Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání. Česká Republika

Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání Česká Republika Pro Microsoft Corporation P-Mat, n.o. Květen 2008

A. Obsah A. Úvod... 5 I. Partneři ve vzdělávání... 5 1. Iniciativa PiL... 5 2. Programy pro české školy... 5 3. Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání... 6 II. Metodologie a statistický přehled průzkumu... 8 1. Metodologie... 8 2. Návratnost dotazníků... 8 3. Zúčastněné vedení škol... 9 4. Zúčastnění učitelé... 10 5. Zúčastnění žáci... 12 B. Dostupnost a používání ICT na školách... 14 I. Vybavenost škol ICT... 14 1. Množství počítačů... 14 2. Financování prostředků ICT... 18 II. Software... 22 1. Operační systém... 22 2. Kancelářský software... 24 3. Serverová řešení... 26 4. Nákup licence... 27 III. Správa softwaru a hardwaru... 28 C. Využívaní ICT... 30 I. Obecně... 30 1. Rozmístnění počítačů... 30 2. Časová dostupnost... 30 3. Použití počítače žáky... 32 4. Využití internetu žáky... 36 II. Využívání ICT na vyučování... 37 1. Využití ICT... 37 2. Vyučování... 39 3. Co chybí žákům ve výuce z ICT... 41 2

4. Co chybí učitelům při využívání ICT... 42 III. Využití ICT mimo vyučování... 44 1. Využití prostředků ICT... 44 2. Používání počítačů žáky... 45 3. Využití internetu žáky... 46 IV. Využívání ICT učiteli při přípravě na vyučování... 46 1. Používání počítače... 47 2. Využití internetu... 48 V. Využití ICT doma... 49 1. Žáci - počítač... 49 2. Žáci - Internet... 50 VI. Internetová a intranetová řešení... 51 1. Webová stránka... 51 2. Informační systém... 53 3. Maily na školní doméně... 55 D. Úroveň vědomostí učitelů a žáků o ICT... 57 I. Úroveň žáku v oblasti ICT... 57 1. První setkání s počítačem... 57 2. Schopnost práce s počítačem... 58 3. Naučení se používat počítač... 60 4. Bezpečnost na internetu... 61 II. Učitelé... 65 1. Uživatelská úroveň... 65 2. Školení v oblasti ICT... 69 E. Školní systém... 75 I. Využití ICT ve výuce... 75 II. Názory učitelů o ICT... 75 III. Sdílení zkušeností mezi školami... 79 F. Program PIL... 80 I. Povědomí o programu PiL... 80 G. Závěr... 83 I. Počítače... 83 3

II. Žáci... 83 III. Učitelé... 84 4

A. Úvod I. Partneři ve vzdělávání 1. Iniciativa PiL Microsoft Partneři ve vzdělávání (Partners in Learning - PIL) je celosvětová iniciativa společnosti Microsoft, která je realizována ve více než 100 zemích světa. Mezi základní cíle této iniciativy patří zejména zpřístupnění informačních technologií co nejširšímu spektru základních a středních škol, vytvoření výhodných podmínek pro účelné a efektivní zavedení ICT do výuky a plynulé / dlouhodobé zvyšování informační gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. V České republice začala být tato iniciativa realizována v lednu 2004. 2. Programy pro české školy Iniciativa Microsoft Partneři ve vzdělávání přináší českým základním a středním školám širokou škálu rozvojových a podpůrných programů orientovaných na doručení produktů společnosti Microsoft, vzdělávání pedagogických pracovníků a studentů škol a využívání inovačních metod v oblasti správy a využívání výpočetní techniky na školách. Iniciativa Microsoft Partneři ve vzdělávání je členěná do třech následujících programů: Program Fresh Start pro darované počítače Program PiL School Agreement Program Grantů Program Grantů je pak dále členěn na realizaci osmi dílčích projektů. Celkem je tak v České republice prostřednictvím iniciativy Partneři ve vzdělávání realizováno deset rozvojových aktivit. Program Fresh Start pro darované počítače je určen základním a středním školám, které získaly darované počítače bez potřebné licenční dokumentace, konkrétně pak bez potvrzení o převodu licence operačního systému Microsoft Windows společně s darovaným PC. Prostřednictvím programu Fresh Start pro darované počítače má taková instituce možnost zažádat o bezplatné obnovení této licence a odstranit tak licenční bariéry bránící v používání těchto počítačů na škole. Program PiL School Agreement nabízí celkovému počtu 1 678 vybraných základních a středních škol v ČR možnost pořízení dvou základních softwarových produktů za zcela ojedinělých cenových podmínek. Díky tomuto programu má výše uvedené spektrum škol vybraných v roce 2004 ze sociálně-ekonomicky slabých regionů možnost získat zcela bezplatný upgrade operačního systému Microsoft Windows a licenci na produkt Microsoft Office Professional za cenu 100 korun/rok. Program Grantů nabízí českým základním a středním školám možnosti zapojení se do jednoho z osmi dílčích projektů: MS IT Academy Program Vzdělávání pedagogických pracovníků a ředitelů škol Moderní učitelé Centrum moderních technologií ve škole Mladí vývojáři Young Developers 5

Studentský HelpDesk Průzkum a Evaluace Komunikační a e-learningový portál Microsoft IT Academy je celosvětový program pro vzdělávání v oblasti informačních technologií. Cílem programuje pomoci studentům dosáhnout specifických vědomostí a zkušeností v oblasti IT a vést je v průběhu jejich profesní kariéry. Program je rozdělen do dvou základních úrovní dle zaměření vzdělávacího procesu. Školám nabízí studijní plány pro výuku technologií Microsoft s cílem rozvíjet vzdělání studentů v oblasti implementace, správy a využívání informačních technologií. Celý proces vzdělávání v rámci programu MS IT Academy je orientován na efektivní přípravu studentů ke složení certifikačních zkoušek a získání mezinárodních certifikátů Microsoft Office Specialist a Microsoft Certified Professional. Projekt Vzdělávání pedagogických pracovníků a ředitelů škol nabízí školám možnost účastnit se širokého spektra školení, seminářů a konferencí pořádaných stranou společnosti Microsoft a jejích partner. Současně tento projekt přináší pestrou paletu nejrůznějších informačních zdrojů a metodických materiálů, které jsou školám nabízeny zcela bezplatně. Projekt Moderních učitelů - Innovative Teachers je zaměřen na podporu pedagogických pracovníků, kteří používají zajímavé a moderní přístupy k využívání výpočetní techniky ve výuce širokého spektra předmětů. V současné době je realizována pilotní fáze tohoto projektu, která je úzce propojena s jeho slovenskou verzí. Díky spolupráci společnosti Microsoft a jejích partnerů byla v září 2005 zahájena realizace projektu Centrum moderních technologií ve škole, jehož primárním cílem je prezentace moderních a inovativních technologií, produktů a přístupů k implementaci, rozvoji a využívání ICT na školách. Projekt Mladí vývojáři - Young Developers nabízí metodickou podporu školám, které se chtějí věnovat výuce studentů v oblasti programování. V rámci tohoto projektu jsou školám poskytovány pedagogické materiály a informační zdroje, umožňující plné začlenění výuky programování do vzdělávacího portfolia. Projekt Studentský HelpDesk je určen středním školám s vysokou úrovní výuky informačních technologií. Těmto školám poskytuje finanční a metodickou podporu pro vytvoření řešitelskokonzultačních týmů, které budou schopny zabezpečit technickou a informační podporu okolním školám. V rámci projektu Komunikačního a e-learningového portálu nabízí společnost Microsoft metodickou i finanční podporu školám v oblasti budování portálových řešení zaměřených na komunikaci, výměnu znalostí a datové sklady vzdělávacího obsahu. Současně nabízí podporu v oblasti tvorby elektronického vzdělávacího obsahu a informačních zdrojů. Projekt Průzkum a Evaluace přináší každoročně českým základním a středním školám souhrnné výsledky monitoringu oblasti implementace a využívání ICT na školách, úrovně HW a SW vybavení škol a potřeb jednotlivých škol. Podrobné informace k jednotlivým programům a projektům realizovaných v rámci iniciativy Microsoft Partneři ve vzdělávání lze nalézt na www.microsoft.cz/education/pil. 3. Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání 6

