nejednoznačností a rozdílností. Nedovedeme si zodpovědět otázku, proč to není stejně vnímáno u nás. I přes potřebu fiskální konsolidace, která je podmínkou dalšího rozvoje ekonomiky, je kombinace délky a hloubky tohoto procesu značným problémem, který zpětně ohrožuje samotné cíle konsolidace naší ekonomiky. Dlouhou dobu jsme očekávali odpověď na otázky, jaká prorůstová opatření vláda chystá, kam budou směřovat, kdy budou nastartována a co konkrétního přinese Národní program reforem. Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR zpracovaly v průběhu 1. pololetí 2012 návrhy opatření pro rozvoj ekonomiky, které byly dále aktualizovány v souvislosti s potřebou hospodářského růstu v nejbližším období, ale i z hlediska střednědobého vývoje. Jde o řešení aktuálních potřeb hospodářského, ekonomického a fiskálního vývoje, založeného Programovým prohlášením vlády ČR, schváleným dne 4. srpna SPS jako člen KZPS zpracoval většinu návrhů opatření, týkajících se stavebnictví. Na společném jednání zástupců vlády a zaměstnavatelů došlo k dohodě, že bude připraven souhrnný materiál obsahující jak návrhy zaměstnavatelů, tak návrhy vlády. Bylo dohodnuto, že je žádoucí reagovat na zásadní problémy provázející dosavadní vývoj hospodářství a potřeby zaměstnavatelů. Za klíčový imperativ je považováno zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Opatření vlády se soustředila do 5 stěžejních oblastí: snížení regulatorní administrativní zátěže a zpřehlednění legislativy zvýšení konkurenceschopnosti, mobilizace aktiv státu, daňová stimulace 3

4 podpora inovací širším propojením průmyslových podniků s vědeckými a výzkumnými institucemi, podpora rozvoje vzdělávání podpora rozvoje exportu efektivní čerpání evropských fondů. Index stavební produkce (vztaženo k počátečnímu roku 2008) ,0 105,0 100,0 95,0 I. II. III. IV. V. VI. IX. X. XI. VII. VIII. XII. 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 4

5 Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku jsme se dočkali dokumentu Návrh opatření vlády ČR pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti. Mezi 71 vyjmenovanými prioritami jich je k našemu uspokojení 15 se vztahem na stavebnictví, a to z oblasti legislativy, podpory bydlení prostřednictvím programů rozvojových priorit, rozvoje dopravní infrastruktury včetně přijetí nové sektorové strategie a harmonogramu financování a tvorby národních zdrojů a také vymezení Operačních programů v novém rozpočtovém období Na jejich správnosti, ale hlavně ekonomické prospěšnosti, se shodujeme s makroekonomy, se členy NERVu. Nedělali jsme si sice žádné velké iluze o tom, že se vzápětí jejich přijetí projeví v zásadních změnách státního rozpočtu a rozpočtů Státních fondů na rok Nejsou ale všechna opatření spojena s fiskálními nároky. Jak vidíme z jejich průběžného hodnocení z letošního února, práce začala, a myslíme si, že by některé kroky mohly mít již konkrétnější výstupy. Věříme, že nebudeme muset čekat dlouho. Je nezbytné spojit se ve vládě i uvnitř koalice se zastánci proinvestiční politiky, kterou propaguje i premiér ve svých prohlášeních a společně přesvědčovat a přesvědčit ministra financí, že úspory, které nikdo nemůže zpochybňovat, jsou ale pouze jedna polovina toho, co může vést k nezvyšování našeho zadlužování. Druhá polovina je vzrůst příjmů, který jinak než rozběhem ekonomiky nelze zajistit. Vysoký multiplikační efekt stavebnictví pak samozřejmě při tom zvýší pozitivní přínos HDP i zaměstnanost. Významným faktorem je také výrazně vyšší politická ekonomická a legislativní nestabilita, která má značný podíl na tom, že přístup vlády ČR k veřejným investicím má nežádoucí procyklický charakter. Otázka udržitelného rozvoje je v současné době jedno z nejvíce diskutovaných celospolečenských témat - zřejmě proto, že vývoj v minulosti až do současnosti byl a je v mnoha ohledech neudržitelný. Hlavními společnými body diskusí o udržitelnosti jsou dlouhodobá vize a koncepce, kontinuita a stabilita. V čem je možné spatřovat náš optimističtější pohled? Především v tom, že máme příležitost pocítit, že je vnímána vážnost našich připomínek, požadavků a kritiky. Věřím, že oprávněně očekáváme širokou podporu Návrhu opatření vlády, který by měl být pro všechny ministry závaznou normou, etalonem pro jejich rozhodování. Současný pozitivní postoj některých ministrů je pro nás signálem uvědomění si vlastní zodpovědnosti, a to by byl jistě dobrý začátek nové politiky. Jsme na jejím startu a je dobré, že jsme se shodli na komunikaci a jsme připraveni smysluplně spolupracovat. Cílem je nalézt společný konsenzus, jak stavět efektivněji z pohledu investora i dodavatele a zároveň pokračovat v důležitých projektech z pohledu naší budoucnosti. smola@sps.cz 5

