Hospitation 5 Grundschule Polná, Fach: Deutsch, Lehrerin: Fr. Kalábková

Hospitation 5 Grundschule Polná, Fach: Deutsch, Lehrerin: Fr. Kalábková Datum: 8. Oktober 2015 Anzahl der Schüler (Mädchen/Jungen): 17 (6/11) Uhrzeit: 10,40-11,25 Sitzordnung: 5 Reihen á 3 (2er-Tische) Klasse: VII. Thema der Stunde: Zahlen 20-100 L: Guten Tag. S: Guten Tag, Frau Kalábek. L: Das war schön. Setzt euch. S: - S setzten sich - L: Akorát jenom poprosím bez těch rukou v těch kapsách, jo? Když už umíme hezky zdravit, a to je česky jako německy. Když někoho zdravím, tak se chovám jako člověk společensky a nemám přitom ruce v kapse. - L überschaut die Klasse - A máte nepořádníky ve třídě. Ester? S5: Paní učitelko, já se omlouvám, já jsem zapomněla učebnici a slovníček. S11: Paní učitelko, já se omlouvám, já jsem si zapomněl napsat slovíčka. L: Napsat slovíčka. Tak od příště na tohle zavedeme jednu takovou metodu. Kdo nebude mít napsaná slovíčka, tak je bude psát dvakrát. Jednou do slovníčku, jednou na papír. Tentokrát je Matěj dopíše. Já si budu dneska slovníčky vybírat, takže mi slovníček přinese zítra ráno dopsaný do kabinetu. Trefí ke mně, že? Ví, kde mám kabinet? Když tak mu to brácha vysvětlí. S11: Ano. S10: Paní učitelko, já jsem se chtěl omluvit, já taky nemám ty slovíčka. L: Pro tebe to platí taky, ano. S10: Jo. S16: Paní učitelko, já se taky omlouvám, já taky nemám ty slovíčka. L: Takže pro všechny stejně. A hned bych si ty sešity vybrala. S: - S laufen zum Lehrertisch und geben ihre Vokabelhefte ab - L: Danke. Kristýna si ještě koupí obal na slovníček. Und jetzt zurück zu unserer Deutschsprache. Wir können schon die Zahlen von 0 bis 20. Also zuerst wiederholen wir es alle zusammen. Null. S: Null. L: - L zeigt die Anzahl ihrer Finger und S zählen. - S: Eins. S: Zwei. S: Drei. S: Vier. S: Fünf. S: Sechs. S: Sieben. S: Acht. S: Neun. S: Zehn. L: - L spricht mit - 5-I

S: Elf. S: Zwölf. S: Dreizehn. L: Dreizehn. Eee S: Vierzehn. L: Vierzehn. - L betont langes E - S: Fünfzehn. S: Sechzehn. S: Siebzehn. S: Achtzehn. S: Neunzehn. S: Zwanzig. L: Öffnet die Bücher. Otevřete si knížky. Ještě jednou je přejedeme očima. Každý si je přečte, potichu. S: - S lesen leise 1 Minute lang - L: Fertig? Dann machen wir die Bücher wieder zu. - L gestikuliert das Zumachen - Zavřeme knížky. A v sešitě máte z minulé hodiny předpřipravené bingo. S5: Paní učitelko, já to mám v sešitě doma. L: Tak si to předpřiprav. - L reicht Ester einen Zettel mit zwei Bingorastern - Takže první hrací pole, 9 čísel od 1 do 20. S13: Paní učitelko, já jsem si doma zapomněl ten papír. L: Ale máš ho mít nalepený v sešitě. - L gibt ihm auch einen Zettel - S14: Já taky nemám. L: Minulou hodinu na konci hodiny jsme si rozdali, připravili a mělo to být v sešitě vlepený. Todleto příště