DOSTUPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ V OKRESE BRUNTÁL

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA DOSTUPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ V OKRESE BRUNTÁL Jiří Horák Bronislava Horáková Monika Šeděnková Milan Šimek Lukáš Růžička Tomáš Peňáz

OBSAH OBSAH... 2 AUTOŘI... 5 PODĚKOVÁNÍ... 6 1 ÚVOD... 7 2 ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ... 9 3 ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY KE SLEDOVÁNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI... 11 3.1 Metrické míry... 12 3.2 Topologické míry dostupnosti... 13 3.3 Cenové míry dostupnosti... 14 3.4 Vážené míry dostupnosti... 14 3.5 Určování dopravní dostupnosti pro dojížďku do zaměstnání a vztah k situaci v nezaměstnanosti... 15 3.5.1 Nástroje ke zjišťování dopravní dostupnosti zaměstnavatelů... 16 3.6 Vymezení některých pojmů z autobusové dopravy... 16 3.7 Vymezení některých pojmů z železniční dopravy... 17 4 POUŽITÁ DATA... 18 4.1 DMÚ 25... 18 4.2 Vrstva adresních bodů okresu Bruntál... 18 4.3 Datové soubory aplikace Jízdní řády... 19 4.4 Data o obcích a částech obcí okresu Bruntál... 19 4.5 Výpis významných zaměstnavatelů okresu Bruntál... 19 4.6 Regionální analýza výdělků... 20 4.7 Data o nezaměstnanosti v jednotlivých obcích okresu Bruntál... 20 4.8 Data o nezaměstnanosti v jednotlivých COB okresu Bruntál... 20 4.9 Data SLDB 2001... 21 5 POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ... 22 5.1 ArcView GIS version 3.2... 22 5.2 ArcGIS 8.3... 22 5.3 Microsoft Access 97... 22 5.4 IDOS Jízdní řády... 22 5.5 Program DOK... 23 6 IDENTIFIKACE VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ A DIGITALIZACE JEJICH UMÍSTĚNÍ... 24 7 VYMEZENÍ SPÁDOVÝCH OBLASTÍ DOSTUPNOSTI FIREM NA ZÁKLADĚ VHD...27 7.1 Výběr částí obcí, které budou zpracovávány... 27 7.2 Úprava programu DOK... 27 7.3 Vyhledání spojení... 30 7.4 Zpracování vyhledaných spojení... 31 7.4.1 Dopravní dostupnost částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé... 32 7.4.2 Dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům... 42 Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 2

8 SLEDOVÁNÍ ČASOVÉHO VÝVOJE DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI... 48 8.1 Meziroční hodnocení změn doby cestování... 48 8.2 Meziroční hodnocení změn cen spojení... 50 8.3 Sledování vývoje dopravní dostupnosti částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé... 51 8.4 Sledování vývoje dopravní obslužnosti částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům... 56 9 VYMEZENÍ SPÁDOVÝCH OBLASTÍ FIREM NA ZÁKLADĚ INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVY... 60 9.1 Síťová analýza... 60 9.2 Zpracování síťové analýzy pro účely určení dopravní dostupnosti firem s využitím individuální dopravy... 62 9.3 Vyhodnocení spojení obsažených v tabulce ID... 62 9.3.1 Dopravní dostupnost částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé, a jejich srovnání s dopravní dostupností pomocí VHD v roce 2004... 62 9.3.2 Dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům pomocí ID a její porovnání s dopravní obslužností realizovanou VHD... 66 9.3.3 Srovnání parametrů spojení realizovaných ID a VHD... 67 10 POROVNÁNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ OKRESU BRUNTÁL SE SITUACÍ V NEZAMĚSTNANOSTI... 70 10.1 Vybrané ukazatele nezaměstnanosti... 70 10.2 Vyhodnocení porovnání vybraných ukazatelů nezaměstnanosti s počty dostupných pracovních míst VHD... 70 10.3 Vyhodnocení porovnání vybraných ukazatelů nezaměstnanosti s počty dostupných pracovních míst individuální neveřejnou dopravou... 72 11 VÝBĚR VHODNÝCH UKAZATELŮ PRO HODNOCENÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ... 73 12 STANOVENÍ REÁLNÝCH NÁKLADŮ NA DOJÍŽDĚNÍ A JEJICH POROVNÁNÍ S CENOU PRÁCE... 76 12.1 Stanovení reálných nákladů na dojíždění... 76 12.2 Cena práce... 78 12.2.1 Regionální analýza výdělků... 78 12.2.2 Varianta A model samoživitele... 78 12.2.3 Varianta B člen rodiny... 88 13 SROVNÁNÍ ANALÝZY DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VHD S VÝSLEDKY SLDB 2001... 100 13.1 Vyjížďka a dojížďka ze SLDB 2001... 100 13.2 Srovnání cílů dojíždění... 101 13.3 Srovnání spádových oblastí a hodnocení parametrů používaných pro analýzu dojíždění... 105 13.3.1 Bruntál... 105 13.3.2 Krnov... 110 13.3.3 Břidličná... 113 13.3.4 Rýmařov... 116 Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 3

13.3.5 Vrbno pod Pradědem... 119 13.3.6 Změna parametrů pro cestování... 121 14 KONZULTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ GRANTU S VYBRANÝMI ZÁSTUPCI SAMOSPRÁVY V OKRESE BRUNTÁL... 126 15 ZÁVĚR... 128 SEZNAM ZKRATEK... 134 SEZNAM PŘÍLOH... 135 LITERATURA... 138 INTERNETOVÉ STRÁNKY... 140 Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 4

AUTOŘI doc. Dr. Ing. Jiří Horák 1 doc. Ing. Milan Šimek, PhD. 2 Ing. Monika Šeděnková 1 Ing. Lukáš Růžička 1 Dr. Ing. Bronislava Horáková 1 Ing. Tomáš Peňáz, PhD. 1 1.. Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2 Katedra národohospodářská, Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Odborná recenze dne.. Publikace neprošla jazykovou úpravou. ISBN Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 5

PODĚKOVÁNÍ Tato studie vznikla na základě finanční podpory Grantové agentury České republiky v rámci projektu GA 402/02/0855 Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií. Děkujeme pracovníkům Úřadu práce Bruntál, jmenovitě jeho řediteli Mgr. Milanovi Hornovi a panu Miroslavovi Petrečkovi za spolupráci, konzultace a poskytnutá data, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Za cenné připomínky děkujeme i analytikům trhu práce z úřadů práce Moravskoslezského kraje, kteří se zúčastnili semináře Dostupnost zaměstnavatelů v okrese Bruntál, konaného dne 16.11.2004 na VŠB-TU Ostrava. Rovněž děkujeme starostům a úředníkům obcí a měst okresu Bruntál a zástupcům dopravních podniků, kteří se vyjadřovali k situaci v dopravní dostupnosti obce a situaci v nezaměstnanosti a připomínkovali některé parametry používané v modelování dopravy. Děkujeme také pracovníkům firmy Trexima Zlín s.r.o. za poskytnuté konzultace. V neposlední řadě děkujeme i pracovníkům SSZ MPSV ČR, oddělení statistiky, analýz a prognóz, za možnost konzultovat jednotlivé problémy i výsledky v průběhu projektu. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 6