6 BYTOVÁ VÝSTAVBA V LETECH Podrobné údaje o bytové výstavbě v uplynulých letech v ČR v úrovni sídel jsou k dispozici v současné době za období let Za rok 2012 jsou k dispozici prozatím pouze do úrovně jednotlivých krajů. Po významných objemech bytové výstavby v 70-tých a částečně i v 80-tých letech 20. století a po ukončení výstavby formou komplexní bytové výstavby, klesl po roce 1989 objem nové bytové výstavby (počet dokončovaných bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce Dokončeno bylo pouze bytů, což představovalo 1,26 bytů na obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Tento nárůst pokračoval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno bytů, což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo zásluhou přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. Že se jednalo o mimořádný výkyv, ukázaly následující tři roky sledovaného období, kdy bylo zkolaudováno , resp bytů a bytů v roce 2010, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce Na počet dokončených bytů v posledním roce sledování již měla vliv částečně ekonomická krize, která se však v tomto segmentu projevila plně (díky velkému množství již v roce 2007 téměř dokončených avšak nezkolaudovaných bytů) až v roce V roce 2011 se dokončilo již jen bytů, tedy pouze 78,6 % předchozího roku a pouze 68,7 % roku V roce 2012 se dokončilo bytů, tedy sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku Od roku 1997 do roku 2012 je evidováno na území České republiky ve všech formách výstavby dokončených bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval počet bytů dokončených, v následujících letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo zahájeno bytů méně. V roce 2009 cca o 6 tis. bytů, v roce 2010 o cca 9 tis. bytů a v roce 2011 o 600 bytů méně nežli v předchozím roce. Index zahajovaných bytů 2009/2010 dosáhl hodnoty 75,4. V roce 2012 bylo zahájeno bytů. Paradoxně se ukazuje, že díky ekonomické krizi dochází k využití portfolia rozestavěných bytů, které se meziročně snížilo např. v roce 2010 o 4,4 % (z na bytů v roce 2009). Z celkového počtu dokončených bytů v roce 2012 bylo zkolaudováno bytů v nových rodinných domech a bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno bytů ve starších rodinných domech a bytů ve starších bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (359 bytů), byty v nebytových budovách (612 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (1267 bytů). Proti předchozímu roku 2011 tak bylo dokončeno o 8,2 % více bytů v nových bytových domech a o 0,3 % více bytů v rodinných domech. O 3,5 % méně bylo dokončeno bytů postavených formou nástaveb a přístaveb ve starších rodinných domech a o -5,2 % v případě nástaveb a přístaveb u bytových domů. Další pokles byl zaznamenán v případě vzniku bytů v nebytových objektech a u počtu modernizovaných bytů. 6

7 Počet dokončených bytů v letech podle druhu stavby v tom Rok Počet bytů celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a v přístavbách k rodinným domům k bytovým domům v DPS - penzionech v nebytových objektech stavebními úpravami nebytových prostorů počet modernizovaných bytů Dokončené byty Index 2012/ ,0 100,3 108,2 96,5 94,8 211,2 87,3 127,0 98,3 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 7

