ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9. ročník VODNÍ NÁDRŽE VÍR A KŘETÍNKA Radka Kvapilová, Romana Nedomová 2010/2011
Prohlašujeme, že jsme absolventskou práci provedly samostatně a, že jsme řádně uvedly všechny zdroje. Děkujeme za pomoc při zpracování tématu panu hráznému Antonínu Hájkovi z Víru a naší garantce p. uč Ivě Leinweberové. Radka Kvapilová Romana Nedomová
1 Obsah 1 Obsah...1 2 Úvod...2 3 Letovická přehrada (Křetínka)...3 Další údaje o Letovické přehradě (Křetínce)...4 Vodní tok Křetínka...6 Výstavba Letovické přehrady...6 Vlastní fotodokumentace Křetínka...8 4 Vírská přehrada...9 Proč vůbec přehrada vznikla...9 Rozhodnutí o výstavbě přehrady...9 Stavba hráze...9 Úpravna vody v obci Švarec- zprazování vody, Vírský oblastní vodovod...10 Území a obce dotčené stavbou...10 Historie Chudobínu...11 Korouhvice-život místních lidí,odkup jejich domů,stěhování...11 Vír v době výstavby přehrady...11 5 Shrnutí...12 Obrázková příloha Vír...12 Vlastní fotodokumentace Vír...14 6 Závěr...15-1-
2 Úvod Tuto absolventskou práci jsme si vybraly, protože jsme byly zvědavé jaký je rozdíl mezi Vírskou a Letovickou přehradou (Křetínkou). Dále nás zajímalo, k čemu se využívají tyto přehrady. Nejdříve jsme obě přehrady navštívily a pořídily fotodokumentaci. Na přehradě Vír jsme také požádaly pana hrázného, aby nám ukázal, jak to vypadá pod hrází, ale to jsme vyfotografovat nemohly.ještě nám poradil, co tam máme dále napsat. Poté jsme čerpaly ještě z internetu a knih. Myslely jsme, že nám toto téma moc času nezabere, ale to jsme se mýlily. S počítačovým zpracováním absolventské práce jsme měly problémy. Ze začátku nám vůbec nešlo číslování, ale nakonec se nám to podařilo. Poté nám práci někdo ve školním klubu vymazal, takže jsme to musely dělat celé znovu. Ztrácely jsme se v tom, ale nakonec to všechno dobře dopadlo. -2-
3 Letovická přehrada (Křetínka) Nachází se mezi Letovicemi a Křetínem Vznikla, aby vyrovnala tok řeky Svitavy Vznikla v roce-1972-1976 Jaký má význam-využívá se pro rekreaci,vodní sporty a rybolov Parametry nádrže: Délka: 4,7 km Největší šířka: 397 m Největší hloubka: 27,3 m Zatopená plocha: 104,6 ha Výška hráze nad terénem: 28,5 m Šířka koruny hráze: 5 m Celkový objem násypu hráze: 186 000m3 Zabráno zemědělské půdy: 91,4 ha Zabráno lesů: 27,13 ha Celkový objem nádrže: 11 570 000 m3 Celkové náklady stavby: 127 263 000 Kčs Byl zatopen částečně Lazinov do provozu předána v r. 1978. Křetínská přehrada je dlouhodobě jedna z nejčistších rekreačně využívaných nádrží u nás. Využívání zamrzlé plochy -vstup na led a pozorování sportů na zamrzlé vodní nádrži je na vlastní nebezpečí -3-
Další údaje o Letovické přehradě (Křetínce) Základní technické údaje Tok: Křetínka; km 2,923 Příslušnost nádrže k VH soustavě: Dyjsko svratecká Provozovatel: Povodí Moravy, s. p. závod Dyje Účel nádrže: kompenzační nadlepšení průtoků ve Svitavě trvalé zajištění minimálního průtoku energetické využití zaručených odtoků v MVE snížení povodňových průtoků rekreace, rybářství Uvedení do provozu 1976 Nádrž: stálé nadržení 1,560 mil. m3 346,90 m n. m. 9,015 mil. m3 360,10 m n. m. 1,068 mil. m3 361,10 m n. m. zásobní prostor ochranný prostor neovladatelný celkový objem 11,644 mil. m3 zatopená plocha 110,9 ha Hráz: Typ: hlinitokamenitá sypaná, střední jílové těsnění kóta koruny 362,30 m n. m. šířka koruny 5,0 m délka hráze v koruně 126,0 m výška nade dnem 28,5 m Spodní výpusti: -4-
