MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Katedra ošetřovatelství

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství POVĚDOMÍ VEŘEJNOSTI O METODÁCH PŘIROZENÉHO PLÁNOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ Bakalářská práce Ústřední knihovna lékařské fakulty MU 602 00 BRNO, Tomešova 12 Tel. 549 491 328 knihovna@med.muni.cz Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Marie Marková Autorka: Blanka Matlochová obor ošetřovatelství Praha, červenec 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Marie Markové a že jsem uvedla všechny zdroje, ze kterých jsem při zpracování čerpala. V Praze 13.7.2006....P^lh^... &?*/. Blanka Matlochová

Poděkování Touto cestou chci poděkovat Mgr. Marii Markové, která mi poskytla cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále chci poděkovat všem respondentům, kteří se podíleli na sběru údajů a bez jejichž přispění by práce nevznikla. Především však děkuji svému manželovi a synovi, kteří mi byli při vzniku této práce oporou.

Obsah 1 Üvod 5 2 Cíl práce a hypotézy 6 2.1 Cíl práce 6 2.2 Pracovní hypotézy 6 3 Charakteristika problému 7 3.1 Definice přirozeného plánování rodičovství 7 3.2 Biologické předpoklady přirozeného plánování rodičovství 7 3.3 Metody PPR 9 3.3.1 Metody jednoho příznaku 10 3.3.1.1 Kalendářní metoda 10 3.3.1.2 Teplotní metoda 10 3.3.1.3 Hlenová metoda 11 3.3.1.4 Samovyšetření čípku 11 3.3.2 Symptotermální metoda 12 3.3.2.1 Pravidla pro sledování hlenu 13 3.3.2.2 Pravidla pro sledování čípku 15 3.3.2.3 Pravidla pro sledování bazálni tělesné teploty 15 3.3.3 Laktační amenorrhea 19 3.3.4 Netradiční metody 20 3.3.5 Metody které nelze doporučit 21 3.4 PPR a neplodnost 21

3.5 Plánované početí dítěte 22 3.6 Spolehlivost metod PPR 23 3.7 Centra PPR 25 4 Metodika 26 5 Výsledky průzkumu a jejich analýza 27 6 Diskuze 53 7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků 56 8 Závěr 57 Anotace 59 Seznam použité literatury 60 Seznam použitých zkratek 62 Seznam obrázků 63 Seznam tabulek 64 Seznam příloh 65 Přílohy 66

Kapitola 1 Úvod V dnešní době většina rodin a manželských párů, alespoň po určitou dobu. řeší otázku, kolik dětí mít a kdy je mít. Součástí plánovaného rodičovství je tedy i antikoncepce, ale mnohé prostředky umělé antikoncepce mají řadu vedlejších nežádoucích účinků. Proto lidé, kterým záleží na přirozeném a zdravém způsobu života, hledají metodu, která je spolehlivá a zároveň zdravotně neškodná. Alternativou se tak stávají moderní metody přirozeného plánování rodičovství, které umožňují nalézt nejvhodnější dobu pro početí dítěte a zároveň vymezit období, kdy se lze těhotenství bezpečně vyhnout. Základem těchto metod je sledování přirozeným způsobem se vyskytujících ukazatelů a příznaků plodné a neplodné fáze v menstruačním cyklu. Hlavními příznaky jsou změny tělesné teploty ženy po probuzení, výskyt děložního hlenu a změny na děložním čípku. Přirozené plánování rodičovství je také významnou pomocí pro páry, které mají s dosažením těhotenství problémy. Téma jsem si zvolila proto, že přirozené plánování rodičovství je dnes celosvětově uznáváno a má vzestupný charakter. Zaujalo mne, že pomocí PPR lze určit nejvhodnější dobu pro početí a tím pomoci párům, které se o dítě snaží delší dobu. Rozhodla jsem se zjistit, jak jsou u nás ženy a dívky o metodách PPR, informovány a v jaké míře těchto metod využívají. Jedním z důvodů volby tématu byla i má osobní zkušenost s metodami PPR. 5

Kapitola 2 Cíl práce a hypotézy 2.1 Cíl práce 1. Zjistit povědomí ženské veřejnosti o metodách přirozeného plánování rodičovství. 2. Zjistit v jaké míře využívají ženy metod přirozeného plánování rodičovství a jaké důvody je k těmto metodám vedly. 2.2 Pracovní hypotézy Předpokládám, že: 1. Více než polovina žen nemá o metodách přirozeného plánování rodičovství dostatečné informace. 2. Většina žen využívá metod přirozeného plánování rodičovství méně, než-li ostatních metod antikoncepce a metody přirozeného plánování rodičovství jsou využívány více při plánování početí. 6

Kapitola 3 Charakteristika problému 3.1 Definice přirozeného plánování rodičovství..přirozené plánování rodičovství je podle definice Světové zdravotnické organizace z roku 1982 způsob plánování rodičovství, s jehož pomocí může být o těhotenství usilováno stejně, jako je možné se těhotenství vyhnout, na základě sledování přirozeným způsobem se vyskytujících ukazatelů a příznaků plodné a neplodné fáze v ženském menstruačním cyklu. Je-li přirozené plánování rodičovství používáno k zábraně početí, během plodné fáze nedochází k pohlavnímu styku".[10] 3.2 Biologické předpoklady přirozeného plánování rodičovství Přirozené plánování rodičovství vychází ze skutečnosti, že k početí dítěte nedochází při každém pohlavním styku. V průběhu menstruačního cyklu se dny, kdy žena může otěhotnět, označují jako plodné období a dny, kdy k otěhotnění nedochází, jako období neplodné. Početí je nejpravděpodobnější přibližně uprostřed mezi dvěma menstruacemi, nemožné před menstruací a nepravděpodobné bezprostředně po menstruaci. 7

Biologické předpoklady nutné pro úspěšné použití metod PPR jsou: 1. Omezené trvání oplodňovací schopnosti pohlavních buněk Při početí dochází ke splynutí mužské a ženské pohlavní buňky, tj. spermie a vajíčka. Zatímco zdravý dospělý muž je plodný stále, to znamená, že živé spermie se vyskytují v každém ejakulátu, u ženy je tomu jinak. Vajíčko, obvykle jediné, se uvolňuje z vaječníku ženy pouze jedenkrát v průběhu menstruačního cyklu, v období tzv. ovulace. Po svém uvolnění má, narozdíl od spermie, velice krátkou životnost, asi 12-16 hodin. Pokud není během této doby oplodněno, zaniká a vstřebává se ve stěnách vejcovodů. K další ovulaci do konce menstruačního cyklu už nemůže dojít. Žena je tedy plodná jen po velmi krátké období. Životnost spermií závisí na prostředí. V kyselém prostředí pochvy přežívají spermie maximálně několik hodin. V kryptách děložního hrdla, za přítomnosti vhodného cervikálního hlenu, jsou schopny oplodnění i po čtyřech až sedmi dnech. Hlen děložního hrdla je cervikální hlen produkovaný žlázkami v kryptách hrdla. Jeho kvalitu významně ovlivňují hormony vaječníku. V době před ovulací je bohatý na soli. minerály, aminokyseliny a cukry, jenž přispívají k výživě spermií. 2. Pouze jedna ovulace Během menstruačního cyklu dochází jen k jedné ovulaci. Výjimečně může dojít v témže cyklu k další ovulaci, ale vždy jen současně s ovulací předcházející. Časově se obě ovulace prakticky překrývají. Pro určení plodných a neplodných dnů nemá druhá ovulace žádný význam 3. Určení doby ovulace Na správném určení období ovulace závisí spolehlivost metod PPR. [1][2] 8

