Insolvenční řízení Insolvency proceedings

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo Insolvenční řízení Insolvency proceedings Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Ivana Pařízková, Ph.D. Autor: Petra Králová Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KRÁLOVÁ Petra Finance a právo INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ Insolvency proceedings Zásady pro vypracování: Cíl práce, postup práce a použité metody: Autorka práce nejprve stručně nastíní aspekty, které ji vedly ke zpracování předmětné problematiky a dále se zaměří na vymezení cíle práce. Autorka v úvodu vymezí hypotézu a metody zpracování bakalářské práce a po té se bude zabývat obecnou charakteristikou zvolené výseče finančního práva a naváže vymezením základních pojmů insolvenčního řízení, předmětem řízení, osobou dlužníka, úpadkem nebo hrozícím úpadkem a způsoby jeho řešení. Dále se zpracovatelka zaměří na právní úpravu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění. Bude zkoumat řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, oddlužení dlužníka. Současně teké využije aplikace teoretických poznatků na konkrétní případy insolvence právnické a fyzické osoby. Závěr práce bude hodnotícím stanoviskem autorky na dané téma s možnými akceptovatelnými úvahami de lege lata a de lege ferenda, přičemž meze se nekladou vlastním praktickým zkušenostem, které mohou být zakomponovány do práce. Ze způsobu zpracování bakalářské práce by měl být patrný autorský přínos zpracovatelky. Předpokládá se, že se autorka bude průběžně seznamovat s aktuální literaturou (ev. judikaturou), která se váže ke zvolenému tématu, a že bude výsledky své práce konzultovat s vedoucí práce.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: PACHL, Lukáš. Insolvenční zákon s judikaturou. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 484 s. ISBN: 9788073576752 JOUZA, Jaroslav. Zákon o insolventnosti aneb kdo vyplatí zaměstnancům mzdy? Praha: Linde. 2000. 144 s. ISBN: 8072012274 MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. 2. Aktual. Vydání. Praha: Linde, 2011. 440 s. ISBN: 9788072018628 SCHONFELD, Jaroslav. Moderní pohled na oceňování pohledávek: problém aktiv zvláště v insolvenčním řízení. 1.vyd. Praha: C.H. Beck, 2011. 169 s. ISBN: 9788074003028 LANDA, Martin. Ekonomika insolvenčního řízení. 1.vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009, 426 s. ISBN: 9788074180316 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. 1.vyd. Praha: ASPI, 2008. 471 s. ISBN: 9788073573294 Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Ivana Pařízková, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: 28. 11. 2012 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 28. 11. 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Insolvenční řízení vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Ivany Pařízkové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. 5. 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Zde bych ráda poděkovala JUDr. Ivaně Pařízkové, Ph.D., která se se svými připomínkami a radami podílela na finální podobě této bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala všem svým blízkým, zvláště Michaele Králové a Jaroslavě Králové za odborné a užitečné rady a také za trpělivost.

Obsah Obsah...8 Úvod... 10 Teoretická část... 12 1. Insolvenční zákon... 12 1.1. Procesní subjekty... 14 1.2. Dlužník... 14 1.3. Věřitelské orgány... 15 1.4. Insolvenční správce... 16 1.5. Další subjekty... 17 2. Fáze IŘ... 18 2.1. Navrhovací fáze... 18 2.2. Zjišťovací fáze... 19 2.3. Rozhodnutí o úpadku a možná řešení... 20 2.3.1. Konkurs... 20 2.3.2. Reorganizace... 22 2.3.3. Oddlužení... 23 2.3.4. Moratorium... 23 2.4. Realizační a ukončovací fáze... 24 3. Zaměstnanci v průběhu insolvenčního řízení... 24 4. Insolvenční řízení v ČR... 27 5. Insolvenční řízení PO... 29 5.1. Průběh insolvenčního řízení firmy XY, s.r.o.... 30 5.1.1. Řízení do úpadku... 30 5.1.1.1. Podání insolvenčního návrhu... 30 5.1.1.2. Uznání insolvenčního návrhu soudem... 31 5.1.1.3. Zaplacení zálohy... 31 5.1.1.4. Určení insolvenčního správce... 32 5.1.1.5. Rozhodnutí soudu... 33 5.1.2. Řízení po úpadku... 34 5.1.2.1. Činnost insolvenčního správce... 34 5.1.2.2. Přihlášení pohledávek věřiteli... 35 5.1.2.3. Zvolení prozatímního věřitelského výboru... 35

5.1.3. Pokračování insolvenčního řízení... 36 5.2. Předpokládané pokračování řízení... 37 6. Insolvenční řízení FO... 39 6.1. Úvod do insolvenčního řízení FO... 39 6.2. Průběh insolvenčního řízení FO... 39 6.2.1. Řešení úpadku FO oddlužením... 40 6.2.2. Přezkumné jednání a schůze věřitelů... 41 6.2.3. Aktuální stav insolvenčního řízení... 42 6.3. Předpokládané ukončení insolvenčního řízení... 43 7. Srovnání insolvenčního řízení PO a FO... 44

