Návrh materiálu metodického doporučení k provádění vybraných činností sociálními pracovníky úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů V následujícím materiálu uvedené návrhy činností sociálních pracovníků nejsou úplné a vyčerpávající. Po konzultaci s obecní a krajskou úrovní sestavila sekce 2 Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) tento návrh jako diskusní materiál, který může být dále doplňován o konkrétní návody metod a praxe sociální práce v daných modelových situacích či naopak zobecňovat do agregací a ad hoc specifikovat oblasti, které doposud nebyly s ohledem na navrženou změnu v kompetenci úřadů obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) a krajských úřadů (dále jen KÚ) realizovány. Návrh metodického materiálu slouží současně jako podkladový materiál pro vymezení kompetencí sociálních pracovníků Úřadu práce ČR (dále jen ÚP ČR) a sociálních pracovníků ORP s cílem uchopení agendy sociální práce v rámci převodu agend dávkových na státní správní úřad tak, aby bylo možné v rámci veřejných diskusí připravovat delimitaci a dále zajistit kontinuitu provádění sociální práce v lokalitě. Dříve vydané doporučené postupy k ustanovením 92, 93, 94, 95 nejsou tímto materiálem doposud dotčeny a výsledný materiál MPSV, sekce 2 bude komplexním doporučeným postupem, který metodicky upravuje výkon sociální správy v přenesené působnosti. I. Sociální pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností 1. Zákonnou úpravu možnosti využití odborné činnosti sociálního pracovníka (ORP) pro účely pomoci v hmotné nouzi lze nalézt v 50 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Jde o vymezení povinností státních orgánů, ORP, KÚ a dalších osob poskytnout na výzvu příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi (tj. od 1. 1. 2012 Krajská pobočka úřadu práce příslušné kontaktní pracoviště), údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. Přitom se údaji rozhodnými pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu rozumí údaje o výši příjmu osob, údaje o skutečnostech prokazujících nezaopatřenost dítěte, údaje o nepříznivém zdravotním stavu osob a další údaje nezbytné pro zjištění, zda jsou plněny podmínky stanovené zákonem. 2. Ustanovení 1 odst. 2 téhož zákona upravuje zajišťování minimálně základního sociálního poradenství vedoucího k řešení stavu hmotné nouze a jejímu předcházení. Toto ustanovení prezentuje záměr zákonodárce mimo poskytování dávek zajišťovat prevenci jak předcházení, tak i intervenční zásahy za účelem zpětného začlenění osob do sociálního prostředí. Takovou činnost zajišťuje kvalifikovaný sociální pracovník. 3. Podle 109 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), sociální pracovník ORP vykonává sociální šetření. Z výše uvedeného vyplývá, že sociální pracovník ORP buď na základě výzvy orgánu pomoci v hmotné nouzi (v tomto 1
případě na základě výzvy (požadavku) sociálního pracovníka příslušné Krajské pobočky úřadu práce), nebo v rámci depistážní činnosti, kterou provádí na základě aktivního vyhledávání osob ohrožených sociálním vyloučení za účelem přecházení takové situace nebo aktivní aplikací vybraných metod sociální práce za účelem zahájení procesu sociálního začleňování, se bude v rámci sociálního šetření mimo jiné podílet na zjištění dalších údajů nezbytných pro posouzení, zda jsou plněny podmínky stanovené zákonem. Bližší vymezení výše popsaného postupu uvádí odstavec 6, resp. část II. 4. Ustanovení 2 odst. 1 zákona o sociálních službách, rovněž upravuje nárok osob na sociální poradenství, a to dále s odkazem na ustanovení 37 téhož zákona v rozsahu základního i odborného sociálního poradenství. Tímto metodickým doporučením se tak v oblasti pomoci v hmotné nouzi rozšiřuje kompetence klinických pracovníků o oblast poskytování odborného poradenství. 