3.3 Metody PPR Metody přirozeného plánování rodičovství nejsou jen jakousi přirozenou náhražkou antikoncepce. Na rozdíl od využívání umělé antikoncepce se partneři svobodně rozhodují a svobodně regulují svůj pohlavní život podle toho, zda o početí dítěte v daném období usilují, či ho chtějí oddálit. Přirozené plánování rodičovství - PPR. představuje vyhnutí se možnému těhotenství na základě znalosti určení plodných a neplodných dnů, zatímco umělá antikoncepce zabraňuje možnému početí či vývoji těhotenství. Žádná antikoncepční metoda, ani ta nejspolehlivější, není stoprocentně účinná. Antikoncepce snižuje pravděpodobnost otěhotnění, ale nikdy ho úplně nevyloučí. Jediný spolehlivý prostředek jak neotěhotnět při zachování sexuálního života, je nemít ve správně stanovené plodné dny pohlavní styk. Metody PPR se od sebe navzájem liší zejména způsobem, jakým se stanovuje doba ovulace a tedy plodné a neplodné období. Rozdělení metod PPR Metody jednoho příznaku, nebo-li single-index metody Jsou založené na stanovení a vyhodnocení jednoho ukazatele. Metody více příznaků, nebo-li multi-index metody Jsou založené na stanovení a vyhodnocení více ukazatelů. - Kalkulotermální metoda, kdy se počátek plodného období stanoví na základě statistického výpočtu a konec plodného období na základě dvojí kontroly (hlen. teplota) - Mukotermální metoda, kdy se začátek plodného období určí na základě nástupu hlenového příznaku a konec plodného období na základě dvojí kontroly (hlen. teplota) 9

Metoda dvojí kontroly - Symptotermální metoda, kdy se začátek i konec plodného období stanoví sledováním změn cervikálního hlenu a případně změn na děložním čípku a zároveň vyhodnocením průběhu bazálni tělesné teploty. [1][2] 3.3.1 Metody jednoho příznaku 3.3.1.1 Kalendářní metoda Tato metoda pochází z 30. let minulého století, z nezávislých výzkumů lékařů Kyusaku Ogina v Japonsku a Hermanna Knause v Rakousku. Metoda se proto také často nazývá Knausova Oginova. Ke stanovení plodných a neplodných dnů používá výpočet. Vychází z vedení menstruačního kalendáře za posledních osm měsíců a z předpokladu, že k ovulaci s možností početí dochází dva týdny před začátkem menstruace (± 2 dny) a oplodňovací schopnost spermií trvá a.si 3 dny. přičemž vajíčko ženy má schopnost oplodnění méně než 24 hodin. První den plodného období se určí odečtením čísla 18 od počtu dnů nejkratšího menstruačního cyklu. Poslední den plodného období se určil odečtením čísla 11 od počtu dnů nejdelšího menstruačního cyklu. Aby tento výpočet byl spolehlivý, je nutné znát délku cyklu ženy a ta by měla být zcela pravidelná. Velkým nedostatkem kalendářní metody je to. že nemůže zohlednit jedinečnost každého menstruačního cyklu. Délka menstruačního cyklu bývá ovlivněna mnoha faktory, proto při používání kalendářní metody docházelo k častým selháním. Doporučování kalendářní metody je dnes pokládáno za nezodpovědné. Podle usnesení kolegia Pracovní skupiny PPR tato metoda do současného moderního PPR nepatří, neboť nesplňuje podmínky současné definice PPR. [10] 3.3.1.2 Teplotní metoda První pravidla teplotní metody stanovil v roce 1935 Wilhelm Hillebrand a to na základě poznatků Van de Veldeho. O Hillebranda se opírá ve svých publikacích v roce 1940 10

švýcarský lékař Rudolf Vollmann. V Německu metodu podrobně zpracovával gynekolog Döring a zasloužil se tak o její rozšíření ve střední Evropě. Od začátku šedesátých let 20. století byla teplotní metoda využívána jako velmi spolehlivý způsob předcházení neplánovanému početí. V průběhu menstruačního cyklu rozlišujeme fázi nižších teplot do ovulace a fázi vyšších teplot po ovulaci, a registrujeme tedy již proběhlou ovulaci. To je důvod, proč se tato metoda v poslední době kombinuje se sledováním dalších známek ovulace (hlenu a čípku).[1][2] 3.3.1.3 Hlenová metoda Doktor W. Tyler Smith v roce 1855 poprvé popsal cervikální hlen a jeho vztah k pohybu spermií. V roce 1933 francouští gynekologové R. Devraigne. J. Vinieux a J. Seguy vyjádřili souvislost, mezi přítomností výrazného hlenového příznaku a možností početí. Neurolog John a dětská lékařka Evellyn Billingsovi vypracovali pravidla pozorování cervikálního hlenu jako příznaku plodnosti. V roce 1953 prezentovali tzv. hlenovou metodu, též známou pod názvem Billingsova ovulační metoda. Metod založených pouze na sledování cervikálního hlenu je více, kromě Billingsovy metody je to např. metoda používaná v Indii. Hlenová metoda se opírá pouze o sledování změn hlenu děložního krčku a na vyhodnocení pocitů ženy vnímaných v oblasti poševního vchodu. Na rozdíl od teplotní metody, umožňuje hlenová metoda ovulaci předvídat 3.3.1.4 Samovyšetření čípku V době kolem ovulace dochází k charakteristickým změnám čípku děložního hrdla, které může žena sama jednoduše rozpoznat. Tyto změny představil roku 1962 americký gynekolog Edward Keefe. 11

3.3.2 Symptotermální metoda V současnosti prakticky jedinou používanou metodou více příznaků je symptotermální metoda. Tu v roce 1965 představil rakouský chirurg dr. Josef Rotzer a v současné době jde jednoznačně o nejspolehlivější metodu PPR. založenou na principu dvojí kontroly. Ke stanovení plodného a neplodného období využívá sledování a zhodnocení nejméně dvou ukazatelů bazálni tělesné teploty a hlenu děložního hrdla, nebo méně často děložního čípku. V současné době existuje několik zpracování STM, které se od sebe liší v některých bodech. V roce 1979 vychází Rötzerova publikace Natürliche Geburtenregelung". U nás byla metoda dr. Rötžera rozšířena zásluhou manželů Tělupilových v osmdesátých letech formou samizdatů a knižně vyšla v roce 1991 pod názvem Přirozená regulace početí". Jde o první knižně vydanou učebnici symptotermální metody v České republice. V roce 1986 vznikla mezinárodní organizace INER 1. která sdružuje poradce PPR vyučující symptotermáln metodu. Prof. dr. Rotzer je jejím prezidentem. Spojil tak odborníky z Rakouska. Německa. Francie. Itálie a Švýcarska. U nás INER není aktivní. V roce 1981 se ve Spolkové republice Německo zahájen vládní projekt pod názvem Pracovní skupina PPR". Ta vypracovala na základě spolupráce předních odborníků z oborů gynekologie, psychologie a pedagogiky symptotermální bonnskou" metodu, která je podložena laboratorními a ultrazvukovými vyšetřeními. Od této organizace také pochází v současné době nejlepší učebnice PPR Natürlich und sicher", která do češtiny zatím nebyla přeložena. U nás je bonnská, metoda rozšířena v publikacích a kurzech pod vedením Mudr. Lázničkové. v rámci občanského sdružení CENAP v Brně a v knize Přirozené a spolehlivé plánování rodičovství" od prof. dr. Květoslava Šipra a jeho dcery dr. Olgy Šiprové.[2][3] 'Institut für Natürliche Empfängnisregelung 12

