METODICKÁ P ÍRU KA PRO STUDENTY FEL VUT

METODICKÁ P ÍRU KA PRO STUDENTY FEL VUT P edm ty: - Právo a podnikání. - Právo pro podnikatele. ÚSTAVA ESKÉ REPUBLIKY zákon. 1 z roku 1993 - dokument nejvy í právní síly. Ústava m e být dopl ována a m n na pouze ústavními zákony. Sou ástí ústavního po ádku R je Listina základních práv a svobod, která není sou ástí ústavy. Vyhlá ené mezinárodní smlouvy, k jejich ratifikaci dal souhlas Parlament a jimi je eská republika vázána jsou sou ástí právního ádu. Stanoví-li mezinárodní smlouvy n co jiného ne zákon, pou ije se mezinárodní smlouva. Základní ustanovení Ústavy jsou obsa ena v láncích 1 a 14. Zdrojem ve keré moci je lid, který ji vykonává prost ednictvím orgán moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ka dý ob an m e init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. Zákonodárná moc R nále í Parlamentu, který je dvoukomorový. Jedná se o Poslaneckou sn movnu a Senát. Moc výkonnou vykonává prezident a vláda. Moc soudní je zastoupena soudní soustavou, kterou zastupují: Obvodní, okresní, krajské, m stské a vrchní soudy, poté v soustav soud nále í je t Nejvy í soud a Nejvy í správní soud, oba jsou v Brn. V Ústav je zakotven rovn Nejvy í kontrolní ú ad a eská národní banka a územní samospráva. Listina základních práv a svobod vychází z V eobecné deklarace lidských práv a byla vyhlá ena usnesením. 2 z roku 1993. Jednotlivá práva a svobody jsou za azeny následovn : Základní lidská práva svobody, politická práva, práva národnostních a etnických men in, hospodá ská, sociální a kulturní práva a právo na soudní a jinou ochranu. Státní symboly R: Velký státní znak, malý státní znak, vlajka prezidenta republiky (standarta), státní pe e a státní hymna. PRACOVNÍ PRÁVO Prameny: Zákoník práce (zákon. 262/2006 Sb. ve zn ní pozd j ích p edpis ). V 1 úprava vztah a vymezení pracovn právních vztah, které upravuje zákoník práce. 1/12

V 30 a následujících paragrafech je upraven postup p ed vznikem pracovního pom ru, co musí obsahovat pracovní smlouva a vznik pracovního pom ru. Pracovní smlouva musí obsahovat dle 34 druh práce, který má zam stnanec vykonávat, místo výkonu práce, kde má být práce vykonávána a den nástupu do práce. Tato smlouva musí být uzav ena písemn a zku ební dobu je mo né sjednat nejpozd ji v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. K této pracovní smlouv jsou sjednávány i dal í dodatky, které se týkají zejména odm ny za práci, dovolené a zru ení pracovního pom ru. 40 a následující uvád jí jaké mohou být zm ny pracovního pom ru. Je to p evedení na jinou práci, pracovní cesta a p elo ení, pop. do asné p id lení. 48 a následující uvádí, jakým zp sobem m e být rozvázán pracovní pom r, a to dohodou, výpov dí, okam itým zru ením, zru ením ve zku ební dob, uplynutím sjednané doby, smrtí zam stnance, odvoláním, skon ením povolení pro pobyt cizince na území eské republiky, i dal ími d vody uvedenými v 48. D vody pro to na základ m e být dána výpov ze strany zam stnance a zam stnavatele, zákaz výpov dí dané zam stnavatelem v ochranné dob, d vody kdy m e zam stnanec okam it zru it pracovní pom r, kdy dojde k hromadnému propou t ní zam stnanc je pak uvedeno v 50 a 63. Vý e odstupného a p ípad, kdy m e být odstupné vyplaceno je pak zakotveno v 67 a 68. Co se tý e dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní innosti), pak toto je zakotveno v 74 a 77. V 81 a 99 je popisováno, jakým zp sobem m e být upravena pracovní doba a doba odpo inku. Co se tý e odm ování za práci a úprava dal ích odm n, pak toto je zakotveno v 109 a 150. Na tyto paragrafy pak navazují ustanovení, která se týkají poskytování cestovních náhrad. SPRÁVNÍ PRÁVO Prameny: Správní ád (zákon. 