Česká Republika se v současné době nachází v pátém roce programu PiL. Průzkum se v tomto roce realizuje už počtvrté. Cílem průzkumu je hodnocení a monitorování programu PiL. Vyhodnocuje se míra nasazení a použití ICT ve vzdělávání včetně zmapování potřeb jednotlivých typů škol, učitelů i žáků. Průzkum je důležitým prostředkem zpětné vazby, kterým se zjišťuje a ověřuje míra implementace a postup pokroku ve využívání ICT, a taky efektivita jejich využívání. Průzkum je rovněž základem pro plánování budoucích aktivit, což může významnou mírou přispět k úspěchu celého programu. Předkládaná zpráva mapuje stav za kalendářní rok 2007. Významnou součástí letošní správy je i srovnání stavu za poslední tři roky. 7

II. Metodologie a statistický přehled průzkumu 1. Metodologie Průzkum byl realizován na celostátní úrovni formou dotazníků v prvních měsících roku 2008. V České republice se nachází 4254 základních a 1429 středních škol. Na účely průzkumu z nich bylo vybráno 443 základních škol, což odpovídá 10,4 % a 154 středních škol, což odpovídá 10,8 %. Osloveno bylo celkem 597 škol. Na školy byli zasílané tři typy dotazníků pro vedení školy, pro učitele a pro žáky. Na všechny vybrané školy jsme zaslali dotazník pro vedení školy, na 60 z nich bylo zasláno i 20 dotazníků pro učitele a na dalších 60 škol bylo zasláno i 60 dotazníků pro žáky. Dotazníky pro žáky měli vyplnit všichni žáci dvou námi zvolených tříd. Tímto způsobem bylo osloveno 1200 učitelů a 3600 žáků. Při výběru škol pro účely průzkumu bylo zohledněno rovnoměrné zastoupení těchto typů škol: Základní školy, 1. stupeň Základní školy, velké Střední školy, soukromé Střední školy, státní 2. Návratnost dotazníků 25 % škol nám zaslalo vyplněný dotazník pro vedení školy. 23 % oslovených učitelů nám zaslalo zpět vyplněný dotazník. Ve srovnání s minulým rokem stoupla návratnost dotazníků pro vedení škol o 4 procentní body. Návratnost učitelských dotazníků vzrostla o 9 procentních bodů. Návratnost dotazníků pro žáky poklesla o 1 procentní bod na 27 %. 8

3. Zúčastněné vedení škol Průzkumu se zúčastnilo 149 škol, což je 24,8 % z dotazovaných škol. Počet zúčastněných škol vzrostl o 24 oproti minulému roku. Ze škol se průzkumu zúčastnilo 41 středních (28 % z celkového počtu zúčastněných škol) a 108 základních škol (72 % z celkového počtu zúčastněných škol). 9

4. Zúčastnění učitelé 274 učitelů zaslalo zpátky vyplněný dotazník, návratnost je 22,8 %. Počet zúčastněných učitelů meziročně vzrostl o 109. Ženy učitelky tvoří více než tři čtvrtiny z celkového počtu učitelů. Oproti minulému roku je struktura mužů a žen zhruba stejná (procentuální podíl žen se zvýšil o 2 procentní body). Vyplněné formuláře pro učitele nám zpět zaslalo 216 žen a 58 mužů. 10

Nejvyšší podíl mezi respondenty měli učitelé ve věku 41-40 let a 31-30 let. Při obou skupinách se jedná o téměř třetinové zastoupení. Nejmladší (do 30 let) a nejstarší (nad 60 let) věková kategorie byly zastoupeny nižším počtem učitelů. Z učitelů nad 60 let se průzkumu zúčastnilo pouze malé procento a proto, aby nevznikalo zkreslení, nebudeme tuto skupinu blíže analyzovat. Nejvyšší zastoupení měli učitelé matematiky, kteří tvoří téměř jednu čtvrtinu (24 %) ze všech zúčastněných učitelů. O něco nižší zastoupení měli učitelé českého jazyku (17 %). Učitelé anglického jazyku tvořili 14 %. Učitelé předmětů, které nejsou zobrazeny v grafu, tvořili méně než 5 % všech zúčastněných. 11

5. Zúčastnění žáci Průzkumu se zúčastnilo 982 žáků, což představuje 27,3% návratnost dotazníků. Ve srovnání s minulým rokem došlo k poklesu návratnosti o 1 procentní bod. Dotazníky zaslalo o 32 žáků méně než v předchozím roce průzkumu. Průzkumu se zúčastnilo 488 dívek a 494 chlapců. 12

Největší věkovou skupinou tvoří žáci ve věku 13-15 let (34 %). Druhou největší věkovou skupinou (29 %) jsou žáci ve věku 16-18 let. Nejmladší žáci do 12 let tvoří 26 %. Nejméně zastoupenou skupinou jsou žáci ve věku nad 18 let tvoří 11 % respondentů Minulý rok měli školy možnost vybrat si libovolné třídy na vyplnění žákovských dotazníků. Tento rok měli školy přesně zadané ročníky, které mají dotazníky vyplnit. Tímto se nám podařilo dosáhnout rovnoměrnější věkové rozložení respondentů v porovnání s minulými průzkumy. 13

B. Dostupnost a používání ICT na školách I. Vybavenost škol ICT 1. Množství počítačů Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2008 Stejně jako v předchozích letech, každá škola zapojená do průzkumu disponuje počítači. Průměrný počet počítačů na všech školách je 51. Školy se však významně liší v počtu počítačů, zejména mezi základními a středními školami byl velký rozdíl. Průměrný počet počítačů na základních školách je 30, na středních školách je 3,5 krát více až 105,6 počítačů. V porovnání s předchozími lety došlo k zvýšení počtu počítačů připadajících na školu, jak u základních, tak u středních škol. U středních škol o téměř 3 počítače na školu a u základních škol o 1 počítač na školu. V případě základních škol se jedná o zlepšení o 3,7 % a v případě středních škol o 2,8%. 14

