B - Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ všeobecné požadavky na elektrická zařízení 1) Jaké hodnoty normalizovaných napětí v síti 230V/400V jsou určeny pro ČR s přechodným obdobím do konce roku 2003, kdy bude určena konečná tolerance pro všechny evropské státy: A) současná tolerance je +- 5%, do konce roku 2003 má být dosaženo sjednocení na + 6%, - 10% B) současná tolerance je + 6%, - 10%, do konce roku 2008 má být dosaženo sjednocení na +- 10% C) v ČR zatím zůstává hodnota trvale na toleranci +- 5% (podle ČSN 33 0121/01 čl. 3 oprava 1/03) Hodnoty normalizovaných napětí v síti 230V/400V jsou pro ČR stanoveny 230V/400V +6%, -10% (s přechodným obdobím do konce roku 2008, kdy bude určena konečná tolerance pro všechny evropské státy). 2) Jaké jsou přednostní barvy pro fázové izolované vodiče střídavých systémů? A) černá a oranžová B) černá, hnědá a oranžová C) černá a hnědá (podle ČSN 33 0165 čl. 3.1.1.1 a ČSN 33 0166/02 čl. 3.2) Pro fázové nebo krajní vodiče jsou jako přednostní doporučeny barvy černá a hnědá. (Druhé vydání normy ČSN 33 0166 z července 2002 přidává jako další i barvu šedou.) 3) Při styku izolovaných ochranných vodičů označených kombinací barev zelená/žlutá a zelené (u starších instalací): A) je nutno provést přeznačení konce vodiče barvy zelené na zelenou/žlutou pomocí návlečky nebo jiným způsobem B) není možno takto označené vodiče spojovat C) lze spojit bez úprav barevného značení (podle ČSN 33 0165/92 čl. 9.3.2) Pro spojení zeleného a zelenožlutého vodiče při styku starých a nových instalací není přeznačování konců vodiče označeného zelenou barvou nutné. 4) Jaká je doporučená barva pro ovládače STOP/VYP? A) černá, bílá, šedá B) červená, bílá, modrá C) zelená, černá, bílá (podle ČSN 33 0170/03 čl. 5.2.1.2) Doporučeny jsou barvy bílá, šedá a černá (přednostně černá). Připouští se i červená. Rozhodně nesmí být použita zelená.
5) Jaké krytí značí IPX6? A) odolnost při trvalém ponoření do vody B) odolnost proti intenzivně tryskající vodě C) odolnost proti stříkající vodě (podle ČSN 33 0330) Krytí IPX6 zajišťuje odolnost proti intenzivně tryskající vodě ze všech směrů. (Vlnobití) 6) Jaké krytí značí IP4X? A) chráněno proti dotyku předměty silnějšími než 1 mm B) chráněno proti úmyslnému dotyku C) chráněno proti intenzivně tryskající vodě (podle ČSN EN 60529/93 část 5, tabulka II a ČSN 33 0330) Označení IP4X představuje ochranu před vniknutím cizích pevných těles o průměru 1 mm a větším. 7) Jaká je lhůta pro provádění revizí prozatímního zařízení staveniště? A) 0,5 roku B) 3 měsíce C) 1 rok (podle ČSN 33 1500/91 tabulka 1. včetně změny Z3 z dubna 2004) Lhůta pro provádění revizí prozatímního elektrického zařízení staveniště je 0,5 roku. 8) Jaký musí být minimální izolační odpor mezi živou částí a přístupnou kovovou částí, která je posuzována jako zesílená izolace, u nářadí II. třídy? A) 2 MΩ B) 5 MΩ C) 7 MΩ (podle ČSN 33 1600 čl. 5.5) U zesílené izolace musíme naměřit izolační odpor alespoň 7 MΩ. 9) Při ochraně před podpětím se zpožděnou funkcí, kdy je použito stykačů: A) může jejich zpožděná funkce být využita i při vypnutí nebo zapnutí řídicími a ochrannými přístroji B) nesmí zpoždění při vypnutí a zapnutí bránit okamžitému vypnutí řídicími a ochrannými přístroji C) je rozhodující jejich zpožděná funkce s ohledem na ochranu před podpětím, bez ohledu na okamžité vypínání v ostatních případech (podle ČSN 33 2000-4-45/96 čl. 451.3) Pokud se použije stykačů, nesmí zpoždění při vypnutí a zapnutí bránit okamžitému vypnutí řídicími a ochrannými přístroji.