Úvod Insolvenční řízení je proces, který vzniká v případě vyhlášení úpadku fyzické či právnické osoby. Slouží k určení výše majetku dané osoby a jeho rozdělení mezi věřitele, kteří mají u dlužníka své pohledávky. Tento systém vyrovnání dluhů využívá kolektivní princip, který zabraňuje jednotlivým věřitelům vydobýt své pohledávky individuálně (můžeme říci prioritně). Proces insolvenčního řízení je upraven od roku 2006 zákonem č. 182/2006 Sb., zákonem o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon dále IZ). Tento zákon nabyl účinnosti 1.1.2008. Nahradil tak původní zákon z roku 1991 zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Od roku 2008 prošel insolvenční zákon několika novelizacemi. Insolvenční řízení patří mezi zajímavé, avšak ne příliš oblíbené procesy ve finanční správě v České republice. V dnešní době je velmi běžné, že se právnické či fyzické osoby (podnikatelé či nepodnikatelé) dostanou do platební neschopnosti. Avšak do procesu insolvence se každý z nás může dostat i jiným způsobem. Úpadek může vyhlásit náš zaměstnavatel nebo obchodní partner a my můžeme být v pozici věřitele nebo svědka. Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala problematiku insolvence, protože je to aktuální téma, které se může týkat jakýmkoliv způsobem nás všech. Proto je vhodné mít přehled o dané problematice a tím i možnost se takové situaci vyvarovat. Pokud bychom se navzdory všemu úsilí do platební neschopnosti dostali, je výhodou vědět, co nás čeká a jaký postup zvolit, abychom z toho vyšli co nejlépe. Důvodem je i zvyšující se množství podaných návrhů na insolvenci v roce 2012. 1 V první části bakalářské práce se seznámíme s legislativou upravující tuto problematiku (insolvenční zákon), vysvětlíme si důležité pojmy jako úpadek, konkurz, reorganizace, exekuce a další, dále projdeme celý proces insolvenčního řízení, jeho možné příčiny a stanovíme možná řešení. Nápomocný nám k tomu bude i slovníček pojmů, který bude zařazen v příloze. 2 1 TÝDEN [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dlužníci nemají z čeho splácet, přibývá insolvenčních řízení. Dostupný z WWW: <http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/dluznici-nemaji-z-ceho-splacet-pribyvainsolvencnich-navrhu_257369.html> - citace podle informací uvedených společností Creditreform s.r.o. 2 Viz příloha č. 1: Slovníček pojmů 10

V praktické části se zaměříme na konkrétní případy insolvenčního řízení. Nejdříve zmíníme příklad právnické osoby, která se dostala do insolvence. Uvedeme její situaci, průběh řízení a následná řešení, která byla zvolena. Pokusíme se analyzovat příčiny, které ji vedly k vyhlášení úpadku, a zhodnotíme, zda řešení dané situace bylo adekvátní, či zda byla možná i jiná východiska. Jako další příklad si uvedeme případ insolvence fyzické osoby - nepodnikatele. Nastíníme situaci, vše, co úpadku předcházelo, a řešení, která mohou být východiskem. V závěru srovnáme, jak se proces fyzické osoby liší od procesu osoby právnické. 11

Teoretická část 1. Insolvenční zákon Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, vznikl v roce 2006 a nabyl účinnosti k 1.1.2008. Zcela nahradit zákon, který do té doby upravoval problematiku insolvenčního řízení, a sice zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Už z názvu vidíme, že nová úprava je podstatně rozsáhlejší než byla v původním zákoně z roku 1991. Nový zákon se snaží komplexně upravit co nejvíce danou problematiku. Avšak určitá část je i nadále upravována ve zvláštních zákonech (např. zákony daňové, zákon trestní, obchodní, živnostenský, apod.) 3 Insolvenční zákon je rozdělen na tři části: obecná část, způsoby řešení úpadku a společná ustanovení. Obecná část upravuje jednotlivé fáze řízení od podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení až po rozhodnutí soudu. Část způsoby řešení úpadku obsahuje zvláštní ustanovení upravující konkurs, reorganizaci, úpadek finančních institucí a oddlužení. Ve třetí části s názvem společná ustanovení jsou obsaženy části, které doplňují zákon. Jedná se o insolvenční rejstřík, vztah ke státům Evropské unie a závěrečná ustanovení. 4 Insolvenční zákon je oproti zákonu z roku 1991 mnohem propracovanější. Poukazuje na to i nárůst paragrafů. Původní zákon obsahoval pouze 73, IZ obsahuje 434 paragrafů. Cíl insolvenčního řízení je upraven hned v prvním paragrafu IZ. Můžeme říci, že se tato úprava snaží uspořádat majetkové vztahy všech osob, které jsou jakýmkoliv způsobem dotčeny dlužníkovým úpadkem, a zároveň co nejvíce uspokojit věřitele. 5 V 1 b) je také uvedeno, že IZ upravuje oddlužení dlužníka. Než se začneme zabývat samotným procesem a jeho fázemi, je třeba si vymezit některé pojmy, které se k insolvenčnímu řízení vážou. V IZ jsou pojmy upraveny v 2. Můžeme zmínit insolvenční řízení, což je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek; dále insolvenční návrh, kterým je zahájeno insolvenční řízení. Majetkovou podstatou je myšlen majetek určený k uspokojení věřitelů. Dále insolvenční rejstřík, což je informační systém, který obsahuje veškeré údaje týkající se insolvenčního procesu. 6 3 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 26. 4 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 27 5 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 16 6 Více pojmů je uvedeno v příloze č. 1. 12

Podmětem celého procesu je úpadek. Ten je upraven v 3. IZ rozlišuje úpadek a tzv. hrozící úpadek. Úpadek je definován již v předchozím zákoně o konkursu a vyrovnání z roku 1991 v 1 (2). Ten říká, že dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. [ 1 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů]. Je třeba dodat, že pojem více věřitelů znamená nejméně 2 věřitele. Nejedná se ovšem o více pohledávek jednoho věřitele. Pro účely IZ můžeme rozlišit úpadek pro platební neschopnost a úpadek pro předlužení. 7 Definice úpadku pro platební neschopnost je: úpadek pro platební neschopnost vznikne, když dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit [ 3 IZ]. Úpadek pro předlužení se týká výhradně právnických osob nebo fyzických osob podnikatelů. IZ definuje tuto situaci tak, že dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Pojem hrozící úpadek je upraven v 3 (4). Ten jej definuje jako situaci, kdy se dá předpokládat, že dlužník nebude moci dostát většiny svých závazků včas. V tomto znění se závazky rozumí pouze peněžité závazky. Na rozdíl od úpadku může být v případě hrozícího úpadku podán insolvenční návrh výhradně dlužníkem. 8 S úpadkem dlužníka je spojen i pojem insolvenční test. Jedná se o test, při kterém se určí hodnota dlužníkova majetku, čímž se zjistí, zda je ten v úpadku (popř. hrozícím úpadku). Insolvenční test můžeme rozdělit na test předlužení a test likvidity. V testu předlužení se porovnávají hodnota dlužníkova majetku a výše jeho závazků. Avšak tento test není vždy úplně přesný, protože určení výše majetku může být spekulativní. Naopak test likvidity určí, zda je dlužník schopen dostát svých závazků v době jejich splatnosti. Jinými slovy můžeme říci, že test dokáže, zda likvidní aktiva mohou pokrýt splatné závazky. Výhodou tohoto testu je, že problémy s likviditou jsou ihned viditelné zvenku. 9 IZ se zaměřuje i na zásady, které by měly být během celého procesu dodržovány. Upraveny jsou v 5. První zásada říká, že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. [ 5 a) IZ]. Poškozeni by 7 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 32. 8 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 33 9 RICHTER, T.: Insolvenční právo. 1. Vyd. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, str. 125. 13

