Plzeň je žena Od totality ke kreativitě Ekologie duše Začtěte se do plzeňského projektu, najděte si v něm své místo a neváhejte se zapojit prostřednictvím našich webových stránek: www.pilsen2015.eu
1) Úvodem 2) Ta Plzeň! 3) Proč Plzeň?! 4) Program 2015 5) Jak na to? 6) Propojení programových záměrů s investičními 7) Plzeň a Evropa 8) Závěrem Byl duben 2006, když jsme objevili zprávu, že titul EHMK bude v roce 2015 udělen jednomu městu v Belgii a jednomu v České republice. To bylo znamení, impuls, který pomůže realizovat naše vize, sny a plány. Tenkrát jsem slíbila, že pro to udělám všechno, že tomuto projektu dám energii a srdce a že dáme dohromady tým lidí, kteří do toho půjdou s nápady, se srdcem, nadšením a láskou. A povedlo se, díky tomu jsme vyhráli, i když jsme byli podceňováni. Věřila jsem Vám a věřím i v úspěšnou realizaci všech projektů, protože s Vámi se nebojím jít na kraj světa. Děkuji celému týmu, všem, co nám pomáhali, co nás podporovali a fandili nám. Děkuji Vám všem, moji milí Plzeňáci. Marcela Krejsová první náměstkyně primátora města Plzně odpovědná za kulturu, sociální věci a cestovní ruch
ÚVODEM 1) ÚVODEM sektory a oblastmi. Počínaje podnikateli a poskytovateli služeb, vzdělávacími institucemi i samotnými úřady a konče neziskovými organizacemi působícími velmi efektivně a skromně v potřebných oblastech od sociální po ekologickou, od práce s mládeží po seniory, od sportu po zábavu a relaxaci, od humanitární pomoci po lidská práva. Hlavními cíli projektu Plzeň 2015 jsou: synergie, propojení, spolupráce, partnerství, otevřenost, dialog ÚVODEM Vítězství v tak náročném klání je pro nás všechny životní výhrou, oceněním stovek hodin práce, bezesných nocí a obětovaných víkendů, je i satisfakcí za občasné projevy nedůvěry, které tento přísně tajený koncept pro finále soutěže provázely. Je zároveň velkým závazkem pro všechny Plzeňany. Dovolte mi poděkovat všem, kteří se zapojili, fandili, podpořili, věřili. Vítězství je stav mysli, což je energie, která dokáže zázraky i v boji na vnější pohled nevyváženém, připomínajícím spíše Davida a Goliáše. Plzeň se stane první dámou evropské kultury už za pár let. Musí pro to hodně udělat, ale bude to krásná a nesmírně obohacující práce. Těším se na ni s Vámi. Yvona Kreuzmannová umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015 Projekt Evropského hlavního města kultury je z určitého pohledu až rozporuplný. Na straně jedné je požadavkem Evropské komise apolitičnost projektu. Psalo se 8. září 2010. Plzeň vyhrála! Slzy nadšení i vyčerpání kontrastovaly se zklamáním soupeře. Jak se lišila naše plzeňská cesta od ostravské? Po sérii analýz a diskusí jsme ve druhém kole rozpracovali a otevřeně přiznali problémy, které nás nejvíce pálí. Chtěli jsme tím dokázat, že Plzeň potřebuje tak rázný impuls, jakým titul Evropské hlavní město kultury je, úplně stejně jako Ostrava. Ta byla skutečně silným soupeřem, naštěstí však naprosto odlišným v celém svém pojetí. Náš tým se soustředil na evropské kontexty, lámal si hlavu nad tématy, kterými může Plzeň i naše země přispět do mezinárodních diskusí, zaměřil se na člověka - občana v posttotalitním, globalizovaném světě. Dali jsme přednost hodnotám duchovním před materiálními, zaměřili jsme se na otevřenost všemi směry a dospěli k ústřednímu tématu celého projektu: ekologii duše. Na straně druhé kandiduje město, v němž je rozhodovací pravomoc svěřena voleným zástupcům jednotlivých poltických stran či sdružení. Rád bych tedy vyjádřil dík členům Zastupitelstva města Plzně. Za to, že nás svým rozhodnutím poslali do boje o titul. Za to, že nám dali v etapě kandidatury důvěru a umožnili nám svobodně připravit projekt šitý namíru Plzni. Za to, že jsme mohli prokázat plnou podporu zastupitelstva napříč politickým spektrem. I to nám pomohlo k vítězství. Doufám, že tato skvěle fungující symbióza vydrží i po dobu realizace projektu. Milan Svoboda ředitel projektu Plzeň 2015 Nápadům, které ostravští kolegové v této soutěži přinesli, rádi vytvoříme prostor i v našem programu. Investice, které bude Plzeňsko v příštích letech realizovat, vytvoří podmínky, o jakých zde mnozí dosud jenom snili. I tady se cesta Plzně liší, Světovar je předmětem rozsáhlé diskuse mnohých aktérů na poli kultury a vychází přímo z potřeb deklarovaných ve veřejných debatách. Plzeň je žena poetický úvod přihlášky města naznačil směr, kterým se kreativní tým tvořený převážně osobnostmi Plzeňska rozhodl vydat. Vyplynul z dlouhých a složitých diskusí více než patnácti osobností, jejichž zkušenosti jsou velmi bohaté a zároveň naprosto rozdílné. Všichni se v tomto procesu mnohému naučili, všichni přispěli svým velkým dílem. Jakkoli snahou týmu byla maximální stručnost a výstižnost, vznikla přihláška do 2. kola soutěže o rozsahu 250 stran. Není snadné z nich vybrat to nejpodstatnější, ale pokusili jsme se o to na těchto několika stránkách. Celé znění přihlášky je zveřejněno na webu, stejně jako stovka projektových záměrů, které jsme do ní na ukázku zařadili. Cílem projektu Plzeň 2015 pro příští roky je nejen aktivizace a profesionalizace co největšího počtu partnerů na poli kultury, ale i posílení spolupráce s ostatními
