Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2014 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE

Transkript

1 Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2014 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE 2015

2 KONTAKTY Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Národní třída 10, Praha 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, Praha 1, posta@mpo.cz, Ministerstvo dopravy a spojů ČR nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, Praha 1, posta@mdcr.cz, Ministerstvo financí ČR Letenská 15, Praha 1, podatelna@mfcr.cz, Český statistický úřad Na padesátém 81, Praha 10, infoservis@czso.cz, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, Praha 1, posta@mmr.cz, Hospodářská komora ČR Fredova 27/82, Praha 9, office@komora.cz, ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, Praha 10, urs@urspraha.cz, FIEC Avenue Louise 66, B Brussels, info@fiec.eu, EUROCONSTRUCT Pražská 18, Praha 10, euroconstruct@urspraha.cz,

3 Úvodní slovo Publikace Stavebnictví v kostce, kterou v letošním roce vydáváme, je v pořadí již třináctá. Pro někoho je to snad číslo smolné, ale my jsme přesvědčeni, že blíže jsou ti, kteří nahlížejí na svět optimisticky. Určitě je k tomu důvod. Po pěti letech hubených, pro stavebnictví dokonce velmi hubených, snad náznak obratu v loňském roce je tou první vlaštovkou, která jaro nedělá. Nová vláda si ve svém vládním prohlášení vytýčila priority a strategické záměry v oblasti investiční politiky v dopravní infrastruktuře, bytové výstavbě, energetické náročnosti budov, ale také v legislativě, která výstavbu ve značné míře ovlivňuje. Ty by měly nejen napomoci k obnově dynamiky stavebnictví, ale měly garantovat hospodářský růst země, zaměstnanost, konkurenceschopnost. Prozatím by bylo předčasné bilancovat a hodnotit, co se povedlo a co se nedaří. Je pravda, že jsme si představovali mnohé v rychlejším tempu, ale důsledky tak velmi prudkého zbrzdění investiční politiky stále ještě doznívají, především v přípravě velkých veřejných zakázek. Hledejte a nacházejte v naší Kostce takové informace, které vám budou prospěšné v očekávaném (i když postupném) nárůstu zakázek. Věříme, že se naše společná přání i při té třináctce vyplní. Ing. František Glazar Ing. Jiří Koliba Ing. Václav Matyáš ředitel ÚRS PRAHA, a.s. náměstek ministra MPO pro sekci stavebnictví prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

4 Obsah Jaké bude stavebnictví 3 Stavebnictví z pohledu MPO 7 Stavebnictví Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 15 Bytová výstavba v letech Významné podniky na českém stavebním trhu 36 Stavebnictví v Evropě 38 Průmysl stavebních hmot 2014 a jeho další vývoj 42 Vývoj cen stavebních prací a materiálů 50 Stavební SW 53 Úvaha o BIM a českém stavebnictví 60 Aktuální legislativa pro stavebnictví 63 2

5 JAKÉ BUDE STAVEBNICTVÍ? Krize a její důsledky Ekonomická krize měla nejdelší dobu působení právě ve stavebnictví a zanechala velmi hluboké dopady, se kterými bude nutné se vyrovnávat. Byl to důsledek politiky minulé vlády, která se rozhodla řešit propad ekonomiky a snížení příjmů státního rozpočtu tím nejsnazším způsobem - razantním omezením veřejných investic. Neuskutečnila ani jediné z proklamovaných opatření k zastavení poklesu investiční výstavby. Došlo k opravdu dramatickému poklesu zásoby připravené a zajištěné zakázky, byla fakticky zmrazena příprava velkých infrastrukturních staveb, nebylo zajištěno ani financování akcí spolufinancovaných z fondů EU. Na rozdíl od naší vlády, ve velké většině evropských zemí čelily vlády prohlubování krize právě posilováním investiční výstavby. Podpůrné investice do stavebnictví byly jasně cílené, vesměs byla posilována nejen bytová výstavba, ale i nebytová, prioritní projekty dopravní infrastruktury a projekty spojené s čerpáním fondů EU a projekty typu PPP. Nejpalčivějším důsledkem krize byla zaměstnanost v odvětví. Od roku 2008 opustilo české stavebnictví více než 50 tisíc pracovníků, v mimosezónním období to bylo téměř 60 tisíc. Firmy byly nucené silně redukovat stavy zaměstnanců, někde odcházeli i kmenoví zaměstnanci. Důsledkem je také situace v učňovském školství. Základní podmínkou rozvoje stavebnictví a jeho konkurenceschopnosti v evropském prostředí je dostatek kvalifikovaných výkonných a spolehlivých zaměstnanců, kterých ubývá nejen v důsledku krize, ale i přirozenou změnou věkové struktury. Není třeba citovat neradostné statistiky snižující se zakázky, její zajištěnosti, množství dokončených a zahájených bytů, nebo počtu firem, které opustily stavební trh. Svaz podnikatelů ve stavebnictví nesledoval pasivně pád oboru, ale po celou dobu aktivně vystupoval s náměty na překonání krize, návrhy na opatření k omezení dopadů krizového vývoje, podněty na ozdravná opatření, přinášel zkušenosti ze zahraničí. U vlády a politiků však zůstávaly bez odezvy. Nové volební období V předvolebním období v roce 2013 svaz zpracoval dokument Zajištění ekonomického růstu a zaměstnanosti zlepšením stability v oblasti investiční výstavby a stavebnictví Náměty pro řešení prioritních problémů stavebnictví v novém volebním období. Předali jsme ho představitelům politických stran a projednali s jejich představiteli jako námět pro volební programy. Velkou radostí a nadějí nás naplnil fakt, že velká většina našich námětů je obsažena jak v Koaliční dohodě vládních stran, tak především v Programovém prohlášení vlády, které vláda vydala právě před rokem, v únoru

6 Je patrné, že vláda si je vědoma, že má konečně šanci vytvořit jasnou koncepci rozvoje, což se žádné z minulých vlád nepodařilo. Po několika letech absence komunikace si ceníme změny přístupu nové politické reprezentace, oceňujeme její podstatné zlepšení. Na setkáních a jednáních, která s vládou vedeme, jsou její členové vstřícní a konstruktivní a vnímají potřebu optimálního řešení nahromaděných problémů. Oceňujeme, že mnohá průběžně řešená opatření plně korespondují se závazky v Programovém prohlášení vlády. Nejzásadnější změnu vidíme v přístupu k financování investiční výstavby, v důrazu na řádnou a včasnou přípravu staveb i v probíhajícím procesu změny nevyhovující legislativy. Ve všech těchto oblastech byla situace dlouhodobě podceňována a zanedbávána. Vláda jsou ale jednotliví ministři a jejich ministerstva a tady nelze vždy plýtvat nadšením. Realita naplňování vládního prohlášení bohužel ne zcela odpovídá našim představám. Nejpodstatnějším problémem jsou pomalé změny legislativy a mnohé nejsou nejlepším řešením. Většinou jsou teprve ve fázi přípravy, zpracování, resp. projednávání. Pomalý stav tvorby nové legislativy znamená, že důsledky jejího katastrofálního stavu zůstávají dlouhodobě bez koncepčního řešení, ovlivňují další oblasti, nejbolestivěji čerpání fondů EU. U některých klíčových a prioritních oblastí nejsou dosud vypracované jednoznačné a závazné koncepce. Místo toho se opět zpracovávají a dopracovávají nejrůznější akční plány a čas plyne. To by mělo být velmi intenzivně pociťováno zodpovědnými ministry a politickou reprezentací. Značným přínosem je vytvoření pozice náměstka pro stavebnictví na Ministerstvu průmyslu a obchodu, který je pro nás garantem jak prosazování zájmů stavebnictví, tak i koordinace roztříštěných pravomocí jednotlivých ministerstev v oblasti investiční výstavby. Vláda v závěru roku 2014 přijala usnesení, kterým zřizuje Radu vlády pro stavebnictví, v níž jsou zastoupena minimálně na úrovni náměstků všechna ministerstva, jejichž činnost je propojena nebo ovlivňuje stavebnictví. Členy jsou dále zástupci svazů a komor ze sektoru stavebnictví a zástupci hospodářských výborů parlamentu a Senátu. Rada je mezirezortním poradním orgánem vlády, jehož hlavní úlohou bude koordinovat a vzájemně usměrňovat řešení zásadních otázek souvisejících se stavebnictvím, přispívat k vyjasnění stanovisek a sblížení spolupráce mezi jednotlivými orgány státní správy i mezi státní správou a podnikatelskou sférou. Prostřednictvím svého předsedy, kterým je ministr průmyslu a obchodu, poskytuje vládě podporu při přípravě a projednávání koncepčních, strategických i legislativních dokumentů týkajících se stavebnictví a investiční výstavby v ČR. 4

7 Co nás čeká Jak hodnotíme výhled do nejbližší budoucnosti a co nás letos čeká. Zdá se, že pominuly doby, kdy hlavním problémem stavebnictví byly finance. Teď řešíme, jak si poradit se stejně silným a nesnadno porazitelným soupeřem. Musíme totiž přesvědčit především zákonodárce, že zůstane-li stavební legislativa beze změn, bude stavebnictví stagnovat, protože zákon o veřejných zakázkách, stavební zákon a zákon o posuzování vlivů staveb, zkráceně EIA, se staly velmi silnou brzdou při projednávání územních rozhodnutí, stavebních povolení i při zadávání zakázek. Těmi, kdo by za úpravu těchto zákonů měli nejvíc bojovat, jsou zadavatelé, neboť jsou to oni, koho tyto zákony poškozují, protože znesnadňují nebo dokonce znemožňují přípravu staveb. Na výsledku jsou ale v závěru přímo závislí dodavatelé, každý nezdar zadavatele je prohrou pro dodavatele. Situace v nedostatku zakázky vedla k silnému rozkolísání stavebního trhu. Firmy ve snaze získat pro své zaměstnance práci, byly ochotné nabízet dumpingové ceny. Spolu s nedostatečnou schopností zadavatelů tomu čelit, mnohdy i v kombinaci s jejich nezkušeností, nekompetentností nebo malou občanskou odvahou, to vedlo k zastavování výběrových řízení a zdržování termínů zahájení i takových staveb, které již prošly martyriem povolování. Je nutné s touto praxí skoncovat, je vážnou překážkou výstavby. Stav investorské přípravy stavby, především v dopravní infrastruktuře, je v současné době limitujícím faktorem pro další rozvoj investic v ČR, rozhoduje o úspěšnosti realizace investičních záměrů. V nedávné minulosti došlo k přerušení této činnosti a dosud se nepodařilo přípravu masivně nastartovat, prostředky alokované pro tuto činnost jsou velmi malé. Dnešní stav přípravy významných staveb neodpovídá cílům dopravní strategie ani možnostem čerpání evropských fondů. Je nezbytné realizovat takové legislativní kroky, které by umožnily zjednodušení, zlevnění a zkrácení investorské přípravy staveb. U větších dopravních staveb dnes celý proces trvá téměř 14 let a patří v rámci vyspělé Evropy k těm nejdelším a samozřejmě i nejdražším. Důsledky jsou pak přisuzovány neoprávněně stavbařům. Stavebnictví je v poslední době neustále předmětem kritiky a podezírání jako obor prostoupený klientelismem, korupcí, který způsobuje plýtvání veřejnými prostředky předraženými stavbami, obtěžuje uzavírkami a dalšími omezeními, odvádí nedobrou kvalitu staveb a demonstruje špatnou pracovní morálku. Tento stav trvá již řadu let, přejímá ho politická reprezentace a je živen převážnou většinou médií, pro které je stavebnictví vděčným tématem pro získávání publicity u široké veřejnosti. Příčiny, proč je stavebnictví neustálým terčem negativního hodnocení je jistě skutečnost, že investiční výstavba je součástí veřejného dění, je průběžně pozorována, hodnocena a případné chyby nebo nedostatky nejsou řešeny racionálním způsobem jako v ostatních segmentech národního hospodářství, ale především mediálně. Chaotické změny v celém školství vedly ke kolapsu vzdělávacího systému. Současné období je charakteristické nezájmem o studium technických oborů na všech stupních vzdělání učňovském, středním i vysokoškolském. Stav odborného školství a především učňovského školství neodpovídá potřebám lidských zdrojů ve stavebnictví. Zhoršující se stav zabezpečení kvalifikovaných řemesel vede k disproporci na trhu práce, 5

