Srovnání bankovního systému ČR a Běloruska

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Srovnání bankovního systému ČR a Běloruska Diplomová práce Autor: Hanna Hudkevich Finance Vedoucí práce: PhDr. František Jirásek, CSc. Praha Červen, 2014 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 30.6.2014 2

Poděkování: Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., za jeho odbornou pomoc, poskytování cenných informací a důleţitých připomínek ke zpracování bakalářské práce. 3

Anotace Cílem diplomové práce Srovnání bankovního systému ČR a Běloruská je provést analýzu bankovního systému ČR a Běloruska a na základě vybraných kriterií je porovnat a ukázat hlavní rozdíly. První kapitola práce popisuje bankovní systémy dvou zemi. Druhá kapitola je zaměřena na porovnání bankovního systému podle struktury aktiv, struktury pasiv, výsledku hospodaření, rentability, kapitálové přiměřenosti, likvidity a také podle úvěrových a vkladových produktů. Třetí část je věnována vyhodnocení a vývojovým tendencím bankovního systému ČR a Běloruska. Klíčová slova Bankovní systém, Česká republika, Bělorusko, centrální bankovnictví, komerční bankovnictví, úvěr, vklad Annotation The aim of the thesis: "Comparing of Banking System of the Czech Republic and Belarus" is based on defined criteria to analyze the banking system of the Czech and Belarus and show major differences. The first charter describes the banking systems of two countries. The second chapter focuses on the comparison of the banking systém by the asset structure, liabilities structure, economic reset, profitability, capital adequacy, liquidit and also by loans and deposits. The third part is devoted to the evaluation and development trend sof the banking systém of the Czech Republic and Belarus. Key words Banking systém, Czech republic, Belarus, central banking, commercial banking, loans, deposits 4

Obsah Úvod Metodologie 1. Struktura Bankovního systému ČR a Běloruska... 8 1.1 Historický přehled vývoje bankovního systému ČR a Běloruska... 8 1.1.1 Vývoje bankovního systému Běloruska... 8 1.1.2 Vývoje bankovního systému ČR... 9 1.2 Centrální bankovnictví ČR a Běloruska...11 1.2.1 Národní banka Běloruské republiky...11 1.2.2 Národní banka České republiky...16 1.3 Komerční bankovnictví ČR a Běloruska...19 1.3.1 Komerční bankovnictví v Bělorusku...19 1.3.2 Komerční bankovnictví v České republice...23 2. Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska podle vybraných kritérií... 26 2.1 Porovnání bankovních systémů podle bilančních složek a vybraných ukazatelů obezřetného podnikaní...26 2.1.1 Struktura aktiv...26 2.1.2 Struktura pasiv...29 2.1.3 Hospodaření bankovních sektorů...31 2.1.4 Rentabilita...32 2.1.5 Kapitálová přiměřenost...35 2.1.6 Likvidita...36 2.2 Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska v oblasti bankovních produktů...37 2.2.1 Úvěrové produkty...37 2.2.2 Vkladové produkty...53 3. Vyhodnocení a vývoj bankovních systémů ČR a Běloruska... 58 3.1 Vyhodnocení a vývoj bankovního systému ČR...58 3.2 Vyhodnocení a vývoj bankovního systému Běloruska...63 Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých tabulek Příloha 5

Úvod Cílem této diplomové práce je provést analýzu bankovního systému ČR a Běloruska a na základě vybraných kritérií je porovnat a ukázat hlavní rozdíly. Pro srovnání s bankovním systémem ČR byla vybrána Běloruská republika. Ačkoliv Česka republika a Bělorusko nemají velkou geografickou vzdálenost mezi sebou, mají hodně odlišnou politickou a ekonomickou situaci. Coţ se odráţí na jejich bankovních sektorech. První kapitola Struktura bankovního systému ČR a Běloruska je věnovaná charakteristice bankovních sektorů obou zemi. Nejprve je stručně popsána historie bankovních systémů. Ve druhé části kapitoly je popsáno postaveni centrálních bank a jejich funkce. Třetí část je věnovaná druhému stupni bankovního systému komerčním bankám. Ve druhé kapitole porovnávám bankovní systémy ČR a Běloruska podle vybraných kritérií. V první části kapitoly v cílech porovnání byla vybrána kritéria, která ukazují současný stav bankovních sektorů obou zemí. Těmito kritérii jsou aktiva, pasiva, výsledek hospodaření, rentabilita, kapitálová přiměřenost a likvidita bank. Ve druhé části porovnávám bankovní sektory pomocí srovnání úvěrových a vkladových produktů, které nabízejí největší banky ČR a Běloruska. Ve třetí kapitole jsou vyhodnoceny bankovní systémy ČR a Běloruska na základě provedeného porovnání a popsány moţné cesty budoucího vývoje bankovních sektorů. V závěru práce uvádím rozdíly obou bankovních systémů, které povaţuji za nejvýznamnější. 6

Metodologie Mezi dominantní metody, které jsou vyuţité v této práci, patří popis, porovnání a vyhodnocení českého a běloruského bankovního systému. První kapitola představuje historický popis stanovení bankovního systému ČR a Běloruska. Dále je charakterizováno centrální a komerční bankovnictví dvou zemi. Druha kapitola představuje porovnání a analýzu vybraných kriterii. V první části kapitoly bankovní systémy byly porovnány z hlediska: struktury aktiv, struktury pasiv, výsledku hospodaření, rentability, kapitálové přiměřenosti a likvidity. Ve druhé části byly porovnány úvěrové a vkladové produkty vybraných českých a běloruských bank. Ve třetí kapitole byla shrnuta a vyhodnocena informace o bankovních sektorech ČR a Běloruska. Na základě závěrečné syntézy získaných poznatků se autor práce pokouší o predikci budoucího vývoje bankovního sektoru obou vybraných zemí V diplomové práci byl pouţit přepočet některých údajů v běloruských rublech na americké dolary, a to z důvodu lepšího porovnání. Pro tento přepočet byl pouţit kurz platný k 31. prosinci 2013, kdyţ americký dolar měl hodnotu 9500 BYR. Hodnota tohoto kurzu pochází z kurzů zveřejňovaných Národní bankou Běloruské republiky. 7

1. Struktura Bankovního systému ČR a Běloruska 1.1 Historický přehled vývoje bankovního systému ČR a Běloruska 1.1.1 Vývoje bankovního systému Běloruska Historie vzniku a vývoje bankovního systému Běloruska pochází od doby po Říjnové revoluci, kdyţ pobočky všech soukromých bank byly znárodněny a Rada lidových komisařů BSSR rozhodla o organizaci v Minsku oddělení státní banky RSFSR. Později byly otevřeny místní pobočky banky ve Vitebsku, Borisově, Bobruisku, Mogilevě. V souvislosti se vznikem SSSR byla v roce 1923 Státní banka RSFSR transformována do Státní banky SSSR, jejíţ součástí se stalo Běloruské oddělení státní banky. V letech 1923 1925 začaly v zemi působit celosvazové akciové banky: Prombank (Průmyslová banka), Celosvazová kooperativní banka a od roku 1936 Torgbanka (Obchodní banka). V těchto letech byl zformován systém místních bank. Za účelem soustředění dostupných finančních prostředků pro poskytování úvěrů zemědělcům byla uspořádána okresní zemědělská úvěrová sdruţení, která byla později přeměněna na Belselbank (Běloruská zemědělská banka).v těchto letech činnosti byla státní banka a specializované banky zcela podřízeny obnově a rekonstrukci národního hospodářství. V letech 1922 1924 byla provedena měnová reforma, vytvořen peněţní systém a Státní banka SSSR se stala emisním centrem a orgánem regulace peněţního oběhu. Zavádění stabilní měny mělo pozitivní dopad na růst výroby a ekonomiky vcelku. V předválečném roce 1940 fungovaly v Bělorusku 184 pobočky státní banky. Vzhledem k začátku Velké vlastenecké války bylo 25. června 1941 Běloruské oddělení Státní banky evakuováno do Tambova a v listopadu do Karagandy, v březnu 1942 se přestěhovalo do Gorkého a 9. září 1943 bylo usnesením Rady lidových komisařů SSSR uzavřeno. Po válce došlo k restrukturalizaci bankovního systému, specializované banky byly zrušeny a jejich funkce přeneseny do Státní banky a Stroibanky (Stavební banka). Od roku 1959 byl bankovní systém Běloruska zastoupen oddělením Státní banky SSSR a Promstroibanky SSSR (Průmyslová stavební banka). 8