TA PLZEŇ 2) TA PLZEŇ! 3) PROČ PLZEŇ?! PROČ PLZEŇ?! Chceme-li odpovědět na otázku, proč se více než tři roky zabýváme konceptem kreativního města a proč právě Plzeň tak zásadně usilovala o titul Evropské hlavní město kultury (EHMK), musíme se odpoutat od čistě lokálních pocitů a zájmů a zapátrat hlouběji v tom, co formovalo český národ a jeho složitou mentalitu, protože bez pochopení a zároveň přijetí minulosti lze jen stěží vytvářet vizi budoucnosti. Vizi o to složitější, čím širší je diskuse o evropské vizi kultury a jejím přesahu do všech oblastí života jedince ve společnosti. Ekologie duše aneb kořeny neutěšeného stavu duše dnešního člověka Rozhodli jsme se navrátit duši do žebříčku hodnot, najít příčiny zranění, vyléčit rány a naučit se znovu péči o ni. Duši je třeba chránit a vytvořit jí místo v novém chápání světa. Právě v tomto procesu má umění nezastupitelnou úlohu. Něžná, silná, emotivní Plzeň je žena! Za průmyslové revoluce se vyvázala z korzetu a začala se prát za svoje práva. Zapálila si cigaretu a dala si svou první sklenku. Elegantně ostříhané vlasy byly však pouze vnějším vyjádřením probuzeného sebevědomí, které začalo ženským elementem oživovat všechny oblasti života. Druhá světová válka ochromila silné paže, které ji objímaly, ale nepodlomila jí kolena. Po ní Plzeň znovu vyvalila sudy, naučila se anglicky a roztančila se. Líbali ji Američané, Britové, Belgičané, Francouzi otevřela se celému světu. DJ Kreml však brzy změnil desku a donutil ji zpívat jinou písničku. Zavřel ji doma, převlékl do montérek, oholil hlavu a zneužil k nakrmení svých mocenských tužeb. Znásilněná, sedřená a šedá Plzeň se šourá z práce zaprášenými ulicemi. Bojí se zvednout hlavu a podívat se do výloh obchodů, které míjí. Děsí ji představa, že ve skle spatří pouze svou bezútěšnou tvář, odrážející frustrující definitivu jejího bezbarvého osudu. O lýtka jí zvoní síťovky plné lahváčů to jediné jí zbylo. Klíče sametové revoluce ji sice propustily z izolace, ale vrhly také ji přímo na ulici. Léta falešných ideálů, devastace citů, kolektivizace intimity a izolace vnitřního světa rozbily žebříček jejích hodnot. Je raněná, postižená, nemocná. Bojí se snů. Zcyničtěla a ztratila víru v sama sebe. Plzeň se musí uzdravit. Musí znovu bojovat o sebedůvěru. Nejde jen o to, koupit si nové šaty a nalíčit se. Stejně jako většina žen a měst bývalého východního bloku musí znovu najít své místo ve společnosti, poznat sama sebe, vyzdvihnout své přednosti a přiznat si své nedostatky, vypovědět svůj příběh, očistit se, osvěžit své sny a znovu nastoupit na cestu proměny v sebevědomou dámu evropské kultury. Plzeň je žena, křehká, citlivá a empatická. Kdo ji chce poznat, poslouchat a investovat do ní, tomu ukáže všechny svoje krásy a bude mu věrná. Chce se otevřít a zahrnout vás láskou. Dotkněte se jí, pohlaďte ji, dejte jí důvěru, mějte ji rádi. Ona vás přijme. Ráda! Masarykovské nebát se a nekrást dokázal totalitní režim změnit v myslích řady našich lidí k pravému opaku. Strach byl nástrojem moci komunistů stejně jako před nimi fašistů. Pseudorovnostářství vedlo mnohé lidi ke krédu zcela zvrácenému: kdo nekrade, okrádá rodinu. Etický i intelektuální marasmus konce 80. let minulého století byl i důsledkem několikerých vln exilu během onoho půl století totalit. Roky 1938, 1948 a 1968 zásadně poznamenaly osud českého národa. Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik* Všichni s těmi osmičkami nějak pracovali a dodnes pracují bez skutečné kritické reflexe. České osmičky představují seismograf vývoje Evropy. Vždycky na nich lze v širším kontextu analyzovat nějaký celoevropský problém. Rok 1918 interpretuje T. G. Masaryk jako vítězství západní demokracie a národní emancipace malých národů středovýchodní Evropy nad starými autoritářskými říšemi: vzniká zároveň Československo a nový evropský řád. Víme, jak dlouho tento triumfalismus vydržel. V roce 1938 jde v Mnichově o osud Československa, ale zároveň jde o selhání jeho západních spojenců před rozpínavostí Hitlerova Německa a klade celé Evropě otázku konfrontace demokracie a totalitarismu. Únorový převrat roku 1948 je poslední důkaz o nemožnosti zachovat prostor pro demokracii a třetí cestu v sovětské sféře vlivu, a tím oficiální odpískání startu studené války. Pražské jaro 1968 bylo nejen probuzením občanství a svobody slova české společnosti, ale i součástí celoevropského zpochybnění mocenských systémů v rozdělené Evropě, jak naznačila již tehdy debata mezi Kunderou a Havlem. Z tohoto úhlu pohledu je těžké pochopit, co zůstalo zachováno z české identity, jakkoli má zdravé kořeny, které sahají daleko hlouběji do minulosti. Erazim Kohák, filosof a publicista** Evropa jako jediná dokázala pochopit svobodu jedinců ne jako úchylku či odcizení, nýbrž jako naplnění jejich lidství Máme zkušenost se soužitím v různosti. V naší zemi pro ni vytvořil předpoklady již kutnohorský náboženský smír roku 1485. Náš král Jiří vyslal první podnět k evropské unii. Po staletí jsme žili v mnohonárodním Rakousku. Přihlásíme-li se k tomu, můžeme se stát oporou Evropské unie i Spojených národů. Máme také hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost. Jsme dědici osvobozených rolníků, řemeslníků a písmáků, kteří obrozeneckým úsilím vytvořili z téměř ničeho novodobý demokratický národ. Přihlásíme-li se k této tradici, můžeme se stát oporou demokracie a