8 která se bude v budoucnu prohlubovat. Až nastane konjunktura v investiční výstavbě, bude nedostatek kvalifikovaných pracovníků jedním z hlavních limitů pro její rozvoj a základní podmínkou úspěchu stavebních firem na stavebním trhu, kde přestane být rozhodujícím faktorem cena, ale opět nastoupí schopnost odevzdat kvalitu. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je nutno řešit podporou odborných učilišť a to jak preferencemi státu, tak i zvýhodněním firem, které budou podporovat učňovské školství a budou se podílet na praktické výuce učňů. Zmiňoval jsem se o skutečnostech, které mohou být úskalím pro zakázku v letošním roce. Kromě legislativy, nesprávného vypisování soutěží a investorské nepřipravenosti je to ještě počet stavebních povolení, vydaných za rok Je nižší 4% nežli rok 2013, který byl z hlediska nové zakázky dosud nejhorší. Věřme ale, že jednak zásoba rozpracovanosti z loňského roku i přísun další zakázky v průběhu letošního roku budou zárukou skutečného a trvalého obratu situace ve stavebnictví. Závěr Vím, že pokračující proces obnovy růstu české ekonomiky nepřináší automatickou záruku opětovného růstu stavebnictví. Přál bych ale nám všem, aby zjevené světlo na konci tunelu nebyl jen krátkodobý přelud. Známe všichni, jak vtipálkové na otázku. Kdy bude lépe odpovídají: Už bylo. Přejme si, abychom to mohli s klidným svědomím obrátit a říkat: Nejhůř už bylo. Přeji nám všem, abychom se brzy mohli znovu nadechnout a mohli řešit problémy, jak zajistit realizaci mnoha nových dobrých zakázek. matyas@sps.cz 6

9 STAVEBNICTVÍ Z POHLEDU MPO V České republice, podobně jako v jiných ekonomicky vyspělých zemích, je stavebnictví jedním z hlavních pilířů zajišťujících rozvoj ekonomiky. Vytváří cca 6 až 7 % HDP, zaměstnává téměř 9 % osob, pracujících v civilním sektoru. Jde o sektor, který je významově plně srovnatelný s ostatními hlavními hospodářskými sektory, jako jsou energetika, zpracovatelský průmysl, doprava apod. Stavebnictví (a s ním spojená investiční výstavba) přitom v dlouhodobém horizontu přispívá k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí (např. napojení na dopravní infrastrukturu, zvýšení ekonomického rozvoje regionů), vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích (růstu tržeb a pracovních příležitostí jak po dobu výstavby, tak zejména užíváním stavebního díla během jeho životnost), udržování sociální stability apod. Významným specifikem stavebnictví je značný (cca 40%) podíl investic z veřejných prostředků. S ohledem na to, že nenabízí produkty krátkodobé a přímo zcela nezbytné spotřeby pro obyvatelstvo, je závislé na poptávce po dlouhodobějších investicích a na potřebách, chuti a možnostech (zejména finančních) stavebníků investovat do nových staveb nebo provádět včasnou údržbu či modernizaci stávajících staveb. Odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí nejen u nás, ale v celé EU. Současně čelí zvýšené konkurenci ze strany mimoevropských podnikatelských subjektů i strukturálním problémům, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízká přitažlivost pro mladé lidi z důvodu pracovních podmínek, omezená schopnost inovace a fenomén neohlášené práce. Stavebnictví a investiční výstavba tvoří uspořádaný jednolitý proces členěný do množství navazujících závislých, propojených a koordinovaných činností, vyžadujících komplexní systémový přístup k provádění a řízení její přípravy i realizace. Od úvodního záměru po dosažení cíle investičního projektu (tj. bezporuchového užívání zhotoveného díla) zahrnuje celou škálu technických, ekonomických, správních, projektových, inženýrských, výrobních a stavebních činností, jejichž výsledkem je funkční stavba, jakožto produkt procesu výstavby realizovaný prostřednictvím stavebnictví. Přitom se mj. vzájemně střetávají zájmy soukromé se zájmy veřejnými, k čemuž je nutná optimalizace obou těchto zájmů v souladu s příslušnými zákony. Proto je nutno zajistit, aby tato oblast byla na úrovni státní správy jednotně a cílevědomě usměrňována. Jen účelným sjednocováním a centralizací příslušných činností na úrovni státní správy a koordinací legislativních i nelegislativních opatření týkajících se stavebnictví a výstavby ve vzájemně ucelený a provázaný funkční systém, může být dosaženo toho, aby stavebnictví a proces investiční výstavby byly účinným nositelem prorůstových efektů. Rozvoj stavebnictví a výstavby a zefektivnění její přípravy a realizace je podmíněno též nastavením a udržováním žádoucích podmínek pro podnikání. Na tom se spolupodílí státní správa mimo jiné tím, že je schopna zajišťovat jejich cílené usměrňování, zabezpečovat optimální a koordinovanou úpravu legislativního prostředí a vymezit zásadní se stavebnictvím související záležitosti, jež představují veřejný zájem. K posílení a zefektivnění uvedené úlohy státní správy na úseku investiční výstavby a stavebnictví jistě přispěje zřízení Rady vlády pro stavebnictví, která byla ustavena na přelomu roku 2014/2015. Její mezirezortní působení by se mělo pozitivně projevit zejména při koordinaci průřezových i sektorových legislativních i nelegislativních opatření, ovlivňujících investiční a stavební proces. Přitom je třeba konstatovat, že rok 2015 bude rozhodujícím obdobím pro přípravu nových legislativních opatření vlády směřujících ke zjednodušení, zrychlení a zkvalitnění výstavby (zejména 7

10 zásadní novela stavebního zákona a nový zákon o zadávání veřejných zakázek) tak, aby tyto předpisy nabyly účinnosti v roce 2016 a přispěly k naplnění Programového prohlášení vlády k zabezpečení hospodářského růstu. Vlastní výsledky stavebnictví v loňském roce připomínaly "houpačku", kdy po optimistickém růstu v průběhu 1. pololetí došlo v červenci k radikální změně. Nicméně podle revidovaných výsledků stavebnictví vzrostlo za rok 2014 o 4,3%, což dává předpoklady, že se dostává z červených čísel a postupně se snižuje propad proti roku Významný podíl na tomto růstu má segment inženýrského stavitelství, které vzrostlo o 6,4 %, a významně se projevil nárůst veřejných zakázek, pozemní stavitelství vrostlo o 3,4%. O postupném zlepšení situace ve stavebnictví svědčí i poslední informace představitelů velkých stavebních firem, kteří očekávají i nárůst zaměstnanců. Lze tedy předpokládat, že krize postupně odeznívá vzhledem k plánované proinvestiční politice vlády, avizovanému vstupu zahraničních investorů, k záměrům developerů v oblasti výstavby bytů, programům SFRB a SFŽP v oblasti bydlení a renovace budov (především s cílem snižovat jejich energetickou náročnost) a k poměrně značným prostředkům z fondů EU, které by měly plynout zejména do dopravní a technické infrastruktury. Příležitost pro stavebnictví jsou i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení. V honbě za růstovými indexy a objemy však musíme brát v úvahu, že výsledek procesu stavění má dlouhodobou životnost, nejedná se o spotřební zboží, a po boomu v 90. letech je trh, do určité míry, nasycen. Miliardové investice do kancelářských budov, obchodních center, skladových areálů apod. již vyžadují a nadále budou vyžadovat opravy a rekonstrukce, a to již nepůjde o miliardy. Je proto třeba, aby i velké stavební firmy přizpůsobovaly svoje struktury novým podmínkám. U stavební výroby nelze spoléhat na vývozy stavebních prací s ohledem jak na celkovou situaci v Evropě, tak i na vlastnickou strukturu velkých firem, kde jak předpokládám, zásadní rozhodnutí dělají mateřské společnosti, resp. jejich zástupci ve vedení (téměř 37 % firem je pod zahraniční kontrolou). Stavebnictví bylo, je a bude regionální záležitost, jakékoliv přesuny pracovníků, mechanizace a materiálů na větší vzdálenosti jsou vždy nákladné. U "vývozu stavebnictví" bychom se měli zaměřit spíše na "vývoz" projektantů, architektů a technických pracovníků. Stavebnictví v Evropě má a mělo téměř totožné problémy. Evropská komise považuje za významné posílení stavebnictví v oblastech, jako je renovace budov a údržba infrastruktury, posílení poptávky a investic pro inteligentní a udržitelný růst, zvýšení energetické účinnosti novostaveb i stávajících budov, odolnost proti změnám klimatu nebo konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Akční plán je vystavěn na těchto pěti hlavních strategických cílech, které mají pomoci k dosažení výše uvedených záměrů: 1. Podpora příznivých investičních podmínek 2. Zlepšení základny lidského kapitálu odvětví stavebnictví 3. Zlepšení účinnosti zdrojů, vlivu na životní prostředí a možností podnikání 4. Posilování vnitřního trhu v oblasti stavebnictví 5. Posílení konkurenčního postavení stavebních podniků EU ve světě Předpokladem úspěchu na trhu je však kvalita prací, kvalita výrobků (nejen deklarovaná, ale skutečná), vhodná cenová politika, masívní uplatňování nových technologií a výrobků a jejich zabudování vyškolenými pracovníky. serafin@mpo.cz 8

11 STAVEBNICTVÍ 2014 Česká republika zaznamenala zlepšení ekonomické situace. Pokles HDP, který začal v roce 2012, se v roce 2014 podařilo v makroekonomickém měřítku v podstatě eliminovat. Odhady pro vývoj HDP jsou optimistické a předpokládají pozitivní trend ve všech součástech HDP. K růstu ekonomiky přispívá vedle růstu spotřeby domácnosti i růst investic. Po sedmi letech hluboké krize, v roce 2014 dosáhlo stavebnictví růst produkce s příznivým dopadem na ekonomiku firem. Toto mírné oživení by mělo pokračovat i v následujícím dvouletém období. Stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %. Stavební produkce v roce 2014 vzrostla meziročně reálně podle revidovaných údajů o 4,3 %. Produkce pozemního stavitelství vzrostla o 3,4 a inženýrské stavitelství vykázalo meziroční růst stavební produkce o 6,4 %. Stavební produkce za rok 2014 klesla ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 o 22,1 %. Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu - prosinci 2014 stavební práce S v hodnotě 225,046 mld. Kč. Oproti roku 2013 bylo provedeno o 12,88 % stavebních prací S více.. Nejvyšší nárůst v procentech o 48 % (absolutně o 3,705 mld. Kč) měly podniky zaměstnanci, nejvyšší nárůst absolutně o 12,4 mld. Kč, procentně o 34% měly podniky s zaměstnanci. Nejvyšší produktivity v absolutních hodnotách z S dosahují podniky zaměřené na výstavbu bytových a nebytových budov, nárůst proti stejnému období minulého roku je 14%. Produktivita ze ZSV v absolutních hodnotách je nejvyšší u výstavby silnic a železnic, její nárůst proti stejnému období minulého roku je 17 %. Počet zahájených bytů v roce 2014 se meziročně zvýšil o 10,1% a činil bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 37,1 %, v rodinných domech nastal pokles o 0,4%. Počet dokončených bytů v roce 2014 meziročně klesl o 5,4 % a činil bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech vzrostl o 2,4 %, v domech rodinných klesl o 9,6 %. 9

12 Vydaná stavební povolení, jejich počet v roce 2014 meziročně klesl o 6,5 %, stavební úřady jich vydaly Orientační hodnota těchto staveb činila 249,8 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2013 klesla o 3,1 %. Stavebnictví doplácelo v uplynulém období na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Zlepšení situace na straně poptávky v roce 2014 se příznivě odrazilo i na hospodaření firem v navazujících oblastech podnikání, jako například výrobě stavebních hmot, projekci a developerské činnosti. Významnou konjunkturální informací je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45%. V roce 2014 bylo zadáno celkem veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích částí zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby zakázek (39,1 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (28,6 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby zakázek (60,9 %) v hodnotě mil. Kč (71,4% z celkové hodnoty zadaných zakázek). 10