počet průměr provozní uzávěr kapacita při max. hladině Asanační výpust napojena na potrubí spodních výpustí Bezpečnostní přeliv: Typ: boční, nehrazený počet polí délka přelivu kóta přelivu kapacita při max. hladině Hydrologické údaje: číslo hydrologického pořadí plocha povodí 2 700 mm kuželový 2 3,59 m3s-1 počet průměr 2 150 mm m3s-1; Kapacita 1 0,180 1 0,204 m3s-1 Při max. hladině 361,10 m n. m. 1 26,6 m 360,10 m n. m. 50,6 m3s-1 4-15-02-034 126,32 km2 průměrný dlouhodobý roční průtok Q100 0,644 m3s-1 Q355d 0,091 m3s-1 Účinek nádrže: rovnoměrné nadlepšení Q100 ovlivněný 0,86 m3s-1 minimální odtok MQ 0,1 m3s-1 neškodný odtok Elektrárna: 7 m3s-1 počet turbín, typ 2 Francis 1 čerpadlo v turbinovém provozu výkon 1 0,098 MW 1 0,049 MW 1 0,065 MW hltnost spád provozovatel 50 m3s-1 45,0 m3s-1 1 0,27 0,46 m3s-1 1 0,22 0,34 m3s-1 1 0,10 0,25 m3s-1 2 16-25 m 1 20,7 25,0 m Povodí Moravy, s. p. výškový systém Balt p.v. -5-
Vodní tok Křetínka Oficiální název přehrady je sice Vodní nádrž Letovice, ale běžně se používá pojmenování podle řeky Křetínky.Tok říčky Křetínky, na kterém bylo vybudováno vodní dílo Letovice je dlouhý 29 km. Říčka Křetínka pramení v Třebovském mezihoří 150 m severně od obce Stašov. Dále říčka protéká sevřeným údolím podél komunikace směrem na Hamry. V místě napojení komunikace ze Stašova na komunikaci z Poličky se do Křetínky vlévá z pravé strany Bysterský potok. Dále protéká říčka obcí Svojanovem, Dolní Lhotou, kde se do Křetínky vlévá z pravé strany Kavinský potok. (Kaviny - přírodní památka hluboce zařezané údolí potoka s živými travertiny a se smrkovými porosty pralesního charakteru). Dalšími vesnicemi na toku Křetínky jsou Bohuňov, Hutě, Horní Poříčí, Křetín, kde se nachází počátek vzdutí vodní nádrže. Na pravé straně přehrady leží Vranová a na opačném břehu Lazinov. Tři kilometry pod hrází přehrady se Křetínka vlévá do Svitavy. Z povodí říčky, které má rozlohu 129 km², přitéká nad přehradní hrází do Křetínky celkem 26 pravostraných přítoků - z nichž je největší Rohozenský potok a Kavinský potok a 21 levostranných přítoků, z nichž je největší Rohozenský potok. Pod hrází má Křetínka ještě dva menší pravostranné přítoky. V povodí Křetínky se nachází mimo již zmíněné obce obec Bystré, Dolní Jedlová, Hartmanice, Hlásnice, Trpín, Kněževes, Jobova Lhota, Veselka, Vřesice, Starý Svojanov a Rohozná. V těchto obcích v povodí říčky Křetínky žije přibližně 5000 obyvatel (dle údajů z roku 2000). Z výrobních činností převažuje zemědělská výroba, zpracování dřeva a ve městě Bystrém také výroba obuvi. Výstavba Letovické přehrady Byla to jistě nejsledovanější akce v širokém okolí. Pro oživení několik údajů. Projektový úkol stavby přehrady byl schválen Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSSR dne 14. září 1970. Stavba přehrady byla zahájena v dubnu 1972 a ukončena v květnu 1976. Celková doba výstavby byla 50 měsíců. Všechny objekty vodního díla byly dokončeny 