Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2016 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE 2017

Transkript

1 Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2016 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE 2017

2 Kontakty Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Národní třída 10, Praha 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, Praha 1, posta@mpo.cz, Ministerstvo dopravy a spojů ČR nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, Praha 1, posta@mdcr.cz, Ministerstvo financí ČR Letenská 15, Praha 1, podatelna@mfcr.cz, Český statistický úřad Na padesátém 81, Praha 10, infoservis@czso.cz, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, Praha 1, posta@mmr.cz, Hospodářská komora ČR Fredova 27/82, Praha 9, office@komora.cz, ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, Praha 10, urs@urspraha.cz, FIEC Avenue Louise 66, B Brussels, info@fiec.eu, EUROCONSTRUCT Pražská 18, Praha 10, euroconstruct@urspraha.cz,

3 ÚVODNÍ SLOVO Je smutné, že nebylo stavebnictví dopřáno, aby poté co se vzpamatovalo z krizových let, jeho růst pokračoval déle než dva roky. Je to o to podivnější, že ekonomika ČR jako celek roste, dokonce rychleji nežli se odhadovalo, že státní rozpočet disponuje dostatkem zdrojů pro investiční výstavbu, evropské fondy jsou připravené financovat jednotlivé operační programy. Kde je tedy příčina? Nikdy to není tak, že důvod je jenom jeden, ale tím nejzávažnějším je bezesporu stavební legislativa. Ta nepřeje hlavně velkým stavbám, především veřejným investicím z oblasti dopravní infrastruktury, kde je připraveno z fondů EU nejvíce peněz. Patrné je to mimo jiné i z toho, že poměr veřejné a privátní zakázky, který byl dlouhodobě vyrovnaný, stoupl ve prospěch privátní zakázky, srozumitelněji řečeno, poklesl v neprospěch veřejné zakázky. Každý meziroční nárůst stavebnictví o 1% přináší národní ekonomice zdvih HDP o 0,07% a naopak. Kdyby tedy stavebnictví v roce 2016 zůstalo na stejné úrovni jako v roce 2015 a meziročně nepokleslo o více než 7%, mohlo být HDP v loňském roce přibližně o 0,5% vyšší. Připravit konečně stavební legislativu tak, aby se podle ní dařilo stavby mnohem rychleji připravovat i realizovat, by jistě mělo stát politikům za to. Nezdá se ale, že letošní volební rok bude pro stavebnictví šťastnější. Ing. František Glazar Ing. Václav Matyáš ředitel ÚRS PRAHA, a.s. prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

4

5 OBSAH Úvodní slovo 1 Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 5 Prognóza vývoje stavebnictví 17 Bytová výstavba v letech Významné podniky na českém stavebním trhu 33 Stavebnictví v ČR do roku 2016 a jeho další vývoj 35 Veřejné stavební zakázky 40 Legislativa 49 Stavebnictví v Evropě 53 Průmysl stavebních hmot 2016 a jeho další vývoj 62 Vývoj cen stavebních prací a materiálů 67 Nový otevřený formát pro přenosy stavebních rozpočtů 70 Fórum českého stavebnictví

6

7 CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, m2 zpevněné plochy, m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2017/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. Základní informaci zde poskytuje řada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). nun@urspraha.cz 5

8 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy občanské výstavby Budovy pro zdravotní péči Budovy pro komunální služby Budovy pro výuku a výchovu Budovy pro vědu,kulturu a osvětu Budovy pro tělovýchovu Budovy pro řízení a administrativu Budovy pro spol.ubytování a rekreaci Budovy pro obchod a spol.stravování Budovy pro sociální péči Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro bydlení Domy bytové typové Domy bytové netypové Domky rodinné 1 a 2 bytové

9 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Haly pro výrobu a služby Haly výrobní (bez jeřábových drah) Haly výrobní (s jeřábovými drahami) Haly výrobní pro energetiku Haly pro dopravu a spoje Haly pro garážování, opravy a údržbu Haly pro skladování (mimo Haly pro skladování (zemědělské) Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ Haly vodního hospodářství Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro výrobu a služby Budovy výrobní pro průmysl Budovy výrobní pro energetiku Budovy vodního hospodářství Budovy pro zeměděl. výrobu a chov Budovy pro dopravu a spoje Budovy pro garážování, opr. a údržbu Budovy pro skladování Budovy pro sklad

10 801 - Budovy občanské výstavby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 2,1 1,7 1,7 3,2 2,4 1,6 0,9 1,9 4,5 766 Konstrukce truhlářské 3,9 4,6 0,4 5,0 4,0 6,2 1,0 0,2 6,9 2 Zakládání 5,0 4,0 5,1 7,1 5,4 3,9 3,0 4,1 4,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 10,7 7,1 11,5 6,2 11,0 6,5 1,4 17,2 6,3 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,9 11,9 13,5 17,4 12,9 16,1 32,3 12,8 9,3 771 Podlahy z dlaždic 1,9 2,5 1,8 3,4 2,0 1,4 0,7 0,4 0,4 4 Vodorovné konstrukce 12,2 7,5 12,2 13,2 11,9 10,0 10,5 9,6 4,2 772 Podlahy z přír.a konglomer.kamene 0,9 0,7 1,2 0,5 1,1 0,5 1,7 5 Komunikace 0,1 0,1 0,1 0,1 0,5 0,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 5,9 7,8 6,3 4,6 6,2 5,7 2,8 4,1 6,3 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,2 0,1 0,1 8 Trubní vedení 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,4 0,5 776 Podlahy povlakové 1,2 1,2 1,3 3,1 1,1 1,7 1,1 0,4 1,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 4,0 3,1 3,9 3,5 4,3 2,9 1,1 1,3 2,5 777 Podlahy syntetické 0,6 0,8 0,4 0,3 0,7 0,5 1,2 99 Přesun hmot HSV 2,6 2,9 3,5 3,5 2,6 2,7 1,9 1,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 2,6 3,0 3,2 3,0 2,6 2,9 0,9 1,2 0,1 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,9 0,9 1,9 0,9 HSV celkem 45,9 39,1 46,4 52,6 46,0 43,2 53,2 35,3 34,7 783 Dokončovací práce - nátěry 1,0 1,7 0,8 0,7 0,9 2,1 1,3 1,7 1,5 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,1 1,5 1,0 1,0 1,2 0,8 0,5 0,9 2,2 784 Dokončovací práce - malby 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,6 0,9 0,1 0,2 712 Izolace střech 2,2 2,0 1,5 2,9 2,6 1,8 0,1 1,5 2,4 786 Dokončovací práce - čalounické 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 713 Izolace tepelné 1,8 2,4 1,8 1,7 1,9 1,5 2,3 2,6 2,1 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,2 0,1 0,1 0,4 0,4 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,4 0,1 0,3 0,5 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,9 0,6 0,8 0,1 1,2 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,2 0,2 0,3 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,1 0,2 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 1,0 1,3 1,0 1,1 1,0 1,5 1,7 0,4 1,3 795 Lokální topení 0,3 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,0 1,2 0,9 1,1 1,0 1,6 2,1 0,4 1,0 799 Ostatní 0,2 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 0,1 0,1 PSV celkem 39,8 45,1 36,1 36,2 40,6 42,6 42,2 34,1 56,7 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 21-M Silnoproud 5,5 6,9 6,3 4,9 5,3 6,9 4,0 4,8 6,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,1 1,4 1,2 1,5 1,1 2,2 4,5 0,3 0,6 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,7 1,6 3,3 0,8 1,5 1,7 1,0 0,7 726 Instalační+B62 prefabrikáty 1,7 1,8 23-M Montáže potrubí 0,1 0,2 0,1 2,2 731 Ústřední topení, kotelny 0,2 0,5 0,3 0,2 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 2,7 3,1 2,3 2,8 2,7 0,6 2,5 732 Ústřední topení, strojovny 0,3 0,7 0,2 0,4 0,3 0,2 0,2 0,3 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,0 1,7 3,1 1,3 2,0 1,8 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,1 1,3 0,8 0,5 1,1 1,8 1,7 0,7 1,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 0,1 0,1 0,9 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 1,1 0,5 0,3 0,8 1,4 1,1 0,6 1,7 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,5 0,7 0,7 0,4 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,7 0,9 0,6 0,9 0,7 1,4 2,2 0,4 0,7 43-M Montáž ocelových konstrukcí 1,3 0,6 0,8 0,8 1,1 22,3 761 Konstrukce sklobetonové 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 762 Konstrukce tesařské 0,6 2,6 0,9 0,2 0,2 1,3 1,1 0,2 2,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,4 1,0 0,8 0,6 0,2 1,1 0,9 763 Konstrukce - dřevostavby 0,2 0,7 0,1 14,7 20,6 Mcen celkem 14,3 15,8 17,5 11,2 13,4 14,2 4,6 30,6 8,6 764 Konstrukce klempířské 1,2 2,6 1,0 0,5 0,9 1,1 2,9 0,7 0,7 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,1 0,3 0,3 1,0 0,7 CELKEM 100,00 8

11 803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlářské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce doplňkové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Trubní vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 Přesun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokončovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokončovací práce - nátěry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace střech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokončovací práce - čalounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 791 Zařízení velkokuchyňské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instalační+B251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Ústřední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Ústřední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 0,6 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesařské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempířské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 9

12 811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlářské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Trubní vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 Přesun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokončovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokončovací práce - nátěry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace střech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,8 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Ústřední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Ústřední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Ústřední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesařské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempířské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 100,00 10

13 812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Trubní vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotechnika - vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 11

14 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m3 OP Budovy občanské výstavby Meziroční X 1,365 1,669 1,223 1,373 1,158 1,395 1,120 1,032 1,116 1,099 1,037 1,103 1,048 0,995 0,993 0,969 1,010 0,998 1,031 1,027 1,026 Součtový 1,000 1,365 2,278 2,786 3,825 4,429 6,176 6,919 7,471 8,338 9,165 9,502 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 10,622 10,600 10,930 11,222 11,511 Zpětný 0,087 0,119 0,198 0,242 0,332 0,385 0,537 0,601 0,649 0,724 0,796 0,825 0,910 0,954 0,949 0,942 0,914 0,923 0,921 0,950 0,975 1, m3 OP Haly občanské výstavby Meziroční X 1,161 1,597 1,222 1,370 1,166 1,392 1,127 1,029 1,118 1,105 1,038 1,097 1,052 0,996 0,994 0,969 1,010 0,997 1,029 1,026 1,025 Součtový 1,000 1,161 1,855 2,266 3,105 3,621 5,042 5,682 6,115 6,834 7,555 7,844 8,606 9,052 9,018 8,961 8,681 8,765 8,734 8,984 9,216 9,444 Zpětný 0,106 0,123 0,196 0,240 0,329 0,383 0,534 0,602 0,647 0,724 0,800 0,830 0,911 0,958 0,955 0,949 0,919 0,928 0,925 0,951 0,976 1, m3 OP Budovy pro bydlení Meziroční X 1,108 1,667 1,254 1,420 1,164 1,381 1,116 1,032 1,107 1,094 1,036 1,096 1,046 1,001 0,990 0,971 1,012 0,999 1,032 1,024 1,027 Součtový 1,000 1,108 1,847 2,315 3,288 3,829 5,288 5,899 6,393 7,074 7,739 8,018 8,789 9,196 9,202 9,106 8,841 8,951 8,946 9,232 9,458 9,715 Zpětný 0,103 0,114 0,190 0,238 0,338 0,394 0,544 0,607 0,658 0,728 0,797 0,825 0,905 0,947 0,947 0,937 0,910 0,921 0,921 0,950 0,973 1, m3 OP Haly pro výrobu a služby Meziroční X 1,302 1,720 1,156 1,380 1,178 1,339 1,112 1,034 1,126 1,105 1,040 1,099 1,047 0,993 0,996 0,962 1,010 0,997 1,029 1,025 1,021 Součtový 1,000 1,302 2,238 2,587 3,571 4,206 5,632 6,263 6,895 7,765 8,581 8,927 9,813 10,273 10,197 10,159 9,775 9,870 9,844 10,133 10,390 10,610 Zpětný 0,094 0,123 0,211 0,244 0,337 0,396 0,531 0,590 0,650 0,732 0,809 0,841 0,925 0,968 0,961 0,958 0,921 0,930 0,928 0,955 0,979 1, m3 OP Budovy pro výrobu a služby Meziroční X 1,423 1,722 1,176 1,366 1,167 1,365 1,112 1,032 1,127 1,103 1,037 1,099 1,044 0,996 0,994 0,966 1,011 0,998 1,033 1,026 1,025 Součtový 1,000 1,423 2,450 2,883 3,937 4,595 6,270 6,973 7,622 8,591 9,472 9,825 10,802 11,274 11,223 11,159 10,775 10,890 10,872 11,227 11,519 11,802 Zpětný 0,085 0,121 0,208 0,244 0,334 0,389 0,531 0,591 0,646 0,728 0,803 0,833 0,915 0,955 0,951 0,945 0,913 0,923 0,921 0,951 0,976 1,000 12

15 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m3 OP Věže, stožáry, Meziroční X 1,147 1,728 1,096 1,341 1,168 1,359 1,102 1,034 1,123 1,141 1,035 1,094 1,040 0,994 0,993 0,957 1,004 0,995 1,038 1,026 1,026 komíny Součtový 1,000 1,147 1,983 2,173 2,913 3,403 4,623 5,095 5,726 6,433 7,343 7,599 8,317 8,648 8,596 8,539 8,169 8,201 8,157 8,468 8,688 8,917 Zpětný 0,112 0,129 0,222 0,244 0,327 0,382 0,518 0,571 0,642 0,721 0,823 0,852 0,933 0,970 0,964 0,958 0,916 0,920 0,915 0,950 0,974 1,000 1m3 OP Meziroční X 1,512 1,698 1,146 1,313 1,118 1,389 1,108 1,046 1,117 1,120 1,031 1,106 1,040 0,980 0,996 0,955 1,006 0,999 1,031 1,020 1,021 Nádrže a jímky Součtový 1,000 1,512 2,568 2,944 3,864 4,320 6,000 6,646 7,536 8,414 9,422 9,717 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 10,474 10,459 10,782 10,998 11,229 Zpětný 0,089 0,135 0,229 0,262 0,344 0,385 0,534 0,592 0,671 0,749 0,839 0,865 0,957 0,995 0,975 0,971 0,927 0,933 0,931 0,960 0,979 1, m3 OP Meziroční X 1,434 1,708 1,153 1,315 1,162 1,400 1,109 1,039 1,109 1,104 1,031 1,098 1,050 0,988 0,990 0,970 1,005 0,994 1,028 1,030 1,020 Objekty pozemní Součtový 1,000 1,434 2,449 2,824 3,713 4,316 6,041 6,701 7,585 8,409 9,287 9,572 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 10,525 10,462 10,750 11,072 11,294 ostatní Zpětný 0,089 0,127 0,217 0,250 0,329 0,382 0,535 0,593 0,672 0,745 0,822 0,848 0,931 0,977 0,966 0,956 0,927 0,932 0,926 0,952 0,980 1, m délky Objekty Meziroční X 1,439 1,712 1,152 1,315 1,163 1,407 1,109 1,031 1,117 1,101 1,031 1,087 1,049 0,988 0,982 0,964 1,005 0,994 1,028 1,020 1,015 pozemní Součtový 1,000 1,439 2,463 2,837 3,732 4,341 6,107 6,772 7,602 8,491 9,353 9,641 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 10,330 10,268 10,551 10,759 10,920 oplocení Zpětný 0,092 0,132 0,226 0,260 0,342 0,398 0,559 0,620 0,696 0,778 0,856 0,883 0,959 1,006 0,994 0,976 0,941 0,946 0,940 0,966 0,985 1,000 1m Meziroční X 1,218 1,678 1,093 1,296 1,132 1,401 1,121 1,044 1,120 1,107 1,037 1,093 1,044 0,979 0,998 0,953 1,012 0,996 1,032 1,025 1,021 Mosty Součtový 1,000 1,218 2,043 2,233 2,894 3,276 4,590 5,144 5,920 6,631 7,341 7,616 8,326 8,692 8,513 8,494 8,095 8,195 8,158 8,421 8,630 8,815 Zpětný 0,113 0,138 0,232 0,253 0,328 0,372 0,521 0,584 0,672 0,752 0,833 0,864 0,945 0,986 0,966 0,964 0,918 0,930 0,926 0,955 0,979 1,000 13