500/2004 Sb. ve zn ní pozd j ích p edpis ). Správní ád upravuje postup správních orgán p i vy izování v cí a zále itostí na základ pravomocí, které mu byly sv eny zákonem. Správní ízení je pak postup správního orgánu za ú elem vydání rozhodnutí, kterým se v ur ité v ci zakládají, m ní nebo ru í práva nebo povinnosti jmenovit ur ené osoby a nebo jím se v ur ité v ci prohla uje, e taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá. P íslu nost správních orgán je daná v cn a místn. Co se tý e vyjmenování místní p íslu nosti, pak toto je uvedeno v 11 trestního ádu. Samotné správní ízení je zakotveno v 9 a následujících správního ádu. Co se tý e ú astník ízení a jejich zastoupení v etn zp sobu provád ní jejich úkon, tak na toto je odkázáno v 27 a 38 správního ádu. 2/12

Co se tý e samotného rozhodnutí, tak nále itosti rozhodnutí jsou zakotvená v 68 správního ádu, jako i zp sob jakým je rozhodnutí vydáváno a kdy nastává právní moc a vykonatelnost rozhodnutí. V 77 správního ádu je pak uvedeno co to je nicotné rozhodnutí. V hlav VIII. správního ádu je pak uvedeno jakým zp sobem se vede odvolací ízení v etn lh t pro podání odvolání. V hlav X. správního ádu je pak uveden zp sob, jakým se vede obnova ízení a je vydáno úpln nové rozhodnutí. V hlav XI. správního ádu je pak uvedena samotná exekuce a zp sob provád ní exekuce exeku ním správním orgánem. SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ Prameny: Soudní ád správní (zákon. 150/2002 Sb. ve zn ní pozd j ích p edpis ). Tento zákon v obecných ustanoveních ( 1 a 3) upravuje pravomoc a p íslu nost soud, které jednají a rozhodují ve správním soudnictví a postup soud, ú astník ízení a dal ích osob ve správním soudnictví. Dle 4 tohoto zákona ve správním soudnictví rozhodují soudy v p esn vymezených otázkách, které jsou v tomto paragrafu uvedeny. V samotném 11 je odkazováno na nejvy í správní soud, který se nachází v Brn a tento soud se skládá z p edsedy soudu, místop edsedy soudu, p edsed kolegií, p edsed senát a dal ích soudc. Z eho se skládá ka dý senát i roz í ený senát je uvedeno v 16 tohoto zákona. Co se tý e samotného ízení ve správním soudnictví, tak o tomto pojednává hlava I. tohoto zákona. V hlav II. je zakotveno zvlá tní ízení o alob proti rozhodní správního orgánu. Jakým zp sobem je rozhodováno v p ípad kompeten ního sporu, tak toto je zakotveno v 97 tohoto zákona. Kasa ní stí nost je opravným prost edkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jím se ú astník ízení, z n ho toto rozhodnutí vze lo nebo osoba zú astn ná na ízení domáhá zru ení soudního rozhodnutí - viz 102 tohoto zákona. D vody, pro kterou je mo né podat kasa ní stí nost jsou uvedeny v 103 tohoto zákona a naopak d vody pro které je nep ípustná a nep ijatelná kasa ní stí nost jsou uvedeny v 104, 104a. STAVEBNÍ ÁD Prameny: Stavební zákon - zákon o územním plánování a stavebním ádu. 50/1976 Sb., ve zn ní pozd j ích p edpis. Stavební ád je upraven v ásti druhé tohoto zákona. 3/12