Při bližším pohledu na strukturu využití počítačů zjistíme, že pro každou skupinu, kromě nepedagogických pracovníků na ŽŠ, se počet počítačů v porovnání s předchozím rokem zvýšil. Nejvíce počítačů je využíváno žáky, přibližně tři krát více než učiteli. Průměrná střední škola je vybavena 62 počítači pro žáky, 24 počítači pro učitele a 15 počítačů je k dispozici pro nepedagogické pracovníky. Na základních školách je v průměru 20 počítačů pro žáky, 7 počítačů pro učitele a 3 počítače pro nepedagogické pracovníky. Největší změnu oproti minulému roku jsme zaznamenali v případě počítačů pro žáky na středních školách, kde se jejich počet meziročně zvýšil o 1,8. Ze všech počítačů určených pro žáky je 9 % notebooků anebo tablet PC. Z učitelských počítačů tvoří tyto mobilní počítače dvounásobný podíl 19 %. 15

Lepším ukazatelem vybavenosti škol počítači oproti celkovému průměrnému počtu počítačů na škole je počet žáků připadajících na jeden žákovský počítač a obdobně pro učitele. Ten totiž eliminuje vliv různé velikosti škol v jednotlivých letech průzkumu. Žákovským počítačem rozumíme počítač, který je určen pro práci žáků školy, analogicky pro učitelský počítač. Střední školy jsou na tom podle očekávání lépe, na jeden žákovský počítač připadá pouze 7 žáků. Při základních školách je to 9 žáků na jeden počítač. 16

Na obou stupních došlo k poklesu počtu učitelů připadajících na jeden učitelský počítač. U středních škol to bylo 1,7 učitele a v případě základních škol 2,2 učitele. V porovnání s předchozími lety je vidět posun k lepšímu, tedy snižování počtu žáků i učitelů připadajících na jeden počítač. Na základních školách je tento počet nižší než na středních, no k zlepšování dochází rychleji než na středních školách. Na základních školách se ukazatel počtu žáků na jeden žákovský počítač oproti roku 2006 zlepšil o 20%, na středních školách pouze o 11%. Počet učitelů na jeden učitelský počítač se na základních školách zmenšil o 0,3 učitele, na středních pouze o 0,1 učitele. V tomto roce jsou podobně jako v minulém roce všechny zúčastněné školy připojené na internet. To svědčí o dobrém stavu českých škol, alespoň co se týká možnosti připojení. 17

2. Financování prostředků ICT Poprvé v období konání průzkumu klesl podíl počítačů získaných z vlastních zdrojů pod 50 %. Tímto způsobem bylo financováno získání 49 % nových počítačů v roce 2007. Dalších 24 % získaly prostřednictvím projektů, 14 % získaly darem. V porovnání s minulým rokem došlo k poklesu o 7 procentních bodů v případě získávání počítačů z vlastních zdrojů a naopak k nárůstu o 3 procentní body v případě projektů a o 4 procentní body v případě jiných způsobů. Střední školy jsou schopny z projektů a darů získat oproti základním více počítačů. Střední školy získaly 18 % počítačů darem, základní jenom 12%. Střední školy získaly 33 % počítačů z projektů, při základních školách podíl takto získaných počítačů na celkovém počtu získaných počítačů je 20 %. Základní školy naopak více využívají vlastní zdroje (rozdíl činí 12 procentních bodů). 18

Nejvíce zastoupenou technikou mimo počítačů jsou data projektory. Průměrná škola má 2,8 projektorů. Velký rozdíl je však mezi základními a středními školami. Průměrný počet projektorů na základní škole je 2 a na střední 4,9. Podobně velké rozdíly jsou i v množství jiné techniky. Průměrná základní škola má 1,6 digitálního fotoaparátu, střední 3,4. Na každou střední školu připadá 1,7 interaktivní tabule. 90 % všech škol má alespoň jeden data projektor. 89% všech škol má alespoň jeden digitální fotoaparát. 65 % škol má alespoň jednu interaktivní tabuli. 58 % škol nemá ani jednu digitální kameru. 19

Nejvíc vlastních finančních prostředků školy investovaly do nákupu hardwaru, v průměru na jednu školu připadalo 125 tis. Kč. 50 tis. Kč vynaložila průměrná škola na nákup softwaru, 34 tis. Kč na služby spojené s provozem ICT a 21 tis. Kč na jiné účely (např. na připojení na internet). V absolutním vyjádření nejvíc rosta suma vynaložená na nákup hardwaru, meziročně o 16 tis. Kč. K největšímu relativnímu růstu došlo v případě financí vynaložených na nákup softwaru 25 %, což znamenalo 10 tis. Kč. Sumy vynaložené na služby spojené s provozem ICT a na jiné účely vzrostly o 10 %. Velký rozdíl můžeme pozorovat mezi základními a středními školami. Střední školy vynaložily zhruba 4 krát vyšší sumu na nákup hardwaru a softwaru oproti základním školám (272 tis. oproti 70 tis. Kč a 110 tis. Kč oproti 28 tis. Kč). Při službách spojených s provozem ICT byl rozdíl menší, střední školy minuly na tento účel v průměru ani ne 2 krát více než základní školy. 20

Většina škola si připojení na internet financuje alespoň z části samostatně. Polovina využívá jiné zdroje financování. Můžeme pozorovat velký rozdíl mezi základními a středními školami v struktuře financování. Základní školy využívají o 10 procentních bodů více jiné formy financování. U středních škol dominuje samostatné financování školou (až 84 % škol) oproti jinému způsobu financování (21 % škol). Oproti minulému roku se financování připojení na internet výrazně nezměnilo. K největší změně došlo v případě samostatného financování středních škol, kde došlo k nárůstu o 4 procentní body. 21

II. Software 1. Operační systém Na 78 % počítačů je nainstalován operační systém (OS) Windows XP. Na dalších 10 % se nachází starší verze operačního systému od společnosti Microsoft Windows 95, 98, ME. Na 5 % počítačů se nachází nová verze operačního systému od této společnosti Windows Vista. Na 4 % počítačů je nainstalován Windows 2000. Dohromady na 96 % počítačů jde o operační systém Windows, ostatní OS (Linux, Unix, Novel Netware) jsou zastoupeny pouze v malé míře. Základní a střední školy jsou na tom různě, co se týče aktuálnosti OS. Na 82 % počítačů středních škol je OS Windows XP, ale pouze na 76 % počítačů základních škol. U těch je vyšší zastoupení starších OS Windows 95, 98, ME (12 % v porovnání se 4 % v případě středních škol). Vyšší aktuálnost operačního systému na středních školách potvrzuje i vyšší podíl instalací nejnovějšího operačního systému Windows Vista (rozdíl 2 procentní body v prospěch středních škol). 22

Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila aktuálnost OS. Při operačním systému Windows XP došlo k nárůstu o 21 procentních bodů. Nejvýraznější pokles, o 18 procentním bodů, zaznamenal operační systém Windows 2000. Počet instalací OS Windows 9x se meziročně snížil ze 17 % na 10 %. 23

2. Kancelářský software Kancelářský software s dominantním postavením je podle očekávání nadále MS Office. Na 43 % počítačích je nainstalovaná verze MS Office 2003. Menší zastoupení, 22 %, má verze MS Office XP. 14 % počítačů má nainstalovanou verzi MS Office 97 nebo 2000. Na 13 % počítačích je nainstalovaný OpenOffice.org. Nejnovější kancelářský balík od společnosti Microsoft Office 2007 se nachází na 9 % všech počítačů. 24