16 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m Komunikace Meziroční X 1,160 1,644 1,098 1,210 1,095 1,347 1,090 1,073 1,128 1,090 1,046 1,114 1,058 0,987 0,992 0,920 1,005 0,981 1,027 1,015 0,974 pozemní Součtový 1,000 1,160 1,907 2,093 2,533 2,773 3,736 4,072 4,736 5,344 5,827 6,093 6,789 7,181 7,091 7,037 6,477 6,509 6,387 6,560 6,656 6,483 a letiště Zpětný 0,154 0,179 0,294 0,323 0,391 0,428 0,576 0,628 0,731 0,824 0,899 0,940 1,047 1,108 1,094 1,086 0,999 1,004 0,985 1,012 1,027 1, m Meziroční X 1,118 1,539 1,308 1,242 1,079 1,473 1,109 1,065 1,118 1,117 1,049 1,127 1,052 0,985 0,987 0,880 0,992 0,990 1,039 1,026 0,974 Plochy a úpravy Součtový 1,000 1,118 1,721 2,250 2,794 3,015 4,441 4,926 5,750 6,426 7,176 7,529 8,485 8,926 8,794 8,676 7,632 7,574 7,500 7,794 8,000 7,794 území Zpětný 0,128 0,143 0,221 0,289 0,358 0,387 0,570 0,632 0,738 0,825 0,921 0,966 1,089 1,145 1,128 1,113 0,979 0,972 0,962 1,000 1,026 1,000 1m délky Meziroční X 1,137 1,966 1,144 1,170 1,129 1,385 1,109 1,079 1,096 1,106 1,045 1,109 1,083 0,986 0,989 0,961 0,999 0,998 1,031 1,028 1,045 Součtový 1,000 1,137 2,236 2,558 2,994 3,379 4,680 5,188 5,889 6,455 7,139 7,463 8,278 8,968 8,843 8,747 8,410 8,403 8,386 8,646 8,889 9,293 Dráhy kolejové Zpětný 0,112 0,127 0,249 0,285 0,334 0,377 0,522 0,579 0,657 0,720 0,796 0,832 0,923 1,000 0,986 0,975 0,938 0,937 0,935 0,964 0,991 1, m délky Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,042 1,117 1,102 1,041 1,101 1,049 1,001 0,979 0,929 1,002 1,000 1,032 1,038 0,990 tunely, šachty Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,685 4,094 4,592 5,131 5,656 5,889 6,487 6,802 6,809 6,664 6,191 6,202 6,202 6,403 6,648 6,581 Zpětný 0,152 0,148 0,254 0,279 0,356 0,402 0,560 0,622 0,698 0,780 0,859 0,895 0,986 1,034 1,035 1,013 0,941 0,942 0,942 0,973 1,010 1, m Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,388 1,113 1,043 1,106 1,099 1,041 1,109 1,050 0,978 0,985 0,917 1,002 1,000 1,056 1,013 1,013 štoly Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,671 4,087 4,545 5,027 5,526 5,753 6,378 6,697 6,547 6,449 5,913 5,924 5,924 6,257 6,337 6,417 Zpětný 0,156 0,152 0,260 0,286 0,366 0,412 0,572 0,637 0,708 0,783 0,861 0,896 0,994 1,044 1,020 1,005 0,921 0,923 0,923 0,975 0,987 1,000 14

17 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,034 1,108 1,102 1,038 1,090 1,009 1,014 0,995 0,941 1,002 0,999 1,036 1,016 1,015 studny Součtový 1,000 0,973 1,671 1,836 2,347 2,647 3,686 4,094 4,511 4,998 5,508 5,717 6,232 6,288 6,374 6,339 5,962 5,973 5,969 6,184 6,284 6,380 Zpětný 0,157 0,153 0,262 0,288 0,368 0,415 0,578 0,642 0,707 0,783 0,863 0,896 0,977 0,986 0,999 0,994 0,935 0,936 0,936 0,969 0,985 1, m délky Vodovody Meziroční X 1,297 1,677 1,300 1,301 1,170 1,361 1,104 1,054 1,113 1,109 1,045 1,072 1,054 0,995 0,990 0,931 0,999 1,000 1,041 1,030 1,001 trubní Součtový 1,000 1,297 2,174 2,826 3,677 4,303 5,855 6,462 7,299 8,126 9,014 9,419 10,094 10,639 10,586 10,480 9,757 9,745 9,745 10,145 10,449 10,459 Zpětný 0,096 0,124 0,208 0,270 0,352 0,411 0,560 0,618 0,698 0,777 0,862 0,901 0,965 1,017 1,012 1,002 0,933 0,932 0,932 0,970 0,999 1, m délky Kanalizace Meziroční X 1,301 1,675 1,302 1,299 1,170 1,359 1,103 1,054 1,113 1,109 1,045 1,072 1,054 0,995 0,990 0,921 0,999 1,000 1,018 1,030 0,991 trubní Součtový 1,000 1,301 2,179 2,837 3,684 4,311 5,859 6,463 7,301 8,129 9,017 9,423 10,099 10,644 10,591 10,485 9,656 9,644 9,644 9,817 10,112 10,020 Zpětný 0,100 0,130 0,217 0,283 0,368 0,430 0,585 0,645 0,729 0,811 0,900 0,940 1,008 1,062 1,057 1,046 0,964 0,962 0,962 0,980 1,009 1, m délky Hydromeliorace Meziroční X 1,280 1,660 1,301 1,289 1,130 1,368 1,120 1,051 1,098 1,090 1,041 1,125 1,043 0,990 0,982 0,899 1,005 0,995 1,021 1,052 1,017 Součtový 1,000 1,280 2,124 2,764 3,564 4,027 5,507 6,169 6,933 7,613 8,298 8,636 9,711 10,129 10,027 9,844 8,849 8,893 8,844 9,031 9,498 9,658 odvodnění Zpětný 0,104 0,133 0,220 0,286 0,369 0,417 0,570 0,639 0,718 0,788 0,859 0,894 1,006 1,049 1,038 1,019 0,916 0,921 0,916 0,935 0,983 1, m délky Meziroční X 1,280 1,660 1,300 1,290 1,130 1,367 1,120 1,045 1,098 1,079 1,034 1,088 1,068 1,009 0,996 0,950 1,005 1,006 1,045 1,023 1,017 Hydromeliorace Součtový 1,000 1,280 2,124 2,761 3,562 4,025 5,504 6,164 6,890 7,564 8,159 8,435 9,173 9,794 9,879 9,836 9,346 9,391 9,444 9,872 10,098 10,271 závlahy Zpětný 0,097 0,125 0,207 0,269 0,347 0,392 0,536 0,600 0,671 0,736 0,794 0,821 0,893 0,954 0,962 0,958 0,910 0,914 0,920 0,961 0,983 1,000 15

18 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2017 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m3 OH Hráze,jezy Meziroční X 1,391 1,575 1,118 1,236 1,132 1,419 1,097 1,066 1,136 1,083 1,040 1,113 1,047 0,981 0,990 0,919 0,996 0,999 1,041 1,016 1,002 a stupně Součtový 1,000 1,391 2,191 2,451 3,030 3,430 4,868 5,340 6,332 7,196 7,796 8,111 9,030 9,455 9,277 9,183 8,438 8,409 8,400 8,740 8,877 8,894 Zpětný 0,112 0,156 0,246 0,276 0,341 0,386 0,547 0,600 0,712 0,809 0,877 0,912 1,015 1,063 1,043 1,033 0,949 0,945 0,944 0,983 0,998 1, m3 OP Ostatní objekty Meziroční X 1,390 1,575 1,119 1,237 1,132 1,420 1,096 1,073 1,138 1,081 1,045 1,089 1,050 0,981 0,990 0,925 0,999 1,002 1,041 1,030 1,002 na tocích Součtový 1,000 1,390 2,190 2,450 3,030 3,430 4,870 5,340 6,376 7,257 7,847 8,200 8,926 9,372 9,194 9,103 8,420 8,409 8,426 8,771 9,034 9,052 Zpětný 0,110 0,154 0,242 0,271 0,335 0,379 0,538 0,590 0,704 0,802 0,867 0,906 0,986 1,035 1,016 1,006 0,930 0,929 0,931 0,969 0,998 1, m Nádrže Meziroční X 1,216 1,757 1,229 1,251 1,093 1,422 1,097 1,073 1,099 1,100 1,048 1,104 1,046 0,974 0,969 0,879 0,999 0,982 1,046 1,011 0,993 na tocích Součtový 1,000 1,216 2,136 2,625 3,284 3,591 5,107 5,602 6,639 7,293 8,020 8,409 9,286 9,714 9,466 9,173 8,064 8,052 7,909 8,270 8,364 8,302 Zpětný 0,120 0,146 0,257 0,316 0,396 0,433 0,615 0,675 0,800 0,878 0,966 1,013 1,119 1,170 1,140 1,105 0,971 0,970 0,953 0,996 1,007 1, m délky Úpravy vodních Meziroční X 1,208 1,771 1,233 1,248 1,093 1,426 1,097 1,073 1,181 1,093 1,043 1,106 1,047 0,954 0,948 0,956 0,999 1,005 1,046 1,026 0,995 toků a kanály Součtový 1,000 1,208 2,140 2,638 3,293 3,600 5,134 5,633 6,696 7,907 8,642 9,012 9,970 10,435 9,955 9,437 9,019 9,006 9,053 9,473 9,720 9,667 Zpětný 0,103 0,125 0,221 0,273 0,341 0,372 0,531 0,583 0,693 0,818 0,894 0,932 1,031 1,079 1,030 0,976 0,933 0,932 0,936 0,980 1,005 1,000 Součtový index : rok 1971 = 1,000 ZpětnýZpětný index : rok 2017 = 1,000 16

19 PROGNÓZA VÝVOJE STAVEBNICTVÍ Stavebnictví patří mezi významná odvětví ekonomiky a stavební produkce je považována za indikátor jejího vývoje. Vzestup stavební produkce je závislý na politických rozhodnutích vlády a parlamentu, a to jak v oblasti veřejných zakázek financovaných ze státního a obecních rozpočtů, tak v oblasti legislativy, daní, sociální politiky apod. Stavebnictví má ve své realizačně produkční fázi široké vazby na straně vstupů, kde přejímá produkty řady dalších výrobních odvětví národního hospodářství, ale i na straně výstupů, neboť je dodavatelem stavebních děl a prací pro výrobní i nevýrobní sféru, občany, instituce a další uživatele. Stavebnictví kopíruje trendy ekonomiky s tím, že se změny ve výkonnosti projevují výrazněji. Jde o sektor, který je významově plně srovnatelný s ostatními hlavními hospodářskými sektory, jako jsou energetika, zpracovatelský průmysl, doprava apod. Stavebnictví (a s ním spojená investiční výstavba) přitom v dlouhodobém horizontu přispívá k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí (např. napojení na dopravní infrastrukturu, zvýšení ekonomického rozvoje regionů), vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích (růstu tržeb a pracovních příležitostí jak po dobu výstavby, tak zejména užíváním stavebního díla během jeho životnost), udržování sociální stability apod. Významným specifikem stavebnictví je značný (cca 50 %) podíl investic z veřejných prostředků. S ohledem na to, že nenabízí produkty krátkodobé a přímo zcela nezbytné spotřeby pro obyvatelstvo, je závislé na poptávce po dlouhodobějších investicích a na potřebách a možnostech stavebníků investovat do nových staveb nebo provádět včasnou údržbu či modernizaci stávajících staveb. Ukazatelem vypovídajícím o postavení stavebnictví v ekonomice je podíl na tvorbě HDP. Podíl stavebnictví ČR na HDP (5,6%) Na trajektorii vývoje vládní investiční politiky v ČR je zřejmý pokles podílu na HDP od roku 2009, který byl vystřídán růstem až v letech 2014 a Tento vývoj přispěl k ekonomické recesi ČR v letech , ve stavebnictví však trval podstatně déle, v létech Stavebnictví dosáhlo v letech vrcholu z hlediska objemu celkové produkce a také z hlediska tempa růstu. Bylo to způsobené vysokou poptávkou soukromého (bytová výstavba, průmyslová výstavba, kancelářská a obchodní výstavba) i veřejného sektoru (dopravní stavby, vodohospodářské stavby). Odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí, která započala v roce 2008, nejen u nás, ale v celé EU. 17

20 18

21 Multiplikační efekt stavebnictví Stavebnictví má ve své produkční činnosti řadu vazeb na jiná odvětví, jako na dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, dopravy, služeb apod. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace, dochází v produkci stavebnictví k větším či menším vyvolaným zakázkám vůči dodavatelům a při růstu produkce subdodavatelů k významnému multiplikačnímu efektu. Kvantifikace multiplikátorů vychází z údajů Národních účtů ČSÚ. Příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 3,3. Znamená to konkrétně, že každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce v podobě stavebních investic vyvolává v daných letech (včetně transformační role zahraničního obchodu) celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním hospodářství ve výši 3,2 3,3 mld. Kč. To lze pak ze širšího národohospodářského hlediska brát jako určitou informaci o tom, k jakému zvýšení celkové produkce v národním hospodářství dojde, zvýší-li se v určitém větším rozsahu i stavební investice. Prostřednictvím veřejných stavebních zakázek lze výrazně ovlivnit ekonomický růst a zaměstnanost a tato role stavebnictví může být v rámci hospodářské politiky spolehlivě využívána. Konkrétně se mezi sledovanými odvětvími české ekonomiky z tohoto celkového multiplikačního, resp. konjunkturně-stimulačního pohledu, nachází stavebnictví na místě. Jestliže se však příslušné propočty provádí jen ve vztahu k tuzemským dodávkám pro výrobní spotřebu (tzn. po vyloučení mezispotřeby z dovozu), pak je stavebnictví ve vyvolávaném efektu v porovnání s ostatními obory hospodářství jednoznačně na prvním místě, má největší přímý a bezprostřední vliv na tuzemskou produkci. K téměř totožným zjištěním dospěl Rýnsko-Westfálský institut pro výzkum hospodářství se sídlem v Essenu, který vypracoval a zveřejnil studii ke kvantifikaci multiplikačních efektů a vlivu na zaměstnanost ve vztahu na investice do stavebnictví. RWI na základě zadání Spolkového institutu pro výzkum stavebnictví, městského rozvoje a vlivů na zaměstnanost zkoumal vliv dodatečné investice ve výši 1 mld. EUR na národohospodářskou produkci a zaměstnanost. Současně byly vyjádřeny i fiskální efekty takovéhoto dodatečného (investičního) požadavku. Výpočty byly provedeny odděleně pro pět vymezených stavebních segmentů stavební produkce - rodinné domy, vícebytové domy, občanská výstavba, průmyslová výstavba, inženýrské stavby. Stavební investice ve výši 1 mld. EUR přispívá v rámci celkového hospodářství k růstu dodatečné vyvolané výroby mezi 2,359 a 2,592 mld. EUR, včetně 1 mld. EURO stavební investice je tedy nárůst produkce v národním hospodářství 3,4 3,6 mld. EUR (podle toho o jaký segment stavění se jedná). Dodatečný vliv na zvýšení zaměstnanosti se pohybuje mezi a osobami, příjem státu prostřednictvím daní a (nevyplacených) sociálních dávek dosahuje výše okolo 408 mil. EURO. 19

22 Velmi významné a stále nedoceněné jsou multiplikační účinky stavebnictví, ať již jde o ekonomické, sociální a environmentální přínosy i zaměstnanost. Jde také o využití potenciálu malých a středních firem, synergického efektu jejich spoluúčasti na velkých projektech i vliv velkých stavebních společností na uplatňování progresivních metod. Závěry, návrhy na opatření Jedním z nejvýraznějších problémů, které se na hospodářských výsledcích ČR v minulých letech podepsaly, je situace ve stavebnictví. Negativně ji ovlivnila zejména příliš pomalá výstavba inženýrské infrastruktury. Dlouhodobě je v této oblasti Česká republika mezi evropskými státy jedna z nejméně efektivních, proto musí pokračovat systémové kroky i manažerská opatření směrem k akceleraci rychlosti výstavby. Zejména dopravní infrastruktura hraje zásadní roli v regionálním rozvoji a pozitivně ovlivňuje i podnikatelské prostředí. Proto je potřeba klást větší důraz na spojení v rámci evropské páteřní dopravní sítě a na moderní technologie v dopravě. Od počátku ekonomické krize v roce 2008 klesal objem stavební produkce a rozdíl s vyspělou Evropou se nesnižoval, ale naopak zvyšoval. Mezi 19 zeměmi EU, členy Euroconstructu, bylo české stavebnictví svými výsledky za konjunkturní období na 6. místě, za období kleslo na 15. místo. V materiálu jsou analyzovány faktory ovlivňující poptávku jako důležitý prvek podmiňující obnovu a oživení růstu stavebnictví. Je zřejmé, že za předchozí období se zvýšila potřeba zrychleného budování komunikační sítě, výstavba nových objektů, rekonstrukce, opravy a údržba stávajících. Pojednává o tom kapitola o tendencích a trendech v jednotlivých oborech výstavby, která je zaměřena na specifikování potřeb, jejichž realizace by byla žádoucí do roku 2020 a také kapitola o finančních zdrojích, které jsou v současné době známé a měly by do roku 2020 zůstat k dispozici. Bilanční úvaha, ve které je souhrnný výhled potencionální potřeby do roku 2020, je finančním vyjádřením ně na základě všech nashromážděných údajů. Ta byla provedena jednak oceněním potřeby v těch sektorech, kde bylo možno exaktně vyčíslit množství (bytová výstavba, dopravní infrastruktura), dále na základě informací nejvýznamnějších veřejných zadavatelů o připravených investičních záměrech, eventuálně programech (energeticky úsporné stavby, vodohospodářské stavby, rekonstrukce památek). U zbývajících, tj. občanská výstavba a výrobní budovy, byla finanční částka vypočtena podle poměrného (procentního) podílu v letech na základě odhadnuté odchylky podle reálné potřeby. S ohledem na nedostatečný podíl oprav a údržby z celkového objemu stavební výroby a z nutnosti jej postupně zvyšovat, bylo odvozeno jeho celkové finanční ocenění. Veškeré ceny jsou vztaženy k současné cenové úrovni. Vypočtená celková poptávka (zásoba práce) do roku 2020 činí mld. Kč = 3,2 bil. Kč. 20

