K problematice novostaveb v historickém prostfiedí mûst

K problematice novostaveb v historickém prostfiedí mûst Karel Kibic 1 2 Novostavby v historickém prostfiedí mûst pfiedstavují problematiku starou témûfi jako mûsta sama. Od jejich poãátku byly stavbami z trval ch materiálû jen budovy vefiejné, kdeïto obytné byly pfieváïnû dfievûné. Pozdûji byly nahrazovány zdûn mi novostavbami, podobnû jako vefiejné budovy po ãetn ch poïárech, pfii zmûnách vyuïití i promûnách v tvarného názoru. Novostavby se do daného prostfiedí zaãleàovaly citlivû a star í objekty byly rekonstruovány s ohledem na své okolí, jeï nemûly popírat, ale obohacovat. DÛkazÛ tûchto snah by bylo moïné uvést mnoho, zmíníme alespoà jeden, uï témûfi pûl tisíce let star pfiíklad. KdyÏ byly Pardubice v rané renesanci pfiestavovány po velkém poïáru v roce 1538, plánovalo se zv ení domû na námûstí o druhé patro s uplatnûním sjednocující oblouãkové atiky na v ech stranách námûstí. K tomu pfiedal vlastník mûsta Jan z Pern tejna mû ÈanÛm pokyny: V ak... aby kaïd podle své hlavy stavûti smûl..., toho bych se nerad dopustil, neb pfii tom bych jiného nepoznal, neï ohyzdu mûsta. A protoï, ponûvadï já mistra Jifiíka, svého mistra mám, jiï já jemu porouãím, aby k takovému stavení dohlídal a kaïdému vymûfiil, co a jak byste ty pokoje svrchní, pfiedky i títy stavûti mûli... Pakli by kdo mimo vûli mou a mimo mé svrchu vám oznámení, co takového pfiedsevzal, toho bych kaïdému trpûti nemohl. 1 Historická mûsta proïívala ve svém v voji období rozvoje i stagnace. V souãasné dobû je moïno konstatovat mimofiádn tlak na situování novostaveb v historickém prostfiedí, a to ze dvou hlavních dûvodû ze snahy o vloïení soudob ch provozû do mûstsk ch center a pro v jimeãnou ekonomickou v hodnost tohoto umístûní. Jaká má b t jejich architektura? Orgány památkové péãe si závaïnost nové architektonické tvorby v historickém prostfiedí uvûdomují, jak o tom svûdãí mimo jiné publikace K. Kuãi a V. Kuãové Principy památkového urbanismu, 2 v níï jsou charakterizovány moïnosti tvorby do kategorií nové tvûrãí dílo, pojetí historizující, kontextuální, kontrastní a tzv. neutrální, kopie, parafráze zaniklé stavby. Otázkám novostaveb je dále vûnována fiada statí z hlediska památkové péãe. 3 K posouzení kvality novostaveb v historickém prostfiedí mûst mohou v znamnû pfiispût rozbory realizovan ch staveb, a to jak z dfiívûj ích slohov ch období, tak z doby nedávné i ze souãasnosti samozfiejmû jen nûkter ch. Platí tu starofiímské úsloví, Ïe exempla docent. V echny pfiíklady kvalitních architektur v historickém prostfiedí ze vzdálenûj í i z poslední doby prokazují, Ïe se jejich autofii hluboce zab vali prostfiedím, do nûhoï své novostavby navrhovali. Jin mi slovy dobfií architekti zde byli vïdy dobr mi urbanisty. Není nutné iroce rozebírat Obr. 1. Fulnek (okres Nov Jiãín). V chodní a jiïní strana námûstí pfied rokem 1945. Obr. 2. Fulnek (okres Nov Jiãín). Oprava nádvofií s restaurací a chrámem Panny Marie v pozadí. (Foto M. Posselt) 1 Podobnou stavební aktivitu projevil biskup Karel hrabû Lichten- tejn-castelkorn pfii obnovû KromûfiíÏe po poniãení védy v roce 1643, kde nutil mû Èany k v stavbû slep ch druh ch pater s atikami u domû na námûstí, takïe si stûïovali, Ïe na chudé lidi tlaãí, by stavûli títy. 2 Karel KUâA, Vûra KUâOVÁ: Principy památkového urbanismu, SÚPP, Praha 2000, s. 26 32. 10

známé praïské pfiíklady, jak K. I. Dientzenhofer dokázal citlivû umístit kopuli s vûïí chrámu sv. Mikulá e do Malé Strany a panorámatu Hradãan, kostel sv. Mikulá e do hustû zastavûného prostfiedí Starého Mûsta ãi kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce do situace Nového Mûsta. To v e jiï bylo podrobeno rozborûm, prokazujícím autorovo mistrné urbanistické cítûní. V na ich anal zách se proto soustfiedíme na vybrané pfiíklady z druhé poloviny 20. století, jejichï architektura jiï mnohdy hodnocena byla, ale nikoliv jejich urbanistické fie ení; v bûr ukázek bude proveden z hlediska moïnosti odvození poznatkû. Velké pfiíleïitosti pro novostavby v mûstsk ch centrech vyvolaly váleãné události v letech 1939 1945. âeské zemû byly za 2. svûtové války v centru váleãného poïáru, pfiesto jejich poniãení bylo nesrovnatelnû men í neï v okolních zemích. Ztráty na mûstsk ch stavbách byly zpûsobeny pfii dob vání severní Moravy a pfii leteck ch náletech, v nûkter ch mûstech byly zbofieny jednotlivé stavby, docházelo v ak i k celistvému niãení. Válka se dotkla v ech na ich velk ch mûst. Jejich po kozené památky byly postupnû opraveny, ale volné parcely po válkou zniãen ch objektech se zastavovaly aï po letech, pfiípadnû ani nezastavovaly. V Praze bylo novogotické prûãelí v chodního kfiídla Staromûstské radnice, bombardované za kvûtnové revoluce, v roce 1948 zbofieno a ani ãtyfii pováleãné architektonické soutûïe nevedly k realizaci jeho náhrady. âásteãnû zniãené památky (domy na Staromûstském námûstí, hradní Míãovna, FaustÛv dûm ãp. 502-II, GrŒbova vila v Havlíãkov ch sadech, konvent Emauzského klá tera ãp. 320-II) byly opraveny, ale obnova západního prûãelí Emauzského chrámu byla provedena aï po soutûïi vypsané v roce 1964 podle návrhu arch. F. M. âerného s realizací v letech 1967 1969. Proluky Myslbek a po vybombardovaném domû ãp. 1981-II na nároïí Jiráskova námûstí a Ra ínova nábfieïí zûstaly dlouho nezastavûny, jen za války zniãen dûm ãp. 812-II na Václavském námûstí byl nahrazen objektem Domu potravin podle návrhu arch. Maxe Gronwalda a Jifiího Chvatliny, a to aï v letech 1954 1957. Také v Brnû byly památky (kostel Nanebevzetí Panny Marie, augustiniánsk klá ter, Mûnínská brána) opraveny, stejnû jako v Olomouci (radnice, kostely sv. Filipa a Jakuba, sv. Michaela). Existovala v ak mûsta, jejichï po kození bylo znaãné, a kde vznikl poïadavek na vytvofiení novostaveb scelujících v znamné historické prostory. Opava byla na konci války ze dvou tfietin zniãena (zniãeno 879 domû, váïnû po kozeno 148 domû). Nejvíce bylo postiïeno Horní námûstí s po kozením farního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a okolí kostela sv. Jana Kfititele, zniãen byl i rodn dûm Petra Bezruãe v OstroÏné ulici. Opava pro la kolem roku 1900 velkou pfiestavbou, vznikla zde fiada ãinïovních domû ve slohu historismu i secese, které nebyly po roce 1945 povaïovány za cenné a pfii vût í mífie váleãného po kození byly následnû bofieny; na druhé stranû se zachovaly i nûkteré ucelené areály. 4 Pováleãnou obnovu Opavy mûïeme rozdûlit do dvou etap. V první etapû byl obnoven gotick farní chrám Panny Marie, barokní kostel sv. Jifií a mû Èanské domy na Dolním námûstí. PrÛãelí poniãen ch domû na Horním námûstí byla strïena a nûkteré z nich byly nahrazeny vícepodlaïními objekty. V prolukách byly postaveny domy s architekturou dané doby. Ve druhé etapû byla dokonãena obnova námûstí podle návrhu arch. J. Kirschkeho, vycházejícího ze zámûru uplatnûní novodobé urbanistické koncepce skladby horizontálních a vertikálních objektû. PÛvodní v ka zástavby severní strany Horního námûstí nebyla obnovena, byl zde postaven dlouh patrov objekt s restaurací a v jeho atriovém nádvofií v ková administrativní budova. Pfii pfiestavbû zanikly celé historické ulice, rovnûï tak johanitská komenda. Velká pfiíleïitost pro novodob umûleck pfiínos ve stavebním v voji mûsta nebyla vyuïita, naopak k váleãn m ztrátám pfiibyly pfii pfiestavbû ztráty nové. Otluãená novorenesanãní fasáda mûstského divadla byla v ak po roce 1990 obnovena (bez nástavce s hodinami). Podobnû bylo na konci války poniãeno historické jádro mûsta Krnov a mûfiítkovû i architektonicky pochybená nová zástavba na severní a v chodní stranû námûstí rozru ení centra dovr ila. Smutn je osud jiného slezského mûsta, Osoblahy, jednoho z velmi star ch sídel v dané oblasti. Pfii dob vání Rudou armádou v roce 1945 bylo historické jádro poniãeno dûlostfielbou. Nûkteré domy bylo moïné opravit, zejména dominantu mûsta farní chrám sv. Máfií Magdaleny. Na obnovu mûsta byla uspofiádána celonárodní sbírka. Pfiesto byl kostel v roce 1962 zbofien, stejnû jako ostatní objekty v historickém jádfie. PÛvodní obdélné námûstí bylo zastavûno na jedné stranû stroh m, modulovû ãlenûn m domem se sedlovou stfiechou, na druhé pak objektem s plochou stfiechou. Dlouhá historie mûsta byla vymazána, pfiipomíná ji jen litinová ka na (mimo jádro hfibitovní kostel a Ïidovsk hfibitov), architektonická hodnota novostaveb je nulová. Obr. 3. Fulnek (okres Nov Jiãín). Novostavba radnice s renesanãní vûïí. (Foto K. Kibic) 3 Stati obecného charakteru (ãlánkû k jednotliv m stavbám je mnoho) napfiíklad: Karel FIRBAS: Novostavba v historickém prostfiedí, in: Architektura âsr, 1974, s. 230 236; Ivo HLOBIL: Teorie mûstsk ch památkov ch rezervací, Praha 1985; Karel KIBIC: Pfiíklady novostaveb v historick ch sídlech âsr, in: Nov Ïivot v historick ch sídlech (sborník mezinárodního sympozia), Praha Bratislava 1976; t Ï: K problematice novostaveb v historick ch mûstech, in: Památky a pfiíroda 37, 1977, s. 65 80; t Ï: Nûkteré poznatky z památkové praxe pfii návrzích novostaveb v historickém prostfiedí mûst, in: Zprávy památkové péãe 54, 1994, s. 61 66; Petr KRATOCHVÍL: Kulturnû estetické pfiedpoklady souïití staré a nové architektury v rámci regenerace center mûst, SÚPPOP, Praha 1986; Josef TULC: Moderní urbanismus a památková péãe, in: Památky a pfiíroda 47, 1987, s. 578 589; t Ï: Vztah památkové péãe k soudobé tvorbû, in: Zprávy památkové péãe 53, 1993, s. 257 263. 4 Karel KIBIC: K problematice novostaveb v historick ch mûstech, in: Památky a pfiíroda 37, 1977, s. 78 79. 11