V oddíle 4 - Povolování staveb, zm n staveb a udr ovacích prací je uvedeno následující: Stavby, jejich zm ny a udr ovací práce na nich lze provád t jen podle stavebního povolení nebo na základ ohlá ení stavebnímu ú adu. V 55 a násl. tohoto zákona je uvedeno u jakých inností je pot eba stavební povolení, kdy sta í pouze ohlá ení stavebnímu ú adu a u jakých staveb i úprav se nevy aduje ani stavební povolení ani ohlá ení. Ohlá ení stavebnímu ú adu: U drobných staveb i u stavebních úprav, kterými se nem ní vzhled stavby, nem ní se zp sob jejího u ívání nebo se nezasahuje do nosných konstrukcí se provádí p edem písemn p ed zapo etím staveb i úprav stavebnímu ú adu. Za den ohlá ení se pova uje den, kdy ohlá ení bylo podáno u stavebního ú adu. V p ípad, e se jedná o stavební úpravy i udr ovací práce na stavb, která je kulturní památkou, p ikládá stavebník k ohlá ení stanovisko orgánu státní památkové pé e. ádost o stavební povolení: Podává stavebník u stavebního ú adu spole n s p edepsanou dokumentací (stavebník musí prokázat, e je vlastníkem pozemku nebo stavby i, e má právo k pozemku a oprávn ní stav t na stavb ). Ú astníci stavebního ízení: Stavebník a dal í osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemk m a stavbám na nich, v etn osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemk m a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením p ímo dot ena. U staveb provád ných svépomocí je ú astníkem stavebního ízení také osoba, která bude odborn vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor. Ú astnící stavebního ízení v ak nejsou nap. nájemci byt nebo nebytových prostor. Stavební ízení: Stavební ízení se zahajuje na základ ádosti, kterou adatel p edlo il stavebnímu ú adu spolu s dokumentací. Pokud nebylo v e p edlo eno tak, aby mohlo být zahájeno ízení, vyzve stavební ú ad adatele k dopln ní ádosti nebo k p edlo ení ádné dokumentace. Poté dojde k tomu, e stavební ú ad oznámí zahájení ízení dot eným orgán m statní správy a v em známým ú astník m a na ídí ústní jednání spojené s místním et ením. V této fázi mohou v ichni uplat ovat námitky. Od místního et ení m e být upu t no v p ípad, e stavební ú ad zná dostate n pom ry na staveni ti a v ádosti je zcela patrné, jak má vypadat posuzovaná stavba. Dle 62 tohoto zákona zkoumá stavební ú ad nap. zda dokumentace spl uje podmínky územního rozhodnutí, zda spl uje po adavky, které se týkají ochrany ivotního prost edí, ochrany zdraví a ivota, zda je zaji t na komplexnost a plynulost výstavby, kým bude provád na stavba, k emu bude slou it stavba atd. Stavební povolení: Stavební povolení se vydává na dobu dvou let a v n m stavební ú ad stanovuje závazné podmínky pro provedení a u ívání stavby. Stavební ú ad m e na ádost stavebníka povolit zm nu stavby je t p ed jejím dokon ením. 4/12

Kolaudace staveb: Dokon enou stavbu, pop. její ást, která je schopná samostatného u ívání nebo tu ást stavby, na které byla provedena zm na nebo udr ovací práce, pokud vy adovaly stavební povolení, lze u ívat jenom na základ kolauda ního rozhodnutí. Kolauda ní ízení: Provádí ho stavební ú ad, který vydal stavební povolení. Ú astníci kolauda ního ízení jsou - stavebník, vlastník stavby, u ivatel i provozovatel. Podkladem pro kolauda ní ízení je návrh stavebníka, který je podán písemn a dále dokumentace, která byla p edlo ena k vydání stavebního povolení pop. dokumentace