23 Reálného nárůst stavební produkce do roku 2020 byl proveden na základě úvahy o očekávaném meziročním poklesu v roce 2016, stagnaci v roce 2017 a pak následném postupném meziročním nárůstu cca 5%, což je výrazně pomalejší nárůst oproti období , kdy byl v rozpětí 7,2 11,3%. Takto stanovené finanční i kapacitní možnosti činí maximálně mld. Kč = 2,3 bil. Kč. Dle tohoto porovnání vychází nadbytek vypočtené poptávky nad odhadnutými možnostmi ve výši 937 mld. Kč, tj. 41%. Je tudíž zřetelné, že i při možných nepřesnostech ve výpočtech nebo odhadech je zde dostatečná zásoba práce, která nebude pokryta ani při předpokládaném optimistickém vývoji. Jak bylo dříve popsáno, jedná se o teoretickou potřebu stavebních prací jak ve věcném, tak finančním vyjádření. Ta nemůže být pokryta zejména z důvodu přípravy staveb, zajištění jejich profinancování, a to jak z veřejných, tak privátních zdrojů i finančních prostředků z evropských fondů, ale ani dostatečnou kapacitou dodavatelských firem jak kvalifikované pracovní síly, tak svým technickým a technologickým vybavením. Kromě toho existuje celá řada rizik a možného omezení vývoje, která jsou v dokumentu podrobně popsána, jejichž působení může nepříznivě ovlivnit jak výši zásoby práce, tak i finanční nebo kapacitní možnosti. Návrhy na nezbytná opatření ze strany státu: udržet sílící ekonomický vývoj, zvyšování konkurenceschopnosti státu vytvořit dlouhodobé koncepce a strategie státu na základě těchto dokumentů zpracovat bytovou politiku a reálnou dopravní strategii zpracovat koncepci sociálního bydlení vypracovat a pravidelně aktualizovat seznam prioritních staveb, včetně harmonogramu jednotlivých etap přípravy staveb a zhodnocení možných rizik pravidelně na úrovni vlády vyhodnocovat materiál zpracovaný MD Přehled přípravy staveb s plánovaným zahájením a stavebními náklady nad 300 mil. Kč (viz usnesení vlády 430 ze dne ) změnou legislativy zajistit zjednodušení a urychlení investorské přípravy, povolování staveb, udržet dostatečné finanční pokrytí přípravy zajistit dostatek finančních zdrojů ve státním rozpočtu pro investice a zabezpečit plné vyčerpání evropských fondů věnovat se intenzivně rutinního zavedení metody BIM do praxe stavebního průmyslu při projektování, výstavbě i provozování rozvinout ve stavebnictví proces digitalizace v rámci programu Stavebnictví 4.0 zavést institut státní expertizy zpracovat návrh politiky státu v oblasti vzdělávání, preferovat technické obory rekonstruovat systém učňovského školství se zapojením podnikatelských subjektů včetně motivačních aspektů vytvořit integrované ministerstvo jako zodpovědného partnera za sektor výstavby v celé šíři jeho problematiky sps@sps.cz 21

24 BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČR V LETECH Základní údaje o bytové výstavbě za Českou republiku a jednotlivé kraje lze získat z údajů ČSÚ (pro rok 2016 jsou to předběžné údaje, pro rok 2015 byly předtím předběžné údaje nahrazeny definitivními). Podrobné údaje ú o bytové výstavbě až do úrovně jednotlivých obcí za roky obsahují publikace ÚRS PRAHA, a.s., (většinou na webu ČSÚ), za roky jsou běžně k dispozici pouze celkové objemy dokončených bytů (a z toho bytyy v rodinných demech), ovšem jejich propojením s daty o vývoji obyvatelstva lze sledovat a analyzovat změny v rozmístění nové bytové výstavby v podrobném územním detailu (obce a jejichh uskupení až po okresy) DLOUHODOBÝ VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY Bytová výstavba celkem Počet dokončených bytů Komunální (státní), podniková a ostatní Družstevní bytová výstavba Byty v rodinných domech včetně nástaveb a přístaveb

25 Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století (maximum bylo dokončených bytů v roce 1975), klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončených bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995, kdy bylo dokončeno pouze bytů, což představovalo 1,26 bytů na obyvatel středního stavu. Počet dokončených bytů podle druhu stavby Rok Počet dokončených bytů celkem abs. na obyvatel stř. stavu v rodinných domech v bytových domech v tom v nástavbách a přístavbách k rodinným domům k bytovým domům Absolutně v DPS a domovech - penziónech v neby- tových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Ind.2016/15 108,9 x 104,8 122,7 96,3 88,1 200,7 113,6 86,5 100,1 Ind.2016/14 114,1 x 104,1 140,6 101,8 81,7 100,0 148,3 125,4 105,1 Ind.2016/07 65,6 x 85,7 49,7 45,3 55,4 51,5 91,3 60,2 52,8 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 23

26 V dalších letech po roce 1995 docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno bytů (4,02 bytů na obyvatel), což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 25 let. K tomuto maximu v daném roce ovšem do značné míry došlo i díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno , resp bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku V roce 2010 už bylo dokončeno pouze bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen bytů (78,6 % předchozího roku, 68,7 % roku 2007), v roce 2012 se dokončilo bytů (sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007) a v roce 2013 pouze dokončených bytů (88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku 2007). Rok 2014 zaznamenal další pokles na dokončených bytů (2,28 bytů na obyvatel), tj. 94,9 % předchozího roku a současně pouze 56,1 % roku Teprve rok 2015 znamenal nárůst počtu dokončených bytů na bytů (2,38 bytů na obyvatel), tj. 104,8 % předchozího roku, i když stále ještě pouze 60,25 % roku V roce 2016 došlo k dalšímu růstu na bytů (2,59 bytů na obyvatel, 114,1 % předchozího roku, 65,6 % roku 2007). Od roku 1997 do roku 2016 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem bytů, tj ročně v dlouhodobém průměru 20 let. Z celkového počtu dokončených bytů v roce 2016 bylo zkolaudováno bytů v nových rodinných domech (53,3 %) a bytů v nových bytových domech (33,3 %). Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 786 bytů v rodinných domech (2,9 % všech bytů) a bytů v bytových domech (3,7 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (273 bytů), byty v nebytových budovách (669 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (991 bytů). Modernizací bylo získáno bytů. Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. dlouhodobě průměrně 3 až 3,5 roku u bytů v nových rodinných domech, 2 až 2,5 roku u bytů v nových bytových domech, cca 5 let u nástaveb a přístaveb k rodinným domům a cca 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům. Rozdíly jsou dány zejména finančními možnostmi a problémovostí s rozestavěností u různých typů stavebníků. Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima bytů, z toho bytů (47,9 %) v nových rodinných domech a (34,9 %) v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 ( bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech už v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), byty v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), byty v nebytových budovách v roce 2009 (2 458 bytů), byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizované byty v roce 2006 ( bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech , začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje. 24

27 Počet zahájených bytů podle druhu stavby (zkráceno o roky ) Rok Počet zahájených bytů celkem abs. na obyvatel stř. stavu v rodinných domech v bytových domech v tom v nástavbách a přístavbách k rodinným domům k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů , , , , , , , , , , , , , , , , , Ind.2016/15 103,2 x 115,6 85,7 104,7 89,7 81,3 94,2 99,2 106,4 Ind.2016/14 111,8 x 127,5 88,2 105,9 119,1 53,3 98,3 172,5 100,9 Ind.2016/07 62,2 x 75,6 38,4 57,8 86,7 71,0 71,1 93,4 48,5 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v letech v důsledku recese české ekonomiky bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 bytů a v roce 2013 pouze 87,6 bytů. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužovala doba výstavby a současně se zmenšovala zásoba rozestavěných bytů. Proto bylo v roce 2014 dokončeno ještě méně bytů než v roce V roce absolutně Počet modernizovaných bytů 25

28 2014 bylo zahájeno bytů (102,0 % dokončených), v roce 2015 bylo zahájeno bytů (105,1 % dokončených). V roce 2016 bylo zahájeno bytů, cože je více než v jednotlivých letech 2012 až 2015, ale už zase pouze 99,6 % dokončených bytů a pořád ještě pouze 62,2 % bytů, zahájených v roce Z celkového počtu zahájených bytů v roce 2016 bylo bytů v nových rodinných domech (58,3 %) a bytů v nových bytových domech (21,6 %). Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno bytů v rodinných domech (4,8 % celkového počtu bytů) a bytů v bytových domech (5,9 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (387 bytů), byty v nebytových budovách (1 540 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (640). Dále byla zahájena modernizace bytů. Proti předchozímu roku 2015 došlo k mírnému absolutnímu nárůstu celkového počtu zahájených bytů (o 3,2 %), hlavně díky nárůstu nových bytů v rodinných domech (o 15,6 %) a mírnému nárůstu počtu bytů v nástavbách a přístavbách v rodinných domech (o 4,7 %), ostatní formy staveb zaznamenaly pokles, nejzávažnější je pokles počtu bytů v nových bytových domech (o 14,3 %), což ukazuje na závažné problémy ve stavebnictví. U ostatních druhů staveb počty z roku na rok dosti značně kolísají. Bytová výstavba v krajích v letech Dokončená bytová výstavba v krajích odráží rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, odlišnou výchozí situaci v roce 1989 (danou rozdílnou podporou regionů před rokem 1989), dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby, a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu změn celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Základními faktory jsou přitom změny v situaci v Praze, vliv nové bytové výstavby v suburbiích, která se projevuje hlavně ve Středočeském kraji a v různé míře v dalších krajích, a nakonec změny v postavení jednotlivých krajů. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu) dosáhlo v roce 2016 hlavní město Praha (4,79 bytů na obyvatel) a na dalším místě Středočeský kraj (3,64). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na obyvatel. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2016 (0,95), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období (1,18) měl Ústecký kraj, a to především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,71 bytů na obyvatel v letech ). Tento kraj měl jak v celém období , tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96), ale v roce 2014 už zase až na desátém místě, v roce 2015 na devátém místě a v roce 2016 na jedenáctém místě. Výstižným ukazatelem je vzájemný poměr mezi podílem kraje na obyvatelstvu (podle nejnovějších publikovaných údajů k ) a na nové bytové výstavbě. Ukazuje zcela jednoznačně, že absolutně, ale i relativně nejvíce se staví ve třech krajích: v Praze, Středočeském a Jihomoravském, tedy ve dvou nejvýznamnějších centrech a v jejich zázemí. 26

29 Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají, zejména v souvislosti s dokončováním jednotlivých větších developerských projektů v konkrétních lokalitách. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). Téměř všechny kraje zaznamenaly ještě v roce 2014 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku, s jedinou výjimkou Prahy a dále málo významných změn v Olomouckém a Zlínském kraji (malé nárůsty při malém základě). V roce 2015 zaznamenalo nárůst 9 krajů ze 14, nejvíce Středočeský kraj a Praha a v roce 2016 rovněž 9 krajů, nejvíce Plzeňský, Liberecký, Pardubický, Olomoucký a pak teprve Praha (to je další důkaz kolísání počtu bytů z roku na rok při relativně malých objemech). Počet dokončených bytů podle krajů Kraj Počet obyvatel Počet dokončených bytů Intenzita bytové výstavby Podíl bytů v rodinných absolutně % z ČR domech vč. nástaveb abs. % z ČR Hlavní město Praha , ,0 22,6 20,8 4,08 7,87 4,79 14,7 9,7 9,2 Středočeský kraj , ,1 20,6 19,4 4,32 7,24 3,64 71,6 60,1 83,2 Jihočeský kraj , ,0 5,0 4,6 2,72 3,31 1,95 63,3 66,1 75,9 Plzeňský kraj , ,8 4,6 5,7 2,95 3,42 2,70 56,0 53,0 61,0 Karlovarský kraj , ,9 1,3 1,8 1,80 1,78 1,69 55,9 64,5 55,3 Ústecký kraj , ,4 2,8 2,9 1,18 1,40 0,95 62,7 63,3 77,8 Liberecký kraj , ,5 2,9 2,9 2,33 2,77 1,79 55,4 53,4 67,0 Královéhradecký kraj , ,8 4,3 3,9 2,48 3,26 1,93 59,0 49,3 70,8 Pardubický kraj , ,7 4,5 4,5 2,64 3,67 2,37 61,5 56,6 69,3 Kraj Vysočina , ,6 4,0 3,5 2,58 3,28 1,90 67,6 64,9 84,9 Jihomoravský kraj , ,7 14,4 14,1 3,18 5,30 3,27 51,2 35,8 50,0 Olomoucký kraj , ,2 4,2 4,9 2,31 2,76 2,11 58,1 51,2 59,4 Zlínský kraj , ,7 4,0 3,6 2,27 2,82 1,67 66,8 54,8 71,2 Moravskoslezský kraj , ,4 4,7 7,7 1,71 1,57 1,73 72,9 78,2 76,6 Česká republika , ,0 100,0 100,0 2,76 4,03 2,59 54,5 45,0 56,2 Pozn. V letech 1997 a 1998 bez bytů dokončených v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penzionech, bez bytů v nebytových budovách a bez bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů Zahajovaná bytová výstavba má schopnost rychleji zareagovat na vznik a ukončení krize. Proto už v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 mělo ze 14 krajů osm krajů růst, z toho nejvíce Praha (+ 33,7 %) a Jihomoravský kraj (+30,0 %). Vývoj pokračoval v roce 2015, kde mělo 9 krajů růst vůči přechozímu roku, nejvíce Praha a Středočeský kraj, u ostatních krajů se ale projevuje kolísání z roku na rok. V roce 2016 mělo růst vůči 27

30 předchozímu roku 10 krajů, ale nejvíce Jihočeský, Královéhradecký a Plzeňský. To ukazuje jednak kolísání počtu zahájených bytů při relativně malých objemech bytů v jednotlivých krajích, ale zejména důsledek propadu zahájených bytů v bytových domech. Zvláště alarmující je situace v Praze, kde se počet zahájených bytů propadl na téměř na polovinu (z bytů v roce 2015 na bytů v roce 2016, tj. na 52,8 %). V údajích se výrazně odráží složení bytové výstavby, zejména poměr mezi byty v rodinných a bytových domech. Zvýšení počtu zahájených bytů v roce 2014 se týkalo hlavně krajů, které obsahují vyšší podíl bytů v bytových domech (vliv obratu chování stavebních firem) a nižší podíl rodinných domů (pokračoval propad vlivem setrvačnosti chování jednotlivých stavebníků). V roce 2015 se to už částečně narovnalo, podíl zahajovaných bytů v rodinných domech se zvyšoval. V roce 2016 měl největší vliv propad zahájených bytů v bytových domech (pokračující krize stavebnictví), a proto růst zaznamenaly kraje s vyšším podílem bytů v rodinných domech. Stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je však nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na obyvatel středního stavu) měly v roce 2014 i 2015 stejné kraje jako u dokončených bytů, na prvních třech místech byla Praha (3,58 bytů na obyvatel v roce ,14 v roce 2015), Středočeský kraj (3,24 3,56) a Jihomoravský kraj (3,12 3,27), všechny ostatní kraje měly intenzitu zahajované bytové výstavby pod 3,00 bytů na obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,24 1,25). Rok 2016 znamenal výraznou změnu, Praha se propadla až na osmé místo (2,16 bytů na obyvatel), na prvním místě je tedy Středočeský kraj (4,16), na dalších místech hodnotu 3,00 překonaly kraje Plzeňský (3,76), Jihomoravský (3,21) a Jihočeský (3,10). Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V devatenáctiletém průměru zde bylo dohromady dokončeno více než 10 bytů na obyvatel (v okrese Praha-západ 10,37, v okrese Praha-východ 9,83). V období přitom byla bytová výstavba intenzivnější v okrese Praha-západ (21,97 v roce 2007) nežli v okrese Praha-východ (15,67 v roce 2007). V období se situace obrátila ve prospěch okresu Praha-východ (14,66 v roce 2009, 8,70 v roce 2013, 6,61 v roce 2014, 7,39 v roce 2015) oproti okresu Praha-západ (11,60 v roce 2009, 7,37 v roce 2013, 4,82 v roce 2014, 4,37 v roce 2015). Velký rozsah bytové výstavby v okolí Prahy (a dále i Brna), který je projevem suburbanizace, je patrný v porovnání s dalšími okresy v pořadí, kterými jsou okresy Beroun (6,83 v roce 2008, 4,65 v roce 2014, 3,79 v roce 2015) a Brno-venkov 28

