Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 3. část
Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_29 Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 (3. část) Státní správa a její orgány Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Československo bylo po válce obnoveno na základě principu právní kontinuity platily právní předpisy pocházející ještě z doby rakouské monarchie, které po 28. říjnu 1918 převzala ČSR, předpisy z let 1918-1938, z doby pomnichovské (tzv. druhé republiky), z období Protektorátu Čechy a Morava (vydané německou okupační správou i protektorátními orgány), předpisy vzešlé z rámce tzv. Prozatímního státního zřízení v Londýně
hlavní zásady řešení stanovil ústavní dekret prezidenta republiky č. II/44 podle něj měly zůstat v platnosti všechny právní předpisy vydané do 29. září 1938 Dekrety prezidenta republiky měly být schváleny dodatečně s tím, že by přestaly platit šest měsíců po dni, kdy se sešlo Národní shromáždění jejich generální ratihabici (schválení) provedl ústavní zákon č. 57/1946 Sb. Dekret upravoval i možnost zrušení správních rozhodnutí a soudních rozsudků.
Hlavní úkony obnoveného Československa: obnova právního pořádku rekonstrukce hospodářství náprava křivd z období nesvobody potrestání válečných zločinců, zrádců a kolaborantů, odvetná a preventivní opatření proti Němcům a Maďarům vytvoření nových institucí, které by zajišťovaly politické, hospodářské a sociální reformy na hospodářství měly největší vliv jednak kroky proti Němcům, Maďarům a kolaborantům a jednak znárodňovací dekrety vydané v říjnu 1945
stát dosáhl v hospodářské oblasti zcela dominantního postavení kromě majetku nepřátel státu získal v důsledku znárodnění všechny doly, banky, pojišťovny a některé velké průmyslové podniky jako nová právní forma podnikání se objevil národní podnik, který byl majetkem státu a měl buď postavení samostatných právnických osob (doly, výrobní podniky) nebo za ně byl výslovně prohlášen (banky, pojišťovny) zavádí se hospodářské plánování své místo si ještě udržovaly tradiční orgány hospodářské samosprávy, jako byly obchodní a živnostenské komory
hned v květnu 1945 byl tedy majetek fyzických i právnických osob státně nespolehlivých postaven pod národní správu, která v právním řádu Československa představovala nový prvek o jejím ustavení rozhodovaly většinou národní výbory, v některých případech příslušná ministerstva již v červnu 1945 byla provedena konfiskace veškerého zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců proběhla tak vlastně nová pozemková reforma do předání půdy novým majitelům ji spravoval Národní pozemkový fond
ústavní dekret č. 35/1945 Sb. odebíral všem československým státním občanům německé nebo maďarské národnosti, kteří získali podle předpisů cizí okupační moci německou nebo maďarskou státní příslušnost dnem jejího nabytí československé státní občanství aktivní účastníci boje proti nacismu a političtí vězni nacistického režimu o občanství nepřišli osoby, které se provinily proti československému státu, byly trestány i soudně
za tímto účelem byly vydány dva retribuční dekrety (Dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) kolaboranti byli postaveni před Národní soud v Praze ostatní osoby obžalované podle tohoto dekretu byly souzeny mimořádnými lidovými soudy, které fungovaly většinou v sídlech krajských soudů podle dekretu č. 105/1945 Sb. proběhla očista aparátu veřejné správy, prověřovalo se, zde veřejní zaměstnanci neporušili věrnost Československé republice a neprovinili se proti národní cti
Dělení ústředních orgánů státní správy: a) podle územního rozsahu působnosti orgány působící na celém území státu, po zavedení federace na území republik, zvláštní postavení z tohoto hlediska měly orgány, jejichž územní působnost neodpovídala administrativně územnímu členění státu b) podle věcné působnosti orgány s všeobecnou působností vykonávající státní správu ve všech nebo na více úsecích (vláda, rady národních výborů) a orgány se zvláštní působností buď odvětvovou (výkon státní správy na určitém úseku) nebo funkční (pro plánování, statistiku, kontrolu)
c)podle způsobu vytváření orgány vytvářené podle ústavy, podle zákona či vládního nařízení a orgány zřizované jiným státním orgánem, z jiného hlediska možno rozlišit také vznik cestou volby nebo jmenováním d) podle formy orgány kolegiální, sborové, které rozhodují kvalifikovaným usnesením jeho členů,a orgány monokratické, v jejichž čele stojí vedoucí, který jej řídí a je za ně zodpovědný e)podle zdroje financování orgány rozpočtové a příspěvkové