31.12.1976. Ověřovací provoz podle stanoveného programu probíhal od července 1976 a byl ukončen v prosinci 1978. Ověřovací provoz ukázal plnou provozuschopnost a bezpečnost hráze. Po ukončených komplexních zkouškách bylo dílo uvedeno do trvalého provozu dnem 1.10.1979. Letovická přehrada je vyhledávané místo k rekreačním účelům, koupání, různým vodním sportům a rybaření. Nezapomenutelné jsou východy slunce nad přehradou a sluncem zalitá vodní plocha působí jako třpytivá perla v moři okolní zeleně. Se svými krásami a romantikou patří dnes neoddělitelně do půvabného letovického okolí. Velikým zásahem do stavebního vývoje obce byla výstavba vyrovnávací vodní nádrže na Křetínce v letech 1972 až 1978. Vzdutí přehrady zatopilo původní starou silnici mezi Letovicemi a Křetínem (byla přeložena na pravobřežní svah a odřízla obec Lazinov od přímého silničního spojení s okolím) a tím i byla zatopena osada Stavení, mlýn a níže ležící část obce. Celkem muselo být demolováno 32 domů a dalších objektů (hasičská zbrojnice, trafostanice). Obyvatelé ze zatopených objektů jednak odešli do připravené bytové výstavby v Letovicích či se vystěhovali jinam a jednak postavili nové rodinné domy v obci. I tak znamenala výstavba přehrady na říčce Křetínce velký zásah do dalšího sociálního vývoje obce. Určitá část původních obyvatel obce, která se vystěhovala, snížila počet původních obyvatel, který byl postupně nahrazován migrujícími rekreanty. Tito spolu s obyvateli, kteří se rozhodli v obci po vytopení zůstat, se podíleli na nové bytové výstavbě nebo na adaptaci dřívějších objektů. K nové výstavbě byly tentokrát využity prostory nad hranou úžlabiny a další pozemky výše po svahu pod lesem. Tím se obytný fond obce podstatně obnovil, rozšířil a zmodernizoval. Společenským středem obce se dnes stala upravená bývalá nevýrazná náves u zátoky vodní nádrže, kde vznikla sportovní hřiště, hudební pavilon a především nová budova obecního úřadu spojená s hostincem a prodejnou potravin. Mimoto obec disponuje dalšími plochami, které jsou základem k možnému -6-
stavebnímu rozvoji obce v příštích letech. Fotogalerie z výstavby Křetínky obrázek1: Výstavba hráze obrázek 2: zatopený dům obrázek 3: výstavba hráze obrázek 4: Výstavba přehrady -7-
Vlastní fotodokumentace Křetínka obrázek 1: hráz obrázek 2: vodní elektrárna obrázek 4: přehrada obrázek 3: rybáři na přehradě obrázek 5: křetínka obrázek 6: plachetnice na přehradě -8-
4 Vírská přehrada Proč vůbec přehrada vznikla První myšlenky na stavbu několika menších přehrad na řece Svratce se objevily již v roce 1911. Uvažovalo se o nádržích nad Brnem u Kníniček ( postavena v letech 1936 až 1941), u Borovnice (záměr nebyl nikdy realizován) a u Víru. Místo pro přehradu bylo vybráno na 115. km toku řeky v jednom z nejužších míst údolí. Hlavním důvodem bylo regulovat průtok vody v řece Svratce a zabránit velkým povodním, které tuto oblast opakovaně postihovaly. Výstavbou se mělo zajistit dostatek vody pro potřeby brněnského průmyslu a počítalo se rovněž s jejím energetickým a rekreačním využitím. Vzáměru nebylo vodárenské využití přehrady. Návrh nového vodohospodářského plánu vypracoval profesor Jan Bažant. Skupina