Mezi základními a středními školami je rozdíl hlavně ve verzích MS Office, které se nejvíc používají. Oproti minulému roku se téměř srovnal rozdíl ve využívání MS Office 2003. Rozdíl teď činí 2 procentní body v prospěch základních škol. Základní školy využívají ve větší míře starší Office 97/2000 (22 % oproti 7 % v případě středních škol). Střední školy používají více Office XP (34 % oproti 21 % v případě základních škol). Alternativní kancelářské balíky jsou využívány na středních školách o jeden procentní bod více. Poslední verze kancelářského balíku od společnosti Microsoft má o 3 procentní body vyšší zastoupení na základních školách (10 % resp. 7 %). Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila aktuálnost používaných kancelářských balíků. Počet instalací Office 2003 vzrostl o 17 procentních bodů. V roce 2005 a dříve nebyly v průzkumu rozlišené instalace Office XP a Office 2003, proto můžeme srovnávat pouze s rokem 2006. Počet instalací starších verzí 97/2000 poklesl o 16 procentních bodů z 30 % na 14 %. Podíl balíku Openoffice.org meziročně vzrostl o 3 procentní body z 10 % na 13 %. 25

3. Serverová řešení Na 41 % počítačů, které využívali služeb serveru na připojení k internetu anebo na správu, byl nainstalován systém Linux. 36 % počítačů se připájelo k Windows Server 2003 a 23 % k Windows Server 2000. K systému od společnosti Microsoft se připájelo 63 % počítačů. K řešením, která nejsou obsaženy v grafu, se připájelo méně než 5 % počítačů. V porovnání s minulým rokem došlo ke 2 významným změnám v počtu škol, které využívali některé ze serverových řešení. Podíl Windows Server 2000 na počtu škol poklesl o 12 procentních bodů. Podíl linuxu vzrostl o 20 procentních bodů. Kvůli nedostatku údajů o počtu počítačů připojených k jednotlivým serverům nemůžeme udělat srovnání v této kategorii. 26

Nejvíce počítačů je průměrně připojených k serverovému řešení Linux. V průměrném případě server Linux poskytuje své služby 27 klientským počítačům. V případě Windows Server 2000 je to 25 klientských počítačů a v případě Windows Server 2003 pouze 21 klientů 4. Nákup licence Z počítačů, na které byla zakoupena licence operačního systému MS Windows nebo sady aplikací MS Office, nejčastěji byla licence nakoupena přímo s počítačem (80 % v případě operačního systému a 75 % v případě kancelářského balíku). Druhým nejvýznamnějším způsobem získání licence byla multilicenční smlouva Select pro školství s podílem 15 % operačních systémů a 12 % kancelářských balíků. 27

III. Správa softwaru a hardwaru Ve školách převládá správa hardwaru dodavatelskou formou (42 %). V 31 % případů pečuje o HW školy vlastní správce a v 25 % případů učitel. Oproti minulému roku nenastaly výrazné změny. Pokračují trendy z minulého roku. Dále klesá podíl dodavatelské formy (o 4 procentní body na 42 %) i podíl učitelů (o 1 procentní bod na 25 %). Naopak roste podíl škol s vlastním správcem (nárůst o 6 procentních bodů). 28

Téměř polovině (40 %) škol zabezpečuje správu software učitel. Služeb vlastního správce softwaru využívá 32 % škol. 26 % využívá dodavatelskou formu správy softwaru. Tak jako při správě hardwaru pokračují trendy z minulého roku. Pokračuje pokles podílu škol, kterým software spravuje učitel (pokles o 3 procentní body na 40 %) i podílu těch, které využívají dodavatelskou formu správy (o 3 procentní body). Naopak o 6 procentních bodů vzrostl podíl škol, které mají vlastního správce. 29

C. Využívaní ICT I. Obecně 1. Rozmístnění počítačů Střední i základní školy používají v převážné většině klasický model počítačové učebny. V těchto učebnách se nachází 78 % počítačů přístupných žákům. 22 % se nachází ve třídách s integrovaným počítačovým vybavením. Mezi středními a základními školami je pouze malý rozdíl. Na středních školách se nachází o 1 procentní bod více počítačů v třídách s integrovaným vybavením. Oproti minulému roku došlo k částečnému přesunu počítačů z počítačových učeben do tříd s integrovaným počítačovým vybavením. Počet počítačů v těchto třídách se meziročně zvýšil o 3 procentní body, z 19 % na 22 %. 2. Časová dostupnost 30

Na všech školách mohou žáci i učitelé využívat prostředky ICT v pracovních dnech odpoledne. Pouze 2 % škol umožňují svým žákům přístup k ICT i přes víkendy. 39 % škol umožňuje svým učitelům přístup k prostředkům ICT i o víkendech. Průměrná doba, kterou mají žáci k dispozici na počítače a internet na škole mimo vyučování, činila v roce 2007 10 hodin. Minimum bylo 2 hodiny a maximum 30 hodin týdně. Potvrdil se trend z minulého roku a rostl počet škol, které umožňují přístup učitelům k prostředkům ICT. V roce 2005 pouze 32 % umožňovalo svým učitelům přístup i o víkendech. V roce 2006 to bylo 36 % a v roce 2007 již 37 %. Podíl škol, které umožňují učitelům přístup k prostředkům ICT odpoledne v pracovní dny, dosahuje poslední 2 roky 100 %. 31

3. Použití počítače žáky 89 % žáků používá počítač ve škole při vyučování pravidelně (alespoň jednou týdne). Z toho 83 % denně a 17 % jednou týdně. Ve škole při vyučování je počítač denně využíván 19 % žáků a jednou týdně 68 % žáků. Ve škole po vyučování nebo jinde počítač pravidelně používá méně než jedna pětina žáků. 9 % nepoužívá počítač vůbec doma a 7% ho vůbec nepoužívá ve škole při vyučování. Chlapci používají počítač ve větší míře, doma ho denně používá až 81 % respondentů. Dalších 13 % ho používá doma jednou týdně. Také na vyučování ho denně používá více chlapců než je průměr za všechny žáky 26 %. 61 % ho používá ve škole jednou týdně. 5% chlapců doma vůbec počítač nepoužívá. 9%ho vůbec nepoužívá ve škole při vyučování. 32

Děvčata v porovnání s chlapci používají počítač méně často. Jenom 67% dívek ve srovnání s 81 % chlapců používá počítač doma denně. Také ve škole při vyučování používají chlapci počítač intenzivněji denně 26 % oproti 17 % u děvčat. Když se podíváme na rozdíly v pravidelném používání, tak ty jsou buďto menší (v případě využití počítače doma 94 % chlapců oproti 84 % dívek), anebo nejsou žádné (shodně 87 % chlapců i dívek využívá počítač ve škole při vyučování pravidelně). Počet žáků, kteří používají počítač ve škole, vzrostl o 5 procentních bodů. O 4 procentní body se zvýšil počet žáků, kteří používají počítač doma. V letošním roce tak pouze 9 % žáků nepoužívalo počítač doma a pouze 5 % žáků nepoužívalo počítač ve škole. 33