Pravidla symptotermální metody Podmínkou spolehlivosti symptotermální metody je znalost a pečlivé dodržování jejích pravidel. 3.3.2.1 Pravidla pro sledování hlenu Vzhled i kvalita hlenu je ovlivněna hladinou estrogenů, které způsobují zvýšení podílu solí a vody v hlenu. Krátce před ovulací, kdy je množství estrogenů nejvyšší, se hlen stává hojnějším a řidším a je provázen subjektivním pocitem vlhka až mokra na zevních rodidlech. Vzhledem připomíná syrový vaječný bílek, bývá průhledný až sklovitý, tažný až vodnatý. Takový hlen označujeme jako hlen s nejvyšší plodností, hlen nejvyšší kvality či pouze hlen plodný. Jeho vzhled je na obrázku 3.1. Po ovulaci, s nástupem progesteronu. ztrácí hlen svou tažnost, stává se hustým a lepkavým, je mléčně zbarvený, smetanovité konzistence s přechodem v hrudkovitý, viz. obrázek 3.2. Někdy hlen dokonce zcela vymizí a žena vnímá u vchodu do pochvy pocit sucha. Hlen vyšetřujeme v oblasti zevních rodidel. není vhodné vkládat prst přímo do pochvy. Pozorování hlenu se provádí každý večer a výsledek se zaznamenává slovně do tabulky. Pro jednodušší orientaci je vypracován systém značek charakteru hlenu, které ale nenahradí podrobný slovní popis. Pravidla pro značení hlenu jsou uvedena v tabulce 3.1 Poslední den, kdy pozorujeme hlen nejvyšší kvality a po kterém došlo ke změně v jeho nižší kvalitu, označujeme jako vrchol hlenu. Plodné období na začátku cyklu začíná s nástupem hlenového příznaku, za který je považován i pouhý pocit vlhka. Plodné období trvá ještě tři dny po vrcholu hlenu. 13

Subjektivní pocity Vzhled hlenu Značka sucho žádný S bez subjektivních pocitů žádný o vlhko žádný v vlhko hustý, bělavý. nažloutlý,lepkavý H mokro, kluzko hrudkovitý, ne tažný sklovitý s bílými vlákny, průhledný průzračný, tažný, jako syrový H+ vaječný bílek, s vlákny krve mokro žádný H + Tabulka 3.1: Pravidla záznamu hlenových příznaků Obrázek 3.1: Tažný, průhledný, plodný hlen Obrázek 3.2: Hustý, bělavý až nažloutlý, méně kvalitní hlen 14

3.3.2.2 Pravidla pro sledování čípku Děložní čípek během menstruačního cyklu podléhá změnám, které se týkají jeho polohy, tvaru a konzistence. Na začátku cyklu je děložní branka uzavřená, pouze s úzkou štěrbinou, čípek je pevný asi jako špička nosu, je nízko a prstem tedy dobře dosažitelný. S blížící se ovulací, kdy se zvyšuje hladina estrogenů, se čípek otevírá, měkne a zvedá nahoru, takže je někdy prstem hůře dosažitelný. Samovyšetřování čípku provádějí zejména ženy. které si měří bazálni teplotu a nedaří se jim vypozorovat hlenový příznak. Změny zjištěné na čípku se zapisují značkou do záznamové tabulky. Za začátek plodného období považujeme jakoukoliv následující změnu kvality čípku-čípek měkne, vytahuje se vzhůru, jeho branka se otevírá. Plodné období je ukončeno, pokud je čípek po tři dny opět nízko, uzavřený a tuhý. 3.3.2.3 Pravidla pro sledování bazálni tělesné teploty Měření bazálni tělesné teploty se používá nejen k určení plodného a neplodného období, ale i při zjišťování příčin neplodnosti či hodnocení hormonální léčby. Bazálni tělesná teplota je tělesná teplota naměřená za klidových podmínek, nejlépe ráno po probuzení v tělesné dutině, ne tedy v podpaží. Podmínky pro správné měření bazálni tělesné teploty: měřit ihned po probuzení - organismus ještě není zatěžován příjmem potravy, tělesným pohybem ani duševními vlivy měřit vždy ve stejnou denní dobu dodržovat místo a délku měření používáme-li lékařský teploměr, doporučuje se měřit v konečníku 3 minuty, v pochvě 5 minut a v ústech pod jazykem minimálně 5 minut 15

používat vždy stejný teploměr - nejlépe osvědčený je lékařský teploměr naměřenou hodnotu ihned odečíst a zapsat do tabulky Průběh bazálni tělesné teploty u žen s normálním menstruačním cyklem je dvoufázový. V první fázi do ovulace je teplota o několik desetin stupně nižší než v druhé fázi po ovulaci. Bezprostředně před ovulací či v době ovulace se často objevuje mírný pokles BTT. Nejpravděpodobnějším dnem ovulace je tedy poslední den nízkých teplot. Po ovulaci vlivem progesteronu se teplota zvyšuje a fáze vyšších teplot se udržuje až do konce cyklu. Předovulační doba může být různě dlouhá od 11 dnů do 25 dnů a více, zatímco postovulační období má většinou 12 až 16 dnů. Pro správné vyhodnocení průběhu BTT a hranice plodného období je důležité umět stanovit první den vzestupu BTT. Jako první den vzestupu se označuje první měření, které je jakkoli vyšší než nejvyšší z šesti předchozích platných měření. Pro spolehlivé určení, že k vzestupu došlo z hormonálních příčin, je třeba stanovit potvrzení vzestupu BTT. K tomu jsou potřeba tři vyšší měření nad linií, která se stanoví ze šesti předchozích platných nižších měření. Pro větší názornost a snadnější rozpoznání průběhu teplotní křivky se doporučuje označit čarou hladinu nejvyšší teploty, která se naměřila v šesti dnech před vzestupem teploty. Takovou čáru nazýváme linií nižších teplot a příklad jejího záznamu vidíme na obrázku 3.3. Příklad potvrzení vzrůstu teploty je vidět na obrázku 3.4. B A 1 J V* s ^ ^ A i* V s v /* 6 5 4 3 2 1 LI NIE Obrázek 3.3: Teplotní linie nízkkých hodnot ze šesti měření 16

*s ^ J A / *v V P V 6 5 4 3 2 1 J fy fy 3 m 0,2 C LINIE Obrázek 3.4: Potvrzení vzestupu BTT třemi záznamy nad linií Pravidla kterými se stanovuje přesný termín nástupu ovulace se mohou zpočátku zdát poměrně složitá, po několika cyklech provádění se však zažívají a stávají se rutinními. Po stanovení prvního dne vzestupu BTT a určení linie nižších teplot hledáme potvrzení vzestupu BTT. Poté můžeme ukončit plodné období z hlediska měření BTT. Za potvrzení vzestupu BTT pokládáme třetí platné měření, které je o 0, 2 C a více nad linií. Existují výjimky pro stanovení potvrzení vzestupu BTT. které však nelze navzájem kombinovat: Výjimka číslo 1: Pokud třetí měření nedosáhne vzestupu o 0, 2 C nad linii, je potřeba čtvrté měření. To musí být jakkoliv nad linií, nemusí však splňovat podmínku 0,2 C, viz obrázek 3.5. Výjimka číslo 2: Pokud jedna z naměřených hodnot po prvním dni vzestupu BTT klesne na nebo pod linii, je nutné pro potvrzení vzestupu další měření nad linií. Měření, které vyšlo pod linií se nečísluje. Třetí vyšší měření má být minimálně o 0, 2 C nad linií, viz obrázek 3.6. 17 602 "SS» *\ *,- «ww"«" ''-

s ^ V~ V s V ^ 6 5 4 3 2 i 2 r» - i # Sr 4 y V V v> LINIE v ^ Obrázek 3.5: Výjimka č.l f A V P *s V r 6 5 4 3 2 1 2 3 1 "M" K w ^ i ^ \ LINIE Obrázek 3.6: Výjimka č.2 Faktory, které mohou, ale nemusí ovlivnit sledování a vyhodnocení příznaků plodnosti: Rušivé vlivy při sledování hlenu Některé léky ovlivňující tvorbu hlenu (mukolytika mohou způsobovat řidší hlen, Indometacin jeho zahuštění) Operace na čípku Poševní léky - např. čípky při zánětu pochvy Chemické antikoncepční prostředky Sperma Stres 18

