Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111
2 Hlavní cíle 1. modernizace fiskálního rámce České republiky, 2. definice zásad a principů posilujících transparentnost a zdraví českých veřejných financí, 3. implementace směrnice Rady EU č. 85/2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, 4. zohlednění požadavků Fiskální smlouvy (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v zemích Hospodářské a měnové unie).
3 Legislativní proces 3 právní předpisy o rozpočtové odpovědnosti: ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, prováděcí zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, doprovodný změnový zákon; harmonogram: březen rozhodnutí o koncepci (KoPr, NPR), květen, červen vnější připomínkové řízení, srpen MF předložilo návrhy předpisů Úřadu vlády, říjen projednání návrhů na plénu Legislativní rady vlády, listopad projednání na schůzi vlády, navrhována účinnost zákonů od 1. ledna 2015.
4 Pilíře národního fiskálního rámce ČR Výdajové pravidlo Pravidlo pro územní celky Dluhové pravidlo Transparentnost Národní rozpočtová rada
5 Výdajové pravidlo operativní pravidlo pro sestavování státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů Celkové výdaje Cyklicky očištěné příjmy Chyby predikce Ostatní úpravy a MTO Celkové výdaje vládního sektoru místní rozpočty, zdravotní pojišťovny, ostatní jednotky vládního sektoru, metodické úpravy (hotovostní vs. akruální princip) = výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů.
6 Výdajové pravidlo operativní pravidlo pro sestavování státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů maximální výše výdajů pro státní rozpočet a státní fondy: vychází ze strukturálního deficitu sektoru vládních institucí v maximální výši 1 % HDP* (střednědobý rozpočtový cíl, MTO), ten je možné navýšit o jednoznačně definované výjimky (hluboká recese, přírodní katastrofa, válečný stav, zhoršení obranyschopnosti země apod.), koncept strukturálního deficitu, tj. deficitu očištěného o cyklické vlivy a jednorázové faktory, vytváří prostor pro navýšení výdajů v recesi a naopak, automatický nápravný mechanismus chyb predikce (nedodržení pravidla) promítá zpětně nenaplnění předpokladů pro přípravu rozpočtů. *) Po přistoupení k hlavě č. III Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (Fiskální smlouva), či po přijetí eura, se předpokládá zpřísnění cíle na 0,5 % HDP.
7 Trajektorie salda vládního sektoru (celkové saldo vládního sektoru a strukturální saldo v % HDP) 0,0-0,5-1,0 MTO -1,5-2,0-2,5 Saldo celkem Strukturální slado 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
8 Dluhová brzda numerické fiskální pravidlo pro nadměrné zadlužení pravidlo limitující dluh (v % HDP) sektoru vládních institucí: dluh vyšší než 55 % HDP* soubor opatření brzdících růst dluhu sestavení vyrovnaných rozpočtů (státní rozpočet, státní fondy, zdravotní pojišťovny, územní samosprávné celky**); omezení přijímat státní záruky; omezení přijímání dlouhodobých dluhových závazků navyšujících dluh ost. jed. vládního sektoru; Tato opatření se v určitých případech neprovedou (nová vláda, hluboká recese, přírodní katastrofa, válečný stav apod.). dluh vyšší než 60 % HDP*** vláda navrhne opatření ke snížení dluhu podle nařízení Rady EU č. 1467/1997 v platném znění (průměrné roční snížení o 5% rozdílu mezi výší dluhu v % HDP a 60 % HDP). *) Po odečtení rezervy peněžních prostředků vzniklých financováním státního dluhu. **) Umožněno schodek uhradit prostředky z minulých let nebo půjčkou od jiné vládní instituce. ***) Již účinné nařízení EU. Jde o celkový hrubý dluh, nikoliv očištěný o rezervu peněžních prostředků. 9.10.2014
9 Dluh územních samosprávných celků omezení nadměrného zadlužování obcí a krajů limit pro dluh územního samosprávného celku na 60 % jeho příjmů*, je-li dluh vyšší, sníží územní samosprávný celek v příštím roce svůj dluh o 5 % rozdílu mezi jeho dluhem a 60 % jeho příjmů*, nesníží-li svůj dluh, stát mu každoročně pozastaví výnos z daní ve výši 5 % rozdílu mezi jeho dluhem a 60 % jeho příjmů*, pozastavený výnos z daní bude územnímu samosprávnému celku uvolněn pouze na splacení jeho dluhu, klesne-li dluh opět pod 60 %, pozastavení převodu výnosu z daní se zruší. *) Příjem se počítá jako průměrný za poslední čtyři roky.