13 Směr výstavby Rok 2014 Rok 2013 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY ,4 117,2 Z toho : Občanská infrastruktura ,0 116,9 Bytové stavby ,6 119,7 INŽENÝRSKÉ STAVBY ,6 133,3 Z toho: Dopravní infrastruktura ,9 115,7 Technická infrastruktura ,0 159,2 CELKEM ,2 128,2 V meziročním srovnání s rokem 2013 stoupla celková hodnota zadaných zakázek v roce 2014 o 28,2 % (v absolutním vyjádření o mil. Kč), z toho u zakázek na pozemní stavby o 17,2 % (o mil. Kč ) a u zakázek na inženýrské stavby o 33,3 % (o mil. Kč). Průměrná velikost zakázek zadaných v roce 2014 činila 21,4 mil. Kč, což je v meziročním srovnání 124,2 % úrovně průměrné velikosti zakázky zadané v roce Z celkové hodnoty mil. Kč (6 657 veřejných zakázek zadaných) v roce 2014 zadali zadavatelé vládního sektoru zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru zakázek v úhrnné hodnotě mi1. Kč a ostatní zadavatelé 618 zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč. Sektor zadavatele Rok 2014 Rok 2013 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor ,9 114,5 Municipální sektor ,4 142,5 Ostatní sektor ,6 127,7 CELKEM ,2 128,2 Hodnota zadaných zakázek v roce 2014 meziročně stoupla u vládního sektoru o 14,5 %, u municipálního sektoru o 42,5 %, u ostatních zadavatelů o 27,7 %.Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2014 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 131 zakázek za mil. Kč. 11

14 Vládní sektor Poř. Zadavatel Rok 2014 počet tis. Kč 1 Správa železniční dopravní cesty, s.r.o Ředitelství silnic a dálnic ČR, s.p.o ČEPS, a.s ČR Ministerstvo zemědělství, Státní pozemkový úřad České vysoké učení technické v Praze U municipálního sektoru v roce 2014 zadal největší objem zakázek Moravskoslezský kraj - 69 zakázek za mil. Kč. Největší podíl z veřejných stavebních zakázek zadaných v roce 2014 získala společnost Metrostav a.s zakázek za mil. Kč plus podíl z hodnoty mil. Kč získaných v 96 sdruženích. ZÍSKANÉ ZAKÁZKY ROK 2014 Samostatně Ve sdružení ZHOTOVITEL počet počet počet tis. Kč tis. Kč sdruž. účast. 1 Metrostav a.s EUROVIA CS, a.s Skanska, a.s Zásobu práce stavebních podniků před koncem roku 2014 charakterizuje i stav a vývoj zakázek, které měly stavební firmy uzavřeny ke konci roku Ke konci 4. čtvrtletí 2014 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 12,6 tisíc stavebních zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedené stavebních práce v celkové hodnotě 163,4 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 131,1 mld. Kč. Od počátku roku uzavřely stavební firmy zakázky v celkové hodnotě 185,8 mld. Kč.(nárůst o 24,0 % oproti roku

15 stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) Podíl hodnoty veřejných a soukromých zakázek u stavebních firem ke konci 4Q 2014 na celkové hodnotě zakázek 37% 63% veřejné soukromé mld. Kč 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 4Q 12 4Q 13 4Q 14 Zakázky celkem ke konci čtrtletí pozemní stavitelství -tuzemsko inženýrské stavitelstvítuzemsko Růst stavebních zakázek u stavebních podniků, které měly uzavřeny ke konci roku 2014, růst zakázek uzavřených v roce 2014 vytváří podmínky pro růst stavebnictví, stavební produkce v dalším období. Obnovení trvalejší dynamiky poptávky po stavební produkci v dalších obdobích bude úzce souviset s obnovením dynamiky vývoje české ekonomiky i celého euroregionu, nastartování proinvestiční strategie státu i ochotě soukromého sektoru, obyvatelstva alokovat prostředky do stavebních investic. Omezujícím faktorem může být rovněž u velkých staveb jejich územní a projektová připravenost. kunc@urspraha.cz 13

16 14

17 CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně doplňována a aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, m2 zpevněné plochy, m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2015/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. Základní informaci zde poskytuje řada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). nun@urspraha.cz 15

18 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy občanské výstavby Budovy pro zdravotní péči Budovy pro komunální služby Budovy pro výuku a výchovu Budovy pro vědu,kulturu a osvětu Budovy pro tělovýchovu Budovy pro řízení a administrativu Budovy pro spol.ubytování a rekreaci Budovy pro obchod a spol.stravování Budovy pro sociální péči Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro bydlení Domy bytové typové Domy bytové netypové Domky rodinné 1 a 2 bytové (x)= poze základy pro dřevěné rodinné domky 16

19 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Haly pro výrobu a služby Haly výrobní (bez jeřábových drah) Haly výrobní (s jeřábovými drahami) Haly výrobní pro energetiku Haly pro dopravu a spoje Haly pro garážování, opravy a údržbu Haly pro skladování (mimo Haly pro skladování (zemědělské) Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ Haly vodního hospodářství Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro výrobu a služby Budovy výrobní pro průmysl Budovy výrobní pro energetiku Budovy vodního hospodářství Budovy pro zeměděl. výrobu a chov Budovy pro dopravu a spoje Budovy pro garážování, opr. a údržbu Budovy pro skladování Budovy pro sklad

20 801 - Budovy občanské výstavby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 2,1 1,7 1,7 3,2 2,4 1,6 0,9 1,9 4,5 766 Konstrukce truhlářské 3,9 4,6 0,4 5,0 4,0 6,2 1,0 0,2 6,9 2 Zakládání 5,0 4,0 5,1 7,1 5,4 3,9 3,0 4,1 4,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 10,7 7,1 11,5 6,2 11,0 6,5 1,4 17,2 6,3 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,9 11,9 13,5 17,4 12,9 16,1 32,3 12,8 9,3 771 Podlahy z dlaždic 1,9 2,5 1,8 3,4 2,0 1,4 0,7 0,4 0,4 4 Vodorovné konstrukce 12,2 7,5 12,2 13,2 11,9 10,0 10,5 9,6 4,2 772 Podlahy z přír.a konglomer.kamene 0,9 0,7 1,2 0,5 1,1 0,5 1,7 5 Komunikace 0,1 0,1 0,1 0,1 0,5 0,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 5,9 7,8 6,3 4,6 6,2 5,7 2,8 4,1 6,3 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,2 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,4 0,5 776 Podlahy povlakové 1,2 1,2 1,3 3,1 1,1 1,7 1,1 0,4 1,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 4,0 3,1 3,9 3,5 4,3 2,9 1,1 1,3 2,5 777 Podlahy syntetické 0,6 0,8 0,4 0,3 0,7 0,5 1,2 99 Přesun hmot HSV 2,6 2,9 3,5 3,5 2,6 2,7 1,9 1,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 2,6 3,0 3,2 3,0 2,6 2,9 0,9 1,2 0,1 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,9 0,9 1,9 0,9 HSV celkem 45,9 39,1 46,4 52,6 46,0 43,2 53,2 35,3 34,7 783 Dokončovací práce - nátěry 1,0 1,7 0,8 0,7 0,9 2,1 1,3 1,7 1,5 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,1 1,5 1,0 1,0 1,2 0,8 0,5 0,9 2,2 784 Dokončovací práce - malby 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,6 0,9 0,1 0,2 712 Izolace střech 2,2 2,0 1,5 2,9 2,6 1,8 0,1 1,5 2,4 786 Dokončovací práce - čalounické 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 713 Izolace tepelné 1,8 2,4 1,8 1,7 1,9 1,5 2,3 2,6 2,1 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,2 0,1 0,1 0,4 0,4 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,4 0,1 0,3 0,5 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,9 0,6 0,8 0,1 1,2 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,2 0,2 0,3 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,1 0,2 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 1,0 1,3 1,0 1,1 1,0 1,5 1,7 0,4 1,3 795 Lokální topení 0,3 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,0 1,2 0,9 1,1 1,0 1,6 2,1 0,4 1,0 799 Ostatní 0,2 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 0,1 0,1 PSV celkem 39,8 45,1 36,1 36,2 40,6 42,6 42,2 34,1 56,7 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 21-M Silnoproud 5,5 6,9 6,3 4,9 5,3 6,9 4,0 4,8 6,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,1 1,4 1,2 1,5 1,1 2,2 4,5 0,3 0,6 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,7 1,6 3,3 0,8 1,5 1,7 1,0 0,7 726 Instalační+B62 prefabrikáty 1,7 1,8 23-M Montáže potrubí 0,1 0,2 0,1 2,2 731 Ústřední topení, kotelny 0,2 0,5 0,3 0,2 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 2,7 3,1 2,3 2,8 2,7 0,6 2,5 732 Ústřední topení, strojovny 0,3 0,7 0,2 0,4 0,3 0,2 0,2 0,3 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,0 1,7 3,1 1,3 2,0 1,8 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,1 1,3 0,8 0,5 1,1 1,8 1,7 0,7 1,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 0,1 0,1 0,9 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 1,1 0,5 0,3 0,8 1,4 1,1 0,6 1,7 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,5 0,7 0,7 0,4 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,7 0,9 0,6 0,9 0,7 1,4 2,2 0,4 0,7 43-M Montáž ocelových konstrukcí 1,3 0,6 0,8 0,8 1,1 22,3 761 Konstrukce sklobetonové 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 762 Konstrukce tesařské 0,6 2,6 0,9 0,2 0,2 1,3 1,1 0,2 2,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,4 1,0 0,8 0,6 0,2 1,1 0,9 763 Konstrukce - dřevostavby 0,2 0,7 0,1 14,7 20,6 Mcen celkem 14,3 15,8 17,5 11,2 13,4 14,2 4,6 30,6 8,6 764 Konstrukce klempířské 1,2 2,6 1,0 0,5 0,9 1,1 2,9 0,7 0,7 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,1 0,3 0,3 1,0 0,7 CELKEM 100,00 18

21 803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlářské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce doplňkové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 Přesun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokončovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokončovací práce - nátěry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace střech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokončovací práce - čalounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 791 Zařízení velkokuchyňské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instalační+B251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Ústřední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Ústřední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 0,6 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesařské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempířské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 19

22 811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlářské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Rourové vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 Přesun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokončovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokončovací práce - nátěry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace střech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,8 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Ústřední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Ústřední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Ústřední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesařské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempířské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 100,00 20

23 812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 21

24 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m3 OP Meziroční X 1,365 1,669 1,373 1,158 1,395 1,120 1,046 1,032 1,116 1,099 1,037 1,045 1,055 1,048 0,995 0,993 0,969 1,010 0,998 1,031 Budovy občanské Součtový 1,000 1,365 2,278 3,825 4,429 6,176 6,919 7,238 7,471 8,338 9,165 9,502 9,932 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 10,622 10,600 10,930 výstavby Zpětný 0,091 0,125 0,208 0,350 0,405 0,565 0,633 0,662 0,684 0,763 0,839 0,869 0,909 0,959 1,005 1,000 0,993 0,962 0,972 0,970 1, m3 OP Meziroční X 1,161 1,597 1,370 1,166 1,392 1,127 1,046 1,029 1,118 1,105 1,038 1,043 1,052 1,052 0,996 0,994 0,969 1,010 0,997 1,029 Haly občanské Součtový 1,000 1,161 1,855 3,105 3,621 5,042 5,682 5,944 6,115 6,834 7,555 7,844 8,182 8,606 9,052 9,018 8,961 8,681 8,765 8,734 8,984 výstavby Zpětný 0,111 0,129 0,206 0,346 0,403 0,561 0,632 0,662 0,681 0,761 0,841 0,873 0,911 0,958 1,008 1,004 0,997 0,966 0,976 0,972 1, m3 OP Meziroční X 1,108 1,667 1,420 1,164 1,381 1,116 1,050 1,032 1,107 1,094 1,036 1,042 1,052 1,046 1,001 0,990 0,971 1,012 0,999 1,032 Budovy pro Součtový 1,000 1,108 1,847 3,288 3,829 5,288 5,899 6,195 6,393 7,074 7,739 8,018 8,357 8,789 9,196 9,202 9,106 8,841 8,951 8,946 9,232 bydlení Zpětný 0,108 0,120 0,200 0,356 0,415 0,573 0,639 0,671 0,692 0,766 0,838 0,868 0,905 0,952 0,996 0,997 0,986 0,958 0,970 0,969 1, m3 OP Meziroční X 1,302 1,720 1,380 1,178 1,339 1,112 1,065 1,034 1,126 1,105 1,040 1,042 1,055 1,047 0,993 0,996 0,962 1,010 0,997 1,029 Haly pro výrobu a Součtový 1,000 1,302 2,238 3,571 4,206 5,632 6,263 6,670 6,895 7,765 8,581 8,927 9,302 9,813 10,273 10,197 10,159 9,775 9,870 9,844 10,133 služby Zpětný 0,099 0,128 0,221 0,352 0,415 0,556 0,618 0,658 0,680 0,766 0,847 0,881 0,918 0,968 1,014 1,006 1,003 0,965 0,974 0,971 1, m3 OP Meziroční X 1,423 1,720 1,370 1,170 1,090 1,110 1,060 1,030 1,050 1,072 1,037 1,041 1,056 1,044 0,996 0,994 0,966 1,011 0,998 1,033 Budovy pro výrobu Součtový 1,000 1,423 2,448 3,958 4,631 5,048 5,603 5,939 6,117 6,423 6,882 7,139 7,432 7,849 8,192 8,155 8,108 7,829 7,913 7,900 8,158 a služby Zpětný 0,089 0,127 0,218 0,351 0,409 0,558 0,621 0,658 0,679 0,765 0,844 0,875 0,911 0,962 1,004 1,000 0,994 0,960 0,970 0,968 1,000 22

