Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení
Proč je třeba modelovat čisté příjmy domácností? čisté příjmy domácností jsou nezbytné pro výpočet indikátorů finanční dostupnosti bydlení navržených v metodologické části projektu (míra zatížení, price-to-income ratio, lending multiplier); dosud realizované výzkumy a existující datové soubory z těchto výzkumů neposkytují informace o vývoji čistých příjmů domácností ve sledovaném období v regionálním členění (resp. informace z datových souborů nejsou dostatečně spolehlivé nebo jsou k dispozici jen za určité období zpravidla konkrétní rok). 2
Základní přístupy k modelování čistých příjmů domácností uvažovány výhradně příjmy ze zaměstnání, tj. ze závislé činnosti a funkčních požitků; předpoklad maximálně dvou ekonomicky aktivních osob v domácnosti (typicky manželé nebo partneři nesezdaná soužití v případě úplných rodin); slevy na dani (resp. nezdanitelné částky) uplatňuje ta osoba, která má vyšší příjmy; výše daní a dávek zjištěna v souladu s předpisy platnými v daném roce (v průběhu sledovaného období došlo ke změnám ve způsobu výpočtu daní a některých dávek, valorizaci částek ŽM apod.). Přehled hlavních změn:» postupná transformace nezdanitelných částek na slevy na dani počínaje rokem 2005;» možnost uplatnění společného zdanění manželů počínaje rokem 2005;» změna v koncepci ŽM od roku 2007, zavedení existenčního minima a systému pomoci v hmotné nouzi a s tím souvisejí úpravy dávek SSP (zejména zásadní změna příspěvku na bydlení). na základě znalosti hrubých příjmů a konkrétního složení domácnosti (počet dospělých, počet a věk dětí) simulována výše daní a dávek následujícím postupem: 3
Obecný postup výpočtu čistých příjmů domácností (rok 2007) 1. na základě složení a počtu členů domácnosti určena výše životního minima domácnosti; 2. pro každého ekonomicky aktivního člena domácnosti zjištěna výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění (celkem 12,5% z hrubé mzdy); 3. pro každého ekonomicky aktivního člena domácnosti zjištěn základ daně = hrubá mzda pojistné 4. pro každého ekonomicky aktivního člena domácnosti zjištěna zdanitelná mzda = základ daně (odčitatelné položky nejsou předpokládány) 5. pro každého ekonomicky aktivního člena domácnosti zjištěna záloha na daň z příjmů před slevami = zdanitelná mzda x sazba daně (resp. dle tabulek) 6. pro každého ekonomicky aktivního člena domácnosti zjištěna záloha na daň po slevách = záloha před slevami slevy na dani 4
Obecný postup výpočtu čistých příjmů domácností (2007) pokr. 7. pro každého ekonomicky aktivního člena domácnosti zjištěn čistý příjem po zdanění = hrubý příjem záloha na daň (případně plus daňový bonus = rozdíl mezi zálohou na daň a slevami na dani s kladným znaménkem); 8. výpočet čistého příjmu za podmínek společného zdanění manželů (tj. předpoklad, že se jedná o manžele vyživující alespoň jedno nezaopatřené dítě žijící s nimi ve společné domácnosti); 9. porovnání výhodnosti odděleného a společného zdanění (u manželů) a přiřazení vyššího z obou příjmů (= rozhodný příjem pro testování nároku na dávky SSP, pokud je vyšší než ŽM domácnosti, v opačném případě ŽM domácnosti); 10. posouzení nároku na příjmově testované dávky SSP (+ rodičovský příspěvek) a při splnění podmínek výpočet výše konkrétní dávky, pro rok 2007 konkrétně:» výše rodičovského příspěvku (za předpokladu přítomnosti dítěte do 4 let věku v domácnosti předpokládáme, že nárok na RP vzniká vždy); výše RP stanovena od 1.1.2007 na úrovni 7 582 Kč měsíčně. 5
Obecný postup výpočtu čistých příjmů domácností (2007) pokr.» přídavek na dítě (na děti) nárok mají domácnosti s dětmi, jejichž rozhodný příjem (navýšený o rodičovský příspěvek, pokud na něj má domácnost nárok) je nižší než čtyřnásobek ŽM rodiny; poskytován ve třech výměrách (zvýšené, základní a snížené) dle výše rozhodného příjmu v poměru k částce ŽM; výše se určí jako jistý násobek životního minima dítěte;» sociální příplatek nárok mají domácnosti s alespoň jedním nezaopatřeným dítětem, jejichž rozhodný příjem (zvýšený případně o rodičovský příspěvek a přídavek na dítě) v rozhodném období nepřesáhl 2,2 násobek ŽM rodiny; výše se určí podle vzorce: SP = ŽM D (ŽM D * P / ŽM R * 2,2)» příspěvek na bydlení - nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže: jeho náklady na bydlení jsou vyšší než 0,3násobek rozhodného příjmu rodiny (0,35násobek rozhodného příjmu rodiny na území Hl. m. Prahy) 0,3násobek rozhodného příjmu rodiny (na území Hl. m. Prahy 0,35násobek rozhodného příjmu rodiny) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Do rozhodného příjmu se pro účely posouzení nároku na příspěvek na bydlení započítává rovněž výše přídavku na dítě a rodičovského příspěvku. Výše příspěvku na bydlení se vypočítá podle vzorce: PB = min (SN, NN) k * max (P, ŽM R ) 6
Obecný postup výpočtu čistých příjmů domácností (2007) pokr. 11. posouzení nároku na dávky v hmotné nouzi» osoba nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, přičemž si tento příjem nemůže zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo jiných vážných důvodů vlastním přičiněním nebo její příjem dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené. částka živobytí společně posuzovaných osob = součet částek živobytí těchto osob (u nezaopatřených dětí je touto částkou výše životního minima, u ostatních osob částka existenčního minima, která může být navýšena dle podmínek stanovených zákonem). přiměřenými náklady na bydlení se rozumí skutečné náklady na bydlení (nájemné až do výše cílového nájemného, obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení, úhrada za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu nebo domu a úhrada spotřeby energií ve výši místně obvyklé). 7
Obecný postup výpočtu čistých příjmů domácností (2007) pokr.» zákon stanoví řadu podmínek, za kterých osoba není považována za osobu v hmotné nouzi (např. když prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním). Tyto podmínky lze jen obtížně postihnout prostřednictvím simulačního modelu, proto bylo předpokládáno, že pokud je splněna alespoň jedna z výše uvedených podmínek stavu hmotné nouze, jedná se o osobu (resp. osoby) v hmotné nouzi.» vsimulačním modelu není uvažována dávka mimořádné okamžité pomoci (je posuzován pouze nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), která je poskytována za specifických životních okolností (např. osobě s ohledem na nedostatek finančních prostředků hrozí vážná újma na zdraví), které závisí na individuálním posouzení celkových sociálních a majetkových poměrů osob a dají se tudíž jen těžko zachytit prostřednictvím modelu.» pokud se jedná o nezaměstnanou osobu, předpokládali jsme, na rozdíl od situace v roce 2006, že jí z dávek neplyne pouze příjem do výše ŽM, ale pokud splňuje podmínky pro osoby ve stavu hmotné nouze a nárok na dávky ve stavu hmotné nouze, plyne jí kromě příjmu z dávek SSP rovněž příjem z dávek systému pomoci v hmotné nouzi (tj. příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení).» příspěvek na živobytí = rozdíl mezi částkou živobytí osoby/společně posuzovaných osob a příjmem osoby/společně posuzovaných osob, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení. 8
Obecný postup výpočtu čistých příjmů domácností (2007) pokr.» doplatek na bydlení nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt a jehož příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob; podmínkou je současně nárok na příspěvek na bydlení ze systému SSP a nárok na příspěvek na živobytí ze systému pomoci v hmotné nouzi; výše doplatku na bydlení = od částky odůvodněných nákladů na bydlení snížené o příspěvek na bydlení se odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. 9
Konkrétní příklad výpočtu čistých příjmů domácností (2007) Nejlepší bude demonstrace výpočtu čistých příjmů v roce 2007 na příkladu konkrétní domácnosti. Předpokládáme:» domácnost tvořenou dvěma ekonomicky aktivními osobami (manželem a manželkou) a jedním dítětem ve věku 7 let;» hrubá měsíční mzda manžela i manželky činí 30 508 Kč (čili každý z nich si měsíčně vydělá tuto částku; jedná se o průměrnou měsíční hrubou mzdu technických, zdrav., pedagogických pracovníků a pracovníků v příbuzných oborech KZAM3);» domácnost žijící v nájemním bytě v Praze se skutečnými náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně.» viz MS Excel 10