8 Výstavba DPS a domovů-penziónů prošla dvěma etapami svého vývoje vzestupnou fází, která vyvrcholila v roce 2003, kdy bylo v těchto budovách dokončeno téměř třikrát tolik bytů co v roce 1997, vystřídala fáze trvalého poklesu až na pouhých 170 dokončených bytů v roce Jednorázový nárůst v roce 2010 souvisí s dokončováním staveb se státní dotací z minulých let. V roce 2012 bylo v domovech-penzionech a domovech pro seniory dokončeno 359 bytů. Výstavba bytů v nebytových budovách vykazovala až do roku 2003 také rostoucí trend, po dramatickém snížení v následujícím roce však již v posledních pěti letech kolísá na hladině mezi 650 a 831 dokončenými byty. V roce 2012 bylo v těchto budovách dokončeno 612 bytů. Vývoj počtu bytů vzniklých stavebními úpravami nebytových prostorů má podobu sinusoidy s vrcholy v letech 2000 a 2005, od roku 2005 klesl z na pouhých 990 dokončených bytů v roce Počet bytů vzniklých stavebními úpravami nebytových prostor činí v roce bytů, tedy o 27,0 % více nežli v roce Celkově je v roce 2011 ve struktuře dokončované bytové výstavby patrný mírný pokles významu novostaveb rodinných domů všech portfoliu jednotlivých složek výstavby. Zahájené byty podle druhu stavby Rok Počet bytů celkem v rodinných domech v bytových domech v tom v nástavbách a v přístavbách k rodinným domům k bytovým domům v DPS - penzionech v nebytových objektech stavebními úpravami nebytových prostorů počet modernizovaných bytů Zahájené byty Index 2012/ ,6 84,4 80,2 89,1 93,3 137,0 108,7 92,5 77,6 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 8

9 Počet modernizovaných bytů vykazoval vzestupný trend (s výjimkou roku 2003) až do roku 2005, od té doby meziročně kolísal až do roku 2008 kolem hranice 20 tis. bytů získaných modernizací. Od roku 2009 dochází k permanentnímu poklesu. V roce 2010 bylo dokončeno pouze bytů získaných modernizací, v roce a v roce bytů získaných modernizací. Počet zahajovaných bytů celkem dosáhl maxima v roce Zahájeno bylo bytů, z toho bytů v rodinných domech a v bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však tato maxima platila pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 ( bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), v DPS v roce 2002 (1 803 bytů), v nebytových objektech v roce 2009 (2 458 bytů), stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizovaných bytů v roce 2006 ( bytů). Počet zahajovaných bytů celkem byl v roce bytů. V případě zahajovaných bytů v rodinných domech byl po roce 2008 nejvyšší meziroční pokles mezi lety 2009/2008 (-22,5 %). Mezi lety 2010/2009 to již bylo jen -6,4 % a období 2011/2010 přineslo nárůst o +2,7 %. V období 2012/2011 byl patrný opětovný pokles o -15,6 %. Počet zahajovaných bytů v bytových domech klesá trvale od roku Meziroční index 2008/2007 je 89,8, 2009/2008 je 80,5, 2010/2009 je 52,5 a 2010/2011 je 86,4. Index 2011/2007 dosahuje hodnoty 68,6. Jak již bylo řečeno, v roce 2011 bylo v České republice dokončeno pouze 78,6 % počtu bytů dokončených v roce V roce 2012 se situace změnila, dokončeno oproti roku 2011 bylo o 3 % více. Z pohledu jednotlivých krajů České republiky byl v roce meziroční pokles v roce 2011 ve všech případech s výjimkou kraje Ústeckého, kde meziroční nárůst byl 12,9 %. Nejvýraznější propad byl na území hl.m.prahy (pouze 56,6 % předchozího stavu) a v krajích Karlovarském, Libereckém a Královéhradeckém. Pro rok 2012 pak platí, že nárůst byl v 9 případech ze 14, nejvíce kraji Libereckém (30,8 %), na území hl.m.prahy (15,6 %) a v kraji Olomouckém (14,2 %). Zdánlivě pozitivní situaci však mění údaje o počtu zahajovaných bytů, kde změna z mínusu do plusu v případě jednotlivých krajů není tak markantní. V roce 2011 bylo v České republice zahájeno pouze 75,4 % bytů počtu bytů dokončených v roce V roce 2012 se zahájilo pouze 86,6 % počtu bytů zahájených v roce Stejně jako v případě dokončených bytů, i u zahajovaných bytů platí, že největší pokles v roce