Výtok Nevhodný toaletní papír Rušivé vlivy při sledování BTT Nemoc, horečka, některé léky Změna teploměru Změna času měření Změna místa měření Pohyb při měření Nedostatečná délka měření Krátký nebo rušený noční spánek, výjimečně pozdní uložení ke spánku Výjimečná konzumace alkoholu, jídlo pozdě večer Stres, psychické napětí Změna životního stylu (dovolená apod.)[l][3] 3.3.3 Laktační amenorrhea Využívání popôrodní fyziologické neplodnosti patří k nejstarším a nejpřirozenějším způsobům řízení početí. Po porodu nastává v organismu ženy klidové období, nebo-li období přirozené neplodnosti. Návrat plodnosti je závislý na mnoha okolnostech. Cím více se prodlužují intervaly mezi jednotlivými kojeními a čím delší doba uplynula od porodu, tím se zvyšuje pravděpodobnost návratu plodnosti a možnosti otěhotnění. Samotné kojení ale není metodou jak se vyhnout početí. Lze otěhotnět i když žena kojí. 19

Laktační amenorrhea je pouze úvodní popôrodní metoda plánování rodičovství. Její použití je časově omezené, poskytuje přirozenou ochranu před otěhotněním do šesti měsíců po porodu. Její spolehlivost je podložena přirozenou neplodností způsobenou hormony, které potlačují ovulaci. Základní podmínky úspěšnosti LAM jsou: Zena kojí plně nebo téměř plně. s přestávkami mezi kojeními do šesti hodin Od porodu žena nemenstruuje (je amenorrheická) Uběhlo méně než šest měsíců od porodu Dodržuje-li žena pravidla LAM. je s 98% až 99% pravděpodobností chráněna před otěhotněním. Tyto závěry vyplývají ze studie LAM, která proběhla v letech 1994-1996. Jednalo se o celosvětovou studii s centry v Asii, Africe. Americe a Evropě. Vzhledem k vysoké spolehlivosti metody LAM. není nutné pro kojící ženu pozorování příznaků plodnosti po dobu šesti měsíců, nebo do návratu menstruace, nebo do zahájení pravidelného přikrmování. podle toho, co nastane dříve.[1] [5] 3.3.4 Netradiční metody K netradičním způsobům určování plodného a neplodného období slouží různé přístroje, které představují novou technologii v PPR. Zatím však tyto způsoby nenašly širšího uplatnění a to zejména díky své finanční náročnosti. Řadíme sem přístroje založené na: vyhodnocení bazálni tělesné teploty zhodnocení hormonálních hladin vyhodnocení cervikálního hlenu 20

zhodnocení změn elektrické rezistence slin či cervikálního hlenu základě měření tlaku a množství vydechovaného C0 2 [l][2] 3.3.5 Metody které nelze doporučit U nás poměrně známou metodu krystalizace slin nelze doporučit. Zvýšená hladina chloridu sodného ve slinách v období ovulace vede poměrně často k vytváření stromečkových struktur, tzv. fenomén kapradiny'', které lze sledovat mikroskopem. Změny obrazců ve slinách však podléhají mnoha vedlejším vlivům, např způsobu stravování, či množství spotřebovaných tekutin. Pro předcházení neplánovanému těhotenství jde tedy o způsob zcela nespolehlivý.[1] [2] Neprávem je k metodám PPR zařazována astrální metoda. Plodné období se vypočítává podle postavení Slunce a Měsíce při narození ženy. Tato metoda, která se u nás rozšířila po roce 1968 a nyní po roce 1989 zcela postrádá racionální jádro a pouze využívá lidskou důvěřivost. Také praktikování přerušované soulože (coitus interruptus) je mylné pokládat za metodu PPR. 3.4 PPR a neplodnost K tomu, aby došlo k otěhotnění, je nutná souhra mnoha pochodů v těle muže a ženy. Mnoho párů bývá zaskočeno skutečností, že se jim nedaří otěhotnět tehdy, kdy si přejí. Jelikož se na vzniku nového těhotenství podílí řada faktorů, dochází k situacím, že ne vždy to vyjde tak, jak si manželé představovali. Pouze asi 60 % párů, pokud chce otěhotnět, do šesti měsíců opravdu otěhotní. Po roce nechráněných pohlavních styků bývá přibližně 70 %-80 % žen těhotných, 15 %-20 % párů zůstává nechtěně bez dítěte. Příčiny, proč se párům nedaří otěhotnět, nacházíme zhruba stejným dílem (35 %-45 %) u muže a u ženy a přibližně ve 20% případů 21

jsou příčiny oboustranné. U mnohých párů zůstává příčina neplodnosti neobjasněná. Pokud ani po jednom roce přes snahy partnerů k těhotenství nedošlo, mluvíme o snížené plodnosti-subfertilitě. Dříve než páry vyhledají lékaře, nabízí se řešení, která mohou pomoci. V případech, kdy se spermie obtížněji dostávají k vajíčku, může pomoci poloha při milování, kdy je muž nahoře. Stejně tak lze pomoci, pokud žena zůstane po pohlavním styku ležet na zádech nejméně půlhodinu. Bylo také zjištěno, že asi u 70 % mužů obsahuje druhý ejakulát více spermií než první. Je tedy vhodné milovat se vícekrát za sebou. Není dále prokázáno, že delší abstinence zlepší kvalitu semene a tím zvýší možnost početí. Optimální je dodržovat pravidlo,,ne příliš často a ne příliš zřídka". Nejlepší kvalitu získává sperma při pohlavním styku s dvou až třídenním odstupem. Některým párům se nedaří otěhotnět pouze proto, že jejich intimní život narušuje psychické vypětí, způsobené častým cestováním, stresem v zaměstnání, nočními službami apod.. ale i pokles spontánnosti při milování, které se často stává pouze..úsilím o dítě". V těchto situacích se doporučují rekreační sporty, relaxace a žádné stresování. U mnohých párii je dosavadní příčinou neplodnosti pouze to, že mají pohlavní styk v době. která je pro početí málo příhodná, nebo k němu vůbec nemůže dojít. Pro tyto páry je důležité nalézt v menstruačním cyklu období, ve kterém jsou vytvořeny optimální podmínky pro začátek těhotenství.[2] [6] 3.5 Plánované početí dítěte Znalostí popsaných v předchozích kapitolách lze s výhodou využít k nalezení optimálního období pro početí dítěte. Pro zdravý vývoj dítěte je prospěšné neponechat jeho početí náhodě. Těhotenství má být důvodem radosti obou partnerů, nikoliv počátkem starostí a problémů. Přirozené plánování rodičovství vytváří nejen příznivé podmínky ke stanovení nejvhodnější doby početí, ale i k brzkému zjištění těhotenství i ke spolehlivému výpočtu termínu porodu. V ranném období vývoje zárodku nemá žena užívat určité léky. má 22