nepůjde, abych já musela nosit něco náhradního. S14: Ale já to mám ve slovníčku. L: Ale slovníček a sešit jsou dvě různé věci. S13: Já taky. L: No, to jsou dvě různé věci. - L gibt ihnen auch die Zettel - S8: Paní učitelko, máme začít od 0. L: Od 0, ano. Tak. - L zeichnet einen Bingoraster an die Tafel - Das ist unser Spielfeld. Naše hrací pole. Devět políček, v nich čísla od 0 do 20. Takže, když já teď budu diktovat čísla. Ich diktiere, ihr sucht. - L füllt den Bingoraster an der Tafel mit neun Zahlen aus - Also, zwei. Habe ich 2? Ja. - L streicht die Zahl durch - Vier. Hab ich 4? Nein. Sechs. Ja. - L streicht die Zahl durch - Takže číslo, které slyšíte a máte, zaškrtnete, odškrtnete. A ten, kdo vyškrtá všech devět čísel - Bingo! Der gewinnt. Vyhrává. Všichni jsou připraveni? Vier. Sechs. Zwölf. Null. Zwanzig. Eins. Sieben. Drei. Zehn. Elf. Fünfzehn. Siebzehn. Sieb ehm, sechs. Neun. Neunzehn. Dreizehn. Sechzehn. Noch nicht? Fünf. Zwei. S10: Bingo. L: Na, endlich! Also, mein Diktat. Vier. Sechs. Zwölf. Null. Zwanzig. Eins. Sieben. Drei. Zehn. Elf. Fünfzehn. Siebzehn. Noch einmal sechs. Neun. Neunzehn. Dreizehn. Sechzehn. Fünf. Zwei. Was fehlt? Co chybí? Které číslo jsem nediktovala? S: Acht. L: Acht, ahm. S: Achtzehn. L: Achtzehn. Tak, máme ještě jedno hrací pole. Noch ein Spielfeld. S13: Já jsem měl taky všechny čísla. To jsem měl říct? 5-II

L: No, to jsi měl říct, no. Já ti nemůžu vidět, co tam máš vyškrtané a co ne. Víte, že kdo vyhraje ve sportce a nepřihlásí se, tak má smůlu. Nedostane nic. Tak, vyplníme rychle druhé hrací pole. Wir wiederholen das Spiel noch einmal. Fertig? Also ich diktiere noch einmal. Elf. Neunzehn. Sieben. Acht. Null. Drei. Achtzehn. Vierzehn. Fünf. Dreizehn. Neun. Eins. Siebzehn. Zwanzig. Sechs. Fünfzehn. S: Bingo. Bingo. L: Na, endlich. Tak, tentokrát jsem odškrtávala, nezapisovala, takže nebudeme kontrolovat pořadí. Lies noch einmal. Honzo, lies bitte. S16: Eins. Drei. Fünf. Sechs. Sieben. L: Hmm. Maruško. S4: Acht. Neun. Elf. Dreisehn. L: Dreizehn. Jirko. S2: Wierzehn. L: Vierzehn. S2: Füfzehn. L: Fünfzehn. S2: Fünfzehn. Siebzehn. L: Sechzehn. S2: Sechzehn. (...) L: Acht. S2: Achtzehn. L: Achtzehn. Und - L fordert einen S mit der Geste auf - S15: Neunzehn. Zweizig. L: Zwan...zig. S15: Zwanzig. Null. L: Null. Hmm. Die Bücher brauchen wir jetzt nicht mehr. - L gestikuliert das Zumachen - Macht sie zu. Steht auf. - L macht eine Geste zum Aufstehen - Teď uděláme kruh kolem těchto dvou lavic. Kousek dál. Nemusíme se o lavici opírat. Ta to vydrží i bez naší opory. Vydržíme i stát všichni. Sedíme celý den, celé dopoledne, tak chvilku postojíme. Tak, pozor, počítáme zatím jenom do 20. Jedeme pořád dokola a nesmíme říct číslo, které v sobě má trojku. Buďto tu trojku obsahuje, takže číslo 3 nebo je to násobek 