inženýrů, v čele s Ing. Františkem Tomanem i přes zákazy okupačních úřadů, pracovala na přípravném projektu. V březnu 1940 přišla ničivá povodeň. Tehdy řeku ucpaly obrovské ledové kry, které se nahromadily do výše až dvou metrů. Tím se vytvořila neproniknutelná hráz a vesnice Vír a další obce po proudu se ocitly pod vodou. Na pomoc byli povoláni vojáci a ledové bariéry museli odstřelovat. V této době bylo definitivně rozhodnuto o stavbě vodního díla. Připravenost projektu byla v takové fázi rozpracovanosti, že po skončení II. světové války se mohlo začít s vlastní realizací.první přípravné práce začaly až v roce 1947 spojenými podniky Konstruktiva a Hrabě Lozovský. Po jejich znárodnění převzal vedení stavby národní podnik Ingstav Brno. Rozhodnutí o výstavbě přehrady Přes poválečné problémy byla stavba dne 14. května 1946 výměrem Zemského úřadu v Brně povolena. Práce byly zahájeny v následujícím roce 1947. Dodatečně došlo k přehodnocení projektové dokumentace a v září 1948 Zemský národní výbor v Brně schválil výměr, kterým povolil zvýšení přehradní zdi na 78m a délky hráze v koruně na 390m. Tím se zvětšila zátopová plocha z původních 170 ha na 223,5 ha při nejvyšším stavu vody v nádrži. To vedlo k následným změnám v projektech jak pod hrází, tak i v zátopové oblasti, která dosahuje až k obci Dalečín. Délka jezera je přibližně 10 km.vodní dílo Vír bylo navrženo jako soubor na sebe navazujících staveb, které měly vést k maximálnímu využití vodního zdroje. Vírská nádrž přehradila tok řeky v jednom z nejužších míst údolí. Obě její krajní stěny jsou pevně ukotveny ve skalních masivech. Hlavním článkem je betonová gravitační hráz s vodní elektrárnou Vír I nad obcí Vír. Pod obcí je vyrovnávací nádrž Vír II s průtočnou vodní elektrárnou (výška hráze 11m). Byla uvedena do provozu v roce 1952. Stavba hráze Samotné výstavbě hráze předcházelo vylámání skály na pravém břehu do hloubky 2m, na levém břehu do hloubky 4 až 5m.Ve spodní části údolí až do 5m.Podloží budoucí hráze bylo zpevněno injektážními vrty do hloubky 7 až 15metrů. Celá hráz je tvořena z betonových bloků. Postup výstavby byl rozdělen do tří etap. První bylo budováno pravobřežní křídlo přehrady včetně dvou elektrárenských bloků,dvou bloků spodních výpustí a jednoho bloku přelivného. Ve druhé etapě byla vytvořena levobřežní betonová jímka. Voda řeky byla převedena přes přelivný blok,jež byl vybetonovaný do úrovně říčního dna. -9-
Po dokončení montáže spodních výpustí začala třetí etapa, kdy byla voda převedena potrubím spodních výpustí a mohla pokračovat betonáž všech bloků.doprava a ukládání betonové směsi byla zajištěna několika kabelovými a věžovými jeřáby. Celkem se vyrobilo a do hráze uložilo 484 000 m3 betonu.hráz je navržena jako gravitační betonová stavba s obloukově zakřiveným půdorysem o poloměru 305,7 m. Je členěna do 26 bloků oddělených svislými dilatačními spárami těsněnými železobetonovými rámci,měděnými plechy a jílem.ve středu hráze u vrcholu je pět přelivů širokých 12 m a vysokých 5 m. Slouží k odvodu vody při maximálních stavech naplnění (při povodních).dvě spodní výpusti slouží pro potřebu rychlého regulování odtoku vody z nádrže.do tělesa hráze bylo při