se vyvarovat alkoholu, kouření, rentgenového vyšetření i pobytu na některých pracovištích. Pokud si žena pravidelně měří BTT, rozpozná těhotenství jednoduššeji a dříve než jinými způsoby. Trvá-li zvýšení bazálních teplot déle než 17 dnů a neobjevuje-li se krvácení, došlo téměř s jistotou k otěhotnění. Také termín porodu lze s pomocí BTT velmi přesně vypočítat. Od data prvního dne zvýšených BTT odečteme nejprve sedni dnů, poté ještě tři měsíce a nakonec připočteme jeden rok.[l] 3.6 Spolehlivost metod PPR Rozhodnutí se pro určitou metodu je ovlivněno řadou faktorů. Důležitou roli hraje přístup k zodpovědnému rodičovství, u vlastní metody její finanční dostupnost, vliv na zdraví a v neposlední řadě její spolehlivost. Tu je možné vyjádřit více způsoby. Nejčastěji používaný je Pearlův index (Pí). Pearlňv index vyjadřuje počet původně neplánovaných otěhotnění na sto žen. které během jednoho roku (12 cyklů), užívají danou metodu. Od roku 1982 byly provedeny mnohé studie k ověření spolehlivosti metod PPR, například: studie Modelový projekt vědeckého přezkoumání a kontrolovatelného zprostředkování přirozených metod regulace početí část první V období od 1.1.1982 do 31.12.1987 bylo ve Spolkové republice Německo získáno 2242 cyklů od 439 žen. Spolehlivost metody STM odpovídala Pí 1,6. studie Modelový projekt vědeckého přezkoumání a kontrolovatelného zprostředkování přirozených metod regulace početí - část druhá Probíhala v období 1.1.1985 do 31.12.1987 a zapojilo se do ní 291 žen, které dodaly 3380 cyklů s indexem spolehlivosti metody STM 1,7. 23

Evropská multicentrická studie Pochází z let 1989 až 1995, kdy bylo zhodnoceno 17218 cyklů od 1271 žen z deseti zemí. Pearlův index je 2,2-2,9. Prospektivní studie použití přirozeného plánování rodičovství u začátečnic v SRN V rozmezí let 1984 až 1996 byla zahájena studie 14870 cyklů od 758 žen. Pearlův index odpovídá hodnotě 2,2. Metoda Pearlův index Žádná antikoncepce 85 Kalendářní metoda 15-38 Hlenová metoda 15 Kondom 4-12 Teplotní metoda 2-5 Syniptotermální metoda 0.3 Hormonální antikoncepce 0,2-0,5 Tabulka 3.2: Přehled spolehlivosti metod předcházení početí [11] Ve většině případů neplánovaných otěhotnění se jednalo o chybu metody a chybu uživatele. Chybou metody se v tomto případě rozumí použití STM bez provedení kontroly statistických pravidel..prvních pět" a mínus dvacet" pravidlem mínus osm". Chybou uživatele se rozumí nechráněný pohlavní styk v plodném období. Při zohlednění těchto faktorů a se zahrnutím závěrů nejnovějších studií, vychází hodnota Pearlova indexu STM 0,3 (srovnání viz. tabulka 3.2). Z toho vyplývá, že u správně poučených partnerů je spolehlivost syniptotermální metody srovnatelná s používáním hormonální antikoncepce.[2][3][5] V současné době probíhá na lizemí České republiky studie, která od roku 2003 sleduje spolehlivost a akceptovatelnost syniptotermální metody. Tato studie navazuje 24

na studii z let 1994-1996, jejíž výsledky ale nejsou dosud dostupné. Obě studie jsou prováděny pod záštitou sdružení CENAP. 3.7 Centra PPR Přirozené plánování rodičovství se v poslední době stává stále rozšířenější, a v zahraničí je dokonce často běžnou součástí partnerského soužití. Mnoho renomovaných odborníků z celého světa věnuje značné úsilí k ověřování spolehlivosti a rozšiřování povědomí o výhodách a spolehlivosti těchto metod. V naší republice se zatím touto tematikou vážněji zabývá několik organizací. Především je to již zmiňované občanské sdružení Centrum naděje a pomoci a mezinárodní křesťanská organizace Liga pár páru. Liga pár páru je mezinárodní křesťanská organizace, založená v USA roku 1971 manželi Kippleyovými. Od té doby získala pobočky v celé řadě zemí. České ústředí Ligy má sídlo v Kladně a její výuka vychází z knihy Umění přirozeného plánování rodičovství od autorů Johna a Sheily Kippleyových.[7] Centrum naděje a pomoci spolupracuje s německou Pracovní skupinou PPR a čerpá z její publikace Natürlich und sicher. Tyto organizace zprostředkovávají kurzy symptotermální metody PPR po celé České republice. 25

Kapitola 4 Metodika Pro získání potřebných údajů jsem zvolila metodu anonymního dotazníku (viz. příloha č.l). Výhodou dotazníku jsou malé náklady a získání velkého množství dat v krátkém časovém období. Nevýhodou mohou být zkreslené odpovědi, vyvolané nejasnými nebo nesprávně pochopenými otázkami a také malá návratnost vyplněných dotazníků. Vlastní šetření probíhalo od února 2006 do března 2006 a bylo určeno ženské veřejnosti. Dotazníky jsem distribuovala osobně nebo prostřednictvím přátel a to na jejich pracovištích, školách a zájmových organizacích. Navštívila jsem bývalé pracoviště a provedla dotazníkové šetření i tam. V první části dotazníku jsem se respondentkám představila a požádala je o vyplnění dotazníku. Druhá část obsahovala 23 otázek, kdy položky 1-4 mají identifikační charakter, zjišťují věk, vzdělání a víru. Položky 6, 7 a 17 jsou zaměřeny na zdroje a informovanost o metodách PPR. Položky 5. 8-14, 18-21 se zaměřují na volbu antikoncepce a využití metod PPR respondentkami. Položky 15 a 16 slouží na hodnocení metod PPR uživatelkami. Položky 22 a 23 se věnují zhodnocení dotazníku.v dotazníku jsem použila otázky uzavřené a otázky polouzavřené. kde je odpověď rozšířena o variantu jiná odpověď". Celkem jsem rozdala 120 dotazníků, vrátilo se mi 95 dotazníků, což je 79,2% návratnost. Z výzkumu jsem vyřadila 9 (9,5 %) dotazníků z důvodu neúplného vyplnění. Při analýze výsledků jsem tedy vycházela z 86 dotazníků, což je 72 % z celkového počtu. 26

Kapitola 5 Výsledky průzkumu a jejich analýza V této kapitole jsou představeny výsledky prováděného dotazníkového průzkumu. Každé otázce dotazníku odpovídá tabulka s výsledkem šetření v relativní i absolutní míře a s grafem relativního rozdělení. Každá otázka je pro přehlednost umístěna na samostatném listě a relativní hodnoty jsou v analýze výsledkií zaokrouhleny na jedno desetinné místo. 27

1. Kolik je Vám let? Tabulka č.l Věk respondentů Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] 20-25 let 24 27,91 26-30 let 22 25,58 31-35 let 26 30,23 36-45 let 14 16,28 Celkem 86 100 Graf č.l Věk respondentů 27,91% 16,28% 20 251«26--30 let D31- -35 let D»- -45 let 30,23% 25,58% Nejvíce oslovených respondentek bylo ve věkové skupině 31-35 let a to 30,2 %. Ve věkové skupině 20-25 let bylo 27,9 % respondentů, ve věkové skupině 26-30 let jich odpovídalo 25,6 %. Nejméně dotázaných odpovídalo ve věkové skupině 36-45 let a to 16,3 %. 28