Významná reorganizace bankovního systému byla provedena v roce 1987. Na území Běloruska zaloţily svá oddělení Vnešekonombanka (Banka pro zahraniční ekonomické činnosti), Sberegatelnogo banka (Spořitelna), Promstroibanka (Průmyslová stavební banka), Agroprombanka (Zemědělskoprůmyslová banka), Ţilsocbanka (Banka pro bydlení, komunální sluţby a sociální rozvoj) SSSR. Zásadně nová etapa v rozvoji bankovního systému začala, kdyţ Bělorusko získalo nezávislost. V prosinci 1990 byl přijat zákon "O Národní bance Běloruské republiky" a "O bankách a bankovní činnosti v Běloruské republice." Všechny bankovní instituce SSSR na území byly vyhlášeny za vlastnictví Běloruska. Na přelomu 80. a 90. let vznikají komerční banky na základě akciových společností a druţstev. Mezi nimi Belarusbank, Priorbank, Brestkombank, Kompleksbank a další. V roce 1991 se v Běloruské republice začal rozvíjet dvoustupňový bankovní systém, jehoţ součástmi jsou: 1) Národní banka Běloruské republiky; 2) komerční banky. V roce 1992 se Běloruská republika stala členem Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodní finanční korporace (IFC) atd. 1.1.2 Vývoje bankovního systému ČR Po první světové válce v Československu působilo 301 obchodních bank, ale při evropském poválečném hospodářském vývoji došlo k velkému počtu krachů a fúzí slabších bank. Po 11 letech existence státu zůstalo v českých zemích jen 114 bank, deset největších z nich: Ţivnobanka, Anglopragobanka, Česká eskontní banka, Česká banka Union, Česká průmyslová banka, Banka pro obchod a průmysl, Moravská banka, Agrární banka, Tatrabanka a Legiobanka. 9

V březnu 1919 byl po ukončení měnové odluky (rozdělení měny na měny dvě v souvislosti s rozdělením státu) zřízen Bankovní ústav při ministerstvu financí jako státní úřad, který převzal funkci emisního ústavu státu. V roce 1925 byla zřízena Národní banka československá, která 1. 4. 1926 zahájila svoji činnost. Národní banka československá působila na území celého Československa. Kromě ústředí a hlavního ústavu v Praze a Bratislavě měla 34 filiálek ve významnějších městech a 143 poboček. V období 30. let bankovní sektor pomáhal udrţovat rovnováhu státních financí zatěţovaných vojenskými výdaji na obranu proti nacistické agresi. Po druhé světové válce v roce 1945 došlo k přeměně Národní banky československé z akciové společnosti na veřejný ústav. Banka měla emisní funkci a řídila peněţní oběh uvnitř státu a styky se zahraničím. Po politickém převratu v únoru 1948 (k moci v Československu přišla komunistická strana, země se stala součástí sovětského bloku) byl proveden proces bankovní centralizace. Vládním usnesením ze dne 25. března 1948 se počet bank sníţil a byly vytvořeny dvě provozní banky: Ţivnostenská banka pro českou zemi a Slovenská Tatrabanka pro Slovensko. V červenci 1948 byla zřízena Investiční banka pro financování a kontrolu investic. Zákonem z 9. března 1950 byla zaloţena Státní banka československá (SBČS). Tímto bylo bankovnictví reorganizováno podle sovětského vzoru jediné banky, s principem centrálního řízení ekonomiky. SBČS byla emisní bankou státu, měla účast na sestavování hospodářského a finančního plánu státu, řídila platební styk s cizinou, poskytovala provozní úvěry a další bankovní sluţby státním podnikům atd. Vedle centrální banky působily na území Československa ještě Investiční banka, Ţivnostenská banka, Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna a Československá obchodní banka. Během roků 1956 1958 přišla vlna reformních myšlenek o decentralizaci bankovního systému, ale počátkem 60. byly politicky potlačeny, ale jen na krátkou dobu. V letech 1966 1968 snahy o reformu systému kulminovaly, ale znovu byly potlačeny po okupaci Československa sovětskou armádou v srpnu 1968. V roce 1988-1989 došlo ke změně politického reţimu, Československo bylo připraveno na reformy bankovního systému. Od 1. ledna 1990 postupně vzniká řada bank, které mají přispět 10

k rozvoji trţní ekonomiky. Vznikají banky v důsledku rozdělení Státní banky československé na centrální-emisní banku, dále Komerční banku, Investiční banku a Všeobecnou úvěrovou banku. Na akciovou společnost byla přeměněna Česká státní spořitelna v Českou spořitelnu, a.s. Vznikají nové banky se státní účastí Konsolidační banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka. V roce 1992 byly přijaty zákony, které přinesly zásadní změny pro bankovní systém: SBČS se stala nezávislou na výkonné moci státu, došlo k posílení bankovního dohledu, byl navýšen základní kapitál pro obchodní banky, všechny banky musely mít formu akciové společnosti, byl umoţněn vznik poboček zahraničních bank atd. V roce 1993 došlo k rozdělení Československa, které vedlo k oddělení měn a rozdělení jejich bankovních systémů. Dále došlo k rozdělení Státní banky československé na Českou národní banku a Národní banku Slovenska, vznikl tak samostatný český bankovní systém. Koncem roku 1993 existovalo v České republice 53 bank. 1.2 Centrální bankovnictví ČR a Běloruska 1.2.1 Národní banka Běloruské republiky Národní banka je centrální bankou a státním orgánem Běloruské republiky se sídlem v Minsku, která působí výhradně v zájmu země. Národní banka vykonává svou činnost v souladu s Ústavou Běloruské republiky, Bankovním kodexem, normativními právními akty prezidenta, Statutem Národní banky a dalšími právními předpisy. Řídícím orgánem Národní banky je bankovní rada. Počet členů rady, předsedu a samotné členy rady urči prezident republiky. V dnešní době se bankovní rada skládá z předsedkyně (N. Ermakova) a devíti členů. Zvláštní charakteristikou Běloruské národní banky je to, ţe je zodpovědná prezidentovi. Tato zodpovědnost zahrnuje 1 : prezident schvaluje stanovy Národní banky, jejich změny a (nebo) doplnění; prezident jmenuje předsedu a členy vedení národní banky; 1 Bankovní kodex Běloruské republiky, Část II, kapitola 4, článek 24 11

prezident stanoví auditorskou společnost pro provedení auditu činností Národní banky; prezident schvaluje účetní závěrky Národní banky. Dále jsou v Bankovním kodexu popsány primární cíle Národní banky 2 : ochrana a zajištění stability běloruského rublu, a to včetně jeho kupní síly a devizového kurzu vůči zahraničním měnám; zajištění stability bankovního systému Běloruské republiky; zajištění účinného, spolehlivého a bezpečného provozu platebního systému. Dosaţení zisku není primárním cílem Národní banky. Národní banka Běloruska má větší počet primárních cílů ve srovnání s ČNB, která má jeden hlavní cíl péči o cenovou stabilitu. Funkce Národní banky Běloruska jsou stejné s centrálními bankami v trţní ekonomice: emisní funkce Centrální banky emitují hotovostní peníze (bankovky a mince). Na rozdíl od České republiky nejsou v běloruském oběhu mince (přehled emitovaných bankovek viz příloha č. 1)). Za rok 2013 Národní banka vytiskla běloruské ruble v celkové hodnotě 3 300 mld. BYR (0,34 mld. USD). V nejbliţším čase vláda plánuje provést denominaci (měnová reforma, při níţ dochází ke sníţení nominální hodnoty platidel), pro tento účel centrální banka uţ vytiskla nové peníze; funkce vrcholného subjektu měnové politiky Národní banka společně s vládou Běloruska kaţdoročně ke dni 1. října předkládá prezidentovi základní směry měnové politiky na příští rok, které zahrnují: 3 stručnou charakteristiku stavu ekonomiky; předpověď hlavních ekonomických ukazatelů na příští rok; základní nástroje měnové politiky v příštím roce; zhodnocení a analýzu měnové politiky v běţném období; 2 Bankovní kodex Běloruské republiky, Část II, kapitola 4, článek 25 3 Bankovní kodex Běloruské republiky, Část II, kapitola 4, článek 27 12