stavbě vloženo potrubí o průměru 350 mm pro případný odběr užitkové vody. Brzy po dokončení stavby bylo využito pro vodárenské účely -zásobování pitnou vodou oblastí Žďárského okresu. V těle hráze jsou revizní štoly,které spolu se zabudovanými měřícími zařízeními slouží pro provádění pravidelných kontrol a měření průsaků,vztlaků a pohybů tělesa hráze.měření provádí obsluha vodního díla podle stanoveného plánu.při povodních jsou kontroly častější. Koruna hráze je v úrovni 470,75m nad mořem.vpravo je silnice z Víru do Dalečína. Po levé straně břehu přehrady vede asfaltová komunikace dříve sloužící pro odvoz dřeva a v poslední době jako cyklistická stezka (nově otevřená vodohospodářská naučná stezka). K přehradě patří velká hydroelektrárna se dvěma Francisovými turbínami a stanice pro úpravu surové vody na vodu pitnou.průměrná výroba vody je asi 50-60 litrů pitné vody za sekundu.maximum je 200 litrů za sekundu.areál je při běžném provozu schopen dodat víc jak 5000 metrů krychlových upravené vody denně. Ve špičkovém provozu pracuje elektrárna s větší turbínou (výkon 6 megawattů),v průběžném pak s menší turbínou (o výkonu 1,15 megawattů). Zajišťuje odběr vody na úpravnu vody do obce Švařec. Provoz hydroelektrárny je plně automatický.řídící středisko má sídlo v Praze. Úpravna vody v obci Švarec- zprazování vody, Vírský oblastní vodovod V roce 1961 byla pod hrází na pravém břehu uvedena do provozu úpravna vody. Přitéká do ní z odběrného zařízení vybudovaného v hrázi vodárenské nádrže Vír I. Aktuálně podle nejlepší jakosti surové vody je odebírána ze tří odběrných míst v různých výškových horizontech přehrady. Tato místa jsou 18 m,36 m a 51 metrů nade dnem nádrže. Z jednotlivých odběrných oken vede nerezové potrubí. Z něj voda protéká přes Francisovu turbínu do nádrže pod přehradní hrází.pancéřové vyústění štoly navazuje na potrubí do přítokového objektu úpravy. Tam je instalována slabší Francisova turbína (210 kilowattů). Do přepadu je dávkován oxid chloričitý jako oxidační činidlo,síran hlinitý,případně manganistan draselný (odstraňuje mangan ze surové vody). Dále probíhá mísení a filtrace. Pak se upravuje ph vody a přidává se dezinfekční činidlo (chlór). Odtud teče voda do akumulační nádrže a dále oblastním vodovodem ke spotřebitelům. Vírský oblastní vodovod byl vybudován v letech 1988-2001.Slouží jako jeden ze dvou hlavních zdrojů vody pro Brno a jeho okolí. Jako první začali odebírat pitnou vodu z úpravny obce Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka a později i Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Úpravna Švařec vyrábí kvalitní pitnou vodu plně odpovídající daným kritériím. Její kvalitu neustále kontrolují v laboratořích úpravny. Území a obce dotčené stavbou Souběžně s rozhodnutím o výstavbě přehrady bylo rozhodnuto o vyvlastnění staveb a pozemků občanů v zátopové oblasti.nacházely se tam dvě vesnice,které díky stavbě byly odsouzeny k zániku.přímo u řeky Svratky se nacházela obec Chudobín s osadou Hamry a Korouhvice.Ta ležela na soutoku Holomského a Nyklovického potoka.vystěhovat se muselo 143 obyvatel Chudobína a 105 občanů z části vesnice Korouhvice.Mohutná stavba nad Vírem zcela změnila život zdejších lidí.mnozí jen těžko opouštěli rodné místo a svůj domov. -10-