PROČ PLZEŇ?! spravedlnosti v Evropě. Snad ještě základnější je zkušenost úsilí o svobodu. Náš novodobý národ tvárnila obhajoba naší svébytnosti proti všem. Nověji jej ztvárnil zápas s rakouským feudalismem s pozdějším nacistickým a komunistickým útlakem. Vyústěním spravedlnosti a solidarity je pro nás svoboda. Jan Sokol,filosof, sociolog** Pro tu (ještě) lepší Evropu budeme ovšem muset něco udělat, a to hlavně sami se sebou. Nemusíme dávat světu žádné nobelisty, vynálezce či rekordmany, ale musíme se postarat, aby naši potomci nezapomněli česky, a kvůli tomu se naučili aspoň dva další jazyky. Pak se totiž přestanou těch druhých bát, jako se jich nebáli naši předkové PROČ PLZEŇ?! Novodobé dějiny neprošly dosud důkladnou revizí, hlubokou analýzou. Je to jeden ze zásadních úkolů dnešní vědecké obce. Kde začít v zemi s tak složitými poměry, v zemi plné rozpolceností?! Přesto lze (byť velmi zjednodušeně) tvrdit, že nepochybně slibné základy demokracie položila Čechům masarykovská první republika. Jenomže dvě desetiletí jsou jako nic tváří v tvář následujícím padesáti letům totalit. Proč ne ve městě, které se samo nabízí jako otevřené nové cestě, experimentu, který může zásadně ovlivnit ostatní obce a jejich občany, který může naznačit, kudy dál. Ve městě, které má optimální geografickou polohu k tomu, aby se stalo mostem mezi starou a novou Evropou. Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik* Místo abychom formulovali věci pozitivně, zabydlela se v Čechách Evropa jako obava. Lidé se ptají, jestli obstojí v konkurenci. To souvisí s jedním z hlavních témat českých dějin, kterým je problém elit, jež byly odsud soustavně minimálně od Bílé hory vyháněny či decimovány, a tím je tato společnost geneticky značně oslabená Teprve nové elity, nová generace znalá Evropy a světa bude nositelem sebevědomí jiného druhu Husák vyhnal v takhle malém národě půl miliónu kvalifikovaných lidí z práce a víc než sto tisíc za hranice. Tady díky tomu zanikly celé obory. Novinářství přestalo existovat, univerzitní obory jako je historiografie a politické vědy zmizely nebo byly ochromeny Plzeň není ani malá ani velká, netrpí nabubřelou sebechválou hlavního města ani mindráky maloměsta. Leží na dobrém místě přímo na cestě na Západ, na bývalé demarkační čáře, ale také na tzv. Via Carolina, významné obchodní stezce řady staletí. Navenek působí Plzeň poklidně až usazeně, ale uvnitř vře celá řada problémů, které se nevyplácí ignorovat. Je čas nastavit zrcadlo, analyzovat klady i zápory současného stavu a rychle začít jednat. Nikoli cestou shora, nýbrž přičiněním jednoho každého, komu není budoucnost města, regionu, země lhostejná. Nemůžeme se proto tvářit, že země střední a východní Evropy jsou rovnocennými demokraciemi vůči tradičnímu Západu. Není tomu tak a ani být nemůže. Kdo u nás ustál padesátá léta a pookřál nad nadějí pražského jara, povětšinou ztratil veškerý zbytek iluzí v době tuhé normalizace 70. let. Tolik tnutí do jednoho srdce nese s sebou generace dnešních seniorů, tolika manévry a převlékáním kabátů prošla nemalá část dnešní politické reprezentace, tolik stigmat, paradoxů a nejistot nese s sebou každá česká rodina a každá zcela po svém a v jiných souvislostech. Václav Havel, bývalý prezident Československé, pak České republiky, dramatik, esejista** Základním měřítkem identity člověka je identita lidských vztahů. Plzeň most od totality ke kreativitě Rokem 1989 se radikálně proměnilo společenské klima. Ale zásadní změna znamená proměnu zevnitř, z hloubi duše jednoho každého, konečně svobodného občana. Taková proměna představuje dlouhodobý a složitý proces, možná i přes více než dvě generace méně poznamenané minulostí, nezatížené předsudky a deformacemi a zároveň pokud možno odolávající módním vlnám dnešní doby, zvláště pak konzumu a komerci. Cokoli k tomuto tématu vyjádříme, bude zjednodušené, nic není černé ani bílé, dnešní česká realita je mnohem komplikovanější a barvitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Tím větší výzvou je pokusit se vydat cestou změny. Krize jako šance?! Snad už ani sami ekonomové 90. let nemohou věřit tehdejší euforii z všemocné ruky trhu. Situace není růžová. Síla a moc postkomunistických institucí, korupce, klientelismus a politikaření namísto skutečné politiky v zájmu veřejného blaha odsouvá po celých těch dvacet let základy probouzející se občanské společnosti na druhou kolej. Nízká volební účast a stoupající nedůvěra voličů ve funkční demokratický systém jsou vizitkou dnešní doby. Za dvacet let nově nabyté svobody však už dorůstá jiná generace, jazykově vybavená, vzdělávaná v nové demokracii, s širším rozhledem a snad tedy i vnímáním své koexistence v rámci Evropského společenství. Koncept otevřeného, kreativního města nabízí obrovskou změnu. Trvalou a udržitelnou proměnu provinčního města ve skutečnou evropskou kulturní metropoli. Taková proměna není otázkou jednoho, dvou, dokonce ani pěti let. Vnímáme ji jako dlouhodobý proces, pro který může být právě titul EHMK zásadním a nenahraditelným impulsem. Plzeň chce otevřít svou náruč Evropě přirozeným, nenásilným a inovativním způsobem. Chce se trvale zapsat na kulturní mapu Evropy a kladně využít proslulosti svého jména, které dalo název nejslavnějšímu pivu na světě. Neskromným cílem plzeňské