5. Přestože stávající zákonná úprava neobsahuje přímo povinnost vzájemné součinnosti sociálních pracovníků ORP a Krajské pobočky úřadu práce, lze metodicky upřesnit o jaké další údaje nezbytné pro zjištění, zda jsou plněny podmínky k uznání osoby za osobu v hmotné nouzi, jde. V rámci individuálního přístupu tj. plánu intervencí k dosažení mezi sociálním pracovníkem ORP a klientem dohodnutých cílů mohou sociální pracovníci ORP posoudit některé aktivity osoby, být nápomocni při vyplňování tiskopisů žádosti o dávku, v rámci sociálního šetření posoudit správnost uváděných údajů apod. Uvedenou součinnost se sociálním pracovníkem Krajské pobočky úřadu práce budou vykonávat především u osob, u nichž je zřejmé, že se v situaci hmotné nouze ocitly na krátkou přechodnou dobu. Jakmile je osoba příjemcem příspěvku na živobytí déle jak tři měsíce, přechází povinnost sociální práce v převážné míře na sociálního pracovníka Krajské pobočky úřadu práce ( 64 odst. 2 novely zákona ). V této souvislosti lze odkázat na metodu vytváření lokálního partnerství a síťování, kdy v rámci interdisciplinárních týmů lze intervence v případu konkrétních klientů na základě stanovené dohody mezi ORP a příslušným pracovištěm ÚP ČR plánovat a rozdělit odpovědnost za jejich realizaci v rámci kompetencí stanovených právními předpisy a tímto metodickým doporučením. 6. Náplň činnosti sociálního pracovníka obceorp, který bude na výzvu plnit úkoly pro systém pomoci v hmotné nouzi, není stanovena v žádné ze zmíněných právních norem. Proto se doporučuje, aby se podílel jednak na depistážní činnosti, tj. na vyhledávání osob v hmotné nouzi (lze chápat jako vyhledávání osob ohrožených sociálním vyloučením), jednak na sociálním šetření, v jehož rámci se zjišťuje plnění podmínek pro rozhodování o stavu hmotné nouze a následném rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi. V případě osob, které budou na základě zákona v péči sociálního pracovníka ÚP ČR (tj. po třech měsících pobírání příspěvku na živobytí) se předpokládá součinnost při dlouhodobém působení (např. kontrola úkolů, které jsou osobám v hmotné nouzi v rámci sociální práce ukládány). Přitom se řídí Etickým kodexem sociálního pracovníka České republiky, který obsahuje 2
základní principy chování sociálního pracovníka ke klientovi (osobě v hmotné nouzi). 7. V oblasti zákona o sociálních službách, je důležité vycházet ze základního poslání tohoto nástroje sociální práce, a to že sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem - umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, účastnit se aktivit volného času, starat se sami o sebe a o domácnost apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. 8. Sociální služby jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoSS), poskytovány: osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu, osobě, které byl udělen azyl, občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, cizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu To znamená, že vybrané typy sociálních služeb (azylové domy, kontaktní centra, noclehárny, terénní programy) mohou být poskytovány také osobám legálně pobývajícím na území České republiky. Na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení má tak nárok každá osoba. 9. Sociální poradenství poskytuje osobám v nepříznivé sociální situaci potřebné informace přispívající k řešení jejich situace. Základní sociální poradenství je součástí všech druhů sociálních služeb. Odborné sociální poradenství v současnosti poskytují zejména občanské poradny, manželské a rodinné poradny. Odborné sociální poradenství zahrnuje sociální práci s osobami společensky nepřizpůsobenými, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí, sociálně právní poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Služba obsahuje poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služba se poskytuje bezúplatně. Odborné poradenství v celé jeho šíři musí poskytovat rovněž sociální pracovníci ORP, odborné metodické vedení a dohled nad kvalitou jeho úrovně a rozsahu zajišťuje KÚ. 10. Sociální šetření vykonávají sociální pracovníci zaměstnanci