4 5 Oproti zmínûn m slezsk m mûstûm je obnova Fulneku pfiíznivûj í. V roce 1945 tu vyhofielo celé námûstí, zachovaná prûãelí domû byla v letech 1946 1947 kromû radniãní vûïe zbofiena a projekt na obnovu námûstí vypracoval v roce 1948 arch. Z. Sedláãek. Pfii ní pak byla vûï zv ena o ochoz s cibulovitou bání, v jejím sousedství vybudována nová radnice a na tfiech stranách námûstí postaveny individuálnû fie ené, sedlovû zastfie ené domy nerespektující zcela pûvodní parcelaci. Jejich prûãelí volnû imitují pûvodní fasády mû Èansk ch domû. K. Kuãa hodnotí Fulnek jako jediné moravské válkou postiïené mûsto, kde bylo citliv m pfiístupem k nové zástavbû dosaïeno pomûrnû pfiíznivého v sledku. 5 Hlavní podstatou pfiíznivého fie ení je modulové ãlenûní nové zástavby námûstí, návaznost na star í prûãelí vycházela z dobov ch tendencí socialistického realismu zdûrazàujících tradici. e ení námûstí ve Fulneku tak pfiedstavuje zajímav trend ve své dobû, pfiesto je tfieba pfiipomenout, Ïe prûãelí nûkter ch domû nebylo nutné bofiit. Mûsto bylo prohlá eno za mûstskou památkovou zónu. TûÏké následky mûlo bombardování centra Ústí nad Labem. VáÏnû po kozen arcidûkansk chrám Nanebevzetí Panny Marie byl opraven s doklenutím kleneb trojlodí a statick m zaji tûním ikmé vûïe, obnoven byl i kostel sv. Vojtûcha s klá terem. Na fie ení centra byly postupnû vypisovány soutûïe a zpracovávány územní plány, nová zástavba námûstí (zde byla pak zbofiena i empírová radnice) nemá kontextuální charakter, naopak sv m mûfiítkem i architekturou dovr ila váleãné poniãení historického jádra, aã v nûkter ch pfiípadech pfiedstavují novostavby architektonicky hodnotné budovy, ale bez uváïeného vztahu k pûvodnímu historickému centru (budova KNV). Také v A i a Pfiimdû nebyla válkou po kozená námûstí obnovena, navíc byl v A i zbofien barokní evangelick kostel, vyhofiel pfii opravû v roce 1960. Nadûje na záchranu válkou po kozeného historického jádra obecnû existovala, pokud by do- lo k jeho brzké obnovû. V âechách tak byl napfiíklad v roce 1947 vypracován projekt obnovy pro poniãené centrum malého mûsta Mirotice od architektû Jana a Jaroslava ebánka, Josefa Hrubého a Josefa Kittricha, s realizací v roce 1948. Na námûstí vznikla architektonicky hodnotná budova MNV, po ta, zdravotní stfiedisko, obchod i bytové objekty, které opûtovnû scelily jeho prostor. 6 Na Moravû bylo v Moravském Krumlovû za války pobofieno námûstí a jeho rekonstrukce podle návrhu arch. Jifiího Auermıllera byla koncipována jako modulovû ãlenûná zástavba se sedlovû zastfie en mi objekty, nûkdy oproti pûvodnímu stavu o patro vy - ími. Obnova námûstí patfií mezi citlivé pfiíklady pováleãné znovuv stavby, proto bylo mûsto v roce 1990 zafiazeno mezi mûstské památkové zóny. 7 Na konci války byl v nûkter ch mûstech zniãen jeden ãi nûkolik objektû napfiíklad blok domû na v chodní stranû námûstí ve Znojmû (nahrazen pozdûji), blok domû na severní stranû námûstí v Bílovci (nebyl nahrazen), severov chodní ãást námûstí v Mladé Boleslavi (navrhovan obchodní dûm nebyl realizován) i v dal ích mûstech. Pfii bombardování v roce 1944 váïnû po kozen barokní kostel sv. Václava v Bfieclavi, pozdûji zbofien, byl nahrazen aï v letech Obr. 4. Rothenburg ob der Tauber (Nûmecko), obraz mûsta. Obr. 5. Norimberk (Nûmecko), obnova blokové zástavby. 5 Karel KUâA: Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku, I. díl, Praha 1996, s. 860. ZároveÀ K. Kuãa kritizuje náhradu pfiedmûstské zástavby západnû od historického jádra vícepodlaïními panelov mi domy a proraïení silniãního prûtahu mûstem. 6 Stavba mûst v âeskoslovensku (ed. J. HrÛza), Praha 1958, s. 174 175. 7 Karel KUâA: Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku, IV. díl, Praha 2000, s. 157. 12

1992 1995. Situace se v raznû zlep ila teprve po vzniku Státního ústavu pro rekonstrukce památkov ch mûst a objektû v Praze, ve kterém byly kromû rekonstrukãních projektû navrhovány také novostavby do historick ch jader nûkter ch mûst ale aï v následném období. Pfied zhodnocením nové architektury v rámci pováleãné obnovy na ich mûst bude jistû prospû né poukázat na v sledky obnovy poniãen ch mûst v jin ch zemích. Na e srovnání bude anomální v tom, Ïe v zahraniãí se jednalo o velká historická mûsta s v znamn m památkov m fondem, ale velmi pouãné z hlediska poznání principû pfii návrzích novostaveb do rozru en ch historick ch mûst. Je samozfiejmé, Ïe ná rozbor vychází jen z velmi omezeného poãtu vybran ch pfiíkladû a Ïe musí b t proveden v té nejstruãnûj í formû. Pfii posouzení nové v stavby v cizích válkou po kozen ch mûstech rozdûlíme pfiíklady do dvou skupin. Ve skupinû první zmíníme v vojovû prvofiadé ukázky mûst ze stfiedovûku, renesance, baroka i klasicismu. Bavorské mûsto Rothenburg ob der Tauber má dnes vzhled unikátnû dochovaného stfiedovûkého mûsta, ale za války zde bylo poniãeno est vefiejn ch budov, tfii sta domû, ze estnácti vûïí a bran devût vûïí a z 3,4 km dlouh ch hradebních zdí cel kilometr. 8 Mûsto bylo jiï pfied 2. svûtovou válkou stfiediskem turismu a jako takové poskytovalo nemalé ãásti sv ch obyvatel pracovní pfiíleïitosti. Mimofiádná malebnost se vedle mûstského interiéru neuplat- Àuje jen v západních pohledech z bfiehû fieky Tauber, ale v znamnû i seshora, z radniãní vûïe. Proto byly obnoveny poniãené ãásti mûstského opevnûní a v chodní, ve válce po kozená ãást mûstského jádra byla novû zastavûna dvoupatrov mi títov mi domy se sedlov mi stfiechami v pûvodních uliãních ãarách. Tak byl plnû obnoven obraz mûsta a náklady na tuto obnovu se ze stfiednûdobého ãasového pohledu zcela vyplatily turismus je zde nyní o mnoho intenzivnûj í. Francouzské pfiístavní mûsto Saint-Malo je prvofiadou ukázkou barokního pevnostního mûsta, ale jeho historie sahá mnohem dále. V roce 1144 sem pfiesídlilo biskupství a ve 14. století zde vznikl na severov chodním okraji jádra hrad. Jeho opevnûní bylo pak zesíleno Velk m donïonem (1424) a nároïními vûïemi (v 15. a 16. století). Mûsto má sloïitou uliãní síè, v jeho stfiedu stojí katedrála sv. Vincence, stavûná od 11. století, s mnoha pozdûj ími úpravami. Za svûj rozvoj v 16. a 17. století vdûãilo jako pfiístavní mûsto námofiním stykûm, mimo jiné i s koloniemi. V roce 1689 byl poïádán Sebastian L. Vauban, aby zesílil mûstské opevnûní, zejména na v chodní a jiïní stranû. Za 2. svûtové války v roce 1944 do lo ve mûstû k velk m bojûm a obytné bloky domû byly váïnû po kozeny. Pfii pováleãné obnovû byly respektovány uliãní ãáry a vût inou i v ka zástavby, takïe byl obraz mûsta, v znamnû Ïijícího téï z turismu, zachován. Pozdnû renesanãní nûmecké mûsto Freudenstadt v Badensku-Würtenbersku, pravoúhle fie ené s etrusk m kfiíïem hlavních ulic podle návrhu Heinricha Schickardta z konce 16. století (vypracoval dvû varianty) 9 v roce 1945 zcela vyhofielo a jeho pováleãná obnova je velmi zajímavá. Na pûvodním pravoúhlém rozvrhu byly na námûstí novû vystavûny hrázdûné domy s podloubím, ale dvoupatrové se sedlov mi stfiechami, opraven byl kostel se dvûma kolm mi lodûmi a vstupními vûïemi. PÛvodní stav (jednopatrové títové domy s hfiebenem sedlov ch stfiech kolm m k námûstní ãáfie) se zmûnil, ov em hlavní idea zaloïení (pravoúhlost), stavební konstrukce i duch mûsta zûstaly zachovány. Mûsto Karlsruhe bylo v roce 1944 vybombardováno, vyhofiel cenn zámek a poniãeno bylo i historické jádro, prvofiadá ukázka barokního i klasicistního urbanismu v Evropû. Po zniãení starého zámku byl Ludvíkem XIV. vystavûn v letech 1715 1718 zámek nov podle návrhu arch. Jacoba Friedricha von Batzendorf, s dal í v stavbou v letech 1749 1775 dle projektu Balthasara von Neumanna. Osa na jih orientovaného hlavního zámeckého prûãelí, fie eného na pûdorysu rozevfieného písmene U, je zároveà hlavní osou klasicistního mûsta, navrïeného arch. Friedrichem Weinbrennerem. Je také osou podélného námûstí s hlavními vefiejn mi budovami. Její severní stranou prochází druhá hlavní ulice v chodozápadní, k ní kolmá. Dal- í pfietínající ulice jsou paprsãitû smûrovány na zámeckou vûï. Po válce byl obnoven vnûj í vzhled zámku (s moderní úpravou interiérû), rozsáhl zámeck park i hlavní památky ve mûstû a nová, modernû pojatá v stavba se realizovala na pûvodním pûdorysném rozvrhu. 10 Druhou kategorii obnoven ch mûst pfiedstavují velká stfiedovûká mûsta, jejichï historické jádro bylo za války z pfieváïné míry rozru eno. Pfiíkladem je mûsto Freiburg im Breisgau vba- densku-würtenbersku (180 000 obyvatel), kde bylo za 2. svûtové války zniãeno nebo po ko- 8 W. SAUER, W. KOOTZ: Rothenburg ob der Tauber, Heidelberg 1989, s. 15. 9 Gustav MÜNTER: Idealstädte, Berlin 1957, s. 69 70. 10 Historické jádro Karlsruhe nebylo pûvodnû veliké, dnes v ak má Karlsruhe 197 000 obyvatel. Obr. 6. Hor ovsk T n (okres DomaÏlice). Nové títové domy v ulici 5. kvûtna. (Foto M. Posselt) Obr. 7. Cheb. Nová zástavba v Îidovské ulici ãp. 405 od arch. V. Fojtla. (Foto K. Kibic) 6 7 13

8 9 10 11 zeno 95 % budov. U etfien byl jedineãn gotick dóm Panny Marie (instrukce pro spojenecké piloty) a objekty na jiïní stranû hlavního námûstí. Ostatní ãásti centra byly tûïce postiïeny. Pfii obnovû mûsta byly rekonstruovány církevní památky, vefiejné budovy, cenné objekty i ka ny a plnû respektován pûdorys historického jádra. V prolukách byly postaveny objekty navazující na star í sousední stavby, pfieváïnû s obchodním vyuïitím pfiízemí. Do mûsta se opût vstupuje vábskou a Martinskou branou, obraz mûsta byl obnoven, novostavby jsou pfieváïnû architektonicky kvalitní. Dal í mûsto v Badensku-Würtenbersku, Ulm (110 000 obyvatel), bylo zniãeno ze 70 %. Z historického jádra pfieïila Rybáfiská ãtvrè pfii Dunaji s hrázdûn mi domy, gotick pûtilodní münster s nejvy í dómskou vûïí v Evropû (161,5 m), radnice, renesanãní budovy, s pky i zbrojnice a vût í úseky hradeb se dvûma branami. Nová zástavba západní ãásti chrámového námûstí byla pojata tradiãnû, s modulovû ãlenûn mi títov mi domy sedlovû zastfie en mi, a v prostoru jihozápadnû od západního prûãelí chrámu byl po archeologickém prûzkumu dfiíve zbofieného klá tera bosákû a sousední drobné zástavby postaven v letech 1986 1993 kontrastnû pojat nízk Mûstsk dûm (Stadthaus) od arch. Richarda Meiera. VûÏ münsteru se vyuïívá jako vyhlídková, lze z ní spatfiit i novodobou zástavbu západní ãásti historického jádra, respektující pûvodní uliãní síè, individualizovanou a mûfiítkovû jednotnou. Posledními pfiíklady pováleãné obnovy jsou mûsta Mnichov a Norimberk. Pfii obnovû hlavního mûsta Bavorska, Mnichova (1 300 000 obyvatel), byly rekonstruovány v echny v znamné prostory a památky. U církevních budov je tfieba mimo jiné ocenit doklenutí poniãeného pozdnû gotického trojlodí chrámu Panny Marie a obnovu barokních kostelû s bohatû zdoben mi interiéry vãetnû kopie barevn ch nástropních fresek. Charakter historického jádra stvrzují mûstské brány. Mnichov vyniká sv mi star mi dominantami, jimï nekonkuruje Ïádná v ková novostavba. Na Mariánském námûstí byly obnoveny stará i nová radnice a sloup Panny Marie, jeho jiïní strana byla zastavûna individuálnû ãlenûn mi a v kovû uváïen mi novostavbami se sedlov mi stfiechami (vyhlídková vûï kostela sv. Petra) v pûvodní ãáfie námûstí. Podobnû se postupovalo i v boãních ulicích. Architektura novostaveb je pfieváïnû kvalitní. Norimberk (480 000 obyvatel) patfiil pfied válkou k nejkrásnûj ím stfiedovûk m mûstûm v Nûmecku, po válce v ak k nejvíce zniãen m. Velké historické jádro rozdûluje fieka Pegnitz s ostrovy na dvû ãásti, mûstu dominuje císafisk hrad na návr í v severní ãásti mûsta. Historické prostory a sloïitá uliãní síè byly pfii obnovû respektovány, témûfi v echny kostely rekonstruovány (zejména chrámy sv. Sebalda a sv. Vavfiince, kostel Panny Marie), stejnû jako radnice s gotickou a barokní ãástí, DürerÛv dûm, nûkteré historické domy, krásná ka na a dal í. Velkou ztrá- Obr. 8. Litomûfiice. Novostavba na místû domu ãp. 47 v Dlouhé ulici. (Foto K. Kibic) Obr. 9. Îatec (okres Louny). Modulovû ãlenûné nové obytné domy s podloubím na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 10. Tachov. Novostavba na místû zbofieného domu ãp. 121 na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 11. DomaÏlice. Novostavba restaurace na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 12. Prostûjov. Modulovû ãlenûné prûãelí obchodního domu. (Foto M. Posselt) 12 14