1 ÚVOD Vývoj trhu práce je podmíněn působením řady faktorů, kde jedním z nich může být územní rozložení pracovních míst na jedné straně a na druhé straně územní rozložení pracovní síly. Významnou roli hraje úroveň dopravní obslužnosti a konkrétní dopravní dostupnost jednotlivých míst. Zajišťování dostatečné úrovně dopravní obslužnosti patří k prioritním úkolům veřejné správy. Obce přispívají nemalými částkami na zajištění své základní dopravní obslužnosti a v řadě případů je nabídka pracovních míst omezena právě díky špatné úrovni dopravní obslužnosti. Studie dopravní dostupnosti zaměstnavatelů v okrese Bruntál je jedním z výstupů grantu GAČR č. 402/02/0855 Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií. Hlavním cílem řešení grantu byla příprava komplexního modelu vazby lokálního trhu práce na stav dopravní obslužnosti a dopravní dostupnost jednotlivých míst. Hlavním cílem této studie bylo vymezit spádové oblasti významných zaměstnavatelů na základě dopravní dostupnosti zabezpečené veřejnou hromadnou dopravou a hledat odpověď na otázku, zda a jak dopravní dostupnost zaměstnavatelů ovlivňuje reálnou situaci na trhu práce v okrese Bruntál, případně které další faktory tento stav a vývoj trhu práce v území ovlivňují. Při studiu dopravní obslužnosti vychází většina z publikovaných prací ze 2 přístupů. První z nich jej založen na náročném terénním průzkumu, zjišťování vytížení jednotlivých dopravních spojů, ověřování současného stavu dopravní obslužnosti a nákladů na jejich zabezpečení a zpravidla vyúsťuje v návrh opatření (rušení ztrátových spojů apod.). Druhý přístup využívá geografického popisu území jako je přímá vzdálenost sídel (metrická dostupnost) nebo dopravní vzdálenost s využitím individuální osobní dopravy (cestní dostupnost). Pro většinu aplikací včetně studia dopravní obslužnosti pro situaci na trhu práce je potřebné provést vyhodnocení na základě veřejné osobní dopravy, tedy s využitím reálných jízdních řádů. Současně je třeba provést výběr vhodných ukazatelů hodnotících úroveň dopravní obslužnosti - vedle používané doby nejkratšího možného spojení bude významná cena jízdného, zvláště ve vazbě na pravidelné dojíždění a cenu práce, počet spojení, nutnost přesedání a délka čekání, možnost zajištění dojížďky na druhou či třetí směnu. Uplatněné metodické přístupy a získané výsledky prezentované ve studii jsou potenciálně využitelné především příslušnými odborníky specialisty orgánů státní správy a samosprávy a v neposlední řadě také přímo samotnými zaměstnavateli v rámci organizace jejich podnikatelských aktivit (např. náboru pracovníků, zavádění směnnosti a stanovení konkrétních mzdových strategií v rámci jednotlivých profesí). Analýza dopravní obslužnosti je prováděna pro území okresu Bruntál, který je z hlediska ekonomické úrovně, trhu práce a zajištění dopravní obslužnosti jedním z nejslabších v ČR. Okres Bruntál je situován v severovýchodní části České republiky ve specifických podhorských a horských podmínkách. Sousedí s okresy Olomouc, Opava, Šumperk a Jeseník. Jeho severní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou v délce 86 km. V současné době má okres charakter průmyslově zemědělské oblasti. Okres v roce 2004 tvořilo 71 samostatných obcí, z toho je 8 měst (Bruntál, Krnov, Rýmařov, Moravský Beroun, Vrbno pod Pradědem, Břidličná, Horní Benešov, Město Albrechtice). V obcích do 2000 obyvatel žije 30% obyvatel, v obcích do 10000 obyvatel 31% obyvatel a ve městech nad 10000 obyvatel 39%. Sídelní struktura je ovlivněna horským Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 7

pásmem Hrubého a Nízkého Jeseníku a pohraniční polohou, která neskýtá zvlášť výhodné podmínky pro osídlení. Rozdíly v nadmořské výšce jsou značné, od 201 m n.m. na Osoblažsku do 1492 m n.m. na vrchol Pradědu. Průměrná nadmořská výška je 580 m n.m., okres Bruntál lze klasifikovat jako převážně horský. Zabezpečení dopravní obslužnosti v okrese je realizováno z části vlakovou, ale především autobusovou dopravou. V okrese je dlouhodobě velmi nepříznivá situace na trhu práce. Z pohledu úrovně míry nezaměstnanosti lze konstatovat, že okres patří dlouhodobě k územím s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti. Například míra nezaměstnanosti v roce 2004 se zde pohybovala nad 15 % a okres dlouhodobě patří mezi deset okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. Rovněž úroveň nezaměstnanosti podle jednotlivých obcí je velmi diferencovaná a v některých obcích je dosahováno velmi vysokých hodnot míry nezaměstnanosti v intervalu 30 % - 50%. Nepříznivou situaci na trhu práce pravděpodobně ovlivňuje nerovnoměrná distribuce zaměstnavatelů, nízká cena práce a také v některých případech nedostatečná obslužnost v některých částech okresu. K naplnění výše formulovaných cílů řešení byla provedena řada konkrétních aktivit, jejich výsledky jsou prezentovány v jednotlivých kapitolách studie. Po vymezení použitých zdrojových dat z jednotlivých oblastí zkoumání a charakteristice použitého softwarového vybavení potřebného k vlastní realizaci, následuje část věnovaná identifikaci významných zaměstnavatelů v okrese a digitalizace jejich umístění. V rámci dalších kapitol byly zkoumány možnosti a podmínky dojíždění do zaměstnání k těmto významných zaměstnavatelů. Významná část práce je věnovaná analýze dojížďky veřejnou hromadnou dopravou vzhledem k očekávaným časům nástupu do zaměstnání a požadované době odjezdu zpět do místa bydliště zaměstnance. V rámci této analýzy bylo použito automatizované zpracování údajů z jízdních řádů. Dopravní dostupnost byla hodnocena také z pohledu využití individuální dopravy osobním automobilem. Dále je provedeno porovnání dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů okresu Bruntál se situací na trhu práce v území a je proveden výběr vhodných ukazatelů pro hodnocení dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů. V samostatné kapitole jsou zhodnoceny reálné možnosti dojížďky do zaměstnání ve vztahu k ceně práce se zahrnutím nákladů spojených s dojížděním a vybrané profese jsou klasifikovány z pohledu motivace vstupu na trh práce včetně případného dojíždění za prací. Výsledky analýzy dopravní dostupnosti zaměstnavatelů v okrese Bruntál provedené na základě testování podmínek dojíždění z jízdních řádů ve spojení s hodnocením možností dojíždět prostřednictvím individuální dopravy byly srovnány s výsledky sčítání lidu domů a bytů z roku 2001, které v sobě obsahují údaje o pohybu za prací mezi jednotlivými obcemi. Srovnání je orientováno na cíle dojíždění, srovnání vymezených spádových oblastí, případně na kontrolu parametrů používaných pro analýzu dojíždění. Závěrečná kapitola shrnuje výsledky řešení ve vztahu k vymezeným cílům, naznačuje některé možnosti využívání získaných poznatků v oblasti realizace aktivní politiky zaměstnanosti a vymezuje další směry k řešení v této oblasti. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 8