3. Jo, takže trošku matematiky. Násobky tří si nejdřív odříkejte česky. S17: Tři, šest. L: 3, 6, 9 atd. Martin nám správně napovídá. Takže na koho přijde řada a má říct číslo, které má v sobě 3. Například i číslo 13 má v sobě trojku, že jo. Anebo je to násobek tří, tak nesmí to číslo říct, ale řekne BUM. A další pokračuje. Takže, kdyby byla trojka, tak další pokračuje čtyřkou. Rozumíme všichni? Zkusíme. První trénink. Null. S: - S spielen dieses Spiel 7 Minuten lang, es werden auch die geraden Zahlen oder die Zahlen 2 und 4 vermieden - L: Ještě jednou si vezměte, nebo respektive, vezměte si sešity. My tam máme zatím vyplněné naše dvě hrací pole. Nejdříve si připíšeme dnešní datum. - L sagt und schreibt es gleichzeitig an die Tafel - Der 8. Oktober. Tak, začínám teď já. Potom mě třeba někdo vystřídá. Před chvílí jsem říkala čísla, abyste je škrtali, a teďka vám řeknu pět čísel německy a vy je zapísujete. Zapisujete ne slovem, zapisujete číslo. Takže, když já diktuju: Achtzehn. - L schreibt gleichzeitig diese Zahlen an die Tafel - Zwei. Sieben. Null. Zwanzig. Tak zapisujete řadu. Když nevíte, musíte udělat 5-III

pomlčku, protože by všechna čísla byla špatně. Takže vždycky jeden řádek, pět čísel. Zwei, elf, fünfzehn, sechs, zehn. - L wiederholt - Zwei, elf, fünfzehn, sechs, zehn. Kristýno. S7: Dva, jedenáct, patnáct, šest, deset? L: Hmm. - L deckt die Zahlen an der Tafel auf - S: Ja :) L: Ja, das ist richtig. Noch einmal. Ja. Sieben, zwanzig, vier, neun, dreizehn. - L wiederholt - Sieben, zwanzig, vier, neun, dreizehn. Martine. S17: Sedm, dvacet, čtyři, devět, třináct. L: Hmm. - L deckt die Zahlen an der Tafel auf - Martin, komm und diktiere. S14: Paní učitelko, může to diktovat pomalu? L: Ne, žádný pomalu. Až já to pustím z magnetofonu, taky to nebude pomalu. Až to budete mít v textu, taky to nebude pomalu. A když ty mluvíš běžně, taky nemluvíš pomalu. Bitte. S17: - diktiert und schreibt an die Tafel - Eins, drei, fünf, fünfzehn, dreizehn. L: Noch einmal. Ještě jednou přečti. S17: Eins, drei, fünf, fünfzehn, dreizehn. L: Ja. Bitte. - L fordert eine S auf - S3: Jedna, tři, L: - L möchte die Tafel öffnen, der Flügel stößt jedoch eine Bank an, L sagt zu den S - Posuňte se dozadu. My potřebujeme mít tady víc místa. S3: Jedna, tři, pět, patnáct, třináct. L: Ja. Danke. Komm, diktiere, bitte. S3: Sieben, zwei, acht, eins, achtzehn. L: Noch einmal bitte. S3: Sieben, zwei, acht, eins, achtzehn. L: Prima. Matěji. S11: Sedm, dva, osmu, jedna, osmnáct. L: - L öffnet die Tafel, um die Zahlen aufzudecken - Super. Noch einmal. Matěj kann kommen und diktieren. S11: Dreizehn, eins, drei, fünf, fünfzehn. L: Stop. Noch einmal bitte. Ještě jednou. Noch einmal. S11: Dreizehn, eins, drei, fünf, fünfzehn. L: Hmm. Tady se pořád hlásí ti stejní. Honzo, přečti