10) Kdy musí být zajištěna možnost nouzového vypnutí kterékoliv části elektrické instalace? A) jestliže je třeba ovládat přívod el. energie, aby se zabránilo neočekávanému nebezpečí, například kotelny, zařízení pro čerpání hořlavých kapalin, ventilační systémy,...) B) u všech objektů, které mají více než jedno podlaží C) není stanoveno (podle ČSN 33 2000-4-46 čl. 464.1) Jestliže je třeba ovládat přívod el. energie, aby se zabránilo neočekávanému nebezpečí (čerpání hořlavých kapalin, ventilační systémy, velké počítače, vysokonapěťové výbojkové osvětlení, kotelny, velkokuchyně, laboratoře pro výuku, zařízení sloužící pro výzkum, obchodní domy,...). 11) Jaké vodiče musí zařízení nouzového vypnutí odpojit v instalaci, kde je nebezpečí úrazu elektrickým proudem? A) všechny pracovní vodiče B) všechny pracovní vodiče, kromě středního vodiče v sítích TN-C-S a TN-S C) všechny pracovní vodiče, kromě středního vodiče v sítích TT a IT (podle ČSN 33 2000-4-46 čl. 464.2) Zařízení nouzového vypnutí musí odpojit všechny pracovní vodiče. V sítích TN-C-S a TN-S se nemusí odpojovat střední vodič. 12) Je možno použít vidlice a zásuvky pro funkční spínání elektrických spotřebních zařízení? A) lze do jmenovitého proudu 16 A včetně B) vidlice a zásuvky nelze pro tento účel použít C) lze do jmenovitého proudu 25 A, ale pouze v kombinaci s vypínačem s proudem max. 25 A (podle ČSN 33 2000-4-46/02 čl. 465.1.4) Pro funkční spínání elektrických spotřebních zařízení je možno použít vidlice a zásuvky do jmenovitého proudu 16 A včetně. (U strojů nelze použít vidlice pro funkční spínání, lze je však do 3 kw použít pro nouzové vypnutí.) 13) Jaká má být minimální hloubka uložení silových kabelů s napětím do 1 kv v zemi ve volném terénu bez mechanické ochrany? A) 60 cm B) 90 cm C) 70 cm (podle ČSN 33 2000-5-52 čl. 521.N11.13) Ve volném terénu 70 cm, v chodníku 35 cm, pod vozovkou nebo pod krajnicí vozovky 100 cm. 14) Jak se zapojují pojistkové spodky závitových pojistek? A) střední kontakt připojit na stranu zdroje B) střední kontakt připojit na stranu spotřebiče C) není stanoveno (podle ČSN 33 2000-5-53/95 čl. 533.1.1) Pojistkové spodky závitových pojistek se zapojují tak, aby střední kontakt byl připojen na stranu zdroje.