kandidatury je, aby slovo Pilsen v budoucnu vyvolávalo nadšení nejen příznivců tohoto nápoje, ale i kulturních turistů a nejširší veřejnosti v Evropě i mimo náš kontinent. Titul EHMK je mimořádnou výzvou a šancí, která alarmuje všechny síly, veškerý potenciál a posune tuto společnost o krok dál. Rozhodující v tomto procesu bude, jak dokáží jednotliví občané převzít sami na sebe plnou osobní zodpovědnost. Tak jako se stovka českých intelektuálů pokusila dvacet let po sametové revoluci nastínit Českou vizi a s projektem plným otevřených diskusí brázdí nadále naši zemi, tak se teprve probouzí plzeňský potenciál. Od univerzitních profesorů stejně jako studentů přes silné podnikatelské vrstvy až po neziskový sektor, od seniorů po ty nejmladší, od starousedlíků po přistěhovalce Vrtkavé politické prostředí nevyjímaje, vždyť pro Program rozvoje kultury Plzně na léta 2009 2019 zvedli ruce všichni zastupitelé napříč politickým spektrem! Podívejme se tedy na šance Plzně z tohoto úhlu, zkusme na začátek poodhalit neuralgické body zpomalující její tep, nebojme se jít do hlubších analýz a zalarmovat místní občany k zásadnímu zamyšlení nad tím, čím už dávno patří do Evropy a čím se naopak od Evropy mohou inspirovat, jak se podstatně více zapojit na půdě nejen místní, národní, ale i celoevropské. Otevřít se více Evropě, světu, znamená na prvním místě otevřít se více sám v sobě. Odkrýt svoje pochyby a slabosti, překonat nedůvěru a začít si zvykat na rozdílnost názorů, pohledů i zájmů a přinejmenším ji umět respektovat. Otevřít se menšinovým názorům, minoritám jako takovým.
PROČ PLZEŇ?! Evropa otevírá nový prostor. Nikoli pro exploataci, ale právě pro onu inspiraci, díky výrazné zkušenosti a tradici silných demokracií. Nejde jen o velké státy, které pro řadu mimoevropských národů jako by byly symbolem Evropy. Jde právě o ty menší, zdravě sebevědomé a staletími rozvíjené demokracie. Míra zodpovědnosti každého občana za úroveň žití v jeho zemi je zde nesmírně vysoká. To je druhá a neodmyslitelná tvář svobody, kterou neméně dobře dokáže uctívat severní Amerika. A kde jinde než v místech, která osvobodili právě Američané, lze hlouběji porozumět principu skutečné občanské společnosti?! Přirozené transatlantické vazby jsou unikátní právě a pouze v Plzni. PROČ PLZEŇ?! Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik * Amerika tu působí jako nepřekonatelný vzor demokracie a společnosti bez silného státu, který je symbolizován svobodou jednotlivce. Rok 2015 se v perspektivě tak hluboké vnitřní proměny zdá být prakticky za dveřmi. Vnímáme ho jako mezník, první zásadní zkoušku, zda proces, který jsme nastartovali, se ubírá správným směrem. Proces opírající se od svého zrodu o širokou participaci občanů, v Čechách naprosto ojedinělou. Titul EHMK zásadně pomůže soustředit pozornost na plzeňský experiment. Pozornost celonárodní i mezinárodní, pozornost intelektuálů, stejně jako nejprostších občanů Evropy, kterým bude stát za to do Plzně přijet nebo s ní navázat díky novým technologiím alespoň virtuální spojení. Ať už jejich motivací bude některá ze zásadních diskusí o evropských tématech nebo atraktivní výstava, festival, slavnost nebo jakýkoli konkrétní projekt v oboru, kterým se zabývají od oblasti kulturní přes sociální, ekologickou až po obchodní či politickou. Cílů navazujících na hlavní výzvu plzeňské kandidatury, otevřenost, má město pro rok 2015 bezpočet. Podaří-li se v příštích letech získat pro koncept kreativního města všechny sféry veřejného života, zalarmovat nejen místní, ale i partnerské organizace ve střední a celé Evropě i mimo náš kontinent, pak bude tento rok probíhat ve znamení dialogu národů, kultur, etnik uprostřed města, které získá zcela novou tvář a stane se velkou inspirací. Nic menšího si v tuto chvíli nepřejeme. S plným vědomím toho, že titul EHMK je velkou zkouškou, v níž jsme připraveni obstát. S maximálním nasazením veškeré naší energie, využitím potenciálu a silnou vírou v intuici. *Pozn.1) Jacques Rupnik Příliš brzy unavená demokracie (rozhovor s Karlem Hvížďalou, Portál, 2009) **Pozn. 2) Česká vize, Hledání identity 21.století, (DIALOG Centrum, Brno 2009)
PROGRAM 2015 4) PROGRAM 2015 přesahu a s pozváním státníků, kteří neopomínají roli kultury v dnešním světě. Leden i prosinec jsou však natolik mrazivými měsíci, že právě tady bude Plzeň spoléhat na svět nových technologií a zprostředkuje zájemcům doma i v zahraničí své prostředí přímými přenosy. Alespoň virtuálně se tak od počátku propojí s celou Evropou. PROGRAM 2015 Vrcholné akce roku míří do ulic města, jejich ochutnávky zažívají Plzeňané už od roku 2010, jednak na Den Evropy 9. května, který přímo navazuje na tradiční plzeňské Slavnosti svobody, jednak na úvod léta, jelikož červen pojímáme jako Měsíc Meliny Mercouri a i v roce 2015 bude vrcholit Dnem Meliny Mercouri připomínajícím 30. výročí vyhlášení úspěšného projektu EHMK Radou ministrů. Letošní Kandidát túra byla skvělou předzvěstí. Každoroční letní gejzír kulturních a společenských událostí symbolicky začíná udělením Ceny 1. června, mezi jejíž prestižní nositele patří Václav Havel, Jacques Rupnik, Petra Procházková a další osobnosti světového formátu. Měsíc Meliny Mercouri zahrnuje etablované kulturní akce, jakými jsou Mezinárodní folklórní