25 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m3 OP Věže, stožáry, Meziroční X 1,147 1,728 1,341 1,168 1,359 1,102 1,087 1,034 1,123 1,141 1,035 1,041 1,051 1,040 0,994 0,993 0,957 1,004 0,995 1,038 komíny Součtový 1,000 1,147 1,983 2,913 3,403 4,623 5,095 5,539 5,726 6,433 7,343 7,599 7,911 8,317 8,648 8,596 8,539 8,169 8,201 8,157 8,468 Zpětný 0,118 0,135 0,234 0,344 0,402 0,546 0,602 0,654 0,676 0,760 0,867 0,897 0,934 0,982 1,021 1,015 1,008 0,965 0,969 0,963 1,000 1m3 OP Meziroční X 1,512 1,698 1,313 1,118 1,389 1,108 1,084 1,046 1,117 1,120 1,031 1,047 1,056 1,040 0,980 0,996 0,955 1,006 0,999 1,031 Nádrže a jímky Součtový 1,000 1,512 2,568 3,864 4,320 6,000 6,646 7,205 7,536 8,414 9,422 9,717 10,173 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 10,474 10,459 10,782 Zpětný 0,093 0,140 0,238 0,358 0,401 0,556 0,616 0,668 0,699 0,780 0,874 0,901 0,943 0,996 1,036 1,015 1,011 0,966 0,971 0,970 1, m3 OP Meziroční X 1,434 1,708 1,315 1,162 1,400 1,109 1,089 1,039 1,109 1,104 1,031 1,047 1,049 1,050 0,988 0,990 0,970 1,005 0,994 1,028 Objekty pozemní Součtový 1,000 1,434 2,449 3,713 4,316 6,041 6,701 7,299 7,585 8,409 9,287 9,572 10,022 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 10,525 10,462 10,750 ostatní Zpětný 0,093 0,133 0,228 0,345 0,402 0,562 0,623 0,679 0,706 0,782 0,864 0,890 0,932 0,978 1,027 1,015 1,004 0,974 0,979 0,973 1, m délky Objekty Meziroční X 1,439 1,712 1,315 1,163 1,407 1,109 1,089 1,031 1,117 1,101 1,031 1,034 1,050 1,049 0,988 0,982 0,964 1,005 0,994 1,028 pozemní Součtový 1,000 1,439 2,463 3,732 4,341 6,107 6,772 7,376 7,602 8,491 9,353 9,641 9,972 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 10,330 10,268 10,551 oplocení Zpětný 0,095 0,136 0,233 0,354 0,411 0,579 0,642 0,699 0,720 0,805 0,886 0,914 0,945 0,993 1,041 1,029 1,010 0,974 0,979 0,973 1,000 1m Meziroční X 1,218 1,678 1,296 1,132 1,401 1,121 1,102 1,044 1,120 1,107 1,037 1,039 1,052 1,044 0,979 0,998 0,953 1,012 0,996 1,032 Mosty Součtový 1,000 1,218 2,043 2,894 3,276 4,590 5,144 5,668 5,920 6,631 7,341 7,616 7,912 8,326 8,692 8,513 8,494 8,095 8,195 8,158 8,421 Zpětný 0,119 0,145 0,243 0,344 0,389 0,545 0,611 0,673 0,703 0,787 0,872 0,904 0,939 0,989 1,032 1,011 1,009 0,961 0,973 0,969 1,000 23

26 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m Komunikace Meziroční X 1,160 1,644 1,210 1,095 1,347 1,090 1,084 1,073 1,128 1,090 1,046 1,064 1,047 1,058 0,987 0,992 0,920 1,005 0,981 1,027 pozemní Součtový 1,000 1,160 1,907 2,533 2,773 3,736 4,072 4,413 4,736 5,344 5,827 6,093 6,483 6,789 7,181 7,091 7,037 6,477 6,509 6,387 6,560 a letiště Zpětný 0,152 0,177 0,291 0,386 0,423 0,570 0,621 0,673 0,722 0,815 0,888 0,929 0,988 1,035 1,095 1,081 1,073 0,987 0,992 0,974 1, m Meziroční X 1,118 1,539 1,242 1,079 1,473 1,109 1,096 1,065 1,118 1,117 1,049 1,066 1,057 1,052 0,985 0,987 0,880 0,992 0,990 1,039 Plochy a úpravy Součtový 1,000 1,118 1,721 2,794 3,015 4,441 4,926 5,397 5,750 6,426 7,176 7,529 8,029 8,485 8,926 8,794 8,676 7,632 7,574 7,500 7,794 území Zpětný 0,128 0,143 0,221 0,358 0,387 0,570 0,632 0,692 0,738 0,825 0,921 0,966 1,030 1,089 1,145 1,128 1,113 0,979 0,972 0,962 1,000 1m délky Meziroční X 1,137 1,966 1,170 1,129 1,385 1,109 1,052 1,079 1,096 1,106 1,045 1,058 1,048 1,083 0,986 0,989 0,961 0,999 0,998 1,031 Dráhy kolejové Součtový 1,000 1,137 2,236 2,994 3,379 4,680 5,188 5,458 5,889 6,455 7,139 7,463 7,895 8,278 8,968 8,843 8,747 8,410 8,403 8,386 8,646 Zpětný 0,116 0,132 0,259 0,346 0,391 0,541 0,600 0,631 0,681 0,747 0,826 0,863 0,913 0,957 1,037 1,023 1,012 0,973 0,972 0,970 1, m délky Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,278 1,128 1,393 1,111 1,076 1,042 1,117 1,102 1,041 1,050 1,049 1,049 1,001 0,979 0,929 1,002 1,000 1,032 tunely, šachty Součtový 1,000 0,973 1,670 2,346 2,646 3,685 4,094 4,405 4,592 5,131 5,656 5,889 6,184 6,487 6,802 6,809 6,664 6,191 6,202 6,202 6,403 Zpětný 0,156 0,152 0,261 0,366 0,413 0,576 0,639 0,688 0,717 0,801 0,883 0,920 0,966 1,013 1,062 1,063 1,041 0,967 0,969 0,969 1, m Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,278 1,128 1,388 1,113 1,066 1,043 1,106 1,099 1,041 1,055 1,051 1,050 0,978 0,985 0,917 1,002 1,000 1,056 štoly Součtový 1,000 0,973 1,670 2,346 2,646 3,671 4,087 4,356 4,545 5,027 5,526 5,753 6,068 6,378 6,697 6,547 6,449 5,913 5,924 5,924 6,257 Zpětný 0,160 0,155 0,267 0,375 0,423 0,587 0,653 0,696 0,726 0,803 0,883 0,920 0,970 1,019 1,070 1,046 1,031 0,945 0,947 0,947 1,000 24

27 Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Rok m Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,278 1,128 1,393 1,111 1,066 1,034 1,108 1,102 1,038 1,036 1,053 1,009 1,014 0,995 0,941 1,002 0,999 1,036 studny Součtový 1,000 0,973 1,671 2,347 2,647 3,686 4,094 4,365 4,511 4,998 5,508 5,717 5,920 6,232 6,288 6,374 6,339 5,962 5,973 5,969 6,184 Zpětný 0,162 0,157 0,270 0,380 0,428 0,596 0,662 0,706 0,730 0,808 0,891 0,924 0,957 1,008 1,017 1,031 1,025 0,964 0,966 0,965 1, m délky Vodovody Meziroční X 1,297 1,677 1,301 1,170 1,361 1,104 1,072 1,054 1,113 1,109 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,931 0,999 1,000 1,041 trubní Součtový 1,000 1,297 2,174 3,677 4,303 5,855 6,462 6,928 7,299 8,126 9,014 9,419 9,985 10,094 10,639 10,586 10,480 9,757 9,745 9,745 10,145 Zpětný 0,099 0,128 0,214 0,363 0,424 0,577 0,637 0,683 0,720 0,801 0,889 0,929 0,984 0,995 1,049 1,044 1,033 0,962 0,961 0,961 1, m délky Kanalizace Meziroční X 1,301 1,675 1,299 1,170 1,359 1,103 1,072 1,054 1,113 1,109 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,921 0,999 1,000 1,018 trubní Součtový 1,000 1,301 2,179 3,684 4,311 5,859 6,463 6,929 7,301 8,129 9,017 9,423 9,989 10,099 10,644 10,591 10,485 9,656 9,644 9,644 9,817 Zpětný 0,102 0,133 0,222 0,375 0,439 0,597 0,658 0,706 0,744 0,828 0,919 0,960 1,017 1,029 1,084 1,079 1,068 0,984 0,982 0,982 1, m délky Hydromeliorace Meziroční X 1,280 1,660 1,289 1,130 1,368 1,120 1,070 1,051 1,098 1,090 1,041 1,067 1,054 1,043 0,990 0,982 0,899 1,005 0,995 1,021 Součtový 1,000 1,280 2,124 3,564 4,027 5,507 6,169 6,600 6,933 7,613 8,298 8,636 9,218 9,711 10,129 10,027 9,844 8,849 8,893 8,844 9,031 odvodnění Zpětný 0,111 0,142 0,235 0,395 0,446 0,610 0,683 0,731 0,768 0,843 0,919 0,956 1,021 1,075 1,122 1,110 1,090 0,980 0,985 0,979 1, m délky Meziroční X 1,280 1,660 1,290 1,130 1,367 1,120 1,070 1,045 1,098 1,079 1,034 1,067 1,019 1,068 1,009 0,996 0,950 1,005 1,006 1,045 Hydromeliorace Součtový 1,000 1,280 2,124 3,562 4,025 5,504 6,164 6,595 6,890 7,564 8,159 8,435 9,002 9,173 9,794 9,879 9,836 9,346 9,391 9,444 9,872 závlahy Zpětný 0,101 0,130 0,215 0,361 0,408 0,558 0,624 0,668 0,698 0,766 0,827 0,854 0,912 0,929 0,992 1,001 0,996 0,947 0,951 0,957 1,000 25

28 JKSO Obor Měrné jednotky Druhy indexů Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2015 za obor (JKSO) celkem - v Kč Rok m3 OH Hráze,jezy Meziroční X 1,391 1,575 1,236 1,132 1,419 1,097 1,112 1,066 1,136 1,083 1,040 1,058 1,052 1,047 0,981 0,990 0,919 0,996 0,999 1,041 a stupně Součtový 1,000 1,391 2,191 3,030 3,430 4,868 5,340 5,940 6,332 7,196 7,796 8,111 8,583 9,030 9,455 9,277 9,183 8,438 8,409 8,400 8,740 Zpětný 0,114 0,159 0,251 0,347 0,392 0,557 0,611 0,680 0,724 0,823 0,892 0,928 0,982 1,033 1,082 1,061 1,051 0,965 0,962 0,961 1, m3 OP Ostatní objekty Meziroční X 1,390 1,575 1,237 1,132 1,420 1,096 1,113 1,073 1,138 1,081 1,045 1,058 1,029 1,050 0,981 0,990 0,925 0,999 1,002 1,041 na tocích Součtový 1,000 1,390 2,190 3,030 3,430 4,870 5,340 5,940 6,376 7,257 7,847 8,200 8,675 8,926 9,372 9,194 9,103 8,420 8,409 8,426 8,771 Zpětný 0,114 0,159 0,250 0,345 0,391 0,555 0,609 0,677 0,727 0,827 0,895 0,935 0,989 1,018 1,069 1,048 1,038 0,960 0,959 0,961 1, m Nádrže Meziroční X 1,216 1,757 1,251 1,093 1,422 1,097 1,105 1,073 1,099 1,100 1,048 1,050 1,052 1,046 0,974 0,969 0,879 0,999 0,982 1,046 na tocích Součtový 1,000 1,216 2,136 3,284 3,591 5,107 5,602 6,189 6,639 7,293 8,020 8,409 8,827 9,286 9,714 9,466 9,173 8,064 8,052 7,909 8,270 Zpětný 0,121 0,147 0,258 0,397 0,434 0,617 0,677 0,748 0,803 0,882 0,970 1,017 1,067 1,123 1,174 1,145 1,109 0,975 0,974 0,956 1, m délky Úpravy vodních Meziroční X 1,208 1,771 1,248 1,093 1,426 1,097 1,108 1,073 1,181 1,093 1,043 1,048 1,056 1,047 0,954 0,948 0,956 0,999 1,005 1,046 toků a kanály Součtový 1,000 1,208 2,140 3,293 3,600 5,134 5,633 6,241 6,696 7,907 8,642 9,012 9,445 9,970 10,435 9,955 9,437 9,019 9,006 9,053 9,473 Zpětný 0,106 0,128 0,226 0,348 0,380 0,542 0,595 0,659 0,707 0,835 0,912 0,951 0,997 1,053 1,102 1,051 0,996 0,952 0,951 0,956 1,000 Součtový index : rok 1971 = 1,000 1,000Zpětný index Zpětný : rok index 2013 : rok = 1, = 1,000 1,000 26

