Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e



Podobné dokumenty
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

ŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Podříše (Subregnum): Nižší rostliny řasy (Thallobionta)

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

-1-slovné názvosloví rod (latinsky velkým písmenem; česky malým písmenem)

NIŽŠÍ ROSTLINY - řasy

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY

(CHROMISTA) Chromofyty (Chromophyta) Milan Dundr

ZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA)

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

chlorofyl a chlorofyl c

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

Vlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas. Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech?

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Heterokontní řasy a ruduchy (oddělení Heterokontophyta, Rhodophyta)

Lesnická botanika speciální přednáška 3

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Zemědělská botanika.

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta

Heterokontní (oddělení Heterokontophyta), skrytěnky (Cryptophyta), obrněnky (Dinophyta), krásnoočka (Euglenophyta)

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Autor. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 16 Chromista

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE

Třída: XANTHOPHYCEAE

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 3. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 3. praktické cvičení

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Impérium: Eukarya. Oddělení: Dinophyta (Dinoflagellata) - obrněnky. Oddělení: Euglenophyta krásnoočka, eugleny. Oddělení: Cryptophyta skrytěnky

ročník 6. č. 17 název

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Akvakultura rostlin. Úvod. Sladkovodní rostliny. Sladkovodní rostliny tzk

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

HYDROBOTANIKA. Třída: PHAEOPHYCEAE

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

HYDROBOTANIKA. Třída: PHAEOPHYCEAE

CHLOROPHYCEAE zelenivky

Akvakultura rostlin. Úvod. Sladkovodní rostliny. Sladkovodní rostliny tzk

TŘÍDA: CHLAMYDOPHYCEAE Třída obsahuje jednotlivě žijící i cenobiální bičíkovce, řasy s kapsální (gleomorfní) a kokální stélkou. Pohyb zajišťují dva

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

Otázka: Prvoci a chromista. Předmět: Biologie. Přidal(a): Olinka95. Prvoci. Základy: Způsob výživy

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ

World of Plants Sources for Botanical Courses

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

RNDr. Bohuslav Uher, Ph.D.

Sinice (Cyanophyta) NIŽŠÍ ROSTLINY

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin 1. přednáška Cyanobacteria, Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin: řasy a sinice

VY_32_INOVACE_ / Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

VZORKOVÁNÍ FYTOPLANKTONU

Název: Nižší rostliny (řasy)

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Řasy. Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/ (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-04

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Třída Xanthophyceae tváří se jak zelené ale jsou hnědé

Úvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

HYDROBOTANIKA. Oddělení: EUGLENOPHYTA krásnoočka

HYDROBOTANIKA. Oddělení: EUGLENOPHYTA krásnoočka

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

URČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 5. přednáška Charophyta

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

Oddělení: CRYPTOPHYTA

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Třída: RAPHIDOPHYCEAE

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Transkript:

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Učební text B01 ŘASY Učební text pro čtyřletá gymnázia a vyšší ročníky osmiletých gymnázií Zhotovila: Mgr. Lenka Kořínková G a SOŠPg Čáslav