15) Ochranný vodič magnetickým obvodem proudového chrániče: A) může procházet pouze výjimečně B) může procházet pouze u selektivních chráničů C) nesmí procházet (podle ČSN 33 2000-5-53/95 čl. 532.2.1.2) Ochranný vodič nesmí procházet magnetickým obvodem proudového chrániče. 16) Kam se umisťují prvky jistící vedení proti přetížení a zkratu nebo pouze proti zkratu? A) vždy na začátek odbočky B) na začátek odbočky při snížení průřezu vedení C) do budících obvodů rotačních strojů (podle ČSN 33 2000-4-473 čl. 473.2.1 a Změna1) V místě snížení průřezu vodiče, nebo kde dochází ke změně druhu a způsobu uložení. Ochranný prvek může být i jinde (na konci), pokud jsou splněny tyto podmínky: - délka vedení do 3 m, nebo domovní přípojka (závěsným kabelem nebo v zemi) do 35 m - způsob uložení snižuje na minimum riziko zkratu - způsob uložení snižuje na minimum nebezpečí ohně a ohrožení osob. 17) Jak je nutno uložit paralelní kabely jištěné společnou pojistkou? A) musí být uloženy každý samostatně B) musí být uloženy v různých kanálech, aby neohrožovaly sousední ani jiné kabely C) na nehořlavém podkladu tak, že nesmí ohrožovat sousední ani jiné kabely (podle ČSN 33 2000-4-473/94 čl. 473.2.4N1) Paralelní kabely jištěné společnou pojistkou je nutno uložit na nehořlavý podklad. Aby ostatní kabely nebyly ohrožovány, doporučuje se kabely oddělit nehořlavou přepážkou, nebo opatřit nehořlavým nátěrem nebo nástřikem o síle 5 mm, nebo vzdálenost mezi kabely zvětšit alespoň na 1,5 násobek průměru kabelu (nejméně však 6 cm). 18) Kdy není potřeba v síti TT nebo TN vybavit střední vodič detekcí nadproudu nebo odpojovacím prvkem pro tento vodič? A) pokud se průřez středního vodiče rovná průřezu fázových vodičů nebo je jim rovnocenný B) pokud se průřez středního vodiče rovná alespoň polovině průřezu fázových vodičů C) pokud se průřez středního vodiče rovná přesně dvojnásobku průřezu fázových vodičů (podle ČSN 33 2000-4-473 čl. 473.3.2.1) Pokud se průřez středního vodiče rovná alespoň průřezu fázových vodičů nebo je jim rovnocenný.
19) S jakou teplotou země se obvykle počítá u kabelů uložených v zemi v hloubce asi 70 cm pod povrchem? A) 30 C B) 15 C C) 20 C (podle ČSN 33 2000-5-523 čl. 523.2.2) Referenční hodnoty okolních teplot jsou: 30 C pro izolované vodiče a kabely na vzduchu 20 C pro kabely v zemi (přímo v půdě nebo v trubkách) 20) Jak musí být provedeno nouzové vypínání hlavního elektrického obvodu při použití jističů a stykačů dálkově ovládaných? A) prvky musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách B) obvod se vypíná při přivedení napětí na cívku pomocí stisku hřibového tlačítka červené barvy C) vypnutí obvodu musí být bezpečné, normy nestanovují jaký kontakt má být použit (podle ČSN 33 2000-5-537/01 čl. 537.4.3) Nouzové vypínání hlavního elektrického obvodu při použití jističů a stykačů dálkově ovládaných musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách nebo musí být provedeno tak, aby jakákoliv porucha vedla k bezpečnému stavu zařízení. 21) Zóna 1 v koupelně s vanou je ohraničena: A) podlahou a stropem nad vanou B) horní rovinou zóny 0 a vodorovnou rovinou ve výšce 2,25 m nad podlahou a svislou plochou obalující vanu a volně přístupný prostor pod vanou (bez použití nástroje) C) u volně snímatelné sprchové hlavice svislou plochou s poloměrem 0,6 m od sprchové hlavice (podle ČSN 33 2000-7-701/97 čl. 701.32.2) Zóna 1 v koupelně s vanou je ohraničena: a) horní rovinou zóny 0 a vodorovnou rovinou ve výšce 2,25 m nad podlahou; a b) svislou plochou (plochami) obalující koupací nebo sprchovou vanu a zahrnuje prostor pod koupací nebo sprchovou vanou tam, kde je tento prostor přístupný bez použití nástroje. 22) Za jakých podmínek je povoleno instalovat zásuvky v zóně 2 u koupelen? A) jednotky napájecí holicí strojky, vyhovující ČSN IEC 274 B) zásuvky obvodů PELV (jejich zdroj musí být mimo zóny 0, 1 a 2) C) zásuvky obvodů SELV (jejich zdroj musí být mimo zóny 0, 1 a 2) (podle ČSN 33 2000-7-701 čl. 701.53) V zóně 2 se nesmí instalovat žádné spínače nebo zásuvky, kromě těchto výjimek: a) zásuvky obvodů SELV (jejich zdroj musí být mimo zóny 0, 1 a 2) b) jednotky napájecí holicí strojky, vyhovující ČSN IEC 742.
