Trojúhelník Práce, Rodina, Vzdělávání

Trojúhelník Práce, Rodina, Vzdělávání

PREZENTACE ŠKOLENÍ ODBORNÝCH DOVEDNOSTÍ Vzniklá v rámci projektu: Trojúhelník práce, rodina, vzdělávání v RC U motýlků, reg. č. CZ.2.17/2.1.00/35052

Obsah Obsah... 2 Den První legislativní minimum... 5 Pracovní smlouva 33 ZP... 5 Zkušební doba 35 ZP... 5 Vznik pracovního poměru 36 ZP... 5 Změny pracovního poměru 40 ZP... 6 Skončení pracovního poměru 48 ZP... 7 Dohody o pracech konaných mimo pracovní poměr 74 ZP... 10 Pracovní doba a doba odpočinku 78 ZP... 11 Doba odpočinku, práce přesčas, pracovní pohotovost 96 ZP... 13 Srážky ze mzdy 145 ZP... 14 Překážky v práci na straně zaměstnance 191 ZP... 15 Další překážky v práci na straně zaměstnance... 17 Překážky v práci na straně zaměstnavatele 206ZP... 19 Dovolená 211 ZP... 19 Pracovní podmínky zaměstnankyň 239 ZP... 20 Osobní spis, potvrzení o zaměstnání, pracovní posudek 312ZP... 21 Potvrzení o zaměstnání... 21 Pracovní cesta... 22 Den druhý životopis, motivační dopis... 22 Životopis a průvodní dopis... 22 10 Rad pro lepší životopis... 23 4 velké chyby v životopisu... 25 Motivační dopis... 26

Náležitosti životopisu... 26 Tipy pro lepší životopis... 28 Den Třetí hledáme práci... 29 Zdroje pracovních nabídek... 29 Jak se připravit na pohovor... 29 Na co se soustředit při pohovoru... 31 Druhé kolo pohovoru... 31 Pravděpodobné otázky pracovní... 31 Pravděpodobné otázky osobní... 32 Pravděpodobné otázky zrádné... 32 Otázky pro zaměstnavatele... 32 Největší chyby při pohovoru... 33

Jak mohou české firmy zapojit ženy vracející se po mateřské dovolené do pracovního procesu? Stačí zavést větší flexibilitu práce, zajistit jesle či jiná zařízení péče o děti blízko pracoviště, rozšířit využívání videokonferenčních služeb a sdílení pracovního místa. Tvrdí to čeští respondenti v lednovém průzkumu společnosti Regus, kterého se zúčastnilo přes 26 tisíc odborných pracovníků z více než 90 zemí. Vládní instituce doporučují vyšší zastoupení žen na trhu práce, protože je to důležité pro další růst a jeho udržení. Je tedy nutné snížit počet kvalifikovaných žen, které se po mateřské nemohou vrátit do práce, protože jim v tom brání nutnost péče o dítě. Návrat matek do zaměstnání je důležitý nejen pro ekonomický rozvoj. Také na podnikové úrovní, podle názoru respondentů, pomáhá přijímání žen po mateřské dovolené zvyšovat produktivitu a může také snížit náklady na nábor a školeni. Tento výsledek potvrzuje zjištění z předchozího průzkumu společnosti Regus, z něhož vyplývá, že 56 % společnosti ve světě si cení matek vracejících se po mateřské dovolené na částečný úvazek, protože nabízejí dovednosti a zkušenosti, které se na současnem trhu hledají jen těžko. A 72 % respondentů se domnívá, že společnosti, které tento typ zaměstnanců přehlížejí, přicházejí o významnou a cennou část pracovníků. Je zajímavé, že více volného času je podle respondentů jedním z nejméně důležitých faktorů, které by ženám pomohly v návratu do zaměstnání po mateřské dovolené. Důležitější než volné dny navíc je radikální změna pracovních zvyklostí. Klíčové poznatky a statistiky: Čeští respondenti uvádějí, že hlavními faktory, které ženám pomohou v návratu do zaměstnání po mateřské dovolené, jsou: flexibilní pracovní doba (92 %), jesle, školky a jiná předškolní zařízení v blízkosti pracoviště (86 %), možnost práce blíže k domovu (82 %), alespoň v některých případech možnost volby videokonference místo služebních cest (69 %), sdílení pracovního místa (46 %). Jen 40 % respondentů uvedlo, že způsobem, jak pomoci matkám v návratu do zaměstnání, je více volného času. 51 % respondentů si myslí, že nábor žen po mateřské dovolené může zvýšit produktivitu.