29 BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČR V LETECH Základní údaje o bytové výstavbě za Českou republiku a jednotlivé kraje lze získat z údajů ČSÚ (pro rok 2014 jsou to předběžné údaje). Podrobné údaje o bytové výstavbě až do úrovně jednotlivých obcí za roky obsahují publikace ÚRS PRAHA, a.s., (většinou na webu ČSÚ), za rok 2013 jsou zatím k dispozici pouze celkové objemy dokončených bytů, ovšem jejich propojením s daty o vývoji obyvatelstva lze sledovat a analyzovat změny v rozmístění nové bytové výstavby v podrobném územním detailu (obce a jejich uskupení). Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století (maximum bylo dokončených bytů v roce 1975), klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončených bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995, kdy bylo dokončeno pouze bytů, což představovalo 1,26 bytů na obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno bytů (4,02 bytů na obyvatel), což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K tomuto maximu v daném roce ovšem do značné míry došlo i díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno , resp bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku V roce 2010 už bylo dokončeno pouze bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen bytů (78,6 % předchozího roku, 68,7 % roku 2007), v roce 2012 se dokončilo bytů (sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007) a v roce 2013 pouze dokončených bytů (88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku 2007). Rok 2014 zaznamenal další pokles na dokončených bytů (2,27 bytů na obyvatel), tj. 94,6 % předchozího roku a současně pouze 56,1 % roku Od roku 1997 do roku 2014 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 zahájených bytů na 100 dokončených a v roce 2013 pouze 87,6 zahájených bytů na 100 dokončených. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužovala doba výstavby a současně se zmenšovala zásoba rozestavěných bytů. Proto bylo v roce 2014 dokončeno ještě méně bytů než v roce V roce 2014 bylo zahájeno bytů (102,0 % roku 2013), což bylo více než v letech 2012 a 2013, ale stále ještě o 44,4 % méně než v roce Z celkového počtu dokončených bytů v roce 2014 bylo zkolaudováno bytů v nových rodinných domech (58,6 %) a bytů v nových bytových domech (25,9 %). Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 774 bytů v rodinných domech (3,2 % všech bytů) a bytů v bytových domech (5,3 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (439 bytů), byty v nebytových budovách (449 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (788 bytů). Modernizací bylo získáno bytů. Proti předchozímu roku 2013 bylo dokončeno o 9,6 % méně bytů v nových rodinných domech, o 19,9 % méně bytů v nástavbách a přístavbách 27

30 k rodinným domům, o 3,2 % méně v případě nástaveb a přístaveb k bytovým domům a o 22,6 % méně modernizovaných bytů. U ostatních druhů staveb došlo k mírnému růstu, v případě bytů v nových bytových domech o 2,4 %, u ostatních druhů staveb byl nárůst vyšší, ale tam se jedná absolutně o malá čísla. Počet dokončených bytů podle druhu stavby Počet dokončených bytů v tom Počet celkem modernizo- Rok v rodinných v bytových v nástavbách v DPS a v nebytových stavebními na domech domech k rodinným k bytovým domovech - budovách úpravami vaných bytů abs. obyvatel absolutně , , , , , , , , , , , , , , , , , , Index 2010/ ,7 x 103,3 79,3 93,1 85,2 318,5 97,9 96,9 99,3 Index 2011/ ,6 x 88,0 59,4 87,4 109,3 19,4 78,6 92,5 91,0 Index 2012/ ,9 x 100,3 109,4 96,0 90,7 208,2 94,0 119,4 98,3 Index 2013/ ,7 x 88,7 85,3 81,7 89,6 97,7 71,6 51,5 63,8 Index 2014/ ,6 x 90,4 102,4 80,1 96,8 128,7 108,5 112,1 87,4 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. v roce 2012 cca 3,5 roku u bytů v nových rodinných i bytových domech, více než 5,5 roku u nástaveb a přístaveb k rodinným domům (většinou stavěných svépomocně) a necelé 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům. 28

31 Počet zahájených bytů podle druhu stavby Rok Počet zahájených bytů celkem abs. na obyvatel stř. stavu v rodinných domech v bytových domech k rodinným domům v tom v nástavbách a přístavbách k bytovým domům absolutně v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů , , , , , , , , , , , , , , , Index 2010/ ,4 x 88,6 52,5 87,5 86,9 71,1 63,6 65,7 99,4 Index 2011/ ,9 x 102,7 86,5 105,0 95,9 130,7 75,1 94,2 101,3 Index 2012/ ,6 x 84,4 80,2 89,1 93,3 137,0 108,7 92,5 77,6 Index 2013/ ,7 x 86,7 120,8 76,0 97,6 83,8 86,1 111,5 82,7 Index 2014/ ,1 x 99,6 137,1 99,5 103,0 116,9 142,3 76,8 91,1 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima bytů, z toho bytů (47,9 %) v nových rodinných domech a (34,9 %) v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 ( bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech už v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), byty v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), byty v nebytových budovách v roce 2009 (2 458 bytů), byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (

32 bytů) a modernizované byty v roce 2006 ( bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech , začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje. Z celkového počtu zahájených bytů v roce 2014 bylo bytů v nových rodinných domech (51,1%) a bytů v nových bytových domech (27,3%). Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno bytů v rodinných domech (5,1 % celkového počtu bytů) a bytů v bytových domech (5,6 %). Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (726 bytů), byty v nebytových budovách (1 565 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (371). Dále byla zahájena modernizace bytů. Proti předchozímu roku 2013 došlo k absolutnímu nárůstu celkového počtu zahájených bytů (o 10,1 %), hlavně díky nárůstu nových bytů v bytových domech (o 37,1 %), u kterých se počet zahájených bytů postupně zvyšuje od minima v roce 2012 (4 022 bytů). Zřejmě v tom může hrát roli potřeba zahájit výstavbu před vypršením platnosti stavebního povolení, ale i potřeba zajistit kontinuitu činnosti některých stavebních firem. Naproti tomu počet zahajovaných bytů v rodinných domech dále klesl (i když jen o 0,4 %) a dosáhl tak druhé nejnižší hodnoty od roku 1997 (v roce 2000 bylo zahájeno bytů). Obdobný pokles zaznamenaly i nástavby a přístavby v rodinných domech. (o 0,5 %) a významnější pokles byty získané z nebytových prostorů (o 23,2 %) a také modernizované byty (o 8,9 %). Naproti tomu mírný nárůst zaznamenaly nástavby a přístavby v bytových domech (o 3,0 %) a významnější nárůst (ovšem z malých čísel) byty v nebytových budovách (o 42,3 %) a v DPS a domovech-penziónech (o 16,9 %). Dokončená bytová výstavba v krajích odrážela rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, odlišnou výchozí situaci v roce 1989, dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu propadu celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Základními faktory jsou přitom změny v situaci v Praze, vliv nové bytové výstavby v suburbiích, která se projevuje hlavně ve Středočeském kraji a v různé míře v dalších krajích a nakonec změny v postavení jednotlivých krajů. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu) dosáhlo v roce 2014 hlavní město Praha (3,78 bytů na obyvatel) a na dalším místě byl Středočeský kraj (3,23). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na obyvatel. V této souvislosti je vhodné připomenout empirickou zkušenost, že pro rozvoj území včetně růstu počtu jeho obyvatel je potřebná intenzita bytové výstavby cca 3-3,5 bytu na obyvatel ročně. To ovšem platí hlavně pro obce, u vyšších územních jednotek je ukazatel výsledkem zprůměrování údajů za obce. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2014 (0,90), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období (1,22) měl Ústecký kraj, a to především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,72 bytů na obyvatel v letech ). Tento kraj měl jak v celém období , tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96), ale v roce 2014 už zase až na desátém místě. 30

33 Dokončené byty v krajích Kraj Počet dokončených bytů Podíl kraje na počtu dok. bytů obyvatel Intenzita bytové výstavby Index počtu dok. bytů Česká republika ,0 100,0 100,0 100,0 2,81 4,03 2,27 57,3 94,6 Hl.m. Praha ,7 19,8 11,6 11,9 4,04 7,87 3,78 50,1 122,9 Středočeský ,0 17,7 11,4 12,4 4,42 7,24 3,23 49,2 79,7 Jihočeský ,1 5,4 6,1 6,1 2,83 3,31 2,02 61,7 98,2 Plzeňský ,8 5,7 5,4 5,5 3,03 3,42 2,37 71,2 93,9 Karlovarský ,9 1,4 2,9 2,8 1,85 1,78 1,08 59,9 75,6 Ústecký ,4 3,1 8,0 7,8 1,22 1,40 0,90 64,4 79,4 Liberecký ,6 2,9 4,2 4,2 2,42 2,77 1,56 57,0 88,2 Královéhradecký ,9 4,3 5,3 5,2 2,58 3,26 1,88 57,6 99,1 Pardubický ,8 4,2 4,9 4,9 2,73 3,67 1,95 54,0 98,9 Vysočina ,7 4,5 4,9 4,8 2,69 3,28 2,11 64,0 90,0 Jihomoravský ,6 13,6 11,0 11,1 3,20 5,30 2,77 53,9 92,3 Olomoucký ,2 5,9 6,2 6,0 2,38 2,76 2,23 80,4 115,3 Zlínský ,8 3,4 6,1 5,6 2,21 2,82 1,38 48,6 101,8 Moravskoslezský ,4 8,1 12,1 11,6 1,72 1,57 1,59 99,3 80,9 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Užitečným ukazatelem je vzájemný poměr mezi podílem kraje na obyvatelstvu a na nové bytové výstavbě. Ukazuje zcela jednoznačně, že i při všech změnách v absolutních objemech, se stále staví nejvíce ve třech krajích: v Praze, Středočeském a Jihomoravském, tedy ve dvou nejvýznamnějších centrech a v jejich suburbanizovaném zázemí. Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). Téměř všechny kraje ovšem zaznamenaly v roce 2014 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku, s jedinou výjimkou Prahy (nárůst o 22,9 %, ale pořád jenom na poloviční hodnotu roku 2007), a dále málo významných změn v Olomouckém a Zlínském kraji (malé nárůsty při malém základě). 2014/ /

34 Zahájená bytová výstavba v krajích odráží podobným způsobem jako dokončená bytová výstavba rozdíly mezi kraji, navazuje na dosavadní trendy, na rozdíl od dokončených bytů však rychleji zareagovala na ekonomickou krizi a pokles počtu zahájených bytů byl také v jednotlivých letech výraznější než počet dokončených bytů. Zahájené byty v krajích Kraj Počet zahájených bytů Intenzita zahájené bytové výstavby Index počtu zah. bytů 2014/ / 2013 Poměr počtu bytů zahájených k dokončeným Česká republika ,24 4,24 2,31 55,6 110,1 105,2 113,4 87,6 102,0 Hl.m. Praha ,27 6,59 3,58 56,8 133,7 83,7 107,6 87,2 94,8 Středočeský ,31 6,91 3,24 51,7 110,6 95,4 118,3 72,2 100,3 Jihočeský ,60 4,07 2,33 57,8 100,2 123,0 105,0 112,9 115,2 Plzeňský ,44 3,80 2,27 61,4 92,0 111,1 92,3 97,8 95,8 Karlovarský ,48 1,92 2,13 108,5 103,9 108,3 122,5 142,8 196,3 Ústecký ,68 2,32 1,24 53,3 120,4 165,9 184,2 90,5 137,3 Liberecký ,73 2,88 1,71 60,2 117,6 103,8 117,4 82,3 109,7 Královéhradecký ,89 3,79 1,70 44,8 88,1 116,2 124,9 101,6 90,3 Pardubický ,22 4,91 2,05 42,4 99,8 133,9 93,8 104,2 105,2 Vysočina ,01 3,26 1,68 51,4 97,5 99,4 92,0 73,8 79,9 Jihomoravský ,56 4,94 3,12 65,0 130,0 93,4 92,2 79,8 112,5 Olomoucký ,78 3,38 1,67 49,1 88,2 122,7 124,0 98,0 75,0 Zlínský ,45 3,41 1,61 46,8 110,2 121,0 121,2 107,7 116,6 Moravskoslezský ,03 2,59 1,58 59,7 93,6 165,1 159,6 85,8 99,3 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Na druhé straně má zahajovaná bytová výstavba schopnost rychleji zareagovat na ukončení krize. Proto je velmi povzbuzující, že v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 ze 14 krajů mělo osm krajů růst, z toho nejvíce Praha (+ 33,7 %) a Jihomoravský kraj (+30,0 %). V tom se ovšem odráží složení bytové výstavby, protože tyto kraje obsahují vyšší podíl bytových bytů (vliv obratu chování stavebních firem) a nižší podíl rodinných domů (stále ještě pokračující propad vlivem setrvačnosti chování jednotlivých stavebníků). 32