zařazení k výkonu sociální správy ORP a KÚ podle ustanovení 92 a 93 ZoSS. Sociální šetření je důležitým východiskem pro uplatnění metod sociální práce jako intervence, poradenství, kontinuální terapie apod., kde je podmínkou analýza sociální situace klienta a jeho nejbližšího sociálního okolí za účelem poskytnutí co nejúčinnější pomoci. Obecně: při hodnocení sociální pracovník vychází z rozhovorů se žadatelem a dalšími relevantními osobami, z pozorování prostředí, ve kterém žadatel žije, a chování žadatele a dalších osob v době šetření. Při vedení rozhovorů je výhodou, pokud sociální 3
pracovník zná původní sociální status žadatele (například z jeho původního povolání) a orientačně i zdravotní stav na základě této znalosti je možné přizpůsobit pokládané otázky pro lepší pochopení ze strany žadatele. V dalším kroku provede sociální pracovník syntézu zjištěných poznatků a navrhne přiměřené řešení nepříznivé sociální situace klienta v jednotlivých krocích. V průběhu procesu sociální pracovník klienta doprovází, motivuje jeho činnosti a předává mu zpětnou vazbu a podporu. 4
II. Návrh vymezení činností a kompetencí sociálních pracovníků ORP (resp. jejich zachování v rámci činností ORP) 1. zaměření sociální pomoci vůči osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z důvodu svého zdravotního postižení, způsobem života, příjmovou nedostatečností nebo jinou sociální událostí a posouzení potřebného rozsahu pomoci, je zajišťováno prostřednictvím nejblíže dostupné institucionální pomoci vůči občanu, tj. jeho obce, tj. obecního úřadu, 2. mapování potřeb občanů, které musí být zajišťovány jako součást komunitní práce v rámci územně vymezené lokality, tj. zejména obce, protože formou nebo součástí komunitní práce je i sociální práce a aktivity v rámci péče o občany. Sociální práce v terénu je spojená s depistáží tj. mapováním, vyhledáváním a diagnostikou osob ohrožených sociálním vyloučením, které patří do různých cílových skupin a to zejména těch, na které není zaměřena pozornost prostřednictvím již speciálních programů, tj. např. sociální práce s rodinami s více problémy (tj. reakce na současný trend zmiňovaný i v odborné literatuře Musil, Matoušek aj.) 3. sociální práce zaměřená na osoby dle nejpočetnějších cílových skupin např. s duševním onemocněním (zpravidla jsou pak ošetření institutem opatrovnictví v péči obce jako opatrovníka), sociální práce s osamělými rodiči, osoby ohrožené příjmovou nedostatečností, které by mohly mít nárok na sociální dávky ze sociálního zabezpečení nebo ze systému jiné sociální ochrany (tj. např. dávky důchodové, podpora v nezaměstnanosti, státní sociální podpory nebo hmotné nouze apod.) 4. sociální pracovník sleduje výkonnost, kvalitu, dostupnost sociálních služeb v rámci komunitního plánování sociálních aktivit a zabezpečení sociálních služeb v dané lokalitě s návazností na státní sociální pomoc a ostatní sociální ochranné systémy, tj. zajišťuje provázanost sociálních systémů, 5. poskytování komplexního poradenství v sociální oblasti (provázanost oblastí sociálního zabezpečení, kde patří důchodové, nemocenské a úrazové dávky, zdravotní pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc sociální péče, sociální služby a příspěvek, hmotná nouze; pracovně právní oblast zákoník práce a zaměstnanost včetně finanční dávkové podpory, insolvence zaměstnavatele; rodinné právo a poradenství v něm včetně SPO; poradenství ve správním řízení a v návazných řízeních, apod.) i ve finanční gramotnosti osob (prevence zadlužení apod.), které jsou ohroženy příjmovou nedostatečností, čímž by bylo dosaženo prevence exekuce dávek, která je navrhována. (tj. úspora státních prostředků a ochrana jejich využití). Komplexní sociální odborné poradenství zaměřené na řešení problémů, tj. s ohledem na příčiny vzniku problémů u ohrožených osob a skupin osob a nejen důsledků sociálních událostí, koordinace pomoci osobám na různých úrovních a oblastech, 6. aktivity spojené s povinností ČR zajistit osoby při provádění koordinace sociálního zabezpečení v rámci EU, EHP a Švýcarska, i třetích zemí, neboť se více rozšířila migrace oproti předchozím rokům. Rovněž při uplatňování 5