10 byl na území hl.m.prahy (pouze 50,3 % předchozího stavu). Následoval kraj Pardubický a kraj Královéhradecký (60,2 %, resp. 64,6 %). Pro rok 2012 platí, že nárůst se doktl pouze 2 krajů (území hl.prahy 3,4 % a Zlínského kraje (1,5 %). V ostatních případech se nadále jednalo o poklesu k předchozímu roku Nejvíce postižen byl kraj Jihočeský (-32,3 %), kraj Moravskoslezský (-24,4 %) a kraj Pardubický (-20,3 %). Negativní situaci v jednotlivých krajích lze demonstrovat na základě vývojového grafu, který je založen na simulaci indexu vývoje počtu zahajovaných a dokončovaných bytů. Zatímco v roce 2009 byl tento index kladný v případě 8 krajů České republiky, v roce 2010 to bylo již jen ve 2 případech. Z pohledu indexu došlo v roce 2011 v některých krajích k oživení bytové výstavby (6 případů, z toho markantně v kraji Karlovarském, který je však zase charakteristický nízkým objemem). Rok 2012 však přinesl zase propad indexu, pouze dva kraje vykázaly jeho kladnou hodnotu nadále kraj Karlovarský a kraj Zlínský. Absolutně nejnižší hodnoty dosáhl v roce 2009 kraj Zlínský (0,69), v roce 2010 a 2011 území hl.m.prahy (0,47, resp. 0,79) a v roce 2012 kraj Liberecký (0,60). Nejvyšších hodnot pak v roce 2009 kraj Karlovarský (1,65), v roce 2010 kraj Ústecký (1,11) a v roce 2011 a 2012 opět kraj Karlovarský (1,16, resp. 1,12). Právě tyto lokalizace území s nejvyššími hodnotami a objemově nízkou bytovou výstavbou ukazují dopady dramatických změn. V průměru let intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu) nedosáhla pouze ve třech nejvíce strukturálně postižených regionech, tedy v krajích Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském, hranice dvou dokončených bytů na obyvatel. V těchto průmyslových regionech totiž zůstala z minulých desetiletí nahromaděná určitá rezerva bytů, která snižovala objektivní potřebu nových bytů. Zhoršující se situace na pracovním trhu vyvolává navíc tlak na sílící emigrační tendence, zejména z Moravskoslezského kraje. 10

11 Dokončené a zahajované byty v krajích ČR, rok, období Dokončené byty Zahajované byty Kraj Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Naproti tomu se v hodnoceném patnáctiletí nejintenzivněji stavělo v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, kde intenzitní ukazatel překonal hranici čtyř dokončených bytů na obyvatel. Ve druhé polovině devadesátých let se začala již v plné míře uplatňovat suburbanizace, tedy rozvoj bytové výstavby především v zázemí hlavního města (a v menší míře i dalších významných měst). Hranice tří dokončených bytů na obyvatel byla v patnáctiletém průměru překročena dále již jen v krajích Jihomoravském (zásluhou výrazného rozvoje bytové výstavby v Brně a jeho okolí v posledním pětiletí) a Plzeňském. V ročním průměru posledních 15 let bylo v přepočtu na obyvatel středního stavu zahájeno v České republice 3,25 bytů. Hodnoty intenzitního ukazatele se v jednotlivých krajích značně liší. V kraji Středočeském a v hlavním městě Praze - byla překročena hranice čtyř zahájených bytů na obyvatel, ve Středočeském kraji bylo zahajováno dokonce více než 5 bytů na obyvatel. Na druhé straně v Ústeckém a Moravskoslezském kraji nebyly v přepočtu na obyvatel zahájeny v patnáctiletém průměru ani dva byty. Útlum zahajované 11