35 Stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je však nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na obyvatel středního stavu) měly v roce 2014 stejné kraje jako u dokončených bytů, na prvních třech místech bylo hlavní město Praha (3,58 bytů na obyvatel), Středočeský kraj (3,24) a Jihomoravský kraj (3,12), všechny ostatní kraje měly intenzitu zahajované bytové výstavby pod 3,00 bytů na obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,24 bytů na obyvatel). Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V sedmnáctiletém průměru zde bylo dokončeno více než 10 bytů na obyvatel. V období přitom byla bytová výstavba intenzivnější v okrese Praha-západ (21,97 v roce 2007, 18,17 v roce 2008) nežli v okrese Praha-východ (15,67 v roce 2007, 15,54 v roce 2008). V období se situace obrátila ve prospěch okresu Praha-východ (14,66 v roce 2009, 8,70 v roce 2013) oproti okresu Praha-západ (11,60 v roce 2009, 7,37 v roce 2013). Obrovský rozsah bytové výstavby v okolí Prahy, který je projevem suburbanizace, je patrný v porovnání s dalšími okresy v pořadí, kterými jsou okresy Brno-venkov (7,72 v roce 2007, 4,11 v roce 2013) a Beroun (6,83 v roce 2008, 4,36 v roce 2013). Suburbanizace se tedy projevuje i v zázemí významných regionálních center a dále v širším zázemí Prahy. Nejnižší intenzitu dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na obyvatel) v průměru sedmnáctiletého období i v roce 2012 a 2013 byl okres Most, v roce 2013 k němu přibyly okresy Sokolov a Chomutov. Dalšími okresy s velmi nízkou intenzitou (mírně nad hranici jednoho dokončeného bytu na obyvatel) jsou okresy Karviná, Ústí nad Labem, Teplice, Děčín, Šumperk a další. Z hlediska správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti (SO ORP) je obraz podobný, jenom přesnější. Protože se zmenšující se velikostí územní jednotky rozsah bytové výstavby z roku na rok silně kolísá (např. v důsledku dokončování rozestavěných obytných souborů), je vhodnější uvádět údaje alespoň za několikaleté období. V letech byla nejintenzivnější výstavba v obvodu Říčany (11,17 bytů na obyvatel průměrně ročně), na dalších místech byl obvod Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (9,59), Černošice (7,74), Pohořelice (7,43), Lysá nad Labem, Beroun, Židlochovice, Šlapanice, Třeboň (všechny více než 5,00). Je patrné, že se jedná u suburbanizované zázemí Prahy a dalších regionálních center. Nejnižší intenzitu měl obvod Týn nad Vltavou (0,09), vlivem Temelína, na dalších místech byly obvody v severních Čechách nebo v periferních venkovských prostorech. 33

36 Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období postavilo v pěti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli, kde dokončených bytů tvoří čtvrtinu celostátního objemu. V relativním vyjádření se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,51 bytů na obyvatel. Pouze o málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 2-5 tis. obyvatel, tis. obyvatel a 100 tis. a více obyvatel (všechny s 3,3-3,5 bytů na obyvatel). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s tis. obyvateli a zejména s tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 17 let pouze 1,67 bytů na obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech (6,16 v roce 2007), což odpovídá uspokojování zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech. V průběhu období byl alespoň jeden byt postaven v obcích, které představují 97,1 % z celostátního úhrnu obcí (6 253 k ). V necelé polovině obcí (48,6 %) byl postaven méně než jeden byt ročně, pět a více bytů ročně bylo dokončeno v 886 obcích (14,2 % obcí), 10 a více bytů v 446 obcích (7,1 %) a 100 a více bytů pouze v 17 obcích. Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (82 594, tj bytů ročně), v Brně (22 075, tj ročně) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy (2 315, t.j. 136 bytů ročně), rychle rostoucí významná obec pražské suburbánní zóny. Za několika okresními městy a posledním krajským městem Karlovy Vary je dále na 16. místě Hostivice, rovněž u Prahy (2080, tj. 122 bytů ročně). Další obec, která není okresním městem ani ORP, je až obec Roztoky (1217, tj. 72 bytů ročně), opět u Prahy, na 31. místě. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (86,73 bytů na obyvatel průměrně ročně). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Herink, Trnová, Květnice, Svémyslice, Chýně, Bašť, Zlatá, Jesenice, Šestajovice, aj.), v zázemí dalších regionálních center (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). Vysoká intenzita nové bytové výstavby se ale kromě toho vyskytuje v některých rekreačních obcích, které se vyznačují vysokým počtem dokončených bytů, většinou ve formě 34

37 apartmánů a současně nízkým počtem obyvatel (což zvyšuje hodnoty relativního ukazatele). Patří sem např. Ostružná (50,69 bytů na obyvatel průměrně ročně) v okrese Jeseník, Špindlerův Mlýn, Lipno nad Vltavou, Loučná pod Klínovcem a další. V roce 2013 bylo absolutně nejvíce bytů dokončeno v Praze (3 844 bytů), v Brně (1 182 bytů), v Plzni, Ostravě a Olomouci. Za těmito krajskými městy je na 6. místě Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a na 8. místě Hostivice u Prahy, okresní města a ostatní krajská města: Opava (7. místo), České Budějovice, Liberec, Jihlava, Karlovy Vary, další ORP Třinec a Lovosice, atd. Alespoň jeden byt byl dokončen v obcích (60 % obcí), pět a více bytů ročně bylo dokončeno v obcích (16,5 % obcí), 10 a více bytů v 427 obcích (6,8 %) a 100 a více bytů pouze v 13 obcích. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Karlova Studánka (163,09 bytů na obyvatel), lázně a rekreační středisko v okrese Bruntál. Na této hodnotě se ovšem podílelo dokončení pouhých 38 bytů mimo rodinné domy v obci s 233 obyvateli. V období zde ovšem bylo dokončeno pouze 6 bytů v rodinných domech v letech žádný byt. Je to dobrá ukázka toho, že na úrovni podrobnosti jednotlivých let a jednotlivých obcí intenzita bytové výstavby velmi silně kolísá, proto je vhodné intenzitu uvádět za celé období , kde se vyrovnává alespoň kolísání v čase (problém malého počtu obyvatel zůstává). Významné přesto zůstává prostorové rozmístění nových bytů v absolutním vyjádření. Kartogram ukazuje, i v roce 2013 byla většina nové bytové výstavby realizována ve městech a suburbanizovaných prostorech kolem nich. K tomu byla využita klasifikace obcí podle prací Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vymezující suburbanizované obce v zázemí měst s a více obyvateli. Kromě těchto obcí pokračuje v některých případech výstavba v rekreačních obcích (Karlova Studánka, Železná Ruda, Prášily, Ostružná, atd.). Poměrně značné množství nových bytů bylo však dokončeno i v malých obcích mimo urbanizované a suburbanizované prostory, ve vazbě na jejich polohu a místní podmínky rozvoje. mueller@urspraha.cz 35

38 VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP - STAV Stavební podniky dle objemu tržeb podniky stavebních hmot dle objemu tržeb IČO Podnik TRŽBY v tis. Kč Rentabilita tržeb TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % IČO Podnik TRŽBY v tis. Kč Rentabilita tržeb Metrostav a.s.* ,3 97, LB MINERALS, s.r.o , EUROVIA CS, a.s ,7 94, ZAPA beton, a.s , STRABAG a.s ,1 82, HELUZ cihlářský průmysl, v.o.s , OHL ŽS, a.s ,4 96, GOLDBECK Prefabeton, s.r.o , PSJ, a.s.* ,1 97, Wienerberger cihlářský průmysl, a. s , HOCHTIEF CZ a. s ,5 95, Xella CZ, s.r.o , S u b t e r r a a.s ,0 98, KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o , SWIETELSKY stavební s.r.o ,7 96, Beton Brož, s.r.o , SMP CZ, a.s ,4 100, CS-BETON, s.r.o , SYNER, s.r.o ,0 99, PRAMOS, a.s ,2 *údaje z konsolidované úč. závěrky Česká ekonomika v roce 2013 výrazněji nezvýšila svoji výkonnost, měřeno přírůstky HDP. Komplikovaná je situace i v oblasti stavebních investic, stavebnictví. Stavebnictví již několik let zaznamenává pokles poptávky po své produkci, rentabilita podnikání se snižuje, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě dosahuje svého dna. I přes tento nepříznivý trend, stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %. Rok 2013 nepřinesl zlepšení. Stavební produkce v lednu až prosinci 2013 klesla meziročně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %. Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v TOP-STAV 100/ 2013 byly získány přímo od podniků které jsme oslovili formou malé ankety. Nejen pro investory domácí i zahraniční ale i pro další účastníky stavebního procesu je TOP-STAV 100 i v období recese na stavebním trhu cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu.. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. 36

39 Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků. V letošním ročníku jsou v jednotlivých TOP žebříčcích hodnoceny stavební podniky i výrobci stavebních hmot materiálů. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se SPS a časopisem Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 10 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již sedmnáctého ročníku TOP STAV , který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2014, prvních 5 podniků výrobců stavebních hmot a prvních 10 podniků třináctého ročníku MID TOP STAV 2013, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ, je prezentováno v uvedených tabulkách MID TOP - STAV 2013 Podniky dle objemu tržeb IČO Podnik TRŽBY v tis. Kč Rentabilita tržeb TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % Navláčil stavební firma, s.r.o ,2 99, MORYS s. r. o ,1 96, HTK a.s.* ,3 100, DAV, a.s ,7 96, ATLANTA,a.s ,3 100, KONSTRUKTIS, a.s ,5 98, Froněk, spol. s r.o ,6 0, KASTEN spol. s r.o ,2 97, Regionální stavební s.r.o ,1 99, ZNAKON, a.s ,7 97,3 kunc@urspraha.cz 37

40 78. konference EUROCONSTRUCT v Miláně ÚRS PRAHA, a.s. inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, Praha 10 Euroconstruct tel.: (00420) info@euroconstruct.cz INFORMACE O TRENDECH V EVROPSKÉM STAVEBNICTVÍ : VSTŘÍC NOVÉMU CYKLU Evropské stavebnictví vstoupilo v loňském roce do nové růstové fáze. Po sedmi letech hluboké krize, kdy trh ztratil 21 % a po dalším poklesu v roce 2013 (-2,7 %), ukázal rok 2014 konečně oživení stavební produkce (+1 %). V letošním roce poroste zhruba o 2,1 % a v následujícím dvouletém období o 2,2 %. I přes četné rozdíly mezi 19 zeměmi skupiny Euroconstruct se evropská ekonomika jako celek zotavuje ovšem podle aktuálních odhadů pomaleji než bylo avizováno v polovině loňského roku. Zotavení je nejvíce podpořeno Velkou Británií. Růst zrychlil také v severských zemích mimo eurozónu. V eurozóně recese sice skončila (vyjma Itálie), ale ekonomika se ocitla ve slepé uličce. Produkce, mzdy a ceny stagnují a úroveň nezaměstnanosti dosahuje rekordních čísel, a to po 4 letech aplikování úsporných opatření. Naopak ekonomiky východní Evropy nyní po strmém propadu v letech vykazují výrazný růst. Nová fáze růstu ale představuje spíše mírné oživení vycházející z nízké produkční úrovně. V dalších letech pak postupně dojde k výraznějšímu zotavení a stavebnictví tak dostihne růst ekonomiky. Z pohledu celkového stavebnictví byla východní Evropa se svým loňským 4,8% růstem tahounem trhu. Bude tomu tak i v následujících letech, kdy překročí hranici 5 %. Země východní Evropy tak vstupují do nové éry růstu, zejména díky efektivnějšímu využití evropských fondů v oblasti infrastruktury. V současnosti se tyto argumenty jeví ještě silnější v porovnání s vývojem v zemích západní Evropy, kde loňský trend (+ 0,8 %) bude pokračovat i v následujících letech a nepřekročí hranici 2 %. 38