tou pro mûstské jádro je zniãení mnoha hrázdûn ch domû, ale vysoké ocenûní zasluhuje rekonstrukce mûstsk ch blokû v jejich nepravideln ch obvodech se zaãlenûním zachránûn ch objektû a doplnûním individuálnû pojat ch novostaveb. Na obrazu historického mûsta se v znamnû podílejí i úseky hradeb s branami a vûïemi, mûstské centrum nenaru ují v kové novostavby. Lze uvaïovat, Ïe bylo moïné obnovit je tû dal í památkové objekty, pfiesto je obnova Norimberka jednou z nejcitlivûj ích, s novostavbami ãasto architektonicky hodnotn mi. Obecnû se nûkdy pováleãné rekonstrukci nûmeck ch mûst vyt ká, Ïe se pfii ní mohly zachránit i dal í stavby a Ïe se nebofiily tfieba jen vyhofielé objekty (mluví se o zweite Zerstörung), ale idea Stadtbild tu byla vesmûs hlavním v chodiskem obnovy. Srovnání pováleãné obnovy ãesk ch a nûmeck ch i francouzsk ch mûst samozfiejmû kulhá (v pfiípadû poniãení napfiíklad Starého Mûsta praïského za války by byl postup rekonstrukce jin neï u ostatních ãesk ch mûst), o to v ak nejde. Jisté je, Ïe Nûmecko získalo jiï pfii obnovû naru en ch mûst velké zku enosti v návrzích novostaveb do mûstsk ch jader a pro citlivou obnovu zde existovaly pfiíznivé podmínky nejen u individuálních investorû, ale i v iroce zamûfiené stavební v robû. Na e nûkterá mûsta nebyla obnovena vûbec, nelze se v ak odvolávat na to, Ïe by v na ich zemích byla poniãena jen malá sídla, a Ïe tudíï nebyla pfiíleïitost pro velkorysej í novou v stavbu váïnû naru ena byla napfiíklad i velká Opava, pfiiãemï zpûsob její obnovy byl chybn, nelze tu uvést kvalitní novostavby. Stát se u nás neprojevil jako osvícen investor a tehdej í stavební v roba byla orientována jinak. JiÏ od konce 2. svûtové války byla v ãesk ch mûstech velmi aktuální zástavba proluk. V mûstsk ch památkov ch rezervacích se tímto úkolem zab val specializovan ústav SÚRPMO Praha zaloïen v roce 1954. Návrhy z tohoto ústavu vycházely ze snahy o scelení mûstského jádra a zv raznûní jeho historické podstaty. Pfiíkladem jsou títové domy v Hor- ovském T nû na námûstí Republiky a v ulici 5. kvûtna. Podobnû vznikly títové domy na prolukách v Broumovû, zástavba proluky ãp. 156 na v chodní stranû námûstí Svobody v Îatci je pojata modulovû, se tfiemi valbov mi stfiechami do námûstí. V Litomûfiicích fie il arch. Milo Reichert proluku ãp. 169 a 170 na západní stranû námûstí Míru vedle renesanãní radnice a zaplnil ji stfiízlivû pojatou, sedlovû zastfie enou podélnou budovou. Citlivû byl podle jeho návrhu obnoven dûm ãp. 184 (pûvodnû pro âedok) v nároïí Dlouhé a Anenské ulice s ustupujícím patrem a sedlovou stfiechou, kde k zachování historického charakteru v znamné Dlouhé ulice pfiispûl i transfer tukové v zdoby ze staré budovy. Pro SÚRPMO typick zpûsob nové zástavby v historickém prostfiedí se projevil pfii rekonstrukci mûsta Chebu v letech 1958 1964. Po zchátrání mnoha objektû a jejich vynuceném zbofiení byly nové objekty fie eny stfiídmû pfii zachování uliãních ãar na pûvodních parcelách a s dfiívûj í v kou, se sedlov mi stfiechami a nûkdy se ambránami na oknech v prûãelí. Jako pfiíklad tzv. neutrálnû pojaté novostavby lze uvést dûm ãp. 405 v Îidovské ulici. Uliãní zástavba byla obnovena, kolní ulice v ak byla zbofiena celá, a pak kompletnû zastavûna nov mi objekty. Pozdûji se usilovalo o modernûj í pojetí títov ch prûãelí. V DomaÏlicích byly po poïáru v roce 1822 na námûstí stavûny domy se iroce rozevfien mi prûãelími, z ãehoï ve snaze o zaãlenûní moderní novostavby vycházeli architekti Stanislav Suda, Václav Zoubek a Zdenûk Vávra pfii fie ení restauraãní budovy ãp. 101. JiÏ dfiíve bylo poukázáno na to, jak byl cenn gotick dûm ãp. 121 se dvûma barokními títy na jiïní stranû námûstí v Tachovû nahrazen Domem potravin se dvûma rozeklan mi títy podle návrhu architektû Drahoslava Matase a Petra Lejtka. 11 Tento pfiíklad je zároveà dûkazem, Ïe hodnotnou památku nelze novostavbou nahradit. V mûstské památkové rezervaci Ú tûk vznikla skupina títov ch domû na Mírovém námûstí rekonstrukcí a novou v stavbou v sousedství. PÛvodnû zde stály domy ãp. 59 aï 62, které v ak byly velmi zchátralé a z ãásti se zfiítily. Nejcennûj í dûm ãp. 59 byl rekonstruován se zapojením pfiízemí s hodnotn mi klenbami, zatímco sousední domy byly podle návrhu arch. Miloslava Hnáta nahrazeny novostavbou se tfiemi títy, v pûvodním mûfiítku, ale s novodob m v razem. Obecnû je tfieba fiíci, Ïe tít a títov dûm nepatfií jen minulosti, vedle obvyklého trojúhelného títu se v nové architektufie objevují i jeho jiné formy, spojené s odli n m rozvrhem oken (napfiíklad sedmiúheln tít domu v Coburgu). Moravská mûsta mûla ãasto na námûstí domy atikové, jako tomu bylo napfiíklad ve Svitavách, kde byl na západní stranû námûstí zbofien na konci války jeden dûm. Proluka byla pozdûji roz ífiena po zbofiení dal ího domu a nov DÛm potravin byl pak v letech 1969 1972 postaven na parcele je tû zvût ené o plochu po tfietím zbofieném domû. Novostavba s konstrukcí ocelového skeletu a s loubím Obr. 13. Praha 1, Staré Mûsto. Obchodní dûm DruÏba ãp. 831-II na Václavském námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 14. Praha. Pozdnû barokní dûm ãp. 378-I a novostavba kanceláfiské budovy âkd ãp. 388-I. (Foto V. Obereigner) Obr. 15. Praha 1, Staré Mûsto. Hotel Jalta ãp. 818-II na Václavském námûstí. (Foto I. Papou ková) 11 K. KIBIC, cit. v pozn. 4, s. 69 70. 13 14 15 15

16 17 v pfiízemí podle návrhu arch. Václava Misíka je modulovû ãlenûna do tfií objektû jakoby atikov ch, s plochou stfiechou. V Praze je nejv znamnûj ím prostorem s postupnou zástavbou proluk po roce 1945 Václavské námûstí. PrÛãelí novostaveb z rûzn ch let období 1950 2000 zároveà dokládají slohov v voj architektury tohoto období. V e zmínûn DÛm potravin ãp. 812-II na jihov chodním nároïí námûstí je moïno hodnotit jako novoklasicistní stavbu. Stylovû obdobn je DÛm módy ãp. 804-II z let 1954 1956 od arch. Josefa Hrubého. Také tato novostavba stojí na místû dvou domû, na konci války tûïce po kozen ch. Sedmipatrov dûm v nároïí Václavského námûstí a Krakovské ulice na nepravidelném lichobûïném pûdorysu má Ïelezobetonovou konstrukci. Ze stejné doby pochází i tfietí dûm, hotel Jalta ãp. 818-II z let 1954 1958 od arch. Antonína Tenzera. Architektonicky pfiedstavuje objekt prvofiadou stavbu, sv m pojetím v raznû odli nou od dvou pfiedchozích budov. Je správnû fiazena k pfiíkladûm tzv. socialistického realismu, aã se na symetricky fie eném prûãelí této sedmipatrové stavby s ustupujícím patrem projevily i ohlasy z doby autorova studia. Zajímavé je i zastfie ení hotelu hlavní budova má sedlovou stfiechu s vy í stfiední ãástí, dvorní kfiídla mají stfiechy ploché. Dal í novostavbou na Václavském námûstí je obchodní dûm DruÏba, ãp. 831-II. Vznikla v letech 1971 1975 podle návrhu architektû Milana Va ka, Vlastibora Klime e a Vratislava RÛÏiãky. Stojí v nároïí námûstí a Jindfii ské ulice na místû dvoupatrového klasicistního domu ãp. 831-II U pûti zlat ch hvûzd a sousedního domu ãp. 905-II, orientovaného do Jindfii ské ulice. V objemovém fie ení se nároïní poloha budovy promítla do polygonální nástavby pfii obou jejích hlavních prûãelích. Patnáctilet ãasov odstup vzniku od hotelu Jalta se také projevil ve zcela odli né architektufie, kterou je moïnû stylovû zafiadit k brutalismu. Poslední stavbou vzniklou na námûstí pfied rokem 1990 je kanceláfiská budova âkd ãp. 388-I z let 1976 1983 od arch. Aleny rámkové a Jana rámka. Novostavbû v nároïí Václavského námûstí a ulice Na MÛstku pfiedcházel novorenesanãní obchodní a nájemní dûm, kter bylo nutné zbofiit z dûvodu v stavby metra. Pfii objemovém fie ení vycházeli autofii ze zámûru vytvofiit vhodn vstup do Starého Mûsta a ze snahy o respektování protûj ího niï ího historického domu ãp. 378-I. Novostavba pfiedstavuje stylové obohacení námûstí, v její architektufie je moïné shledat prvky u nás ojedinûlého postmodernismu. V e uvedené hodnocení novostaveb po roce 1945 na Václavském námûstí bylo nastínûno k objektivnûj ímu posouzení zdej ích novostaveb ãp. 837-II a paláce EURO z doby po roce 1990. Jinak byla stavební aktivita v historickém jádfie Prahy v období 1945 1990 velmi omezená, za dlouhé období zde vzniklo jen nemnoho novostaveb. Není v ak na ím cílem zmínûní v ech, ani jejich podrobnûj í hodnocení (konkrétní údaje i posouzení jsou publikovány jinde), 12 v tomto textu se jedná o základní poznatky z nové v stavby v památkovém prostfiedí. Obr. 16. Praha 1, Staré Mûsto. Nové Rektorské kfiídlo Karolina ãp. 541-I. (Foto K. Kibic) Obr. 17. Praha 1, Staré Mûsto. Hotel Intercontinental ãp. 43-I. (Foto K. Kibic) 12 Pavel VLâEK a kol.: Umûlecké památky Prahy, Staré Mûsto, Josefov, Praha 1996; RÛÏena BAËKOVÁ a kol.: Umûlecké památky Prahy, Nové Mûsto, Vy ehrad, Praha 1998; jednotlivé novostavby viz ãasopisy Architektura âsr, Za starou Prahu atd. 13 Rostislav VÁCHA: Umûlecké památky Prahy, Staré Mûsto, Josefov, Praha 1996, s. 361. 16