neměli být ani věřitelé, ani dlužník. Samotné poškození se týká nejen procesních práv a povinností, ale i hmotných práv. Druhá zásada říká, že ti věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti [ 5 b) IZ]. Stejné nebo obdobné postavení je určeno jejich pohledávkami. Třetí zásada zmiňuje, že práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nemohou být omezena rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce [ 5 c) IZ]. Poslední zásada uvedena v 5 dává věřitelům povinnost se zdržovat jednání, směřujícího k uspokojení jejich potřeb mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon. Tato fáze je platná po celou dobu procesu. 10 1.1. Procesní subjekty Subjekty účastnící se insolvenčního řízení jsou uvedeny v Hlavě II IZ, 9. Jsou jimi insolvenční soud, dlužník, věřitelé, insolvenční správce, státní zastupitelství a likvidátor. Můžeme říci, že podle 14 jsou účastníky procesu pouze věřitelé a dlužník. Ostatní jsou zvláštními procesními subjekty. 11 1.2. Dlužník Dlužník je osoba, která je tak označena v insolvenčním návrhu. Může jím být právnická osoba, která je vymezena v 18 ObchZ 12, a fyzická osoba, kterou může být podnikatel i nepodnikatel. IZ zároveň vymezuje v 6 subjekty, kteří se dlužníkem stát nemohou. Jedná se o stát, územní samosprávní celek, Českou národní banku, VZP ČR, Fond pojištění vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, veřejnou vysokou školu, právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní správní celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil, a další V procesu insolvenčního řízení je dlužník v nevýhodné pozici. Avšak má několik práv, které mu mohou pomoci během procesu. Jedná se o právo při hrozícím úpadku využít některého z možných řešení úpadku, dále má právo namítat proti podání insolvenčního návrhu, má také 10 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 36. 11 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 41. 12 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 14

právo navrhovat řešení dané situace, nakonec má právo požadovat, aby byly jeho závazky vypořádány v co největším rozsahu. 13 1.3. Věřitelské orgány Věřitel je osobou (fyzickou či právnickou), která uplatňuje svůj nárok plynoucí z pohledávek vůči dlužníkovi. [LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 2009, str. 33] Věřitelé se mohou domáhat svého práva dvěma způsoby. Jedná se o jednotlivé podání přihlášky pohledávky nebo prostřednictvím věřitelských orgánů. 14 Těmi jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Schůze věřitelů bývá svolána insolvenčním soudem, který jedná na svůj vlastní podnět, na podnět insolvenčního správce, věřitelského výboru nebo na žádost minimálně dvou věřitelů. 15 Pokud se tak stane, schůze věřitelů musí být insolvenčním soudem svolána do 30 dnů, jak je uvedeno v 47 odst. 1 IZ. Navíc 72 odst. 3 také uvádí lhůtu na předvolání účastníků schůze, které musí být oznámeno minimálně 15 dnů před konáním schůze. V 49 odst. 1 IZ je stanovena hodnota hlasovacího práva každého věřitele. Ta se odvíjí od hodnoty pohledávky, kdy na 1 Kč připadá jeden hlas. K usnesení schůze stačí pouhá většina hlasů. Navíc má schůze věřitelů podle 29 odst. 1 IZ právo na odvolání insolvenčního správce, pokud návrh podpoří minimálně polovina věřitelů. Avšak insolvenční soud musí toto rozhodnutí schválit. 16 Věřitelský výbor je orgánem, který stanovuje schůze věřitelů. 17 Má tři až sedm členů a každý z nich musí mít náhradníka (ten však musí být také věřitelem). Toto rozhodnutí probíhá na prvním setkání schůze věřitelů. Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů. Jeho funkce jsou uvedeny v 58 odst. 2 IZ. Jedná se například o dohled na činnost insolvenčního správce a jeho podporu, schvaluje výdaje insolvenčního správce a náklady spojené se správou, může nahlížet do dlužníkových písemností a účetnictví a má právo podávat návrhy insolvenčnímu soudu týkající se procesu. Věřitelský výbor je stanoven na první schůzi věřitelů. Datum schůze stanovuje soud zároveň se schválením insolvenčního návrhu. Pokud je potřeba určitého rozhodnutí, které má schválit 13 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 33. 14 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 34. 15 Tito dva věřitelé musejí mít pohledávky ve výši minimálně 10 % z celkově přihlášených pohledávek. 16 Podle 31 IZ má insolvenční soud právo odvolat insolvenčního správce na návrh insolvenčního správce či věřitelského orgánu. 17 Podle 56 IZ má schůze věřitelů povinnost stanovit věřitelský výbor, pokud je více jak 50 přihlášených věřitelů. Pokud je přihlášených věřitelů méně než 50, lze stanovit zástupce věřitelů ( 60). 15