Historie Chudobínu Chudobín je zmiňován k roku 1384, ale předpokládá se,že obec existovala ještě dříve. Údolní poloha této vesnice přinášela zvýšené nebezpečí povodní při jarním tání nebo letních dlouhotrvajících deštích. Prioritou nevelké osady bylo využívání poměrně prudkého toku řeky Svratky pro pohon železného hamru,pil a vodních kol dvou mlýnů. Pro každý statek bylo ekonomicky důležité mlít pro svoje potřeby a ještě výhodnější bylo nabízet tyto služby jiným.provoz horního mlýna a pily ustal po jejich požáru v roce 1923,dolním Kubitům mlýn i pila fungovaly až do konce roku 1949. Obec se postupně rozrůstala.v roce 1790 zde žilo v 10 domech 94 osob. Při posledním sčítání v roce 1950 (již v době výstavby přehrady) bylo v obci 22 domů a v nich žilo 143 lidí. Korouhvice-život místních lidí,odkup jejich domů,stěhování Druhou obcí, bezprostředně zasaženou výstavbou,byla Korouhvice,ležící v údolí Korouhvického potoka a soutoku potoků přitékajících od Polomi a Nyklovic. První zmínky o obci jsou z poloviny 14. století.podobně jako v Chudobínu,se i tady místní obyvatelné živili převážně zemědělstvím a těžbou dřeva.vyráběli dřevěné uhlí.korouhvice nikdy nebyla turisticky vyhledávaným místem.počátkem roku 1933 byla obec elektrifikována. Děti navštěvovaly školu v Rovečném,později v Polomi.Měšťanská škola byla ve Víru. V roce 1940-1941 probíhalo vyměřování. Záplavové území sahalo i do části obce Korouhvice. Již při zahájení výstavby přehrady bylo rozhodnuto,že stávající domy a budovy budou od vlastníků odkoupeny a občané se musí odstěhovat.tehdy tu žilo 105 lidí.klidný a skromný život obyvatel se od základu změnil. Někteří se odstěhovali na Moravu.Snažili se najít místo k bydlení a hospodaření v příznivějších podmínkách.avšak ani lepší podmínky nenahradily opuštěné domovy a známé prostředí. Přivyknout si v nových místech trvalo mnohdy velmi dlouho.další rodiny zakotvily v Polomi, Hlubokém a na Dvořištích u Bystřice nad Pernštejnem. Jedna rodina se nakonec vrátila a spolu s dalšími 4 starousedlíky si postavili nad záplavovou oblastí v Korouhvici domy nové.a tak obyvatelé pěti nových domů,obydlených v roce 1955,zachovalo část rodné obce.dále jsou součástí obce Chlum-Korouhvice. V roce 2004 byly v této části vesnice už jen 3 rodinné domy s 5 obyvateli. Vír v době výstavby přehrady V samotném Víru bylo v roce 1950 celkem 159 domů s 1061 obyvateli. V Hrdé Vsi stálo 32 domů a žilo v nich 143 lidí.hrdá Ves byla osadou.později se stala místní částí Víru. Stavba přehrady začala a obyvatelé v záplavové oblasti byli nuceni opustit své domovy. Na druhou stranu do okolních vesnic přicházeli z celé republiky za prací lidé různých profesí.pracovalo tam i několik cizinců.vír a jeho okolí ožilo. Děti pracovníků docházely do zdejší školy.bylo postaveno několik ubytoven včetně kuchyní.největší ubytovací a stravovací zařízení vybudoval Ingstav brno. Po dokončení stavby přehrady sloužila budova mnoho let jako rekreační a školící středisko a škola v přírodě pro děti ze severních Čech. V roce 1991 budovu převzalo Zemědělské družstvo Dalečín.Sloužila pro ubytování a stravování