opatření Národní banky na následující rok pro zlepšení bankovního systému, bankovního dohledu, finančních trhů a platebního systému. Základními směry měnové politiky Běloruska na rok 2014, podle vyhlášky prezidenta A.Lukašenka z 31. prosince 2013 roku, jsou: 1. Měnová politika musí udrţovat strategický záměr na udrţení cenové stability v ekonomice, jako základ pro hospodářský růst. 2. Cílem měnové politiky je sníţení inflace do 11 % (za rok 2013 inflace činila 16,5 %). Mezi instrumenty měnové politiky Národní banky patří: Diskontní sazba je základním instrumentem regulace úrovně úrokových sazeb na měnovém trhu, slouţí pro stanovení dalších úrokových sazeb. Běloruská národní banka, za účelem omezení inflace a udrţení atraktivních podmínek pro drţení finančních prostředků v rublech, nechává diskontní sazbu na úrovni 23,5 % (platná od 10. 06. 2013). Sazby pro operace na finančních trzích (lombardní sazba, REPO sazba, úrokové sazby swapových operací aj.) Tabulka č. 1: Operace Národní banky Běloruska a odpovídající sazby (12. 03. 2014). Operace Lhůta Sazba úvěr overnight 30,00 % swap overnight (domácí měna) 1 den depozit overnight 20,00 % lombardní úvěr (fixní sazba) 30,00 % swap (domácí měna) 30,00 % maximálně 7 dní lombardní úvěr (aukce) nejvýše 30 %, ale ne niţší nákup CP (REPO) neţ diskontní sazba (23,5 %) depozity (aukce) emise krátkodobých dluhových nejméně 20 %, ale méně neţ maximálně 3 měsíce CP Národní banky diskontní sazba (23,5 %) prodej CP (REPO) Zdroj: Národní banka Běloruska http://www.nbrb.by/statistics/prstavkinbrb/prstavki.asp 13

Úroveň povinných minimálních rezerv. Banky ze zákona musí převádět část získaných peněţních prostředků do povinných minimálních rezerv, které jsou evidovány Národní bankou. Výši těchto rezerv stanovuje Národní banka. Na rok 2014 v Bělorusku PMR činí: u vkladů fyzických osob vedených v domácí měně 0 %, u vkladů právnických osob vedených v domácí měně 9,0 %, u vkladů v cizí měně 13 %. Kursové intervence. V souladu s nařízením Národní banky Běloruské republiky z 20. srpna 2001 208 kurz rublu je tvořen na základě poptávky a nabídky deviz při minimální účasti v tomto procesu Národní banky pouze za účelem zabránit velkým výkyvům. Stanovení kurzu běloruského rublu k americkému dolaru a ruskému rublu se realizuje v aukci na burze na základě výsledků jeho upevnění, které spočívá v následujícím. Před aukcí banky podávají předběţné objednávky ke koupi či prodeji amerických dolarů a ruských rublů. Na počátku obchodování je kurz běloruského rublu k těmto měnám stanoven na úrovni z předchozího dne. Podle vypočtené cílové úrovně kurzu běloruského rublu Národní banka reaguje zvýšením nebo sníţením kurzu. Přitom účastníci mají právo podat další poţadavky na změny objemu nákupu nebo prodeje cizí měny v rámci dříve rezervovaných prostředků. V případě rozporu mezi celkovými objemy přijatých objednávek Národní banka vyrovná rozdíl nákupem nebo prodejem dolarů nebo ruských rublů. Uspokojení poţadavků účastníků probíhá pomocí stanoveného kurzu, který je přijatý za oficiální. Kříţové kurzy k jiným cizím měnám jsou vypočteny na základě údajů poskytnutých centrálními bankami nebo na základě informaci od agentur Reuters nebo Bloomberg. 4 funkce banky bank Centrální banka vede účty ostatním bankám, přijímá od nich vklady, poskytuje jim úvěry a provádí ve vztahu k nim a vzájemně mezi nimi platební, zúčtovací a další operace. 5 4 Národní banka Běloruska http://www.nbrb.by/statistics/rates/description.asp 5 REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6 14

funkce regulace a dohledu bankovního systému Hlavními cíli Národní banky v oblasti regulace a dohledu nad bankovním sektorem jsou zachování stability bankovního systému a ochrana zájmů vkladatelů a dalších věřitelů. Centrální banka určuje podmínky pro vstup do odvětví finančních sluţeb, pravidla činnosti bank atd. V Bělorusku se zformoval systém poţadavků pro banky zaloţený na světových zkušenostech a doporučeních Basilejského výboru. funkce banky státu Národní banka Běloruska vystupuje jako finanční zástupce vlády republiky, místních výkonných a správních orgánů v otázkách plnění rozpočtu a realizuje záměry vlády v měnové oblasti. funkce reprezentanta státu v měnové oblasti Centrální banka vystupuje jako reprezentant země, resp. její vlády v měnové oblasti. Členové nejvyššího vedení centrální banky se účastní zasedání mezinárodních institucí, mezinárodních konferencí a také jednání vlád na mezinárodní úrovni. Zástupci centrálních bank řady zemí vzájemně úzce spolupracují v měnových otázkách, koordinují postupy v měnové politice a často se vyslovují i k otázkám legislativy (především v bankovní sféře), rozpočtové a celní politiky, mezinárodního obchodu atd. 6 V průběhu let 2013 2014 byla Národní banka aktivně zapojena do práce s mezinárodními finančními institucemi. Během návštěv odborníků z MMF byla posouzena opatření Běloruska v hospodářské politice, provedeny konzultace v otázkách kurzového reţimu, schválen plán pro řešení kurzových omezení. Bělorusko také pokračuje ve splácení dluhu MMF (pět tranší úvěru v rámci programu stand-by v celkové výši 3,46 mld. USD Bělorusko dostalo od MMF během let 2009 2010, ke konci roku 2014 musí splatit úvěr a úroky). Skupina Světové banky provedla v roce 2014 program ocenění finančního sektoru Běloruska v oblasti mikrofinancování, leasingu, trhu Forex a také posouzení dopadů vstupu do WTO týkajících se bankovních sluţeb. Šestého června 2013 Světová banka přijala strategický plán pro Bělorusko na období let 2014 2017. V rámci této strategie bylo schváleno financování 6 REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6 15

projektů: zlepšení energetické účinnosti (90 mil. USD), vývoj systémů zásobováni vodou (90 mil. USD) atd. V rámci spolupráce s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj se uskutečnila řada schůzek s cílem prohlubování spolupráce EBRD s bankovním sektorem Běloruské republiky. Také pokračuje spolupráce Národní banky Běloruska v rámci SNS, EvrAzES (Euroasijské hospodářské společenství). 1.2.2 Národní banka České republiky Centrální bankou České republiky je Česká národní banka se sídlem v Praze, svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem o České národní bance a dalšími právními předpisy. ČNB se jako součást Evropského systému centrálních bank podílí na plnění jeho cílů a úkolů, a také jako součást Evropského systému dohledu nad finančními trhy spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiţ členy jsou guvernér (M. Singer), dva viceguvernéři a čtyři další členové bankovní rady. Česka národní banka a bankovní rada při plněni hlavního čile České národní banky a při výkonu dalších činnosti nesměji přijímat ani vyţadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu 7 Primárním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu, dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavni cil, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosaţení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného trţního hospodářství. 8 7 Zákon o ČNB, Část III, kapitola 9, článek 1 8 Zákon o ČNB, Část I, kapitola 2, článek 1 16