věřitelský výbor, může insolvenční soud stanovit tzv. prozatímní věřitelský výbor. Prozatímní věřitelský výbor má stejné funkce jako věřitelský výbor. Důvodem ke zvolení tohoto výboru je neodkladná záležitost (často návrh insolvenčního správce, popř. žádost k úkonu, který musí být insolvenčnímu správci schválen věřitelským výborem). 18 Prozatímní věřitelský výbor je ve funkci do svolání věřitelské schůze. Na ní je hlasováno, zda prozatímní věřitelský výbor bude pokračovat ve své funkci, nebo je zvolen nový věřitelský výbor. 19 1.4. Insolvenční správce Další ze subjektů podílející se na insolvenčním řízení je insolvenční správce. Martin Landa ve své publikaci Ekonomie insolvenčního řízení definuje insolvenčního správce podle 2 IZ jako fyzickou osobu, která je oprávněna vykonávat činnosti insolvenčního správce [ 2 odst. 1 zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích]. 20 Insolvenčního správce pro daný proces ustanovuje insolvenční soud a vybírá jej ze seznamu insolvenčních správců vedené Ministerstvem spravedlnosti. 21 Insolvenčním správcem se může stát jakákoliv fyzická osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům, dále má vysokoškolské vzdělání v magisterském programu, složí zkoušku insolvenčního správce, zaplatí poplatek ministerstvu, je bezúhonná a uzavře smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. 22 Funkce insolvenčního správce jsou uvedeny v 36 IZ. Obecně můžeme říci, že je insolvenční správce povinen postupovat svědomitě a odborně a je povinen uspokojit potřeby věřitelů v co nejvyšší míře. 23 Navíc musí dát přednost zájmům věřitelů před svými zájmy. 24 Jedná na účet dlužníka. 25 Další důležitou funkcí insolvenčního správce je účastnit se na požádání 18 61 IZ. 19 62 (2) IZ. 20 Podle 2 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích může být insolvenčním správcem i veřejná obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založena podle práva členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce. 21 Insolvenční správce stanovený insolvenčním soudem může z vážných důvodů ustanovení odmítnout. Pokud se nenajde vhodný správce ze seznamu, lze určit i fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců ( 22 IZ). 22 BUSSINESSINFO [online]. 2013 [cit. 2013-02-12]. Insolvenční správce podmínky. Dostupný z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/insolvencni-spravce-podminky-1670.html> 23 Pokud by insolvenční správce nepostupoval podle zásad uvedených v 36, odpovídal by za škodu způsobenou kterémukoliv účastníkovi ( 37 IZ). 24 Společným zájmem se rozumí zájem nadřazený jednotlivým zájmům. 25 Toto platí v případě, pokud na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou ( 40 odst. 1 IZ). 16

věřitelského orgánu jejich schůze a nejméně jednou za tři měsíce předkládat věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční správce má podle 38 IZ nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů. Výše odměny se určuje podle typu řešení insolvence. V případě konkurzu činí odměna insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Částka se liší, pokud se jedná o částku z výtěžku zpeněžení zajištěných věřitelů a nezajištěných věřitelů. Avšak nejnižší možná odměna v případě konkurzu je 45 000 Kč. 26 Při řešení úpadku reorganizací je odměna stanovena z dvanáctiměsíčního průměrného měsíčního obratu a je určena podle výše obratu. V případě oddlužení záleží, zda jde o jednorázové vyrovnání nebo splátkový kalendář. 27 Insolvenční správce může být odvolán několika způsoby, které jsou stanoveny v 31 IZ. Mohou to být důležité důvody, které nemají původ v porušení povinností, dále jej může odvolat insolvenční soud z vlastního rozhodnutí nebo na žádost věřitelského orgánu (schůze věřitelů). Odvolání insolvenčního správce je často spojeno s porušením jeho povinností. 28 V tomto případě se jedná o zproštění funkce. Pokud se tak stane, insolvenční soud je povinen ihned stanovit nového insolvenčního správce. 29 1.5. Další subjekty Dalšími subjekty, kteří se mohou účastnit insolvenčního řízení, jsou například státní zastupitelství, které má právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního soudu, dále likvidátor dlužníka, který má působnost jen do té míry, v jakém nepřešla na insolvenčního správce. 30 26 Zákony pro lidi [online] 2013. Předpis č. 313/2007 Sb. Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-313 27 Předpis č. 313/2007 Sb.Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. 28 Dalším důvodem může být pozbytí předpokladů pro zápis do seznamu insolvenčních správců, zdravotní či jiné důvody. [MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, str. 64] 29 Pokud je stanoven nový insolvenční správce, musí jej odvolaný správce informovat o jeho dosavadní činnosti. ( 31 odst. 4 IZ). 30 Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k 17

2. Fáze IŘ V následující kapitole se budeme zabývat průběhem insolvenčního řízení. Řekneme si jeho fáze, jaké kroky daná fáze obsahuje a kdo se jí účastní. V každém případě insolvenčního řízení se kroky mohou lišit, ale my si ukážeme, jak by takové řízení mělo správně probíhat. Insolvenční řízení můžeme rozdělit hned na několik fází: Navrhovací fáze Zjišťovací fáze Rozhodnutí o řešení způsobu úpadku Realizační fáze Ukončovací fáze 2.1. Navrhovací fáze Jako každý proces, i insolvenční řízení je zahájeno na podnět některého ze subjektů. Tímto podnětem je v tomto případě insolvenční návrh. IZ definuje návrh jako návrh na zahájení insolvenčního řízení u insolvenčního soudu. [ 2 IZ] Insolvenční návrh musí mít určité náležitosti. Jedná se o obecné náležitosti podle 42 Občanského soudního řádu, ale také o náležitosti uvedeny v 103 IZ. 31 Nejdůležitějšími náležitostmi jsou jméno navrhovatele a označení dlužníka 32, rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, a důkazy. Je nutno ho předložit s potřebným počtem stejnopisů. 33 Insolvenční návrh může být podán na podnět dlužníka nebo věřitele. 34 Právnická osoba nebo fyzická osoba podnikatel v pozici dlužníka mají ze zákona povinnost podat návrh na insolvenční řízení. Fyzická osoba nepodnikatel a věřitel mají možnost podat insolvenční návrh. 35 Už jsme si zmínili, že důvodem k podání insolvenčního návrhu je existence nejméně dvou dlužníkových věřitelů a existence závazků po dobu delší 30 dnů. Z ekonomického zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. ( 72 ObchZ). 31 Viz příloha č. 2 Seznam náležitostí insolvenčního návrhu 32 Může se jednat o tentýž osobu. 33 Počet stejnopisů je dán počtem osob, kterým se doručuje. Navíc jeden stejnopis zůstane insolvenčnímu soudu. [LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 77] 34 V případě úpadku může být návrh podán dlužníkem i věřitelem, v případě hrozícího úpadku pouze věřitelem. [LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 77] 35 98 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 18