V období do roku 1990 vzniklo na Starém Mûstû nûkolik novostaveb. V rámci rekonstrukce areálu Karolina ãp. 541-I navrhl arch. Jaroslav Fragner (se spolupracovníky) nové Rektorské kfiídlo, postavené v letech 1965 1968. Bylo to v dobû, kdy zmínûná dlouhodobá rekonstrukce konãila a byla bezprostfiednû ohroïena trasou tehdy jiï zahájené v stavby podpovrchové dopravy v Praze (v kopy v Kaprovû ulici i jinde). Zde je na místû velmi ocenit neohroïené protesty prof. J. Fragnera a jeho aktivity ve prospûch modernûj í formy MHD metra, bez nichï by se zmûnu koncepce MHD pravdûpodobnû prosadit nezdafiilo (teprve po jeho protestu byla vyïádána expertiza sovûtsk ch specialistû, ktefií navrhli jako vhodnûj í hlubinné metro). Fragnerovo Rektorské kfiídlo, stojící na místû star ího spojovacího kfiídla, je patrová jednotraktová budova, která uzavírá severní stranu ãestného dvora a vytváfií jeden ze dvou hlavních vstupû do Karolina. Pozoruhodná je její architektura v pfiízemí je prosklená, keramicky obloïené patro ãlení francouzská okna, prûãelí pfieãnívá pfiedsazená stfiecha; R. vácha stylovû fiadí tuto architekturu k internacionálnímu stylu. 13 Stfiídmá, leã mimofiádnû dûstojná stavba, plnû odpovídající v znamu Karolina, je právem povaïována za nejkvalitnûj í novostavbu v historickém prostfiedí Prahy po roce 1945. Proã tomu tak je? Pfiedev ím kvûli jejímu velmi uváïenému objemovému fie ení a urbanistickému zaãlenûní. Obecnû má b t novostavba v razem své doby, k zapojení do okolního prostfiedí je vhodné pouïití nûkterého prvku (ãi více prvkû), obdobného (obdobn ch) ãlánkûm okolních staveb. Modernost kfiídla vypl vá ze Ïelezobetonové skeletové konstrukce, dovolující prosklení pfiízemí, a ze zdánlivû ploché stfiechy. Ta by v ak v pohledech shora nebyla v bezprostfiedním historickém prostfiedí pfiíznivá, proto má budova pultovou stfiechu, na sever odvrácenou. Moderní keramick obklad z obkládaãek velikosti cihel propojuje kfiídlo s historickou budovou Karolina z reïného zdiva. U Fragnerova Rektorského kfiídla lze opût potvrdit základní tezi, Ïe kvalitní architekt dom lí vïdy stavbu urbanisticky. K ostatním staromûstsk m stavbám té doby jen zkratkovitû. V stavba obchodního domu Kotva ãp. 656-I na námûstí Republiky z let 1970 1975 od arch. Vûry Machoninové a Vladimíra Machonina si vyïádala zbofiení nûkolika hodnotn ch objektû z 19. a 20. století, na druhé stranû v ak zde vyvolala archeologick v zkum, kter odkryl základy románského kostela sv. Benedikta a jeho barokního nástupce sv. Norberta, komendy fiádu nûmeck ch rytífiû, úseku staromûstsk ch hradeb s hlavní hradební a parkánovou zdí a dal ích staveb. V sledná stavba je z hlediska zasazení do daného prostfiedí rozporná. Pfiíznivé je to, Ïe nepûsobí jako mohutná jednolitá budova, její rozdrobení do mnoha sexagonû je v hodné nejen pro ãlenûní vnitfiního prodeje, ale projevuje se vhodnû i ve vnûj ím objemovém fie ení. Na druhé stranû obloïení horních pater hliníkov mi tmavû eloxovan mi panely je pfiíli kontrastní oproti okolním stavbám je cizorodé, stejnû jako rozlehlá plochá stfiecha budovy. Obr. 18. Praha 1, Nové Mûsto. Budova b valého Federálního shromáïdûní ãp. 52-II. (Foto K. Kibic) Obr. 19. Praha 1, Staré Mûsto. Obchodní dûm Kotva ãp. 656-I na námûstí Republiky. (Foto K. Kibic) 18 19 17

20 21 22 23 Koncem 60. let 20. století se fie ilo vyústûní PafiíÏské tfiídy do námûstí Curieov ch v souvislosti s návrhem novostavby hotelu Intercontinental ãp. 43-I. Autor této stati tehdy formuloval poïadavky památkové péãe, podle nichï mûla b t budova vertikálnû ãlenûna a bez pfiev ení (kvûli pûvodnímu sniïování zástavby Starého Mûsta smûrem k fiece). Arch. Karel Filsak se spolupracovníky Karlem Bubeníãkem a Jaroslavem vecem pfii návrhu hotelu první poïadavek splnil, druh v ak byl v rozporu s nárokovanou kapacitou 880 lûïek i architektovou snahou o situování restaurace Zlatá Praha v nejvy ím podlaïí právû s v hledy na dominanty Starého Mûsta. Zmínûná restaurace je v ak jen v pûdorysnû omezeném posledním podlaïí a zároveà pfiispûla k rozãlenûní kvalitní stavby z let 1968 1974, která je v raznou ukázkou brutalistické architektury. ZároveÀ je tfieba velmi ocenit Filsakovo urbanistické fie- ení s vytvofiením prostoru pfied jiïním prûãelím hotelu, v nûmï se v raznû uplatàují kubistické domy ãp. 123, 1021, 1037-I z let 1919 1921, postavené podle návrhu arch. Otakara Novotného. Ukázkou brutalistické architektury je téï protûj í kanceláfiská budova b valého Mezinárodního svazu studenstva ãp. 207-V z let 1968 1974 od arch. Stanislava Hubiãky, respektující uliãní ãáry PafiíÏské tfiídy a ulice 17. listopadu. Koneãnû i tfietí budova, hotel President ãp. 100-I stojící na námûstí Curieov ch v sousedství hotelu Intercontinental, je v dne ní podobû stavbou s brutalistickou architekturou. Vznikla pfiestavbou domu Spolku architektû a inïen rû (SIA), postaveného v letech 1927 1928 podle návrhu arch. Franti ka Krásného jako protûj ek k budovû Právnické fakulty na dne ním námûstí Curieov ch. Pfiestavba byla realizována v roce 1989 podle návrhu arch. Karla Filsaka a Ludvíka PivoÀky se zdûraznûn m horizontálním ãlenûním, kontrastujícím s vertikálním ãlenûním hotelu Intercontinental. V dané situaci je o patro pfiev ená a je tfieba litovat, Ïe nebyl realizován citlivûj í návrh arch. Aleny rámkové a Ladislava Lábuse, postmodernû pojat. Na Starém Mûstû byl v letech 1965 1969 postaven také estipatrov DÛm dûtské knihy a nakladatelství Albatros ãp. 342-I (dnes je v pfiízemí âeská spofiitelna) z proskleného ocelového skeletu, kter není architektonicky kvalitní a nevytváfií dobr vstup do Starého Mûsta. V znamné novostavby se v té dobû realizovaly i na Novém Mûstû. Pfiedev ím to byla budova Federálního shromáïdûní âssr, která mûla vzniknout pfiestavbou penûïní burzy ãp. 52-II z let 1936 1938 od arch. Jaroslava Rösslera. Autor stati formuloval stanovisko praïské památkové péãe k soutûïním návrhûm, z nichï za nejlep í povaïoval návrh arch. K. Pragera, J. Albrechta a J. Kadefiábka. Vztah k budovû Národního muzea pokládal za pfiízniv, ale jako ménû pfiízniv konstatoval vztah ke Smetanovu divadlu ãp. 101-II, a Ïádal o provûfiení v dal- í perspektivû. Ta byla formálnû zpracována, státní orgány návrh odsouhlasily a pfiestavba Obr. 20. Praha 1, Staré Mûsto. NavrÏená novostavba Spoleãenského domu (model) na Národní tfiídû. Arch. Pavel Kupka, nerealizováno. (Foto V. Uher) Obr. 21. Praha 1, Staré Mûsto. Model Národního divadla a Spoleãenského domu v Praze pohled od nábfieïí. (Foto V. Uher) Obr. 22. Praha 1, Staré Mûsto. Model navrïené budovy Spoleãenského domu vedle Národního divadla, pohled z Národní tfiídy. (Foto V. Uher) Obr. 23. Praha 1, Staré Mûsto. Budova Nové scény vedle Národního divadla od arch. Karla Pragera, pohled z Národní tfiídy. Obr. 24. Svitavy. Novostavba obchodního domu na námûstí. (Foto K. Kibic) 24 18

se uskuteãnila v letech 1967 1973 (pozdûji budova slouïila pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa a Svoboda). V roce 1978 vy la kniha Praha na eho vûku, v níï hodnotí budovu Federálního shromáïdûní Otakar Nov jako pfiíznivou ve vztahu k budovû Národního muzea, ale s ménû harmonick m vztahem ke Smetanovu divadlu. 14 Orgány mûsta se v té dobû rozhodly pro nov velk obchodní dûm v mûstském centru a arch. Karel Prager vypracoval v roce 1967 studii se situováním objektu v nároïí Národní tfiídy a Spálené ulice. Volná parcela zde zûstala po novogotickém likovû paláci ãp. 61-II, zbofieném v roce 1938, a dal í ãinïovní domy ve Spálené ulici nebyly památkovû chránûny (památkami byly aï domy ãp. 72 a 73-II u PurkyÀovy ulice). I zde formuloval autor stati stanovisko památkové péãe, poïadující respektování uliãních ãar, v ky ve vztahu k protûj ím stranám obou ulic a modulové vertikální ãlenûní, pfiipomínající pûvodní skladbu z nûkolika ãinïovních domû. V roce 1971 byla vypsána uï í soutûï (autor stati uï v PSSPPOP nepracoval), v níï zvítûzil návrh kolektivu SIAL (arch. John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajni ), kter byl je tû v roce 1972 korigován a v letech 1972 1975 realizován. Vznikl Obchodní dûm Máj (dnes Tesco), ãp. 63-II je do Národní tfiídy estipatrov s plochou stfiechou, do Spálené ulici niï í s polygonální sklenûnou stfiechou, s uliãními fasádami bez vertikálního ãlenûní. Architekturu obchodního domu hodnotí R. vácha jako ma inisticko-novofunkcionalistickou, 15 stavba se jeví v dané situaci pfies dodrïení uliãních ãar jako cizorodá a její jiïní strana je z v kov ch pohledû (napfiíklad z vûïe Novomûstské radnice) ru ivou závadou. V letech 1971 1978 vznikla pfiev ená stavba centrálního dispeãinku mûstské hromadné dopravy ãp. 1452-II podle návrhu arch. E. RÛÏiãkové, V. RÛÏiãky a M. paãka, kterou E. Poche správnû hodnotí jako budovu naru ující svou hmotou nejen okolí, ale celé panoráma Prahy. 16 Nejv znamnûj ím a zároveà nejvíce diskutovan m nov m areálem z 80. let na Novém Mûstû a v celé Praze je komplex Nové scény (Laterny magiky) od arch. Karla Pragera a provozní a restauraãní budovy Národního divadla od arch. Pavla Kupky ãp. 1393-II, 1435-II a 225-II, obojí z let 1980 1983. Stará provozní budova ND nevyhovovala a k fie ení se nabízela roz ífiená plocha po asanaci sousedních objektû. Proto byly v letech 1958 1959, 1962 a 1964 vypsány tfii soutûïe, v nichï vítûz dvou posledních, arch. Bohuslav Fuchs, navrhl novou zástavbu Národní tfiídy v pûdorysné linii vor ilského konventu, pohledovû odkr vající ãást v chodního prûãelí budovy Národního divadla, s prosklen m prûãelím reflexujícím novorenesanãní architekturu protûj í Ullmannovy stavby ãp. 1009-I (dnes Akademie vûd). Po pfiipomínkách vypracoval B. Fuchs v sledn projekt. V roce 1968 byly zbofieny tfii klasicistní domy od arch. Josefa Kaury a pozdûji i dosavadní správní budova ND z roku 1928. Architekt B. Fuchs v ak v roce 1973 zemfiel a zpracováním dal í projektové dokumentace bylo povûfieno SÚRPMO Praha a arch. Pavel Kupka, kter zde navrhl tfii objekty novou provozní budovu ND, restauraci a Spoleãensk dûm pfii Národní tfiídû. U nûj respektoval Fuchsovo prosklené prûãelí, av ak oproti napfiímení zástavby v linii klá terní budovy citlivûji ukonãoval vyústûní Národní tfiídy vytvofiením meziãlánku. e ení zvlnûného prûãelí obohatil o hlavní fiímsu, navazující na korunní fiímsu budovy ND, a o pultovou stfiechu, navazující na stfiechu vor ilského klá tera. Ne lo tedy jen o jednu novostavbu v historickém prostfiedí, ale o cel areál, celistvû propojen s budovou Národního divadla. Bûhem v stavby v ech tfií objektû, seskupen ch kolem pravoúhlého nádvofií se ãtvrtou stranou v chodního prûãelí divadla (dva z nich byly realizovány podle Kupkova návrhu), do lo v roce 1980 k náhlé zmûnû, kdy bylo stanoveno, Ïe ãást nové zástavby pfii Národní tfiídû bude slouïit pro Novou scénu (Laternu magiku), se spoleãn m termínem ukonãení jako u rekonstrukce budovy ND v roce 1983. Tento termín pfiislíbil splnit arch. Karel Prager, kter pak pojal Novou scénu jako sklenûn hranol s vnûj ím plá tûm z tvárnic z Kavalierov ch skláren v Sázavû. Znamenalo to poloviãní omezení Fuchsovy my lenky reflexe protûj ího prûãelí budovy Akademie vûd. Je nesporné, Ïe KupkÛv návrh Spoleãenského domu pfiedstavujícího moderní palác mûl vysoké architektonické kvality, a je velká koda, Ïe nebyl realizován v celém rozsahu (pfiitom Nová scéna mohla b t umístûna v nûm). Cel pûvodnû navrïen areál by byl bezesporn m obohacením architektury na eho hlavního mûsta takto je v ak diskusní. Sklenûné prûãelí Spoleãenského domu bylo promy lené a cílené, s prosklenou fasádou v ak nelze poãítat v jin ch situacích mnohé pfiíklady dokládají schematiãnost a necitlivost k okolní zástavbû (napfi. dûm ãp. 762-I UNICOOP v Revoluãní tfiídû). Novostavby vznikaly v té dobû i v jin ch historick ch mûstech. Kvalitních pfiíkladû je moïné uvést jen málo, coï zpûsobila zcela pfievaïující orientace na eho stavebnictví na typizovanou 14 Národní muzeum tvofií dominantní stûnu Václavského námûstí. Obavy z konkurence star í památce byly proto znaãnû neopodstatnûné... Budova Federálního shromáïdûní je neru í... Ménû harmonick je ov em vztah novostavby k Smetanovu divadlu, jeï dostalo v jejím sousedství náhle miniaturní mûfiítko. Otakar NOV : Praha v architektufie na í generace, in: Praha na eho vûku (âtvero knih o Praze), Praha 1978, s. 144 145. 15 Rostislav VÁCHA: Umûlecké památky Prahy, Nové Mûsto, Vy- ehrad, Praha 1998, s. 209 210. 16 Emanuel POCHE: Praha krok za krokem, Praha 2001, s. 247. Obr. 25. Îìár nad Sázavou. Hotel Bíl lev od arch. Milana Blahuta na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 26. Îìár nad Sázavou. Námûstí s novou zástavbou v chodní strany. (Foto K. Kibic) 25 26 19