nám svoji řadu. S16: Třináct, jedna, tři, pět, patnáct. L: A máš s sebou ve škole ruku? A proč ji nezvedneš, že bys nám přečetl kontrolu, když si myslíš, že to máš správně? S16: Nevím. L: Nevíš! A mně se nelíbí, když je někdo takhle líný. Já bych byla radši, kdyby zvedalo ruku víc lidí. Ne jenom tři děvčata. S: - lachen - L: Tři děvčata a, pardon, jeden kluk. Ale teď se opravdu víc hlásily jenom tady děvčata. Tady kluci sedí a koukaj. S: - lachen - L: A čekají, jestli bude sněžit. Tak sešity zavřete. Vraťte se do své učebnice, kdy jste si před chvílí četli čísla. To znamená na stránku jedenáct. Seite elf. Měli jsme tam rozpočítadlo, kde byla čísla do 10. Vzpomínáte si? Koukali jsme na ně. Eins, zwei, drei. 5-IV

S: - S lesen zusammen mit der L - L + S: Eins, zwei, drei, du bist frei. Vier, fünf, sechs, ich mag Keks. Sieben, acht, Susi lacht. Neun, zehn, bleib steh n. L: Ještě jednou, rychleji. S: - S lesen zusammen mit der L - L + S: Eins, zwei, drei, du bist frei. Vier, fünf, sechs, ich mag Keks. Sieben, acht, Susi lacht. Neun, zehn, bleib steh n. L: Ve dvojicích si rozpočítadlo navzájem přečtěte. S: - S lesen diese Übung zu zweit 1,20 Minuten lang - L: Honza rozpočítává tuhle dvojici. S16: Eins, zwei, drei, du ist frei. L: Du bist frei. S16: Du bist frei. Vier, fünf, sechs, ich mag Keks. (...9 Ahh S.. L: Sieben. S16: Sieben, acht, Susi lacht. Nein, zehn L: Neun. S16: Neun, zehn, bleib steh n. L: Tak. Zehn. - L betont langes e - Už jsme trénovali: eee. S: Eee. L: Zehn. S: Zehn. L: Neun. Zehn. S: Neun. Zehn. L: Ale ein, ein v němčině existuje, užívá se často jako člen. To my jsme vůbec zatím nepoznali, ale číslovka jedna je Eins S: Eins. L: Eins, zwei, drei. S: Eins, zwei, drei. L: Hmm. Ještě jednou, Kristýno. S7: Eins, zwei, drei, du bist frei. Vier, fünf, sechs, ich mag Keks. Sieben, acht, Susi lacht. Neun, zehn, bleib steh n. L: Bleib steh n. Prima. Marine, noch einmal bitte. S17: Eins, zwei, drei, du bist frei. Vier, fünf, sechs, ich mag Keks. Sieben, acht, Susi lacht. Neun, zehn, bleib steh n. L: Eeee. Zehn. Zehn. S17: Zehn. Bleib steh n. L: Zehn. Stehen. Všichni zkusí se mnou. Úsměv široký. Zehn. Steh n. S: Zehn. Steh n. L: Zehn. Steh n. S: Zehn. Steh n. L: Neun, zehn, bleib steh n. S: Neun, zehn, bleib steh n. L: Tak já pořád čekám, až mi naběhne monitor. Teď mi nějak stávkuje. Chtěla jsem připomenout tu písničku, kterou jsme poslouchali minulou hodinu, ta byla taky s čísly. Ale vy ji většinou znáte. L + S: - L spricht, S machen mit - Eins, zwei, Polizei. Drei, vier, Offizier. L: Offizier oder Grenadier. Jde obojí, my zůstaneme u oficíra. L + S: Fünf, sechs, alte Hex. Sieben, acht, gute Nacht. Neun, zehn, schlafen geh n. 5-V