počet obcí 10 Statistika zadlužení měst a obcí (počet obcí dle podílu dluhu za rok 2013 k průměru příjmů za roky 2010-2013) 700 600 500 400 3499 měst a obcí bez dluhu celkem 500 měst a obcí nad 60 % 48 měst a obcí zadluženost nad 200 % průměrná výše zadlužení: 17,7 % 300 200 100 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 92 % podíl dluhu k příjmům (v %)
podíl dluhu k příjmům (v %) Plzeňský kraj Královehradecký kraj Kraj Vysočina Jihočeský kraj Moravskoslezský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Středočeský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Olomoucký kraj Hl. m. Praha 11 Statistika zadlužení krajů (podíl dluhu za rok 2013 k průměru příjmů za roky 2010-2013) 60 50 40 žádný kraj nepřekračuje výši zadlužení 60 % Plzeňský kraj bez dluhu průměrná výše zadlužení: 21,1 % 30 20 10 0
12 Transparentnost zvýšení fiskální transparentnosti a kvality dat vymezení vládního sektoru vazba na RES spravovaný ČSÚ (standardní pokrytí pro sledování rozpočtové disciplíny v EU), Národní rozpočtová rada, střednědobé dimenze hospodaření všech vládních institucí (rozpočet a výhled na další 2 roky), rozpočtová strategie sektoru vládních institucí (doplnění konvergenčního programu na národní úrovni), pravidelné zveřejňování nových informací (fiskální data, daňové úlevy, podmíněné závazky, majetkové účasti atd.), Výbor pro rozpočtové prognózy (nezávislé ověřování prognóz pro přípravu rozpočtů a fiskální plánování panelem expertů).
13 Národní rozpočtová rada nezávislá instituce monitorující veřejné finance v ČR Národní rozpočtová rada nezávislá instituce s funkční autonomií, sleduje vývoj hospodaření sektoru vládních institucí vč. jeho udržitelnosti, vyhodnocuje dodržování číselných fiskálních pravidel, ověřuje vybrané parametry numerických fiskálních pravidel, spolupracuje s MF ČR na vybrané metodice. směrnice Rady EU č. 85/2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, hlava č. III Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v Hospodářské a měnové unii, nařízení Paktu stability a růstu (platné pouze pro země Eurozóny) vyžaduje: existenci účinného a včasného monitorování souladu s pravidly na základě spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné.
14 Národní rozpočtová rada (Principy fungování nezávislých fiskálních institucí dle OECD) 1. místní podmínky ukotvení ústavním zákonem; 2. nezávislost a nestrannost členy volí PSP, na návrh vlády (předseda), Senátu a ČNB, funkční nezávislost zákonem; 3. působnost monitoring a hodnocení hospodaření vládního sektoru, dodržování fiskálních pravidel, transparentnost, podíl na metodice, ; 4. zdroje odměňování zákonem, zaručené zdroje; 5. komunikace s médii, vládou, PSP, Senátem, vládními institucemi; 6. vztah k zákonodárné moci projednávání zpráv o plnění fiskálních pravidel a o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v PSP, účast na schůzích PSP či Senátu, pokud jsou zde projednávána její stanoviska; 7. přístup k informacím součinnost vládních institucí, účast na jednání vlády či na jednání Výboru pro rozpočtové prognózy; 8. transparentnost povinně zveřejňuje stanoviska, zprávy, plán činnosti; 9. veřejné hodnocení.
15 Děkuji za pozornost. David PRUŠVIC