2 ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Zájmovým územím je celé území okresu Bruntál rozdělené na 165 částí obcí. tab. 1 Základní údaje o okrese Bruntál Okres Bruntál Rozloha 1658 km 2 Počet obyvatel (k 1.1.2002) 104 810 Počet všech obcí 71 Počet všech částí obcí 165 Počet obcí se statutem města 7 Okres Bruntál spolu s dalšími pěti okresy tvoří Moravskoslezský kraj. Moravskoslezský kraj se rozkládá na území o rozloze 5 554 km 2. V kraji se k 1. 1. 2004 nacházelo 302 obcí, z čehož bylo 40 obcí se statutem města. K 1. 1. 2002 zde žilo 1 265 912 tisíc obyvatel. [V] Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 9

Slezské Pavlovice Petrovice Janov Jindřichov Vysoká Hlinka Osoblaha Dívčí Hrad Bohušov Heřmanovice Třemešná Město Albrechtice Liptaň Slezské Rudoltice Rusín Vrbno pod Pradědem Holčovice Ludvíkov Karlovice Hošťálkovy Andělská Hora Krasov Malá Morávka Světlá Hora Široká Niva Čaková Brantice Krnov Stará Ves Horní Město Tvrdkov Jiříkov Rýmařov Dolní Moravice Huzová Rudná pod Pradědem Velká Štáhle Břidličná Ryžoviště Václavov Lomnice Staré Město Valšov Detřichov nad Bystřicí Bruntál Mezina Roudno Křišťanovice Milotice nad Opavou Razová Bílčice Zátor Lichnov Sosnová Horní Životice Horní Benešov Leskovec nad Moravicí Býkov Úvalno Svobodné Heřmanice Staré Heřminovy Moravský Beroun Dvorce Norberčany obr. 1 Správní území příslušející jednotlivým obcím okresu Bruntál (stav před 1.1.2005) Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 10

3 ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY KE SLEDOVÁNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI Jedním z nástrojů zkoumání prostorové interakce mezi zdroji a cíli a popisování prostorových vazeb je i průzkum a popis dopravní dostupnosti. Řešení dopravní dostupnosti, její popis a analýza patří k žádaným a využívaným nástrojům prostorové analýzy trhu práce, které využívají interakční data. Dojížďka do zaměstnání, resp. dopravní dostupnost zaměstnavatelů, je často sledovaným faktorem, který ovlivňuje situaci na trhu práce, ukazuje na vazby v území a její hodnocení představuje jeden z hlavních ukazatelů pro zabezpečení dopravní obslužnosti obcí [9]. Rovněž funkční vymezení regionálního trhu práce je určeno pomocí dopravní dostupnosti zpravidla jako území, odkud je možné dojíždět denně za prací v rámci tohoto území. Pojem dostupnosti geografických objektů byl rozpracován již v 50. a 60.letech. K popisu dostupnosti se používají různé míry dostupnosti, významně se uplatňuje teorie grafů. Dostupnost je chápána jako určitý ukazatel, který na základě přístupnosti nebo dosažitelnosti daného objektu k ostatním objektům určuje jeho postavení v rámci dané prostorové struktury [20]. Maryáš [22] používá pojem akcesibilita. Dostupnost je chápána jako geografický pojem, geografická charakteristika objektu[8]. Stanovuje se na základě vzdálenostních charakteristik v rámci bodové nebo liniové struktury. Míry dostupnosti dovolují popisovat dostupnost geografických objektů a uplatňují se především v socioekonomické geografii. Míry dostupnosti můžeme podle použité metriky (zjednodušeně podle použitých jednotek) dělit na: 1) Metrické 2) Časové 3) Topologické 4) Cenové (nákladové) 5) Ostatní Dostupnost lze dělit i podle jiných hledisek, např. podle dopravního prostředku, pro který je zjišťován. Senjuk [30] dělí dopravu podle provozně organizačního hlediska na hromadnou a individuální, podle provozně technického hlediska na veřejnou a neveřejnou. Ze všech kombinací má smysl sledovat především neveřejnou individuální dopravu a veřejnou hromadnou dopravu. K termínu dostupnost má relativně blízko pojem dopravní obslužnost, která je vztahována k veřejné hromadné dopravě. Dle zákona č. 111/1994 Sb., 19a, o silniční dopravě se základní dopravní obslužností rozumí zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 11

Dle zákona č. 111/1994 Sb., 19c, o silniční dopravě se ostatní dopravní obslužností rozumí zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby. Ze zahraničí je možné poukázat na jeden z mnoha odkazů na praktické provádění analýzy dostupnosti, kde Bracken [3] popisuje výsledky studia dostupnosti praktických lékařů. Podobně Burrough [5] dokumentuje analýzu automobilové dostupnosti ambulancí (limitem je čas dojezdu 9 minut), ale také dostupnost pracovních míst v západní části Nizozemí vyjádřená v dopravním čase prostřednictvím individuální automobilové i veřejné dopravy. Srovnání dostupnosti veřejnou a autobusovou dopravou spojené s kritikou gravitačního modelu a využitím prostředí GIS uvádí Hansen [6]. Výsledky studia dopravní obslužnosti ve vztahu k některým charakteristikám trhu práce popisuje např. Horák [8]. 3.1 Metrické míry Míra přímé dostupnosti euklidovské U této míry dostupnosti není potřebná konstrukce grafu, využívají se pouze euklidovské (vzdušné) vzdálenosti, takže ji lze snadno vypočítat ze souřadnic zkoumaných míst. Nejlepší dostupnost má místo s nejmenší hodnotou přímé euklidovské vzdálenosti, což odpovídá těžišti cílových objektů. P D i = d j v ij P D i v d ij j míra přímé dostupnosti v místě i euklidovská vzdálenost mezi místy i a j index cíle Míra cestní dostupnosti Míra cestní dostupnosti používá výpočet vzdálenosti po trase přesunu, tedy vlastně délky cest v grafu. Hůrský [14] používá při popisu takové vzdálenosti pojem skutečná vzdálenost. Pojem skutečná vzdálenost je však lepší vyhradit pro absolutní měření vzdálenosti v realitě (v terénu ). Cestní vzdálenost se stanovuje zpravidla na základě určitého modelu dopravní sítě, jehož přesnost je závislá na měřítku a úrovni generalizace. Často se odvozuje v prostředí GIS pomocí síťových funkcí typu nejkratší cesta. Proto je výpočet nejkratší vzdálenosti mezi jednotlivými místy nutně zatížen jistou chybou. Označení cestní vzdálenost na rozdíl od skutečné je pak příhodnější pro svou neutrálnost. Nejlepší cestní dostupnost má místo s nejmenší hodnotou ukazatele: C c D i = dij Dopravní j dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 12