12 výstavby v posledních letech se projevil i na krajské úrovni ve všech krajích se meziročně snížil počet zahájených bytů, v hlavním městě v roce 2011 dokonce na třetinu maxima z roku V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů vilového charakteru. V patnáctiletém průměru se zde postavilo více než 10 bytů na obyvatel. Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí měst Plzně a Brna. V posledních třech letech se začínají více prosazovat i okresy v zázemí dalších krajských měst (Jihlava, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc). Nejnižší intenzitu jak zahajované, tak dokončované bytové výstavby mají okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na obyvatel) v průměru sledovaného patnáctiletého období je Most a hranici jednoho dokončeného bytu na obyvatel pouze nepatrně překračuje Karviná, Teplice, Chomutov a další. V období se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,69 bytů na obyvatel. Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s tis. obyvateli a zejména s tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru posledních 15 let pouze 1,69 bytu na obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech, což odpovídá uspokojování 12

13 zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech, naopak jen mírný nárůst intenzity bytové výstavby pozorujeme u měst s tis. obyvateli. Také ve většině krajů se v průběhu let stavělo nejintenzivněji v obcích ve velikostní skupině s 1-10 tis. obyvateli, přičemž ve Středočeském kraji převýšil ve všech třech velikostních skupinách této skupiny intenzitní ukazatel hodnotu 6 dokončených bytů na obyvatel, ve městech s 5-10 tis. obyvateli dokonce připadlo 7,22 dokončených bytů na obyvatel. Naopak ve strukturálně postižených regionech probíhala nejintenzivnější bytová výstavba v nejmenších obcích - většinou v obcích s tis. obyvateli. V průběhu období byl alespoň jeden byt postaven v obcích, které představují 96,2 % z celostátního úhrnu obcí. Více než 20 bytů bylo postaveno v obcích, které tvoří více než dvě pětiny počtu všech obcí České republiky. V celkem 153 obcích bylo postaveno 375 a více bytů (tj. více než 15 bytů průměrně ročně). V letech bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem bytů (32,2 % celostátního úhrnu). Shodou okolností byla intenzita v tomto souboru stejná jako v patnáctiletém průměru všech obcí ČR (2,86 bytů na obyvatel), nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze 6 měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, Liberec, Olomouc a České Budějovice. V posledním roce 2011 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně, Kladně, kdežto rok předtím v Jihlavě, Karlových Varech (více než 6 bytů na obyvatel), v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze a Liberci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 15 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,44 bytu na obyvatel. Hranici jednoho dokončeného bytu na obyvatel navíc nepřekročilo šest dalších měst nacházejících se vesměs ve strukturálně postižených regionech. Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl rodinných domů mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina, zatímco vedle hl.m. Prahy se rodinné domy nejméně uplatňují v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální zástavby. Naopak odlišná struktura bytové výstavby (tedy vysoký podíl rodinných domů) v Moravskoslezském a Ústeckém kraji vyplývá ze silného útlumu výstavby bytových domů v těchto strukturálně postižených regionech, v Jihomoravském kraji se zase na méně než polovičním podílu rodinných domů v bytové výstavbě podílí rozvoj výstavby bytových domů v Brně v posledních letech. Od počátku sledovaného období se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů zvětšovala až do roku 2005, v následujících třech letech stagnovala, v roce 2009 dosáhla maxima (1151 m 2.) a od té doby mírně klesá (1 067 m 2 v roce 2011). Výrazně nejmenší rozlohou 13