a panelovou v stavbu. Nadûji poskytovala realizace v prolukách ãi v nároïních parcelách, ale ani v nich nevznikly vïdy architektonicky kvalitní stavby. Struãnû zmíníme ukázky z té doby, nûkteré uï jinde hodnocené. Na nároïí námûstí Republiky a Riegrovy ulice v Plzni byl v letech 1968 1972 postaven hotel Ural (Urquell) ãp. 356. Objekt respektuje ãáry zastavûní zde zbofieného honosného domu, av ak vyv ení hotelu vzhledem k sousední budovû arcidûkanství ãp. 234 nepfiispívá k jeho zaãlenûní do západní strany námûstí. Na nároïí námûstí ve Îìáru nad Sázavou vznikl i hotel Bíl lev od arch. Milana Blahuta. Je fie en modernû, s vyv ením obvodov ch stûn, jeho sedlová stfiecha, v nároïí zvalbená, navazuje na sedlové stfiechy sousedních mû Èansk ch domû a pfiispívá k zaãlenûní budovy do prostoru námûstí. To v ak bylo zcela rozru eno panelovou v stavbou obchodních domû na místû jeho zbofiené v chodní strany. Tfietí hotelovou stavbou na nároïní parcele je hotel U MûdínkÛ od arch. Franti ka Trmaãe na Palackého námûstí v Kutné Hofie, na jehoï místû stával barokní palác. Novostavba hotelu respektuje pûvodní uliãní ãáry i v ku zastavûní, k zapojení do námûstí pfiispívá i sedlové zastfie ení. Pfiesto k úplnému zaãlenûní nedo lo, a v tom je architektura budovy velmi pouãná. Její hlavní prûãelí je panelovû ãlenûno s velmi hust m rytmem oken diametrálnû odli n m od okenního rytmu okolních domû, napfiíklad ãp. 157 a 377. Obecnû k zaãlenûní novostaveb do daného prostfiedí pfiispívá také shoda (alespoà pfiibliïná) okenního rytmu s okolními objekty. U hotelu toho bylo moïné ãásteãnû dosáhnout napfiíklad panelováním vïdy ob jedno pole a sdruïováním dvou oken. Hotely b valy jiï od 19. století situovány v mûstsk ch centrech (nebo pfii nádraïích). Kapacitní nároky neustále stoupají, coï se u nás projevilo napfiíklad v roce 1966 v pfiípadû jiï zmínûného hotelu Intercontinental na Starém Mûstû s pfiedem stanoven m vysok m poãtem lû- Ïek. Velká hmota nového hotelu by historické jádro mûsta rozru ovala, a proto se hledají cesty k pfiijatelnému fie ení. Z tûchto hledisek se vracíme k jiï publikovanému hodnocení hotelu Slavia na námûstí v Tfiebíãi, kde se památková péãe vyjadfiovala k jeho zámûru. Investorovi bylo k Ïádosti o zbofiení starého hotelu a sousedního domu sdûleno, Ïe rozhodnutí záleïí na poïadované hotelové kapacitû v pfiípadû men í kapacity lze rekonstruovat dva zdej í objekty, ov em v pfiípadû velké kapacity bude tfieba situovat nov hotel mimo prostor námûstí. 17 Stanovisko bylo odûvodnûno existencí unikátního souboru mû Èansk ch domû na námûstí, kter byl sice po kozen strïením títû a atik po poïárech v letech 1821, 1822 a 1847 (pfied tûmito poïáry dosahovala Tfiebíã kvalit Telãe), av ak dispozice 55 domû zûstala dosud zachována. Pfii té pfiíleïitosti bylo také jednáno s architektem investora Césarem Grimmichem, kterému jsme se pokusili vysvûtlit, Ïe urbanistická hodnota námûstí tkví právû ve skladbû jednotliv ch domû, kterou by vût í (velká) hmota hotelu naru ila; arch. Grimmich oponoval, Ïe takovou skladbu mûïe zajistit i novou v stavbou. Dále jsme upozornili na to, Ïe tzv. pinav provoz se pravdûpodobnû bude realizovat pfii fiece a mûïe vést k probourání hradeb. V dal ím procesu fiízení jsme v ak byli z akce odvoláni a MK âsr od památkové ochrany objektû upustilo. Nov hotel je rozãlenûn do nûkolika fiadov ch jednopatrov ch objektû a na nálevkovitém námûstí se uplatàuje pfiíznivû. Ov em za cenu, Ïe nebyly zbofieny dva, ale nûkolik mû Èansk ch domû, lûïková kapacita je zaji tûna ve v kovém domû ve stfiedu tohoto bloku, kter pûsobí velmi ru ivû v pohledech svrchu (mûsto je v údolí fieky), a Ïe ãást mûstsk ch hradeb byla pobofiena. Nejvy í hotelovou novostavbou v mûstském jádfie je hotel Termal v Karlov ch Varech, jehoï v stavba si vyïádala velké zásahy do stylové lázeàské zástavby. Z novostaveb v prolukách vznikl ch v dané dobû je moïné uvést napfiíklad Spoleãensk dûm ãp. 109 v Kolínû, postaven v letech 1967 1974, od arch. Radima Dejmala. Jeho architektura je kontrastní oproti sousední staré radnici s novorenesanãními prûãelími od Jana Vejrycha. Spoleãensk dûm respektuje pûvodní uliãní ãáru a jeho plochá stfiecha v pohledech z úzké Zámecké ulice nevadí, není v ak pfiíznivá v pohledech shora. Také v Havlíãkovû Brodû je novostavba âeské spofiitelny od arch. Lubomíra Drimla situovaná v proluce a vedle staré radnice. Architektonicky patfií budova k ojedinûl m kvalitním stavbám z doby pfied rokem 1989. Kromû hotelû usilovala ãasto mûstská samospráva v centrech o v stavbu velk ch obchodních domû, které pfii zdej í lokalizaci pfiiná ely nemalé problémy. K tûm patfií situování v rámci pûvodní uliãní sítû, objemové fie ení, architektura ãasto bez oken (jen s vnitfiním umûl m osvûtlením), zásobování a celkové fie ení v rámci místní dopravy. Obchodnímu domu ãp. 93 Dyje ve Znojmû pfiedcházel pfiev en tfiípatrov ãinïovní dûm v ãele severozá- 27 28 29 Obr. 27. Kutná Hora. Hotel U MûdínkÛ na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 28. Písek. Dostavba nároïí na námûstí. (Foto V. Hyhlík) Obr. 29. Tfiebíã. Novostavba hotelu Slavie na námûstí. (Foto K. Kibic) 17 Karel KIBIC: Nûkteré poznatky z památkové praxe pfii návrzích novostaveb v historickém prostfiedí mûst, in: Zprávy památkové péãe 54, 1994, s. 66. 20