Nejčastěji uváděný důvod používání školního počítače u žáků je prohlížení si stránek nesouvisejících s vyučováním. 75 % žáků používá školní počítače na tento účel. Druhým nejčastějším důvodem je vyhledávání informací potřebných na vyučování. Více než 55 % žáků používá školní počítače ještě na následující účely: chatování, hraní her a mailování. Přehled frekvence používání počítačů kvůli jednotlivým účelům je uveden v detailním grafu. Pravidelným používáním se pro účely tohoto grafu myslí používání alespoň jednou týdně. Používáním se myslí, že daný žák používá školní počítač k danému účelu alespoň jednou měsíčně. 34

42 % žáků používá školní počítač denně k prohlížení stránek nesouvisejících s vyučováním. Téměř jedna třetina žáků je denně využívá na chatování. Informace na vyučování si vyhledává denně 17 % žáků. 14 % žáků využívá k čtení a psaní mailů. Ostatní činnosti jsou denně vykonávány méně než 10 % žáků. 35

4. Využití internetu žáky Nejvíc žáků (64 %) používá internet doma denně. Dalších 11 % ho doma používá jednou týdně. 71 % žáků ho používá ve škole přes vyučování alespoň jednou týdně. Ve škole po vyučování používá internet pravidelně (alespoň jednou týdně) 20 % žáků. 15 % žáků vůbec nepoužívá internet ve škole při vyučování. 19 % vůbec nepoužívá internet doma. Oproti minulému roku se zvýšil počet žáků ve všech kategoriích. O 5 procentních bodů vzrostl počet žáků, kteří využívají internet doma pravidelně. O 8 procentních bodů vzrostl počet žáků, kteří využívají počítač doma alespoň jednou měsíčně. Počet uživatelů ve škole vzrostl v obou sledovaných kategoriích o 3 procentní body. 36

II. Využívání ICT na vyučování 1. Využití ICT 80 % učitelů dává svým žákům úkoly související s používáním počítače alespoň jednou měsíčně. 29 % z nich tak činí alespoň jednou týdně. Nejčastěji dostávají žáci za úkol přípravu referátu s využitím internetu (21 % učitelů dává tento úkol alespoň jednou týdně). 37 % učitelů zadává úkoly na využití textových nebo tabulkových procesorů. 32 % učitelů po svých žácích vyžaduje emailovou komunikaci při plnění úkolů. Úkoly na využití výukových CD-ROMů zadává pravidelně 7 % učitelů. 37

Meziročně stoupl počet učitelů, kteří zadávají svým žákům pravidelně (alespoň jednou týdně) referáty s využitím internetu o 2 procentní body. Počet učitelů, kteří také referáty zadávají alespoň občas, stoupl o 3 procentní body. K růstu o 2-5 procentních bodů došlo ve všech sledovaných kategoriích kromě úloh na využití CD-ROMů, kde došlo k poklesu o 3 procentní body při pravidelném zadávání. 82 % učitelů využívá projektové vyučování ve své výuce alespoň jednou ročně. Třetina učitelů tak činí právě jednou ročně. 38 % učitelů uskuteční za rok 2-3 projekty. 11 % učitelů uskuteční více než 3 projekty ročně. Minulý rok 77 % učitelů vůbec nezadávalo úlohy na projektové vyučování s využitím ICT. 38

2. Vyučování Na 11 % ze všech odučených hodin se využívá ICT. Mezi základními a středními školami existuje významný rozdíl. 9 % hodin na základních školách a 16 % hodin na středních školách se vyučuje s použitím ICT. 39

Vyučovací hodina Celkem Dívky Chlapci Práce ve dvojicích 1,9 1,7 2,1 Skupinová práce 2,1 1,8 2,4 Vysvětlování předmětu pomocí počítačové prezentace Hledání informací o probíraném tématu na internetu 2,1 2,3 1,9 2,2 2,3 2,1 Vysvětlování učiva u tabule 2,3 2,3 2,3 Vyučování formou projektů 2,8 2,8 2,8 Individuální práce s pracovními listy 3,1 3,1 3,1 Samostatné studium z učebnice 3,5 3,5 3,6 Nejoblíbenějším typem vyučovací hodiny je práce ve dvojicích, které žáci udělili průměrnou známku 1,9. Dobře dopadli i skupinová práce (2,1), vysvětlování předmětu pomocí počítačové prezentace (2,1), hledání informací o probíraném tématu na internetu (2,2) a vysvětlování učiva u tabule (2,3). Naopak poměrně špatně bylo hodnoceno vyučování pomocí projektů, individuální práce s pracovními listy a nejhorší známka (3,5) byla udělena samostatnému studiu z učebnice. Chlapci mají v porovnání s dívkami více v oblibě využití ICT při výuce, dívky preferují práci ve skupinách či dvojicích. Vysvětlování učiva pomocí počítačové prezentace je nejoblíbenější typ hodiny u chlapců (průměrná známka 1,9), kdežto až čtvrtý nejoblíbenější typ hodinu u dívek (průměrná známka 2,1). Největší rozdíl v hodnocení byl u skupinových prací, které získaly průměrnou známku 1,8 u dívek a 2,4 u chlapců. Minulý rok jsme v průzkumu nezjišťovali průměrnou známkou ale pouze to, jestli se respondentům daný typ hodiny líbí anebo ne. Nemůžeme proto porovnávat průměrné známky. Pořadí se změnil pouze na prvních třech místech, minulý rok byla nejoblíbenější hodina skupinová práce a pak vysvětlování pomocí projektoru. 40

3. Co chybí žákům ve výuce z ICT Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2008 63 % žáků by se chtělo ve škole naučit více o tvorbě www stránek. Více než polovina (55 %) by se také ráda dověděla o zpracování multimédií. 35 % žáků považuje výuku programování za nedostatečnou. 26 % žáků by zajímalo více informací o počítačových sítích a 19 % žáků by se chtělo dovědět více o správě hardwaru. 41

4. Co chybí učitelům při využívání ICT Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2008 Učitelé měli vyznačit 3 věci, které by jim nejvíc pomohly k tomu, aby používali PC ve vyučování častěji. Téměř třetině učitelů (29 %) chybí čas a potřebovali by ho více. 16 % učitelů potřebuje neobsazenou učebnu pro své žáky. Téměř 10 procent učitelů by potřebovalo školení ke tvorbě vlastních vzdělávacích materiálů. 7 % učitelů potřebuje více elektronických vzdělávacích materiálů a 6 % chybí vlastní počítač nebo notebook. Ostatní důvody vyznačili méně než 4 procenta učitelů. 42

K nejvýraznější změně došlo v případě potřeby vlastního počítače anebo notebooku. Tato situace jako důvod nepoužívání PC ve výuce poklesla o 4 procentní body. Naopak došlo k mírnému zvýšení problémů (o jeden procentní bod) s nedostatkem času či volnou učebnou. 43