14 stavebních pozemků se vyznačují rodinné domy v hlavním městě Praze (z důvodu velmi vysokých cen pozemků), naopak největší jsou stavební pozemky v Moravskoslezském kraji. Rozloha stavebních pozemků s růstem velikosti obce klesá. Vývoj průměrné zastavěné plochy rodinných domů mezi roky 1997 až 2008 spíše klesal (z 144,7 m 2 na 133,1 m 2 ), v posledních lete roste (137,2 m 2 v roce 2011). Nejrozsáhlejší rodinné domy jsou z dlouhodobého průměru stavěny v Jihočeském kraji, v hl. m. Praze v Ústeckém kraji, zdaleka nejmenší naopak v Libereckém kraji. Počet obytných místností (pokojovost) nových rodinných domů se v období stále zlepšuje, byty se čtyřmi a více pokoji byly v posledních letech zastoupeny v úhrnu dokončených bytů v rodinných domech více než čtyřmi pětinami. Naopak u bytových domů převažují byty 2+1, popř. 3+1, významný je však i podíl maloplošných bytů. Průměrný počet pokojů v bytech vykazuje kolísavý vývoj s mírně rostoucí tendencí především v nových bytových domech (z 2,02 na 2,26 pokojů na byt). Více než 4/5 podílem jsou zastoupeny byty se čtyřmi a více pokoji ve výstavbě rodinných domů vedle hl. m. Prahy ještě v krajích Středočeském, Zlínském a Vysočina, na druhou stranu maloplošné byty převažují ve výstavbě bytových domů v Ústeckém a v Libereckém kraji. Průměrná obytná plocha bytů dokončených v nových rodinných domech se většinou pohybovala v rozmezí 96 a 98 m 2, v posledním roce 2010 dosáhla 94,1 m 2. Obytná plocha v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům rostla téměř po celé sledované období. Vývoj průměrné obytné plochy bytových domů (vč. nástaveb) má kolísavý průběh, avšak celkově měl mírně rostoucí tendencí, kromě posledního roku 2011 (51,3 m 2 u nových bytových domů a 48,3 m 2 u nástaveb k nim). V letech byly stavěny plošně zdaleka největší byty v rodinných domech v hlavním městě Praze (užitková plocha činila 167,8 m 2 ), což souvisí s převažující dodavatelskou výstavbou rodinných domů budovaných pro vyšší příjmové vrstvy obyvatelstva Prahy. Nejmenší byty se stavěly v Plzeňském kraji, kde v patnáctiletém průměru nedosáhla průměrná užitková plocha bytů hodnoty 140 m 2. U nových bytových domů měly nejvyšší hodnotu průměrné užitkové plochy (74,3 m 2 ) byty ve Zlínském kraji, nejnižší hodnoty byly v Libereckém a v Ústeckém kraji, kde průměrná užitková plocha nedosahovala hranice 60 m 2. 14

15 Jednou z nově zjišťovaných charakteristik je od roku 2010 energetická třída účinnosti. Cca 4 % rodinných domů má energetickou účinnost A, cca 30 % účinnost B a dvě třetiny pouze účinnost C, u bytových domů je situace obdobná, jenom o málo lepší. Rodinné domy byly po celé patnáctileté období stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísal mezi 90 a 95 % (s mírným poklesem na 87 % v roce 2011). V roce 2011 bylo dokončeno za posledních deset let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (8,6 %), další zvyšování tohoto podílu je žádoucí zejména z ekologického hlediska. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,5 % v roce 2011, naopak rostl význam konstrukcí spadajících pod souhrnné označení jiná (včetně kombinací). V posledním roce 2011 činil podíl jiných nosných konstrukcí 35,3 %. Vývoj průměrné doby výstavby za posledních 15 let byl u jednotlivých druhů budov odlišný. Obecně stále platí, že rodinné domy jsou stavěny déle než bytové domy, průměrná doba jejich výstavby se ale zkracuje (z 56 na 42 měsíců za 15 let). U nástaveb a nástaveb a přístaveb k rodinným domům se však doba výstavby spíše prodlužuje (z 51 na 60 měsíců). U nových bytových domů kolísá průměrná doba výstavby mezi 27 a 35 měsíci. Průměrná doba výstavby nástaveb a přístaveb k bytovým domům se spíše prodlužuje (ze 14 na 35 měsíců) a v posledních letech již zaostává za novostavbami bytových domů, ačkoli v letech byly dokončována více než dvakrát kratší dobu. V mezikrajském srovnání byly nejrychleji během posledních 15 let stavěny rodinné domy v Praze (v průměru za méně než tři roky), nejdéle (téměř pět let) trvala výstavba nových domů ve Zlínském kraji. Bytové domy dokončené v období měly nejkratší dobu 15