padní strany námûstí, kter byl pfii bombardování mûsta v roce 1945 zniãen. Po pfiechodném období, kdy byla plocha po zbofieném domû fie ena parkovou úpravou a roz ífiené námûstí na této stranû uzavfieno prost m, pûvodnû uliãním prûãelím radnice, pfiinesla doba kolem roku 1968 velk ekonomick zájem o parcely v mûstsk ch centrech a konkrétnû ve Znojmû o v stavbu zmínûného obchodního stfiediska. Novostavba od arch. Bohuslava Fuchse (studie) a arch. Jifiího Brychty (provádûcí projekt) fie ená ve stylu postfunkcionalismu (nezamûàovat s neofunkcionalismem) je podélná, horizontálnû zv raznûná budova v pûvodní stavební ãáfie i v ce zástavby Dolního námûstí, s plochou stfiechou, kde má absenci sedlové stfiechy vyváïit kontrapost válcového schodi tû a v pozadí se uplatàující pozdnû gotické vûïe radnice (schodi tû se pohledovû projevuje v Zelináfiské ulici negativnû). Obchodní dûm není jen kontrastní architekturou, je i stavbou v prostfiedí námûstí cizorodou. Ze stejné doby pochází také obchodní dûm PRIOR v Prostûjovû umístûn mezi hlavním námûstím a námûstím Jifiího Wolkera. Pfiedtím se zde nacházelo nûkolik jednopatrov ch mû Èansk ch domû s pûvodní dispozicí. Autor stati se stavûl proti jejich zbofiení, obával se zaãátku destrukce zachovaného historického jádra, kterou by jejich zbofiení mohlo vyvolat. Konzervátor státní památkové péãe dr. J. Kühndel i odbor kultury ONV v ak s v stavbou obchodního domu na jejich místû souhlasili a MK âsr zde upustilo od památkové ochrany objektû. Obchodní dûm je hranolovou stavbou s plochou stfiechou a prûãelími modulovû ãlenûn mi na zpûsob atik. PfievaÏují plochy plné proti plochám s okny. Celkovû vyznívá budova schematicky a dosti nepfiíznivé je i roz ífiení ulice spojující obû námûstí. Obchodní dûm na námûstí ve Vidnavû vznikl aï po roce 1990, ale i jeho prûãelí je modulovû ãlenûno pln mi stûnami, s ukonãením imitujícím rozeklané títy. Budova respektuje stavební ãáru i v ku zástavby námûstí, pfiesto plné prûãelní plochy bez oken kontrastují s fasádami mû Èansk ch domû, jejich opakování je fádní a stavba se sv m pojetím nezaãleàuje do prostoru námûstí. Star í pfiíklad jiï dfiíve publikovan obchodní dûm na severní stranû námûstí v Sobûslavi sice respektuje pûvodní stavební ãáru, ale pilovité vysazení patra je ru iv m motivem, stejnû jako plochá stfiecha budovy. Obecnû je tfieba poãítat s tím, Ïe mûstské vûïe budou v nedlouhém v hledu zapojeny do stále se rozvíjejícího turismu, pfiitom pohledy z vûïí jsou pfiíznivé jen pfii úspû - ném fie ení stfie ních rovin novostaveb. Proto je u jejich návrhû tfieba striktnû trvat na dofie- ení z tûchto hledisek. VûÏ kostela sv. Petra a Pavla v Sobûslavi, spolu s vûïí kostela Promûnûní Pánû v Tábofie nejvy í v jiïních âechách (78 m), tyto v hledové pfiedpoklady má. Novostavba polyfunkãního bloku s pultovou stfiechou a títy situovaná na námûstí vedle renesanãního Smrãkova domu ãp. 107 je z hlediska zastfie ení pfiíznivûj í, aã zde existuje oprávnûná námitka proti stfie ním lodïiím. 18 V normalizaãní dobû zcela pfievládala typizovaná v stavba. V jimku tehdy pfiedstavovaly v okresních mûstech stavûné budovy OV KSâ, které se stranické orgány snaïily budovat v mûstsk ch centrech. Takovou stavbou je napfiíklad budova OV KSâ od arch. Franti ka ezáãe v Mladé Boleslavi. Byla postavena v letech 1971 1973 v fiadové zástavbû na západní stranû Staromûstského námûstí. V Mûlníku vznikla novostavba OV KSâ v nároïí ulice 5. kvûtna pfied PraÏskou branou. V Klatovech byla postavena budova OV KSâ na místû celého historického bloku podle návrhu architektû Václava Bel ána a Miroslava S kory. Je to dvoupatrová podélná stavba s plochou stfiechou, s horizontálním ãlenûním hlavního prûãelí se slunolamy. Jejímu areálu byl obûtován hodnotn mû Èansk dûm ze 16. století, stojící proti farnímu chrámu. Ustoupení z uliãní ãáry Plánické ulice bylo provedeno z dûvodû vytvofiení parkovi tû, pfiitom se ãásteãnû odkr vá hodnotné, sgrafity zdobené prûãelí renesanãního domu ãp. 70. Ostatní strany nového areálu respektují pûvodní uliãní ãáry, pfiesto celkové omezení historického bloku znamená spolu s cizorodou architekturou budovy zásah do cenné achovnicové struktury památkovû prvofiadého mûsta. Novostavby bohuïel pfiedstavují v na ich historick ch mûstech ãasto pfiíklady velmi necitliv ch zásahû rozru ujících prostfiedí je nutné je zafiadit mezi exempla nocent. Známou a právem kritizovanou ukázkou novostavby v historickém prostfiedí je obchodní dûm PRIOR na námûstí v Jihlavû. Na e hodnocení má pfiispût k poznání, kde se staly chyby vedoucí k tomuto v sledku (autor stati nebyl zodpovûdn za MPR Jihlavu, ale zúãastnil se nûkter ch jednání). Na zdej ím námûstí, jednom z nejvelkolepûj ích historick ch prostorû u nás (o rozloze 3,74 ha 340 x 110 m), stál blok domû Grätzel, kter byl v 19. století pfiestavûn tak, Ïe se z nûho zachovaly jen tfii staré domy (dva na jiïní stranû a jeden na severov chodní stranû pro- 18 K. KUâA, V. KUâOVÁ, cit. v pozn. 2, s. 84. Obr. 30. Kolín. Novostavba Spoleãenského domu v Zámecké ulici. (Foto K. Kibic) Obr. 31. Sobûslav (okres Tábor). Novostavba obchodního domu na námûstí. (Foto K. Kibic) 30 31 21

32 33 ti radnici) a ostatní byly nahrazeny sedmi vesmûs vy ími novorenesanãními ãinïovními objekty. První chybou bylo jejich negativní památkové hodnocení. S tím souvisela dal í chyba územní plán zde navrhoval náhradu bloku novostavbou obchodního domu se zaãlenûním v - e zmínûného domu v severov chodním nároïí bloku, v pfiízemí s gotick mi Ïebern mi klenbami. (Jinou chybou územního plánu byl návrh obsluïné zásobovací ulice prûrazem v ose Palackého ulice pfies dva bloky námûstí, vedoucí k velk m památkov m ztrátám). Mûsto dûraznû trvalo na novostavbû obchodního domu s prodejní plochou 3000 m 2. KSPPOP v Brnû poïadovalo zachování bloku, autor stati se s tímto stanoviskem shodoval, a kdyï je mûsto odmítlo, navrhl jako kompromisní fie ení zachovat tfii historické domy na obou krátk ch stranách bloku a novou v stavbu vloïit mezi nû. I tento názor mûsto zamítlo a na novostavbu se zaãlenûním jednoho domu byla vypsána architektonická soutûï, jejíï porotû pfiedsedal prof. Bohuslav Fuchs (autor stati byl ãlenem poroty). V sledkem jednání byl ocenûn kvalitní návrh stavby se sedlov mi stfiechami, citlivû fie en pro dané prostfiedí. Mûsto jej v ak odmítlo z dûvodu absence dodavatele (dal í chyba). Tím se pak staly PrÛmyslové stavby Bratislava s panelovou technologií 6 x 6 m, pro nûï byl vypracován nov projekt. Pfii jeho realizaci byl zbofien i poslední historick dûm (dal í chyba). Obchodní dûm je velmi necitlivou stavbou v památkovû cenném námûstí a k jeho zaãlenûní nepomohlo ani pûdorysné odstupàování budovy, ani naklonûní jejích horních partií, imitujících sedlové stfiechy. Hlavní chybou byla ov em tehdej í orientace stavebnictví, která témûfi vyluãovala moïnost vzniku individuálního architektonického díla vhodného do historického prostfiedí. V té dobû stavûné obchodní domy a nákupní stfiediska na námûstích mal ch mûst a mûsteãek jsou pfieváïnû architektonicky nekvalitními stavbami. Obvykle se jedná o podélnû fiazené dvou aï tfiípodlaïní budovy, pfiípadnû dodrïující ãáru námûstí, s ãlenûním prûãelí v rozporu s okolními domy, podobnû jako je rozporuplné i zastfie ení plochou stfiechou mnohé z nich patfií mezi exempla nocent. Takovéto nákupní stfiedisko bylo postaveno na západní stranû námûstí v Klimkovicích v konfrontaci s mû Èansk mi domy a podloubím na jiïní stranû námûstí pûsobí otfiesnû. V Pfiibyslavi stál v nároïí námûstí a uliãky vedoucí ke kostelu hodnotn klasicistní dûm. Po jeho zbofiení jej nahradila novostavba nákupního stfiediska a porovnání starého stavu s nov m ukazuje neobyãejnou necitlivost nové v stavby. Pfiitom nákupní stfiedisko nemusí vïdy stát na námûstí obchodní dûm Zuzana v Bechyni stojí v uliãní zástavbû, nákupní stfiedisko v Karda ovû eãici, nízká budova ve stylu high-tech, v sousedství kostela Stûtí sv. Jana Kfititele. Kladné pfiíklady nákupních stfiedisek z té doby jsou v na ich mûstech ojedinûlé, napfiíklad v Borovanech. Také pfii pfiestavbách historick ch areálû se nûkdy realizovaly stavby architektonicky velmi nekvalitní, okolní prostfiedí aï niãící. Stalo se tak napfiíklad, kdyï fiadu modulovû ãlenûn ch Obr. 32. Znojmo. Blok domû na námûstí, zniãen v roce 1945. Obr. 33. Znojmo. Novostavba obchodního domu Dyje na námûstí. (Foto V. Hyhlík) 19 K. KUâA, cit. v pozn. 5, IV. díl, Praha 2000, s. 48. 20 Josef TULC, Vztah památkové péãe k soudobé tvorbû, in: Zprávy památkové péãe 53, 1993, s. 260. 22

mû Èansk ch domû nahradil dlouh panelov objekt s plochou stfiechou. V Mladé Boleslavi vzniklo pfii jejím velkém rozvoji v 15. a 16. století Nové mûsto, jehoï jádrem bylo Novomûstské námûstí. PfiíkladÛ nov ch mûst je v na ich historick ch mûstech málo a je tfieba si jich velmi váïit. Pfii rozsáhlé nové v stavbû Mladé Boleslavi podle návrhu architektû O. Döberta, F. ezáãe a J. Kosíka do lo také k pfiestavbû Novomûstského námûstí, pfii níï byla bohuïel pfieváïnû zlikvidována jeho historická zástavba. Západní ãást námûstí byla sice naru ena jiï ve 20. letech 20. století pfiev enou pfiestavbou spofiitelny od architekta Franti ka Jandy, ale na stranû v chodní se zachovaly historické domy, z nichï nejcennûj í byl dûm ãp. 16-II, zvan Kamerál, barokní úfiad boleslavského kraje z doby kolem roku 1720, a také budova staré po ty s klasicistním prûãelím. V echny domy byly zbofieny a nahrazeny dlouh m pûtipodlaïním objektem s pásov mi okny a plochou stfiechou. Zachovány byly jen barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a sousední budova Îivnostenské banky, stavba v duchu individualistické moderny od architekta Osvalda Polívky, jinak v ak byl historick ráz námûstí zcela setfien. Správnû hodnotí pfiestavbu námûstí Karel Kuãa: fiíká, Ïe se... zásah zafiadil do smutné galerie urbanistick ch zloãinû období socialismu. 19 Tvrd jednotn blok na v chodní stranû námûstí sice v 90. letech zjemnil arch. Jifií tûrba v ãásti patfiící poboãce Komerãní banky nástavbou tfií lomenic se svisl m ãlenûním lizénami z kamenného obkladu a v dal í ãásti lizénami malovan mi, ale nové a je tû více pfiev ené domovní bloky vybudované na stranû západní ne Èastnou pfiestavbu Novomûstského námûstí dovr ily. Dále byly provedeny pfiestavby nûkter ch mûst, mezi nimi v vojovû v znamn ch horních mûst ze 16. století, pfii nichï do lo po nulové stavební údrïbû k nahrazení celé fronty star ch sedlovû zastfie en ch domû na námûstí jedním podélnû fiazen m panelov m domem s plochou stfiechou. Nûkdy takov objekt stojí v pûvodní ãáfie, ale ve spojitosti s dochovanou zástavbou na ostatních stranách námûstí je v sledek pohledovû otfiesn a v vojová hodnota mûsta zcela zniãena. Novou panelovou v stavbou deskov ch objektû na námûstí bylo takto zniãeno Vrbno, renesanãní horní mûsto zaloïené v roce 1607. Rok 1990 pfiinesl zásadní zmûny ve vztahu k na im historick m mûstûm a památkám vûbec. Dosavadní nezájem o stavební fond se pfievedením vlastnictví do rukou konkrétních majitelû rázem zmûnil a projevil v obnovû objektû i cel ch mûstsk ch jader. Zájem o centrální ãásti mûst vyvolal urychlenou zástavbu proluk a zároveà otázku, jak hodnotit architekturu tûchto novostaveb. Je zde tfieba velmi zdûraznit, Ïe u nás po témûfi pûlstoleté absenci architektury v historickém prostfiedí (v e zmínûné pfiíklady jsou jen ojedinûlé) chybûly zku enosti a architekti nebyli zpoãátku na tyto zmûny pfiipraveni, stejnû jako celá sféra stavebnictví. Zájem o mûstská centra se nûkdy zmûnil v pfiíli n tlak, kter nûktefií pfiedstavitelé samosprávy podporovali pod heslem Nebudeme dûlat z mûsta (Prahy atd.) muzeum. Muzeum ani skanzen mûstu nehrozí, naopak hrozí krátkozraké podnikatelské bofiení. Tak musely v Praze-Novém Mûstû ustoupit novostavbám nûkteré niï í památkové objekty, pod velk m tlakem jsou zvlá - tû klasicistní domy (ale také celé, v vojovû v znamné mûsto Karlín s niï í klasicistní zástavbou). Pfii prosazování nadmûrn ch novostaveb v historickém prostfiedí mûst uvádûjí podnikatelé a mnozí jiní jako argument proti památkáfiûm pfiíklad barokní v stavby Dientzenhoferova chrámu sv. Mikulá e v prostfiedí Malé Strany, k ãemuï Josef tulc správnû konstatuje: dientzenhoferovská argumentace... slouïila demagogicky k probojování pfiestavby a zniãení obrazu stovek na ich historick ch mûst, jimiï naddimenzované obchodní domy a panelové noclehárny rozru ily jejich organicky ustálenou urbanistickou skladbu a odfiízly dfiíve tak pûsobivé spojení s okolní krajinou. 20 Velká ãást novostaveb z doby po roce 1990 v ak takov charakter nemá, takïe pfiiná ejí pouãení a vût inou patfií opût mezi exempla docent. Nové kostely se u nás v dobû totality nestavûly, naopak se nesmyslnû bofiily po váleãném po kození (v Osoblaze, Bfieclavi) stejnû jako po nedostateãné údrïbû (Hora sv. ebestiána), aã s tûmito stavbami vlastnû zanikla i celá historická mûsta. V Bfieclavi byl barokní kostel sv. Václava poniãen v roce 1944 bombardováním a jeho zbytky byly pak odstranûny. Stál ve stfiedu trojúhelného námûstí s nízkou malomûstskou zástavbou. Nov kostel byl postaven v letech 1992 podle návrhu arch. Ludvíka Kolka jako moderní stavba se piãatou rozeklanou stfiechou a víïkou. Kostel byl pojat jako netradiãnû individuální budova, ne jako stavba v námûstním prostoru mûsteãka. Tento prostor byl ostatnû v období socialismu zcela rozru- en. Daleko v znamnûj í byl gotick chrám sv. Václava v Hustopeãích, rovnûï stojící ve stfiedu námûstí. Hustopeãe, v roce 1303 zmiàované jako mûsteãko a v roce 1572 pov ené na Obr. 34. Jihlava. Námûstí s radnicí a pozdûji zbofien m blokem domû. (Foto V. Hyhlík) Obr. 35. Bechynû (okres Tábor). Obchodní dûm. (Foto K. Kibic) Obr. 36. âesk Krumlov. Západní strana námûstí s novostavbou domu ãp. 13 s prûãelím postaven m podle fasády zbofieného domu (druh dûm zleva). (Fotoarchiv NPÚ) 34 35 36 23