41 39

42 Vývoj ve Francii, Itálii a Španělsku měl v roce 2014 stále klesající tendenci. Německo v blízké budoucnosti také zpomalí a v dalších letech se růst pravděpodobně dokonce zastaví. Poslední ze zemí velké pětky EUROCONSTRUCT je Velká Británie, která naopak očekává silné oživení stavebnictví. A to nejen díky nové bytové výstavbě (+16 % v roce 2014). Také nebytová výstavba bude poháněna zvyšující se poptávkou po komerčních a průmyslových prostorech a budovách pro vzdělávání. V neposlední řadě k růstu přispěje také obrat na poli nové inženýrské výstavby (+4,5 % v letech 2015 a 2016). Ve všech segmentech stavebního trhu je podle nejnovějších prognóz očekáván v krátkodobém horizontu růst, a to pouze s menšími výkyvy. Bytová výstavba je stále zasažena krizí, převážně v oblasti novostaveb. Po výrazném poklesu v roce 2013 (-4 %) se v roce 2014 zastavila na hodnotě 0,1 %. V letech však již podpoří stavební sektor v průměru 4% růstem. Obdobný trend platí i pro nebytovou výstavbu, jejíž 40

43 propad byl v roce 2013 ještě strmější. Růst v tomto segmentu bude v letech v porovnání s bytovou výstavbou mírnější (více než 2 %). V porovnání s ostatními typy výstavby se inženýrské dařilo v loňském roce nejlépe (+1,4 %). A to i přesto, že odhady z konference EUROCONSTRUCT v Oslu (červen 2014) byly výrazně sníženy zejména kvůli revizi ukazatelů ve Velké Británii. Tento sektor vzroste v následujících třech letech každý rok v průměru o 2,5 %. Renovace budou i nadále hrát důležitou roli ve stabilizaci stavebního sektoru, kdy v dobách krize utlumily propad a nyní podpoří růst. Přeložila a redakčně upravila: Barbora Pospíšilová, ÚRS PRAHA, a.s. pospisilova@urspraha.cz Výsledky z poslední konference EUROCONSTRUCT jsou nyní k dispozici! Detailní zprávy o každé zemi Country report a celkové shrnutí a analýzu jednotlivých oblastí stavebnictví Summary report si můžete objednat na conference@euroconstruct.cz. 41

44 PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2014 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ Průmyslová výroba stavebních hmot v ČR je po provedené privatizaci plně provozována soukromými podnikatelskými subjekty. České stavebnictví disponuje průmyslovou výrobou stavebních hmot v míře, která postačuje potřebám odvětví. Exportní podíly (více jak 20%) dokladují špičkovou úroveň tohoto segmentu, ať již jde o cementy, keramiku, betonové výrobky, prefabrikáty a dílce, cihly či písek, kamenivo a výrobky stavební chemie. Před krizí /v r.2007/ byla nabídka výroby stavebních hmot stabilizovaná v úrovni cca 90 mld. Kč/rok, podílelo se na ni cca 32 tis. pracovníků ve 255 podnicích. Cenově je produkce v podstatě již na úrovni průměru cen dosahovaných v EU. Rozhodující část výrobců je kapitálově a organizačně propojena s příslušnými producenty stavebních hmot zemí EU. Z hospodářského hlediska je významné rozložení surovinových zdrojů a výrobních kapacit, které se vyskytují, kromě podniků na výrobu cementu a zásob kaolínu, prakticky ve všech regionech České republiky. Tato skutečnost dovolila široce rozvinout těžbu a zpracování silikátových surovin. Podobně jako celá česká ekonomika tak i obory průmyslu výroby stavebních hmot pociťují významné změny v důsledku probíhající celosvětové hospodářské krize započaté po roce Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2014 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. V tomto sektoru vzrostla stavební produkce v roce 2014 meziročně reálně o 2,3 %. Produkce pozemního stavitelství zůstala na stejné úrovni roku 2013 a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční růst stavební produkce o 7,5 %. Počet vydaných stavebních povolení v roce 2014 meziročně klesl o 6,5 %, stavební úřady jich vydaly Orientační hodnota těchto staveb činila 249,8 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2013 se snížila o 3,1 %. Počet zahájených bytů v roce 2014 se meziročně zvýšil o 10,1 % a činil bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 37,1 %, v rodinných domech došlo k poklesu o 0,4 %. Počet dokončených bytů v roce 2014 meziročně klesl o 5,4 % a činil bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech vzrostl o 2,4 %, v domech rodinných klesl o 9,6 %. Loňský mírný nárůst stavební produkce /díky zejména nárůstu produkce inženýrského stavitelství, vedle neoblíbeného a kritizovaného snižování stavu zaměstnanců, významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2014 proti předchozímu roku 2013 byl vyšší o 6,3 procenta (resp. o mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán u 10 oborů, z toho největší ve výrobě ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků (cca 15,9%, resp mil. Kč), výrobě betonových výrobků pro stavební účely (14,8%, resp mil.k4), výrobě žáruvzdorných výrobků (12,2%, resp mil. Kč). U jediného oboru výroby pálených zdících materiálů byl zaznamenán pokles a to ve výši 12,3%, resp. 324 mil. Kč, což mimo jiné vypovídá i o zatím nezlepšující se produkci pozemního stavitelství. 42

45 Tab. 1 Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci leden - prosinec 2014 Obor Podíl na celkové produkci Objem tržeb v b.c./ v mil.kč/ % ostatní těžba a dobývání 17, ,8 výroba žáruvzdorných výrobků 8, ,2 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * * výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výrobků 3, ,7 výroba cementu 10, ,2 výroba vápna a sádry 4, ,1 výroba betonových výrobků pro stavební účely 16, ,8 výroba betonu připraveného k lití 11, ,0 výroba malt 11, ,9 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků 2, ,9 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 0, ,7 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 14, ,8 Celkem ,3 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny PROJEVY A PŘÍČINY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ Dosažené hospodářské výsledky stavebního průmyslu jsou sice o něco lepší než v roce 2013, přesto ale výrobci stavebních materiálů v ČR si nemohou moc dovolovat, protože musí reagovat nejen na zpomalený ekonomický růst, ale zároveň také reagovat i na další rizika. Patří mezi ně zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když stavebnictví zatím stále nepokračuje zlepšenými hmatatelnými dosaženými výsledky. To zejména platí o produkci pozemního stavitelství. 43

46 Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a samozřejmě i na celkové zlepšení ukazatele zaměstnanosti. POČET A STRUKTURA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 8 a to především u výroby betonových výrobků. Pro srovnání v roce 2009 bylo o 57 podniků více /evidováno celkem 182 podniků/. Tab. 2 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* Podniky ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic 2 2 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic 6 7 výroba cementu 4 4 výroba vápna a sádry 5 5 výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití 7 7 výroba malt 7 7 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků 5 5 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 5 4 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků celkem * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ 44

47 PRACOVNÍCI Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r poklesl o 7,9%, resp. o osob, v r dalších 0,5 %, resp. 94 osob, v r to bylo o 3,7%, resp osob, v r to bylo o 1,1%, resp osob a v roce 2014 to bylo o 1,4% a dalších 299 osob. Největší pokles o 279 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru ostatní těžba a dobývání. Tab. 3 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů Podniky /13 ostatní těžba a dobývání ,3 výroba žáruvzdorných výrobků ,2 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic ,3 výroba cementu ,6 výroba vápna a sádry ,0 výroba betonových výrobků pro stavební účely ,9 výroba betonu připraveného k lití ,3 výroba malt ,3 výroba ostatních betonových, cem. a sádrových výr ,0 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů ,7 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,3 celkem ,6 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů neuváděno 45

48 PRŮMĚRNÁ MZDA V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2014 v průmyslu výroby stavebních hmot výše Kč a byla oproti roku 2013 cca o 4,2% vyšší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena pouze u oboru výroba připraveného k lití. Tab. 4 Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů Podniky /13 ostatní těžba a dobývání ,4 výroba žáruvzdorných výrobků ,9 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic ,6 výroba cementu ,7 výroba vápna a sádry ,4 výroba betonových výrobků pro stavební účely ,9 výroba betonu připraveného k lití ,7 výroba malt ,3 výroba ostatních betonových, cem. a sádrových výr ,7 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů ,5 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,9 celkem /v průměru/ ,2 Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci * pro malý počet respondentů neuváděno EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem /především do sousedního Německa, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahraničí byl vyšší v roce 2014 oproti roku 2013 o 9,0 %, resp mil. Kč. 46

49 Největší nárůst vývozu zaznamenaly obory výroba žáruvzdorných výrobků, výroba pálených zdících materiálů, výroba cementů a výroba malt. Tab. 5 Tržby z přímých vývozů v b.c. /mil. Kč Podniky /13 ostatní těžba a dobývání ,1 výroba žáruvzdorných výrobků ,6 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných ,6 výroba cementů ,0 výroba vápna a sádry ,1 výroba betonových výrobků pro stavební účely ,5 výroba betonu připraveného k lití ,9 výroba malt ,6 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výr ,5 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů ,7 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,8 celkem ,0 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů nehodnoceno Výhradně díky nárůstu exportu na západoevropské trhy prodal plzeňský Lasselsberger v roce 2014, jediný český výrobce keramických obkladů, stejné množství svých produktů jako v roce 2009, tedy 24,5 milionu metrů čtverečních. V letošním roce, opět i díky exportu na Západ, plánuje Lasselsberger /podle generálního ředitele Romana Blažíčka/ nárůst na 27 milionů metrů čtverečních keramických obkladů. 47

50 Další vývoj stavebního průmyslu v ČR se zaměřením na úspory energií Klíčovým sektorem zvyšování energetické účinnosti EU je stavebnictví: Stavebnictví představuje 41 % veškeré spotřebované energie EU a využívá téměř 61 % dováženého zemního plynu do EU. Hlavním problémem pro energetickou účinnost jsou již existující budovy, které spotřebovávají až 2/3 celkové energie. Pět základních pilířů Energetické unie: bezpečnost, solidarita a důvěra plně integrovaný evropský vnitřní trh s energiemi kontrolovaná poptávka po energetických zdrojích dekarbonizovaná ekonomika a vedoucí postavení Evropy v obnovitelných zdrojích a nízkokarbonových technologiích vedoucí postavení výzkumu a inovací a zeleného růstu Zároveň Evropské komisi byla doručena výzva zástupců celoevropské iniciativy Renovate Europe Campaign (REC) a aliance Šance pro budovy: ustavit Energetickou unii na snižování spotřeby energie. Dle Mezinárodní energetické agentury energetická účinnost je jediným a největším domácím zdrojem energie a také odvětví s nejméně využitým potenciálem. Jde o čistý, levný zdroj energie, který může být dostupnými technologiemi během krátké doby využit kdekoliv po celé Evropě. Aliance Šance pro budovy sdružuje více než 300 firem z oboru energeticky úsporného stavebnictví. Dle jejích výpočtů po roce 2020 opatření energeticky úsporného stavebnictví uspoří odběratelům (domácnostem, firmám a institucím) minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie. K oběhovému hospodářství / k recyklaci Evropská Komise začátkem července loňského roku rovněž přijala návrhy, jak Evropu nasměrovat na cestu k tzv. oběhovému hospodářství a zvýšit recyklaci v členských státech. Dosažení nových cílů v oblasti odpadů by vytvořilo nových pracovních míst ve srovnání se současným stavem, a současně zvýšilo konkurenceschopnost Evropy a snížilo poptávku po nákladných a vzácných zdrojích. Návrhy rovněž znamenají snížení dopadů na životní prostředí a snížení emisí skleníkových plynů. Podle těchto plánů mají Evropané do roku 2030 recyklovat 70 % komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu; od roku 2025 má být ukládání recyklovatelného odpadu na skládky zakázáno. Místo těžby surovin a jejich jednorázového využití s následným vyhozením je nová vize zaměřena na odlišný ekonomický model. Novým standardem oběhového hospodářství je opětovné využití, oprava a recyklace. Odpady se stávají minulostí. Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: Ve 21. století, ve světě nově se rozvíjejících ekonomik, milionů nových spotřebitelů střední třídy a propojených trhů, žijeme s lineárními ekonomickými systémy, které jsme zdědili z 19. století. Chceme-li být konkurenceschopní, 48