L: Tak, eins, zwei, Polizei. Policista vás zastaví. - L gestikuliert das Stopzeichen mit ihrem Arm - L+ S: Eins, zwei, Polizei. L+ S: Drei, vier, Offizier. L: - L gestikuliert einen militärischen Gruß mit ihrem Arm - Voják vás pozdraví. L + S: Fünf, sechs, alte Hex. L: Alte Hex. Co bylo: alte Hex? Kdo si vzpomene na obrázek? S: Čarodějnice. L: Stará čarodějnice. Jedna z nejznámějších německých pohádek, kterou ale vy ji znáte jako kreslený večerníček, je? S: Malá čarodějnice. L: Malá čarodějnice. Die kleine Hex. Kleine Hexe. Ale tady máme starou čarodějnici. Alte Hex. Stará čarodějnice většinou lítá na koštěti. Maruško, jak se lítá na koštěti? Ukaž nám to. S4: - keine Reaktion - L: Jak se lítá na koštěti? Jak se lítá na koštěti? Ukaž nám to. Já jsme předváděla policajta, vojáka. S4: - S simuliert Hexenfliegen - L: Tak. - L macht mit - Tak se lítá na koštěti. Alte Hex. L + S: Sieben, acht, gute Nacht. - L schickt per eine Geste einen Kuss - L: Většinou, když se loučíte, říkáte dobrou noc, dáváte - někteří možná ještě dneska, dřív jste to dělali jako malí, mamce pusu - dobrou noc. Gute Nacht. L + S: Neun, zehn, schlafen geh n. - L gestikuliert Schlafen geh n - L: Když přejete dobrou noc, jdete spát. L + S: Schlafen geh n. L: Tak si pojďte ještě trošičku pocvičit. L + S: - alle S stehen auf, tragen das Lied vor und machen entsprechende Gesten -Eins, zwei, Polizei. Drei, vier, Offizier. Fünf, sechs, alte Hex. Sieben, acht, gute Nacht. Neun, zehn, schlafen geh n. L: Tak, my teď půjdeme zpátky a podíváme se ještě na další číslovky. Takže se podívejte do své knížky. Posaďte se k nim. Číslovky od 20 do 100. Máme je tam ve sloupečku. Takže už známe zehn, už známe dvacet, zwanzig. Takže z čísla zwei, dva, to ei zmizelo, ale zůstalo tam z výslovnosti a. A je zwanzig. - L schreibt zwanzig an die Tafel - Číslovka třicet. Mám to číslo tři, drei. - L schreibt dreißig an die Tafel - S: Dreizig. L: Ale nemůžu říct zig, protož když se dobře podíváte, co je tam napsané? S: Ostré ß. L: Ostré ß. Říkali jsme si, že to ß na nás vždycky...! S: Syčí. SSSSS L: Syčí, takže pozor na něj. Zwanzig, ale dreißig. S: Dreißig. L: A pak už můžu pokračovat podobně, tak jako to známe, dál. Vier. - L schreibt vier an die Tafel - a přidám zig - L schreibt vierzig und weitere Zahlen na dieser Regel an die Tafel - Fünf - Pause - zig. Sechs, zase bych vedle sebe měla s a z, což se nedělá, takže zkrátím. Sechzig. To s tady se ztratí. Sieben. Co jsme udělali, když jsme říkali sedmnáct? S: Sieb. 5-VI