ŘASY = NIŽŠÍ ROSTLINY Latinsky řasy = algae algologie = věda o řasách Obecná charakteristika autotrofní organismy výživu (organické látky) si dokáží sami vytvořit pomocí fotosyntézy malý počet druhů patří mezi saprofyty či parazity fotoautotrofní energii získávají ze slunečního záření fotosyntézou - jejich chloroplasty obsahují chlorofyl a + chlorofyl b, c, d + jiná barviva, která mohou zelenou barvu chlorofylu překrýt vázány na vodní prostředí (moře, stojaté i tekoucí vody) tělo nazýváme stélkou (jednobuněčná či mnohobuněčná) = thallus!!! nikdy v ní nejsou cévní svazky stélka = tělo nižších rostlin nerozlišené na kořen, stonek a list a neobsahující cévní svazky Rozlišujeme tři větve řas podle dvojic chlorofylu: a) červená řasy mají v chloroplastech a+d (chlorofyl) odd. Rhodophyta = Ruduchy Červené řasy b) hnědá chlorofyl a+c odd. Chromophyta = Hnědé řasy c) zelená chlorofyl a+b odd. Euglenophyta = Krásnoočka Chlorophyta = Zelené řasy Typy stélek 1) bičíkatá (monadoidní) jednobuněčná, jednojaderná, kapkovitý tvar, ohraničená buněčnou stěnou, 2 bičíky, světločivná skvrna stigma, např. pláštěnka, krásnoočka 2) měňavkovitá jednobuněčná (jedno či mnohojaderná), nemá pevnou buněčnou stěnuloví pomocí panožek, např. Chrysamoeba ze zlativek 3) buněčná (kokální) jednobuněčná, jednojaderná, kulovitý či oválný tvar, ohraničena pevnou bun. stěnou (jako u rostlin), bez bičíků, např. př.zelenivka (Chlorella) 4) trichální (vláknitá) mnohobuněčná, z jednojaderných buněk, tvar jednoduchých vláken, např. kadeřnatka, ruduchy

5) heterotrichální mnohobuněčná, vlákna se větví jsou tedy poléhavá a vzpřímená, např. zelené řasy 6) trubicovitá (sifonální) vláknitá nebo vakovitá tvořená jedinou velkou mnohojadernou buňkou s buněčnou stěnou, např. lazucha (Caulerpa) 7) sifonokladální - mnohobuněčná, vláknitá z mnohojaderných buněk, např. žabí vlas 8) pletivná - z rozvětveného vlákna se rozrůstá do několika směrů (2-3),velké několik cm, stélka je rozlišená na tři části - rhizoidy (obdoba kořenů), kauloid (obdoba stonku) a fyloidy (obdoba listů), např. chaluhy Rozmnožování 1.) NEPOHLAVNÍ a.) pomocí zoospor to jsou pohyblivé či nepohyblivé spory (aplanospory) b.) dělení buněk u jednobuněčných řas 2.) VEGETATIVNÍ rozpad stélky či kolonie 3.) POHLAVNÍ - vytváří se haploidní gamety s polovičním počtem chromozomů a to samčí spermatozoidy (s bičíkem a pohyblivé) a samičí vaječné buňky (nepohyblivé), při spojení vzniká diploidní zygota (úplný počet chromozomů) Mohou nastat tři případy: a.) izogamie (izos = z řečtiny stejný) spermatozoid i vaječná buňka jsou stejné tvarově i velikostně (liší se pouze fyziologicky) b.) anizogamie (anizos = nestejný) samčí spermatozoid je menší než vaječná buňka c.) oogamie samičí gameta oosféra (veječná buňka) je výrazně větší a nepohyblivá a splývá s menším spermatozoidem (pohyblivým s bičíky) může také docházet ke střídání generací neboli RODOZMĚNĚ střídá se gametofyt se sporofytem generace pohlavní = gametofyt představují ho haploidní gamety a výtrusy sporofyt = generace nepohlavní představuje ji diploidní zygota a stélka cyklus se stále opakuje