Den První legislativní minimum Pracovní smlouva 33 ZP Musí být uzavřena písemně (stejně tak i dodatky či ukončení) Musí obsahovat mzdu, případně mít jako přílohu mzdový výměr Další náležitosti Druh práce Místo nebo místa výkonu práce Den nástupu do práce Zkušební doba 35 ZP Sjednání je možné nejpozději v den nástupu do práce Nesmí být delší než 3 měsíce (6měsíců u vedoucích pracovníků) Nesmí být dodatečně prodlužována (výjimka u překážek v práci) Nesmí být delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru Musí být sjednána písemně Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy vyplynuly a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. Dále pak s různými směrnicemi, organizačními a pracovními řády, příkazy ředitele, poplachovými směrnicemi, zaměstnavatel musí umožnit zaměstnanci kdykoli nahlédnout do všech těchto dokumentů. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit jen, dokud zaměstnanec nenastoupil do práce Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní. Vznik pracovního poměru 36 ZP Pokud to není obsaženo ve smlouvě, je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o: Sídlo/jméno zaměstnavatele Označení druhu a místa výkonu práce Délce dovolené a jejím čerpání Výpovědních dobách Týdenní pracovní době a jejím rozvržení Mzdě, splatnosti mzdy

Kolektivních smlouvách Pracovní poměr na dobu určitou Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání Doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky (prodloužení nejvýše 2x) Změny pracovního poměru 40 ZP Změny jsou možné pouze na základě písemné dohody Převedení na jinou práci zaměstnavatel je v určitých momentech povinen převést zaměstnance na jinou práci, v jiných oprávněn. Vždy je povinen předem změnu projednat se zaměstnancem 1. Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci a) Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci b) Nesmí-li podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice c) Koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práce, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, d) Jestliže to je nutné podle lékařského posudku v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním, e) Jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, f) Je-li zaměstnanec pracujícíc v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci, g) Požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, kojící, matka, která pracuje v noci 2. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci a) Dal-li zaměstnanci výpověď b) Bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení, c) Pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvlášními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce

3. Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků a to na nezbytně nutnou dobu 4. Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat, dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Přeložení musí být vždy se souhlasem zaměstnance Skončení pracovního poměru 48 ZP Pracovní poměr může být rozvázán jen: a) Dohodou b) Výpovědí c) Okamžitým zrušením d) Zrušením ve zkušební době Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby Dohoda dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí poměr sjednaným dnem Dohoda musí být písemná Každá smluvní strana musí dostat jedno vyhotovení Výpověď Každá výpověď musí být písemná Zaměstnavatel má jen dané důvody, pro které může dát výpověď, zaměstnanec může dát výpověď i bez udání důvodu Dá-li zaměstnavatel zaměstnci výpověď ( 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany, odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné. Výpovědní lhůta je min. 2 měsíce Důvody výpovědi zaměstnavatelem dle 52: a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část b) Přemísťuje-li se zaměstnavatele nebo jeho část c) Stane-li se zaměstnanec nadbztečným

d) Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí e) Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost f) Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce, spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivýchz pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil g) Jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr nebo pro závažné porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práciů pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi h) Poruší-li zaměstnanec zvlášt hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v 301a. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem jen velmi výjimečně, buď a. Byl-li zaměstnanec pravomocněodsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnění svobody na dobu nejméně 6 měsíců b. Porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ZAMĚSTNAVATEL NESMÍ OKAMŽITĚ ZRUŠIT PRACOVNÍ POMĚR S TĚHOTNOU, ŽENOU NA MD, ZAMĚSTNANCEM NEBO ZAMĚSTNANKYNÍ, KTEŘÍ ČERPAJÍ RODIČOVSKOU DOVOLENOU Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem pouze když a. Podle lék. posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce nebo b. Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti

ZAMĚSTNANCI, KTERÝ OKAMŽITĚ ZRUŠIL PRACOVNÍ POMĚR, PŘÍSLUŠÍ OD ZAMĚSTNAVATELE NÁHRADA MZDY NEBO PLATU VE VÝŠI PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU ZA DOBU KTERÁ ODPOVÍDÁ DÉLCE VÝPOVĚDNÍ DOBY. Zákaz výpovědi zaměstnavatelem a. Pokud je zaměstnanec dočasně práce neschopný b. Pokud je na vojenskeém cvičení c. Pokud je dlouhodobě uvolněn do veřejné funkce d. Pokud je těhotná, na MD nebo RD e. Pokud je zaměstnanec uznán dočasně neschopným práce v noci (pokud pracuje v noci) Pokud zaměstnanec dostane výpověď před začátkem ochranné lhůty, tak ta se do výpovědní doby nezapočítává a výpovědní lhůta se o to prodlužuje. Zrušení prac.poměru ve zkušební době - Může být kdykoli, bez udání důvodu na obou stranách. Zaměstnavatel nesmí zrušit prac.poměr v době prvních 14 dnu (resp. 21) ochranne lhuty v případě nemoci. - Zrušení musí být písemné, jinak je neplatné. Poměr končí dnem doručení, pokud není uvedeno jinak. Skončení pracovního poměru na dobu určitou 1. Pracovní poměr na dobu určitou může skončit také ostatními způsoby (dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zk.době, smrtí zaměstnance). Bylali doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. 2. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstanvatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Odstupné V případě výpovědi z důvodu nadbytečnosti, zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši nejméně: a. 1x průměrný výdělek, jestliže jeho prac.poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok b. 2x průměrný výdělek, jestliže prac.poměr trval 1-2roky c. 3x průměrný výdělek, jestliže prac.poměr trval alespoň 2 roky Zaměstnanci, který dostane výpověď z důvodu nemoci z povolání náleží odstupné ve výši nejméně 12x průměrného výdělku. Průměrný výdělek - průměrný měsíční výdělek Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy

nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na ývplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dostavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část Neplatné rozvázání pracovního poměru a) dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhdradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního pměru. b) Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit, soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil. c) Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou. a. Byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby b. Byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit, v těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu pzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby Dohody o pracech konaných mimo pracovní poměr 74 ZP Dohoda o provedení práce Nesmí být na víc než 300 hodin v roce 300h je i na součet všech dohod, v dohodě je nutno uvést dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá

Do výdělku 10 000 měsíčně se neodvádí srážky za zaměstnance a zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Při výdělku 10 000 a výše se odvody musí odeslat Dohoda o pracovní činnosti Může být i na méně než 300h ročně Nemůže být navíc nad normální pracovní dobu Maximálně na 20h týdně Dohodu je možné zrušit dohodou k danému dni, bez důvodu nebo z jakéhokoli důvodu s 15denní výpovědní dobou Pravidla pro dohody: 1. Dohody musí být uzavřeny písemně 2. Na dohody se nevztahují ustanovení 1. Převedení na jinou práci a přeložení 2. Dočasné přidělení 3. Odstupné 4. Pracovní dobu a dobu odpočinku (ale nesmí to být víc jak 12h během 24h) 5. Překážky v práci na straně zaměstnance 6. Dovolenou 7. Skončení pracovního poměru 8. Odměňování s výjimkou minimální mzdy 9. Cestovní náhrady Pracovní doba a doba odpočinku 78 ZP Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele Dobou odpočinku je doba, která není pracovní dobou Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40h týdně Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, zpravidla do pětidenního pracovního týdne Pružná pracovní doba Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel V základní pracovní době jezaměstnanec povinen být na pracovišti

V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12h Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období v 26 týdnů Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní při pracovní cestě zaměstnance a/nebo při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překáek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy a/nebo v dalších případech určených zaměstnavatelem V případech uvedených v odstavci výše platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit Přestávka v práci a) Zamětnavatel je povinen poskytnout zaměstnaci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30minut, mladistvému zaměstnnci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5h. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo, tato doba se započítává do pracovní doby. b) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15min. c) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby d) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby Doba odpočinku Mezi koncem jedné směny a začátkem druhé musí být min. 12h Doba může být zkrácena na 8 hodin a. V nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas b. V zemědělství c. Při poskytování služeb obyvatelstvu (veřejné stravování, kulturní zařízení, telekomunikace, poštovní služby, zdravotnícká zařízení) d. U naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví e. Při živelných událostech apod.

Doba odpočinku, práce přesčas, pracovní pohotovost 96 ZP Dny pracovního klidu Dny na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky V těchto dnech může zaměstnavatel nařídit práci jen výjimečně Nepřetržitý odpočinek v týdnu Zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35h Dny pracovního klidu Zaměstnavatel může nařídit práci ve dnech pracovního klidu jen výjimečně V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: a. Naléhavé opravné práce b. Nakládací a vykládací práce c. Inventurní a závěrkové práce d. Práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu e. Při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, f. Práce nutné se zřetelem na uspokojování živoních, zdravotních, vzdělávacích kulturních a sportovních potřeb obyvatelstva g. Práce v dopravě h. Krmení a ošetřování zvířat Práce přesčas 1. Jen výjimečně 2. Zaměstnavatel může nařídit jen z vážných provozních důvodů a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150h v kalendářním roce 3. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem 4. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8h týdně během 26 týdnů, v kolektivní smlouvě to může být až 52 týdnů 5. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno

Pracovní pohotovost 1. Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti náleží odměna 10% mzdy 2. Za výkon práce v době pracovnípohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, těch 10procent ne. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas 3. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce a. Odpracované směny b. Práce přesčas c. Další dohodnuté práce přesčas d. Noční práce e. Doby v době prac. Pohotovosti Zaměstnanec má právo do této evidence nahlédnout Srážky ze mzdy 145 ZP Srážky smějí být provedeny jen a. V případech daných v ZP b. Na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance c. K úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborů Pořadí srážek ze mzdy a. Daň z příjmů, pojistné na důchodové pojištění b. Sociální pojištění, zdravotní pojištění c. Záloha na mzdu d. Nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady e. Náhrada mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přčijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou nožné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy

Překážky v práci na straně zaměstnance 191 ZP Důležité osobní překážky v práci 1. Vyšetření nebo ošetření a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu (maximálně na 4h), bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen nejbližší zdravotnické zařízení ), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a). 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. 3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. 4. Znemožnění cesty do zaměstnání Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá. 5. Svatba Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v 317 zákoníku práce.

6. Narození dítěte Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu a) s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět, b) bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky). 7. Úmrtí Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob, c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v 317 zákoníku práce. 8. Doprovod a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu 1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, 2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce. c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu. Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7. 9. Pohřeb spoluzaměstnance Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí

zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací. 10. Přestěhování Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v 317 zákoníku práce. 11. Vyhledání nového zaměstnání Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat 12. Povodně 1 den placeného volna pokud je zaměstnanec přímo zasažen nebo se musí pracoviště evakuovat, neplacené volno nebo dovolená pokud se nedostane zaměstnanec do zaměstnání kvůli povodním, úklid po povodních - lze příkazem ředitele nařídit jako náhradní pracovní dobu, omluveni jsou pouze ti, kteří nemohou tuto náplň vykonávat z vážných zdravotních důvodů a dostanou náhradní pracovní činnost - vše vymezeno v příkazu. Další překážky v práci na straně zaměstnance Dočasná pracovní neschopnost Mateřská a rodičovská dovolená Výkon veřejné funkce Výkon občanské povinnosti (svědek, tlumočník) Jiné úkony v obecném zájmu (volební komise, dárcovství krve, biologických materiálů, vedoucí na táboře...) Pracovní volno související s brannou povinností Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia - pokud zaměstnanec uzavře se zaměstnavatelem dohodu o dalším vzdělávání - zdokonalování se v pozici, která je mu svěřena,nebo přímo souvisí s výkonem jeho zaměstnání, tak má dny vyhrazené ke studiu, kurzu apod. placené jako docházku do zaměstnání. Rozsah těchto dní se určí ve smlouvě a typu studia nebo podmínek kurzu.

Dočasná pracovní neschopnost první 3 dny nic první 3 týdny hradí zaměstnavatel (od 1.1.2014-2 týdny) Porušil- li zaměstnanec v období prvních 2 /resp.3 týdnů v pracovní neschopnosti své povinnosti (když nebyl doma při kontrole), které jsou součástí režimu dočasně práce neschopnného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž prušení režimu dočasně práce neschopného pojišgtěnce dána zaměstnanci výpověď. Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce kontrolovat jestli se zdržuje tam kde ma napsáno na neschpence I při DPČ je nárok na neschopenku Mateřská 28 týdnů na 1 dítě 37 týdnů na 2 a víc dětí 6 týdnů před porodem Vyčerpá-li zaměstnankyně mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28/37 týdnů. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší ji mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22/resp. 31 týdnů. MD nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplyntím 6 týdnů ode dne porodu. Rodičovská Náleží matce po uplynutí MD, otci ode dne narození, zaměstnavatel je povinen RD poskytnout, nejdéle do 3 let věku dítěte. MD a RD jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni čerpat současně. Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoy povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popř.z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož by zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo

platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady Podle odstavce 3 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona, neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Překážky v práci na straně zaměstnavatele 206ZP Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a) 80% platu v případě prostoje díky poruše na zařízení, v dodávce surovin nebo pohonných hmot nebo jinými provozními příčinami b) 60% při špatných povětrnostních podmínkách Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele a) V případě jiných překážek náleží zaměstnanci průměrný výdělek b) V případě dočasného omezení odbytu, omezení poptávky musí náhrada mzdy činit nejméně 60% průměrného výdělku Dovolená 211 ZP Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část Odpracováno alespoň 60dní v kalendářním roce Minimální výměra 4 týdny Čerpání dovolené Určená zaměstnavatelem Celá dovolená by měla být vyčerpána v daném kalendářním roce, příp. do konce následujícího roku, pokud není vyčerpaná do 31.10. následujícího roku, zaměstnanec automaticky nastupuje na dovolenou, pokud v tom zaměstnavateli nebrání vážné provozní důvody. Hromadná dovolená max. 2 týdny Náhrada za dovolenou Za dobu čerpání přísluší zaměstnanci průměrný výdělek Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou přísluší pouze v případě ukončení pracovního poměru Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou není možné poskytnout Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na a. Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část