festival, Tanec Plzeň, Skupova Plzeň nebo Divadelní léto pod širým nebem. Léto roku 2015 by si neměl nikdo nechat ujít, vyvrcholí tradičním Pilsner Festem v evropském hávu a Divadlem Plzeň s výrazným doplněním o Divadlo Open air. Město otevře řadu nových prostor, zahrad a nábřeží ve zcela kreativním pojetí. Nastolit programový koncept roku 2015 s pětiletým předstihem je tak trochu chiméra, ale také báječná výzva všem, kteří se nebojí přemýšlet více dopředu v kontextu skutečné a hluboké dlouhodobé vize daleko přesahující tento jediný rok. Evropa je postavena na jednotě v různorodosti, a to je princip, který se promítá v její každé lokalitě zcela osobitě, originálně, nezaměnitelně. Jaký je genius loci Plzeňska?! Jaký osobní příběh se skrývá za jedním každým nápadem, s nímž lidé přijdou?! Odkrývat tajemství tohoto místa i řady zakletých duší v něm, to je cesta příštích let, na kterou se chceme vydat. Není to vůbec cesta snadná ani tak poetická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Lidé se nechtějí hned tak otevřít, v lepším případě převládá nedůvěra, v horším absolutní zavržení čehokoli nového, jiného. Dobrých zkušeností tu nasbírali lidé v posledních desetiletích pomálu, ztráta tradičních hodnot a leckdy i smyslu konání vyplouvá na povrch mnohem razantněji, než kdy předtím. To jsou bariéry v každém z nás, to jsou i výzvy plzeňské kandidatury. Pilsen, Open Up! je sloganem prakticky nepřeložitelným do češtiny. Doplňujeme ho řadou drobných výzev v českém jazyce, provokujících otázek i vysvětlujících témat. Otevřenost je skutečnou výzvou, nejen směrem k Evropě. Prioritně jde o otevírání se sama v sobě, překonávání uzavřenosti české společnosti, která je logickým vyústěním dosavadních historických zkušeností, neblahým reziduem totality. Plzeň bude Evropským hlavním městem kultury - potřebuje pro to slogan v češtině?! Nebo si lidé začnou zvykat na častější používání angličtiny a cizích výrazů?! Naučí se networkingu nebo se jim líbí slovo síťování? Porozumí pojmům arts management, koučing, mentorship, rezidence, technologie, digitalizace nebo budou za každou cenu pro všechno hledat české ekvivalenty, které ale už pokulhávají za celoevropským a celosvětovým vývojem?! Možná je to jedna z prvních bariér, kterou se kandidátský tým snaží citlivě prolomit Oblíbenou interpretací sloganu se v češtině stalo Otevřete si Plzeň! Plzeň a její čtyři řeky, to je jedinečná atmosféra vyzývající k postupné proměně nábřeží i ostrovů mezi nimi, k propojení míst, která nekompromisně odsekly od sebe víceproudé rychlostní komunikace s místy přirozeně formovanými vodními toky to je inspirace čtyř programových proudů, které pojmou celou šíři idejí od ryze uměleckých až po sociální, ekologické, vědecké, vzdělávací, podnikatelské i rodinné a hravé. Vlastní program roku 2015 budou rámovat události comme il faut, gala-opening i gala-closing počítající se zapojením umělců evropského Jednotlivé programové proudy celého roku jsou volně provázané, otevřené všem uměleckým druhům a žánrům stejně jako oblastem souvisejícím s širším pojetím kultury, jako jsou ekologie, historie, filosofie, věda, politika, sport, zábava, sociální sféra, ekonomika. Nahlédněme na tomto místě krátce do jejich filosofie a evropských přesahů. Detaily programové nabídky budou výsledkem otevřené kontinuální výzvy až do roku 2013, kdy nejlepší nápady a projekty vyhodnotí a zařadí do programu mezinárodní Umělecká rada. UMĚNÍ A TECHNOLOGIE jsme vypíchli na přední místo dříve než jsme tušili, že belgické město Mons si vybere téma tak blízké: Where technology meets culture. Naše úvahy mají mnoho společného, město Plzeň přímo vybízí k propojování těchto dvou světů. V posledních letech zde vyrostly zásadní projekty, jako jsou Techmania Science Centre nebo Ústav umění a designu při Západočeské univerzitě, kreativní průmysly se rozvíjejí v centru i na okrajových částech města, připomeňme za všechny oscarový úspěch společnosti Technocrane. Potenciál Plzně však najdeme daleko hlouběji v historii, počínaje třeba Grollovou unikátní technologií výroby piva, která ovlivnila na 70 % evropských značek tohoto nápoje, přes závody Emila Škody specializující se dnes už především na dopravní prostředky v současném designu až např. po animaci připomínající osobnosti Jiřího Trnky a Josefa Skupy dnešními skvělými následovníky v Animánii, interaktivním Muzeu loutek, Alfě a dalších počinech v příbuzných oborech. Design, architektura, urbanismus, veřejný prostor, to jsou výzvy nové generaci, která má své vzory v Plzni, za všechny jmenujme Ladislava Sutnara s věhlasem daleko za hranicemi. Jak rozvíjet tento potenciál?! Vedle rozběhnutých projektů s Ústavem umění a designu, Umělecko-průmyslovým muzeem, reprezentantů živého umění na Plzeňsku a ústředních osobností prezentovaných prioritně v této programové linii (např. Trnka Skupa) jsme se rozhodli výrazně posílit aspekt kreativního vzdělávání. VZTAHY A CITY, to je téma pro každého z nás, to je téma identity z pohledu osobního, národního a celoevropského nejen pro ty, kteří dokáží dohlédnout za demarkační čáru oddělující před lety Plzeň tak radikálním způsobem. To je téma jedinečné atmosféry města s lidskou dimenzí, kde sousedské vztahy a snadná přehlednost a dostupnost spoluvytvářejí jeho genius loci.