31 (7,72 v roce 2007, 4,44 v roce 2014, 4,42 v roce 2015). Suburbanizace se projevuje i v zázemí dalších významných regionálních center a dále v širším zázemí Prahy. Nejnižší intenzitu dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na obyvatel) v průměru devatenáctiletého období i v roce 2012, 2013, 2014 a 2015 byl okres Most (0,65 za roky , 0,72 v roce 2015), dalšími okresy s velmi nízkou intenzitou (mírně nad hranicí jednoho dokončeného bytu na obyvatel) jsou okresy Karviná, Chomutov, Ústí nad Labem, Teplice, Sokolov, Děčín, Louny, Ostrava-město a další. Z hlediska správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti (SO ORP) je obraz podobný, jenom přesnější. Protože se zmenšující se velikostí územní jednotky rozsah bytové výstavby z roku na rok silně kolísá (např. v důsledku dokončování rozestavěných obytných souborů), je vhodnější uvádět údaje alespoň za několikaleté období. V letech byla nejintenzivnější výstavba v obvodu Říčany (8,32 bytů na obyvatel průměrně ročně), na dalších místech byl obvod Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (8,11), Pohořelice (6,69), Černošice (5,90), Lysá nad Labem (5,84), Beroun (5,37), Šlapanice (5,35), další měly méně než 5,00. Je patrné, že se jedná u suburbanizované zázemí Prahy a Brna, v dalším pořadí jsou obvody v zázemí dalších regionálních center. Nejnižší intenzitu měl obvod Bílina (0,39) a Týn nad Vltavou (0,34), vlivem Temelína, na dalších místech byly obvody v severních Čechách a na severní Moravě nebo v periferních venkovských prostorech. Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období postavilo v šesti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli (včetně Prahy), kde dokončených bytů tvoří přes čtvrtinu celostátního objemu (26,1 %). V relativním vyjádření se nejintenzivněji v letech stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,60 bytů na obyvatel. O málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 100 tis. a více obyvatel (3,33), 2-5 tis. obyvatel (3,32) a tis. obyvatel (3,27). Pro rok 2015 je pořadí trochu jiné: nejvíce města 100 tis. a více obyvatel (32,22), obyvatel (3,00), 1-2 tis. obyvatel (2,91), do 500 obyvatel (2,85). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s tis. obyvateli (1,68 za 19 let, 1,60 v roce 2016) a zejména s tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 19 let pouze 1,55 a v roce 2015 pouze 0,97 bytů na obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů, tj. regionů výrazně podporovaných před rokem 1989, což vedlo k vytvoření značné zásoby bytů. Uvedené údaje napovídají, že základním faktorem rozmístění bytové výstavby je sídelní a urbanistická struktura státu. Proto jsou údaje o bytové výstavbě v obcích připravena podle tohoto členění. Města (a 3 obce) s více než 5 tis. obyvateli jsou členěna podle statutu (hlavní město, krajská města, ostatní statutární města) a dále podle populační velikosti. Ostatní obce a města s méně než 5 tis. obyvateli jsou členěna na suburbanizované obce a ostatní. K tomu byla využita klasifikace obcí podle prací Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vymezující suburbanizované obce v zázemí měst s a více obyvateli. 29

32 Počet dokončených bytů podle sídelní a urbanistické struktury Města, obce Počet obyvatel Počet dokončených bytů absolutně % z ČR Intenzita bytové výstavby Podíl bytů v rodinných domech včetně nástaveb abs. % z ČR Praha , ,0 22,6 20,8 4,04 7,87 4,13 15,0 9,7 10,7 Krajská města , ,7 15,3 12,6 2,44 4,01 1,99 31,0 26,5 27,8 Ostatní statut. města , ,8 2,4 2,9 1,08 1,34 1,04 45,3 39,4 46,6 Města s tis. obyv , ,5 5,4 4,1 1,59 2,27 1,07 48,8 36,6 61,0 Města s tis. obyv , ,6 7,6 6,1 2,24 3,27 1,59 46,2 37,3 56,5 Města/obce s 5-10 tis. obyv , ,3 8,3 7,9 2,77 3,6 2,05 56,2 52,5 71,3 Suburbanizované obce , ,4 21,4 22,7 5,25 7,26 4,08 82,5 77,7 86,7 Ostatní venkovské obce , ,8 17,0 23,0 2,36 2,66 2,13 75,8 70,5 88,4 Česká republika celkem , ,0 100,0 100,0 2,77 4,03 2,38 54,5 45,0 58,6 Bytová výstavba dosahuje dlouhodobě nejvyšších intenzit v suburbanizovaných obcích, tj. v obcích, ležících v blízkém zázemí velkých a středních měst, do kterých se cíleně přesouvá část obyvatel měst (intenzita byla 5,25 v celém období , i když pouze 4,08 bytů na obyvatel v roce 2015). Na druhém místě z dlouhodobého hlediska je Praha (intenzita 4,04 v celém období ), která se ale v roce 2015 dostala na první místo v rámci uvedených kategorií (4,13 v roce 2015), kdežto v předchozím roce byla druhá po suburbánních obcích (4,03 bytů na obyvatel). Nejnižší intenzita bytové výstavby je v ostatních statutárních městech (1,04-1,08) a v městech s tis. obyvateli (1,07-1,59). Příčina je jasná: v 70-tých letech byly v těchto městech vybudovány nové továrny v rámci industrializace všech okresů, na ně byla navázána výstavba panelových sídlišť a do nich se přistěhovalo velké množství obyvatel venkova. Tím vznikla značná zásobárna bytů, která snižuje potřebu nové výstavby. V současné době se významná část obyvatel těchto měst vrací zpět na venkov, ovšem diferencovaně, ve většině případů na příměstský venkov v zázemí měst (suburbanizované obce). 30

33 Bytová výstavba v obcích v letech V průběhu období byl alespoň jeden byt postaven v obcích, které představují celkem 97,6 % z celostátního úhrnu obcí (6 253 k ), žádný byt tedy nebyl podle údajů ČSÚ dokončen pouze ve 150 obcích. V necelé polovině obcí (48,2 %) byl postaven méně než jeden byt průměrně ročně, pět a více bytů ročně bylo dokončeno v 868 obcích (13,9 % obcí), 10 a více bytů v 432 obcích (6,9 %) a 100 a více bytů pouze v 16 obcích. Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (92 653, tj bytů průměrně ročně), v Brně (24 261, tj ročně) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy (2 418, tj. 127 bytů ročně), rychle rostoucí významná obec pražské suburbánní zóny, která se stala městem. Za okresním městem Prostějov, posledním krajským městem Karlovy Vary a dalším okresním městem Kolín je dále na 16. místě Hostivice, rovněž u Prahy (2106, tj. 111 bytů ročně), kde však bývalý rozvoj už skončil (jen 3 dokončené byty v roce 2015). Další obec, která není okresním městem ani ORP, je až obec Milovice (1677, tj. 88 bytů ročně) na 22. místě a Roztoky (1255, tj. 66 bytů ročně), opět u Prahy, na 32. místě. Z relativního hlediska měla za celé období nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (68,07 bytů na obyvatel průměrně ročně). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Herink, Trnová, Květnice, Bašť, Svémyslice, Chýně, Zlatá, Zlonín, Nehvizdy, Předboj, Jesenice, Šestajovice, Křenice, aj.), v zázemí dalších regionálních center 31

34 (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). Vysoká intenzita nové bytové výstavby se ale kromě toho vyskytuje v některých rekreačních obcích, které se vyznačují vysokým počtem dokončených bytů, většinou ve formě apartmánů a současně nízkým počtem obyvatel (což zvyšuje hodnoty relativního ukazatele). Patří sem např. Ostružná (48,11 bytů na obyvatel průměrně ročně) v okrese Jeseník, Říčky v Orlických horách, Boží Dar, Špindlerův Mlýn, Loučná pod Klínovcem, Lipno nad Vltavou a další. V roce 2015 bylo absolutně nejvíce bytů dokončeno v Praze (5 211 bytů), v Brně (1 188 bytů), Ostravě, Plzni, v Českých Budějovicích, Olomouci. Za těmito krajskými městy následuje statutární město Kladno, další krajská města Hradec Králové a Pardubice a město Milovice ( místo, 182 bytů). Na 11. místě je obec Nehvizdy u Prahy, kde v současné době probíhá intenzivní výstavba nových bytů, zejména v rodinných domech (95 bytů v roce 2014, 154 bytů v roce 2015). Kartogram ukazuje, že i v roce 2015 byla většina nové bytové výstavby realizována ve městech a suburbanizovaných prostorech kolem nich, v některých případech i v rekreačních obcích. Poměrně značné množství nových bytů v jednotlivém roce je však dokončeno i v malých obcích mimo urbanizované prostory, ve vazbě na jejich polohu a místní podmínky rozvoje. Alespoň jeden byt byl v roce 2015 dokončen v obcích (57,2 % obcí), pět a více bytů ročně bylo dokončeno v 930 obcích (14,9 % obcí), 10 a více bytů v 359 obcích (5,7 %) a 100 a více bytů v 17 obcích, kromě výše uvedených ještě ve městech Králův Dvůr, Liberec, Zlín, Opava, Znojmo a v obci Moravany, ležící v bezprostředním sousedství Brna. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Zlonín v okrese Praha-východ (37 bytů, které však představují intenzitu 82,22 bytů na obyvatel), díky výstavbě rodinných domů v suburbánní obci. Na druhém místě byla rekreační obec Boží Dar (intenzita 79,65, ačkoliv se jedná o pouhých 18 bytů). Na dalších místech jsou jednak významné suburbanizované obce Nehvizdy (3. místo, intenzita 62,25), Nupaky (6. místo, 46,7) u Prahy a Moravany (9. místo, 40,98) u Brna, jednak obce s velmi malým počtem obyvatel, kde na úrovni podrobnosti jednotlivých let a jednotlivých obcí intenzita bytové výstavby velmi silně kolísá a občas dosahuje v jednotlivém roce vysokých hodnot jenom kvůli malému počtu obyvatel a nějaké jednorázové akci. Proto je zásadně vhodné intenzitu uvádět za celé období , kde se vyrovnává alespoň kolísání v čase, i když problém malého počtu obyvatel zůstává mueller@urspraha.cz 32

35 VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP - STAV Stavební podniky dle objemu tržeb podniky stavebních hmot dle objemu tržeb TRŽBY za TRŽBY Rentabilita stav. IČO Podnik IČO Podnik v tis. Kč tržeb činnost z tržeb v % TRŽBY v tis. Kč Rentabilita tržeb Metrostav a.s.* ,9 96, LB MINERALS, s.r.o , EUROVIA CS, a.s ,3 78, ZAPA beton, a.s , Skanska a.s ,2 100, GOLDBECK Prefabeton, s.r.o , STRABAG a.s ,3 81, BAUMIT, spol. s r.o , HOCHTIEF CZ a.s ,8 89, P-D Refractories CZ, a.s , SWIETELSKY stavební s.r.o ,7 96, Wienerberger cihlářský průmysl, a. s , IMOS Brno, a.s.* ,6 98, HELUZ cihlářský průmysl, v.o.s , S u b t e r r a a.s ,5 100, Technistone, a.s , Porr a.s ,9 94, CS-BETON, s.r.o , PSJ, a.s ,3 98, DITON s.r.o ,6 *údaje z konsolidované úč. závěrky Po sedmi letech hluboké krize tak v roce 2014 a 2015 dosáhlo stavebnictví růst produkce s příznivým dopadem na ekonomiku firem. Toto oživení nepokračovalo následujícím období. V roce 2016 klesla stavební produkce o 5,9 %. Produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 0,8 %. Produkce inženýrského stavitelství se snížila o 15,9 %. (dle ČSU, stálé ceny, zveřejněno ). Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v TOP-STAV 100/ 2015 byly získány přímo od podniků, které jsme oslovili formou malé ankety. Nejen pro investory domácí i zahraniční ale i pro další účastníky stavebního procesu je TOP-STAV 100 na stavebním trhu cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. 33

36 Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků. V letošním ročníku jsou v jednotlivých TOP žebříčcích hodnoceny stavební podniky i výrobci stavebních hmot materiálů. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se SPS a časopisem Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 10 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již devatenáctého ročníku TOP STAV , který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2016, prvních 10 podniků výrobců stavebních hmot a prvních 10 podniků čtrnáctého ročníku MID TOP STAV 2015, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ, je prezentováno v uvedených tabulkách MID TOP - STAV 2015 Podniky dle objemu tržeb IČO Podnik TRŽBY Rentabilita v tis. Kč tržeb TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % TIMA, spol. s r.o. - obchodně výrobní služby * ,7 79, Froněk, spol. s r.o ,0 96, PS - MSI,a.s.* ,8 99, HTK a.s ,3 100, PRIMA, akciová společnost ,7 99, SMO a.s ,0 67, KASTEN spol. s r.o ,8 98, Niersberger Instalace, s.r.o ,1 98, DAV, a.s ,1 82, PROSTAVBY, a.s ,6 100,0 nadvornikova@urspraha.cz kunc@urspraha.cz 34

37 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ A JEHO MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY V České republice, podobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí, patří stavebnictví mezi důležitá národohospodářská odvětví, které dlouhodobě významně přispívá k celkovému růstu české ekonomiky. Stavebnictví lze proto považovat za jeden z pilířů ekonomiky, když - vytváří kolem 7 % hrubé přidané hodnoty, - zaměstnává cca 9 % osob pracujících v civilním sektoru, - po věcné stránce je hlavním strůjcem budov, staveb a ostatních stavebních fondů, které patří k hlavním součástem fixního kapitálu, jehož tvorba byla jedním z hlavních faktorů růstu výkonnosti celé ekonomiky. Nezanedbatelný byl jeho multiplikační efekt spočívající v ovlivňování poptávky po výrobcích ostatních odvětví a služeb spojených s údržbou stavebních děl. Ve struktuře produkce měly trvale dominantní postavení práce v tuzemsku a nová výstavba (včetně rekonstrukcí a modernizací) ). Stavební produkce v roce 2016 klesla meziročně reálně podle revidovaných údajů o 5,9%. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 0,8 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokless stavební produkce o 15,5 % Ještě problémovější je prognóza vývoje pro rok 2017 (a zřejmě i další roky), která vyplývá z dnes známé zadané veřejné stavební zakázky. Ta se v průběhu celého roku 2016 pohybuje v hodnotě % roku Nejvíce se propad zakázky projevujee v inženýrském stavitelství, jehož nejpodstatnějším sektorem je dopravní infrastruktura. Nedostatečná investorská příprava je v největší míře ovlivněna nevyhovující stavební legislativou, která rozhodujícím způsobem negativně ovlivňuje fázi přípravy i realizaci staveb. 35