Na čele soustavy orgánů státní správy stála vláda (nejvyšší výkonný orgán i normotvorná činnost prezidentské dekrety bylo možno vydávat pouze na návrh vlády) vláda byla kolegiálním orgánem, rozhodovala ve sboru schopném usnášení (nadpoloviční většina členů) jako nová instituce vzniklo předsednictvo vlády složené z předsedy a jeho náměstků Dekret prezidenta republiky č. 1/1945 předepisoval existenci ministerstev:
a) zahraničí b) národní obrany c) zahraničního obchodu d) vnitra e) financí f) školství a osvěty g) spravedlnosti h) informací ch) průmyslu i) zemědělství j) vnitřního obchodu k) dopravy l) pošt m) ochrany práce a sociální péče n) zdravotnictví a výživy
v roce 1946 přibyla ještě ministerstva techniky a pro sjednocení zákonů (fungovalo do roku 1950) v ministerstvech, která vykonávala státní správu přímo na celém území státu, působili ještě státní tajemníci přitom platilo pravidlo, že pokud byl ministrem Čech, státním tajemníkem měl být Slovák a naopak státní tajemníci byli členy vlády, ve skutečnosti fungovali pouze na ministerstvech zahraničí a národní obrany funkce státních tajemníků stejně jako předsednictvo vlády byly zrušeny Ústavou 9. Května v roce 1948, Předsednictvo vlády bylo obnoveno v roce 1955, navíc byl ještě zřízen jeho výkonný orgán Úřad předsednictva vlády
počet ministerstev i dalších orgánů státní správy narůstal během padesátých let v roce 1951 bylo ustaveno 11 nových odvětvových ministerstev o čtyři roky později se tento počet zvýšil na 48 vláda zůstala nejvyšším výkonným orgánem státní správy i po zřízení československé federace došlo však k rozvrstvení na vládu federální a vlády republikové vznikly vlastně dva okruhy státní správy s poměrně rozsáhlou samostatností federální a republiková státní správa
Federální vláda představovala vrchol federální státní správy a byla jedním ze čtyř nejvyšších státních orgánů (vedle prezidenta, Federálního shromáždění a Rady obrany státu) jmenoval a odvolával ji prezident její působnost se týkala úkolů federace zejména v oblasti obrany, bezpečnosti, zahraniční politiky a hospodářství sjednocovala, řídila a kontrolovala činnost federálních ministerstev a dalších federálních ústředních orgánů podle ústavního zákona č. 126/1970 Sb. patřila do federální vlády a potažmo do sféry federální státní správy federální ministerstva zahraničních věcí, národní obrany, vnitra, financí, zahraničního obchodu, práce a sociálních věcí, pro technický a investiční rozvoj, paliv a energetiky, hutnictví a strojírenství, zemědělství a výživy, dopravy a spojů.
o stejnou normu se opíral i vznik Státní plánovací komise, Výboru lidové kontroly ČSSR a Federálního cenového úřadu v rámci federální státní správy působilo i několik dalších orgánů: Federální statistický úřad, Správa federálních hmotných rezerv, Úřad pro vynálezy a objevy, Úřad pro normalizaci a měření a Československou komisi pro atomovou energii
Republikové vlády působily v rámci vymezeném zákony Federálního shromáždění a národních rad jmenovalo a odvolávalo je předsednictvo příslušné národní rady (nebyly ale národní radě podřízeny) byly výkonným orgánem v rozsahu výlučné zákonodárné kompetence národních rad a společné působnosti federace a republik důležitou součást jejich kompetencí tvořilo řízení a kontrola národních výborů republikové vlády mohly vydat nařízení k provádění zákona národních rad a pokud je k tomu zmocňoval zákon, též k provádění zákona schváleného Federálním shromážděním mezi federální vládou a republikovými vládami neexistovaly vztahy nadřízenosti a podřízenosti
federální vláda měla právo pozastavit výkon opatření republikové vlády, pokud odporovalo jejímu opatření vydanému v rámci působnosti federace pro svou potřebu si vlády vytvářely poradní, iniciativní a koordinační orgány nejčastěji měly podobu stálých nebo dočasných komisí jejich statut většinou schvalovala vláda veškerou svou působnost vlády vykonávaly ve dvou formách první byla nařízení vlády v mezích zákonů a druhou vládní usnesení, která byla závazná pro členy vlády a orgány, které vláda řídila
Zdroje: http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://www.kcprymarov.estranky.cz/img/mid/2384/06.-general-ludvik-svoboda.jpg