23) Jaký stupeň ochrany musí mít elektrická zařízení v koupelně v zóně 1? A) minimálně IPX3 (nad nejvyšší úrovní jakékoliv nesnímatelné sprchové hlavice může být IPX2) B) minimálně IPX4 (nad nejvyšší úrovní jakékoliv nesnímatelné sprchové hlavice může být IPX2) C) nesmí být nikde horší než IPX5 (podle ČSN 33 2000-7-701 čl. 701.512.2) V zónách 1 a 2 je stanoveno minimální krytí IPX4 (nebo jeden trojúhelník s kapkou uvnitř). Tam, kde se úklid provádí pomocí proudu vody (komunální lázně), je předepsáno alespoň IPX5. Výjimka: Nad nejvyšší úrovní jakékoliv nesnímatelné sprchové hlavice může být použito IPX2. 24) Jakým způsobem smí být napájena elektroinstalace jednoho staveniště? A) smí být napájeno z několika zdrojů, včetně zdrojových soustrojí B) smí být napájeno pouze z jednoho zdroje a smí se použít i zdrojové soustrojí C) smí být napájeno pouze z jednoho zdroje (podle ČSN 33 2000-7-704/01 - poznámka k čl. 704.313) Jedno staveniště smí být napájeno z několika zdrojů, včetně zdrojových soustrojí (upevněných i mobilních). 25) Musí být nouzové vypínání na přívodech ke všem elektrickým spotřebičům na staveništi, u nichž by pro odstranění nebezpečí mohlo být nutné odpojení všech vodičů pod napětím? A) ne B) ano C) je požadováno pouze u zařízení vyrobených před rokem 1997 (podle ČSN 33 2000-7-704 čl. 704.537) Ano. Nouzové vypínání musí být instalováno na přívodech ke všem elektrickým spotřebičům na staveništi, u nichž by pro odstranění nebezpečí mohlo být nutné odpojení všech vodičů pod napětím. 26) V zemědělských provozovnách musí být zásuvkové obvody chráněny proudovým chráničem: A) není požadováno B) ano a jeho vybavovací proud nesmí být větší než 100 ma C) ano a jeho vybavovací proud nesmí být větší než 30 ma (podle ČSN 33 2000-7-705/95 čl. 705.412.5) Zásuvkové obvody v zemědělských a zahradnických zařízeních musí být chráněny proudovými chrániči, jejichž vybavovací proud nepřesahuje 30 ma (ochrana proti úrazu). (Ostatní obvody do 500 ma - pro zajištění ochrany před vznikem požáru podle čl. 705.422) 27) V omezených vodivých prostorech jako opatření k zajištění ochrany před nebezpečným dotykem živých částí nejsou dovolena: A) ochranná opatření zábranou a polohou B) ochranná opatření C) ochranná opatření krytím (podle ČSN 33 2000-7-706/96 čl. 706.471.1) V omezených vodivých prostorech jako opatření k zajištění ochrany před nebezpečným dotykem živých částí nejsou dovoleny ochrany zábranou a polohou.