C D i c d ij j míra cestní dostupnosti v místě i délka nejkratší cesty z místa i do j index cíle Při řešení nejkratší cesty se používají především techniky lineárního programování. Vedle základních údajů typu přímá vzdálenost a cestní vzdálenost se používají i další ukazatele typu rozvoj čáry (poměr mezi cestní a přímou vzdáleností) či koeficient okliky (o kolik % je cestní vzdálenost větší než přímá vzdálenost) (viz např. [23]). Teoreticky by bylo možné vyčlenit metody přímé sférické založené na použití sférické geometrie, avšak hodnocení dostupnosti velkých regionů, kde se již uplatní zakřivení Země, se prakticky neprovádí. Do skupiny časových měr řadíme především časovou dostupnost. Vyjadřuje celkovou dobu cestování ze zkoumaného zdroje do všech cílů hvězdicovým způsobem. Nejlepší časovou dostupnost má potom uzel (místo) s nejmenší hodnotou časové dostupnosti. t D i = t j ij t D i t ij j míra časové dostupnosti v místě i doba nejkratšího přesunu z místa i do j index cíle Zde se analogicky k cestní dostupnosti sčítají cestovní časy mezi uzly i a j. Cestovní časy můžeme chápat jako časovou vzdálenost (uvažují se potom pouze doby samostatného nejrychlejšího přesunu) nebo jako časovou ztrátu. Ta má smysl v případě využívání veřejné hromadné dopravy, kdy do doby cestování zahrnujeme i dobu čekání na odjezd dopravního prostředku. Časovou ztrátu a fyziologický index únavnosti při dojížďce do zaměstnání popisuje Hůrský [14]. Fyziologický index únavnosti zahrnuje informaci o délce pěších cest k dopravnímu prostředku a hodnotí i jakost přepravy - její únavnost. 3.2 Topologické míry dostupnosti Topologické míry dostupnosti využívají teorie grafů. Přímá topologická dostupnost Vyjadřuje celkový počet sousedních uzlů v grafu. Místo (uzel) s nejvyšším počtem sousedů má nejlepší přímou topologickou dostupnost. U D i = I j U D i I ij ij míra přímé topologické dostupnosti v místě i indikátor sousedství uzlu j vzhledem k uzlu i (nabývá hodnoty 1 v případě existence sousedství, jinak 0, lze získat z matice sousednosti) j index cíle Nepřímá topologická dostupnost Vzdálenosti mezi uzly jsou vyjadřovány počtem hran na nejkratší cestě mezi nimi. Nejlepší nepřímou topologickou dostupnost bude mít uzel s nejmenší hodnotou ukazatele, podle teorie grafů se jedná o střed grafu, tedy o uzel s minimální excentricitou. H h D i = d ij Dopravní j dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 13

H D i h d ij j míra nepřímé topologické dostupnosti v místě i počet hran na nejkratší cestě mezi místy i a j index cíle Praktické přiblížení této formy dostupnosti udává [24]. Pokud každý z uzlů představuje konečnou stanici dopravního prostředku, můžeme porovnávat dostupnost uzlů z hlediska minimálního počtu přesedání potřebného k cestování do ostatních uzlů sítě. 3.3 Cenové míry dostupnosti Cenové míry dostupnosti jsou založeny na ceně dopravy, v případě individuální dopravy na nákladech dopravy. U veřejné hromadné dopravy se sleduje cena placená za přepravu mezi jednotlivými místy (zpravidla základní jízdné bez různých slev). V některých případech se vybírá dopravní prostředek, v jiných měřeních se povoluje přestupovat mezi prostředky. Více variant nabízí sledování individuální dopravy, kde vedle výběru dopravního prostředku se může sledovat jen spotřeba pohonné látky (přepočtená na cenu) nebo se může zahrnout i amortizace vozidla. F D i = c j ij F D i c ij j míra cenové dostupnosti v místě i cena nejlevnější přepravy z místa i do j index cíle 3.4 Vážené míry dostupnosti Jednoduché míry dostupnosti považují všechny geografické objekty, které představují zdroje (resp. cíle) toků za rovnocenné a přidělují jim stejnou váhu. Proto prvním rozšířením uvedených základních modelů je zahrnutí atraktivity center, tedy cíle cestování. Příkladem může být vážená časová dostupnost vyjádřená D Tv i = D i t Fj j t * F j ij F j j míra časové dostupnosti v místě i atraktivita cíle j Jánošíková, Kubáni [15] demonstrují použití takového ukazatele dostupnosti při analýze dopravní dostupnosti obcí Žilinského kraje. Atraktivita cíle je u dojížďky do zaměstnání vyjadřována počtem dojíždějícího ekonomicky aktivního obyvatelstva a pro případ dojížďky do školy počtem dojíždějících studentů. Podobně i další míry dostupnosti (např. cestní dostupnost) by bylo možné vážit. Pavlík, Kühnl [24] pro příklad optimalizace umístění např. váží jednotlivé uzly pomocí počtu obyvatel (za předpokladu stejného zájmu o dodávaný produkt). Zahrnutí atraktivity představuje první krok na přechodu k využívání zobecněných gravitačních modelů (resp. modelů maximalizujících entropii). Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 14

Rozšíření modelů dostupnosti může zahrnout komplexní vyhodnocení dopravy, zvláště veřejné hromadné dopravy. Zde často nestačí v praktických socioekonomických úlohách sledovat např. nejkratší dobu t ij min cestování mezi 2 geografickými objekty (např. mezi 2 obcemi), ale spíše: dobu t ij T v čase T požadované přepravy (cestování do zaměstnání, do školy, na úřady, tedy všude, kde je stanoven požadovaný čas nástupu), počet spojení v určitý časový interval (frekvenční akcesibilita podle [22]), počet přesedání (a s tím spojené zvýšení nepohodlí, riziko přerušení či zdržení spojení), komfort cestování (obsazení vozidel veřejné hromadné dopravy, jejich vybavenost) a použitelnost veřejné hromadné dopravy (bezbariérový přístup pro imobilní občany apod.). Počet spojení neboli frekvenci spojů použil i Rölc [28] při hodnocení dopravní dostupnosti krajských měst. Významnou roli mají také geografické faktory kvality dopravy - především přístupnost zastávek veřejné hromadné dopravy. Jejich počet, rozmístění, či v transformované podobě např. dosažitelnost stanic je popisována Hůrským [14]. 3.5 Určování dopravní dostupnosti pro dojížďku do zaměstnání a vztah k situaci v nezaměstnanosti Pro řešení dostupnosti je nezbytné vymezit typy toků, které se prakticky v iteračních úlohách řeší. Nejdůležitější jsou toky vázané k obyvatelstvu, kam patří dojížďka do zaměstnání, dojížďka za vybaveností, migrace obyvatelstva, případně dojížďka za rekreací a turistikou (Líčeník [21]). Podle frekvence se rozlišuje na denní, týdenní a občasnou. Z hlediska trhu práce má největší význam posouzení dojížďky do zaměstnání. Tento termín vymezuje Hůrský [14] pomocí: 1) délky intervalu dojíždění (tj. doby odloučení od stálého bydliště), kde se prakticky zabýváme především denní pohybem do zaměstnání, kterým se odlišuje od dojížďky sezónní, 2) stálosti dojížďkového cíle, kde je nutno řešit problém s proměnlivostí cíle dojížďky u stavebnictví, zemědělství, lesnictví a některých dalších odvětví, 3) způsobu přesunu, kde je potřebné vhodně zahrnout i pěší cesty, pokud trvají delší dobu než stanovený limit (je zřejmé, že pěší cesta může existovat jako varianta ke krátkým dojížďkám s.s.) Ve spojení s územním plánováním používali někteří autoři (např. Havlík [7]) termín pracovní dojížďka, který zahrnuje dojížďku do práce (správně zaměstnání), do škol a do učení (za vzděláním). Pro praktické aplikace má význam stanovení přiměřené doby dojížďky, která je podle nich 45 minut pro cestování v jednom směru. Pro posouzení situace na trhu práce je možné sledovat dostupnost zaměstnavatelů, odvozovat předpokládané parametry dojížďky do zaměstnání a posuzovat dopravní obslužnost území. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 15