Funkce ČNB jsou stejné s funkcemi Národní banky Běloruska: emisní funkce V návaznosti na emisní plán a potřeby hotovostního oběhu ČNB objednává kaţdoročně u svých smluvních dodavatelů poţadované mnoţství českých bankovek a mincí. Výhradním dodavatelem bankovek je Státní tiskárna cenin Praha, s. p. Za rok 2013, podle roční zprávy o výsledku hospodaření ČNB, centrální banka odebrala 119 mil. kusů bankovek různých nominálních hodnot od Státní tiskárny, za coţ zaplatila 236 mil. Kč. Na dodávky mincí z obecného kovu a stříbrných a zlatých pamětních mincí v celkovém počtu 54 mil. kusů banka vynaloţila 176 mil. Kč, z toho 70 mil. Kč připadlo na mince z obecného kovu a 106 mil. Kč na dodávky pamětních mincí z drahých kovů. funkce vrcholného subjektu měnové politiky Hlavním úkolem měnové politiky ČNB je udrţování cenové stability. Toho banka dosahuje pomocí cílování inflace. ČNB se snaţí udrţet inflaci na úrovni 2 % s tolerančním pásmem ± 1 procentní bod. Pro dosaţení cenové stability banka vyuţívá standardní měnověpolitické nástroje, do kterých patří: Diskontní sazba je na úrovni 0,05 % od roku 2012. Sazby pro operace na finančních trzích (lombardní sazba, REPO sazba, úrokové sazby swapových operací aj.) Tabulka č. 2: Úrokové sazby ČNB (2. 11. 2012) Úrokové sazby sazba dvoutýdenní repo operace-2t repo sazba 0,05 % depozitní facilita-diskontní sazba 0,05 % marginální zápůjční facilita-lombardní sazba 0,25 % Zdroj:webová stranka ČNB www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html Vzhledem k tomu, ţe úrokové sazby v ČR jsou na úrovni technické nuly, se ČNB v závěru roku 2013 rozhodla vyuţít následný měnový instrument. Kursové intervence. O zahájení intervence rozhodla ČNB dne 7. listopadu 2013. Od tohoto data ČNB nakupovala na devizovém trhu zahraniční měnu v takovém rozsahu, aby dosáhla 17

poţadovaného uvolnění měnových podmínek, tj. oslabeni kurzu koruny vůči euru do blízkosti hladiny 27 CZK/EUR a následného zabránění posílení kurzu na úrovně, které by uţ nebylo moţné interpretovat jako poblíţ uvedené hladiny. Na intervenční nákupy ČNB vynaloţila celkem 200 miliard korun, které se následně kumulovaly v bilancích bank a spořitelních a úvěrních druţstev a navýšily jejich dlouhodobý systémový přebytek likvidity. Nadbytečnou likviditu pak tuzemské banky uloţily zpět do ČNB, a to prostřednictvím repo operací a depozitních facilit. 9 Úroveň povinných minimálních rezerv. Aktuální účinná míra povinných minimálních rezerv v Česku jsou 2 %, tato výše sazby je stejná se stanovenou sazbou Evropskou centrální bankou pro banky v Hospodářské a měnové unii. funkce banky bank ČNB jako banka bank vede účty obchodních bank, poskytuje úvěry bankám, provádí operace s cennými papíry s bankami a provádí regulaci a dohled. Také je v úloze věřitele poslední instance. funkce regulace a dohledu bankovního systému ČNB provádí dohled nad osobami působícími na finančním trhu, stanovuje pravidla s cílem ochránit stabilitu finančního systému, systematicky reguluje, dohlíţí a případně postihuje nedodrţování stanovených pravidel. Je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. V Česku je také zformován systém poţadavků pro banky zaloţený na doporučeních Basilejského výboru. funkce banky státu ČNB poskytuje státu a veřejnému sektoru na základě zákona o ČNB a zákona o rozpočtových pravidlech bankovní sluţby, vedení účtů a provádění platebního styku. funkce reprezentanta státu v měnové oblasti V rámci evropské spolupráce se ČNB čtyřikrát ročně účastní zasedání Generální rady Evropské centrální banky. Za rok 2013 byly projednány dokumenty o makroekonomickém, 9 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 2013. [online] ISBN 978-80-87225-50-9[cit. 2014-04-10] Dostupné z http://www.cnb.cz 18

měnovém a finančním vývoji ve světě a v EU, o fiskálním vývoji a limitech fiskální konsolidace v zemích EU, vývoji vnějších nerovnováh a fungování zemí v systému měnových kurzů ERM II. Zástupci ČNB se podíleli na práci 13 výborů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Evropská rada pro systémová rizika zhodnotila implementaci doporučení o poskytování úvěru v cizích měnách v ČR jako plně vyhovující. V rámci mezinárodní spolupráce odborníci z MMF uskutečnili misi v ČR, která konstatovala, ţe fundamenty české ekonomiky jsou silné, ale ekonomika se nachází uprostřed recese kvůli krizi v eurozóně. Také ČNB poskytla MMF uţ druhou bilaterální půjčku ve výši 1,5 mld. EUR pro posílení zdrojů MMF. 1.3 Komerční bankovnictví ČR a Běloruska 1.3.1 Komerční bankovnictví v Bělorusku Podle 70. článku Bankovního kodexu Běloruské republiky je banka komerční organizace, která je registrována způsobem stanoveným zákonem a která má na základě licence vydané Národní bankou výhradní právo provádět bankovní operace. Mezi bankovní operace vymezené bankovním zákoníkem Běloruska patří 10 : přijímání finančních prostředků od fyzických a(nebo) právnických osob na účty a(nebo) vklady; umisťování přijatých peněţních prostředků na vlastní jméno a účet za podmínek návratnosti a naléhavosti; otevírání a vedení účtů fyzických a právnických osob; otevírání a vedení účtů v drahých kovech; prováděni platebniho styku fyzických a právnických osob, včetně korespondenčnich bank; devizové operace; nákup a prodej drahých kovů za podmínek vymezených zákonem; 10 Bankovní kodex Běloruské republiky, Část I, kapitola 2, článek 15 19

přijímání drahých kovů ve formě vkladů; bankovní záruky; inkasování hotovostních peněţních prostředků, drahých kovů a dalších cenností; vydávání platebních karet; emise cenných papírů potvrzujících přijetí a umísťování peněţních prostředků ve formě vkladů (depozitů); faktoring; poskytování fyzickým a(nebo) právnickým osobám speciálních prostorů a(nebo) trezorů pro ukládání dokumentů a cenností (hotovost, cenné papíry, drahé kovy a drahé kameny atd.); přeprava hotovostních peněţních prostředků, drahých kovů a dalších cenností mezi bankami. Mimo tyto bankovní operace mohou banky provádět i další operace, a to operace s drahými kovy (operace s drahými kovy jsou regulované zvláštním zákonem), emise cenných papírů, operace s cennými papíry, leasingové operace, ručení, konzultační a informační sluţby. Banka v Bělorusku můţe být zaloţena jako akciová společnost otevřeného nebo uzavřeného typu (společnost, jejíţ akcie jsou rozděleny pouze mezi zakladatele nebo předem určené skupiny lidi, počet účastníků je stanoven zákonem, nemůţe přesahovat 50 členů) nebo jako unitární podnik (komerční organizace, která nemá právo na vlastnictví, majetek, který je upevněn za ní, je nedělitelný a nemůţe byt rozdělován podle vkladů). Podle zákona mohou být v Bělorusku zaloţeny jak univerzální, tak i specializované banky. Banka získává právo provádět bankovní operace ode dne obdrţení licence vydané Národní bankou. V této licenci jsou vymezeny bankovní operace, na jejichţ realizaci má banka právo, a také měna, ve které mohou být prováděny tyto bankovní operace. Národní banka udělí následující licence k provádění bankovních operací: všeobecná licence dává bance právo provádět v ní uvedené bankovní operace v běloruských rublech. Tato licence je vydána bance během státní registrace; 20