III. Využití ICT mimo vyučování 1. Využití prostředků ICT Více než tři čtvrtiny škol využívají své prostředky ICT v kurzech a kroužcích pro žáky školy. Dvě třetiny je využívají v kurzech pro učitele. 23 % škol s jejich využitím organizuje kurzy pro dospělé. U základních škol dominují kurzy a kroužky pro žáky, na střední škole dominují kurzy pro učitele. 84 % základních škol využívá své prostředky ICT na kurzy a kroužky pro žáky školy. U středních škol tak činí 71 % škol. 58 % základních škol je využívá při kurzech pro učitele. Až 89 % středních škol je využívá při kurzech pro učitele. 16 % základních a 35 % středních škol organizuje kurzy pro dospělé, kde využívá své prostředky ICT. 44

Oproti minulému roku školy využívají ve větší míře prostředky ICT i mimo vyučování. Počet škol, které využívají prostředky ICT pro kurzy a kroužky pro žáky školy, vzrostl o 4 procentní body (ze 72 % na 76 %). Zvýšil se počet škol, které je využívají na kurzy pro učitele a také počet škol, které je využívají na kurzy pro dospělé. 2. Používání počítačů žáky Téměř jedné polovině žáků nic nebrání používat počítače ve škole. Jako nejčastější důvod, proč nemohou používat počítače ve škole je uváděn nedostatečný přístup k počítačům ve škole (31 %). 14 % žákům brání v používání počítače ve škole jejich malé množství. 12 % žáků uvádí, že je počítače ve škole nezajímají. 8 % žáků uvádí problém se zastaralostí počítačů. 45

3. Využití internetu žáky 49 % žáků nic nebrání v používání internetu ve škole. Nejčastější překážky v plnohodnotném používání internetu jsou omezený přístup na internetové stránky (24 % žáků) a nedostatek zájmu a času (14 % žáků). 10 % žáků brání v používání internetu ve škole pomalý internet. V porovnání s minulým rokem se zvýšil počet těch, kterým nic nebrání v používání počítače o 13 procentních bodů. Zvýšil se i počet počítačů na školách, a tak pouze 14 % žáků brání v přístupu na počítače nedostatek počítačů na škole oproti 18 % předchozího roku. Zastaralost počítačů a omezený přístup na internetové stránky nezměnili svoji důležitost jako překážky v užívání počítačů a internetu na školách. IV. Využívání ICT učiteli při přípravě na vyučování 46

1. Používání počítače 62 % učitelů používá ve škole denně textový procesor. Dalších 27 % tak činí jednou týdně. 64 % učitelů používá denně internetový prohlížeč. Dalších 23 % ho používá jednou týdně. Více než polovina (59 %) učitelů používá emailového klienta denně, dalších 26 % ho používá jednou týdně. Jenom malá část učitelů používá grafické nástroje (16 %) nebo programovací nástroje (4 %). 4 % učitelů vůbec nepoužívají textový procesor a 6 % vůbec nepoužívá internetový prohlížeč. Z jiného softwaru učitelé nejvíce využívají výukový software. 47

2. Využití internetu 88 % učitelů využívá internet doma k psaní dokumentů a odborných prací. 78 % učitelů se doma za pomoci internetu připravuje na vyučování. 74 % ho využívá k psaní časově-tematických plánů. 60 % učitelů využívá internet ve škole k vyhledávání informací k vyhledávání informací a materiálů na přípravu na vyučování. Největší rozdíl mezí použitím doma a ve škole je v chatování. 61 % učitelů využívá internet doma k chatování, ve škole tak činí jenom 6 %. Největší rozdíl v prospěch využití na škole je komunikace s kolegy. O 9 procentních bodů více učitelů komunikuje přes internet z domu oproti komunikaci ze školy. 48

V. Využití ICT doma 1. Žáci - počítač 92 % zúčastněných žáků má doma počítač. Pouze 8 % ho nemá. 69 % zúčastněných žáků nic nebrání ve využívání počítače doma. Oproti minulému roku došlo k zlepšení o 6 procentních bodů. Jako nejvážnější důvod, který brání v užívání počítače doma, jsou rodiče, kteří brání 11 % žáků v používání počítače doma. 10% žáků nemá čas na používání počítače doma. 4 % brání zastaralý počítač. O zlepšení počítačové vybavenosti domácností svědčí snížení počtu domácností bez počítače o 3 procentní body a snížení počtu domácností se zastaralým počítačem o 2 procentní body. 49

Při analýze důvodů, které brání v používání počítače doma podle věku, si můžeme všimnout, že s rostoucím věkem klesá počet těch, co nemají počítač doma (ze 12 % u žáků mladších 12 let k 7 % v případě žáků starších 18 let), těch kterým v tom brání rodiče (ze 14 % k 1 %) a stoupá počet těch, kterým brání zastaralý počítač (z 3 % na 6 %) nebo nemají čas na používání počítače (z 5 % na 15%). 2. Žáci - Internet Více než tři čtvrtiny žáků mají doma připojení k internetu. Více než polovině žáků nic nebrání v používání internetu doma. Jako nejčastější důvody, které jim brání v používání internetu doma, jsou uváděny nedostatek času (10 %) a pomalé připojení (5 %). Oproti minulému roku došlo k výraznému snížení počtu žáků (o 7 procentních bodů z 28 % na 19 %), kteří nemají doma internet. 50

VI. Internetová a intranetová řešení 1. Webová stránka Velká většina škol (88 %) má vlastní webovou stránku. Můžeme pozorovat rozdíly mezi základními a středními školami 98 % středních škol má webovou stránku, ale pouze 84 % základních škol. Oproti minulému roku došlo k mírnému zvýšení počtu škol, které mají webovou stránku o dva procentní body. V dalších grafech se příslušné procenta škol vážou pouze k těm školám, které mají internetovou stránku. 51

44 % škol aktualizuje svou webovou stránku jednou měsíčně. 38 % tak činí jednou týdně. 14 % zabezpečuje aktualizaci své stránky denně. 4 % škol vykonávají aktualizaci pouze jednou ročně. Většina škol chápe své webové stránky jako příležitost prezentace. Kontakt na školu má uvedený úplně každá. Úspěchy školy uvádí 88 % škol. Přes 60 % škol uvádí ještě seznam učitelů (76 %) a seznam projektů, do kterých je škola zapojena (60 %). Na druhé straně stojí praktické informace pro žáky nebo pro uchazeče rozvrh hodin má uvedeno pouze 47 % škol a odborné sekce k jednotlivým předmětům má na svých stránkách dokonce jenom 14 % škol. 52

2. Informační systém 77 % škol využívá školní informační systém. Oproti minulému roku došlo k výraznému zvýšení počtu škol, které používají informační systém o 27 procentních bodů. V dalších grafech se příslušné procenta škol vážou pouze k těm školám, které používají informační systém. Nejčastějším využitím informačního systému je evidence hodnocení žáků. 86 % z těch škol, které používají informační systém, ho používá k evidenci známkování žáků. 32 % škol ho používá na evidenci docházky žáků, 26 % na organizování pořad a jiných akcí školy. 53

84 % škol, které používají informační systém, používají systém ASC Agenda. 25 % škol používá systém Doklady. 54

3. Maily na školní doméně 57 % škol využívá mailové schránky tvaru @domenaskoly.cz. Všechny tyto školy poskytují maily tohoto tvaru pro vedení školy. 63 % těchto škol je poskytuje pro učitele a 12 % je poskytuje pro žáky. Procenta uvedena v grafu se vztahují k celkovému počtu škol. Téměř jedna třetina všech žáků má vlastní webstránku. 55