L: Zkrátili jsme. I tady budem krátit. Sieb - Pause - zig. Acht - Pause - zig. Neun - Pause - S: Zig. L: Zig. Takže mám příponu -zig, kterou tvořím desítky. V jediném případě - L zeigt auf die Zahl an der Tafel - u trojky se změní, není tam z, to zet, ale je tam ostré ß. A musím ho také vyslovit. Dreißig. No, a na stovku, když se podíváte, tak je to stejné jako v angličtině. Podobné slovo. L: Jak je stovka v angličtině, Jirko? S2: Hundred. L: Hundred. No a německy Hundert. Tak, jak je napsané, tak to přečtu. Hundert. S: Hundert. L: A protože Němci jsou rádi ve všem přesní, tak ještě někdy zdůrazňují, jedno sto. Einhundert. S: Einhundert. L: Tady zatím máme sto, Hundert, ale mohla bych říct přesně Einhundert. Jedno sto. Tak si přečteme čísla od 10 do 100. L + S: Zehn, zwanzig, dreißig, vierzig, fünfzig, sechzig, siebzig, achtzig, neunzig, hundert. L: A pozpátku. L + S: Hundert, neunzig, achtzig, siebzig, sechzig, fünfzig, vierzig, dreißig, zwanzig, zehn. L: Každý si je ještě přečte sám pro sebe. S: - lesen leise - L: Dneska si ještě pro pomoc můžete nechat knížku otevřenou. Třeba mít v lavici jen jednu uprostřed, abyste na to oba dva viděli. A vezměte si pracovní sešit. Das Arbeitsheft, Seite 7. Seite 7, Übung 12, ahm, Übung 11. Strana 7, cvičení 11. Čti a doplň chybějící čísla. Tak, nejdřív si je přečtem na prvním řádku. S: - S schreiben in ihre Arbeitshefte - L: Píšete jenom číslovky, číst budeme samozřejmě slovo. Tak. Martine, čti jenom, co jsi dopisoval, já čtu, co bylo vytištěné. S17: Null. L: Eins. S17: Drei, ahm, zwei. L: Drei. S17:Vier. L: Fünf. S17: Sechs. L: Sieben. S17: Acht. L: Neun. S17: Zehn. L: Elf. S17: - keine Reaktion - L: Zwölf. S17: Zwölf. L: Dreizehn. S17: Vierzehn, fünfzehn. L:.Sechzehn. 5-VII

S17: Siebenzehn. L: Siebzehn. S17: Siebzehn, achtzehn. L: Neunzehn. S17: Zwanzig. L: Zwanzig. L: Tak, Maruška čte to, co dopisovala a Honza čte to, co bylo vytištěné. Honzo, ty čteš pořád ještě znovu první řádek. Začíná asi Maruška, že jo? S4: Ja, zwanzig. L: První řádek! S4: Jo, první. L: Ještě jednou první řádek. S4: Null. S16: Eins. S4: Zwei. S16: Drei. S4: Vier. S16: Fünf. S4: Sechs. S16: Sieben. S4: Acht. S16: Neun. S4: Zehn. S16: Elf. S4: Zwölf. S16: Dreisiehn. Dreizehn. S4: Vierzehn, fünfzehn. S16: Sechzehn. S4: Siebzehn, achtzehn. S16: Neunzehn. S4: Zwanzig. L: Zwanzig. Šli jsme od nuly nahoru. Na druhém řádku jdeme zpátky. Takže, čteš nám, to co je vytištěné a Jindra čte to, co napsal. S13: Zwanzig. S18: Neinzehn. L: Neun S18: Neunzehn. S13: Achtzehn. S18: Siebzehn, sechzehn. S13: Fünfzehn. - es klingelt - L: Fünfzehn. Ještě musí číst Jindra. S18: Fünfzehn. S13: Vierzehn. L: Vierzehn. S18: - keine Reaktion - L: Tři. S18: Dreizehn, elf. 5-VIII

L: Ne. S18: Zwölf, elf. S13: Zehn, S18: Neun. L: Neun. S18: Acht, sieben. S13: Sechs. L: - L spricht zu S, die den Klassenraum betreten - My jsme Vás nezvali. S18: Fünf. S13: Vier. S18: Drei. S13: Swei. L: Ccc. Zwei. S13: Zwei. S18: Eins. L: Eins. Tak, když se podíváte na cvičení B, tam jsou slova. A tohle cvičení B je váš domácí úkol. Čtyři řádky. Nepíšete číslovku, píšete to číslo slovem. Všichni si poznamenají, že mají úkol. 5-IX