PROGRAM 2015 Kvalitní individualita se utváří díky spletitému systému vztahů jak lidí mezi sebou, tak ve vztahu člověk příroda, člověk město, člověk historie, člověk sny Teprve v síti vztahů a zapojením do společnosti může vzniknout kreativní jedinec. Je nutné si přiznat, že i ta nejvýraznější osobnost se nemůže formovat v izolaci. Kultura je postavena na vztazích, proto její budování nebo rekonstrukce trvá léta a nedá se získat ani vytvořit okamžitě. Největším brownfieldem je člověk zaznělo na jedné z veřejných debat. Jak se promítly dějiny 20. století v našich duších?! Dokážeme naše úvahy a debaty rozvinout od lokálních témat až po ta zásadní, evropská?! Umíme se otevřít Evropě i po této stránce?! Zajímá vůbec Evropu, čím jsme si prošli?! Chce nám rozumět?! Chceme se zapojit do evropských debat, přispět svými zkušenostmi a hledat paralely?! Umíme si navzájem naslouchat?! Za pokus to každopádně stojí. Cílem není nic menšího, než rozvinout evropský dialog na plzeňské půdě v rámci projektu Duše pro Evropu (A Soul for Europe). A to v přímé souvislosti s plzeňskou satelitní diskusí prestižního Fóra 2000. K této vrcholné události však hodláme dospět sérií dialogů, otevřených diskusních fór v nadcházejících letech, která se nejen pokusí přinést další vklad k vyrovnání se s minulostí, ale také otevírat obecná témata související s rolí kultury a umění v dnešní společnosti. Téma kreativity a nové kreativní třídy, evropské mobility umělců, postavení umělce v dnešní společnosti, kulturní politiky a politické kultury, socio-ekonomických efektů kultury stejně jako nepostradatelnosti duchovních hodnot a tedy i umění v dnešním světě patří sem i témata rovných práv občanů, úlohy a práv žen, kořenů korupce v dnešní společnosti a otázek etiky, kultury a umění ve vzdělávacích systémech a mnohá další. TRANZIT A MINORITY je programovým proudem otevírajícím bolavé rány. Plzeň absorbovala velké množství cizinců (statistiky hovoří o cca 10 % obyvatel, ale neevidují k tomu ilegálně žijící cizince ve městě), především z oblastí Východu (bývalé země Sovětského svazu, Vietnam, Mongolsko ), ale dosud se nedokázala reálně vyrovnat s jejich integrací. Řada cizinců žije na okraji společnosti, uzavřena do svých komunit. Vypomáhají si navzájem a prakticky nic neočekávající od nás, Čechů. Sociálně vyloučené lokality jsou Achillovou patou města a navazují na ně praktiky vykořisťování levné pracovní síly na Borských polích včetně různých sfér korupčního prostředí, do kterých samospráva města nemá šanci zasáhnout. Je to složitý proces kladoucí nároky na obě strany. Přijmout cizince za své znamená více, než je asimilovat. Znamená to projevit zájem o jejich kulturu a zvyky, přestat je ignorovat, naopak, přirozeně je začlenit do svého života Naučíme-li se otevřenosti vůči různým barvám pleti, budeme o to více respektovat další menšiny, ať už se definují věkem nebo zvyky, ať jde o vegetariány, gaye a lesby, handicapované, seniory či děti otevřít se dialogu kultur znamená i otevřít se dialogu mezi všemi minoritními skupinami. PŘÍBĚHY A PRAMENY směřují k pochopení kontextu, v němž se plzeňská kandidatura vyvíjí. A nejde jen o tradiční historii, časosběrné dokumenty, reminiscence silných momentů svobody a osvobození atd. Jde především o budoucnost! To beer or not to beer?!, to je otázka Proč ne?! Existuje skvělá inspirace na půdě evropských pivovarů. Projekt Plzeň 2015 inicioval síť revitalizovaných pivovarů, která zve ke spolupráci dlouhodobého charakteru partnery z různých koutů Evropy. Spojuje je prostor, kterému vdechli nový život. Různé formy revitalizace, reanimace, tedy hledání nových způsobů využití pro staré objekty pivovarů, zpravidla celé komplexy budov, které už neslouží původnímu účelu, to je téma, které partnery této sítě spojuje. Tento programový proud sleduje ještě jeden významný aspekt životní prostředí. Umělecké projekty s ekologickým kontextem a samotná pocta vodě zde proto mají své zásadní místo. V neposlední řadě je to programový proud, který se cíleně zaměřuje na region, který symbolicky vnímá jako kořenový systém města Plzně, snaží se o pochopení vlivů a vazeb mezi městem a venkovem. Primárním záměrem tohoto proudu je návrat ke kořenům, hledání dávno vyschlých pramenů. Vnímání života člověka jako cesty zpět do harmonie s prostředím, navázání hlubšího vztahu s přírodou, krajinou a se sebou samým. Toto téma je navíc znásobeno neuvěřitelně rychle se rozvíjejícími informačními technologiemi, které na jednu stranu představují zásadní posun ve vzájemné lidské komunikaci ve smyslu jejich globálního propojování, na straně druhé však vytváří bezbolestné virtuální světy, jež naše reálné životy zásadním způsobem znejišťují. Informační technologie ovlivnily tradiční kulturní vzorce, oblast kultury přestává být vnímána jako vertikálně vymezená ve smyslu populární-elitní, lokální-globální, státní-soukromá, ale propojuje se horizontálně. Čtyři programové proudy plzeňského projektu mají mnohem širší a dlouhodobější záběr, než jsme tu mohli naznačit. Vytvářejí prostředí pro kreativní nápady ve všech sférách, jsou prvotním impulsem a uvedené příklady mezinárodních sítí, které s nimi přímo souvisejí, mají sloužit jako inspirace a povzbuzení pro vznik dalších, projektů na národní i mezinárodní úrovni. V přihlášce uvádíme celou sérii projektů vzniklých z veřejných debat a na základě otevřené výzvy během posledních dvou-tří let. Byly to debaty o snech a vizích aktérů na poli kultury Plzeňska, debaty přitahující stále větší počet zájemců, a to nejen ze sféry kulturní. Je to dobrý signál, ale stále jsme pouze na začátku cesty. Podstatné je, že velká část místních aktérů už se jí otevírá a začíná rozumět velikosti úkolu, který před ní stojí. PROGRAM 2015 V tomto programovém proudu bychom rádi využili potenciál, který umění a kulturní projekty mají v překonávání stereotypů a předsudků. Projekty tohoto pilíře budou orientovány do několika rovin. Např. projekty vycházející z potřeby integrace imigrantů a etnických menšin a projekty zaměřené na kulturu těchto menšin. Nebo projekty orientované na putování a výměnu tvůrčích kolektivů (mezinárodního složení), především zaměřených na okrajovou, experimentující a provokující tvorbu. Umělecky se tento programový proud nejvíce otevírá neziskovému sektoru, občanské společnosti. Je to pro ni velká výzva dokáže napomoci tam, kde si neví rady úřady ani instituce?! V širokém pojetí programového proudu jde o dialog tradičního a současného umění, respekt k náboženským tradicím a společnostem, rozvoj spolupráce na úrovni mezigenerační, mezioborové a multikulturní.