SYSTÉM ŘAS TRADIČNÍ POJETÍ 1/ Oddělení: RUDUCHY (RODOPHYTA)-ČERVENÉ ŘASY většinou mořské i sladkovodní (zřídka) choulostivé na znečištění vláknité či pletivné stélky, nikdy ne bičíkaté barviva = chlorofyl a + chlorofyl d fykoerytrin (červený) fykokyan (fykocyan) modrý β karoten (skupina karotenoidů) fykobiliny barva závisí na přítomnosti fotosyntetického barviva a většinou je jasně nebo tmavě červená, některé jsou i modrozelené produkt fotosyntézy florideový škrob množení rozpad stélky, oogamie, častá rodozměna výskyt v teplých mořích, žijí přisedle (díky fykoerytrinu pronikají do hloubek až 200 m), málo ve sladkých vodách a půdě Zástupci: potěrka (Batrachospermum) horské toky, olivově zelené Porphyra v mořích, listová stélka (30 60 cm vysoká) využití v kuchyni v Japonsku a Číně Gelidium ze stélky se vyluhováním (horkou vodou) získává agar ten se používá jako živná půda pro pěstování mikroorganismů (stěr bakterií), k výrobě želatiny 2/ Oddělení: HNĚDÉ ŘASY (CHROMOPHYTA) mají chlorofyl a + c, β karoten a xantofyly z nich je nejrozšířenější fukoxantin dělí se na několik skupin (tříd) a) Třída: Rozsivky (Bacillariophyceae) kokální stélky (nepohyblivé, nemá stigma, nemá osmoregulační vakuoly) jsou tedy jednobuněčné žije jednotlivě či v koloniích stélka je uzavřena ve dvoudílné schránce z SiO 2 tvoří ji dno a víko, mezi nimi je štěrbina = raphe (dvě misky se překrývají jako dno a víko krabice), misky mají často ornamentální strukturu rozmnožování - dělením nejprve mitóza, následuje rozdělení protoplastu a nakonec si obě nově vzniklé buňky doplní chybějící schránku menší misku ale dochází ke zmenšování velikostí proto se velikost obnovuje pohlavním rozmnožováním (oogamie gametami jsou celé protoplasty buněk) pohyb ve štěrbině (raphe) proudí v podélném směru cytoplazma

ukládáním schránek vzniká hornina křemelina neboli diatomit ten se používá k výrobě fitrů, dynamitu či izolačních hmot Zástupci: Diatoma, Tabellaria, Navicula (člunovka), Pleurosigma (bokovka), Meridion b) Třída: Chaluhy (Phaeophyceae) mnohobuněčná stélka, makroskopická trichální až pletivná (rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy) mořské ve stélkách obsahují jód!!! jsou hnědé (mají hodně fukoxantinu) + chlorofyl a + c pohlavní (všechny gamie) a nepohlavní rozmnožování a rodozměna sbírají se a pěstují uměle (Čína, Japonsko) výtažky se používají v tradičním lékařství použití - usušené stélky na palivo a neusušené na hnojivo, k výrobě jódu (z popela), sody, potaše (uhličitan draselný), z buněčné stěny se získávají alginové kyseliny (používají se v potravinářském průmyslu jako zahušťovadlo, želírovací látka či stabilizátor) alginové kyseliny mají v rámci éček neboli aditiv v potravinách označení E-400 a měly by být nezávadné najdeme je např. ve zmrzlině, pastách, jogurtech Zástupci: chaluha bublinatá pobřeží severní Evropy, stélky 50 cm Laminarie - 1-2,5 m, husté porosty ve větších hloubkách bobulák (Macrocystis) zejména u severoamerických břehů Tichého oceánu, mají délku až 200 m, je to nejdelší řasa, tvoří podmořské lesy hroznovice (Sargassum) na volné hladině v Sargasovém moři (zde je největší množství mořských řas) c) Třída: Zlativky (Chrysophyceae) bičíkatá stélka nebo panožky v čisté či středně čisté vodě, součást planktonu při přemnožení žlutohnědá barva vody (voda je cítit po rybím tuku) přemnožení je častým úkazem z vodárenských nádrží Zástupci: Dinobryon buňky uzavřeny v toulcovitých schránkách, tvoří keřovité kolonie v rybnících Chrysoamoeba měňavkovitá stélka 3/ Oddělení: ZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA) daly vznik vyšším rostlinám bičíkaté až pletivné stélky obsahují zelený chlorofyl a + b, xantofyly znaky shodné s vyššími rostlinami zásobní látka = škrob - proto dnes řazení do zelených většinou celulózní buněčná stěna rostlin má nejvíce zástupců