mûsto, byly opevnûn m sídlem s rozlehl m námûstím a jejich historick v znam dokládaly zmínûn v stavn chrám (také pûvodnû opevnûn ), renesanãní radnice i mû Èanské domy. Chrám sv. Václava byl dvoulodní, s pozdnû gotick m síèovû sklenut m presbyteriem z let 1512 1517, se severní vûïí s ochozem a renesanãní bání s nároïními víïkami (nahrazena vysokou novogotickou stfiechou). Statick posudek upozoràující na ohroïení vûïe nebyl zohlednûn a vûï v roce 1961 spadla na dvoulodí, které zniãila. Cenné presbyterium nebylo po- kozeno vûbec, ale pod politick m tlakem bylo rovnûï zbofieno demolice hustopeãského chrámu byla nejvût í památkovou ztrátou na Moravû po roce 1945. V letech 1992 1994 byl podle projektu arch. Ludvíka Kolka vybudován nov, moderní kostel s vysokou vûïí, architektonicky velmi kvalitní, ale s men í vazbou na historické námûstí. V centru Prahy se nová stavební aktivita projevila na severov chodní stranû Václavského námûstí pfii novostavbû domu ãp. 837-II. Na jejím místû stál novobarokní nájemní a pozdûji obchodní dûm Darex, postaven podle plánû arch. Josefa Blechy v roce 1892. Novostavbu z let 1993 1995 navrhl arch. Václav Ba ta s kopií prûãelí zbofiené budovy novû ukonãeného obloukovitû zvalbenou stfiechou, se zcela novou dispozicí. Ta je v pfiízemí a patfie vyuïita pro obchodní úãely, ve vy ích podlaïích pro administrativu. Vzhledem k novobarokním fasádám sousedních domû byla provedena kopie prûãelí pûvodní budovy (prûãelí domu ãp. 834-II pozmûnil v roce 1938 arch. Rudolf Stockar). Podobn m zpûsobem dostala pûvodní fasádu novostavba na místû domu ãp. 564 Europenian Business Center v ulici Dukelsk ch hrdinû v Praze-Hole ovicích. U novostavby domu ãp. 171 Victoria ve Francouzské ulici v Praze-Vinohradech bylo postklasicistní prûãelí pfii nové zástavbû zachováno a zv eno o patro s vik fii. Metoda uplatnûná u novostavby domu ãp. 837-II není v souladu s památkov mi pfiístupy a pouïívá se ve zcela v jimeãn ch situacích (napfiíklad u mimofiádnû hodnotné stavby poniãené za války). Novostavba s rekonstruovan m prûãelím zbofiené budovy byla zaãátkem 20. století realizována napfiíklad na námûstí Svornosti v âeském Krumlovû. títov dûm ãp. 13 byl v roce 1914 zbofien kvûli v stavbû hotelu Mûstsk dvûr (Stadthof nûmeck, konkurující ãeskému hotelu RÛÏe) s podmínkou, Ïe novostavba, provoznû navazující na domy ãp. 12 a 14, bude mít prûãelí zbofieného domu. Dal í stavbou na Václavském námûstí po roce 1990 je palác EURO na jeho severozápadním nároïí, na místû domu ãp. 772-II zbofieného v roce 1972 v souvislosti s v stavbou metra. Vlastníkem sousedního Lindtova paláce ãp. 773-II zvaného téï Astra se stala spoleãnost LBB Reality, s. r. o., která téï odkoupila men inové vlastnictví parcely po zbofieném domû. Pro její návrh vybudovat zde administrativnû obchodní centrum v obou domech byl vybrán ateliér Omicron K (Petr Malinsk Petr Burian Michal Pokorn Martin Kotík), kter vypracoval v roce 1997 tfii varianty fie ení dvû s v kov m podfiízením okolní zástavbû (z nich tzv. oblá varianta byla velmi pfiíznivá) a jednu s vûïov m ukonãením bloku. 21 Z tûchto variant byla vybrána varianta tfietí, po dal ím jednání byla pûvodnû navrhovaná v ka vûïe (45 m) sní- Ïena a její pûdorysná rozloha omezena na maximálnû 10 x 10 m. Celá stavba ve stylu high-tech je prosklená se zajímav m rastrem prûãelí (jeho v znam prokazuje mimo jiné jehlan v Louvru), novostavba tak navazuje na prosklená prûãelí objektû na severozápadní stranû Václavského námûstí citlivé je i zvlnûní sklenûného prûãelí v tzv. My í dífie. Kvality architektonického fie ení jsou nepochybné, ale byla tu lákavá pfiíleïitost ukonãit i druhou dolní ãást námûstí vûïovitû v blízk ch proporcích proti protilehlé vûïi paláce Koruna ãp. 846-II je vûï paláce EURO pfiíli hmotná. V letech 1994 1996 byl na Starém Mûstû mezi ulicí Na Pfiíkopû a Ovocn m trhem realizován obchodní a administrativní areál Myslbek podle projektu arch. Claude Parenta, ZdeÀka Hölzela a Jana Kerela. PÛvodnû tu byla nevelká proluka po zbofiení banky UNION v roce 1926, zvût ená v roce 1930 po zbofiení dal ích pûti domû kvûli její plánované novostavbû. Banka od ní v ak pozdûji odstoupila a parcelu prodala. Pfiechodnû bylo místo vyuïito pro pavilon v tvarného umûní Myslbek, po jehoï pováleãném odstranûní zde vznikl mal sad a pak staveni tû metra. Po vefiejné soutûïi získala proluku v roce 1991 francouzská spoleãnost CDS, jeï parcelu zastavûla podle v e uvedeného projektu. e ení zástavby je jinak pojato do Ovocného trhu a jinak do ulice Na Pfiíkopû. Na Ovocném trhu je plná stûna novostavby modulovû ãlenûna se zastfie ením pultovou stfiechou sklonûnou do námûstí, se dvûma podlaïími stfie ních vik fiû. Obklad prûãelí je v ak tvrd, ikmé hrany formální schválností a necitlivé jsou i vik fie, v obou podlaïích stejnû veliké (oã citlivûji rozli il arch. J. Goãár vik fie u ãp. 569-I 37 38 Obr. 37. Praha 1, Nové Mûsto. DÛm U álkû ãp. 310-II na nároïí Karlova námûstí a Resslovy ulice. Stav kolem 1925. (Fotoarchiv Klubu Za starou Prahu) Obr. 38. Praha 1, Nové Mûsto. Novostavba administrativní budovy na nároïí Karlova námûstí a Resslovy ulice na místû domu U álkû. (Foto Ilona Papou ková) 21 Richard BIEGEL: Trautmannsdorfsk palác a dostavba Lindtova paláce; dvû strany téïe mince, in: Sto let Klubu Za starou Prahu 1900 2000, sborník, Praha 2000, s. 192. 22 Helena POLÍVKOVÁ, Milan POLÍVKA: Nûkteré pfiíklady v stavby v praïské památkové rezervaci po roce 1989, in: Sto let Klubu Za starou Prahu, sborník, Praha 2000, s. 178 179. 23 Rostislav VÁCHA, Cena Klubu Za starou Prahu podruhé, in: Vûstník Klubu Za starou Prahu XXXIV. (V.), ã. 2, 2004, s. 24. 24 Karel KIBIC: Formování námûstí Republiky a pfiilehlé ãásti PfiíkopÛ, in: Mûsto a jeho dûm, Praha 2002, s. 324. 24

U âerné Matky BoÏí!). U prûãelí do ulice Na Pfiíkopû se více uplatàují prosklené plochy, v návaznosti na sousední objekty ãlení irokou fasádu vysazené rizality, ale v rozporu s tím ji opût sceluje nadstfie ní válec. Areál je pfiíkladem v poslední dobû ãasté stoprocentní zástavby parcely, aã se pûvodnû poãítalo s vytvofiením vnitfiního atria. 22 Obecnû platí, Ïe vkládání nadmûrn ch provozû do jiï tak pfietíïeného centra je velmi nepfiíznivé. Na Starém Mûstû v nedaleké Rybné ulici byl ve staré proluce postaven v kovû pfiimûfien hotel Josef ãp. 693-I podle návrhu arch. E. Jifiiãné a kol. Budova je pfiíznivû zaãlenûna do daného prostfiedí, k ãemuï pfiispívá architektura s fiádem oken s jemn mi kovov mi detaily. 23 V roce 1994 byla vypsána soutûï na novostavbu Hypobanky na námûstí Republiky, v návaznosti na dûm ãp. 1035-II v ulici Na Pofiíãí. SoubûÏn m úkolem bylo dotvofiení námûstí. První cenu porota udûlila návrhu arch. Bernharda Winkinga, v nûmï ocenila nové prûãelí budovy v linii klá terního areálu a také vhodné dotvofiení této ãásti námûstí. V ku budovy návrh dojmovû sniïuje dvojit m ustupujícím patrem. U realizované budovy lze ocenit stfiízlivé pojetí, kontrastující s obvykl mi snahami bank o honosnost stavby, stejnû jako je pfiízniv osov pohled z ulice U Obecního domu. Na druhé stranû pfies v e zmínûné dvojnásobné ustupující patro je novostavba pfiev ená. Objemové fie ení návrhu ocenûného druhou cenou, od arch. Filmana Rohneho, by bylo pfiíznivûj í, aã je tfieba souhlasit s porotou v otázce správnosti rovné ãelní ãásti novostavby v linii klá terního areálu. 24 V sousední budovû b valé celnice vzniklo vloïením vícepodlaïní ocelové konstrukce v letech 1999 2001 obchodní centrum Stará celnice podle návrhu arch. Martina Krupauera a Jifiího Stfiíteckého. Souãasnû byla vûnována pozornost staré a nové zástavbû ulice V celnici. Na její severní stranû vznikla novostavba âesk ch aerolinií ãp. 1040-II a v nároïí ulice Havlíãkovy v roce 1993 hotel Renaissance od arch. Galla. Kamenné obloïení budovy dokládá nevhodnost struktury prûãelí oproti sousedním budovám. Na protûj í stranû je situován nov hotel Marriot s obchody a kasinem v pfiízemí, sousední dûm vyuïívají âeské dráhy. Obdobnû jako Stará celnice je v Praze-Karlínû fie ena i budova Corso Karlín, sousedící v KfiíÏíkovû ulici svou títovou stûnou s domem ãp. 289. Jednalo se o patrovou prûmyslovou stavbu, do níï byla v roce 2001 vloïena podle návrhu arch. Ricarda Bofilla ãtyfipatrová skeletová prosklená konstrukce. PÛvodní tovární objekty âkd ãp. 183 a 289 v Thámovû ulici byly adaptovány téï arch. R. Bofillem v letech 1998 1999 pro administrativní vyuïití jako Palác Karlín. Na protûj í stranû vznikla v letech 1996 1998 podle návrhu arch. Václava Králíãka administrativní budova Centrum Karlín. Novostavbám vznikl m po roce 1990 se nevyhnula ani Malá Strana. Rozvíjející se turismus vyvolal v stavbu hotelu Hoffmeister ãp. 144-III. Novostavba z let 1990 1991 od arch. Petra Keila v nároïí ulic Chotkovy a Pod Bruskou je nejv znamnûj í praïskou ukázkou postmoderní architektury. Je to dvoupatrová budova s vyfiíznut m plá tûm, prosklen m nároïím a estitabulkov mi okny, krytá mansardovou stfiechou s rûznû tvarovan mi títy. Pro úãely hotelu byly adaptovány i sousední jednopatrové domy ãp. 143-III a 142-III. V stavbou ãelní hotelové budovy ãp. 144-III byla scelena historická uliãka Pod Bruskou, svou hmotovou tváfiností velmi malebná. Dal í malostranská novostavba byla realizována ve Vla ské ulici ãp. 631-III v nároïí bezejmenné uliãky vedoucí k domu ãp. 355-III U Tfií ãerven ch rûïí. Vedle nûj byl ve Vla ské ulici postaven v letech 1936 1938 funkcionalistick tfiípatrov dûm ãp. 591-III, navrïen arch. Antonínem Pfeifferem. Na místû v e zmínûné novostavby stál pfiízemní domek, pfiedstupující do Vla ské ulice. DÛm byl zbofien za první republiky a parcela pak zûstala nezastavûna. Hodnocen dûm ãp. 631-III od arch. Michala molíka a ZbyÀka P eniãky je pozoruhodn sv m zpûsobem navázání na okolní objekty. Jeho hlavní fiímsa se napojuje na korunní fiímsu domu ãp. 591-III a hlavní fiímsa mírnû pfiedstupující jednopatrové nároïní ãásti objektu zase navazuje na protûj í nároïní dûm ãp. 358-III v uvedené uliãce. Novostavbû lze vyt kat tvary stfie ních títû a nevhodné vnûj í omítky, ale budova je architekturou moderní (charakteristická pfiev ená okna, originálnû fie en nároïní vstup) a je pfiíkladná z hlediska svého zapojení do prostfiedí Malé Strany. Nejvíce diskutovan mi stavbami v Praze-Novém Mûstû jsou Tanãící dûm na Ra ínovû nábfieïí a administrativní budova v nároïí Karlova námûstí a Jiráskova námûstí. Tanãící dûm ãp. 1981-II, administrativní budova Nationale Neederlanden, od arch. Franka O. Gehryho a arch. Vlada Miluniãe s interiéry arch. Evy Jifiiãné, byla postavena v roce 1996 ve stylu dekonstruktivismu na místû volné parcely po válkou zniãeném ãinïovním domû. Je to osmipodlaïní nároïní budova se dvûma zakulacen mi vûïemi (betonovou a sklenûnou), s dynamismem vy- Obr. 39. Praha 1, Staré Mûsto. Václavské námûstí, palác EURO. (Foto I. Papou ková) Obr. 40. Praha 1, Staré Mûsto. Novostavba Hypobanky na námûstí Republiky. (Foto I. Papou ková) Obr. 41. Praha 1, Staré Mûsto. Nová zástavba proluky Myslbek na Ovocném trhu. (Foto I. Papou ková) 39 40 41 25