28) U zařízení pro venkovní osvětlení se pro ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí: A) nesmi používat ochrana rozdílová pro každé svítidlo B) nesmí používat ochrana nevodivým okolím a neuzemněným místním pospojováním C) nesmí používat ochrana proudovým chráničem 30 ma (podle ČSN 33 2000-7-714/01 čl. 714.413) Pro zařízení venkovního osvětlení se nesmí jako ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí používat ochrana nevodivým okolím a ochrana neuzemněným místním pospojováním. 29) Odpor ochranného vodiče měřený mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými kovovými částmi ručního elektrického nářadí tř. ochrany I nesmí být větší než: A) 0,2 Ω při délce pohyblivého přívodu do 3 m B) není nutno měřit C) 1Ω při délce pohyblivého přívodu do 3 m (podle ČSN 33 1600/94 čl. 5.4) Odpor ochranného vodiče měřený mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými kovovými částmi ručního elektrického nářadí třídy ochrany I nesmí být větší než: - 0,2 Ω při délce přívodní šňůry do 3 m, - 0,1 Ω se připočte na každé další 3 metry přívodní šňůry. 30) Kolik svítidel se smí připojit na jeden světelný obvod? A) aby součet jejich jmenovitých proudů nepřekročil proud jistícího přístroje obvodu B) 6 až 10 C) pro jistič 6 A - 6 až 8 vývodů, pro jistič 10 A 10 až 12 vývodů (podle ČSN 33 2130/85 čl. 2.2.1. a 2.2.6) Na jeden světelný obvod se smí připojit tolik svítidel, by součet jejich jmenovitých proudů nepřekročil jmenovitý proud jisticího přístroje obvodu. Jmenovitý proud svítidel se stanoví z maximálního příkonu, pro která jsou svítidla typována. Světelné vývody se jistí jističi nebo pojistkami se jmenovitým proudem maximálně 25 A. 31) Kolik zásuvek lze při jištění 16 A připojit na jeden jednofázový zásuvkový obvod? A) 16 B) několik zásuvek se stejným jmenovitým proudem C) 10 (podle ČSN 33 2130 čl. 2.3.5) Na jeden jednofázový zásuvkový obvod se smí připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů. Instalovaný příkon nesmí překročit 3 520 VA při jištění 16 A nebo 2 200 VA při jištění 10 A. Dvojzásuvka se do celkového součtu připojených vývodů počítá jako jeden vývod. (Na trojfázový obvod lze připojit několik trojfázových zásuvek se stejným jmenovitým proudem.)
32) Zásuvkové obvody se musí jistit pojistkou nebo jističem s jmenovitým proudem o jaké hodnotě? A) se jmenovitým proudem odpovídajícím nejvýše jmenovitému proudu zásuvky B) se jmenovitým proudem odpovídajícím součtu jmenovitých proudů všech připojených zásuvek C) se jmenovitým proudem max 10 A (podle ČSN 33 2130 čl. 2.3.9) Zásuvkové obvody se jistí pojistkou nebo jističem se jmenovitým proudem odpovídajícím nejvýše jmenovitému proudu zásuvky. (Pro jednofázové je to tudíž max 16 A a pro třífázové podle jejich jmenovitého proudu.) 33) Jaká zařízení nesmí být instalována v budovách, kde je zaveden plyn? A) tepelné odporové spotřebiče s vestavěným termostatem B) jiskřící zvonky C) motory s kotvou nakrátko (podle ČSN 33 2130 čl. 3.2) Pokud je v budově zaveden plyn, nesmí tam být instalovány jiskřící zvonky. 34) Akumulační kamna se doporučuje připojit na samostatný trojfázový obvod a to způsobem: A) pokud se použije zásuvka, musí být doplněna vypínačem na příslušný proud B) musí být připojena pevně a nesmí se používat zásuvek C) k připojení se doporučuje používat zásuvek (podle ČSN 33 2130/85 čl. 4.7.8) Akumulační kamna musí být připojena pevně, k jejich připojení se nesmí používat zásuvek. 35) V jaké výši se umisťují instalační spínače nad podlahou? A) 0,8 až 1,2 m B) 0,9 až 1,2 m C) 1,0 až 1,5 m (podle ČSN 33 2180 čl. 4.1) Instalační spínače mají být 0,9 až 1,2 m nad podlahou. 36) Silové kabely je možné uložit přímo na hořlavé podklady stupně hořlavosti B, C1, C2 a C3 za předpokladu, že: A) jsou jinak barevně značeny a uloženy v dostatečné vzdálenosti od ostatních hořlavých látek B) jsou označeny od hasičů značkou nehořlavosti C) jsou alespoň odolné proti šíření plamene (podle ČSN 33 2312/86 čl. 2.10.20) Silové kabely je možné uložit přímo na hořlavé podklady stupně hořlavosti B, C1, C2 a C3 za předpokladu, že tyto kabely jsou odolné proti šíření plamene.