JAK NA TO? 5) JAK NA TO? JAK NA TO? uměleckou radou Plzeň 2015. Ta doporučuje konkrétní formy podpory projektu včetně možnosti ucházet se o podíl na Ceně Meliny Mercouri. 2/ Projekty s uměleckým koučingem / Artistic coaching projects Každý ze čtyř programových proudů bude mít svého uměleckého kouče, jehož úkolem bude koordinovat, propojovat a tvořit synergické efekty jak v dramaturgii programového proudu, tak i ve spolupráci subjektů navrhujících a realizujících jednotlivé projektové záměry daného programového směru. Jde nám o to zajistit maximální ucelenost programu a s ním spojených myšlenkových proudů. Umělečtí koučové programu budou pracovat na principech kulturní animace, tedy metodami komplexního přístupu, který vnímá kulturní prostředí jako živý systém vztahů a hodnot, ve kterém kultura hraje roli zážehového hybného momentu a stává se tak prostředkem proměny společenského klimatu. Čtyři osobnosti v rolích uměleckých koučů programu budou tvořit společně pod supervizí umělecké ředitelky projektu základní pětičlenný výkonný programový tým. Poradním orgánem výkonného programového týmu bude Umělecká rada projektu Plzeň 2015, v níž slíbily účast i zahraniční osobnosti. Výkonný kreativní tým bude průběžně sledovat reakci na kontinuální otevřenou výzvu na projekty do jednotlivých programových proudů. Otevřená výzva bude určena všem typům kulturních projektů, které jsou koncipovány s vědomím evropského kontextu a chtějí interaktivně zapojovat občany do připravovaných aktivit. Projekty mohou předkládat tvůrci, organizátoři a instituce bez rozdílu státní příslušnosti, kteří ve svých projektových záměrech budou sledovat programová témata projektu Plzeň 2015. Koučing realizace předloženého projektového záměru. V otevřené výzvě se budou hlásit kandidáti/nositelé k realizaci projektového záměru, který vznikl na základě veřejných diskusí a práce pracovních skupin v rámci přípravy kandidatury města Plzně na titul EHMK. Projektový záměr bude zveřejněn na webových stránkách projektu Plzeň 2015 a bude mít uměleckou radou vybraného a schváleného uměleckého kouče. Tato osobnost bude aktivně participovat na realizaci projektu. Motivací pro kandidáty/nositele má být právě i spolupráce s uměleckým koučem, který může nabídnout profesionální a umělecké zkušenosti, které kandidát/nositel z různých důvodů neměl příležitost ve své předchozí činnosti získat. Uměleckými kouči projektů se stanou osobnosti z evropské i české kulturní scény. Koučing přípravy a realizace projektu zajistí jeho vysokou úroveň a zároveň zlepší schopnosti vítězných nositelů iniciovat a samostatně realizovat obdobné aktivity v budoucnu. 3/ Banka kreativního kapitálu (Banka nápadů) / Bank of Creative Capital Banka kreativního kapitálu bude místem pro hromadění tvůrčích myšlenek a nápadů inspirovaných jednotlivými programovými proudy projektu Plzeň 2015. Budeme ukládat kapitál myšlenek zaměřených na zlepšení kvality života ve městě i krajině, na novou filosofii a aktivní tvorbu evropského životního stylu ve 21. století. Tato banka nápadů bude bankou zvláštních kulturních vizí a snů, skicářem živého designu proměňujícího se organismu měst a obcí, think-tankem pro nové kulturně-komunitní a sociální inovace. Vše, co jste si kdy dokázali představit, ale báli jste se to udělat! Prostředkem podpory vybraných projektů budou grantové systémy, jejich rozšíření a proměna směrem k potřebám EHMK 2015. Snahou je využívat a zdokonalovat v Plzni, Plzeňském kraji i na úrovni státu již fungující grantové systémy. Jejich doplňkem bude nezávislý fond pro podporu projektů EHMK 2015. Mezinárodní Umělecká rada bude vybírat z přihlášených záměrů zásadní projekty vhodné pro podporu z prostředků Ceny Meliny Mercouri. Kritériem pro výběr projektů bude vysoká kvalita obsahu i zpracování a prioritně živá spolupráce se zahraničními partnery s účastí zahraničních tvůrců na kulturní události a aktivitách realizovaných v Plzni a okolí nebo reprezentujících projekt Plzeň 2015 v zahraničí. TŘI ZÁKLADNÍ TYPY KULTURNÍCH PROJEKTŮ V každém ze čtyř programových proudů bude otevřená výzva rozdělena na tři typy projektů na základě různého procesu realizace ideového záměru: Na principu otevřené výzvy budou nápady členěny do základních programových proudů. Smyslem Banky kreativního kapitálu je vytvořit inspirační zdroj, zásobárnu odvahy k pozitivním proměnám života společnosti, a tak stimulovat veřejnou diskusi a motivovat kreativní jednání občanů i institucí. Nabídka projektů z banky kreativního kapitálu pro PPP (public-privat partnership) Vždy v květnu v letech 2012, 2013 a 2014 se bude v garanci umělecké rady projektu Plzeň 2015 konat aukce projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce spolupráce a podpory z privátních zdrojů. Autoři nápadů v Bance kreativního kapitálu budou mít prostor pro prezentaci svých záměrů. Jako nakupující donátoři budou na aukci zvány významné firmy a fondy. Princip aukčního dražení kreativního kapitálu zajistí výborné předpoklady pro zveřejnění a spolupráci s mediálními partnery EHMK 2015. 1/ Hlavní projekty / Flagship Projects: Přímá realizace schváleného projektu jeho nositelem na základě předložené projektové fiše a kvalifikovaného finančního odhadu. Nositelé projektu předkládají v otevřené výzvě projektové záměry v dané formální struktuře s požadavkem na začlenění do určitého programového proudu projektu Plzeň 2015. Projekty jsou přijímány a vybírány uměleckými kouči programových proudů a schvalovány