2. Jaké je Vaše nejvyšší i probíhající vzdělání? Tabulka č.2 Vzdělání respondentů Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Základní 0 0 Vyučena 15 17,44 Středoškolské 44 51,16 Vyšší odborné 16 18,6 Vysokoškolské 11 12,79 Celkem 86 100 Graf č.2 Vzdělání respondentů 17,44% 12,79% 18,60% I Základní Vyučena Středoškolské Q Vyl«odborné Vysokoškolské 51,16% Z celkového počtu respondentů má vzdělání středoškolské 51,2 %, dále 17,4 % dotázaných je vyučeno a 18,6 % má vyšší odborné vzdělání. Vysokoškolské vzdělání má 12,8 % dotázaných. Nikdo z dotazovaných nemá pouze základní vzdělání. 29

3. Jste věřící? Tabulka č.3 Náboženské přesvědčení Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 18 20,93 Ne 68 79,07 Celkem 86 100 Graf č.3 Náboženské přesvědčení 20,93% I Ano I Ne 79,07% Z celkového počtu respondentů je většina (79,1 %) nevěřící a 20,9 % respondentů je věřících. 30

4. Pokud ano, předurčuje Vám Vaše náboženství určitý druh antikoncepce? Tabulka č.4 Předurčení antikoncepce vírou Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 1 5,56 Ne 17 94,44 Celkem 18 100 Graf č.4 Předurčení antikoncepce vírou 5,56% I Ano I Ne 94,44% Z osmnácti věřících respondentek se pouze jedna vyjádřila ve smyslu, že jí její náboženství předepisuje nějaký druh antikoncepce. To je v relativní míře 5,6 %. Zbylých sedmnáct respondentek, tedy 94,4 %, se necítí svou vírou ve výběru antikoncepce ovlivněny. 31

5. Jaký druh antikoncepce používáte? Tabulka č.5 Volba antikoncepce Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Hormonální antikoncepci 45 52,33 Nitroděložní tělísko 8 9,3 Kondom 14 16,28 Přirozené metody 1 1,16 Antikoncepci nepoužívám 17 19,77 Jinou 1 1,16 Celkem 86 100 Graf č.5 Volba antikoncepce 1,16% 77% 52,33% Hormonální antikoncepci 1,16% Nitroděložní télfsko O Kondom [Zl Přirozené metody 1 Antikoncepci nepoužívám 16,28% Jinou 9,30% Z celkového počtu dotázaných hormonální antikoncepci používá více než polovina respondentek a to 52,3 %, kondom používá 16,3 % dotázaných, nitroděložní tělísko užívá 9,3 %. 19,8 % respondentek nepoužívá antikoncepci vůbec a přirozené metody a jiná antikoncepce byly uvedeny vždy jednou z dotázaných, tedy obě metody jsou zastoupeny po 1,2 %. Dotázaná používající jinou antikoncepci uvedla že užívá Postinor. 32

6. Slyšela jste o metodách přirozeného plánovaní rodicovstvi- PPR? Tabulka č.6 Informovanost o metodách PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 52 60,47 Spíše ano 14 16,28 Spíše ne 5 5,81 Ne 15 17,44 Celkem 86 100 Graf č.6 Informovanost o metodách PPR 17,44% 5,81% I Ano SpfSe ano Spffe ne D Ne 60,47% 16,28% Z celkoviého počtu oslovených respodentek více jak polovina (60,5 %) slyšelo o metodách PPR. Spíše ano uvedlo 16,3 % dotázaných a spíše ne uvedlo 5,8 % dotázaných. O metodách PPR neslyšelo nic 17,4 % respondentek. 33

7. Kde jste se o metodách přirozeného plánování rodičovství dozvěděla? Tabulka č.7 Informační zdroje metod PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Dosud jsem o nich neslyšela 16 18,6 Od lékaře 6 4,76 Od rodičů 0 0 Od přátel 20 15,87 Z časopisu 30 23,81 Z knih 18 14,29 Z internetu 10 7,94 Ze školy 22 17,46 Z jiných zdrojů 4 3,17 Celkem 126 100 Graf č.7 Informační zdroje metod PPR 3,17% 4,7 1 x 17,46% 15,87% 7,94% 14,29% Dosud jsem o nich neslyšela Od lékaře D Od rodičů D Od přátel H Z časopisu HZknih I Z internetu D Ze Školy H Z jiných zdrojů 23,81% 34

Na tuto otázku část dotázaných odpovědělo vybráním více odpovědí. Z toho důvodu je u všech kromě první odpovědi jako relativní míra zvolen počet odpovědí, nikoli počet respondentek. Nikdy o metodách PPR neslyšelo pouze 16 z 86 dotázaných, tedy 18,6 %. Žádná ze zbylých dotázaných neslyšela o metodách PPR od rodičů, 4,8 % zdrojů pochází od lékaře, internet byl zdrojem informací v 7,9 % případů. Nejvýznamnějším informačním zdrojem je podle provedeného dotazníku časopis a to ve 23,8 %. Velmi podobné hodnoty jsou u knih 14,3 %, od přátel pochází 15,9 % zdrojů a škola poskytla informace ze 17,5 %. 35

8. Používala jste někdy nějakou metodu přirozeného plánování rodičovství? Tabulka č.8 Využití některé z metod přirozeného plánování rodičovství Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 9 10,47 Ne 77 89,53 Celkem 86 100 Graf č.8 Využití některé z metod přirozeného plánování rodičovství 10,47% I Ano I Ne 89,53% Metod PPR nevyužívá téměř 90 % respondentek. Pouze 10,5 % dotázaných někdy využívalo nějakou z metod PPR. 36

9. Pokud ano, jakou metodu přirozeného plánování rodičovství jste používala? Tabulka č.9 Využití metod PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Coitus interruptus 3 33,33 Kalendářní metodu výpočtu plodných dnů 4 44,44 Teplotní metodu 2 22,22 Hlenovou metodu 0 0 Symptotermální metodu 0 0 Metodu krystalizace slin 0 0 Jinou metodu 0 0 Celkem 9 100 Graf č.9 Využití metod PPR 33,33% 22,22% Coitus interruptus B Kalendářní metodu výpočtu plodných dnů Teplotní metodu Q Hlenovou metodu B Symptotermální metodu [ Metodu krystalizace slin Jinou 44,44% Z devíti respondentek které někdy používaly nějakou z metod PPR jich 33,3 % používalo přerušovanou soulož, 44,4 % si vypočítávalo své plodné dny podle menstruačního kalendáře a pouze 22,2 % z nich používalo symptotermální metodu. 37

10. Používáte v současné době některou z metod přirozeného plánování rodičovství? Tabulka č.10 Aktuální používání metod PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 4 4,65 Ne 82 95,35 Celkem 86 100 Graf č.10 Aktuální používání metod PPR 4,65% I Ano I Ne 95,35% V současné době využívají některou z metod PPR pouze 4 dotázané z celkového počtu 86 dotázaných. To je 4,7 %. 38

11. Pokud ano, jste s touto metodou spokojena? Tabulka č.ll Spokojenost s metodou PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 2 50 Spíše ano 2 50 Spíše ne 0 0 Ne 0 0 Celkem 4 100 Graf č.ll Spokojenost s metodou PPR 50,00% 50,00% B Spíše ano Spikne Ne Polovina respondentek používajících v současné době nějakou metodu PPR je s ní spokojena, druhá polovina udává, že je s metodou spíše spokojena. 39

12. Pokud jste používala, nebo používáte metody přirozeného plánování rodičovství bylo to z důvodu: Tabulka č.12 Důvod použití metody PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Početí 6 66,67 Vyhnutí se otěhotnění 3 33,33 Poznání svého menstruačního cyklu 0 0 Celkem 9 100 Graf č.12 Důvod použití metody PPR 33,33% Početl Vytanutí se otěhotněni Q Poznání svého menstruačního cykhi 66,67% Z celkového počtu dotázaných používajících některou z metod PPR jich 33,3 % tuto metodu využívá jako náhradu antikoncepce a dvojnásobný počet, tedy 66,7 %, metodu používá za účelem početí potomka. 40