k zm nám stavby p ed dokon ením. V samotném kolauda ním ízení stavební ú ad zkoumá zejména zda stavba byla provedena podle p edlo ené stavební dokumentace, zda skute né provedení stavby nebo jejího u ívání nebude ohro ovat ve ejné zájmy, ivotní prost edí, zdraví osob. Samotným kolauda ním rozhodnutím se povoluje u ívání stavby k ur enému ú elu. V p ípad, e má být stavba u ívána jako provozovna je kolauda ní rozhodnutí osv d ením, e provozovna je zp sobilá k provozu. Stavební ú ad m e na ádost stavebníka vydat asov omezené povolení k p ed asnému u ívání stavby p ed jejím úplným dokon ením, pokud to nemá podstatný vliv na u ivatelnost stavby a nebude p ed asné u ívání ohro ovat bezpe nost a zdraví osob. Pokud by n kdo cht l u ívat stavbu k jinému ú elu ne je stanoveno v kolauda ním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení, musí po ádat stavební ú ad o zahájení ízení, které se bude zabývat zm nou v u ívání stavby. Státní stavební dohled: Státní stavební dohled zaji uje ochranu ve ejných zájm, práv a právem chrán ných zájm právnických a fyzických osob. Orgány státního stavebního dohledu jsou pov ení pracovníci stavebního ú adu, ale i obcí, které nejsou stavebními ú ady. V ásti t etí tohoto zákona jsou upraveny sankce za p estupky ob an proto stavebnímu ádu a vý e pokud, která hrozí právnickým nebo fyzickým osobám za poru ení p edpis. ást tvrtá tohoto zákona se zabývá vyvlastn ním pozemk staveb, podmínkami a cílem vyvlastn ní. Samotné stavební ú ady jsou vyjmenovány v 117 tohoto zákona. Co se tý e vymahatelnosti pokut a pln ní povinností z tohoto zákona, pak je postupováno ve smyslu správního ádu, stejn tak v p ípadech opravných prost edk proti rozhodnutím p íslu ných orgán m viz vý e. AUTORSKÉ PRÁVO Prameny: Autorský zákon (zákon. 121/2000 Sb. ve zn ní pozd j ích p edpis ). P edm t úpravy tohoto zákona - zákon upravuje: Práva autora k jeho autorskému dílu. Práva související s právem autorským. Právo po izovatele k jím po ízené databázi. Ochranu práv podle tohoto zákona. Kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským. 5/12

P edm tem práva autorského je podle toto zákona dílo literární a jiné dílo um lecké a dílo v decké, které je jedine ným výsledkem tv r í innosti autora a je vyjád eno v jakékoli objektivn vnímatelné podob, v etn elektronické podoby, trvale nebo do asn bez ohledu na jeho rozsah, ú el nebo význam. Za dílo se pova uje té po íta ový program, pokud je autorovým vlastním du evním výtvorem. Dal í specifikace je uvedena v 2 tohoto zákona. Výjimky z ochrany podle práva autorského ve ve ejném zájmu jsou uvedeny pak v 3 tohoto zákona. Autorem podle tohoto zákona je fyzická osoba, která dílo vytvo ila. V 6, v 7 a v 8 tohoto zákona je e ena otázka zákonné domn nky autorství, co je to anonym a co je to pseudonym a kdo jsou to spoluauto i. Vznik a obsah autorského práva je e en v 9 a 10 tohoto zákona. Co se tý e osobnostních práv, tak má autor p edev ím právo rozhodnout o tom, jak bude jeho dílo zve ejn ni, dále má právo na nedotknutelnost svého díla, po jeho smrti si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu. Dal í osobnostní práva jsou pak vyjmenována v 11 tohoto zákona. Mezi majetková práva autora nále í právo dílo u ít tak, e dílo bude rozmno ováno, autor má právo na roz i ování originálu nebo na rozmno eniny díla. Je zde zahrnuto právo