koordinace sociálních výhod zejména u osob zdravotně postižených (sociální péče) a dále u pomoci v hmotné nouzi u osob s nízkými příjmy, pokud jde o cizince, ať už EU nebo ostatních zemí, 7. pomoc osobám, které nejsou schopny se o sebe postarat a uplatňovat svá práva, zejména při uplatnění žádosti o dávku příspěvku na péči tj. péče o osoby zdravotně postižené z mnoha úhlů pohledu - zajištění pomoci sociální, zdravotní, ekonomické apod. při vedení řízení o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům a při zajištění jejich práv, k tomu účelu činí úkony k ustanovení stálého opatrovníka soudem, 8. provádění úkonů sociálního šetření pro různé účely, neboť sociální anamnézy a diagnózy nejsou prováděny pouze ve vztahu k příspěvku na péči, ale pro různé účely (tj. pro osoby zletilé nejen nezletilé) např. pro řízení o zbavení způsobilosti nebo omezení k právním úkonům (což je předpokládáno v novele v ustanovení 91 ZoSS), pro trestní řízení, pro účely zdravotně sociální, pro řízení o zvláštním příjemci pro důchodové dávky tj. 10 a 118 zákona č. 582/1991 Sb., apod., 9. vedení správního řízení o ustanovení zvláštního příjemce pro účely důchodových dávek ( 10 a 118 zákona č. 582/1991 Sb.) 10. posouzení rozsahu a úrovně provádění sociálních služeb prostřednictvím jejich poskytovatelů, kdy poskytovatelem sociálních služeb může být právě také obec v samostatné působnosti jako právnická osoba nebo jí vytvořené subjekty (obec nemůže kontrolovat výkon sociální práce a sociální služby v samostatné působnosti, neboť sociální služby a jejich úroveň je garantována státem), v rámci interní kontroly (péče o občany ze strany obce), 11. posouzení zabezpečení potřeb u osob v terénu (sociální šetření a depistáž), potřeba využít metod sociální práce vedoucí k prevenci sociálního vyloučení, tj. naplnění Bílé a Zelené knihy sociální politiky v rámci EU, 12. depistáž zaměřená na formy zajištění sociální pomoci v rámci regionu ve vztahu k sociálním programům státu včetně dosahování souladu s národními plány v sociální oblasti zaměřenými na různé cílové skupiny osob, 13. vytvoření podmínek pro koordinaci a vzájemné doplnění činností v připravované právní úpravě tzv. sociální rehabilitace nebo dlouhodobé péče, 14. odborná pomoc při zajištění povinnosti ORP, které zabezpečují např. podpisy smluv o poskytování sociálních služeb (dle 91 odst. 6 zákona o sociálních službách) osobám, které nemají opatrovníka a nejsou schopny si tuto pomoc zajistit (tato činnost úzce navazuje na depistáž a sociální poradenství řešení sociálních problémů osob formou případové práce kazuistická forma poradenství), 6
Návrh konkrétních kompetencí sociálního pracovníka obecního úřadu - shrnutí: a. komplexní expertní posouzení sociální situace osob včetně poskytování odborného poradenství v různých oblastech sociálně právní ochrany osob v nejširší formě (viz výše u vyjmenovaných právních oblastí), b. podpora osob ohrožených sociálním vyloučením a omezených v přístupu k sociálním systémům v území, c. podpora a řešení situací osob ohrožených zadlužením a exekucí dávek, zprostředkování odborné pomoci, d. spolupráce, součinnost a koordinace subjektů v rámci poskytování dávek a následné kontroly využívání dávek (využití znalosti prostředí) ze všech systémů sociálního zabezpečení, v rámci jejich provázání a dosažení účelu dávek, e. identifikace potřeby sociálních služeb v rámci území, tj. vytváření sítí služeb a ošetření všech sociálních situací v rámci komunitního plánování, f. výkon opatrovnických funkcí, tj. veřejný opatrovník, kdy v této oblasti je třeba vysoké odbornosti v sociální oblasti pro zajištění ochrany práv osob klientů, g. reakce na aktuální změny v právní úpravě a jejich dopad na sociální zázemí osob, h. využívání různých podpor a sociálních