13. Pokud jste používala, nebo používáte metod PPR, pomohly Vám k otěhotnění? Tabulka č.15 Otěhotnění následkem použití metody PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 2 22,22 Spíše ano 2 22,22 Spíše ne 2 22,22 Ne 3 33,34 Celkem 9 100 Graf č.13 Otěhotnění následkem použití metody PPR 22,22% 33,34% I Ano Spíše ano Q Spíšené Ne 22,22% 22,22% Z dotázaných používajících nějakou z metod PPR se domnívá že jim metoda pomohla, nebo spíše pomohla k otěhotnění shodně 22,2 %. Stejný počet dotázaných se domnívá, že jim metoda k otehotnení spíše nepomohla. 33,3 % se domnívá, že jim metoda PPR k otěhotnění nijak nepomohla. 41

14. Mate nebo měla jste problémy s otěhotněním? Tabulka č.14 Problémy s otěhotněním Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 4 4,65 Ne 82 95,35 Celkem 86 100 Graf č.14 Problémy s otěhotněním 4,65% I Ano I Ne 95,35% Čtyři respondentky v dotazníku uvedly, že mají problém s otěhotněním. To je 4,7 % z celkového počtu 86 dotázaných. Zbylých 82 respondentek, tedy 95,3 %, uvedlo že problém s otěhotněním nemají. V tomto počtu jsou také zahrnuty ženy, které se o početí nepokusily, a tudíž o potenciálním problému s těhotenstvím zatím nevědí. 42

15. Metody přirozeného plánovaní rodičovství považujete za spolehlivé v případě: Tabulka č.15 Spolehlivost metod PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Početí 16 18,6 Vyhnutí se otěhotnění 6 6,98 Početí i vyhnutí se otěhotnění 15 17,44 Metody PPR nepovažuji za spolehlivé 11 12,79 Nevím 38 44,19 Celkem 86 100 Graf č.15 Spolehlivost metod PPR 18,60% 6,98% 44,19% J Početí B Vyhnutí se otíhotnřni Početí i vyhnutí se otehotnení Metody PPR nepovažuji za spolehlivé Nevím 17,44% 12,79% Z celkového počtu neumí o spolehlivosti metod PPR rozhodnout 38 dotazovaných, což je 44,2 %. Šestnáct dotazovaných, tedy 18,6 % se domnívá, že tyto metody jsou spolehlivé v případě snahy o otěhotnění, šest, tedy 7 % se jich domnívá že jsou spolehlivé v případě snahy o zabránění otěhotnění. Že jsou metody PPR spolehlivé v obou 43

těchto případech se domnívá 15 dotazovaných, což je 17.4 % z celkového počtu. Jedenáct dotázaných z celkového počtu, tedy 12,8 % respondentek, nepovažuje metody přirozeného plánování rodičovství vůbec za spolehlivé. 44

16. Považujete metody přirozeného plánování rodičovství za obtížné a složité? Tabulka č.16 Složitost metod PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 4 4,65 Spíše ano 15 17,44 Spíše ne 23 26,74 Ne 15 17,44 Nevím 29 33,72 Celkem 86 100 Graf č.16 Složitost metod PPR 4,65% 17,44% 33,72% B Ano!_ Spfäe ano G Spfle ne D* Nevím 26,74% 17,44% Za složité považuje metody PPR pouze 4,7 % z dotázaných, za spíše složité je to již 17,4 %. Za složité nepovažuje metody stejné procento dotázaných, tedy 17,4 %, za spíše ne složité je to 26,7 % z dotázaných. O složitosti metod nedokáže rozhodnout 33,7 % z celkového počtu dotázaných. 45

17. Slyšela jste o symptotermální metodě přirozeného plánování rodičovství? Tabulka č.17 Povědomost o symptotermální metodě Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 25 29,07 Spíše ano 5 5,81 Spíše ne 5 5,81 Ne 51 59,3 Celkem 86 100 Graf č.17 Povědomost o symptotermální metodě 29,07% 59,30% I Ano Spflea SpffeB D Ne O symptotermální metodě PPR slyšelo pouze 25 z celkového počtu 86 dotázaných, což je 29,1 %. Spíše slyšelo o této metodě pět respondentek, spíše neslyšelo o metodě také pět respondentek. V obou případech je stejná relativní míra 5,8 % z dotázaných. O symptotermální metodě neslyšelo nic 51 respondentek, což je 59,3 % dotázaných. 46

18. Využívala jste, nebo využívate v současné době, symptotermální metodu přirozeného plánování rodičovství? Tabulka č. 18 Využití symptotermální metody Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 0 0 Spíše ano 0 0 Spíše ne 0 0 Ne 8G 100 Celkem 86 100 Jak vyplývá z tabulky č. 18. žádná z respondentek nevyužívala a ani v současné době nevyužívá symptotermální metodu. 47

19. Sledujete si hustotu poševního hlenu? Tabulka č. 19 Sledování hustoty poševního hlenu Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 8 9,3 Spíše ano 9 10,47 Spíše ne 3 3,49 Ne 66 76,74 Celkem 86 100 Graf č.18 Sledování hustoty poševního hlenu 9,30% 10,47% 3,49% _j Ano [_] Spíäc a Spflen DNe 74% Z dotázaných respondentek dotazníku si v současné době sleduje hustotu poševního hlenu osm, tedy 9,3 %, spíše sleduje devět, tedy 10,5 % z dotázaných. Spíše nesleduje hustotu svého poševního hlenu 3,5 % dotázaných, což jsou tři respondentky. Vůbec hlen nesleduje 66 žen, tedy 76,7 % ze sledovaného vzorku. 48

20. Sledujete si změny děložního čípku? Tabulka č.20 Sledování změn na děložním čípku četnost Odpověď Absolutní Relativní[%] Ano 24 27,91 Spíše ano 6 6,98 Spíše ne 8 9,3 Ne 48 55,81 Celkem 86 100 Graf č.19 Sledování změn na děložním čípku 27,91% Ano Spíše ano SpUene 55,81% Změny na děložním čípku si sleduje více než čtvrtina žen, konkrétně 24, tedy 27,9 % dotázaných. Sedm procent žen, tedy šest dotázaných si změny pouze spíše sleduje. Osm žen, tedy 9,3 % si změny spíše nesleduje, 48 žen, tedy více než polovina (55,8 %), si změny na čípku nesleduje vůbec. 49

21. Měříte si bazálni teplotu? Tabulka č.21 Měření bazálni teploty Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 3 3,49 Spíše ano 0 0 Spíše ne 2 2,33 Ne 81 94,19 Celkem 86 100 Graf č.20 Měření bazálni teploty Ano Spíše anc Splie ne D Ne 94,19% Velká většina žen si neměří bazálni teplotu. Pouze tři ženy z dotázaných, tedy pouze 3,5 %, si bazálni teplotu měří. Vůbec si bazálni teplotu neměří 81 žen, tedy 94,2 % dotázaných. Dvě ženy se přiklonily k volbě, že si bazálni teplotu spíše neměří. V relativním měřítku zastupují 2,3 % z dotázaných. 50