na pronájem originálu nebo rozmno eniny díla, právo na p j ování originálu nebo rozmno eniny díla, právo na vystavování originálu nebo rozmno eniny díla a právo na sd lování díla ve ejnosti. Mezi jiná majetková práva nále í pak právo na odm nu p i op tném prodeji originálu díla um leckého ( 24 tohoto zákona) i právo na odm nu v souvislosti s rozmno ováním díla pro osobní pot ebu a vlastní vnit ní pot ebu ( 25 tohoto zákona). Co se tý e trvání majetkových práv, tak jednotlivé doby jsou uvedeny v 27 tohoto zákona. výjimky a omezení práva autorského jsou rozvedeny v 29 tohoto zákona. 30 a následující paragrafy se zabývají otázkou volného u ití díla a zákonné licence. V dílu 5 tohoto zákona po ínaje 40 je e ena ochrana práva autorského. Ochrana autora, do jeho práva bylo neoprávn n zasa eno nebo jeho právu hrozí neoprávn ný zásah se tedy m e domáhat zejména ur ení svého autorství, zákazu ohro ení svého práva, v etn hrozícího opakování, zákaz neoprávn né výroby jeho díla, zákaz neoprávn ného dovozu nebo vývozu originálu jeho díla, má právo na odstran ní následk zásahu do práva, na poskytnutí p im eného zadostiu in ní za zp sobenou nemajetkovou újmu atd. V tomto zákon je v oddíle 1 upraveno to co je nazýváno licen ní smlouvou a jaké musí mít licen ní smlouva nále itosti, jaký je rozdíl mezi výhradní a nevýhradní licencí, a jak je e ena odm na za poskytnutí licence (viz 46 a 57 tohoto zákona). V díle 7 jsou e ena zvlá tní ustanovení o zam stnaneckých dílech, kolektivních dílech, kolních dílech, dílech vytvo ených na objednávku a v sout ních dílech. 63 se týká audiovizuálního díla a jeho výrobce - re iséra. Po íta ové programy jsou chrán ny jako dílo literární a práva autora t chto program, pop. omezení rozsahu t chto práv je zakotveno v 66 tohoto zákona. V hlav II. jsou zakotvena práva související s právem autorským - práva výkonného um lce k um leckému výkonu a práva rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání. 6/12

V hlav V. a VI. tohoto zákona je e en soub h ochrany práva autorského s ochranou stanovenou zvlá tními právními p edpisy (zákon o ochran hospodá ské sout e) a správními delikty - p estupky, kterých se dopustí ten, kdo neoprávn n zasahuje do práva autorského i neoprávn n u ije autorské dílo, um lecký výkon, zvukový i zvukov obrazový záznam atd. TRESTNÍ PRÁVO Prameny: Trestní zákoník (zákon. 40/2000 Sb. ve zn ní pozd j ích p edpis ). Trestní ád (zákon. 141/1961/ Sb. ve zn ní pozd j ích p edpis ). Trestní zákoník: V hlav I. je vymezena p sobnost trestních zákon a v hlav II. pak trestní odpov dnost. Dle 1 tohoto zákona dle zákazu retroaktivity je in trestný, jen pokud jeho trestnost byla stanovena zákonem d íve ne byl spáchán. Dle 13 tohoto zákona je trestným inem protiprávní in, který trestní zákon ozna uje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákon. K trestní odpov dnosti za trestný in je t eba úmyslného zavin ní, nestanoví li trestní zákon výslovn, e posta í zavin ní z nedbalosti. Dle 14 jsou trestné iny rozd leny na p e iny a zlo iny. V následujících paragrafech je pak e ena otázka zavin ní a zvlá p it ující okolnosti. Mezi okolnosti, které vylu ují protiprávnost inu pat í: - Krajní nouze - Nutná obrana - Svolení po kozeného - P ípustné riziko - Oprávn né po ití zbran (viz 28 a 32 trest. zákona). Hlava IV. e í zánik trestní odpov dnosti a v hlav