Psychologie osobnosti
Typologie osobnosti Využívá především temperamentu Typ = specifické seskupení několika znaků se značnou pravděpodobností jejich společného výskytu Snaha o obecnou platnost =) využívá stálejší charakteristiky (také tělesná konstituce, fyziologické znaky atd. hl. ale temperament)
První ucelená typologie Staří Řekové Hippokrates Na základě tělních tekutin (šťáv) - Cholerik - Sangvinik - Melancholik - Flegmatik
Současné pojetí Sangvinik Melancholik Cholerik Flegmatik Osobní tempo rychlé pomalé rychlé pomalé Základní nálada veselá smutná podrážděná vyrovnaná Emoční prožívání slabé, povrchní silné, ulpívavé silné, nevyrovnané slabé, ulpívavé Způsob reagování proměnlivý, vázaný na slabé a nápadné výkyvy v vnější podněty pomalé reakce reakcích nenápadné reakce s menší četností
Kretschmerova typologie (1967) Na základě korelace tělesné konstituce a temperamentového typu Jde o geneticky podmíněné znaky Korelace jsou dány hormonální činností organismu 1) Pyknický typ 2) Astenický typ 3) Atletický typ
Pyknický typ = temperamentový typ Cyklotymní Typické střídání veselé a smutné nálady Srozumitelná reaktivita, odpovídá podnětům, jež ji vyvolaly V krajním případě je riziko onemocnění cykloidní psychózou
Astenický typ = temperamentový typ Schizotymní Kolísavost mezi dráždivostí a tupostí, přecitlivělostí a chladností Reaktivita srozumitelná a jednoznačná, občas nepřiměřená V krajním případě je riziko onemocnění schizofrenií
Atletický typ = temperamentový typ Viskózní Pomalost, důkladnost a nedostatek fantazie Emoční projevy střídavě výbušné a netečné V krajním případě je riziko organického poškození mozku, např. epilepsie
Emoce = subjektivní prožitky Dělení emocí: 1) Na základě jejich kvality 2) Na základě jejich formálních charakteristik - Jsou charakteristické svou vazbou na fyziologické procesy v organismu
Dělení emocí na základě jejich kvality A) Radost (pozitivní emoce, vznik na základě uspokojení potřeby či pouhé představy jejího uspokojení, vede k pozitivnímu zkreslení, vnější projev - úsměv, smích atp.) B) Smutek (případně i deprese; negativní emoce, nelibý stav, vznik na základě ztráty či představy ztráty, negativní zkreslení aktuální i budoucí situace, pokles zájmu či činnosti, vnější projev pláč, apatie atp.; symbolika barev) Podle vztahu k vnější skutečnosti: a) náklonnost, láska b) hněv, nenávist c) strach
Dělení emocí na základě jejich formálních charakteristik A) dle intenzity (síly emočního prožitku) B) dle časové dimenze (délky trvání emočního prožitku) - Intenzita a délka trvání prožitku jsou v nepřímé úměře 1) Afekt (krátkodobé, prudké emoční hnutí, natolik energeticky náročný, že rychle odeznívá) 2) Nálada (déledobá dispozice k určitým prožitkům, kromě chování ovlivňuje i postoj k sobě samému)
Další vlivy na aktuální citové prožívání A) Celkový somatický stav (pocit tělesného komfortu či potíží) B) Celkový psychický stav (na úrovni jak emocionálního tak také racionálního hodnocení, dále na úrovni uspokojení potřeb všeho druhu)
Základní funkce emocí Orientační (hodnocení situace) Aktivace či útlum dané činnosti, která je vzhledem k citovému hodnocení považována za nepotřebnou) Zpětná vazba (zhodnocení účinku vlastní aktivity)
Orientační funkce Citový prožitek informuje vědomí o situaci a jejím významu Emoční informace je většinou nepřesná, ale velmi rychlá a komplexní = informační základ (měl by pak být koordinován s racionálním hodnocením) City někdy stimulují odlišné jednání než rozumová bilance City mohou být nejednoznačné ambivalentní emoce Uplatnění i ve schopnosti empatie (poznávání pocitů jiných lidí) jeden ze základních rysů sociální inteligence
Aktivace či útlum dané činnosti Je to vrozená, primární schopnost psychické regulace Eliminace nepříjemného = vyloučení potenciálního nebezpečí Limitace sociálními normami sociálně daná omezení =) potlačování určitého chování = tenze až psychosomatické potíže (zůstává nevyužita energetická rezerva vyvolaná daným emočním prožitkem)
Zpětná vazba Emoce přinášejí informaci o efektivitě vlastního chování Důležité pro přizpůsobení se situaci vliv racionálního uvažování
Stres a jeho působení na člověka
Psychická zátěž Člověk je závislý na vnějším prostředí =) vyvolává množství potřeb Zátěž uspokojování biologických i sociálních potřeb Zátěž = narušení homeostázy Stres = zátěž (nárok na organismus), která není vyrovnávána obvyklými mechanismy Obecný adaptační syndrom (GAS) Selye Civilizační choroby mají velké míře svůj základ v psychické odezvě na stresové podněty
Kognitivní aspekty zvládání stresu Lazarus dvojí zhodnocování stresové situace - Prvotní zhodnocení situace (rozpoznání podnětu a zvážení situace z hlediska ohrožení) - Druhotné zhodnocení situace (zvážení naděje na zvládnutí, výběr strategie atp.)
GAS 3 základní fáze 1. Alarm (nespecifická, nevýběrová reakce; nehospodárný reakční mechanismus) 2. Rezistence (výběr a rozvoj specifické reakce i za cenu likvidace rezerv) 3. Exhausce (selhání kolaps)
Účinky psychické zátěže Zvýšení aktivační úrovně organismu Biologická odezva Podrážděnost Nerozhodnost Nižší výkonnost Konzumace tabákových a alkoholických produktů Kognitivní odezva (vnímání, jasné uvažování, potlačení vlivu subjektivity, orientace v problému atp.)
Eustres a distres Kritériem je stresogenní podnět Distres Eustres (lze se na něj i naučit; má analgetické účinky, nebezpečí přepětí)
Taxonomie stresových situací 1) Nepřiměřené úkoly 2) Problémové situace (především psychické zatížení) 3) Konflikty 4) Frustrace 5) Deprivace
Reakce na frustraci Rezignace Kompenzace Racionalizace Frustrační tolerance
Konflikty v práci
Příčiny pracovních konfliktů 1) Rozdíly ve vnímání problémů a pracovním hodnocení 2) Rozdíly v motivech a cílech 3) Neslučitelnost různých rolí 4) Zápas o uznání a zdroje 5) Obtížné mezilidské vztahy 6) Události, které mění život v podniku
Pozitivní vliv konfliktů na pracovišti Ukazují na problémy a pomáhají odhalovat špatnosti Rozrážejí ustrnulé struktury Nesou s sebou očistné a vysvětlující procesy Pro vedoucí pracovníky jsou podnětem k intenzivnější komunikaci s podřízenými Motivují se zamyslet nad vlastními pracovními náplněmi a profesními charakteristikami Zapříčiňují změny
Hraniční případy konfliktů na pracovišti Mobbing Bossing - Poškozený musí být napadán: - alespoň jednou týdně - systematicky - dlouhodobě (min. půl roku) - s cílem exkluze ze skupiny - přímo či nepřímo
Důležité příznaky konfliktů Vysoká absence Silná fluktuace Lhostejnost a nezájem (tzv. vnitřní výpověď) Strach ze změn Nekomunikativnost a dezorientace Špatné vedení Vytváření klik a mocenské hry
Děkuji za pozornost