programů v rámci samostatné i přenesené působnosti k zajištění zlepšení sociální situace osob. III. Návrh kompetencí sociálních pracovníků krajských úřadů: 1. Krajský úřad (dále jen KÚ) činí v rámci území kroky ke sjednocení způsobu uplatňování známých metod sociální práce v území, za tím účelem provádí analýzu a vyhodnocení míry implementace jak úrovně metod sociální práce, tak rozsahu, zaměření a účinnosti poradenství. KÚ v rámci metodické, případně supervizní činnosti, má-li k této odborné podpůrné metodě kvalifikované sociální pracovníky s dostačujícím vzděláním nebo specializací, zajišťuje procesy slaďování postupu sociálních pracovníků na svém území a také činností směřujících k zamezení vzniku burn out syndromu (sy. vyhoření) klinických sociálních pracovníků. KÚ poskytuje sociálním pracovníkům ORP odbornou metodickou pomoc a vedení, neboť jde o potřebu slaďování a sjednocování přístupu a systémové pomoci osobám včetně koordinace vzájemných předností jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatelstva. Sociální pracovníci, v rámci koordinace činností provádí zejména: 2. koordinaci poskytování komplexního poradenství v sociální oblasti: a. sociálního zabezpečení, kdekam patří dílčí oblasti jako: i. důchodové, nemocenské a úrazové dávky, zdravotní pojištění, ii. státní sociální podpora iii. a sociální pomoc sociální péče, sociální služby a příspěvek, hmotná nouze 7
b. pracovně právní oblast zákoník práce a zaměstnanost včetně finanční dávkové podpory, insolvence zaměstnavatele; c. rodinného práva a poradenství v něm včetně sociálně právní ochrany dětí, d. zajištění bytových potřeb, e. poradenství ve správním řízení a v návazných řízeních, apod.), f. finanční gramotnosti osob (prevence zadlužení apod.), které jsou ohroženy příjmovou nedostatečností, čímž by bylo dosaženo prevence exekuce dávek, která je navrhována. (tj. úspora státních prostředků a ochrana jejich využití), 3. komplexní sociální odborné poradenství zaměřené nejen na důsledky sociálních událostí, ale na řešení problémů i s ohledem na příčiny jejich vzniku u ohrožených osob nebo skupin osob, včetně koordinace pomoci osobám na různých úrovních a oblastech zaměřených na preventivní poučovací povinnost úřadů, 4. aktivity spojené s povinností ČR zajistit osoby při provádění koordinace sociálního zabezpečení v rámci EU, EHP a Švýcarska, i třetích zemí, z důvodu rozšíření migrace osob oproti předchozímu období. Rovněž při uplatňování koordinace sociálních výhod u osob zdravotně postižených (sociální péče), u pomoci v hmotné nouzi u osob s nízkými příjmy, pokud jde o cizince, ať už EU nebo ostatních zemí. 5. nově nemigrují pouze osoby za prací, ale dnes jde i o migraci tzv. neaktivních osob, prostě pouze na úrovni prohlášení bydliště, je tak složité odlišit dávkovou turistiku od záměru projevit prohlášením bydliště vztah k území státu, 6. usměrňování pomoci poskytované ORP osobám, které nejsou schopny se o sebe postarat a uplatňovat svá práva, zejm. péče o osoby zdravotně postižené z mnoha úhlu pohledu - koordinace pomoci sociální, zdravotní, ekonomické apod. při vedení řízení o omezení nebo zbavení způsobilosti a při zajištění jejich práv; organizace činnosti směřující k ustanovení těmto osobám stálého opatrovníka soudem, 7. koordinace a metodika k provádění úkonů sociálního šetření pro různé účely, nejen ve vztahu k příspěvku na péči, ale pro různé účely (tj. pro osoby zletilé nejen nezletilé) např. pro řízení o zbavení způsobilosti nebo omezení k právním úkonům, pro trestní řízení, pro účely zdravotně sociální, pro řízení o zvláštním příjemci pro důchodové dávky tj. 10 a 118 zákona č. 582/1991 Sb., apod., 8. rozhodování o odvolání při stanovení zvláštního příjemce u důchodových dávek v řízení dle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle ustanovení 10 a 118, 9. kontrola zabezpečení potřeb u osob v terénu (sociální šetření a depistáž), potřeba využít metod sociální práce vedoucí k prevenci sociálního vyloučení, tj. dle Bílé a Zelené knihy sociální politiky v rámci EU, 8