6) PROPOJENÍ PROGRAMOVÝCH ZÁMĚRŮ S INVESTIČNÍMI Zásadní vliv na úspěšnou realizaci záměrů bude mít infrastruktura. Investiční projekty konvenují svými záměry se všemi programovými proudy. Jedná se o jednotlivé etapy realizace projektu Greenways ve spojení s revitalizací Štruncových sadů, který změní tvář města uvnitř a kultivuje nábřeží řek, dále o revitalizaci areálu Světovar jako vlajkové lodi procesu, kterým se město Plzeň otevírá novým směrům a trendům současného umění i podpoře spolkové a komunitní činnosti, Západočeská galerie vytvářející dosud chybějící zázemí pro kvalitní výstavní aktivity a v neposlední řadě divadlo s moderní hlavní i studiovou scénou i potřebným zázemím pro filharmonii. Inovativní směr plzeňské kandidatury posílí i záměry na rozšíření Techmania Science Centre stejně jako oprava Moving station, funkčního a oblíbeného alternativního prostoru na Jižním předměstí. Výraznou proměnou procházejí i sportovní areály od těch, které slouží profesionálům, až po veřejná sportoviště a budovy včetně Sokola. Plzeňské arcibiskupství ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni chystají prezentaci tradic církevního umění po rekonstrukci Františkánského kláštera. Významným způsobem ovlivní Plzeňsko i pilotní projekty Integrovaného operačního programu, ať už půjde o klášter Kladruby revitalizovaný pro živé umění, Plasy spolupracující s Národním technickým muzeem na vytvoření Centra stavitelského dědictví nebo propojení Plzeňska se síťovým projektem Revitalizace židovských památek. Projekt knihovny bude realizován co nejdříve po roce 2015 v souladu s Programem rozvoje kultury města Plzně do roku 2019. 8) ZÁVĚREM Úspěch Plzně v boji o titul Evropské hlavní město kultury je výsledkem několikaletého úsilí celé řady osobností a silné důvěry občanů. Ti všichni mají svůj podíl na historickém vítězství Plzně, dovolte proto vyjmenovat alespoň členy přípravného týmu s velkým poděkováním všem, tj. i těm, jejichž jména zde nenajdete. Princip otevřenosti nabízí nové formy spolupráce pro všechny, kteří s námi chtějí realizovat své ideály. Děkujeme! Autorský tým přihlášky Plzně 2015 s názvem Pilsen, Open Up! - Otevřete si Plzeň! : Yvona Kreuzmannová, Milan Svoboda Alexandra Brabcová, Roman Černík, Vilém Dubnička, Denisa Haubertová, Šárka Havlíčková, Ida Kaiserová, Jana Komišová, Mattijs Mausen, Kateřina Melenová, Anna Podlesná, Petr Šimon a další členové kreativního týmu, za významné politické podpory města v čele s Marcelou Krejsovou, s podporou a organizační pomocí dalších členů přípravného týmu a s podporou řady dalších osobností kulturního, politického, hospodářského a společenského života. 7) PLZEŇ A EVROPA Projekt Plzeň 2015 vznikl přímo z potřeby místních kulturních organizátorů rozšířit všechny dostupné formy spolupráce na lokální, celonárodní, evropské a mezinárodní úrovni. Otevřít se novým formám spolupráce stejně jako novým teritoriím znamená zásadním způsobem rozšířit a diverzifikovat kulturní nabídku ve městě a celém kraji a vyměňovat si zkušenosti na všech uvedených úrovních. Cílem postupného rozšíření všech těchto vazeb je přiblížit se ideálu kultivované znalostní společnosti a využít kultury jako katalyzátoru kreativity a inovací. Vnímáme kulturu v širokém pojetí s přesahy do oblastí filosofie, vědy i samotného podnikání, klademe důraz na její socio-ekonomické efekty. Máme proto zájem výrazně podpořit oblast tzv. subkultury a otevřít prostor pro využití potenciálu umělců i organizátorů, kteří dosud byli více v pozadí. Proces určité demystifikace dosud jednoznačně převažující oficiální kultury neznamená v žádném případě její upozadnění či likvidaci, naopak, jde o dlouhodobý proces vedoucí ke sbližování a vzájemnému respektu. Velký význam pro posílení spolupráce mezi městy i regiony má vytváření partnerství. S nadšením jsme uvítali aktivity MAS Místních akčních skupin v celém regionu a vážíme si jejich zájmu o úzkou spolupráci. Stejně tak deklarovaly svůj zájem Svaz měst a obcí ČR, Sdružení na obnovu venkova, Asociace krajů ČR a další sdružení, která již mají dobře nastavené komunikační kanály a usnadní tak šíření základních myšlenek a principů projektu Plzeň 2015. Jsme si vědomi faktu, že místní a regionální rozvoj je klíčem k úspěchu celého projektu a může se stát skutečným odrazovým můstkem ke světovému úspěchu.
Plzeň je žena Od totality ke kreativitě Ekologie duše Začtěte se do plzeňského projektu, najděte si v něm své místo a neváhejte se zapojit prostřednictvím našich webových stránek: www.pilsen2015.eu