37) Značka na osvětlovacím tělese, která informuje o možnosti instalace na hořlavé podklady je: A) písmeno F umístěné v rovnostranném trojúhelníku postaveném na jeho vrchol B) písmeno P umístěné v kruhu C) dva obdélníky nad sebou, přičemž horní obdélník je vyplněn tmavou barvou (podle ČSN 33 2312/86 čl. 2.11) Značka, která nás informuje o možnosti instalace osvětlovacího tělesa na hořlavé podklady má podobu na špici postaveného trojúhelníku, ve kterém je vepsáno písmeno F. 38) Kam je z hlediska hořlavosti zařazena látka s označením C1? A) nehořlavá B) středně hořlavá C) těžko hořlavá (podle ČSN 33 3212 Příloha - názvoslovie) Stupně hořlavosti látek (hmot): A - nehořlavá B - nesnadno hořlavá C1 - těžko hořlavá C2 - středně hořlavá C3 - lehce hořlavá 39) Při jednotlivé kompenzaci se doporučuje výkon kompenzačních kondenzátorů určit: A) měřením indukčního výkonu spotřebiče nebo z hodnoty udané výrobcem B) stanovit hodnotu z elektrotechnických tabulek C) vyzkoušením několika druhů kondenzátorů (podle ČSN 33 3080/79 čl. 2.2.2) Při jednotlivé kompenzaci se doporučuje určit výkon kompenzačních kondenzátorů měřením indukčního výkonu, nebo hodnotu převzít z protokolu výrobce spotřebiče. (U elektromotorů NN to bývá 30 až 40% jmenovitého výkonu elektromotoru.) 40) Jaké vlastnosti musí splňovat dveře elektrické provozovny? A) musí být z obou stran uzamčeny B) musí být zhotoveny z izolačního materiálu C) musí umožňovat snadný únik (bez klíče) i v případě, kdy jsou z vnější strany uzamčeny klíčem (podle ČSN 33 2000-4-481 čl. 481.2.3) Ochrana před dotykem živých částí se nepožaduje v prostorech, které jsou přístupné pouze osobám poučeným (BA 4) nebo osobám znalým (BA 5), které jsou pro konkrétní případ řádně poučeny a pokud jsou zároveň splněny následující podmínky: - prostory jsou zřetelně a viditelně označeny příslušnými bezpečnostními a výstražnými značkami a jsou přístupné pouze pomocí speciálního nástroje; - vstupní dveře do uzavřených prostorů s elektrickým zařízením umožňují snadný únik; v případě, kdy jsou z vnější strany uzamčeny klíčem, jdou otevřít zevnitř bez použití klíče. - v chodbách jsou dodrženy předepsané minimální vzdálenosti (podle 481.2.4.2 a 481.2.4.3).