16 výstavby v Pardubickém kraji, kde byly stavěny v průměru dva roky. Proti tomu nejdelší doba výstavby bytových domů byla zjištěna v Ústeckém kraji (40 měsíců). V roce 2010 byla celková pořizovací hodnota všech dokončených bytových budov a bytů v bytových i nebytových budovách 99,8 mld. Kč, v roce 2011 pouze 76,35 mld. Kč. Náklady na výstavbu bytů v nových rodinných domech se plynule zvyšují (včetně roku 2011, kdy dosáhly hodnoty průměrně tis. Kč na 1 byt. Z hlediska velikostního rozrůznění obcí se zdaleka nejdráže staví ve velkoměstech. U nových bytových domů se mezi roky 1997 a 2011 průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu zvýšila, přes časté kolísání mezi jednotlivými roky, z na tis. Kč (s jednorázovým výkyvem v roce 2010 na tis. Kč). Byt v novém bytovém domě byl v období 15 let o 40 % levnější než byt dokončený v novém rodinném domě (o 15 % v roce 2011), při vztažení pořizovacích hodnot na 1 m 2 užitkové plochy jsou však byty v bytových domech nákladnější. Byty získané formou nástaveb a přístaveb se stavějí ve srovnání s novostavbami levněji (odpadají náklady na sítě), zvláště v rodinných domech, kde převládá svépomocný typ výstavby. Z krajského hlediska jsou rodinné domy s nejvyšší průměrnou pořizovací hodnotou jednotky užitkové plochy průběhu období stavěny v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně nákladně stavělo ve Zlínském kraji. V bytových domech pořizovací náklady na jednotku užitkové plochy vzhledem k omezenému počtu bytů dokončených v některých letech v jednotlivých krajích často meziročně výrazně kolísají. Nejdražší byty jsou dlouhodobě stavěny v hlavním městě Praze (v letech 2010 a 2011 také v Karlovarském kraji). Naopak nejnižší náklady na pořízení jednoho metru čtverečního užitkové plochy jsou v posledních letech vynakládány v Ústeckém kraji. klima@urspraha.cz 16

17 CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně doplňována a aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, m2 zpevněné plochy, m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2013/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. nun@urspraha.cz 17