brigádníků. Po roce 1952 postavil podnik Zbrojovka Brno, severně od původní obce, zařízení hotelového typu s pěti chatkami, tenisovým kurtem a saunou pro rekreaci svých zaměstnanců.zařízení bylo využíváno celoročně.bylo zde zaměstnáno několik lidí z Korouhvice.Ve Víru a jeho okolí bylo postaveno mnohé.kromě vodního díla byly vybudovány silnice,kulturní dům, zdravotní středisko,několik mostů, hájovna s bytem,zrekonstruována místní škola,přistavěna hasičská zbrojnice,několik rodinných domů a bytů. Po dokončení přehrady ubytovací kapacity na čas osiřely. V té době se rozšiřovalo dobývání uranu u Dolní Rožínky. Vírské -11-
ubytovny se rázem zaplnili lidmi,kteří do dolů dojížděli za prací. Původně měla přehrada sloužit hlavně k rekreaci. To se však zásadně změnilo. V osmdesátých letech 20.století bylo rozhodnuto,že nádrž bude sloužit jako zásobárna pitné vody. Došlo k vymezené tří ochranných pásem. Vyhlášena byla stavební uzávěra. K likvidaci byly odsouzeny nedávno povolené i postavené podnikové a soukromé objekty. Život a čilý ruch v okolí nádrže začal nezvykle utichat. 5 Shrnutí Vírská přehrada se nachází na řece Svratce;8,5 km od města Bystřice nad Pernštejnem. Vybudování probíhalo v letech 1947-1957.Vodní nádrž je v základu dlouhá 390 m a široká 65 m. Zaplavená plocha má 250 ha,objem nádrže je 56 milionů m 3.Jezero měří necelých 10 km.je to druhá největší betonová hráz v České republice. Při občasném poklesu hladiny a mimořádně nízkém stavu vody jsou vidět zbylé části náhonů,staré studny,základy domů a kamenné tarasy cest dvou zaniklých obcí. Nad hladinou občas vyčnívají věže bývalé betonárky. Ubývá i lidí,kteří se v těchto vesnicích narodili a žili.dnes mají své domovy jinde. Zůstaly jen vzpomínky z dětství na domov a sousedy.dříve zelené údolí zaplavila voda.obec Chudobín definitivně zmizela pod hladinou Vírské přehrady.tím nastaly podmínky pro zrušení a vymazání ze seznamu obcí. Dne 1.května 1957 po více než 570 letech přestala existovat. Pod hladinou zmizela i převážná část Korouhvice. Obrázková příloha Vír obrázek 1: Pohled na hráz obrázek 2: Vír II obrázek 3: Vír I -12-
obrázek 4: Při občasném poklesu vodní hladiny vykukují věže betonárky. obrázek 5: Pohled z výšky na rozestavěnou hráz přehrady obrázek 6: Vírská přehrada v součastnosti -13-
Vlastní fotodokumentace Vír Obrázek 1: vodní elektrárna Vír obrázek 2: vodní elektrárna Vír obrázek 3 Vírská přehrada obrázek 4: cesta u Vírské přehrady obrázek 5: přehrada Vír -14-
6 Závěr Myslíme si, že nám tato absolventská práce přinesla mnoho nových poznatků a velmi cenných informací do života. Myslíme si, že i když nás tato absolventská práce stála hodně práce i volného času, tak to za to určitě stálo. V závěru bychom chtěli poděkovat naší garantce p. uč. Ivě Leinweberové a panu hráznému Antonínu Hájkovi z Víru za to, že si na nás udělali čas a velmi nám pomohli se zpracováním našeho tématu a za to jim moc děkujeme. Zdroje: http://www.letovice.eu/text/cz/prehrada-kretinka.as www.kretin.eu http://www.pmo.cz/vodni-dila/letovice/ www.lazinov.cz http://www.virvudolisvratky.cz/virska-prehrada/ Hrázný Víru pan Antonín Hájek Kniha:od:M.Peňáz-CHUDOBÍN-HISTORIE ZANIKLÉ OBCE -15-