Mezi pohlavími existuje výrazný rozdíl. 24 % dívek a až 39 % chlapců má vlastní webstránku. 56

D. Úroveň vědomostí učitelů a žáků o ICT I. Úroveň žáku v oblasti ICT 1. První setkání s počítačem Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2008 Průměrný žák začal nejdřív v 9,2 letech používat počítač doma. Pak v 10,5 letech ho začal používat i ve škole. V 11,4 letech začal používat internet doma a v 11,5 letech i ve škole. Věk, ve kterém se žáci střetávají prvý krát s počítačem neustále klesá, u nejmladších žáků v průzkumu to bylo 6,6 let o 2,6 roku méně než v průměru celkem. Naopak, někteří žáci starší 18 let se k internetu doma dostali až po dosažení věku 14 let. 57

2. Schopnost práce s počítačem Mezi programy, které žáci ovládají nejlépe, patří internetový prohlížeč, o kterém 44 % žáků prohlásilo, že ho ovládá výborně, a také textový procesor, o kterém 59 % žáků prohlásilo, že ho ovládá alespoň dobře. 10 % žáků se přiznalo, že vůbec neumí používat internetový prohlížeč. 6 % žáků vůbec neovládá textový procesor. Téměř 30 % žáků vůbec neovládá nástroj na tvorbu prezentací. 22 % žáků neovládá vůbec e-mailový klient. Více než polovina (56%) neovládá žádný programovací jazyk. Ostatní znalosti nalezneme v přehledném grafu. 58

Program Známka Známka minulý rok Internetový prohlížeč 2,1 2,3 Textový procesor 2,4 2,6 E-mailový klient 3,0 3,3 Nástroj na tvorbu prezentací 3,2 3,4 Tabulkový procesor 3,3 3,3 Grafický software 3,6 3,6 Programovací jazyk 4,2 4,2 Když převedeme slovní hodnocení na čísla (výborně 1, dobře 2, průměrně 3, slabě 4, neovládám 5), můžeme pro každou práci vypočítat průměrnou známku, jakou se hodnotí žáci. Nejlépe své schopnosti žáci hodnotí v práci s internetovým prohlížečem průměrná známka je 2,1. O něco horší je jejich schopnost práce s textovým editorem při ní se ohodnotili známkou 2,4. Průměrná známka za všechny činnosti je 3,1. V loňském roce se žáci hodnotili hůř 3,2. Zpomezi jednotlivých programů došlo je zlepšení v hodnocení úrovně používání internetového prohlížeče (z 2,3 na 2,1) a textového procesoru (z 2,6 na 2,4). Nejvýraznější zlepšení nastalo v případě e-mailového klienta (z 3,3 na 3,0). V ostatních případech kromě nástroje na tvorbu prezentací (také zlepšení o 2 desetiny) zůstalo hodnocení stejné jako minulý rok. 59

3. Naučení se používat počítač Téměř polovina žáků (48 %) se považuje za samouky v oblasti počítačů. Více než třetina (36 %) žáků přiznává zásluhu svému učiteli. 29 % se naučilo používat počítač zásluhou rodičů nebo sourozenců. Kamarádi mají zásluhu v 23 % případů. S rostoucím věkem klesá počet těch, kterých naučili používat počítač rodiče a stoupá počet těch, kteří se naučili používat počítač za přispění kamarádů. 62 % žáků mladších 12 let naučili používat počítač rodiče nebo sourozenci. 16 % žáků starších 18 let naučili počítač používat rodiče nebo sourozenci. 18 % žáků mladších 12 let naučili počítač používat kamarádi, při věku nad 18 kamarádi naučili používat počítač až 29 % žáků. 60

4. Bezpečnost na internetu Téměř dvě třetiny žáků si myslí, že internet může být i nebezpečný. Jako nejčastější nebezpečí uváděli víry, spam, nedostatečné zabezpečení a ztrátu dat. 9 % žáků jsi myslí, že internet nemůže být nebezpečný a 27 % neumělo odpovědět na tuto otázku. Při rozdělení podle věku si můžeme všimnout, že zpomezi žáků na středních školách si více myslí, že internet může být nebezpečný v porovnání se žáky na základních školách. Rozdíl činí 3 procentní body. Učitelé ve škole byli těmi, kteří nejčastěji upozorňovali na nebezpečí internetu. 29 % žáků uvedlo, že učitelé je upozornili, že internet může být i nebezpečný. Rodiče nebo sourozenci tak udělali v 27 % případech žáků. 22 % žáků nikdo neupozornil na možné nebezpečí internetu. 38 % z těchto žáků si bylo vědomých možného nebezpečí i bez předchozího upozornění ze strany autority. 61

Při rozdělení žáků podle věku si můžeme všimnout, že s rostoucím věkem roste podíl žáků, které na možné nebezpečí internetu upozornil učitel (rozdíl 3 procentní body v prospěch žáků na středních školách) a také podíl žáků, které na možné nebezpečí upozornil spolužák nebo kamarád (rozdíl 4 procentní body). Naopak klesá podíl těch, které upozornili rodiče nebo sourozenci (rozdíl 5 procentních bodů). 62

Rodiče se v 37 % případech nezajímají o to, co dělají jejich děti na internetu. V 61 % se zajímají občas a v 2 % případů je kontrolují při každém přístupu na internet. Můžeme pozorovat malé rozdíly mezi žáky základních a středních škol v míře, v jaké se o jejich činnost na internetu zajímají rodiče. 4 % rodičů žáků na základních školách vždy kontroluje své dítě v porovnání s 1 % rodičů stredoškoláků. Rozdíl v případě nezáujmu činí 5 procentních bodů. 77 % všech žáků využilo internet k seznámení se s někým. 21 % žáků se ještě s nikým přes internet neseznámilo. 2 % žáků neuměli odpovědět na tuto otázku. S rostoucím věkem stoupá počet žáků, kteří využili internet k seznámení se. Učinilo tak 81 % žáků středních škol a 73 % žáků základních škol. 63

39 % všech žáků má zkušenosti s obtěžováním na internetu. 57 % žáků se s obtěžováním na internetu ještě nestřetlo. 4 % žáků se neuměli vyjádřit k této otázce. S rostoucím věkem stoupá i počet žáků, kteří se již střetli s obtěžováním na internetu. 48 % žáků středních škol v porovnání s 30 % žáků základních škol má zkušenost s obtěžováním. 64

II. Učitelé 1. Uživatelská úroveň 67 % učitelů alespoň na uživatelské úrovni ovládá všechen dostupný software na škole. 39 % učitelů používá počítač pravidelně pro přípravu na vyučování, na vzdělávání i na vyučování. 26 % učitelů umí ovládat pouze textový editor a emailový klient. 6 % učitelů používá počítač jen v nutných případech. Pouze 1 % učitelů počítač neumí používat nebo ho nepoužívají vůbec. 65

Z grafu je vidět, že čím mladší učitelé, tím pozitivnější vztah k ICT mají. Více než polovina (51 %) učitelů mladších 30 let používá počítač pravidelně pro přípravu na vyučování. A 79 % z této věkové kategorie ovládá všechen dostupný software na škole. Můžeme si také povšimnout, že i u starších věkových kategorií je velmi málo těch, co počítač neovládají vůbec a méně než jedna desetina těch, kteří počítač používají pouze v nutných případech. 66