vnitřní licence dává bance právo provádět v ní uvedené bankovní operace v cizí měně na území Běloruské republiky. Vnitřní licence se vydává na ţádost banky, v průběhu nebo po státní registraci; rámcová licence dává bance právo provádět v ní uvedené bankovní operace v cizí měně na území Běloruské republiky a v zahraničí. Tato licence se vydává na základě ţádosti banky ne dříve neţ jeden rok po státní registraci; jednorázová licence dává právo provádět jednotlivou bankovní operaci v cizí měně; licence na přijímání vkladů od fyzických osob tuto licenci nemůţe banka získat dřív neţ po uplynutí dvou let po jejím zápisu do obchodního rejstříku a za podmínky její stabilní finanční situace. Další podmínkou pro získání této licence je, ţe banka musí mít vlastní kapitál minimálně ve výši odpovídající 10 milionům eur; licence na uskutečnění operací s drahými kovy tuto licenci nemůţe banka získat dřív neţ po uplynutí tří let po jejím zápisu do obchodního rejstříku. Je vydána na základě stejných podmínek jako licence na přijímání vkladů fyzických osob. K 1. lednu 2014 se bankovní sektor Běloruské republiky skládá z 31 bank. Ty lze rozdělit do dvou skupin: 4 státní banky (majoritním účastníkem na základním kapitálu banky je buď státní orgán, nebo státem vlastněná právnická osoba) Belarusbank, Belagraprombank, Belinvestbank, Belvneshekonombank, 27 bank se zahraniční účastí, 22 z nich s více jak 50 % zahraničního kapitálu, a v 7 z nich 100 % zahraničního kapitálu. V běloruském bankovním sektoru dominuje 5 komerčních bank: Belarusbank, Belagraprombank, BPS-Sberbank, Belinvestbank, Priorbank. Těmto pěti velkým bankám patři kolem 80 % celkových aktiv a celkového kapitálu bankovního systému. Největší z nich je Belarusbank, která v sovětských dobách byla zaloţena jako banka pro úspory, v dnešní době představuje kolem 40 % aktiv bankovního sektoru a více neţ 40 % vkladů fyzických osob. Souhrnný základní kapitál bank k 1. lednu 2014 činil 31 799 mld. BYR (3,34 mld. USD). Obrovský podil na základních kapitálech bank mají čtyři státní banky, které jsou uvedeny výše 78,6 %. 21

Tabulka č. 3:Podíly na ZK běloruských bank, podle původu zakladatelů Banky ZK Podíl na ZK (%) Státní Zahraniční 11 Jiné 100 % Státní Zahraniční Jiné 4 22 5 3,34 mld.usd 78,65 % 19,58 % 1,79 % Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. Podily na základních kapitálech běloruských bank mají osoby z Ruska, USA, Německa, Ukrajiny, Švycarska, Kazachstánu, Nizozemí, Íránu, Kypru, Lucemburska, Rakouska atd. Hodnocení od mezinárodních ratingových agentur na rok 2014 má sedm bank, pět bank rating od agentury Fitch Ratings, pět bank od Moody s Investors Service a čtyři banky od Standard & Poor s. Tabulka č. 4: Hodnocení běloruských bank podle mezinárodních ratingových agentur Banky Fitch Ratings Moody s Investors Service Standard & Poor s Rating Prognóza Rating Prognóza Dlouhé/krátké období Belarusbank B- negative B3 negative B-/C BelVEB bank B- negative - - B-/C BPS-Sberbank B- negative B1 negative B-/C Belagraprombank - -- B3 negative B-/C Belinvestbank B- negative B3 negative - Belgazprombank B- negative - - - MTBank - -- B3 negative - Zdroj:zpracováno autorem podle informace webových stránek ratingových agentur www.fitchratings.com, www.moodys.com, www.standardandpoors.com 11 Zahraniční banka banka s více jak 50% zahraničním kapitálem 22

Z tabulky je vidět, ţe se ratingové agentury shodují v hodnocení. Hlavní důvody pro nízký rating jsou zhoršení kvality bankovních aktiv, nízká likvidita v cizí měně při velkém mnoţství vkladů v cizí měně. Na území Běloruské republiky také existuje osm zastoupení zahraničních bank, včetně Ruské federace, Lotyšska, Německa: Сommerzbank АG (Německo), Rietumu Banka (Lotyšsko), Trasta komercbanka (Lotyšsko), UniCredit bank (RF), Rossijskij selskohoziajstvennyj bank (RF), Moscovskiy oblastnoi bank (RF), Alfa bank (RF), Mezhgosudarstvennyj bank (mezistátní banka mezinárodní finanční instituce, zaloţená v roce 1993 deseti zeměmi SNS). Podle zákona reprezentační společnosti zahraničních bank nejsou právnickými osobami a provádí svoji činnost na základě ustanovení, které bylo stvrzeno mateřskou bankou. Zastoupení těchto bank nemají právo provádět standardní bankovní operace s výjimkou reprezentace zahraniční banky, která ho zřídila, včetně poskytování konzultačních a (nebo) informačních sluţeb. 1.3.2 Komerční bankovnictví v České republice Banka v České republice podle zákona o bankách je akciová společnost se sídlem v ČR, která: přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry, má bankovní licenci. Kromě uvedených činností můţe banka vykonávat další činnosti, které jsou skoro stejné s bankovními operacemi vymezenými Bankovním zákoníkem Běloruska (viz. výše). 23

Pro udělení licence musí banka splnit předepsané podmínky, například výše základního jmění musí být vyšší neţ 500 mil. Kč. Předkládá také plán činnosti, finanční výhled, zajištění obezřetnosti, kontrolní mechanismy, kvalifikační předpoklady jejích vedoucích pracovníků a další povinné informace. Od vstupu ČR do Evropské unie (květen 2004) můţe provozovat svoji činnost také v jiných státech EU bez nutnosti získání licence dané země. V ČR v roce 2014 funguje 44 bank, 8 bank z nich s rozhodující českou účastí a 2 banky se státní účastí (Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka), ostatních 36 bank má rozhodující zahraniční účast. V českém bankovním sektoru dominují zahraniční vlastníci, kteří kontrolují více neţ 95 % aktiv. Dominantní postavení v českém bankovním sektoru mají 3 komerční banky: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka. Česká spořitelna je členem Erste Group (Rakousko), jednoho z předních poskytovatelů finančních sluţeb v sedmi zemích střední a východní Evropy z nichţ většina je členy Evropské unie. Celková aktiva banky za rok 2013 činí 855 879 mil. CZK, coţ tvoří 16,5 % aktiv bankovního sektoru ČR. Česká spořitelna získala v soutěţi Fincentrum titul Banka roku 2013 a podesáté v řadě ocenění Nejdůvěryhodnější banka roku. ČSOB je stoprocentní dceřinou společností KBC Bank NV. Jediným vlastníkem společnosti KBC Bank je KBC Group NV (obě společnosti sídlí v Bruselu v Belgii). Aktiva banky představují celkem 849 172 mil. CZK 16,3 % aktiv bankovního sektoru. Komerční banka je součástí mezinárodní skupiny Société Générale (Francie). Aktiva za rok 2013 863 980 mil.czk, coţ činí 16,6 % z celkových aktiv bankovního sektoru. Souhrnný základní kapitál bank k 1. lednu 2014 činil 94 309 mil. CZK. Podíl státu a českého kapitálu na ZK bank je nepatrně menší neţ 20 %. Podíl zahraničních subjektů na celkovém základním kapitálu českých bank je vice neţ 80 %. Hlavními vlastníky jsou státy a akcionáři z Evropské unie. Tři největší banky ČR mají hodnocení od mezinárodních ratingových agentur: od agentury Fitch Ratings, Moody s Investors Service a Standard & Poor s a na rozdíl od běloruských bank mají dobré hodnocení. 24

Tabulka č. 5: Hodnocení českých bank podle mezinárodních ratingových agentur Banky Fitch Ratings Moody s Investors Standard & Poor s. Service Rating Prognóza Rating Prognóza Dlouhé/krátké období Česká A negative A2 negative A/A-1 spořitelna Československá BBB+ stable A2 negative A/A-1 obchodní banka a.s. (ČSOB) Komerční A- negative A2 negative A/A-1 banka Zdroj: zpracováno autorem podle informace webových stránek bank www.csas.cz, www.csob.cz, www.kb.cz Na území České republiky působí více neţ 20 zastoupení zahraničních bank Ruské federace, Litvy, Německa, Rakouska, Francie, Slovinska, Švýcarska, Japonska: AB Bankas SNORAS (Litva), Credit Industriel et Commercial (Francie), VAS Chanty-Mansijská banka (RF), Nova Ljubljanska Banka (Slovinsko), SUMITOMO MITSUI BANKING CORPORATION (Japonsko) atd. 25

2. Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska podle vybraných kritérií 2.1 Porovnání bankovních systémů podle bilančních složek a vybraných ukazatelů obezřetného podnikaní 2.1.1 Struktura aktiv Aktiva banky objekty vlastnictví, které mají peněţní hodnotu. Důleţitým rysem bankovních aktiv je jejich ziskovost. Celkova aktiva bankovního sektoru Běloruska ke dni 1.ledna 2014 tvoří 392 625,9 mld. BYR, coţ je 38,9 mld. USD. Nejvýznamnější podíl ve struktuře aktiv připadá na úvěry poskytnuté klientům 67,29 %. Pohledávky za bankami tvoří 4,66 % celkových aktiv, cenné papíry 8,59 %. Tabulka č. 6: Strukt ura aktiv bankovního sektoru Běloruska ke dni 01. 01. 2014 Položka mld. BYR Podíl na celkových aktivech (%) pokladní hotovost 10 086,6 2,57 vklady u Národní banky 36 814,0 9,38 cenné papíry 33 738,7 8,59 pohledávky vůči bankám 18 299,9 4,66 pohledávky vůči klientům 264 196,2 67,29 DFM 1 542,3 0,39 DNM a DHM 12 551,9 3,20 ostatní aktiva 15 396,3 3,92 AKTIVA CELKEM 392 625,9 100,00 DFM dlouhodobý finanční majetek DNM a DHM dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Zdroj: zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. [online] Minsk 2014. [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://nbrb.by/publications/banksector/ Celková aktiva bankovního sektoru České republiky ke dni 1. ledna 2014 tvoří 5 200 284,3 mil.czk. Nejvýznamnější podíl ve struktuře aktiv připadá na úvěry poskytnuté klientům 48,34 %. Cenné papíry na druhém místě 20,70 % celkových aktiv, na třetím pohledávky vůči centrálním bankám 12,7 %. 26

Tabulka č. 7: Struktura aktiv bankovního sektoru ČR ke dni 01. 01. 2014 Položka mil. CZK Podíl na celkových aktivech (%) pokladní hotovost 41 631,8 0,80 pohledávky vůči centrálním bankám 660 907,0 12,70 cenné papíry 1 076 703,1 20,70 pohledávky vůči bankám 513 774,9 9,87 pohledávky vůči klientům 2 514 322,4 48,34 DFM 100 311,8 1,92 DNM a DHM 116 518,2 2,24 ostatní aktiva 176 115,1 3,38 AKTIVA CELKEM 5 200 284,3 100,00 DFM dlouhodobý finanční majetek DNM a DHM dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Zdroj: zpracováno autorem podle systému časových řad ARAD, dostupné z webových stránek ČNB www.cnb.cz Graf č. 1:Struktura aktiv běloruského a českého bankovního sektoru Český Běloruský Zdroj:zpracováno autorem Aktiva běloruského bankovního sektoru v přepočtu na české koruny tvoří 778 mld. CZK, coţ je mnohem niţší neţ aktiva českých bank 5 200,3 mld. CZK. Znamená to, ţe bankovní sektor ČR je rozvinutější, ale meziroční růst aktiv běloruských bank je mnohem vyšší, coţ svědčí o tom, ţe se běloruský bankovní sektor pomalu rozvíjí a je na cestě ke zlepšení svého 27

postavení. Aktiva českých bank vzrostla ve srovnání s rokem 2012 o 8,8 %, o rok dříve růst aktiv činil 3,7 %. Aktiva běloruských bank oproti roku 2012 vzrostla o 23 %, růst v předchozím roce byl také kolem 23 %. Především na růst aktiv má vliv nárůst pohledávek za klienty, v ČR o 6,5 %, v Bělorusku o 28,9 % za rok 2013. Tabulka č. 8: Sektorové členění pohledávek bank vůči klientům 2012 2013 změna Běloruské banky mld. BYR mld. BYR (%) Nefinanční podniky 72 596,1 89 017,9 22,6 Vládni instituce 98736,1 132 456,7 34,1 Domácnosti 41 220,8 55 034,9 33,5 České banky mld. CZK mld. CZK (%) Nefinanční podniky 835,4 867,1 3,8 Vládni instituce 61,5 57,5-6,4 Domácnosti 1 132,2 1 180,7 4,3 Zdroj : zpracováno autorem podle systému časových řad ARAD, dostupné z webových stránek ČNB www.cnb.cz a podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. [online] Minsk 2014. [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://nbrb.by/publications/banksector/ Z tabulky je vidět, ţe v Česku největší podíl na pohledávkách klientům mají domácnosti, v Bělorusku vládní instituce. Důvodem je to, ţe v běloruském bankovním sektoru dominují státní banky, které mají největší podíl na aktivech. Jedním z hlavních směrů státních bank je poskytování úvěrů pro různé vládni programy a aktivity. Ale objemy úvěrů pro domácnost a nefinanční podniky také zaznamenaly růst, především to je spojeno s tím, ţe banky postupně sniţují úrokové sazby. Růst objemu úvěrů pro domácnosti v ČR činil za rok 2013 4,3 %, o rok dříve 2,4 %, pro nefinanční podniky 3,8 %, za rok 2012 0,8 %. Důvody pro oţivení poskytování úvěrů v průběhu roku 2013 lze spatřovat v kombinaci více faktorů. Meziroční zvýšení dynamiky úvěrů poskytnutých jak domácnostem, tak nefinančním podnikům však můţe naznačovat 28

postupné zlepšování ekonomické situace, resp. rostoucí důvěru jednotlivých ekonomických subjektů v budoucí vývoj. 12 Naopak významný pokles přijatých bankovních úvěrů vykázal vládní sektor, o 6,4 %. 2.1.2 Struktura pasiv Sloţení a struktura bankovních pasiv ma přimý dopad na rozsah poskytovaných úvěrů a dalších aktivních operací komerčních bank, jakoţ i na výši příjmů ziskaných jejich uskutečněním. Pasiva se dělí na vlastni zdroje a zdroje cizí. Vlastní zdroje komerčních bank zpravidla představují malý podíl na celkových zdrojích. Je to v průměru kolem 10 %. Dominantní podíl mají zdroje cizí. Většinou je jejich podíl na celkových zdrojích kolem 70 %, některé banky však mohou dosahovat i 85 90 %. 13 Celková pasiva bankovního sektoru Běloruska ke dni 1.ledna 2014 tvoří 39 2625,9 mld. BYR, coţ je 38,9 mld. USD. Nejvýznamnější podíl ve struktuře pasiv připadá na klientské vklady 56,5 %. Závazky vůči bankám tvoří 4,66 % celkových pasiv, vlastní zdroje 13,9 %. Tabulka č. 9: Struktura pasiv bankovního sektoru Běloruska ke dni 01. 01. 2014 Položka mld. BYR Podíl na celkových pasivech (%) Vlastní zdroje 54 819,1 13,9 závazky vůči centrálním bankám 12 725,1 3,24 závazky vůči bankám 80 465,2 20,5 závazky vůči klientům 222 012,1 56,5 cenné papíry 19 235,9 4,8 ostatní pasiva 3 368,5 0,8 AKTIVA CELKEM 392 625,9 100 Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. Celková pasiva bankovního sektoru ČR ke dni 1.ledna 2014 tvoří 5 200,2 mld. CZK. Nejvýznamnější podíl ve struktuře pasiv připadá na klientské vklady 64,2 %. Závazky vůči bankám tvoří 11,5 % celkových pasiv, vlastní zdroje 11, 12 Ministerstvo financí České republiky. ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2013. Oddělení Analýzy finančního trhu. Květen 2014[online] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 13 KOROTKEVICH, A. I., OCHKOLDA I. I.chkolda I. I. Denezhnoe obrashhenie i kredit, uchebnoe posobie. Minsk: TetraSistems, 2008. ISBN 978-985-470-749-5 29