51 musíme co nejlépe využívat naše zdroje, a to znamená znovu je použít, ne je pohřbít na skládkách jako odpad. Přechod na oběhové hospodářství je nejen možný, je ziskový. To ale neznamená, že k němu může dojít bez správných opatření politiky. Cíle pro rok 2030, která navrhujeme, znamenají, že je třeba už dnes začít se zrychlením přechodu na oběhové hospodářství a využitím podnikatelských a pracovních příležitostí, které nabízí. Závěr Energetika je jednou z hlavních výzev, která před Evropou stojí. Hrozba zvyšujících se cen energie a rostoucí závislost na jejím dovozu ze zahraničí snižují spolehlivost dodávek energie a ohrožují celou naši ekonomiku. Musíme přitom přijmout důležitá rozhodnutí, jak výrazně snížit emise a zpomalit změny klimatu. Pokud Unie chce, aby její energetická infrastruktura v budoucnu obstála, musí do ní nyní masivně investovat. Evropský trh s energií je s 500 miliony spotřebitelů nejen největším regionálním trhem na světě, ale také největším dovozcem energie. Některé z výzev, před nimiž EU stojí, jsou společné většině zemí a jejich řešení si proto vyžaduje mezinárodní spolupráci. Patří sem: změna klimatu dostupnost ropy a zemního plynu technologický rozvoj energetická účinnost Mezinárodní energetická politika musí sledovat společné cíle spočívající v zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Důležité jsou vztahy s producenty a tranzitními zeměmi. Na významu však nabývají i vztahy se zeměmi, které velké množství energie spotřebovávají, a především s rozvíjejícími se ekonomikami a rozvojovými zeměmi. Stavební materiály hrají v trvale udržitelném rozvoji důležitou roli skrze své energetické vlastnosti a trvanlivost, což určuje spotřebu energie budov po celou dobu jejich životnosti. Zkoumáním použití materiálů a jejich kombinací lze proto dosáhnout významných zlepšení prostředí a kvality života. Mezi trendy proto také nesmí chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i estetickou hodnotou. malinsky@mpo.cz 49

52 VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ ,7 Vývoj Vývoj cen cen stavebních materiálů použitých v Cenové v Cenové soustavě soustavě ÚRS Praha, ÚRS a.s., Praha, v období a.s., 2005 v období až až ,5 tvárnice Liatherm 365 P+D 24,7x36,5x24 cm 4MPa tvarovka betonová běžná plná hladká přírodní HX 4/9/A-0 39x9x19 cm deska cementotřísková CETRIS BASIC 125x335 cm tl.2,8 cm 1,6 1,4 index 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 index 1,3 1,2 1, ,9 0, , ,5 čerpadlo rotační samonasávací 25-SVA-1-LM-1 čerpadlo ponorné kalové 50 GFHU LU/MH 230 V čerpadlo oběhové teplovodní ALPHA A 230V 180mm 1,15 směs maltová suchá pro omítku štukovou univerzální 0-0,6 mm MVJ-2 bal. cementový potěr jemný BP 1, zrno do 4 mm bal. 40 kg směs maltová suchá zdící 061/poroflex 5 MPa 0,7 mm 1,4 1,1 1,3 1,05 1,2 1 index 1,1 index 0,95 1 0,9 0,9 0,85 0, ,

53 VÝVOJ SMĚRNÝCH CEN STAVEBNÍCH PRACÍ V LETECH Odvětví stavební výroby celkem Inženýrské stavby ,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1,267 1,277 1,272 1, ,000 1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1,248 1,252 1,242 1, ,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1,216 1,226 1,221 1, ,958 1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1,197 1,201 1,191 1, ,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1,179 1,188 1,183 1, ,925 0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1,155 1,158 1,149 1, ,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1,108 1,117 1,113 1, ,860 0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1,073 1,076 1,067 1, ,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077 1,073 1, ,834 0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045 1,037 1, ,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026 1,022 1, ,782 0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979 0,971 1, ,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979 0,975 1, ,742 0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930 0,923 0, ,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935 0,931 0, ,701 0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878 0,871 0, ,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940 0,936 0, ,710 0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889 0,882 0, ,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953 0,949 0, ,739 0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925 0,918 0, ,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008 1,004 1, ,801 0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003 0,995 1, ,783 0,816 0,842 0,895 0,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000 0,996 1, ,799 0,833 0,864 0,929 0,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000 0,992 1, ,786 0,819 0,845 0,898 0,932 0,978 1,026 1,074 1,068 1,054 0,996 1,004 1,000 1, ,805 0,840 0,870 0,937 0,964 1,030 1,083 1,148 1,134 1,089 1,005 1,008 1,000 1, ,759 0,791 0,817 0,868 0,900 0,945 0,991 1,037 1,032 1,018 0,962 0,970 0,966 1, ,776 0,810 0,839 0,904 0,930 0,993 1,045 1,107 1,093 1,050 0,969 0,972 0,964 1,000 Pozemní stavby Vodohospodářské stavby ,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1,263 1,277 1,277 1, ,000 1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1,128 1,127 1,121 1, ,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1,197 1,210 1,210 1, ,969 1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1,094 1,093 1,088 1, ,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1,161 1,174 1,174 1, ,936 0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1,057 1,056 1,051 1, ,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1,088 1,100 1,100 1, ,880 0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0,993 0,992 0,987 1, ,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062 1,062 1, ,847 0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954 0,949 0, ,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016 1,016 1, ,812 0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914 0,909 0, ,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971 0,971 1, ,773 0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871 0,867 0, ,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933 0,933 0, ,740 0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833 0,829 0, ,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938 0,938 0, ,750 0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845 0,841 0, ,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967 0,967 1, ,806 0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908 0,903 0, ,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011 1,011 1, ,887 0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999 0,994 1, ,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1, ,887 0,915 0,947 1,008 1,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000 0,995 1, ,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1,000 1, ,892 0,919 0,951 1,013 1,054 1,100 1,153 1,206 1,189 1,107 1,006 1,005 1,000 1, ,758 0,799 0,824 0,880 0,911 0,951 0,996 1,036 1,031 1,000 0,957 0,967 0,967 1, ,852 0,878 0,909 0,968 1,006 1,050 1,101 1,152 1,135 1,058 0,961 0,960 0,955 1,000 51

54 52

55 MODERNÍ SW PRO OCEŇOVÁNÍ STAVEBNÍCH PRACÍ Určení ceny stavebních prací je nezbytnou součástí přípravy každé stavby. Pro stavební firmy a řemeslníky je znalost cen a vlastních nákladů stěžejní pro jejich podnikání, investoři potřebují znát orientační odhad cen pro posouzení investičních záměrů, kontrolní rozpočty projektů a smluvní vymezení s dodavateli. Projektanti potřebují cenové informace pro posouzení technických variant, sestavení rozpočtů pro zadavatele apod. Moderní stavební SW pro oceňování stavebních prací, jakým je např. SW KROS plus, poskytují databáze popisů a cen stavebních a montážních prací a nástroje pro sestavení jednoduchých propočtů, položkových rozpočtů i podrobných kalkulací nákladů. Navíc obsahují další moduly a podklady pro procesy navazující na rozpočty, jako porovnání nabídek v průběhu výběrových řízení na (sub)dodavatele, tvorbu finančních plánů a harmonogramů, sledování a řízení stavebních prací v realizaci ad. Ve zbývající části článku se zaměříme na oceňování prací v SW KROS plus, který patří ke špičce mezi stavebními SW jak v České republice, kde jej využívá přes uživatelů, tak na Slovensku. Program je složen z modulů, které pokrývají celý proces výstavby od hrubého plánování nákladů až po realizaci. Je určen pro stavební firmy, investory, projektanty, rozpočtáře a další účastníky stavebních řízení. Moderní technologie použité při tvorbě SW KROS plus umožňují běžné nasazení na jednotlivých PC ale i terminálové nasazení a SQL řešení až pro stovky současně pracujících uživatelů. Kvalitní rozpočet je základ Úplný, srozumitelný a bezchybný rozpočet je základem pro všechny účastníky stavebního procesu. Vytvoření srozumitelného rozpočtu, který obsahuje veškeré náklady nutné pro vznik stavby, znamená provést položkový výčet těchto nákladů ve struktuře, které rozumí všichni účastníci. Jako efektivní a transparentní prostředek pro vyjádření struktury nákladů se používají již několik desítek let obecně známé a respektované oceňovací podklady, obvykle reprezentované tzv. Cenovými soustavami. Nejpoužívanější a nejvíce aktualizovanou Cenovou soustavou v České republice je Cenová soustava ÚRS, jejíž kompletní podoba je obsažena v programu KROS plus. Program KROS plus, jehož základní částí je právě komplexní modul pro rozpočtování, tak spolu s Cenovou soustavou ÚRS poskytují komfortní podklady a nástroje pro tvorbu položkových rozpočtů, podrobných výkazů výměr, sestavení a ocenění zadání ad. Modul Rozpočet umožňuje: - Sestavit rozpočty a soupisy prací na základě Cenové soustavy ÚRS (Obr. č. 1) - Zpracovat podrobné výkazy výměr - Importovat a automaticky ocenit zadání na stavební práce 53

56 - Provést úpravy všech údajů rozpočtu včetně hromadných cenových úprav - Automaticky zkontrolovat rozpočet, zvýraznit nejdražší položky, apod. - Získat profesionální tiskové výstupy a mnohé elektronické výstupy do Excelu, PDF, XML, aj. Obr. č. 1 Náhled na část položkového rozpočtu 54

57 Vice o Databázi Cenové soustavy ÚRS - Databáze CS ÚRS je uceleným systémem informací, metodických návodů a postupů pro stanovení ceny stavebního díla - Obsahuje více než 170 tisíc položek stavebních prací a materiálů a další důležité informace o užití položek, metodice rozpočtování, indexy změn cen, tarify, sazebníky atd. - Databáze je pravidelně půlročně aktualizovaná a doplňována o nejnovější sortiment materiálů, technologií a prací - Splňuje požadavky podle zákona o veřejných zakázkách a jeho prováděcích vyhlášek, určujících požadavky na soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr - Je sloužena z těchto hlavních částí: o Katalogy popisů a směrných cen stavební prací (HSV, PSV) o Katalogy montáží technologických zařízení (M) o Sborník pořizovacích cen materiálů (SPCM) o Vedlejší rozpočtové náklady (VRN) o Katalog agregovaných položek rychlého rozpočtování pro pozemní stavby (RYRO) o Agregované položky komunikací (APK dle TP170) o Rozpočtové ukazatele stavebních objektů (RUSO) o Katalog pro oceňování škod na stavebních objektech (POLAR) o Normativní základny nákladové rozbory Kromě výše uvedených funkcí se do programu KROS plus průběžně doplňují nástroje a moduly, které reflektují nejnovější vývoj a potřeby, např. v podobě propojení mezi projektovou dokumentací a rozpočtem pro usnadnění časově náročné tvorby a kontroly výkazů výměr. Tento modul SW se nazývá AREA a slouží pro odečty výměr přímo z projektu (formáty dwg, pdf, gif, jpg, ad.). Odečtené výměry lze snadno využít při tvorbě výkazů výměr a rozpočtů (Obr. č. 3). Mimo to se Cenová soustava ÚRS využívá v grafických SW jako 5. (cenový) rozměr BIM modelů. 55

58 Obr. č. 2 Náhled na databázi Cenové soustavy ÚRS, část katalogu PSV Obr. č. 3 Odečet výměr z projektové dokumentace s využitím - Klempířské konstrukce AREA Další inovací klasického pojetí rozpočtování je využití databází sortimentu renomovaných stavebnin či velkoprodejců. V dnešní době, kdy prodejci materiálů využívají hojně různých slev, tak uživatelé programu KROS plus mají možnost si velmi jednoduše stáhnout vybranou databázi do programu a ověřit si aktuální ceny výrobků a materiálů přímo od jejich prodejců (Obr. č. 4). Materiály lze následně využít v rozpočtu včetně možnosti jejich snadného objednání. Tyto online databáze materiálů jsou užitečnou nadstavbou k základní a rozsáhlé databázi materiálů Cenové soustavy ÚRS. 56