Více než tři čtvrtiny učitelů hodnotí své schopnosti používání internetového prohlížeče a textového procesoru alespoň na uživatelské úrovni. 65 % učitelů používá alespoň na uživatelské úrovni emailového klienta. Tabulkový procesor ovládá 42 % učitelů alespoň na uživatelské úrovni. Nástroj na tvorbu prezentací ovládá alespoň na uživatelské úrovni 34 % učitelů. 67

Program Známka Známka minulý rok Internetový prohlížeč 2,2 2,3 Textový procesor 2,2 2,3 E-mailový klient 2,5 2,6 Tabulkový procesor 3,0 3,0 Nástroj na tvorbu prezentací 3,4 3,5 Grafický software 4,0 4,0 Programovací jazyk 4,7 4,8 Když převedeme slovní hodnocení na čísla (výborně 1, dobře 2, průměrně 3, slabě 4, neovládám 5), můžeme pro každou práci vypočítat průměrnou známku, jakou se hodnotí učitelé. Nejlépe své schopnosti učitelé hodnotí v práci s internetovým prohlížečem a textovým procesorem průměrná známka je 2,2. O něco horší je jejich schopnost práce s emailovým klientem při ní se ohodnotili známkou 2,5. Průměrná známka za všechny činnosti je stejná jako u žáků 3,1. Největší rozdíl ve prospěch učitelů je v hodnocení svých schopností práce s emailovým klientem průměrná známka učitelů je 2,5, žáků 3,0. Učitelé oproti žákům také lépe ovládají textový (známka 2,2 oproti známce 2,4 u žáků) a tabulkový (známka 3 oproti 3,3) procesor. Naopak hůře jsou na tom v práci s nástrojem na tvorbu prezentací (o dvě desetiny známky), v práci s grafickým softwarem (o 4 desetiny známky) a v programování (o 5 desetin známky) V loňském roce se učitelé hodnotili hůře průměr byl 3,2. Zlepšení nastalo hlavně u práce s textovým procesorem, internetovým prohlížečem a u práce s emailovým klientem (vždy o jednu desetinu průměrné známky). 68

2. Školení v oblasti ICT 82 % učitelů přiznává školením pro učitele největší zásluhu na jejich vzdělávání v oblasti ICT. Významné se ještě ukazuje samostudium, které má zásluhu u 58 % učitelů, a také spolupráce s kolegy v případě 48 % učitelů. 11 % učitelů uvedlo, že studium na vysoké škole má zásluhu na jejich vzdělávání v oblasti ICT. Pro 10 % učitelů vedlo k zvýšení vzdělání v oblasti ICT dodatkové studium při zaměstnání. Oproti minulému roku došlo ke zvýšení významnosti školení pro učitele, samostudia i spolupráce s kolegy jako zásluh na vzdělávání učitelů v ICT. Tento nárůst byl v rozmezí 2-3 procentní body. K poklesu významnosti došlo jenom u studia na vysoké škole o 4 procentní body z 15 % na 11 %. 69

Všechny školy posílají své učitele na školení organizované mimo školy. Více než třetina (39 %) škol zabezpečuje odborný růst svých učitelů školeními v rámci školy. 33 % škol zastává názor, že učitel by se měl v této oblasti vzdělávat sám. Větší rozdíl mezi základními a středními školami můžeme pozorovat akorát při organizaci školení v rámci školy činí tak 64 % středních škol, no jenom 31 % základních škol. Více než dvě třetiny škol (68 %) by uvítali školení na využití počítačů v pedagogické praxi učitelů. Jen o jeden procentní bod méně škol (67 %) by přivítalo školení ke tvorbě výukových materiálů s využitím ICT. Více než polovina škol (61 %) by ještě přivítala školení o projektovém vyučování s využitím prostředků ICT. 31 % škol by chtělo školení na PowerPoint a 27 % na správu sítí a počítačových učeben. 26 % by uvítalo školení k software na zpracování fotografií a videa. O ostatní školení přetavilo zájem méně než 20% učitelů. 70

86 % učitelů se setkává s podporou ze strany vedení školy při doplňování si svého vzdělání a je jim umožněno účastnit se školení a kurzů. 13 % učitelů musí využívat své volno k dalšímu studiu. 1 % učitelů není ze strany vedení školy umožněno účastnit se školení a kurzů. 71

54 % učitelů se v roce 2007 zúčastnilo alespoň jednoho kurzu zaměřeného na ICT. 46 % učitelů absolvovalo školení na využití počítačů ve své pedagogické praxi. 20 % učitelů bylo na školení zaměřeném na konkrétní software. Pouze 1 % učitelů se zúčastnilo školení na správu počítačů nebo počítačových učeben. 12 % učitelů se zúčastnilo více než jednoho školení na využití počítačů v pedagogické praxi. 34 % učitelů bylo na právě jednom školení na využití počítačů v pedagogické práci učitele. 54 % učitelů nebylo v roce 2006 na žádném školení na využití počítačů v pedagogické práci učitele. 1 % učitelů bylo na alespoň jednom školení na správu počítačů a počítačových učeben. 18 % učitelů bylo na právě jednom školení zaměřeném na konkrétní software a 2 % byli na více než jednom takovém školení. 72

V porovnání s minulým rokem došlo k mírnému zvýšení počtu učitelů, kteří se účastnili alespoň jednoho školení. V případě školení na využití počítačů v pedagogické praxi se jedná o zvýšení o 3 procentní body a v případě školení zaměřených na konkrétní software se jedná o zvýšení o 1 procentní bod. 73

40 % učitelů by se chtělo více vzdělávat v oblasti využití ICT na vyučování svého předmětu. 37 % učitelů by chtělo zlepšit své schopnosti tvorby výukových materiálů s využitím ICT. Více než jedna třetina by se chtěla v budoucnu vzdělávat v oblasti software na zpracování fotek a videa (38 %) a projektového vyučování s využitím ICT (34 %). 27 % učitelů by se chtělo lépe naučit používat PowerPoint, 25 % grafický software a 22 % Excel. V roce 2007 byl průměrný počet hodin, které český učitel strávil studium anebo samostudium v oblasti využití počítačů v pedagogické práci 81. O 16 hodin méně učitelé věnovali studiu práce s konkrétním softwarem. 32 hodin věnovali vzdělávání se v oblasti správy počítačů a počítačových učeben. 74

E. Školní systém I. Využití ICT ve výuce Více než 90 % dotazovaných učitelů vidí uplatnění elektronických vzdělávacích materiálů ve své výuce. 6 % učitelů nevidí uplatnění elektronických vzdělávacích materiálů ve své výuce. Oproti minulému roku vzrostl počet učitelů, kteří vidí uplatnění této formy materiálů o 2 procentní body. Pouze učitelé ve věku 51-60 let mají pochybnosti o využití elektronických vzdělávacích materiálů ve větší míře. V ostatních věkových kategoriích je přes 94 % učitelů přesvědčených, že elektronické vzdělávací materiály mají prostor v jejich výuce. II. Názory učitelů o ICT 75