Tabulka č. 10: Struktura pasiv bankovního sektoru ČR ke dni 01. 01. 2014 Položka mil. CZK Podíl na celkových pasivech (%) Vlastní zdroje 608 922,2 11,7 závazky vůči centrálním bankám 1,3 0,0 závazky vůči bankám 598 121,6 11,5 závazky vůči klientům 3 340 068,1 64,2 cenné papíry 426 967,8 8,2 ostatní pasiva 226 224,2 4,3 AKTIVA CELKEM 5 200 284,3 100,00 Zdroj: zpracováno autorem podle systému časových řad ARAD, dostupné z webových stránek ČNB www.cnb.cz Dominantní sloţkou v pasivech běloruských a českých bank jsou závazky vůči klientům. Tabulka č. 11: Struktura závazků bank vůči klientům 2012 2013 změna Běloruské banky mld. BYR mld. BYR (%) Nefinanční 23 897,6 24 138,3 1,0 podniky Vládni instituce 9 514,7 10 065,1 5,7 Domácnosti 65 364,1 98 936,3 51,3 České banky mld. CZK mld. CZK (%) Nefinanční 716,0 776,7 8,5 podniky Vládni instituce 373,5 428,1 14,6 Domácnosti 1 770,3 1 812,2 2,4 Zdroj: zpracováno autorem V Bělorusku vklady domácností vzrostly o více neţ 50 %, především to je tím, ţe banky nabízejí dost vysoké úrokové sazby. Také obyvatelstvo preferuje depozita v cizí měně, protoţe má obavy ze znehodnocení domácí měny. Vklady ostatních subjektů za rok 2013 neukázaly velký růst. V českých bankách největší objem vkladů mají domácnosti, ale jejich meziroční růst je nevelký 2,4 procentních bodů na rozdíl od nefinančních podniků 8,5 %, které jsou na druhém místě v objemu vkladů. To můţe znamenat, ţe firmy zvyšují objem prostředků, které 30

by v případě hospodářského oţivení mohly pouţít k investicím v reálné ekonomice. Vklady vládního sektoru vzrostly o 14,6 %, ale v peněţním vyjádření to je malá částka 54,6 mld. CZK. 2.1.3 Hospodaření bankovních sektorů Celkový zisk bankovního sektoru Běloruska před zdaněním za rok 2013 je 6 823,1 mld. BYR. (7,2 mil. USD), oproti roku 2012 (6 181,1 mld. BYR) se zvýšil o 10 %. Rozhodujícím faktorem růstu zisku bylo zvýšení aktivních operací bank. Jak uţ bylo uvedeno, meziroční růst pohledávek vůči klientům činil 28,9 %. Objem úvěrů v Bělorusku roste rychlým tempem, kvůli nejistotě vývoje kursu domácí měny. Největší podíl na příjmech bankovního sektoru měly úrokové příjmy 3 079,1 mld. BYR, pak výnosy z poplatků a provize 1 897,8 mld. BYR. Celkový zisk bankovního sektoru ČR před zdaněním za rok 2013 činí 73,6 mld. CZK, coţ je o 4% méně oproti roku 2012 (76,7 CZK). Nejvýznamnější poloţkou zisku byly úrokové výnosy 105,5 mld. CZK, oproti roku 2012 (107,8 mld. CZK) klesly o 2,1 %. Výnosy z poplatků a provizí činily 37,0 mld. CZK, ve srovnání s předchozím rokem klesly o 0,7 %. K poklesu ziskovosti došlo kvůli nízkým úrokovým sazbám, které měly vliv na pokles úrokových výnosů, a kvůli sníţení výnosů z poplatků a provizí. Pokles zisku se bankám podařilo zmírňovat pomocí sniţování správních a ostatních nákladů. Graf č. 2 : Dynamika vývoje zisku v bankovním sektoru Běloruska 2011-2013(mld. BYR) 8,000.00 zisk 6,000.00 4,000.00 2,000.00 0.00 2011 2012 2013 úrokové přijmy výnosy z poplatků a provizí Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. 31

Graf č. 3: Dynamika vývoje zisku v bankovním sektoru ČR 2011 2013 (mld. CZK) 120 100 80 60 40 20 0 2011 2012 2013 zisk úrokové přijmy výnosy z poplatků a provizí Zdroj:zpracováno autorem podle Ministerstvo financí České republiky. ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2013 2.1.4 Rentabilita Rentabilita je poměr zisku k některému ukazateli charakterizujícímu činnost hospodářských jednotek. Měříme ji v procentech. 14 Rentabilita aktiv (ROA) vykazuje, do jaké míry se daří z dostupných aktiv generovat zisk. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje výnosnost vlastního kapitálu. Tabulka č. 12:Ukazatele rentability bankovního sektoru ČR a Běloruska Běloruské banky 2012 2013 změna ROA 1,8 % 1,9 % 0,1 % ROE Tier 1 12,7 % 13,8 % 1,1 % České banky ROA 1,3 % 1,1 % 0,2 % ROE Tier 1 20,4 % 16,2 % 4,2 % Zdroj:zpracováno autorem podle webové stránky ČNB www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukaza tele_tab05.html a Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. 14 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Praha, Červen 2004. Bankovní institut, a. s. ISBN 80-7265-035-1 32

Rentabilita běloruského bankovního sektoru má rostoucí trend, ziskovost aktiv roste, coţ je spojeno s celkovým růstem aktiv bank. Ale podle jednotlivých segmentů je vidět, ţe velké banky v Bělorusku nemají vysoký ukazatel rentability, má u nich klesající trend. To je tím, ţe čím větší je banka, tím sloţitější je ji řídit. Také na velké banky, které jsou v Bělorusku převáţně státní, mají negativný vliv zlevněné úvěry, které poskytují určitým skupinám obyvatelstva (viz. Hypoteční úvěry). Graf č. 4: Rentabilita běloruského bankovního sektoru podle segmentů ROA 5 4 3 2 1 0 Velké banky Střední banky Malé banky 2012 2013 ROE Tier 1 30 25 20 15 10 5 0 Velké banky Střední banky Malé banky 2012 2013 Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. Český bankovní sektor jako celek dosahuje poměrně vysoké rentability kapitálu Tier 1. Ale ta meziročně mírně poklesla o 4,2 procentního bodu a dosáhla 16,2 %. Jedním z obecných 33

vysvětlení můţe být navyšování kapitálu Tier 1 a pokles čisté úrokové marţe. Rentabilita aktiv také poklesla, a to o 0,2 procentního bodu. V českém bankovním sektoru rentabilita klesá výrazněji především u středních bank, pak u velkých. Jak vyplývá z grafu, zhoršení zaznamenaly všechny segmenty s výjimkou segmentu malých bank, jejichţ rentabilita však byla niţší ve srovnání s ostatními kategoriemi bank, a to dokonce záporná. To můţe také souviset s nedávným vstupem nových bank do tohoto segmentu, které i s ohledem na ţivotní cyklus svých aktivit mohou mít v prvních letech podnikání tendenci generovat negativní hospodářský výsledek. Graf č. 5: Rentabilita českého bankovního sektoru podle segmentů ROA 2 1.5 1 0.5 0-0.5-1 Velké banky Střední banky Malé banky 2012 2013 ROE 30 25 20 15 10 5 0-5 -10 Velké banky Střední banky Malé banky 2012 2013 Zdroj: zpracováno autorem podle webové stranky http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab06.html 34