18 801 - Budovy občanské výstavby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 2,1 1,7 1,7 3,2 2,4 1,6 0,9 1,9 4,5 766 Konstrukce truhlářské 3,9 4,6 0,4 5,0 4,0 6,2 1,0 0,2 6,9 2 Zakládání 5,0 4,0 5,1 7,1 5,4 3,9 3,0 4,1 4,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 10,7 7,1 11,5 6,2 11,0 6,5 1,4 17,2 6,3 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,9 11,9 13,5 17,4 12,9 16,1 32,3 12,8 9,3 771 Podlahy z dlaždic 1,9 2,5 1,8 3,4 2,0 1,4 0,7 0,4 0,4 4 Vodorovné konstrukce 12,2 7,5 12,2 13,2 11,9 10,0 10,5 9,6 4,2 772 Podlahy z přír.a konglomer.kamene 0,9 0,7 1,2 0,5 1,1 0,5 1,7 5 Komunikace 0,1 0,1 0,1 0,1 0,5 0,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 5,9 7,8 6,3 4,6 6,2 5,7 2,8 4,1 6,3 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,2 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,4 0,5 776 Podlahy povlakové 1,2 1,2 1,3 3,1 1,1 1,7 1,1 0,4 1,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 4,0 3,1 3,9 3,5 4,3 2,9 1,1 1,3 2,5 777 Podlahy syntetické 0,6 0,8 0,4 0,3 0,7 0,5 1,2 99 Přesun hmot HSV 2,6 2,9 3,5 3,5 2,6 2,7 1,9 1,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 2,6 3,0 3,2 3,0 2,6 2,9 0,9 1,2 0,1 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,9 0,9 1,9 0,9 HSV celkem 45,9 39,1 46,4 52,6 46,0 43,2 53,2 35,3 34,7 783 Dokončovací práce - nátěry 1,0 1,7 0,8 0,7 0,9 2,1 1,3 1,7 1,5 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,1 1,5 1,0 1,0 1,2 0,8 0,5 0,9 2,2 784 Dokončovací práce - malby 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,6 0,9 0,1 0,2 712 Izolace střech 2,2 2,0 1,5 2,9 2,6 1,8 0,1 1,5 2,4 786 Dokončovací práce - čalounické 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 713 Izolace tepelné 1,8 2,4 1,8 1,7 1,9 1,5 2,3 2,6 2,1 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,2 0,1 0,1 0,4 0,4 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,4 0,1 0,3 0,5 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,9 0,6 0,8 0,1 1,2 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,2 0,2 0,3 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,1 0,2 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 1,0 1,3 1,0 1,1 1,0 1,5 1,7 0,4 1,3 795 Lokální topení 0,3 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,0 1,2 0,9 1,1 1,0 1,6 2,1 0,4 1,0 799 Ostatní 0,2 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 0,1 0,1 PSV celkem 39,8 45,1 36,1 36,2 40,6 42,6 42,2 34,1 56,7 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 21-M Silnoproud 5,5 6,9 6,3 4,9 5,3 6,9 4,0 4,8 6,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,1 1,4 1,2 1,5 1,1 2,2 4,5 0,3 0,6 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,7 1,6 3,3 0,8 1,5 1,7 1,0 0,7 726 Instalační+B62 prefabrikáty 1,7 1,8 23-M Montáže potrubí 0,1 0,2 0,1 2,2 731 Ústřední topení, kotelny 0,2 0,5 0,3 0,2 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 2,7 3,1 2,3 2,8 2,7 0,6 2,5 732 Ústřední topení, strojovny 0,3 0,7 0,2 0,4 0,3 0,2 0,2 0,3 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,0 1,7 3,1 1,3 2,0 1,8 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,1 1,3 0,8 0,5 1,1 1,8 1,7 0,7 1,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 0,1 0,1 0,9 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 1,1 0,5 0,3 0,8 1,4 1,1 0,6 1,7 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,5 0,7 0,7 0,4 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,7 0,9 0,6 0,9 0,7 1,4 2,2 0,4 0,7 43-M Montáž ocelových konstrukcí 1,3 0,6 0,8 0,8 1,1 22,3 761 Konstrukce sklobetonové 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 762 Konstrukce tesařské 0,6 2,6 0,9 0,2 0,2 1,3 1,1 0,2 2,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,4 1,0 0,8 0,6 0,2 1,1 0,9 763 Konstrukce - dřevostavby 0,2 0,7 0,1 14,7 20,6 Mcen celkem 14,3 15,8 17,5 11,2 13,4 14,2 4,6 30,6 8,6 764 Konstrukce klempířské 1,2 2,6 1,0 0,5 0,9 1,1 2,9 0,7 0,7 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,1 0,3 0,3 1,0 0,7 CELKEM 100,00 18

19 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy občanské výstavby Budovy pro zdravotní péči Budovy pro komunální služby Budovy pro výuku a výchovu Budovy pro vědu,kulturu a osvětu Budovy pro tělovýchovu Budovy pro řízení a administrativu Budovy pro spol.ubytování a rekreaci Budovy pro obchod a spol.stravování Budovy pro sociální péči Konstrukčně materiálová charakteristika: zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO 19

20 803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlářské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce doplňkové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 Přesun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokončovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokončovací práce - nátěry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace střech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokončovací práce - čalounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 791 Zařízení velkokuchyňské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instalační+B251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Ústřední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Ústřední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 0,6 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesařské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempířské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 20

21 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro bydlení Domy bytové typové Domy bytové netypové Domky rodinné 1 a 2 bytové (x)= poze základy pro dřevěné rodinné domky Konstrukčně materiálová charakteristika: zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru 21

22 811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlářské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Rourové vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 Přesun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokončovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokončovací práce - nátěry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace střech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,8 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Ústřední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Ústřední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Ústřední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesařské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempířské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 100,00 22

23 Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Haly pro výrobu a služby Haly výrobní (bez jeřábových drah) Haly výrobní (s jeřábovými drahami Haly výrobní pro energetiku Haly pro dopravu a spoje Haly pro garážování, opravy a údržbu Haly pro skladování (mimo Haly pro skladování (zemědělské) Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ Haly vodního hospodářství Konstrukčně materiálová charakteristika: zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru 23

24 812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 24