42 43 44 jadfiujícím taneãní rej. Je tfieba ji posuzovat ze dvou hledisek z hlediska urbanistického a architektonického. Z obou hledisek jde o stavbu pozoruhodnou v pohledech na Ra ínovo nábfieïí uzavírá Tanãící dûm s vysok m nároïním komol m kuïelem (jednou z vûïí) blokovou zástavbu, z hlediska architektury je v Praze nejhodnotnûj í ukázkou architektonického stylu dekonstruktivismu. Je moïné konstatovat, Ïe budova stylovû obohacuje Nové Mûsto i celou Prahu. Po dlouhé dobû a mnoha úvahách byla zastavûna parcela v nároïí Karlova námûstí a Resslovy ulice novou administrativní budovou. PÛvodnû tu stály ãtyfii domy, z nichï nejcennûj í byl nároïní dûm ãp. 310-II U álkû, do námûstí barokní dvoupatrov s mansardovou stfiechou, do Resslovy ulice renesanãní se dvûma (pûvodnû tfiemi) títy; dûm byl zbofien v roce 1938. Dále tu stály domy ãp. 311-II, 1495-II a 312-II. Administrativní novostavba (ateliér SIAL, hl. arch. Radim Kousal) respektuje pûvodní ãáry zastavûní do námûstí i do ulice a v - kovû zhruba zástavbu Karlova námûstí, s mírnû natoãenou vûïovou nástavbou pfii nároïí. Karlovo námûstí, v sostn stfiedovûk prostor vznikl pro Prahu císafiskou, má v ak své vnitfiní zákonitosti, které bylo tfieba pfii nové zástavbû velmi uváïit a jeï byly u novostavby opomenuty. PÛvodní parcelace byla na Novém Mûstû a Karlovû námûstí odli ná od Starého Mûsta. Parcely zde byly ir í, ne v ak neomezené. Vhodnû fie ená novostavba nezbytnû vyïadovala modulové vertikální ãlenûní. Dal í otázkou je vztah v ek podlaïí k okolní zástavbû a hlavnû fie ení okenních otvorû. Architektura novostavby je schematická, na Karlovû námûstí cizorodá. edesátileté ãekání na úspû né dofie ení Karlova námûstí bylo promarnûno. Novostaveb (nûkdy pfiíznivû fie en ch) vzniklo v ostatních historick ch mûstech po roce 1990 mnoho, z vefiejn ch budov to jsou banky, hotely, obchodní domy a dal í, dále obytné stavby s obvykl m obchodním vyuïitím pfiízemí. V Brnû se napfiíklad zastavovalo nároïí KobliÏné ulice novostavbou banky. JiÏ nûkolik v e zmínûn ch ukázek je moïné uvést mezi exempla trahunt. Patfií k nim novostavba restaurace U Bílého beránka ãp. 20 v Tfieboni na nároïí Masarykova námûstí a ulice Petra Voka. Levou polovinu novostavby s podloubím zdobí modernû pojat tít s panelováním a motivy vla tovãích ocasû, pravou ukonãuje níïe polo- Ïená hlavní fiímsa. Levá strana pfies ulici navazuje na títové mû Èanské domy na námûstí, pravá svou hlavní fiímsou na zámeck dûm ãp. 111, patfiící k zámeckému komplexu. Novostavba tak pfiedstavuje klasickou ukázku zaãlenûní objektu do prostfiedí. títovû je fie ena také novostavba âeské poji Èovny ve Vysokém M tû. Byla zde dlouho nezastavûná parcela po staticky naru eném, posléze zbofieném nároïním domu. Novostavba navazuje na sousední novou radnici s barokním dvou títov m prûãelím. Architektonicky stfiídmá budova poji Èovny má rovnûï dvou títové prûãelí kryjící sedlové stfiechy, ale ve stfiedu s odsazen m tfietím títem men ím a v e poloïen m. Novostavba kontextuálnû uzavírá vysokom tské námûstí. 25 Obr. 42. Praha 1, Nové Mûsto. Tanãící dûm ãp. 1981-II na Ra ínovû nábfieïí. (Foto I. Papou ková) Obr. 43. Praha 1, Malá Strana. Novostavba hotelu Hoffmeister ãp. 144-III v nároïí ulic Chotkovy a Pod Bruskou. (Foto I. Papou - ková) Obr. 44. Praha 1, Malá Strana. Novostavba domu ãp. 631-III ve Vla ské ulici. (Foto Karel Kibic) 26

Z hlediska zaãlenûní do historického prostfiedí je pfiíkladná i novostavba spofiitelní banky na námûstí v Mikulovû, k ãemuï pfiispívá její hlavní hmotové rozãlenûní. 26 Jinou ukázkou kvalitní novostavby je budova Komerãní banky na námûstí v âáslavi, která sv m prûãelím navazuje na zdej í modulovû ãlenûné mû Èanské domy. Hodnotn je i sousední nov dûm ãp. 253. Pfiízniv m pfiíkladem úpravy star í budovy v prostfiedí mûstské památkové rezervace je po ta ãp. 193 v âeském Krumlovû. Pfiev ená budova na Latránû dfiíve pfiedstavovala pohledovû nejvût í stavbu ve mûstû. Podle návrhu arch. Václava Girsy a Miloslava Hanzla byla sníïena a architektonicky fie ena v duchu postmodernismu. Nyní není jen budovou kontextuální, ale téï stylovû obohacující pûsobivé prostfiedí âeského Krumlova. Pfiíkladem z poslední doby je novostavba ãp. 44 od arch. Jana Boãana na Mírovém námûstí v Koufiimi. Královské mûsto Koufiim je v souãasné dobû dobfie zachovan m historick m mûstem s malomûstsk m charakterem a realizovat v nûm kvalitní moderní architekturu je úkolem velmi nároãn m. U zmínûné novostavby se to zdafiilo. DÛm je fiadov m dvoupatrov m objektem mezi dvoupodlaïními domy v chodní strany námûstí se sedlovou stfiechou s pálenou krytinou. Jeho kvalitní architektura je vytváfiena pfiedev ím pojetím oken, osvûtlení druhého patra je fie eno v rámci lehké hlavní fiímsy, navazující na fiímsy sousedních domû. Skromnost v razu odpovídá klimatu Koufiimi. Ke smûrnicím na kvalitní novou architekturu v historickém prostfiedí mûst by nás mûly pfiivést rozbory realizovan ch staveb, provedené ve tfiech kategoriích (exempla docent, nocent a trahunt). Jen v jimeãná jsou historická mûsta, jeï jsou jiï stavebnû uzavfiena a kde bude nová v stavba zcela ojedinûlá, a pfiípadnû Ïádná (Telã). Ve v ech ostatních se novostavby budou realizovat, v mûstsk ch památkov ch rezervacích v men í mífie, v mûstsk ch památkov ch zónách a ostatních mûstech velmi ãasto. Pfiedpokladem úspû nosti je u architektû veliká znalost v voje a skladby mûst obecnû a daného mûsta konkrétnû, u pracovníkû památkové péãe mimo to znalost v vojov ch tendencí v novodobé architektufie. Architekti musejí svûj návrh dom let i urbanisticky a památkáfii musejí hledût, aby novostavba byla architekturou, a ne jen stavitelsk m dílem aã pfiitom platí, Ïe ménû je nûkdy více. Obnova historick ch mûst v ãesk ch zemích po váleãném poniãení byla jen ojedinûlá. O to pouãnûj í jsou zahraniãní pfiíklady obnovy mûst s novostavbami, napfiíklad v Nûmecku v Norimberku byly pfii rekonstrukci historického jádra plnû respektovány pûvodní bloky s jejich nepravideln mi obvody a v kou zástavby, v Mnichovû vznikly pfii obnovû Mariánského námûstí novostavby s plnou stûnou prûãelí a sedlov mi stfiechami, a to vzhledem k v kov m pohledûm z vûïe kostela sv. Petra. Hlavním cílem bylo zachovat obraz mûsta. U nás se pfiíznivé rekonstrukce válkou poniãen ch mûst realizovaly v Chebu, Fulneku, Moravském Krumlovû a Miroticích, nekvalitní byla obnova Opavy (dal í poniãená mûsta byla zbofiena Osoblaha a jiné), hodnotn ch novostaveb v mûstsk ch jádrech bylo málo. Ale ani v následném ãtyfiicetiletém období 1950 1990 nevzniklo v historickém prostfiedí mnoho architektonicky kvalitních novostaveb, jeï by poskytovaly poznatky pro takto zamûfienou tvorbu. V jimkou je poãetnûj í nová v stavba na Václavském námûstí v Praze, kvalitní a stylovû dokládající v voj architektury v letech 1950 2000 (funkcionalismus DÛm módy, neoklasicismus DÛm potravin, socialistick realismus hotel Jalta, postmodernismus dûm âkd, high-tech palác EURO). Dobrá architektura v historickém prostfiedí vychází z respektování skladby historick ch mûst, jejich parcelace (vût í novostavby vyïadují modulovû vertikální ãlenûní), uliãních ãar a v ky zástavby. Velkou pozornost je tfieba vûnovat struktufie prûãelí, kde je nutné trvat na plné stûnû a kde je moïné uvaïovat o jin ch materiálech, stejnû tak i zastfie ení (u moderní architektury jsou ploché stfiechy jen jednou z moïností). K dobrému zaãlenûní novostaveb pfiispívá i zohlednûní okenního rytmu v daném prostfiedí a návaznost hlavní fiímsy navrhované budovy na fiímsy sousedních objektû. Novostavby se v na ich historick ch mûstech budou velmi ãasto realizovat a je nutné, aby pracovníci památkové péãe byli na tyto úkoly dobfie pfiipraveni. Quod est nunc unum necessarium. 25 K. KUâA, V. KUâOVÁ, cit. v pozn. 2, s. 41. 26 TamtéÏ, s. 31. Obr. 45. TfieboÀ (okres JindfiichÛv Hradec). Novostavba restaurace U Bílého beránka ãp. 20 na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 46. âáslav (okres Kutná Hora). Budova Komerãní banky na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 47. âesk Krumlov. Upravená budova po ty ãp. 193. (Foto L. Bezdûk) 45 46 47 27