41) Spodní okraj přípojkové skříně kabelové přípojky se umísťuje nad definitivně upravený terén do výše? A) 0,6 m, níže pouze se souhlasem dodavatele elektřiny B) podle možnosti stavby C) 0,8 m (podle ČSN 33 3320/96 čl. 2.2.5, včetně změny 1/97) Spodní okraj přípojkové skříně kabelové přípojky se umisťuje ve výšce 0,6 m až 1,5 m nad definitivně upravený terén před skříní. Se souhlasem dodavatele elektřiny lze spodní okraj přípojkové skříně kabelové přípojky umístit i níže než 0,6 m nad definitivně upravený terén před skříní. 42) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) je schopnost zařízení nebo systému fungovat v jakém prostředí? A) v prostředí s vodivým okolím B) ve svém elektromagnetickém prostředí C) v prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů (podle ČSN IEC 1000-1-1 (33 3431) čl. 2.1) Podle definice EMC je to schopnost zařízení nebo systému fungovat vyhovujícím způsobem ve svém elektromagnetickém prostředí bez vytváření nepřípustného elektromagnetického rušení pro cokoliv v tomto prostředí. 43) Kdy lze použít pohyblivý přívod bez ochranného vodiče s vidlicí bez ochranného kontaktu? A) pro elektrické předměty držené v ruce B) pro elektrické předměty do příkonu 1200 W C) pro elektrické předměty II. třídy s neoddělitelnou vidlicí a pro el. předměty III. třídy s nezáměnnou vidlicí (podle ČSN 33 2000-4-46/02 čl. 46N6.4 a ČSN 34 0350 3525) Pohyblivý přívod bez ochranného vodiče s vidlicí bez ochranného kontaktu, hodící se do zásuvky s ochranným kontaktem, lze použít pro elektrické předměty II. třídy, vidlice musí být neoddělitelně spojena s pohyblivým přívodem. Pro připojení předmětů III. třídy lze použít pohyblivý přívod bez ochranného kontaktu také, je však nutno použít příslušnou nezáměnnou vidlici. 44) K čemu je nutno přihlédnout při volbě průřezu žil pohyblivých prodlužovacích přívodů? A) na prodlužovací přívody se nesmí použít menší průřez než 1,5 mm 2 Cu (do 16 A) B) na prodlužovací přívody se nesmí použít menší průřez než 1 mm 2 Cu (do 6 A) C) na prodlužovací přívody se nesmí použít menší průřez než 2,5 mm 2 Cu (do 10 A) (podle ČSN 34 0350/65 3526) Na prodlužovací přívody se nesmí použít menší průřez než 1 mm 2 Cu do jmenovitého proudu 6 A, nebo 1,5 mm 2 Cu do jmenovitého proudu 10 A. Pro domácnost lze použít délku pouze 5 m, a to s průřezem 1 mm 2 Cu a jmenovitým proudem 10 A.