hlediska můžeme platební neschopnost definovat jako nedostatek finančních prostředků firmy v daný okamžik, kdy firma není schopna dostát svých závazků v době jejich splatnosti. 36 Pokud by dlužník nepodal návrh na insolvenční řízení včas, stal by se odpovědným za škodu nebo jinou újmu v případě, že by se z tohoto důvodu výše pohledávky změnila v neprospěch věřitele. Odpovědnost dlužníka za škodu je uvedena v 98 IZ. Po doručení insolvenčního návrhu soudu je proces okamžitě zahájen, aniž by se zjišťovala skutečnost, zda je návrh podán oprávněně. Schválení návrhu je vyhlášeno pomocí vyhlášky, která je zveřejněna v insolvenčním rejstříku a je doručena všem subjektům. Dále insolvenční soud vyrozumí ostatní instituce, které musí být zapojeny do řízení (jedná se například o finanční úřad, úřad sociálního zabezpečení, úřad práce, celní úřad a další ). Insolvenční návrh se podává k soudům vyšší instance. 37 2.2. Zjišťovací fáze V téhle fázi hraje hlavní roli soud. Jeho úkolem je zjistit existenci úpadku, přípustnost insolvenčního návrhu a jeho formální a věcné náležitosti. 38 Na tohle zjištění a ověření má insolvenční soud lhůtu 10 dní, jak uvádí 134 IZ. Pokud by návrh obsahoval vady nebo pochybení, soud může návrh odmítnout. 43 odst. 1 OSŘ říká, že předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. [ 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů]. Poté insolvenční soud rozhodne, zda je návrh oprávněný. 39 Rozhodnutí soudu podle 136 odst. 1 IZ má stanoveny náležitosti. Můžeme zmínit stanovení úpadku, dále insolvenčního správce, výzvu pro věřitele k přihlášení svých pohledávek, místo a termín konání schůze věřitelů a další 40 Zjišťovací fáze je poměrně krátká. Pokud soud uzná, že je návrh oprávněný a neobsahuje žádné vady, řízení pokračuje. Naopak návrh může být odmítnut z několika důvodů. Kromě klasických formálních nedostatků a rozhodnutí, že dlužník není v úpadku, můžeme zmínit 36 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 78. 37 Viz příloha č. 3 Seznam soudů 38 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 21 39 136 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 40 Viz příloha č. 4 Náležitosti rozhodnutí soudu 19

například neuhrazení zálohy na náhrady nákladů insolvenčního řízení nebo zpětvzetí návrhu navrhovatelem. Další rozhodnutí o ukončení insolvenčního řízení jsou uvedeny v 142 IZ. 2.3. Rozhodnutí o úpadku a možná řešení Pokud soud stanoví, že je návrh platný a dlužník je skutečně v úpadku, existuje několik možných řešení této situace. 41 Mezi tato řešení patří konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku (moratorium). 2.3.1. Konkurs Definice konkursu je pro naše potřeby uvedena v 244 IZ. Ten říká, že konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové postaty tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak.[ 244 IZ] Konkurs je nejčastějším způsobem řešení úpadku či hrozícího úpadku právnické osoby či fyzické osoby podnikatele. 42 O vyhlášení konkursu vyrozumí insolvenční soud současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku. [ 247 IZ] Dále je nutno dodat, že po vyhlášení konkursu mohou věřitelé vymáhat své pohledávky jenom způsobem a za podmínek uvedených v insolvenčním zákoně. 43 Na rozdíl od jiných způsobů řešení úpadku, konkurs je likvidační metodou. Právnická osoba či fyzická osoba podnikatel tímto po ukončení řízení zanikají. Stejně tak zanikají pohledávky, které jsou pomocí konkursu uspokojeny. Naopak neuspokojené nebo částečně uspokojené pohledávky nezanikají, existují i po ukončení řízení. 44 V momentě vyhlášení konkursu ztrácí majitelé společnosti (v případě právnické osoby) jakoukoliv moc nad majetkem a nad řízením firmy. Tyto pravomoci přecházejí na insolvenčního správce. 45 Také je nutno dodat, že vzhledem ke snaze dlužníka (majitelů 41 Proti rozhodnutí soude je možné se odvolat. 201 OSŘ, 81 SŘ 42 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 401. 43 248 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon 44 Právnická osoba je po ukončení řízení vymazána z obchodního rejstříku. 45 SCHÖNFELD, J.: Moderní pohled na oceňování pohledávek. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 133 20

společnosti) získat z firmy co nejvíce aktiv, je toto chráněno díky tzv. majetkové podstatě. 46 Majetková podstata je upravena v 205 až 230. V 205 je uvedeno, že majetkem náležícím do majetkové podstaty je majetek, který vlastnil dlužník do podání insolvenčního návrhu. Toto platí, pokud návrh podal dlužník. V případě návrhu ze strany věřitele se jedná o majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy soud vyhlásil předběžné opatření, čímž omezil právo dlužníka nakládat s majetkem. Do majetkové podstaty podle 206 náleží například peněžní prostředky, věci movité a nemovité, podnik, soubor věcí a věci hromadné, vkladní knížky, akcie, obchodní podíl a další Také je třeba zmínit, že do majetkové podstaty patří i příjmy dlužníka. 47 Vyhlášením konkursu se automaticky přerušují veškerá soudní a jiná řízení týkající se majetkové podstaty. Pokud není v zákoně stanoveno jinak, přerušují se veškeré lhůty, které v případě pokračování řízení začínají běžet znovu. 48 Naopak v soudních a jiných řízení, ve kterých dlužník vystupuje jako žalobce nebo jiný navrhovatel, lze pokračovat na návrh insolvenčního správce. 49 266 IZ uvádí řízení, na která nemá vliv vyhlášení konkursu. Jedná se zejména o trestní řízení, daňové řízení, dědické řízení, řízení o přestupcích a jiných správních deliktech, řízení ve věcech kapitálového trhu, řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuce a další V uvedených řízeních zůstává dlužník jejich účastníkem a insolvenční správce se jich může zúčastnit pouze jako vedlejší účastník na straně dlužníka. 50 Konkurs lze provést zpeněžením majetkové podstaty. 51 Tím se rozumí převedení veškerého majetku na peníze za účelem uspokojení věřitelů. V případě zpeněžení nemovitostí má předkupní právo stát (uvedeno v 284 IZ). Majetkovou podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou, prodejem movitých věci a nemovitostí (podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí) nebo prodejem majetku mimo dražbu. O způsobu rozhodne insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru. 52 46 Insolvenční správce se snaží zabránit tomu, aby majetek získal dlužník na úkor věřitelů. 47 Postup při rozdělení příjmů dlužníka pro uspokojení pohledávek je popsán v 279 OSŘ. 48 263 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon 49 264 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon 50 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 429. 51 283 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon 52 286 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 21