22. Vzbudil ve Vás dotazník zájem o metody přirozeného plánování rodičovství? Tabulka č.22 Vyvolání zájmu o metody PPR předloženým dotazníkem Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%} Ano 14 16,28 Spíše ano 28 32,56 Spíše ne 28 32,56 Ne 16 18,6 Celkem 86 100 Graf č.21 Vyvolání zájmu o metody PPR předloženým dotazníkem 16,28% 60% D Splíe n D N«32,56% 32,56% Předložený dotazník v respondentkách průzkumu povědomí veřejnosti o metodách PPR vzbudil zájem v téměř polovině případů. Čtrnáct dotázaných(16,3 %) uvádí, že v nich dotazník vzbudil zájem o tyto metody a 28 dotázaných (32,6 %) má pocit, že v nich dotazník zájem spíše vzbudil. Stejný počet dotázaných, tedy také 32,6 % se domnívá, že v nich dotazník zájem spíše nevzbudil. Šestnáct oslovených žen, tedy 18,6 % z celku uvádí, že v nich dotazník nevzbudil žádný zájem. 51

23. Myslíte si, že v budoucnu metod přirozeného plánování rodičovství využijete? Tabulka č.23 Představa o budoucím využití některé z metod PPR Četnost Odpověď Absolutní Relativní [%] Ano 4 4,65 Spíše ano 10 11,63 Spíše ne 12 13,95 Ne 30 34,88 Nevím 30 34,88 Celkem 86 100 Graf č.22 Představa o budoucím využití některé z metod PPR 11,63% 4,65% 34,88% 13,95% D Spfle ne D Ne 34,88% Pouze čtyři z 86 (4,7 %) oslovených žen se domnívají, že někdy v budoucnu využijí některou z metod PPR. Deset žen (11,6 %) se domnívá, že některou z metod spíše využije, dvanáct (14 %) se domnívá, že spíše nevyužije. Ze v budoucnu vůbec metodu nevyužije se domnívá celkem 30 žen a ty tvoří 34,9 % vzorku. Stejný počet žen si není jisto a použití metody PPR do budoucna nevylučuje. 52

Kapitola 6 Diskuze Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na přirozené plánování rodičovství z pohledu široké ženské veřejnosti. Zjišťovala jsem, jak jsou ženy a dívky o metodách PPR informovány, v jaké míře těchto metod využívají a jaké důvody je k používání PPR vedly. V provedeném dotazníkovém šetření jsem téměř rovnoměrně postihla věkovou skupinu 20-25, 26-30 a 31-35 let. Co se týká dosaženého vzdělání, bylo nejvíce účastnic šetření vzděláno středoškolsky (51,2 %). Z celkového počtu respondentek je 21 % věřících. Jedna respondentia uvedla, že jí církev zakazuje používání antikoncepce. S ohledem na první cíl práce, jsem zjistila především skutečnost, že 77 % z celkového počtu dotázaných žen, má jisté povědomí o metodách PPR. Nejvíce informací získaly ženy z časopisů, ze školy, od přátel a z knih. Pouze velmi malá část (4,8 %) uvádí jako zdroj informací svého lékaře. Tato zjištěná skutečnost mě překvapila, neboť jsem očekávala, že vzhledem k prokázané spolehlivosti např. symptotermální metody, bude její propagace lékaři větší. Nejmenší povědomí o metodách PPR měly ženy v nejnižší věkové skupině, všechny ženy z věkové skupiny 35-45 let některou z metod PPR znají. Po provedené analýze z dotazníku také vyplývá, že největší povědomí o metodách PPR mají respondentky, které studují, nebo studovaly vyšší odbornou školu. Jelikož byl dotazník z velké části distribuován mezi zdravotnickým personálem, lze se domnívat, že velká část takto vzdělaných respondentek pochází právě ze zdravotnických 53

profesí. Z toho dále usuzuji, že jejich nejvyšší povědomost je způsobena částečně zájmem této skupiny o danou problematiku a částečně šířením těchto informací právě ve zdravotnických vzdělávacích institucích. Dále z dotazníkového šetření vyplývá, že pouze 9 žen (10.5 %), z celkového počtu 86 dotázaných, používalo někdy nějakou metodu PPR. Tři ženy praktikovaly přerušovanou soulož, čtyři ženy kalendářní metodu a dvě ženy teplotní metodu. U této otázky jsem chybně uvedla jako metodu PPR přerušovanou soulož, která není metodou PPR v pravém slova smyslu. Stojí také za zmínku, že ještě z tak malého množství žen, které metody někdy používaly, uvedly čtyři ženy kalendářní metodu, která dnes již není za metodu PPR považována. Jak metoda výpočtu plodných dnů, tak zejména metoda přerušované soulože jsou značně nespolehlivé a jsou mnohdy mylně považovány za metody PPR. V současné době používají metody PPR pouze čtyři ženy (4,7 %), které jsou s nimi spokojeny. Z žen které někdy tyto metody používaly, tak z důvodu početí činilo šest žen(66,7 % ze všech používajících PPR) a vyhnutí se těhotenství tři ženy (33,3 %). Zde se potvrdila má hypotéza č.2, že metody PPR jsou více používány při plánovaném početí. K otěhotnění pomohly metody PPR čtyřem ženám (44,4 % z používajících PPR), pěti ženám spíše ne. nebo vůbec (55.6 %). Více než polovina dotazovaných používá hormonální antikoncepci (52,3 %). pouze jedna uvedla přirozené metody. I zde se mi potvrdila hypotéza č.2. že metod PPR je využíváno v menší míře. než hormonální antikoncepce. Metody PPR považuje za nespolehlivé 12,8 % respondentek, 44,2 % dotázaných neumí o spolehlivosti rozhodnout. Za obtížné a složité považuje metody pouze 23 % respondentek, za obtížné je nepovažuje 44,2 % dotázaných a 33,7 % dotázaných neví. O symptotermální metodě PPR slyšelo, nebo spíše slyšelo 34,9 % z dotázaných žen, neslyšelo či spíše neslyšelo 65,1 %. Ačkoliv o symptotermální metodě slyšelo více než třetina žen. žádná z nich tuto metodu nikdy nepoužívala. Tento fakt je vzhledem k prokázané spolehlivosti metody celkem zajímavý. 54

Sedmnáct žen si sleduje, nebo spíše sleduje poševní hlen, změny na děložním čípku si sleduje, nebo spíše sleduje třicet žen a bazálni tělesnou teplotu si měří tři respondentky. Kladu si otázku, co vede ženy ke sledování poševního hlenu a děložního čípku, když ne metody PPR. V souvislosti se sledováním děložního čípku uvedla jedna respondentia, že jí čípek sledují na gynekologii. Domnívám se, že část kladných odpovědí u této otázky tedy mohla být volena ve smyslu sledování svého zdravotního stavu. Proto se domnívám, že došlo k nepochopení otázky a bylo by lépe ji formulovat tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o sledování změn děložního čípku v souvislosti se symptotermální metodou PPR. Podobná situace je u otázky sledování poševního hlenu, kde nevím co jiného než metody PPR vede ženy k jeho sledováni. Předložený dotazník vzbudil v téměř polovině dotázaných (48,8 %) zájem o metody PPR. Pouze 16.3 % dotázaných se domnívá, že někdy v budoucnu využije některou z těchto metod. U respondentek, které uvádějí že nevědí zda-li metody někdy využijí, lze předpokládat, že setkají-li se někdy v budoucnu s nějakou se spolehlivých metod PPR, budou jí věnovat větší pozornost, než kdyby se nestaly účastnicemi tohoto dotazníkového šetření. Z celkového počtu 95 vrácených dotazníků, bylo neúplně vyplněno devět dotazníků. K analýze bylo tedy použito 86 úplně vyplněných dotazníků, ale během jejich zpracování jsem zjistila, že odpovědi na některé otázky byly protichůdné. S tímto poznatkem bych volila formulace některých otázek jinak. 55