38 V posledním období navíc došlo k výra výraznému znému rozevření nůžek mezi inženýrským a pozemním stavitelstvím. Inženýrské stavitelství se stalo prakticky nezávislé na přirozeném vývoji nabídky a poptávky po příslušné stavební aktivitě a stalo se téměř dominantně závislé na uvolnění potřebných finančn finančních ích prostředků a naplnění formálních a věcných podmínek veřejného sektoru - zdrojem jeho financování se staly téměř výlučně prostředky EU. Vývoj pozemního stavitelství daleko více respektuje přirozený vývoj trhu po bydlení, případně obchodních a podnikatelských nemovitostech. I z toho důvodu nejsou výkyvy tohoto stavebního segmentu tak zásadní. Vazba stavebnictví na hospodářský cyklus je zřejmá z grafu. Stavebnictví reaguje na cyklus ekonomiky a naopak. V předešlé kapitole Bytová výstavba je velmi detailně popsaný stav a vývoj bytové problematiky. Vzhledem k nízkému počtu zahájených bytů v roce 2016, nebude rok 2017 o mnoho lepší. Od roku 2010, 2010, kdy byl počet pracovníků ve stavebnictví na vrcholu ( pracovníků) se toto číslo stále snižuje až na hodnotu pracovníků v roce Snižuje se i podíl zaměstnanosti ve stavebnictví na celkové zaměstnanosti z 9,32 % v roce 2010 na 7,74 % v roce

39 Informaci o zásobě práce stavebních firem poskytují údaje o zakázkách, které měly firmy uzavřeny ke konci období. Ke konci 4. čtvrtletí 2016 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 18,4 tisíc stavebních zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 129 mld. Kč. Kč Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 109,6 mld. Kč a na práce v zahraničí 19,3 mld. Kč. V porovnání s 4. čtvrtletím 2015 vzrostla hodnot hodnotaa uzavřených zakázek ke konci 4. čtvrtletí 2016 o 3,1 %. Z dlouhodobého hlediska dochází k výraznému snížení hodnoty veřejných stavebních zakázek (index 4Q_2016 / 4Q_2010 je 72,8), u soukromých a zahraničních je tento index 105,8 a 101,7. Zadané veřejné stavební zakázky na stavební práce v roce 2016 V roce 2016 bylo zadáno (zveřejněna informace o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek) celkem veřejných zakázek na stavební práce (včetně zakázek na dodatečné stavební práce a dílčích zakázek, bez rámcových smluv) v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH), DPH) z toho na pozemní stavby zakázek (30,7 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (25,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby zakázek (69,3 %) v hodnotě mil. Kč (74,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Od počátku roku do konce února roku 2017 bylo zadáno 719 veřejných zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč což je o 56% více než za stejné období roku

40 Multiplikační efekt stavebních investic Stavebnictví má ve své produkční činnosti řadu vazeb na jiná odvětví, jako na dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, dopravy, služeb apod. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace, dochází v produkci stavebnictví k větším či menším vyvolaným zakázkám vůči dodavatelům a při růstu produkce subdodavatelů k významnému multiplikačnímu efektu. Jedná se o přínosy a úspory výdajů vyplývající ze vztahu: Primárně se Multiplikační efekty stavebnictví projevují: růstem nároků na počet pracovníků kromě stavebnictví i v dalších odvětvích průmyslu, dopravy, obchodu, servisů, projekce a jiných institucí a dalších aktivit, které jsou navázány na činnost ve stavebnictví a výstavbě, růstem tržeb a výkonů ve stavebnictví a v navazujících odvětvích. přínosy a úsporami finančních prostředků, vyplývající ze stavební činnosti a z činností v návazných aktivitách, ve vztahu ke státnímu rozpočtu, fondu zaměstnanosti apod. - ke státnímu rozpočtu - k zaměstnanosti - k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a lze je kvantifikovat ve vztahu: - ke stavebnictví - k průmyslu - k ostatním souvisejícím činnostem Kromě přínosů přímo navazujících na stavební procesy (tzn. od investičního záměru přes projekci, vlastní stavební práce až do předání stavebního díla do užívání), lze mezi multiplikační efekty začlenit, další přínosy spočívající: ve vytvoření podmínek pro ekonomický rozvoj regionů, v nárůstu počtu pracovních příležitostí, resp. tržeb vyvolaných užíváním stavebního díla po dobu jeho životnosti (pohostinství, ubytování, obchody, servisy všeho druhu, zdravotní a sociální služby, doprava apod.), ve zlepšení životního prostředí (snížení emisí, hluku, spotřeby PHM,), dopravně bezpečnostní situace atd. 38

41 Tyto sekundární multiplikační efekty lze např. pro oblast dopravní infrastruktury dle jejich charakteru rozdělit na: 1. Efekty vyplývající z napojení a zprůchodnění systému dálnic a rychlostních komunikací v ČR na evropskou síť budovanou v rámci EU 2. Efekty z růstu sociálně-ekonomické síly regionů ve vazbě na dopravní obslužnost 3. Efekty do životního prostředí, ekologizace krajiny a dopravy Primární multiplikační efekty lze kvantifikovat následovně: Národohospodářské efekty stavební produkce se určují na základě bilance meziodvětvových vztahů, která vyjadřuje výrobní spotřebu mezi jednotlivými výrobními odvětvími v celém národním hospodářství. Pro stavebnictví platí multiplikační účinek v rozmezí 1,4 1,7 v závislosti na druhu stavební investice. Celkový multiplikační efekt z jedné mld. Kč stavební investice v ekonomice jako celku (vč. stavebnictví) se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,0-3,2. Dopady na zaměstnanost Každý milion investovaný do výstavby generuje potřebu 2 4 pracovníků v ekonomice. V průměru lze multiplikační efekt na 1 mil. Kč stavební produkce vyjádřit takto: - pracovní místa ve stavebnictví 1,09 - pracovní místa v průmyslu 1,50 - pracovní příležitosti v ostatních návazných činnostech 0,61 Celkem 3,20 Přínosy a úspory multiplikačních efektů na 1 mil. Kč stavební produkce lze odhadovat na 0,5 mil. Kč. lupiskova@urspraha.cz kunc@urspraha.cz 39

42 VEŘEJNÉ STAVEBNÍ ZAKÁZKY Veřejné stavební zakázky představují významný okruh poptávky po produkci stavebnictví. Na celkovém rozsahu stavební produkce se podílejí cca 30-40%. Jejich pokles resp. růst významně ovlivňuje dynamiku celkové stavební produkce, ekonomiku stavebních firem zejména v oblasti inženýrského stavebnictví- Zadané zakázky V roce 2016 bylo zadáno (zveřejněna informace o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek) celkem veřejných zakázek na stavební práce (včetně zakázek na dodatečné stavební práce a dílčích zakázek, bez rámcových smluv) v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby zakázek (30,7 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (25,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby zakázek (69,3 %) v hodnotě mil. Kč (74,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Meziroční srovnání Směr výstavby Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY ,3 85,2 Z toho : Občanská infrastruktura ,7 81,6 Bytové stavby ,8 128,9 INŽENÝRSKÉ STAVBY ,6 64,4 Z toho: Dopravní infrastruktura ,8 57,5 Technická infrastruktura ,6 87,3 CELKEM ,3 68,7 Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla v roce 2016 celková hodnota zadaných zakázek o 31,3 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby o 35,6 %, v tom u dopravní infrastruktury o 42,5 %. Počet zadaných zakázek (včetně zakázek na dodateční práce) v roce 2016 meziročně klesl o 24,7 %, na pozemní stavby o 40,7 % a na inženýrské stavby o 14,4 %. V roce 2016 bylo uveřejněno oznámení o zadání 7 velkých stavebních zakázek s cenou (s DPH ) nad 1 mld. Kč 40

43 Průměrná velikost zakázky zadané v roce 2016 činila 18,2 mil. Kč, což je v meziročním srovnání 91,2 % úrovně průměrné velikosti zakázky zadané v roce Průměrná velikost zakázky Směr výstavby Index v % Mil. Kč Mil. Kč 2016/2015 POZEMNÍ STAVBY 15,2 10,6 143,7 Z toho : Občanská infrastruktura 15,3 11,0 138,9 Bytové stavby 14,1 7,0 202,2 INŽENÝRSKÉ STAVBY 19,6 26,0 75,3 Z toho: Dopravní infrastruktura 22,3 36,8 60,7 Technická infrastruktura 15,5 13,2 117,0 CELKEM 18,2 20,0 91,2 Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných v roce 2016 bylo 656 zakázek v hodnotě mil Kč, tj. 13,2 % z počtu a 29,5 % z hodnoty spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Veřejné zakázky na stavební práce získalo roce 2016 jako samostatní zhotovitelé či jako členové sdružení zhotovitelů celkem společností. Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných v roce 2016 připadlo mil.. Kč, tj. 64,7 % na zakázek zadaných samostatným zhotovitelům a mil. Kč, tj. 35,3 % na 773 zakázek zadaných 773 sdružením zhotovitelů. Meziroční srovnání Zhotovitel Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Jednotlivý zhotovitel ,9 79,1 Sdružením zhotovitelů ,1 55,4 CELKEM ,3 68,7 41

44 Největší objem veřejných stavebních zakázek v roce 2016 získala společnost EUROVIA CS, a.s. 196 zakázek za mil. Kč plus podíl z hodnoty mil. Kč získaných v 95 sdruženích. Společnosti s největším objemem veřejných zakázek rok 2016 ROK 2016 poř. ZHOTOVITEL Samostatně počet tis. Kč Ve sdružení počet sdruž. počet účast. 1 EUROVIA CS, a.s Metrostav, a.s OHL ŽS, a.s STRABAG a.s STRABAG Rail a.s Skanska a.s SWIETELSKY stavební s.r.o Porr a.s COLAS CZ, a.s AŽD Praha s.r.o Veřejné zakázky na stavební práce zadalo v roce 2016 celkem zadavatelů, toho 100 zadavatelů z vládního sektoru, 889 z municipálního sektoru a 173 ostatních zadavatelů. Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných v roce 2016 zadali zadavatelé vládního sektoru zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru zakázek v úhrnné hodnotě mi1. Kč a ostatní zadavatelé 303 zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2016 meziročně klesla u vládního sektoru o 41,5 %, u municipálního sektoru o 12,0 %, u ostatních zadavatelů o 43,8 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce 2016 meziročně vzrostl o 9,9 procentních bodů na 44,9 %, podíl vládního sektoru klesl o 8,8 procentních bodů na 50,4 %. tis. Kč 42

45 Meziroční srovnání Sektor zadavatele Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor ,5 58,5 Municipální sektor ,4 88,0 Ostatní sektor ,0 56,2 CELKEM ,3 68,7 Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2016 bylo Ředitelství silnic a dálnic, které zadalo 625 zakázek za mil. Kč, u municipálního sektoru Kraj Vysočina - 69 zakázek za mil. Kč, z ostatních zadavatelů společnost Letiště Praha, a.s. 1 zakázku za 164 mil. Kč. Největší objem zakázek mil. Kč, 14,3 % z celkového objemu zadaných zakázek v roce 2016 byl zadán na stavby na území Středočeského kraje, nejnižší mil. Kč, 2,1 % z celkového objemu zadaných zakázek pak v Karlovarském kraji. Hodnota zadaných zakázek v roce 2016 meziročně klesla ve všech krajích, nejvíce o 54,5 % v Ústeckém kraji. Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2016 klesla poprvé od roku 2008 pod 100 mld. Kč na 90,8 mld. Kč, což je v meziročním srovnání o 31,3 % a o 41,3 mld. Kč méně než v roce U zakázek na pozemní stavby činil pokles 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby 35,6 %, v tom u zakázek dopravní infrastruktury 42,5%. Segment stavebního trhu v oblasti inženýrských staveb výrazně závisí na veřejných zakázkách. V průběhu předchozích let vznikaly velké ztráty na projektových pracích pro rozvoj stavebního inženýrství. Dobrým signálem pro budoucnost je, že na konci minulého roku a na začátku tohoto roku existuje množství zakázek pro projektové práce. Na druhé straně průměrná doba do skutečného zahájení nové stavby je asi 5 let od zahájení projekční činnosti; z toho důvodu se nedá očekávat okamžitý efekt u inženýrských staveb. 43

46 Vývoj hodnoty a počtu zadaných stavebních zakázek v letech uvádí následující grafy a mapky Hodnota zadaných veřejných zakázek, inženýrské a pozemní stavby v mil. Kč PS IS celkem Lineární (PS) Lineární (IS)

47 45

48 Počet zadaných veřejných zakázek, inženýrské stavby a pozemní stavby PS IS celkem

49 47

50 Vypsané zakázky V roce 2016 bylo nově vypsáno veřejných stavebních zakázek s předpokládanou zveřejněnou hodnotou (s DPH) mil. Kč. Počet vypsaných zakázek v roce 2016 meziročně vzrostl o 20,0 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 12,4 % a u zakázek na inženýrské stavby o 24,2 %. Hodnota vypsaných veřejných zakázek na stavební práce v období roce 2016 meziročně vzrostla o 81,5 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 51,2 %, u zakázek na inženýrské stavby o 90,5 % a to, především díky nově vypsaným velkým zakázkám silniční infrastruktury. Ve stadiu zadávacího řízení bylo k podle Věstníku veřejných stavebních zakázek celkem v roce 2016 vypsaných zakázek (z nichž u 103 nebyla zveřejněna předpokládaná cena zakázky). Ze zakázek s uveřejněnou cenou je 224 zakázek s termínem doručení nabídky po Úhrnná hodnota vypsaných zakázek s uveřejněnou předpokládanou cenou dosahuje výše mil. Kč, z toho u 224 zakázek s termínem doručení nabídky po mil. Kč. V souboru zakázek ve stadiu zadávacího řízení bylo k velkých stavebních zakázek s cenou nad 1 mld. Kč s DPH. Vypsané stavební zakázky - meziroční srovnání Směr výstavby Rok 2016 Rok 2015 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY ,4 151,2 Z toho : Občanská infrastruktura ,2 151,9 Bytové stavby ,9 145,2 INŽENÝRSKÉ STAVBY ,2 190,5 Z toho: Dopravní infrastruktura ,2 209,8 Technická infrastruktura ,2 132,3 CELKEM ,0 181,5 kunc@urspraha.cz vrhel@urspraha.cz 48

51 LEGISLATIVA PRO INVESTIČNÍ VÝSTAVBU Legislativa má pro investiční výstavbu zásadní význam a mnohdy ovlivňuje její úspěšnost více než finanční zajištění. Ovlivňuje rozhodujícím způsobem přípravu i realizaci staveb. Pro investiční výstavbu je určujících několik zákonů, z nich nejdůležitější jsou zákon o územním řízení a stavebním řádu, tzv. stavební zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Existuje však řada zákonů, které na tyto zákony navazují, nebo řeší problematiku, která přípravu a realizaci staveb ovlivňují. To je také důvodem, proč jakákoliv změna základních zákonů, která vyvolává změny v navazujících zákonech, vyhláškách a nařízeních je tak komplikovaná a časově náročná. Stavební zákon Zákon v části územní řízení určuje pravidla pro umístění staveb v souladu s územními plány krajů, měst a obcí. V části stavebního řádu určuje podmínky a kritéria, za kterých lze stavbu realizovat. Současná podoba tohoto zákona je jednou z hlavních příčin, proč jsou v ČR lhůty přípravy a realizace staveb jedny z nejdelších ve světě. Proto v prohlášení současné vlády je rozhodnutí o vydání novely stavebního zákona, která sleduje dva cíle zkrácení povolovacího řízení u staveb a zavedení tzv. společného povolovacího řízení, které by mělo slučovat územní a stavební řízení a posudek EIA. Novela by měla vstoupit v platnost v polovině roku Zásadní změny v přípravě a realizaci staveb by měl přinést nový stavební zákon, jehož věcný záměr by měla vláda odsouhlasit ještě do konce roku 2016 a v platnost by měl vstoupit nejdříve v roce Vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o zcela přelomový zákon, jeho plné uplatnění lze očekávat až po roce 2020, protože bude mít patrně řadu přechodných ustanovení a jeho projednání a odsouhlasení bude ještě komplikované. Nový stavební zákon bude muset obsahovat zásady digitalizace celého procesu investiční výstavby, která bude součástí další fáze průmyslové revoluce označované jako Průmysl 4.0. Rovněž musí určit zásady pro používání moderních efektivních metod přípravy a realizace staveb jako např. metody BIM, která pravděpodobně kolem roku 2020 bude povinná pro zpracování nabídek veřejných stavebních zakázek v celé Evropě. Zákon by měl stanovit i možnost a postupně povinnost řešení žádostí o stavební povolení elektronickou cestou, kde by i vyjádření dotčených orgánů bylo vyřizováno elektronicky a tím by se významně snížilo zatížení žadatelů o stavební povolení, zkrátila by se lhůta povolování staveb a snížily by se náklady na celý proces přípravy staveb. Ukládání stavebních povolení na jedno úložiště by mělo mnoho dalších využití v celém období životního cyklu staveb. 49