2.3.2. Reorganizace Další možností řešení úpadku je reorganizace. 316 IZ uvádí, že se jedná o postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. [ 316 IZ]. Toto uspokojování je zajištěno opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku. Obecně můžeme říct, že díky reorganizaci má dlužník šanci pozměnit strukturu podniku, fungování podniku nebo strukturu majetku, čímž dostává šanci splatit své závazky, aniž by podnik zrušil. Reorganizace je možná jen u podniků, u kterých je ekonomická životaschopnost. 53 Týká se dlužníka, který je podnikatelem, a zahrnuje jeho podnik. 316 odst. 4 také uvádí, že reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částky 100 000 000 Kč nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru [ 316 odst. 4 IZ]. Není přípustná pro řešení úpadku právnické osoby v likvidaci, dále obchodníka s cennými papíry nebo osoby oprávněné k obchodování na komoditní burze podle zvláštního předpisu. 54 Návrh na reorganizace může podat věřitel i dlužník, ale oba v dobré víře, že byly splněny všechny podmínky na schválení návrhu. 55 Návrh na reorganizaci musí podle 319 IZ splňovat všechny náležitosti. Můžeme dodat, že v případě podání návrhu ze strany dlužníka musí být připojen seznam majetku a závazků. Po schválení návrhu probíhá reorganizace na základě reorganizačního plánu. Ten je definován v 338 IZ. Podle něj reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob určuje způsob provedení reorganizace a pravidla jejího provedení. Plán musí být předložen do 120 dnů od povolení reorganizace. Přednostní právo má dlužník, ale 339 IZ udává podmínky, za kterých může plán sestavit i věřitel. 56 Reorganizaci je možno provést několika způsoby. Ty jsou uvedeny v 341 IZ. Můžeme zmínit restrukturalizaci pohledávek věřitelů prominutím části dluhů, dále prodej celé majetkové podstaty, fúzi dlužníka, vydání akcií, zajištění financování provozu dlužníkova 53 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 488. 54 316 odst. 5 IZ umožňuje výjimku z vyloučení řešení úpadku reorganizací, a sice povoluje podnikatelům řešení reorganizací za splnění podmínky, že dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předloží insolvenčnímu soudu reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek. 55 317-318 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 56 Mezi tyto podmínky patří odmítnutí sestavení reorganizačního plánu dlužníkem, dále rozhodnutí schůze věřitelů a další 22

podniku, změnu zakladatelského dokumentu nebo stanov a další Do reorganizačního plánu lze zařadit více způsobů z výše uvedených. 57 2.3.3. Oddlužení Oddlužení je další způsob řešení úpadku či hrozícího úpadku, který se týká pouze dlužníků nepodnikatelů. 58 Na rozdíl od konkursu se může dlužník zbavit svých závazků a pokračovat v činnosti. Podat návrh na oddlužení může pouze dlužník a to zároveň s insolvenčním návrhem. 59 Společně s návrhem na oddlužení musí dlužník dodat i soupis jeho majetku a závazků. 60 Pokud návrh obsahuje nějaké formální vady (je nesrozumitelný nebo neobsahuje všechny náležitosti), dlužník je soudem vyzván k jeho opravě ve lhůtě 7 dnů. Důvody k zamítnutí návrhu jsou uvedeny v 395. Jedná se zvláště o podezření o nepoctivý záměr, dále případ, kdy by hodnota plnění pro nezajištěné věřitele nepřesáhla 30 % jejich pohledávek (pokud by tito s nižším plněním nesouhlasili) a další Oddlužení lze provést dvěma způsoby. Jedná se o zpeněžení majetkové podstaty nebo plnění splátkového kalendáře. Zpeněžení majetkové podstaty je podobné jako u konkursu. 61 Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen splácet nezajištěným věřitelům splátku po dobu 5 let. Výše splátky je stejná, jako jsou při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. 62 2.3.4. Moratorium Moratorium je zvláštní způsob řešení úpadku či hrozícího úpadku. V insolvenčním zákoně je upraven v 115-127. Moratorium je podle Martina Landy v knize Ekonomika insolvenčního řízení definováno jako krátkodobý nástroj ochrany dlužníka před věřiteli [LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení, 2009]. Dává tím dlužníkovi možnost překonat 57 341 odst. 2 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 58 Může se jednat o fyzickou i právnickou osobu - nepodnikatele. - MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 638. 59 V případě podání insolvenčního návrhu jinou osobou než dlužníkem, má tento na dodání návrhu na oddlužení 30 dnů. - 390 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 60 392 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 61 283 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 62 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 31. 23

dočasné problémy vlastními silami a tím se vyhnout úpadku či hrozícímu úpadku. Délka moratoria je stanovena nejdéle na 3 měsíce. 63 Po dobu trvání moratoria platí: že nelze vydat žádná rozhodnutí o úpadku 64, že závazky vzniklé 30 dnů před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník oprávněn hradit tyto přednostně před dříve splatnými závazky [ 122 odst. 1 IZ], že smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením úhrady [ 122 odst. 2 IZ]. Návrh na moratorium může předložit dlužník do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu. V případě podání insolvenčního návrhu věřitelem je lhůta 15 dnů. 65 2.4. Realizační a ukončovací fáze V těchto fázích se řeší prakticky úpadek či hrozící úpadek dlužníka. Je ustanoven insolvenční správce, soud vyzve všechny věřitele, aby se přihlásili ke svým pohledávkám, a začne se jednat. Insolvenční správce má na starost dohlížet na průběh celého procesu a je kontrolován věřitelskými orgány. V ukončovací fázi je pak vydána zpráva o celém průběhu a o výsledcích insolvenčního řízení. 66 3. Zaměstnanci v průběhu insolvenčního řízení Pokud se do insolvenčního řízení dostane větší firma, která má nějaké zaměstnance, těchto se proces jistě dotkne také. Zaměstnanci jsou v tomto ohledu bráni jako věřitelé, jejichž pohledávkami jsou jejich mzdy. Vzhledem k tomu, že právě zaměstnanec může mít největší problémy se získáním svých pohledávek vůči zaměstnavateli, je právě proto chráněn 63 Insolvenční soud může lhůtu prodloužit nejdéle o 30 dnů, a to na žádost dlužníka se souhlasem věřitelů. - LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 27. 64 Pokud IZ nestanoví jinak, po dobu trvání moratoria zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. [ 120 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon]. 65 115 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 66 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 25. 24