3.5.1 Nástroje ke zjišťování dopravní dostupnosti zaměstnavatelů Zpravidla se pro zjišťování dopravní dostupnosti zaměstnavatelů využívají výsledky Sčítání lidu, domu a bytů (SLDB). Část těchto dat poskytuje informace o počtech dojíždějících osob, včetně jejich struktury. Podrobněji je tento zdroj popsán v kapitole 13. Vhodnou formou zjišťování dojížďky je provádění průzkumu, tedy šetření v území. Zpravidla se sleduje frekvence zákazníků ve veřejné hromadné osobní dopravě. Tato šetření jsou ale organizačně náročná, finančně nákladná a nelze z nich přímo odvodit podíl dopravy připadající na dopravu do zaměstnání. Méně organizačně náročná by byla teoretická možnost využití dat o prodeji jízdenek, tomu se však provozovatelé veřejné osobní dopravy brání z důvodu ochrany před konkurencí, zůstává rovněž nevýhoda nemožnosti rozlišit důvod cestování. Do této skupiny nástrojů je možné zařadit i zjišťování názorů expertů na situaci v daném místě. Další možnost nabízí analýzy jízdních řádů, které při hromadné zpracování dovolují prověřit existenci a parametry spojení veřejné hromadné dopravy ve stavu podle použitých datových souborů jízdních řádů. Při analýze je nutné stanovit cíl dojíždění, kterým jsou provozovny zaměstnavatelů. Je tedy nutné získat informaci o lokalizaci zaměstnavatele, což je možné s využitím informací z Registru ekonomických subjektů, z komerčních databází nebo lze využít informací z monitoringu úřadů práce. Vhodným doplňkem analýzy je pak posouzení možností a potenciálu osobní neveřejné individuální dopravy, především osobními auty do zaměstnání. Takové úlohy lze relativně dobře realizovat pomocí síťových analýz v prostředí geografických informačních systémů. Jejím základem je správné ohodnocení úseků komunikací odpovídajícími cestovními rychlostmi a následně využití algoritmů hledání optimální cesty mezi 2 uzly, které vyhodnotí tuto optimální trasu a poskytnou její parametry, tedy čas jízdy a vzdálenost. V projektu jsme se nejvíce zabývali analýzou veřejné hromadné dopravy s využitím analýzy jízdních řádů, dále individuální dopravy s využitím síťových analýz v prostředí GIS, výsledky byly konfrontovány s daty SLDB 2001 a rovněž s výsledky šetření v terénu, kde se ale nehodnotila četnost dopravy, ale expertní názor zástupců samosprávy. 3.6 Vymezení některých pojmů z autobusové dopravy Autobusová linka: Jako autobusovou linku můžeme chápat všechny jízdy autobusů, které obsluhují určité území a v jízdním řádu jsou vyjádřeny tabulkou obsahující zastávky a časové rozložení spojů. Každá linka má svůj název a číslo, které je v rámci republiky unikátní. Spoj: Průjezd jednoho autobusu množinou zastávek v konkrétní časové poloze jízdního řádu. V jízdním řádu je představován obyčejně jedním sloupcem. V rámci jedné linky jsou spoje číslovány pořadovým číslem; liché jedou ve směru linky, sudé ve směru opačném. Číslo spoje je udáváno v jízdním řádu nad sloupcem spoje. Unikátní identifikátor spoje v rámci republiky je dán kombinací čísla linky a spoje. Trasa: Dráha průjezdu jednoho spoje po silniční síti. Většinou existuje v rámci jedné linky více tras, obecně může mít každý spoj svoji trasu, většinou se však trasy jednotlivých spojů odlišují pouze v některých úsecích linky. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 16

3.7 Vymezení některých pojmů z železniční dopravy Trasa: Dráha průjezdu jednoho vlaku po traťovém oddílu. Většinou existuje v rámci jednoho traťového oddílu více tras lišících se zastávkami, ve kterých konkrétní vlak zastaví. Traťový oddíl: Pojem je obdobou linky v autobusové dopravě. Jako traťový oddíl chápeme vždy část traťového díla, jež je označena kódem závislým na druhu traťového úseku a po níž se vykonávají vlaková spojení příslušná danému traťovému úseku. V jízdním řádu je vyjádřen tabulkou obsahující zastávky a časové rozložení spojů. Čísla traťových oddílů jsou v jízdním řádu uvedena v horních rozích jednotlivých stran. Tato čísla traťových oddílů jsou v rámci republiky rovněž unikátní. Vlak: Je obdobou spoje v autobusové dopravě. Jedná se o průjezd konkrétní vlakové soupravy množinou zastávek daných jízdním řádem v časech dle jízdního řádu. V rámci jednoho traťového oddílu jsou vlaky označeny kódem závislým na druhu vlaku a směru, ve kterém jede. Je-li poslední cifra v kódu lichá, jede vlak ve směru trati, je-li sudá, jede ve směru opačném. Kód vlaku je udáván v jízdním řádu nad sloupcem s jízdními časy vlaku. Unikátní identifikátor vlaku v rámci republiky je dán kombinací čísla traťového oddílu a vlaku. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 17

