Výše příspěvku na péči u seni orů se syndromem M. Hermanová So uhrn Zákon č. 108/ 2006 Sb., o soci álních službách, upravuje podmínky poskytování pomoci podpory fyzickým osobám v nepříznivé soci ální situ aci prostřednictvím soci álních služeb a příspěvku na péči. Rizika a úskalí posuzování zdravotního stavu seni orů se syndromem pro účely soci álních služeb, tedy získání příspěvku na péči, lze zatím jen předpokládat. Jedná se o nový systém soci álního zabezpečení, se kterým je třeba pracovat tvůrčím způsobem. V průběhu měsíce června 2007 jsme provedli dotazníkové šetření u celkem 1 439 uživatelů pobytových zařízení soci álních služeb, jehož cílem bylo zjistit, zda zařazení seni orů do skupin podle stupně závislosti odpovídá jejich skutečnému zdravotnímu a funkčnímu stavu. Byla zjištěna naléhavá potřeba přehodnotit stávající metodiku práce posudkových lékařů při určování výše příspěvku na péči u seni orů se syndromem nebo s demencí. Klíčová slova příspěvek na péči seni or se syndromem zákon o soci álních službách Abstract Soci al care benefits for seni ors with dementi a syndrome. Law number 108/ 2008 Sb., abo ut soci al services is covering conditi ons of offering support for individu als in unfavorable soci al situ ati ons thro ugh the medi um of soci al services and care contributi ons. The risks and difficulti es of appraisal of seni or s he alth state with dementi a syndrome for purposes of soci al services, thus acquiring care contributi ons, co uld be for now only supposed. It is a new system of soci al security, with which is necessary to operate cre atively. During June 2007 we conducted questi onnaire investigati on on 1 439 cli ents of ho using faciliti es of soci al services, whose aim was to le arn, if seni ors divisi on into gro ups according to the level of their dependence is corresponding with their re al state of he alth and functi onal state. We discovered urgent need to revalu ate existing work methodology of assessment physici ans when determining the height of care contributi on for seni ors with dementi a syndrome or with aphreni a. Key words care benefits seni ors with dementi a syndrome dementi a soci al services act Úvod O stáří se v poslední době mnoho mluví a píše. Má to své důvody. Struktura společnosti se výrazně mění. Stárno ucích a starých lidí na celém světě přibývá. A tito lidé potřebují pomoc. Stáří je etapa života, která je zatížena vysoko u nemocností. Zdravotní stav a invalidita starší populace se u nás trvale zhoršuje. Samostatným problémem se stává výskyt u osob nad 65 let. So učasné studi e ukazují, že výskyt demencí sto upá s věkem: v populaci osob starých 75 let se odhaduje výskyt na 15 %, v populaci starší 80 let roste výskyt na 20 až 40 % [1]. V důsledku stárnutí populace jich bude stále přibývat. Před námi vyvstávají otázky, na které si musíme jako společnost umět odpovědět: Jaká je úroveň péče o tyto lidi? Jaká by měla a mohla být, aby vyhovovala konkrétním osobám postiženým demencí nebo osobám, které o ně pečují? Dokážeme vždy rozpoznat, co lidé trpící demencí potřebují? Máme vybudovano u dostatečno u síť služeb, které by odpovídaly potřebám lidí s demencí i těch, kteří o ně pečují? Odpověď na tyto otázky není jednoduchá. Předchozí vládno ucí strana nastartovala reformu zdravotní péče a pokračovala v již zahájené reformě soci álních služeb. Každá změna procesu s sebo u přináší rizika, která je třeba předvídat, kriticky vyhodnocovat a vzniklé pozitivní výstupy zapracovat zpět do procesu změny. Jedním z rizik je finanční zvládnutí péče o seni ory trpící demencí jak v domácím prostředí, tak v prostředí instituci onální péče. Výzkum měl odpovědět na otázku, zda kritéri a pro přiznání příspěvku na péči u seni orů čes Ger rev 2009; 7(3 4): 139 143 139