2.1.5 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udrţovat, a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vloţili do banky sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, ţe banka bude schopná dostát svým závazkům. Hodnota kapitálové přiměřenosti by neměla klesnout pod 8 %. 15 Minimální výše kapitálové přiměřeností je stanovena podle pravidel Basilejského výboru bankovního dohledu (BASEL II). Od roku 2012 platí pravidla BASEL III, v zemích Evropské unie je přiměřenost kapitálu zvýšena na 9%. Plné zavedení pravidel BASEL III se týká aţ roku 2018. 16 Tabulka č. 13: Kapitálová přiměřenost bankovního sektoru ČR a Běloruska Běloruské banky 2012 2013 změna K. p. 20,8 % 15,5 % -5,3 % K. p. Tier 1 14,5 % 10,5 % -4,0 % České banky K. p. 16,4 % 17,0 % 0,6 % K. p. Tier 1 15,9 % 16,7 % 0,8 % Zdroj: zpracováno autorem podle webové stránky ČNB www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukaza tele_tab05.html a Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. V běloruském bankovním sektoru kapitálová přiměřenost má přijatelnou úroveň, ale meziročně se sniţuje. Důvodem toho je nárůst úvěrových operací a současně s tím sníţení vnitřních zdrojů kapitálu v důsledku zvýšení rezerv na pokrytí ztrát z úvěru. V případě pokračujícího klesání kapitálové přiměřenosti bude muset bankovní sektor přistoupit k významné rekapitalizaci, neboť kapitál bank klesne pod regulatorní minimum. 15 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Jak jsou na tom banky. [online]. 26. 02. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z https://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html 16 REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav.Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6 35

Český bankovní sektor disponuje dostatečně velkým kapitálovým polštářem a výrazně překračuje hranici minimálního ukazatele kapitálové přiměřenosti. To svědčí o naplňování cílů politiky obezřetného podnikání bank a jejich regulace ze strany ČNB. Podle ČNB české banky jsou v tuto chvíli schopny odolat velmi nepříznivé ekonomické situaci jak v zahraničí, tak i doma a ani v případě extrémního vývoje by jejich kapitálová přiměřenost neklesla pod regulatorní limit 8 %. 2.1.6 Likvidita Likvidita banky je schopnost banky vyplatit klientům jejich vklady na základě sjednaných podmínek. Potřeba likvidity souvisí se zvláštnostmi bankovního obchodu a s nejistotou týkající se vkladatelů a poptávky po úvěru. Banka je povaţována za likvidní, je-li kdykoli schopna pokrýt veškeré platební závazky ve stanovených lhůtách na základě podmínek, o nichţ se s klienty dohodla. Musí být schopna dostát svým závazkům a proměnit svůj dluh (vklady klientů) v pohotové peněţní prostředky. 17 Tabulka č. 14: Likvidita bankovního sektoru ČR a Běloruska 2012 2013 změna Běloruské banky Rychle likvidní aktiva/aktiva celkem 28,1% 26,8% -1,3% České banky Rychle likvidní aktiva/aktiva celkem 29,0% 30,6% 1,6% Zdroj:zpracováno autorem podle informace webových stránek ČNB http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab05.html a NBRB Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika Bankovní sektor ČR má větší podíl rychle likvidních aktiv na celkových aktivech, coţ znamená, ţe má vyšší schopnost dostát svým závazkům. Likvidní situace v ČR je velmi dobrá, a to zejména díky přebytku klientských depozit vůči poskytnutým klientským úvěrům. 17 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Praha, Červen 2004. Bankovní institut, a. s. ISBN 80-7265-035-1 36

Tak výborná likvidní pozice dává bankám prostor pro podporu úvěrové aktivity při ekonomickém oţivení. I kdyţ v Bělorusku ukazatel likvidity meziročně klesl, nachází se na přijatelné úrovni. Ke sníţení likvidity u běloruských bank pravděpodobně můţe docházet kvůli většímu poskytování dlouhodobých úvěrů při nedostatku zdrojů, které odpovídají splatnosti těchto úvěrů.. 2.2 Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska v oblasti bankovních produktů 2.2.1 Úvěrové produkty Mezi tradiční aktivity komerčních bank patří poskytování úvěrů, coţ vţdycky bylo a stále je hlavní činností pro dosaţení ziskovosti a stability jejich existence. Díky úvěru se objevila moţnost u fyzických a právnických osob významně sníţit čas na uspokojení svých obchodních a osobních potřeb. Úvěrové operace jsou nezbytné pro normální fungování ekonomiky. Úvěr má dvě hlavní funkce: redistribuční, prostřednictvím úvěru dočasné volné prostředky jedněch právnických a fyzických osob slouţí k uspokojení dočasných potřeb jiných právnických a fyzických osob. 37

emise bezhotovostních peněz, převod peněz z jednoho bankovního účtu na jiný dává moţnost sníţit hotovostní platby a zlepšit strukturu peněţního oběhu. 18 Úvěrové vztahy v ekonomice působí v souladu se základními principy úvěru: návratnost, naléhavost, hodnotnost, zajištěnost, účelovost, diferenciace. 19 Návratnost znamená nutnost vracet prostředky věřitelů po ukončení jejich uţívání dluţníkem. Dluţník nemůţe nakládat se získaným úvěrem jako s vlastním kapitálem, je povinen vrátit půjčené prostředky na účet věřitele, coţ mu dovoluje pokračovat ve své činnosti. Proces vratnosti je důleţitý jak pro věřitele, tak i pro dluţníka. Věřitel poskytuje úvěr jen proto, ţe očekává jeho zpětný přiliv. Dluţník musí vyuţívat získané prostředky tak, aby zajistil jejich včasnou návratnost a úvěrový vztah mohl pokračovat dál. Naléhavost předpokládá to, ţe dluţník splatí úvěr ne v libovolné době vhodné pro něho, ale v přesně stanovenou dobu podle úvěrové smlouvy. Kdyţ dluţník nebude splácet úvěr včas, věřitel mu můţe uloţit sankce. Hodnotnost úvěru vyjadřuje nutnost zaplatit věřitelům cenu za pouţívání úvěru. Cena úvěru = úroková sazba. Zajištění nutná ochrana zájmu věřitele, která ho ochrání proti moţným porušováním smluvních povinností dluţníkem. Zajistit úvěr lze pomocí ručitelů, kteří musí uspokojit nároky banky, jestliţe dluţník své závazky nesplní. Také lze zajistit úvěr pomocí zástavního práva k věci movité, nemovité, k obchodnímu podílu ve společnosti, k cenným papírům atd. Účelovost úvěru se pouţívá u mnohých úvěrových vztahů a vyjadřuje potřebu vyuţívat získané prostředky podle předem stanoveného cíle. Pomocí stanovení cílu úvěru věřitel můţe kontrolovat dodrţování podmínek smlouvy, kdyţ dluţník poruší stanovené podmínky, věřitel mu můţe uloţit sankce. Diferenciace úvěru znamená to, ţe výše úrokové sazby závisí na mnohých faktorech. Vliv na formování úrokové sazby mají jak makroekonomické faktory, tak i mikroekonomické faktory. 18 vlastní překlad ZHELEBA, B. N. Peníze, úvěr, banky. Minsk: MIU 2005 ISBN 978-5-406-03293 19 vlastní překlad ZHELEBA, B. N. Peníze, úvěr, banky. Minsk: MIU 2005 ISBN 978-5-406-03293 38

Obrázek č. 1:Faktory ovlivňující úrokovou sazbu Zdroj: zpracováno autorem Makroekonomické faktory Měnová politika zemí je především politika centrálních bank, které pomocí svých sazeb a operací na volném trhu ovlivňují mnoţství peněz v oběhu. Tím přispívají ke zvýšení nebo sníţení poptávky komerčních bank po úvěru. Inflace je důleţitém faktorem ovlivňujícím úrokovou sazbu. Kdyţ centrální banka chce sníţit inflaci, provádí restriktivní měnovou politiku, zpomaluje tempo růstu mnoţství peněz v oběhu a zvyšuje sazby. Důsledkem je to, ţe komerční banky mají vysoké úrokové sazby. Kdyţ centrální banka chce zvýšit míru inflace, provádí expanzivní měnovou politiku. Hospodářská fáze. Kdyţ ekonomika země je ve fázi recese, úrokové sazby mají tendenci ke sníţení, a naopak. Měnový kurz. Měnový kurz je vedle úrokové míry cenou, která ovlivňuje rozhodovací procesy nejširšího okruhu ekonomických subjektů. Zatímco ceny jednotlivých komodit obvykle ovlivňují chování relativně úzké skupiny subjektů, měnový kurs působí v otevřené 39