52 Zákon o zadávání veřejných zakázek Je to klíčový zákon pro investiční výstavbu z prostředků státu, krajů, měst a obcí. Zákon prodělal od své 1. verze v roce 1996 mnoho změn dodatků. Tím, že zákon platí pro veřejné zakázky ve všech oborech, musí být univerzální a neodpovídá zcela jednoznačně potřebě stavebních veřejných zakázek. Při novele zákona v roce 2016 se podařilo vydat k zákonu tři zásadní vyhlášky, které vymezují problematiku investiční výstavby v oblasti přípravy a projekce staveb a zásad obchodních podmínek. Tím se situace částečně zlepšila, ale i do budoucna se bude jednat o komplikovaný zákon, u kterého více než dikce zákona ovlivňuje postup výběrových řízení výklad zákona a zásady jeho užívání. Po poslední novele zákona provedené zákonem 39/2015 Sb. nastala situace, kdy v důsledku politických tlaků bylo využíváno v převažující většině kritérium nejnižší ceny, což vedlo k vážným problémům při realizaci staveb, ale i k prudkému poklesu rentability firem, které mnohdy pracovaly se ztrátou. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který vstoupil v platnost od , odstraňuje některé vady poslední novely zákona a dává lepší podmínky pro zadavatele i zhotovitele staveb. S výhledem do roku 2020 se neočekávají žádné převratné změny ve znění zákona o zadávání veřejných zakázek, jeho působení bude vždy více ovlivněno politickým přístupem a jeho výkladem než jeho dikcí. Zákon o vlivu staveb na životní prostředí Tento zákon v současné době ovlivňuje dobu přípravy i realizace staveb nejvíce. Evropská komise vytýká České republice, že v minulosti neplnila zcela ustanovení Evropské směrnice o vlivu staveb na životní prostředí a proto zavedla s ČR správní řízení, tzv. infringement, který zatím není ukončen. Jeho důsledkem však bylo vydání novely ke stávajícímu zákonu, který zpřísňuje podmínky pro povolování staveb, zejména možností laické veřejnosti kdykoliv a opakovaně vstoupit do procesu přípravy i realizace staveb a tím stavby oddalovat, prodražovat nebo některé investiční záměry zcela vyloučit. Tato bezbřehá liberalizace zákona, který ve své pseudodemokratické podobě nepočítá vůbec s přirozeným odporem obyvatelstva připustit kolem sebe nějakou změnu, přes zanícené ochránce přírody, kterým se z jejich pohledu vytrácí člověk a jeho potřeby až po účelově založené skupiny, které využívají současného znění zákona, který nevyžaduje odbornost námitek a navrhovaných změn staveb, ke svému prospěchu. Jak by se měla vyvíjet situace v legislativě pro investiční výstavbu tak, aby došlo k vyvážení podmínek pro realizaci investic, efektivnost stavebního podnikání při zachování proporcí a podmínek pro udržitelný rozvoj stavění je obsaženo v následujících závěrech. Zákon o stavebních výrobcích Připravovaný Zákon o stavebních výrobcích odstraní nejednotnost zkoušení a posuzování stavebních výrobků v harmonizované a neharmonizované oblasti a zajistí jejich kvalitu, nejen pro jejich uvedení na trh, ale i dodržení deklarovaných funkčních parametrů i po zabudování do stavby. Tento zákon umožní rovněž kontrolu zabudovávaných výrobků do stavby, což vyloučí možnost záměny prvků ve stavbě za méně kvalitní s horšími stavebně fyzikálními parametry. Současný systém právních předpisů platných pro oblast stavebních výrobků je složitý, roztříštěný, nepřehledný a mnohdy neúčinný. Tuto oblast upravuje více právních předpisů - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění 50

53 stavebních výrobků na trh (dále jen nařízení CPR), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a další). Návrhy na opatření v legislativě pro investiční výstavbu do roku 2020 V časovém horizontu 2020 nelze počítat se zásadními koncepčními změnami. Rozsah potřebných legislativních změn přesahuje volební období vlády a bude obtížné hledat pro celou řadu opatření politickou shodu. 1. V postavení samosprávných orgánů je nutno hledat optimalizaci vztahů, které se na jedné straně nedotknou ústavních práv samospráv v oblasti územního plánování, na druhé straně upraví jejich účast při plánování staveb strategického významu. Jde v tomto směru zejména o přesnost stanovení koridorů inženýrských sítí, uplatňování dalších požadavků, při budování komunikací a inženýrských staveb na rámec jejich nezbytného rozsahu apod. 2. Bude nutné provést unifikaci orgánů státní správy s cílem omezit počet dotčených orgánů státní správy, jejichž přístup k projednávání staveb způsobuje trvalé obtíže. Postavení ústředních orgánů státní správy ovšem zasahuje do kompetenčního zákona a hledat konsensus v tomto směru bude velmi obtížné. Jde zejména zásadní propojení úrovně povolování staveb v rovině stavebního práva s požadavky ochrany životního prostředí, které je chápáno maximalisticky. Jedná se o spojení procesů povolování staveb s posuzováním vlivů na životní prostředí. Současná připravovaná novela stavebního zákona tuto problematiku nemůže vyřešit úplně pro negativní přístupy ze strany ministerstva životního prostředí, a to jak v rámci zákona 100/2001Sb., tak zákona o ochraně přírody 114/1992 Sb. 3. V této souvislosti je nutné sjednotit názor na účelnost, či spíše neúčelnost řešit základní otázky povolovacích řízení v rámci stavebního zákona nebo v dílčích, samostatných zákonech např. zvláštního zákona zaměřeného na stavby dopravní infrastruktury. Není pozitivní, aby každý investorský rezort si vytvářel samostatné, zákonné podmínky odchylně od obecné úpravy ve stavebním zákoně. 4. Pro zahájení prací na novém stavebním zákoně je nutné vytyčit základní rámce ke skutečnému zjednodušení přípravy a realizace staveb a je tedy nezbytné vymezit: - prioritní postavení staveb v režimu souboru staveb zakotvit oprávnění povolování strategických staveb dopravní a inženýrské infrastruktury speciálními a jinými stavebními úřady na úrovni ústředních orgánů státní správy, a to včetně umísťování staveb (oprávnění obcí úřadů územního plánování závazným stanoviskem posuzovat soulad staveb s územním plánem bude nedotčeno) - stavebním zákonem upravit jednotně postupy všech druhů těchto staveb, aby byla eliminována partikulární snaha vytvářet zvláštní právní úpravu pro stavby zahrnuté do plánu rozvoje příslušného rezortu - stanovit oprávnění stavebních úřadů jednotlivých stupňů k povolování ostatních staveb mimo soubory staveb strategického významu 5. Má-li v obecné rovině dojít k urychlení přípravy a realizace staveb a v rozhodování stavebních úřadů, je třeba vyřešit i otázku rozsahu projektové dokumentace nutné k rozhodnutí o umístění stavby a k vlastnímu povolení stavby (resp. k vydání Koordinovaného povolení). Revidovat proto 51

54 současný rozsah dokumentace podle právních předpisů (např. současné vyhl. č. 499/2016 Sb.) a tím přenechat vyšší odpovědnost projektantům a dodavatelům staveb. Je otázkou jak dalece lze zjednodušení dokumentace aplikovat na zadávací dokumentaci pro stavby zadávané podle zákona o veřejných zakázkách (resp. jak dalece je tuto otázku nutno řešit v rámci stavebního zákona). 6. Pokud jde o přístupy k nové právní úpravě problematiky EIA, bude nezbytné respektovat výše uvedenou směrnici, avšak v možnostech členského státu, které Směrnice dává, je třeba vyřešit: - přesnější vymezení tzv. dotčené veřejnosti a podmínek její účasti. Pro vstup do řízení vyžadovat vždy podpisovou listinu s ověřenými podpisy - prokázání věcné a územní příslušnosti veřejnosti ke konkrétnímu záměru v konkrétním prostoru a čase - průběžnou, kontinuální účast v řízení a vyloučení možnosti dodatečného vstupu do ukončených správních řízení - stanovení podmínky, aby připomínky laické veřejnosti byly dokumentovány odborným posudkem (oprávněnosti požadavku), zpracovaným autorizovanou osobou ve smyslu ust. 19 zákona 100/2001 Sb. - přesnější vymezení postupů v tzv. návazných řízeních, aby nebyly přezkoumávány změny vlivu na životní prostředí, které jsou bagatelního rázu a vydávaná rozhodnutí opětovně podrobována celému cyklu projednávání s veřejností - přesné převzetí limitních hodnot pro posuzování vlivu záměrů na životní prostředí podle příloh Směrnice nerozšiřovat resp. nezpřísňovat tyto limity v tuzemském právu. 7. Účelné je vrátit se k programu zavedení státní expertízy na stavby hrazené z veřejných prostředků. Práce na nové právní úpravě byly zahájeny, posléze však pozastaveny. Jde o komplexní návrh, který by měl zabezpečit odpovědné posuzování připravovaných investic z pohledu nezbytnosti, hospodárnosti a zabezpečení financování v čase. Doposud nebyla vyřešena kompetenční příslušnost, zda gestorem za tuto činnost bude Ministerstvo pro místní rozvoj, kam tato agenda - veřejného investování patří, případně Ministerstvo financí z hlediska racionálního nakládání s veřejnými prostředky. sps@sps.cz 52

55 82. konference EUROCONSTRUCT v Barceloně Euroconstruct tel.: (00420) info@euroconstruct.cz STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ: PŘEHLED STAVEBNÍHO TRHU Předchozí Euroconstruct konference se konala přesně 13 dní před referendem ve Velké Británii, takže nám tato zpráva dává první příležitost k posouzení dopadů na evropské stavebnictví. Šest měsíců od hlasování nám krátkodobé ukazatele dokazují, že doposudd Brexit nezpůsobil takové negativní dopady, kterých jsme se obávali. Ale bylo by chybou podcenit jehoo vliv při snižování střednědobého očekávání, samozřejmě v kombinaci s dlouhým seznamem dalších faktorů: zpomalení Číny a Německa, přetrvávající problémy p evropských bank či možnost zvýšení úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že je stavebnictví střednědobými výhledy velice ovlivňováno, není divu, d že jsou současné předpovědi méně optimistické než ty, které byly publikované v červnu : očekávaný zlom se nedostavil Očekávání pro stavebnictví v roce 2016 byla poměrně vysoká. Roky 2014 a 2015 mohly být považovány za přechodné období, během kterého docházelo k obnově stavebnictví po dlouhé krizové situaci. Po tomto období bylo předpokládáno, že rok 2016 nebude jen dalším pokračováním obnovy, ale skutečný zlom znamenající začátek silnější fáze pro evropské stavebnictví. S ohledem na to, byl minulý rok ve zprávě Euroconstruct z Budapešti uváděn pro rok 2016 předběžný odhad 3,0 %. Toto nadšení pokleslo po červnové zprávě z Dublinu, kdy byl odhad revidován na 2,6 %. Nakonec byl v této zprávě odhad pro rok 2016 stanoven na 2 %, a to pouze s okrajovým zrychlením růstu v souvislosti s výkony roku Proto je teď těžké rok 2016 definovat jako nový začátek. Výkony roku 2016 klamou i z jiných důvodů, než je nepatrné tempo růstu. Z předpovědi před šesti měsíci se rok 2016 jevil jako první příležitost vidět plně normalizovaný stavební trh: a) co se týče růstu, nebyly mezi zeměmi žádné výjimky, všechny představily pozitivní prognózu; b) nebyly žádné odchylky ani mezi jednotlivými sektory trhu, předpovědi byly pozitivní pro bytový, nebytový sektor i pro inženýrskou výstavbu, a to jak pro nové stavby, 53

56 tak i rekonstrukce. Ale revidovaný scénář roku 2016, ačkoliv jako celek pozitivní, je opět plný výjimek: země, ve kterých dojde k negativnímu růstu (čtyři země východní Evropy, Portugalsko a také Velká Británie) a i inženýrská výstavba dočasně trpí poklesem (-1,0 %) : stálý růst, ale pomalým tempem Trend pro roky zůstává pozitivní, v porovnání s předchozí prognózu však došlo ke zhoršení. Očekávalo se, že rok 2017 bude silnější než 2016 a bude následovat slabší rok Důvodem měla být kombinace příležitostí vytvořených v letech a dobrých ekonomických podmínek pro uspokojení potenciální poptávky, která byla v období krize zanedbaná. Nyní to však vypadá, že v období dojte k mírnému a podobnému tempu růstu (2,1 až 2,2 %). Ekonomická prognóza pro rok 2017 není příliš povzbudivá (1,4% růst - horší než v roce 2014). 54

57 Vývoj hlavních segmentů trhu Distribuce stavební produkce mezi jednotlivými segmenty zůstává v posledních letech stabilní. Rekonstrukce bytové výstavby je teď nejproduktivnějším segmentem (podíl v 2016: 27 %), inženýrské stavitelství (21 %) má nepatrně vyšší kvótu než nová bytová výstavba (20 %). Zbytek tvoří nebytová výstavba (nová 17 %, rekonstrukce 15 %). Bytový sektor Bytová výstavba jako jediná vzrůstá. A vzhledem k tomu, že tvoří téměř polovinu stavební výroby, udržuje tempo obnovy celého stavebnictví. Vysoké tempo růstu nové bytové výstavby však neznamená dobrý stav trhu. Tento segment poháněl celé stavebnictví v expanzivní fázi, ale také poté utrpěl hlubší recesi. Francie se vrací ke stabilitě, právě teď je odpovědná za nových bytů, do dvou let by mohla překonat hranici , což je průměrná produkce období Druhým největším výrobcem je Německo, kde je odhadováno bytů v roce Potom však dojde ke zpomalení. Prognóza pro Velkou Británii udává nových bytů pro rok 2018 a dále. Některé další malé země také uvádí zlepšení. Důvodem je probuzení poptávky a nedostatek nových bytů v nabídce, a také příznivé podmínky financování. Rekonstrukce v bytové výstavbě je takovou bezpečnostní sítí proti náhlým vzestupům a pádům nové bytové výstavby. Stabilizuje nejen bytovou výstavbu, ale celý evropský stavební trh. V době krize došlo, na rozdíl od nové výstavby či inženýrského stavebnictví, pouze k minimálnímu zpomalení výroby. Podle předpovědi by výroba v tomto segmentu měla během roku 2017 překonat vrchol let , což znamená, že bude Evropa do rekonstrukce v bytové výstavbě investovat víc, než kdykoliv předtím. Rekonstrukce v bytové výstavbě stagnuje v Německu, a to z důvodu, že tu v minulosti došlo k jejímu rozšiřování v takové míře, že brzy dojde k úplnému nasycení. 55

58 Nebytová výstavba U bytové výstavby jsme registrovali mezi novou výstavbou a rekonstrukcemi větší kontrast, u nebytové výstavby postupují tyto dvě složky podobným tempem. Od roku 2018 by mohlo dojít k navýšení produkce spíše nové nebytové výstavby. Pokud zhodnotíme novou nebytovou výstavbu z historického hlediska, zjistíme, že je stále v raném stádiu zotavování. Vysokou úroveň výroby se podařilo udržet o rok déle než u nové bytové výstavby, takže až do roku 2009 nedošlo k recesi. Na druhou stranu až v roce 2016 došlo k návratu k pozitivním hodnotám (2014 a 2015 lze definovat jako roky přechodné nebyly zaznamenány žádné výrazné pády, ale také nulový růst). Degradace ekonomického horizontu, která umírňuje poptávku po nových kancelářích, maloobchodních sítích apod. není pro tento segment příliš radostná. Pro kancelářskou výstavbu jsou očekávané lepší podmínky, tempo růstu 3 % ročně mezi lety , podobně je tomu i u zemědělské výstavby (2,6 %). Na druhou stranu jsou znepokojující hodnoty výstavby průmyslových budov (1,2 %), skladů (1,1 %) a vzdělávacích institutů (1,2 %). Co se týče analýzy jednotlivých zemí, ve Velké Británii můžeme pozorovat kontrast dvojích prognózovaných hodnot, tedy před a po referendu. Před šesti měsíci se pro nebytovou výstavbu v letech očekával roční růst 3,5 %. V současnosti není příliš šancí na rostoucí produkci, vzhledem ke stagnujícímu roku 2016 a ustupujícímu Německá prognóza potvrzuje již zmíněné očekávané zpomalení růstu nebytové výstavby kvůli nízké poptávce a opatrnosti, co se investic týče. Německá výroba může během roku 2018 dosáhnout i záporných hodnot. Ne každá země se však zhoršuje. Zlepšení se postupně projevuje v Itálii, dále v Nizozemí, v Belgii, v Dánsku. Problémem tady stále zůstává nedostatek synchronizace mezi veřejnou a soukromou stranou těchto trhů. Rekonstrukce v nebytové výstavbě je segment, který je teď po době ústupu v mnohem lepším stavu než novostavby. I přesto, že je tempo růstu mírné, mělo by být dostatečné pro dosažení téměř maximální úrovně produkce, to znamená, že v roce 2019 bude pouze 1,5 % pod vrcholnou produkcí v roce Inženýrské stavby V roce 2015 byl v inženýrské výstavbě zaznamenán značný růst, podle předpovědi v červnu 2016 však bylo zřejmé, že výroba tak nebude sílit i nadále. Evropa se vyrovnává s pomalejší ekonomickou obnovou, vlády zaujímají defenzivní investiční pozice, což negativně ovlivňuje inženýrskou výstavbu. To je důvod, proč už tak nejistá šance na růst v roce 2016 dále upadá (-1,0 %). Jsou různé příčiny, proč inženýrská výstavba v různých zemích upadá. V případě čtyř zemí střední a východní Evropy bylo v předchozí předpovědi očekáváno zpomalení v roce 2016 vzhledem k období přechodu mezi obdobím a dalším kolem strukturálních fondů EU, které budou trvat do roku Dále Portugalsko a Španělsko, země čelící problémům fiskální nerovnováhy, které se zhoršily až v posledních měsících. Velká Británie byla jediný případ, kde inženýrská výstavba neměla být nijak ohrožena (podle červnové konference byl v letech očekáván průměrný roční růst 3,7 %), ale nedávné události způsobily pokles v roce 2016 (-6 %) a předpokládanou stagnaci v roce 2017 (0,7 %) a 2018 (0,3 %). Britští odborníci však varují před křehkostí této prognózy, nevylučují možné vyšší investice do infrastruktury, což by vyvážilo hypotetický pokles spotřeby. 56