V. jsou uvedeny druhy trestních sankcí a obecné zásady pro jejich ukládání. V 43 je uveden rozdíl mezi úhrnným a souhrnným trestem. Trestní ád: -------------- Podle 1 trest. ádu je jeho ú elem upravit postup orgán inných v trestním ízení tak, aby trestné iny byly nále it zji t ny a jejich pachatelé podle zákona spravedliv potrestáni. Dle 2 tohoto zákona je pot eba dodr ovat základní zásady trestního ízení, a to: Nikdo nem e být stíhán jinak ne ze zákonných d vod a zp sobem, který stanový tento zákon. Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti n mu se vede trestní ízení, hled t, jako by byl vinen (tzv. presumpce neviny). Ostatní zásady jsou uvedeny v dal ích odstavcích tohoto paragrafu. 7/12

V hlav II. trestního ádu je e ena pravomoc a p íslu nost soudu. Co se tý e osoby obhájce a kdy je nutná obhajoba, tak na toto odkazují 35 a 36 trestního ádu. V hlav III. trestního ádu jsou pak zakotvena obecná ustanovení o tom, jak probíhá trestní ízení a jaké jsou p i tom in ny úkony. Zp soby dokazování jsou zahrnuty v 89 a následujících. V hlav VI. je zahrnut zp sob rozhodování a v následující hlav VII. pak opravné prost edky proti rozhodnutí. Oddíl druhý a sedmý trestního ádu upravuje postup soudu p i zahájení hlavního lí ení a po vydání rozhodnutí. Co se tý e opravných prost edk, tak tyto jsou e eny v 245 a následujících trestního ádu. Co se tý e mimo ádných opravných prost edk, co je dovolání a p ípustnost tohoto dovolání, pak na toto odkazuje 265a. Dal ím mimo ádným opravným prost edkem je obnova ízení, kdy podmínky obnovy a zp sob podání návrhu na povolení obnovy e í 278 a následující. Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jím byl poru en zákon nebo které bylo u in no na podklad vadného postupu ízení, m e ministr spravedlnosti podat u Nejvy ího soudu stí nost pro poru ení zákona (viz 266 trestního ádu a následující). V hlav XX. jsou pak e eny zvlá tní zp soby ízení: - ízení ve v cech mladistvých - ízení proti uprchlému V hlav XXIII. je zakotveno v e co se týká ud lení milosti a pou ití amnestie. V hlav XXIV. je upraven právní styk s cizinou. IVNOSTENSKÝ ZÁKON Zákon 455/1991 Sb. ve zn ní pozd j ích p edpis. V 2 a v 3 je uvedeno co je pokládáno za ivnost podle tohoto zákona a co ivností není. V následujícím 5 je zakotveno kdo m e provozovat ivnost. V 6 jsou zakotveny v eobecné podmínky pro provozování ivnosti: - U fyzických osob je to: - dosa ení v ku 18 let - zp sob k právním úkon m - bezúhonnost V 8 jsou uvedeny p eká ky v provozování ivnosti. Dle 9 jsou rozd leny ivnosti na: - ohla ovací, které sm jí být provozovány na základ ohlá ení 8/12

- koncesované, které sm jí být provozovány na základ koncese V 10 je zakotven zp sob vzniku ivnostenského oprávn ní. V hlav I. ásti druhé tohoto zákona jsou uvedeny druhy ivností ohla ovacích, kterými jsou: - ivnosti emeslné - ivnosti vázané - ivnosti volné V echny tyto ivnosti jsou uvedené v p ílohách 1 a 3 tohoto zákona. V ásti tvrté tohoto zákona je uveden zp sob vzniku, zm ny a zániku ivnostenského oprávn ní. V 60 je uvedeno co je to ivnostenský rejst ík, e správcem tohoto rejst íku je ivnostenský ú ad R a provozovateli pak jednotlivé ivnostenské ú ady, obecní a krajské. V odstavci 2 tohoto 60 je uvedeno co se do tohoto rejst íku zapisuje. ást pátá tohoto zákona se zabývá ivnostenskou kontrolou a právními delikty, které vzniknou v souvislosti s nedodr ením povinností vznikající podnikatel m dle tohoto zákona. Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou vyjmenovány v 62 a 63. OB ANSKÉ PRÁVO Prameny: Ob anský zákoník (zákon. 89/2012 Sb.) V obecné ásti v Hlav I. je upraven p edm t úpravy a její základní zásady, co je to soukromé právo, jak jsou chrán ná soukromá práva a v 9 a 11 tohoto zákona je uvedeno co upravuje ob anský zákoník. Je to osobní stav osob a dále, e soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se ídí ob anským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní p edpisy. K zvyklostem lze hled t jen tehdy, dovolává-li se jich zákon. Dále v tomto zákon jsou specifikovány osoby fyzické a právnické v Hlav II., je zde rozvád no, kdy je osoba zp sobilá mít práva a povinnosti v mezích právního ádu, co je to svéprávnost. V díle 2, v oddílu 1, jsou obecná ustanovení o fyzických osobách i co se tý e prokazování smrti lov ka, nov upravené zm ny pohlaví, zletilosti, p iznání svéprávnosti. V dal ím oddíle jsou pak upravena podp rná opat ení p i naru ení schopnosti zletilého právn jednat. V oddíle 3, je e ena nezv stnost osoby, v oddíle 4, domn nka smrti a v oddíle 5, jméno lov ka a jeho bydli t a jeho ochrana. V oddíle 6, je e ena osobnost lov ka, jeho ochrana, v etn v ech jeho p irozených práv. Nov jsou zakotvena v 104 práva lov ka p evzatého do zdravotnického za ízení bez jeho souhlasu, ochrana lidského t la po smrti a nakládání s ástmi lidského t la, a to v 111 a 117. 9/12

V díle 3, jsou ustanovení o právnických osobách, kde jsou tyto právnické osoby registrovány, jak právnické osoby vznikají, jaké mají orgány, kdo za n jedná, jaký je jejich ú el. Ve své obecné ásti je poukazováno v 1 a násl., co je to soukromé právo a e ka dé ustanovení tohoto práva lze vykládat jenom ve shod s listinou základních práv a svobod a ústavním po ádkem v bec. V 3 je uvedeno, e toto právo chrání d stojnost a svobodu lov ka a jsou zde zakotveny zásady na kterých spo ívá toto právo (Tyto zásady op t vycházejí z listiny základních práv a svobod.). Hlava V. se zabývá právními skute nostmi. Je zde popsáno, e ka dé právní jednání, které lze jednat konáním nebo opomenutím, výslovn nebo jinak vyvolává právní následky, které jsou v n m vyjád eny, nebo plynou ze zákona, dobrých mrav i zvyklostí. Právní jednání musí obsahem a ú elem odpovídat dobrým mrav m i zákon m. V 548 a 549 je uvedeno, e vznik, zm nu nebo zánik práv lze vázat na spln ní podmínky, p i em je specifikováno o jaké podmínky se m e jednat. V 551 a násl. je pak uvedeno, kdy se nejedná o právní jednání a co to je zdánlivé právní jednání. V 559 a násl. jsou uvedeny formy právních jednání a dále pak d vody neplatnosti právních jednání. V díle 2, je uvedeno co to jsou právní události. V 601 a 608 je uvedeno jakým zp sobem se po ítá as (lh ty pro vznik a zánik práv a povinností). V díle 3, je uvedeno co to je proml ení a prekluze, jak dlouho trvá proml ecí lh ta, kdy za íná b et proml ecí lh ta. OBCHODNÍ PRÁVO Prameny: Zákon. 90/3012 Sb., o obchodních spole nostech a dru stvech (zákon o obchodních korporacích). Dle tohoto zákona jsou obchodními korporacemi obchodní spole nosti a dru stva. Dru stvy jsou dru stvo a evropská dru stevní spole nost. Ve ejná obchodní spole nost a komanditní spole nost jsou osobními spole nostmi a mohou být zalo ena jen za podnikatelským ú elem, nebo za ú elem správy vlastního majetku. Spole nost s ru ením omezeným a akciová spole nost jsou kapitálové spole nosti. Ustanovení ob anského zákoníku o spolcích se pou ijí na obchodní korporace jen stanoví-li to zákon. 10/12