4 POUŽITÁ DATA 4.1 DMÚ 25 DMÚ 25 je digitální model území z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce, jehož informační obsah odpovídá topografické mapě v měřítku 1:25000. Vektorová data jsou rozdělena do 7 vrstev: Reliéf Vodstvo Sídla Komunikace Vedení sítí Hranice a ohrady Rostlinný a půdní kryt Pro projekt byla použita vrstva obcí a vrstva zástavby. 4.2 Vrstva adresních bodů okresu Bruntál Jedná se bodovou vrstvu ve formátu *.shp z databáze stavebních objektů ČSÚ, pomocí které lze zjistit souřadnice stavebního objektu na základě jeho adresy. Databáze stavebních objektů je součástí Registru sčítacích obvodů, který byl vytvořen zejména pro potřeby státní statistické služby, především pro podporu výběrových a plošných šetření v oblasti sociálních statistik. Zejména byl využit při SLDB 2001 [13]. Data poskytl ČSÚ pro MPSV, které následně pověřilo ověřováním některých možností využití a praktickým vyzkoušením institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava. Seznam atributů vrstvy adresních bodů je uveden v tab.2. tab. 2 Struktura tématické části vrstvy adresních bodů Údaj Název údaje Délka Typ Popis 1 IDOB 10 Ch jedinečný identifikátor stavebního objektu v ČR 2 PC_BUDOV 2 N pořadové číslo budovy 3 JTSK_X 8 N souřadnice stavebního objektu X pro GIS 4 JTSK_Y 7 N souřadnice stavebního objektu Y pro GIS 5 CZNUTS 6 Ch klasifikace územních jednotek, textová hodnota kódu NUTS4 6 NUMNUTS 4 Ch zpracovatelský kód NUTS4 (okres) 7 KROK 4 Ch kraj, okres 8 ZUJ 6 Ch kód základní územní jednotky městského obvodu 9 STATMES 6 Ch kód základní územní jednotky statutárního města 10 KOD_KU 6 Ch kód katastrálního území 11 KOD_CAST 6 Ch kód části obce 12 ZSJ 7 Ch kód základní sídelní jednotky včetně dílu 13 C_UO 3 N číslo urbanistického obvodu 14 SO 4 N číslo sčítacího obvodu 15 TYP_CIS 1 N typ domovního čísla (popisné, evidenční, náhradní) 16 CIS_D 5 N domovní číslo 17 CIS_O 4 Ch číslo orientační 18 IDENT_ADR 7 N jedinečný identifikátor ulice a VP v ČR Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 18

19 CUL_V_ZUJ 4 N číslo ulice v obci 20 NEMVYUZ 3 Ch kód využití nemovitosti ze SPIKN 21 MAPA 8 Ch číslo mapového listu ze SPIKN 22 NAZ_ZUJ 40 Ch název ZÚJ /městské části/ městského obvodu 23 NAZ_STATM 40 Ch název ZÚJ statutárního města 24 NAZ_KU 40 Ch název katastrálního území 25 NAZ_ZSJ 40 Ch název základní sídelní jednotky 26 NAZ_CAST 40 Ch název části obce 27 NAZEV_A 32 Ch název ulice adresní (velká i malá písmena) 28 IDSO 6 Ch jedinečný identifikátor sčítacího obvodu v ČR 29 UTJ 6 N kód územně technické jednotky 30 NAZ_UTJ 40 Ch název územně technické jednotky 31 R 1 Ch příznak rohového objektu 32 PSC 5 Ch poštovní směrovací číslo dodávací pošty Ch. N.. znakový datový typ číselný datový typ 4.3 Datové soubory aplikace Jízdní řády Elektronické jízdní řády společnosti CHAPS spol. s r. o. obsahují datové soubory jízdních řádů autobusových a vlakových dopravců platné pro rok 2003 a 2004. Pro grafikon 2003/2004 jsou nabízeny jízdní řády pravidelné dopravy těchto dopravců: České dráhy, JHMD, VIAMONT, OKD, SOŽ, Klub přátel lokálky, Klub přátel kolejových vozidel, Muzeum průmyslových železnic, ŽSR a vybraní evropští provozovatelé železniční dopravy, tuzemští i zahraniční autobusoví dopravci, dopravní podniky vybraných měst České republiky, České aerolinie, a. s., některé zahraniční letecké společnosti. Jízdní řády veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy ČR (autobusová doprava) jsou získávány prostřednictvím dopravních úřadů schvalujících příslušné jízdní řády a nesoucích odpovědnost za jejich správnost a aktuálnost, ostatní jízdní řády poskytují dopravci. [III] 4.4 Data o obcích a částech obcí okresu Bruntál Data byla převzata z UIR-ZSJ. Data byla poskytnuta ve formátu dbf. 4.5 Výpis významných zaměstnavatelů okresu Bruntál Jako významní zaměstnavatelé byly vybrány organizace, které zaměstnávají 50 a více zaměstnanců, a expertně byli přidání také zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají sice méně než 50 zaměstnanců, ale svým umístěním jsou významní pro své okolí (významní ve svém mikroregionu, na lokálním trhu práce). Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 19

Výběr se týkal pouze zaměstnavatelů na území okresu Bruntál na základě doporučení specialisty na situaci na trhu práce z ÚP v Bruntále (M. Petreček), podle něhož není potřeba pro lokální trh práce uvažovat zaměstnavatele sídlící na území sousedních okresů. tab. 3 Struktura výpisu významných zaměstnavatelů Výpis významných zaměstnavatelů Název pole Datový typ Popis IČO číslo identifikační číslo organizace Název text název zaměstnavatele Adresa text adresa sídla zaměstnavatele Počet zaměstnanců číslo počet zaměstnanců zaměstnaných zaměstnavatelem Počet směn číslo počet směn, na které zaměstnavatel pracuje Tato data byla poskytnuta ve formátu *.xls Úřadem práce v Bruntále. Rozdělení zaměstnavatelů podle jejich činnosti je vidět v tab.4. tab. 4 Rozdělení významných zaměstnavatelů dle jejich zaměření Zaměstnavatelé Typ Počet Státní sektor 9 Služby 19 Podniky mimo sektor služeb 66 Školy 30 4.6 Regionální analýza výdělků Autorem regionální analýzy výdělků u pracovních pozic pro Bruntálsko za rok 2002 a 2003 je Ing. František Kala ze společnosti s r. o. Trexima Zlín. Podrobněji je popsána v kapitole zabývající se stanovením reálných nákladů na dojíždění. Detailní popis této analýzy je pak uveden v [16]. 4.7 Data o nezaměstnanosti v jednotlivých obcích okresu Bruntál ÚP v Bruntále poskytl úplnou řadu tzv. GIS statistiky, tedy pravidelných exportů vybraných ukazatelů situace na trhu práce.ze systému OKpráce do tabulek XLS. Řada je k dispozici do června 2004. 4.8 Data o nezaměstnanosti v jednotlivých COB okresu Bruntál Tato data pocházejí z Úřadu práce v Bruntále. Byla poskytnuta ve formátu *.xls a obsahují všechny úřadem práce evidované ukazatele nezaměstnanosti za období 31. 12. 2002-30. 9. 2003. Pro COB na Osoblažsku byla dále poskytnuta data o profesích uchazečů o zaměstnání pocházející z evidence ÚP v Bruntále. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 20

4.9 Data SLDB 2001 Data byla poskytnuta ČSÚ. Dotazníky ze SLDB 2001 vyplňovaly všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Údaje o dojížďce vyplňovaly podle skutečnosti k 1.3.2001 [32]. Výsledky byly zapsány v následujících tabulkách: Tab.714 - Obyvatelstvo vyjíždějící do zaměstnání a do škol podle pohlaví, věku a podle obce vyjížďky a obce dojížďky Tab.715 - Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti, času stráveného vyjížďkou, frekvence vyjížďky a podle obce vyjížďky a obce dojížďky Tab.716 - Obyvatelstvo dojíždějící do zaměstnání a do škol podle pohlaví, věku a podle obce dojížďky a obce vyjížďky Tab. 717 Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti, času stráveného dojížďkou, frekvence dojížďky a podle obce dojížďky a obce vyjížďky Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 21