59 Počet zemí s negativním růstem v roce 2016 se pro rok 2017 snižuje. Pouze Španělsko a Česká republika budou i nadále v recesi, s malým rozdílem se k nim přidá i Irsko. Úpadek v inženýrské výstavbě bude tedy přechodný a průměr EC zemí v roce 2017 opět vzroste (1,8 %), ačkoliv výrazně pod očekáváním prognózy. Západní země budou dále vysoko nad evropským průměrem. Když provedeme analýzu dílčích trhů inženýrské výstavby, uvidíme, jak odvětví s vyšším podílem soukromých investic (telekomunikace, energie) jsou méně ovlivněny poklesem v roce Ale když bude v roce 2017 a dále vývoj zase pozitivní, nebudou mít tato odvětví takovou tažní sílu jako ty, které souvisejí s dopravou, řízené převážně veřejnými investicemi. Rozdíl je značný: předpověď pro dopravu je v průměru 3,8 % ročně, zatímco dohromady pro telekomunikace, energie a vodu je to jen 0,9 %. Pokud posoudíme předpověď pro inženýrskou výstavbu v kontextu s historickou výkonností od roku 1995, budeme muset počkat do roku 2019, abychom viděli, jak tento segment dosáhne průměrných výkonů let Výhled pro jednotlivé země Je možné používat různá kritéria pro posouzení výkonnosti zemí. Tempo růstu je nejzřejmějším ukazatelem pro vypracování žebříčků, ale nejrychleji rostoucí trhy nemusí být trhy,,nejzdravější. Například mezi pět nejvýkonnějších zemí s nejlepšími vyhlídkami patří Polsko, Irsko a Portugalsko. Polsko utrpělo jen velmi mírnou krizi, takže prognózované výrazné tempo růstu tlačí polský trh na horní úrovně. Na druhou stranu Irsko a Portugalsko zažily daleko horší krizi, takže i když hodnoty tempa růstu vypadají pozitivně, dostanou tyto země akorát z nejhoršího. Země produkující v nízké úrovni Toto je skupina zemí, kde jsou výsledky roku 2016 na spodní hranici svého průměru podle období Všechny tyto země mají pro následující tři roky pozitivní vyhlídky, ale můžeme rozlišit dvě situace: Pro Českou republiku a Francii je předpokládaný takový růst, že v roce 2019 budou se svou velikostí trhu patřit do skupiny s průměrnými hodnotami, nikoliv podprůměrnými. V Irsku, v Itálii a v Portugalsku bude také zlepšení, ne však takové, aby posunulo země o skupinu výše. 57

60 Stavební výroba v České republice je na vyšší úrovni než u ostatních zemí této skupiny. Zatímco Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko v průběhu let 2014 a 2015 stále ještě bojují s nejistotami, Česká republika díky inženýrské výstavbě a nové bytové výstavbě již poměrně výrazně vzrostla (v průměru 5,5 % ročně). Příčinou dvouleté recese české inženýrské výstavby je diskontinuita ve fondech EU. Oba tyto segmenty dohromady jsou příliš na to, aby mohly být kompenzovány výkony segmentu nové bytové výstavby, které díky vysoké poptávce rostou. Závěrem lze říci, že v roce 2016 (-0,9 %) a 2017 (- 3,2 %) je očekáván negativní růst, ale jakmile se inženýrská výstavba vrátí k normálu, výroba celého českého stavebnictví bude zrychlovat (4,5 % pro rok 2018, 8,3 % pro rok 2019). Prognóza pro Francii představuje poklidný růst (průměrně 3,2 % ročně v období ). Bytová výstavba je segment s lepšími vyhlídkami. K rozvoji trhu přispívá veřejná podpora, což vede i k postupnému zlepšování francouzské ekonomiky. Obnova nebytové výstavby je o něco pomalejší, protože byla rozpočtovým omezením ještě do nedávna utlumena poptávka veřejnosti. U inženýrské výstavby se očekává zrychlení, soukromé investice se budou dále udržovat (telekomunikace, energie, voda), veřejné investice obnovovat (silnice, vysokorychlostní tratě). Vše snad s podporou tzv. Junkerova investičního plánu. Míra růstu v prognóze pro Irsko (průměrně 8,3 % ročně v období ) je druhá největší ze všech zemí EC, překonaná je jen Maďarskem. Celý irský stavební sektor, nová výstavba a rekonstrukce, se zotavuje rychle. Ale i v případě, že se předpovědi pro Irsko naplní, tak kvůli silné krizi bude úroveň výstavby stále 16 % pro průměrem let Nová výstavba bude nejvíce se rozvíjejícím segmentem, zejména po zahájení různých iniciativ veřejné podpory: sociální bydlení, mladí investoři či usnadnění získání nových pozemků pro zástavbu. U nové nebytové výstavby je slibné množství projektů ohledně plynovodů. Jedinou starostí je, že to bude od roku 2018 slábnout. Sektor stavebnictví v Itálii je z 60 % založen na rekonstrukcích budov, což je mimořádně pružný trh: méně náchylný k selhání v době úpadku, ale také méně náchylný ke zrychlení během doby obnovení. Proto musí nátlak na růst přicházet z ostatních stavebních segmentů. V předchozích letech byla hlavním tahounem inženýrská výstavba, neboť už se italská vláda pustila do celostátní kampaně na obnovu infrastruktury. Ale půl roku poté se očekávání pro tento segment poněkud snížila. Nejslabším článkem italského stavebnictví zůstává nová bytová výstavba, kde však existují naděje na zlepšení (v období ). Italský trh se tedy stále renovuje, takže produkce bude narůstat mírným tepem (průměrně 2 % ročně v období ). Očekávání pro Španělsko jsou ve srovnání s červnovou zprávou také nižší. V období mezi těmito prognózami byla sestavována nová vláda. Proto byla rozhodnutí týkající se plánování a realizace ve stavebnictví odsunuta. Všichni očekávají, že další stavební investice budou obětovány ve prospěch fiskální politiky. Jediné naděje zde plynou z nové bytové výstavby, z obnoveného zájmu o nemovitosti jako investice. Prognóza se celkově může zdát přijatelná (průměrně 3,4 % ročně v období ), protože je vyšší než průměr EC, ale z pohledu Španělska prognóza příliš přívětivá není. 58

61 Portugalsko se do jisté míry podobá Španělsku. Jde o zemi, která také zažila těžkou krizi a prognóza (průměrně 4,3 % ročně v období ) udává jen falešný dojem zotavení země. Země produkující ve střední úrovni Produkce zemí z této skupiny dosahuje v roce 2016 průměrných hodnot období Stejně jako v předchozí skupině se budou i tyto země během následujících let rozvíjet, avšak rozdílně: Do roku 2019 se u Nizozemí, Rakouska a Maďarska očekává přechod do skupiny s produkcí nad svými průměry Dánsko a Slovenskou zůstanou v této skupině. Pro Nizozemí je očekáván silný nárůst kolem 4 % ročně v období Podle holandských expertů je ale pořád co zlepšovat, jak v inženýrské výstavbě, tak v nebytové výstavbě. Nové bydlení svým vysokým tempem růstu bude posilovat holandské výstupy, ale segment bytové výstavby je stále na nízké úrovni. V případě Rakouska se očekává růst ve všech segmentech, ale tempa růstu jsou velmi slabá: v průměru 1,4 % ročně v období Výsledný vývoj Rakouska je bez výrazných slabých, ale i bez silných bodů. Co se týče soukromého sektoru, není u nové výstavby problém s poptávkou, ale s novými projekty. Veřejná poptávka je stále umírněná. Maďarsko velmi brzy očekává obnovení toků z fondů EU, takže negativní dopad na inženýrskou výstavbu nepřesáhne rok S obnovou infrastruktury v roce 2017 a s přispěním nové bytové výstavby bude Maďarsko v příštím roce silnější (12% nárůst). Zrychlení v oblasti bydlení nebude pouze krátkodobý jev, podle maďarských expertů budou správné podmínky k udržení: poptávka na vzestupu, veřejná podpora (daňové úlevy, dotace, půjčky), nové stavební předpisy přispívající k snadnějšímu průběhu administrativních procesů. Z toho plyne jedna expanze v roce 2018 (12 %) a druhá v roce 2019 (7,1 %). Ačkoliv nejsou úplně optimální podmínky, pro Dánsko plynou nejlepší očekávání z nové výstavby. Pro rok 2017 se očekává růst o 2,5 %, pro roky 2018 a 2019 o 3 %. Slovensko v roce 2016 (-5,4 %) také prošlo úpadkem, způsobeným poklesem inženýrské výstavby v důsledku narušení fondů z EU. Rychlá obnova v roce 2017 (6,2 %) je způsobena novým programem fondů EU a také novými silničními PPP projekty a investicemi z automobilového průmyslu, což bude připsáno na konto nebytové výstavby. To by mělo být dostatečnou zárukou pro růst v roce 2018 (4,9 %), ale není jasné, zda i pro rok 2019 (-0,1 %). 59

62 Země produkující ve vysoké úrovni Tyto tři země, které vyrábějí vysoko nad svými historickými průměry, mají jednu věc společnou: jejich růst se snižuje. Německo bude vystupovat s poměrně dobrými hodnotami v roce 2016 (2,5 %) a 2017 (1,5 %), hlavně kvůli silné poptávce v nové výstavbě. Jakmile se v roce 2018 objeví první příznaky únavy, začne celý německý stavební sektor stagnovat (0,2 %). V tomto případě je těžké určit, který segment má největší vliv na klesající produkci, protože se v roce 2019 (-0,6 %) neočekává růst ani jednoho segmentu. Stagnace trhu rekonstrukcí (podíl asi 55%) může mít značný vliv na celý německý trh. Podobná diagnóza je i pro Finsko, které v roce 2016 dosáhne vysokého tempa růstu (6,8 %) díky nové (bytové i nebytové) výstavbě. Později však bude finský trh zase klesat: 2017 (0,9 %), 2018 (-0,1%), 2019 (-1,0 %). V roce 2019 se pokles rozšíří do všech segmentů trhu, pouze oblasti rekonstrukcí se podaří vyhnout recesi. Ve Velké Británii bude v roce 2016 a 2017 jediným tažným segmentem nová výstavba. Jediný segment nemůže kompenzovat nedostatky těch ostatních, proto se v následujících dvou letech očekává mírný pokles (-0,2 % ročně v roce 2016 a 2017). V roce 2018 se očekávají první příznaky obnovy v nebytové výstavbě (nové i rekonstrukce), což je pro Velkou Británii skvělá zpráva, protože nebytová výstavba zde ve stavebnictví zaujímá vysoký podíl (40 %). V roce 2019 by mělo dojít k obnově i inženýrské výstavby, výhled pro Velkou Británii je tedy o něco lepší (2,8 %). Země dosahující nového výrobního maxima Nakonec pět zbývajících zemí, které v roce 2016 dosáhly svých výrobních rekordů, a předpokládá se u nich růst i nadále. Problémy v období přechodu po sobě jdoucích fondů EU nejméně zasáhly Polsko, takže rok 2016 (-0,8 %) nebyl pro Polsko tak negativní, jako pro ostatní země střední a východní Evropy. Pro rok 2017 a dále je prognóza slabší, v průměru 5,3 % ročně. Nová výstavba a rekonstrukce porostou, ale pod průměrem. Hlavním přispěvatelem bude opět inženýrská výstavba. Prognóza pro Švýcarsko (průměrně 1,9 % ročně) je výsledkem vysoké úrovně produkce. Mírný růst je pravděpodobně způsoben nasycením trhu. Poptávka po bydlení není tak silná, jako v minulosti, s výjimkou investic do nemovitostí. Průmyslová a terciární poptávka nepotřebuje více nebytových prostor, i přesto, že se některá odvětví (farmacie, biotechnologie) stále rozšiřují. Nejvyšší výkony pravděpodobně budou plynout ze silniční výstavby, v důsledku nových infrastrukturních fondů. 60

63 V Belgii se očekává růst vyšší, než je průměr EC (2,7 % ročně v období ), přesto však nelze tuto zemi uvést jako ideální příklad. Přesto však Belgie posledních 20 let bez přerušení narůstá. Hlavním zdroje růstu je zde nová nebytová výstavba, hlavně průmyslové a komerční budovy a kancelářská výstavba. Vyhlídky pro stavebnictví do roku 2018 jsou slibné. Norské stavebnictví také nezažilo nějakou výraznou krizi, pouze období ( ) s minimálními výstupy. Růst pro rok 2016 je 6,7 %, dále průměrně 3,3 % ročně v období Z nové výstavby už nemůže plynout vyšší růst ( bytů v roce 2016, nejvíce od roku 1980), v případě, že se bytová výstavba ustálila na takové úrovni, musí růst plynout z jiných zdrojů: inženýrská výstavba (silnice a energie) a od roku 2018 nebytová výstavba. Na rozdíl od jiných zemí zde převažuje soukromá poptávka nad veřejnou. Švédsko zaznamenalo vysoký růst v období (průměrně 6,3 % ročně), hlavně díky nové bytové výstavbě. To bude trvat až to roku 2017 a stejně jako v Norsku bylo i zde dosaženo rekordních hodnot v počtu bytů. Celková švédská produkce začne zaznamenávat nedostatky. I když bude inženýrská výstavba mírným tempem narůstat, nová nebytová výstavba a rekonstrukce budou stagnovat. To bude stavební produkci postupně zpomalovat z 2,7 % v roce 2017 na -1,0 % v roce Přeložil a redakčně upravil: Vojtěch Biolek, ÚRS PRAHA, a.s. Výsledky z poslední konference EUROCONSTRUCT jsou nyní k dispozici! Detailní zprávy o každé zemi Country report a celkové shrnutí a analýzu jednotlivých oblastí stavebnictví Summary report si můžete objednat na conference@euroconstruct.cz. 61