10. depistáž, resp. sumarizace údajů obcí za účelem tvorby koncepcí na úrovni regionu, zaměřená na formy zajištění sociální pomoci v rámci regionu ve vztahu k sociálním programům státu včetně dosahování souladu s národními plány v sociální oblasti zaměřenými na různé cílové skupiny osob, 11. vytvořit podmínky pro koordinaci a vzájemné doplnění činností v připravované právní úpravě tzv. sociální rehabilitace, 12. zabezpečení metodiky pro ORP s rozšířenou působností např. podpisy smluv o poskytování sociálních služeb (dle 91 odst. 6 zákona o sociálních službách6 ZoSS) osobám, které nemají opatrovníka a nejsou schopny si tuto pomoc zajistit (kdy tato činnost úzce navazuje na depistáž a sociální poradenství kazuistické řešení sociálních problémů osob). Návrh kompetence sociálních pracovníků krajského úřadu - shrnutí: a. metodické vedení sociálních pracovníků ORP a jejich činností v rámci kraje, b. předávání informací a sjednocování praxe při zabezpečování potřeb osob z různých cílových skupin, a to i specifických např. cizinců, EU koordinace (tzv. migrující pracovníci), apod. tj. sjednocení a vzájemné propojení systémů, zajišťování informačních zdrojů apod., c. poradenství a metodika pro ORP v nejširším spektru činností v sociálních systémech a oblastech pomoci (navázání na pomoc psychologickou, zdravotní, v oblasti trestně právní apod.), d. koordinace sociálního poradenství a dozor úrovně jeho poskytování sociálními pracovníky obcí (resp. ORP) na území kraje ve všech oblastech sociální ochrany obyvatelstva (dávky a právní instituty), a to: 1. sociálního zabezpečení (dávkových pojistných i nepojistných systémů a systémů poskytované věcné péče), 2. pracovního práva a zaměstnanosti (včetně insolvence zaměstnavatele), 3. rodinné právo potažmo občanskoprávní možnosti řešení tíživé nebo složité sociální situace osob, 4. předávání informací z oblasti pomoci klientům při vedení správního řízení, občanskoprávního řízení, exekučních řízení apod., 5. činnosti preventivní v oblasti zejména finanční gramotnosti, 6. pomoc při naplňování bytové politiky a sledování její úrovně jako dosažení jedné ze základních životních potřeb osob, 7. problematika poradenství pro cizince, nejen pro občany EU (resp. EHP a Švýcarska), ale otázky osob z třetích zemí a řešení jejich podpory, 8. koordinaci sociálního zabezpečení a sociálních výhod na území kraje ve vztahu k realizaci volného pohybu osob EU (EHP a Švýcarska) a podpory migrace obyvatelstva za prací, včetně koordinace dávkových systémů a zajištění orientace v nich pro sociální pracovníky obcí, 9. realizace mezinárodních úmluv v nejširším spektru (mezinárodní smlouvy bilaterální, multilaterální) 9
10. koordinace a zajištění odborné úrovně poradenství, e. vyhodnocení depistáží v rámci správního obvodu KÚ a sledování potřeb osob v rámci správního obvodu ve vztahu k ostatním sousedícím krajům v ČR, sjednocování úrovně, f. supervizní činnosti včetně kazuistických seminářů pro sociální pracovníky ORP, g. předávání informací důležitých k provádění kvalitního poradenství (např. seznamování a upozorňování na nové právní předpisy, nebo změny stávajících předpisů, včetně jejich praktických dopadů, změny v pohledech na aplikaci právních předpisů ze strany Kanceláře VOP, judikatura NSS, problematika organizací zdrav. postižených, literatura odborných ústavů a expertů, jejich dopad na klienty a jejich sociální situace, apod., h. připomínkování právních předpisů zejména v oblasti sociálního zabezpečení a dalších systémů sociální ochrany, s předpokladem znalostí a disponování s reálnými podklady, které získává činnostmi zaměřenými na poradenství a řešení situací osob v praxi z většího regionu tj. předpoklad možnosti zevšeobecnění zjištěných podkladů. Zpracováno 25. 5. 11 sekcí sociální a rodinné politiky MPSV ČR po konzultacích s odbornými pracovníky krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností 10