45) Jaká je přípustná délka pohyblivého přívodu? A) překročí-li se délka 50 m, musí být rozpojen ochranný vodič, aby nedošlo k zavlečení nebezpečného dotykového napětí na spotřebič B) přívod nesmí překročit délku 50 m C) překročí-li délka 50 m, musí se u připojovaného spotřebiče zajistit spolehlivé působení ochrany před nebezpečným dotykem (podle ČSN 34 0350/65 3533) Délka pohyblivého přívodu, včetně použitých (připojených) prodlužovacích přívodů, nemá překročit 50 m. Je-li výjimečně delší, musí se u připojovaného spotřebiče zajistit spolehlivé působení ochrany před nebezpečným dotykem. 46) Za jakých podmínek mohou být zřízena prozatímní elektrická zařízení v průmyslových závodech? A) s písemným souhlasem vedení závodu, a to pouze na dobu nezbytně nutnou, max. 1/2 roku B) se souhlasem energetika, a to pouze na dobu nezbytně nutnou, max. 1/2 roku C) vždy za 1/2 roku musí být zařízení prohlédnuto revizním technikem (podle ČSN 34 1090 čl. 61 až 64) Pouze v případech nezbytné nutnosti. Nedoporučuje se v prostorách mokrých a s chemickým působením. Je zakázáno v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu. Vždy s písemným souhlasem vedení závodu, a to pouze na dobu nezbytně nutnou, max. 1/2 roku. Na zařízení musí pravidelně dohlížet odborník s elektrotechnickou kvalifikací. Zařízení musí mít vypínač, kterým lze celé zařízení spolehlivě vypnout. 47) Jaký musí být zemní odpor společného uzemnění elektrických zařízení a hromosvodů? A) do 2 Ω B) do 20 Ω C) musí splňovat podmínky podle ČSN 34 1390 a ČSN 33 2000-4-41 (podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 542.N5.4) Společné uzemnění musí splňovat podmínky podle ČSN 34 1390 a ČSN 33 2000-4-41. Podle ČSN 34 1390 (čl. 106) nemá být zemní odpor větší než 15 Ω. Podle ČSN 33 2000-4-41 záleží velikost na použité ochraně před nebezpečným dotykovým napětím. Pro sítě TN je to buď do 5 Ω (na koncích), nebo do 15 Ω. 48) Při prudkém větru se musí zastavit práce na elektrickém zařízení. Kdy je vítr označen jako prudký? A) když vítr zabraňuje osobám použít nářadí s dostatečnou přesností B) když vítr shazuje pracovníkům pokrývku hlavy C) když vítr pohybuje větvemi stromů (podle ČSN EN 50110-1 čl. 6.3.7 a B.1.2.4) Práce pod napětím musí být přerušena, když je silný vítr, špatná viditelnost... Prudký vítr je takový vítr, který zabraňuje osobám použít nářadí s dostatečnou přesností. (podle ČSN 33 3100 čl. 145 a 151 - tato norma platí pouze do 31. 12. 2005!) Práce pod napětím jsou zakázány mimo jiné i za tmy, za větru,... Pro práci pod napětím je povolena ve výčtu atmosférických podmínek max. rychlost větru 9 m/s.
49) Kdo je při práci na elektrickém zařízení vedoucí práce? A) osoba odpovědná za elektrické zařízení B) osoba pověřená přímou zodpovědností za pracovní činnost C) osoba poučená (podle ČSN EN 50110-1 čl. 3.2.1) Vedoucí práce je osoba pověřená přímou zodpovědností za pracovní činnost. Část odpovědnosti může být převedena na jinou osobu než pověřenou. (podle ČSN 34 3100 čl. 13 - tato norma platí pouze do 31. 12. 2005!)) Vedoucí práce je osoba znalá s vyšší kvalifikací, pověřená vedením pracovní skupiny. 50) Jaké dorozumívání je povoleno pro zahájení práce a nebo uvedení elektrického zařízení do činnosti po ukončení práce? A) osobním sdělením, telefonicky nebo předem smluvenými signály B) osobním sdělením, písemně nebo v dohodnutém čase C) slovem nebo písemně, případně vizuálně (podle ČSN EN 50110-1 čl. 4.4) Dorozumívání je dovoleno slovem (osobně, telefonem, radiostanicí), písemně (zápisem nebo faxem), případně vizuálně (signalizační panel apod.). Všechny potřebné informace musí být při předávání ověřeny. Není povoleno zahájit práce nebo uvést el. zařízení po ukončení práce do činnosti na základě smluvených signálů, nebo dohodnutým dorozumíváním po odsouhlasených časových intervalech. (podle ČSN 34 3100 čl. 75, čl. 86 a čl. 117 - tato norma platí pouze do 31. 12. 2005!)) Je dovoleno osobní sdělení ústním příkazem, osobní předání písemného pokynu, doručení poslem, telefonicky nebo radiofonicky. Nedovoluje se zapínání v dohodnutém čase, na dálku, smluveným znamením apod.