zákonem. Konkrétně se jedná o zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon v 1 říká, že zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti [ 1 z. č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů]. Zaměstnancem se v tomto pojetí rozumí fyzická osoba, která u zaměstnavatele pracuje na základě sjednaného pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. 67 V případě, že nastane situace, kdy je zaměstnanec nucen domáhat se svých nároků na mzdu, může tento podle 4 výše uvedeného zákona požádat o uspokojení svých mzdových nároků úřad práce. Zákon uvádí, že zaměstnanec může požádat kterýkoliv úřad práce, i když není místně příslušný. Ten pak podstoupí žádost místně příslušnému úřadu práce. 68 Navíc místně příslušný úřad práce má povinnost vyvěsit na úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky, a to do 5 dnů od sdělení soudu o podání návrhu na insolvenci. Lhůta na uplatnění mzdových nároků zaměstnance je 3 měsíce ode dne zveřejnění informací úřadem práce. 69 5 výše uvedeného zákona stanovuje výši vyplácené mzdy a období, za které může být mzda úřadem práce vyplacena. Zaměstnanec má právo na mzdu za maximálně 3 měsíce, které ovšem musejí spadat do období 6 měsíců předcházejících návrh na insolvenci. Výše této mzdy je stanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a zaměstnanec má právo až na 1,5násobek rozhodné částky. Příklad: Návrh na prohlášení konkursu byl podán 20.7. Rozhodující den pro počátek lhůty 6 měsíců je 1.7. Znamená to, že zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky za období od 1.1. do 30.6. Z této doby může uplatnit tyto nároky v maximálním časovém rozsahu 3 měsíců. Vůbec není rozhodující, zda mu mzda nebyla vyplacena v únoru, květnu či dubnu nebo v jiných měsících. 67 JUDR. JOUZA, JAROSLAV.: Zákon o insolventnosti aneb Kdo vyplatí zaměstnancům mzdy? Str. 15 68 JUDR. JOUZA, JAROSLAV.: Zákon o insolventnosti aneb Kdo vyplatí zaměstnancům mzdy? Str. 45 69 4 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 25

Tyto tři měsíce musí však spadat do období 6 měsíců. [JUDR. JOUZA, JAROSLAV.: Zákon o insolventnosti aneb Kdo vyplatí zaměstnancům mzdy? Str. 51] 70 Pokud úřad práce nevyplatí mzdové nároky v plné výši anebo vůbec, zaměstnanec má právo uplatnit své pohledávky vůči zaměstnavateli v konkursním řízení. Naopak úřad práce má povinnost oznámit soudu či správci, pokud vyplatí mzdové náhrady zaměstnancům, aby tito nemohli uplatnit své nároky dvakrát (jak u úřadu práce, tak v insolvenčním řízení). 71 V 12-15 výše uvedeného zákona jsou také stanoveny podmínky, kdy musí zaměstnavatel vrátit úřadu práce částku za vyplacené mzdy zaměstnancům. 72 70 Náležitosti žádosti pro uplatnění mzdových nákladů jsou uvedeny v 6 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů viz příloha č. 5. 71 JUDR. JOUZA, JAROSLAV.: Zákon o insolventnosti aneb Kdo vyplatí zaměstnancům mzdy?? Praha: Linde, 2000. Str. 86 72 Jedná se zejména o situaci, kdy byl zamítnut návrh na konkurs, a další 26

Praktická část 4. Insolvenční řízení v ČR Insolvenční řízení je v České republice velmi často voleným procesem, pokud se osoba dostane jakkoliv do platební neschopnosti. Ze statistik víme, že jenom za rok 2012 bylo podáno 32 656 insolvenčních návrhů (z toho 29 582 bylo podáno dlužníkem). Množství insolvenčních návrhů se poslední dobou každým rokem zvyšuje. Například v roce 2011 bylo podáno 24 466 insolvenčních návrhů (z toho 21 549 podáno dlužníkem), tudíž procentuálně se nám množství zvýšilo o přibližně 33%. Také můžeme zmínit, že množství insolvenčních návrhů za první čtvrtletí roku 2013 je 8 890, což je více než za první čtvrtletí roku 2012. 73 V České republice jsou veškerá insolvenční řízení a informace s nimi spojené uveřejněny v Insolvenčním rejstříku ČR. Tento je upraven v 419 IZ. Insolvenční rejstřík je veřejný seznam vedený krajskými soudy (dle místní příslušnosti dlužníků) 74, jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR 75. Kromě jmenného seznamu, který obsahuje právnické osoby, fyzické osoby i neziskové organizace, jsou zde uvedeni i insolvenční správci a insolvenční spisy 76. Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, kdokoliv si z něj může dělat kopie či výpisy (výjimkou jsou informace neveřejné, které jsou stanoveny v IZ). Informace uvedeny v Insolvenčním rejstříku: Název (firma či subjekt) 77 Sídlo či trvalé bydliště subjektu Informace ohledně návrhu na insolvenci (důvody zahájení) Rodné číslo (u FO) nebo IČ (u PO) Další skutečnosti, které stanoví právní předpis Události, které se vážou k insolvenčnímu řízení 78 73 INSOLVENČNÍ-ZÁKON.JUSTICE.CZ [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Statistiky. Dostupný z WWW: <http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html> 74 Výjimkou je Krajský soud v Praze, kde je insolvenční rejstřík veden Městským soudem v Praze. 75 WIKIPEDIA [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Insolvenční rejstřík. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/insolven%c4%8dn%c3%ad_rejst%c5%99%c3%adk> 76 419 (2) z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 77 Zákon rozlišuje fyzické osoby nepodnikatele a fyzické osoby podnikatele, u podnikatelů se rozlišuje, zda jejich firma je uvedena v Obchodním rejstříku ČR či ne. Uvedeno v 420 IZ. 78 WIKIPEDIA [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Insolvenční rejstřík. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/insolven%c4%8dn%c3%ad_rejst%c5%99%c3%adk> 27