10 % žije v mořích, převažují sladkovodní druhy přemnožením vzniká vegetační zbarvení vody a) Třída: Zelenivky (Chlorophyceae) žijí jednotlivě, v koloniích či cenobiích kolonie = soubor buněk držících pohromadě slizovými obaly (buňky jsou jedné nebo několika generací) cenobium = složitější soubor, vždy pravidelně uspořádány, buňky patří k jedné generaci (např. Volvox) jednobuněčná či vláknitá (pletivná) stélka všechny typy rozmnožování Zástupci: pláštěnka (Chlamydomonas) - modelový organismus, monadoidní stélka, uvnitř jasně zelený chloroplast + červená stigma + pyrenoid, 2 bičíky, mělké nádrže, kaluže, půda zelená barva na povrchu váleč (Volvox) tvoří cenobia viditelná pouhým okem koule vyplněná slizem, na povrchu buňky se dvěma bičíky směřujícími ven (uvnitř vznikají nová cenobia) zrněnka na borce stromů, vzdušná řasa řetízovka (Scenedesmus) tvoří kolonie zelenivka (Chlorella) obsahuje hodně bílkovin, vitamínů (B, C, A), má antibakteriální účinky, detoxikační, snižuje cholesterol atd. kadeřnatka vláknitá stélka žabí vlas sifonokladální (větvená stélka) porost locikový, tzv. mořský salát (Ulva lactuca) roste na skalnatém podkladu, sbírá se a pojídá ve Středomoří, plochá pletivná stélka b) Třída: Spájivky (Conjugatophyceae) jednobuněčná či vláknité (mnohobuněčná) stélka rozmnožování pohlavní = spájení (konjugace) celé protoplasty veget. buněk splývají a vzniká tlustostěnná zygospora (obsahuje odolný sporopolenin) vegetativně rozpad stélky nepohlavně dělení buněk u jednobuněčných Zástupci: šroubatka jednobuněčná, uvnitř 1 či 2 šroubovitě stočené chloroplasty krásivka Closterium c) Třída: Parožnatky (Charophyceae) nejdokonalejší, pletivná stélka viditelné rhizoidy, kauloid a fyloidy v čistých sladkých vodách podobný způsob množení jako mechorosty Zástupce: Parožnatka (Chara)

matně zelená, 10-15cm, stavbou připomíná přesličky, na stélce CaCO 3 podle jeho obsahu různá lámavost choulostivé na znečištěné prostředí, žijí na dně čistých tůní mohou se i pohlavně rozmnožovat a gametangia se nacházejí v místě větvení pohl. větviček 4/ Oddělení: KRÁSNOOČKA (EUGLENOPHYTA) Krásnoočko (Euglena) patří do rodu jednobuněčných bičíkatých organismů na pomezí mezi prvoky a řasami, dnes však řazený do kmene Krásnoočka (Euglenozoa), říše Excavata. Popis těla krásnooček: 1-2 bičíky, na povrchu pevný obal periplast či pelikula, světločivná skvrna stigma, pulzující vakuola, jádro, chloroplasty, zrníčka paramylonu v cytoplazmě (paramylon = zásobní polysacharid), barviva v těle krásnoočka: chlorofyl a, chlorofyl b, β-karoten a xantofyly (zmiňovaná barviva nikdy nepřebijí zelenou barvu chloroplastů (s výjimkou krásnoočka červeného) rozmnožování podélné dělení (předchází mitóza jádra) způsob výživy u druhů s chloroplasty spíše mixotrofie než autotrofie, jinak heterotrofní parazitují v trávicí soustavě obratlovců (je jich málo) potrava - bakterie a prvoci obecný výskyt v silně znečištěné sladké vodě v kalužích, rybnících, vodních kanálech, při přemnožení tvoří zelené povlaky na dně nádrží či zelené blanky na vodní hladině Zástupci: krásnoočko štíhlé (nejčastější), zelené (vzácné) a zajímavé krásnoočko krvavé (s červeným barvivem astaxanthinem)