5 POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ 5.1 ArcView GIS version 3.2 ArcView GIS 3.2 je nástroj pro tvorbu geografických informačních systémů, který patří do třídy tzv. desktop GIS. Jedná se tedy o programové vybavení určené pro koncové uživatele, umožňující práci s grafickou i popisnou složkou dat, dále umožňuje zobrazování, dotazování, výběry a analýzy nad oběma složkami dat. 5.2 ArcGIS 8.3 Je programovým produktem od firmy ESRI. Tento produkt je možné využívat ve dvou verzích ArcInfo Desktop a ArcInfo. Ve verzi Desktop pracuje uživatel v klasickém grafickém uživatelském rozhraní pro MS Windows, avšak ve verzi Workstation pracuje hlavně v příkazovém řádku. Verze Desktop obsahuje různá prostředí: ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox. ArcMap je centrální aplikace systému ArcGIS Desktop. ArcMap umí pracovat s mnoha různými formáty prostorových dat. Jsou podporovány ArcInfo coverage, Esri shapefile, mapové knihovny, DXF, DWG a DGN soubory, mnoho druhů rastrových dat a další typy prostorových dat. Je to aplikace sloužící k vytváření a editaci prostorových databází, zobrazení geografických dat, provádění analýz a také k vytváření kvalitních kartografických výstupů. 5.3 Microsoft Access 97 Microsoft Access 97 je nástroj na vytváření a provozování databází. Uživatel tohoto produktu si může vytvářet vlastní relační databáze, jejichž vytvoření a provozování je jednoduché a přehledné. Microsoft Access umožňuje uživateli vytvářet dotazy pro rychlé vyhledávání záznamů, formuláře pro prohlížení a zadávání záznamů, sestavy pro jednoduchou úpravu databáze pro tisk, makra a moduly. Dále v práci uváděné datové typy jsou datovými typy programu MS Access. 5.4 IDOS Jízdní řády IDOS Jízdní řády je aplikace, která obsahuje databázi jízdních řádů autobusových a vlakových dopravců, vybraných MHD a jiných dopravců včetně Českých aerolinií. Tato aplikace dokáže vyhledávat spojení mezi dvěma místy, a to i v kombinaci jízdních řádů různých provozovatelů. Také dokáže vyhledat odjezdy z určité obce v určitý den. Tato aplikace se dá využívat pro posuzování dopravní dostupnosti a obslužnosti. Můžeme např. sledovat dojížďku do zaměstnání, školy, k úřadům, k zdravotnickým zařízením apod. Vlastníkem autorských práv a tvůrcem programu je společnost Chaps s. r. o., která se zabývá tvorbou specializovaných programů v oblasti dopravy, a společnost Datis o. z., která spadá pod České dráhy a. s. Aplikace umožňuje: vyhledat optimální spojení s přestupy při respektování časových omezení na jízdu spojů vyhledat následující/předcházející spojení Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 22

získávat informace o odjezdech/příjezdech získávat podrobné informace o spojích tisk informací a další funkce. Některé jízdní řády jsou propojeny, což znamená, že jsou v nich definovány: místa možných přestupů docházkové vzdálenosti v místech přestupů přiřazení zastávek k obcím a městským částem. 5.5 Program DOK Autorem programu je absolvent oboru GIS, Tomáš Kettner. Tento program byl vytvořen v programovacím jazyku Visual Basic 5.0. Program DOK je určen k automatizovanému zpracování jízdních řádů aplikace IDOS Jízdní řády. Program DOK pracuje ve dvou časově oddělených krocích: V prvním kroku si DOK otevře databázi spojeni.mdb, kam uživatel zadává vstupní parametry hledaných spojení. DOK čte databázi a jakmile narazí na požadavek, jenž ještě nebyl vyhledán, přečte si jeho vstupní parametry, které pak vkládá do uživatelského rozhraní aplikace IDOS Jízdní řády a nechává požadované spojení vyhledat. Jakmile Jízdní řády vyhledají spojení, DOK nechá uložit nalezené spojení do textového souboru, aby mohl nalezené spojení zpracovat. Ve druhém kroku DOK prohledává textový soubor a zjišťuje parametry nalezeného spojení. Výsledky tohoto zpracování uloží do databáze spojeni.mdb resp. do tabulky spoje. Pak v databázi hledá další nevyhledané spojení a jestli jej nalezne, celý cyklus se opakuje znovu. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 23

6 IDENTIFIKACE VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ A DIGITALIZACE JEJICH UMÍSTĚNÍ Z výpisu významných zaměstnavatelů poskytnutým Úřadem práce v Bruntále byla vytvořena databáze významných zaměstnavatelů okresu Bruntál vhodná pro účely tohoto projektu. Jednalo se především o formalizaci adresy zaměstnavatele (číslo popisné, část obce, obec). Dále pak o vytvoření položky Stanice, která obsahuje tvar obce popř. části obce, ve kterém je nutno obec zadat do aplikace IDOS Jízdní řády (např. Krásné Loučky/Krnov). Položky JTSK_X, JTSK_Y byly vytvořeny za účelem pozdější lokalizace zaměstnavatelů. Nakonec bylo provedeno ověření správnosti poskytnutých dat. Všechny výše uvedené položky byly zpracovány do tabulky VyznZam. Tato tabulka obsahuje jak významné zaměstnavatele, kteří zaměstnávají 50 a více zaměstnanců, tak i expertně vybrané významné zaměstnavatele zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců tab.5 Struktura tabulky významných zaměstnavatelů VyznZam Název pole Datový typ Popis ICO číslo IČO NAZEV text Název zaměstnavatele ADRESA text Celá adresa zaměstnavatele KODOB číslo Kód obce zaměstnavatele NAZOB text Název obce zaměstnavatele CP číslo Číslo popisné budovy zaměstnavatele POCZAM číslo Počet zaměstnanců zaměstnavatele KODCOB číslo Kód části obce zaměstnavatele NAZCOB text Název části obce zaměstnavatele STANICE text tvar pro IDOS Jízdní řády (název části obce zaměstnavatele/název obce zaměstnavatele) JTSK_X číslo x souřadnice zaměstnavatele v JTSK JTSK_Y číslo y souřadnice zaměstnavatele v JTSK Tato tabulka má 124 záznamů, což odpovídá 124 vybraným významným zaměstnavatelům okresu Bruntál. Digitalizace umístění významných zaměstnavatelů byla prováděna pomocí vrstvy adresních bodů okresu Bruntál. Jednotlivým zaměstnavatelům byly na základě atributu KODCOB a CP přiřazeny souřadnice z vrstvy adresních bodů. Vybrané souřadnice jsou uloženy v databázi významných zaměstnavatelů v položkách JTSK_X a JTSK_Y. Některé zaměstnavatele není možno přesně lokalizovat, protože úřad práce neuvádí jejich číslo popisné. tab. 6 Zaměstnavatelé, u kterých není známo číslo popisné IČO Název zaměstnavatele Část obce / Obec 25358227 HRANEX s.r.o. Bílčice 46345949 KOVONAX, spol. s r. o. Lichnov 18953034 METALPLAST, spol. s r. o. Tylov / Lomnice 18953549 PILA KRNOV spol. s r. o. Krásné loučky / Krnov 45178291 Štefan Kubaník Hynčice / Město Albrechtice Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 24