Vzhledem k veřejnosti Insolvenčního rejstříku ČR je možno vyhledat jakéhokoliv dlužníka online na stránkách www.insolvencni-rejstrik.cz 79. Zde je možno vyhledávat podle názvu, sídla, obce, data narození u FO, rodného nebo identifikačního čísla (tato možnost je nejrychlejší a nejpřesnější). Obrázek 1: INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Insolvenční rejstřík. Dostupný z WWW: <http://www.insolvencni-rejstrik.cz/> Informace v Insolvenčním rejstříku ČR jsou zveřejněny chronologicky. 80 Pokud si vyhledáme dlužníka v insolvenčním rejstříku online, nalezneme také rozdělení informací do pěti oddílů. Jedná se o: Oddíl A: Řízení do úpadku jedná se o veškeré informace o řízení před vyhlášením úpadku (např. insolvenční návrh, vyhláška o zahájení insolvenčního řízení a další ) Oddíl B: Řízení po úpadku jedná se o veškeré informace o řízení po vyhlášení úpadku (např. protokoly z jednání věřitelů) Oddíl C: Incidenční spory - jedná se o spory řešené soudem (např. spory o pořadí pohledávek) Oddíl D: Ostatní jedná se o úřední záznamy (např. vyzvednutí přihlášky pohledávek insolvenčním správcem) Oddíl P: Přihlášky jedná se o přihlášky pohledávky 81 79 Možnost vyhledávání v insolvenčním rejstříku online poskytuje dále např. www.justice.cz. 80 421 z. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 81 JUSTICE [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Insolvenční rejstřík. Dostupný z WWW: <https://isir.justice.cz/isir/common/index.do> 28

5. Insolvenční řízení PO V této části práce se budeme zabývat konkrétní firmou, která se dostala do platební neschopnosti a kde byl podán návrh na insolvenční řízení. Jedná se o firmu XY, s.r.o. 82, se sídlem ve zlínském kraji. Základní informace o firmě XY, s.r.o.: Zápis v ObchR: 22. března 1992 Identifikační číslo: 4547***7 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: Elektroinstalace 83 Statutární orgán: Jednatelé (celkem 5 jednatelů) 84 Základní kapitál: Údaje o insolvenci: 10 362 000 Kč Vyhláškou Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 31 INS 5547/2011-A-2 ze dne 4.4.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka: XY, s.r.o. Tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 4.4.2011 v 08:25 hodin, tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 23.5.2011 o návrhu dlužníka na zahájení insolvenčního řízení takto: I. Soud zjišťuje úpadek dlužníka XY, s.r.o., IČ 4547***7. II. Na majetek dlužníka se prohlašuje konkurs. Insolvenční správci: JUDr. Bronislava Orbesová, Zlín, Štefánikova 5462, PSČ 760 01. [KURZY [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Rejstřík firem. Dostupný z WWW: < http://rejstrik-firem.kurzy.cz/rejstrikfirem/ >] 82 Název je pozměněn z důvodu nezveřejnění úplných informací o firmě. 83 Nejedná se o jediný předmět podnikání. Vybrán nejzákladnější z výčtu předmětů podnikání. 84 Jména jednatelů zůstanou nezveřejněna. 29

5.1. Průběh insolvenčního řízení firmy XY, s.r.o. 5.1.1. Řízení do úpadku 5.1.1.1. Podání insolvenčního návrhu Ve Zlíně dne 31.3.2011 byl podán návrh na insolvenční řízení jednatelem firmy XY, s.r.o. Tento návrh byl podstoupen dne 1.4.2011 Krajským úřadem v Brně. Důvodem podání insolvenčního návrhu bylo hlasování na valné hromadě ze dne 2.11.2010. Návrh podal jednatel na základě informací o ztrátě za rok 2009, jež činila 18 713 000 Kč. Vzhledem k tomu, že částka ztráty převýšila polovinu základního kapitálu (jež činí 10 362 000 Kč), byl návrh valnou hromadou uznán. Před podáním návrhu na insolvenční řízení se dlužník snažil o splacení svých pohledávek, které řešil soudně, avšak neuspěl. Tímto výše závazku převýšila výši dlužníkova majetku. 85 Na základě 3 IZ můžeme říci, že dlužník splňuje podmínky vyhlášení úpadku, a sice má více věřitelů. Dále většina jeho závazků je po splatnosti 30 dní a jeho zadluženost činí 15 160 811,31 Kč. Tuto částku není dlužník schopen splatit ani 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Nejvyšší dlužnou částku má společnost ke dvěma jednatelům. Jedná se o půjčky jednatelů firmě ve výši celkem 10 079 250 Kč. Ostatní závazky jsou z obchodních vztahů. Dále je nutno dodat, že majetek dlužníka činí 247 303,75 Kč a výše jeho pohledávek je 6 616 853,20 Kč. Pohledávky jsou nevymahatelné. Tudíž závazky dlužníka převyšují jeho majetek a pohledávky, čímž se stává platebně neschopným. Dlužník v momentě podání insolvenčního návrhu neměl žádné zaměstnance. 86 K návrhu na insolvenční řízení byly přiloženy tyto přílohy: Výpis z obchodního rejstříku Inventurní soupis majetku Seznam pohledávek Seznam závazků Smlouvy o půjčce A další (faktury, doklady a dodací listy, výzvy od finančního úřadu, ) 85 Návrh insolvenčního řízení firmy XY, s.r.o. Viz. příloha č. 6 86 Návrh insolvenčního řízení firmy XY, s.r.o. Viz. příloha č. 6 30