64 VÝROBA STAVEBNÍCH HMOT JE OPROTI STAVEBNÍ VÝROBĚ NA MÍRNÉM VZESTUPU Úvod Průmysl výroby stavebních hmot je materiálovou základnou pro stavebnictví, které v dlouhodobém horizontu spolu s navazující investiční výstavbou přispívají k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí a vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích. Např. budování dopravní infrastruktury a staveb pozemního stavitelství generuje růst tržeb a pracovních příležitostí a to jak po dobu jejich výstavby, tak zejména i následně užíváním a udržováním stavebního díla po celou dobu jeho životnosti. V České republice, podobně jako v jiných ekonomicky vyspělých zemích, je proto stavebnictví jedním z hlavních pilířů zajišťujících rozvoj ekonomiky. Vytváří cca 6 až 7 % HDP, zaměstnává cca 9 % osob pracujících v civilním sektoru a je schopno absorbovat značnou část pracovníků i s nižší nebo odlišnou kvalifikací. Odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí, která započala v roce 2008, nejen u nás, ale v celé EU. Současně čelí i strukturálním problémům v odvětví, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízká přitažlivost pro mladé lidi z důvodu pracovních podmínek, omezené schopnosti inovací apod. Stavební produkce v loňském roce ale zaostala za očekáváním a byla oproti roku 2015 ve výrazném propadu a to zejména v inženýrském stavitelství v důsledku investorské nepřipravenosti zejména dopravních staveb. Podle aktuálních výsledků za období 01 12/2016 stavební produkce klesla meziročně o 7,6 %, z toho v pozemním stavitelství o 3,3 % a v inženýrském stavitelství o 16 %. Krize českého stavebnictví má hned několik důvodů. Současnou špatnou kondici českého stavebnictví by měla zlepšit novela stavebního zákona a zároveň změna kompetenčního zákona. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR je nutné změnit současnou legislativu a zkrátit zdlouhavé povolovací procesy výstavby a odstranit současné roztroušení českého stavebnictví mezi pět různých ministerstev, které do českého stavebnictví zasahují. Svou roli sehrál i silný rok 2015, za kterým stálo dočerpávání evropských peněz u končících operačních programů. Také to byl a je jeden z důvodů, proč vloni zůstávala stavební produkce oproti předchozímu roku v záporných číslech. Rok 2015 nastavil pomyslnou laťku dosti vysoko. Podle odborníků by se propad stavebnictví měl v letošním roce zastavit. Samozřejmě nepříznivý vývoj stavební produkce se promítl i do výroby stavebnin, kde zejména cihlářský průmysl, ale i výrobci izolačních materiálů na zateplování staveb zaznamenaly pokles odbytu svých výrobků v loňských prázdninových letních měsících, kdy měla být stavební aktivita nejvyšší. Protože ale výroba stavebnin se v České republice koncentruje do velkých mezinárodních společností, které mají větší možnost obstát v konkurenci i na evropském a globalizovaném trhu při uplatňování své produkce, tak si firmy pomohly exportem svých výrobků. Řada dalších firem se rozhodla přistoupit k modernizaci svých technologií zaváděním jejich automatizace a k uplatnění nových inovativních přístupů v řízení obchodních a výrobních procesů. 62

65 Průmyslová výroba stavebních hmot v ČR Vedle výroby cementu se v posledních dvou letech nejvíce dařilo výrobě keramických obkladů a dlažeb a dále i výrobě betonových výrobků včetně pórobetonu a výrobě žáruvzdorných materiálů. Nejmarkantněji je tento vzestup zřejmý u výroby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu v roce 2013 se v následujících 2 letech 2014 a 2015 podařilo zastavit a že došlo i k jeho pozvolnému nárůstu v roce 2016, jak je patrno z následující tabulky. Tab. Výroba cementu v ČR v letech 2012 až 2016 Rok Výroba v mil. tun , , , ,781 z toho 1. pololetí: 1, /1. pololetí/ 1,756* Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR /*za celý rok bude údaj v 07/2017 Největším obchodním partnerem ČR jak ve vývozu, tak i dovozu stavebnin je SRN, kde se stavebnictví v loňském roce podobně jako i oboru průmyslu, vcelku dařilo a skončilo také v kladných číslech. Vzhledem k nepříznivému poměru přepravních nákladů k výsledné ceně výrobku, vzrůstá význam dalších přilehlých států sousedících s ČR. Proto významným obchodním partnerem pro export stavebnin dále bylo a je Slovensko, Polsko a Rakousko. Také v těchto státech skončilo stavebnictví v loňském roce v kladných číslech. Rovněž údaje o výrobě transportbetonu v České republice /v mil. m3 /uvedené v následujícím grafu svědčí také o pozvolném nárůstu a vzestupu výroby v letech 2014, 2015 a

66 Zdroj: Svaz výrobců betonu v ČR Exportní dosahované podíly výrobců stavebnin ve výši cca 25% dokladují tak špičkovou úroveň tohoto segmentu, ať již jde o kamenivo, cementy, keramiku, betonové prefabrikáty a pórobeton, cihly či písek. Na vývoz jsou vhodné ale i sádrokarton, suché omítkové směsi a nové progresivní výrobky stavební chemie (stěrky, lepidla). Zahraniční obchod s produkcí stavebních hmot se realizuje v rámci zemí EU za platné evropské ceny. Pro obchodování a uvádění stavebních materiálů a výrobků na evropský trh platí jednotná evropská pravidla. Ta jsou daná nařízením EP a Rady (EU) č. 305/2011, o harmonizovaných podmínkách pro uvádění stavebních výrobků na trh. Na základě tohoto nařízení jsou hlavním zdrojem kritérií a metod pro posuzování vlastností stavebních materiálů a výrobků harmonizované evropské normy. Použití těchto harmonizovaných norem (cca 460 citovaných v Úředním věstníku Evropské unie) je povinné. Pokud stavební materiál či výrobek spadá do harmonizované oblasti, je nezbytné k jeho uvedení na jednotný trh prohlášení o vlastnostech a označení CE. Členské státy využívají harmonizované normy při stanovování požadavků týkajících se použití stavebních materiálů a výrobků do staveb. 64

67 Zkoumáním použití materiálů a jejich kombinací lze dosáhnout významných zlepšení prostředí a kvality života. Je zřejmé, že produkce stavebních materiálů, která zahrnuje také spotřebovanou energií a suroviny, má zásadní dopad na životní prostředí. Pokroky, kterých bylo v poslední době dosaženo v oblasti nanotechnologií, modelování, analytických disciplínách a mnohých dalších technologiích, přinášejí naději na objevení průlomových informací týkajících se výroby, vlastností a použití stavebních materiálů. Vazby na EU Stavebnictví v Evropě má téměř totožné problémy, jako v ČR. Jedná se zejména o zvýšenou konkurenci ze strany mimoevropských provozovatelů včetně strukturálních problémů odvětví, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízká přitažlivost pro mladé lidi z důvodu pracovních podmínek, omezenou schopnost inovací apod. Této situace je si vědoma i Evropská komise, která k řešení této problematiky vydala sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě "Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků". Tyto cíle nejsou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR cizí a v řadě případů dochází již i k jejich naplňování, zejména v oblasti úspor energií. V působnosti MPO je to především Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (EFEKT), program Rekonstrukce budov ústředních vládních institucí. V působnosti Ministerstva životního prostředí ČR jde o program Nová zelená úsporám. V působnosti Státního fondu rozvoje bydlení jsou to další programy na rekonstrukce bytových domů, kde nedílnou součástí jsou i opatření ke snížení energetické náročnosti. Pro oblast stavebních výrobků se dále jedná o připravovaný nový zákon, který souhrnně upraví jak podmínky pro dodávání výrobků na trh a na stavbu/staveniště (pokud tyto nejsou stanoveny nařízením EU č. 305/2011), tak pro jejich navrhování a použití do staveb v ČR. Pro potřeby jejich navrhování a použití jsou v něm stanoveny požadované deklarované charakteristiky skupin výrobků a specifikovány požadované technické parametry (úrovně a třídy vlastností). Pro zajištění kontroly dodávání stavebních výrobků přímo na stavbu předpokládá návrh rozšíření kompetencí České obchodní inspekce. Vláda ČR schválila svým usnesením č. 872 z 5. října 2016 "Věcný záměr zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb". Návrh zákona musí být předložen vládě nejpozději do 31. prosince Metoda BIM (Building Information Modelling) prezentuje zatím jediný způsob "digitalizace" ve stavebnictví a je ideálním společným IT komunikačním nástrojem pro všechny účastníky stavebního procesu, stejně jako je pro oblast průmyslu národní iniciativa Průmysl 4.0. V této oblasti je MPO koordinátorem a gestorem zavádění BIM do stavebnictví a sekce stavebnictví a primárních surovin klade důraz na její plošné uplatnění, které bude mít pozitivní dopady jak na úspory při realizaci staveb, tak na úspory během provozu budovy a její následnou likvidaci. Z oboru průmyslové výroby stavebních hmot a materiálů je metoda BIM již také zkoušena a uváděna do života při uplatňování a výrobě fasádních výrobků např. firmou BAUMIT a. s., firmou Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. v uplatňování a výroby cihlářských produktů a firmou Anvi Trade, s.r.o je to např. při navrhování podlahovin a lepidel apod. 65

68 V souladu se Sdělením COM (2014) 445, o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví, bude důraz rovněž kladen i na lepší využívání druhotných surovin. Cílem je omezit dopady nových a renovovaných budov a demolic staveb na životní prostředí účinnějším využíváním zdrojů, podpora konkurenceschopnosti evropského stavebnictví. Jedná se zejména o nižší využívání zdrojů v budovách, zavedení společného evropského přístupu k posouzení environmentálních vlastností budov a vytváření lépe fungujícího trhu s recyklovanými stavebními materiály. Závěr Průmysl výroby stavebních hmot v ČR lze hodnotit z hlediska konkurenceschopnosti jako perspektivní odvětví s dobrými předpoklady pro další udržení a zlepšování své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. V globalizovaném světě je rozvoj a technický pokrok nezbytným prostředkem k udržování a posilování konkurenceschopnosti výrobců stavebních materiálů v ČR a celého našeho stavebnictví. Mezi trendy také nesmí proto chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i estetickou hodnotou. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví patří rovněž: vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu; předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků z fondů EU a možnosti jejich spolufinancování; zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v technických a technologických oborech ve stavebnictví rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko-technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; rozvoj marketingových služeb. Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, posílit inovace ve výrobě a zlepšovat manažerské a obchodní strategie. malinsky@mpo.cz 66

69 VÝVOJ SMĚRNÝCH CEN STAVEBNÍCH PRACÍ V LETECH Odvětví stavební výroby celkem Pozemní stavby ,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077 1,073 1,111 1,135 1, ,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062 1,062 1,098 1,123 1, ,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026 1,022 1,058 1,081 1, ,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016 1,016 1,051 1,075 1, ,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979 0,975 1,009 1,031 1, ,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971 0,971 1,004 1,027 1, ,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935 0,931 0,964 0,985 0, ,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933 0,933 0,965 0,987 1, ,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940 0,936 0,969 0,990 1, ,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938 0,938 0,970 0,992 1, ,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953 0,949 0,982 1,004 1, ,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967 0,967 1,000 1,023 1, ,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008 1,004 1,039 1,062 1, ,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011 1,011 1,045 1,069 1, ,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000 0,996 1,031 1,054 1, ,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1,034 1,058 1, ,932 0,978 1,026 1,074 1,068 1,054 0,996 1,004 1,000 1,035 1,058 1, ,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1,034 1,058 1, ,900 0,945 0,991 1,037 1,032 1,018 0,962 0,970 0,966 1,000 1,022 1, ,911 0,951 0,996 1,036 1,031 1,000 0,957 0,967 0,967 1,000 1,023 1, ,881 0,925 0,970 1,015 1,010 0,996 0,942 0,949 0,945 0,978 1,000 1, ,890 0,930 0,974 1,013 1,008 0,978 0,935 0,945 0,945 0,978 1,000 1, ,873 0,916 0,961 1,005 1,000 0,986 0,932 0,939 0,935 0,969 0,990 1, ,871 0,910 0,952 0,991 0,986 0,956 0,915 0,925 0,925 0,956 0,978 1,000 Inženýrské stavby, Vodohospodářské stavby ,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045 1,037 1,075 1,103 1, ,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954 0,949 0,994 1,011 1, ,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979 0,971 1,007 1,033 1, ,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914 0,909 0,952 0,968 0, ,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930 0,923 0,957 0,982 0, ,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871 0,867 0,908 0,923 0, ,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878 0,871 0,903 0,926 0, ,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833 0,829 0,868 0,883 0, ,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889 0,882 0,915 0,939 0, ,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845 0,841 0,881 0,896 0, ,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925 0,918 0,952 0,977 0, ,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908 0,903 0,945 0,961 0, ,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003 0,995 1,032 1,059 1, ,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999 0,994 1,041 1,059 1, ,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000 0,992 1,029 1,056 1, ,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000 0,995 1,042 1,060 1, ,964 1,030 1,083 1,148 1,134 1,089 1,005 1,008 1,000 1,037 1,064 1, ,054 1,100 1,153 1,206 1,189 1,107 1,006 1,005 1,000 1,047 1,065 1, ,930 0,993 1,045 1,107 1,093 1,050 0,969 0,972 0,964 1,000 1,026 1, ,006 1,050 1,101 1,152 1,135 1,058 0,961 0,960 0,955 1,000 1,017 1, ,907 0,968 1,018 1,080 1,065 1,024 0,944 0,947 0,940 0,975 1,000 0, ,989 1,033 1,083 1,133 1,116 1,041 0,944 0,943 0,939 0,983 1,000 1, ,913 0,975 1,026 1,087 1,073 1,031 0,951 0,953 0,946 0,981 1,007 1, ,973 1,016 1,065 1,114 1,098 1,024 0,929 0,928 0,923 0,967 0,983 1,000 67

70 68

71 INDEXY VÝVOJE CEN ST STAVEBNÍCH AVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2010 AŽ

72 NOVÝ OTEVŘENÝ FORMÁT PRO PŘENOSY STAVEBNÍCH ROZPOČTŮ Zadavatelé, projektanti a zhotovitelé nyní mají možnost spolu komunikovat rychleji a bez chyb pomocí formátu unixml Pro spolehlivé předávání informací mezi sebou mohou účastníci přípravy staveb využít univerzální elektronický formát unixml, který slouží pro přenos soupisů stavebních prací - rozpočtů, zadání a nabídek i soupisů provedených prací během provádění staveb. Pro veřejné a soukromé zakázky Formát unixml plně vyhovuje elektronické podobě soupisu prací ve smyslu nového zákona o zadávání veřejných zakázek č.134/2016 Sb. a vyhlášky č. 169/2016 Sb. o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen Vyhláška ). Jeho využití je pro veřejné i soukromé zakázky, žádosti o dotace, ad. V přípravě i v realizaci staveb Formát unixml soupis prací lze využít při výběrových řízeních veřejných i soukromých zakázek v podobě zadání (bez cen), nebo v podobě rozpočtu (s cenami) pro nabídky zhotovitelů i pro přenosy běžných rozpočtů a nabídek. Pro přenos informací o provedených výkonech, které jsou podkladem při průběžné fakturaci během výstavby, slouží formát unixml soupis výkonů. Plně otevřený formát Soubory unixml mají příponu.xml, což jsou soubory v obecně rozšířeném značkovacím jazyce XML (extensible Markup Language). Ty se běžně používají pro výměnu dat mezi aplikacemi, při zveřejňování informací na webu, aj. (např. i při podání kontrolního hlášení DPH v ČR). Soubory unixml jsou xml soubory s konkrétní strukturou a formáty dat, které mohou přenášet. Plná specifikace této struktury a formátů dat unixml včetně příkladů souborů unixml a validátoru jsou neomezeně dálkově uveřejněny na webu Kdokoliv tak má veškeré informace pro vytvoření souboru unixml, včetně možnosti ověření jeho správnosti pomocí validátoru. Navíc na webu je umístěn i webový prohlížeč unixml souborů, s možnosti doplnění cen do zadání a tisku rozpočtu/zadání do formátu PDF. Výhody oproti jiným přenosům rozpočtům např. ve formátech MS Excel 70

73 Hlavní výhodou formátu unixml je, že je určený pro datový přenos; export import, včetně možnosti ověření správnosti dat pomocí validátorů. Vytvořené rozpočty lze před posláním partnerovi jednoduše ověřit a jejich následný import do dalších SW je tak výrazně snazší. Přenosy rozpočtů pomocí unixml také poskytují větší záruku, že všechny položky jsou načtené tak, jak je druhá strana sestavila. Kompatibilita s Cenovou soustavou ÚRS Soubory unixml přenášejí všechnyy požadované informace z Cenové soustavy ÚRS, využívané při sestavení soupisu prací podle 11 Vyhlášky. Soupis prací sestavený s Cenovou soustavou ÚRS, poskytnutý jako zadání do veřejné zakázky, tak obsahuje nezbytné náležitosti, které jednoznačněě definují obsah položky - kódy položek cenové soustavy, označení cenové úrovně Cenové soustavy ÚRS, plné popisy položek, poznámky k souborům cen a další informace. Využití unixml v SW KROS 4 V SW KROS 4 je možné unixml soubory vytvořit, importovat i dále zpracovávat. Výhodami jsou: vysoká rychlost importu a exportu, snadné vytvoření unixml souboru přenos výkazů výměr, včetně výpočtu hlavních konstrukcí a rozměrů (tzv. figur) rychlé porovnání různých nabídek unixml od uchazečů v modulu Oferta Další vždy informace přesná o celková přenosech cena stav (u vebních unixml rozpočtů přenáší ů pomocí i informace unixm o ML zaokrouhlování) jsou uvedenyy na protokol vad při importu v případě, že soubor neodpovídá formátu unixml. Dalši informace o přenosech stavebnich rozpočtůů pomoci unixml jsou uvedenyy na cihelka@urspraha.cz 71