Jelikož tito zaměstnavatelé sídlí v rozlohou menších částech obcí, bylo při lokalizaci těchto zaměstnavatelů postupováno tak, že jako bod reprezentující umístění zaměstnavatele byl vybrán adresní bod ležící přibližně ve středu dané části obce. Poté byla z databáze významných zaměstnavatelů vygenerována bodová vrstva významných zaměstnavatelů okresu Bruntál. Na základě výše uvedené digitalizace umístění významných zaměstnavatelů bylo původně zjištěno, že sídla významných zaměstnavatelů se nacházejí v 34 částech obcí okresu Bruntál. Avšak pro dojížďku na odpolední a noční směnu, byla provedena v databázi významných zaměstnavatelů úprava lokalizace firmy KATR a.s. se sídlem Potočná 172, Stará Ves, jelikož byla tato firma původně lokalizována v obci Rýmařov. Proto při vyhodnocení dopravní dostupnosti a obslužnosti na ranní směnu nebyla dojížďka do části obce Stará Ves zahrnuta. U dojížďky na odpolední a noční směnu již zahrnuta byla. Tedy po úpravě se nyní významní zaměstnavatelé nacházejí v 35 částech obcí okresu Bruntál. Rozmístění významných zaměstnavatelů (v 35 částech obcí) okrese Bruntál je znázorněno na obr.2. obr. 2 Distribuce významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 25

Jednou z možností, jak získat vhodnější obraz pro interpretaci je uplatnění jádrových odhadů, případně s následným 3D zobrazením. Těmito možnostmi jsme se zabývali v příspěvku [11]. Jedním z výsledků byl i obrázek 3. obr. 3 Hustota pracovních míst v okrese Bruntál, šířka pásma 1000 m Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 26

7 VYMEZENÍ SPÁDOVÝCH OBLASTÍ DOSTUPNOSTI FIREM NA ZÁKLADĚ VHD 7.1 Výběr částí obcí, které budou zpracovávány Zpracování využívalo jako základní územní jednotku, ke které se vztahují analýzy, části obcí. Důvodem je skutečnost, že obce jsou v řadě případů příliš velké vzhledem k prováděné analýze a možné pěší docházce. Proto jsme se na rozdíl od některých předchozích analýz (např. [12]) zaměřili na části obcí, které jsou již vyhovující svou velikostí. Pro zpracování byly vybrány všechny části obcí okresu Bruntál s výjimkou částí obcí, které jsou blíž než 1km od zastávky reprezentující centrum obce (viz tab.7) nebo nemají vůbec autobusovou zastávku (viz tab.8). tab. 7 COB, které leží do 1km od centra obce KODOB NAZOB KODCOB NAZCOB Počet obyvatel 17601 Václavov 17602 Horní Václavov 308 10477 Norberčany 10478 Trhavice 20 tab. 8 COB, které nemají vůbec autobusovou zastávku KODOB NAZOB KODCOB NAZCOB Počet obyvatel 09339 Město Albrechtice 09338 Česká Ves 4 14446 Rýmařov 14449 Harrachov 7 01316 Bruntál 06328 Karlovec 61 17201 Tvrdkov 09551 Mirotínek 16 10477 Norberčany 10603 Nová Véska 6 00661 Bohušov 00663 Ostrá Hora 9 09339 Město Albrechtice 09340 Piskořov 0 03387 Dvorce 03388 Rejchartice 0 08001 Leskovec nad Moravicí 08002 Slezská Harta 9 05010 Huzová 05011 Veveří 4 Část obce Pod Cvilínem, která patří do Krnova není obsažena v databázi aplikace IDOS Jízdní řády. Také se v této COB nachází vlaková stanice, a proto ji nelze reprezentovat pouze konkrétní autobusovou zastávkou. Z těchto důvodů a také proto, že v Krnově je provozována MHD, která zajistí dopravu mezi centrem Krnova (Pod Bezručovým vrchem) a COB Pod Cvilínem, si můžeme dovolit COB Pod Cvilínem vyloučit ze zpracování a jako výchozí či cílové místo pro Krnov určit COB Pod Bezručovým vrchem. Z výše uvedených tabulek vyplývá, že ze zpracování bylo vyloučeno 13 částí obcí. Pro účely tohoto projektu bylo tedy z celkového počtu 165 použito 152 částí obcí. Částí obcí, které byly použity při zpracování a části obcí, které byly vyloučeny ze zpracování viz příloha A. 7.2 Úprava programu DOK Pro potřeby této práce bylo nutné provést úpravy programu DOK a s ním spojené databáze spojeni.mdb. Provedené úpravy jsou popsány dále. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 27

Databáze spojeni.mdb má nyní uloženy vstupní parametry a nalezená spojení odděleně v různých tabulkách. Také jsou rozlišeny spojení dle směru cestování. Databáze spojeni.mdb využívá při vyhledávání následující 4 tabulky: Tabulka vstupních parametrů pro vyhledávání spojení ze všech částí obcí okresu Bruntál do částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé (spoje_obce_vst). tab. 9 Struktura tabulky spoje_obce_vst spoje_obce_vst Název pole Datový typ Popis ID_spojení dlouhé celé číslo identifikátor spojení KODCOB_odkud číslo identifikátor části obce, odkud se vyhledává spojení odkud text název části obce, odkud se vyhledává spojení KODCOB_kam číslo identifikátor části obce, kam se vyhledává spojení kam text název části obce, kam se vyhledává spojení datum datum/čas datum, pro které se spojení vyhledalo min_cas datum/čas minimální čas příjezdu max_cas datum/čas maximální čas příjezdu vyhledano ano/ne zda již bylo spojení vyhledáno Tabulka obsahující vyhledaná spojení odpovídající vstupním parametrům uvedeným v tabulce spoje_obce_vst (spoje_obce). tab. 10 Struktura tabulky spoje_obce spoje_obce Název pole Datový typ Popis ID_spojení dlouhé celé číslo identifikátor spojení odjezd datum/čas čas odjezdu příjezd datum/čas čas příjezdu doba datum/čas doba cestování dobades číslo doba cestování v desetinném tvaru (minuty) prestupu číslo počet přestupů během cesty kc číslo cena jízdného km číslo délka spojení v km Tabulka vstupních parametrů pro vyhledávání spojení z částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé, do všech částí obcí okresu Bruntál (spoje_zam_vst). tab. 11 Struktura tabulky spoje_zam_vst spoje_zam_vst Název pole Datový typ Popis ID_spojení dlouhé celé číslo identifikátor spojení KODCOB_odkud číslo identifikátor části obce, odkud se vyhledává spojení odkud text název části obce, odkud se vyhledává spojení Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 28