Spole níkem podle Hlavy I. tohoto zákona se rozumí i len dru stva. Dle 6 tohoto zákona musí mít v dy jednání, která týkají zalo ení, vzniku, zm ny nebo zániku obchodní korporace písemnou formu s ú edn ov enými podpisy. Toto se v ak nevztahuje na rozhodnutí nejvy ího orgánu obchodní korporace. V 8 a násl. je popsán postup p i zalo ení obchodní korporace a zp sob jakým vzniká obchodní korporace. V 25 a 43 je popsán popis p evodu vlastnického práva a v e co se týká základního kapitálu obchodních korporací. Pravidla jednání len orgán jsou pak zakotvena v 51 a 70. V 71 se popisuje kdo je vlivnou osobou v obchodních korporacích a kdo je ovlivn nou osobou a v 74 kdo je ovládající a ovládanou osobou. Co se tý e neplatnosti obchodní korporace a zru ení a zánik obchodních korporací a jejich likvidace, tak na to je odkazováno v 92 a 94. Jednotlivé obchodní korporace a jejich vznik, zp sob vedení a do zp sobu jejich zániku jsou popisovány v následujících paragrafech: Ve ejná obchodní spole nost po ínaje 95 a 116. V 95 je popisováno co to je ve ejná obchodní spole nost, kdo ji m e zalo it. V 98 je uvedeno co musí obsahovat spole enská smlouva. Komanditní spole nost po ínaje 118 a 131. Op t v úvodních ustanoveních je popisováno co to je komanditní spole nost, kdo ji m e zalo it, jaká práva a povinnosti má komanditista a jaká je má komplementá. V 129 a 131je uvedeno v e co se týká komanditní sumy. Spole nost s ru ením omezeným po ínaje 132 a 242. Nov jsou uvedeny v 135druhy podíl. V 137 a 138 je uvedeno co to je kmenový list, co to je, jakým zp sobem ho lze vydat a co obsahuje. Nov je e en v 42 vklad a jeho vý e u spole ník spole nosti. Orgány s.r.o. uvedeny v díle 3. Nov u valné hromady 175 - rozhodování perrollam. V 175 nov upraveno kumulativní hlasování. Akciová spole nost po ínaje 243 a 551. Nov upravena vý e základního kapitálu akciové spole nosti: 2.000.000,-K nebo 80.000,-EUR. Druhy akcií a jiné cenné papíry vydávané akciovou spole ností viz 256 a násl. Nov upraveno: 354 kumulativní hlasování p i volb len orgán akciové spole nosti a dále 357 právo akcioná e na vysv tlení zále itostí týkající se spole nosti. V oddílu 3 nov upraven systém vnit ní struktury spole nosti. Tento systém m e být bu dualistický nebo monistický ( 396 a násl.). 11/12

Statutární orgány u dualistického systému - 435 a násl. a u monistického systému - 456 a násl. Dru stvo po ínaje 552 a 773. Obecná ustanovení o dru stvu 552 a 622. Orgány dru stva 629 a 725. Orgány malého dru stva 726. Samostatn je upraveno bytové dru stvo 727 a 757. Nov je upraveno sociální dru stvo v 758 a 773. Sociálním dru stvem je dru stvo, které soustavn vyvíjí obecn prosp né innosti sm ující na podporu sociální soudr nosti za ú elem pracovní a sociální integrace znevýhodn ných osob do spole nosti s p ednostním uspokojováním místních pot eb a vyu íváním místních zdroj ( 758). Sociálnímu dru stvu se zakazuje p em na na jiné ne sociální dru stvo. V 763 m e být fyzická osoba lenem tohoto dru stva jenom p i spln ních ur itých podmínek. V 765 je pak sociální dru stvo omezeno ve svém hospoda ení. 12/12