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem Tab. 1. Dotazník funkčního hodnocení klienta. 1 chůze po rovině n bez pomoci n s pomocí 2 přesun na lůžko/židli, invalidní vozík n bez pomoci n s pomocí a zpět 3 najedení a napití se n bez pomoci n s pomocí 4 osobní hygiena n bez pomoci n s pomocí 5 oblékání/svlékání n bez pomoci n s pomocí 6 použití WC n bez pomoci n s pomocí 7 udržování pořádku n bez pomoci n s pomocí 8 samostatné nákupy věcí denní n bez pomoci n s pomocí potřeby, placení v obchodě 9 ohřát vodu a uvařit si kávu, vypnout n bez pomoci sporák 10 udržovat pozornost, porozumět a hovořit n bez pomoci o TV programech, časopisech 11 hraní společenských her n bez pomoci n s pomocí 12 pamatovat si současné události n bez pomoci 13 pamatovat si jména, rodinné události, svátky, léky a jejich užívání n bez pomoci 14 komunikace n normální n mluvení nebo porozumění porušeno, porucha sledování konverzace 15 emoce n normální reakce n porucha (např. při depresi) n ztráta schopnosti porozumět mluvenému slovu a mluvit n nejsou přítomny 16 udržuje si své zájmy, koníčky a záliby n bez pomoci n s pomocí 17 noční klid, denní/noční rytmus n normální n budí se v důsledku péče (polohování, výměna plen, aj.) n potřebuje dohled (neklidný) 18 sociální chování n společenské n slovně agresivní n fyzicky agresivní 19 prostorová orientace n orientován n ztrácí se na neznámých místech n ztrácí se na známých místech s demencí jso u nastavena tak, aby odrážela re álný funkční stav žadatele o příspěvek. Metody Výzkum byl re alizován za významné pomoci a ve spolupráci s Odborem soci álních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu kraje Vysočina a účastníky šetření byla všechna pobytová zařízení soci ální služby domovy pro seni ory, jejichž zřizovatelem je kraj Vysočina. Výzkum probíhal v červnu 2007 a zapojilo se do něho 12 zařízení s celkovým počtem 1 439 kli entů. Cílovo u skupino u byli všichni uživatelé soci álních služeb. Výzkum probíhal formo u dotazníkového šetření a jednotlivé položky v dotazníku byly voleny tak, aby vycházely ze standardně po užívaných hodnocení seni orů. Pro dotazník jsme vycházeli z metodik: Test základních všedních činností podle Barthelové [2], Mini Mental State, Folsteinův test kognitivních funkcí [2]. Před vlastním zahájením dotazníkového šetření jsme vedo ucí ošetřovatelských úseků vybraných domovů pro seni ory seznámili s cílem výzkumu a s obsahem připraveného dotazníku. Na základě jejich zpětné vazby byla provedena korektura připraveného dotazníku a doplněny údaje, které by měly pomoci splnit cíle výzkumu. V tab. 1 přikládáme dotazník funkčního hodnocení kli enta, který byl ve výzkumu po užit. Jednotlivé položky dotazníku byly sestaveny tak, aby umožnily objektivně kli enta vyhodnotit, aby odrážely jeho funkční zdatnost jak v rovině fyzické, tak kognitivní a so učasně korespondovaly s metodiko u posuzování zdravotního stavu kli enta, ktero u po užívají obecní úřady obcí s rozšířeno u působností pro účely stanovení výše příspěvků kli entů na péči. Vyplněním dotazníku byly pověřeny vše obecné sestry v přímé obslužné péči, které nejlépe znají celkový stav svých kli entů. Výsledky dotazníkového šetření jsme porovnávali se statistiko u Kraje Vysočina platno u k 30. 6. 2007. 140 čes Ger rev 2009; 7(3 4): 139 143
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % stadia 440 Statistika klientů podle vyhodnocení stadia 197 nejistá 106 počínající 32,2 % 14,8 % 8,0 % 135 rozvíjející se 10,2 % 449 rozvinutá 33,8 % Obr. 1. Výsledky dotazníkového šetření počet klientů s demencí. Výsledky Do statistického hodnocení vstupovalo 1 439 dotazníků, během zpracování bylo z důvodu jejich neúplného vyplnění 112 dotazníků (7,8 %) vyřazeno. Demence je tvořena třemi základními skupinami symptomů. Jde o narušení kognitivních funkcí (především narušení intelektu a paměti osobnosti), dále narušení aktivit denního života a poruchy chování. Ve výzkumu jsme se zaměřili na četnost kli entů s těmito charakteristickými příznaky a shodně s klasifikací klinického obrazu demencí podle Naomi Feil [3] jsme je rozdělili do čtyř skupin podle stupně postižení na demenci nejisto u, počínající, rozvíjející se a rozvinuto u. V dotazníku jsme určili položky, které jsme pracovně označili jako jisté známky, které jso u obsaženy v dotazníku v položkách č. 10, 12, 13, 19. I. stadi um nejistá Často přehlédnuto, osoby se drží svých předepsaných společenských rolí, uvědomují si selhávání krátkodobé paměti. Do skupiny seni orů s nejisto u demencí jsme zařadili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE po uze v jedné z položek s jistými příznaky. Celkový počet seni orů s nejisto u demencí byl stanoven na 197. II. stadi um počínající Zhoršování mentálních funkcí se začínajícími změnami osobnosti, poruchami chování. Ztráta soci álních kontaktů. Do skupiny seni orů s počínající demencí jsme zařadili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE ve dvo u položkách s jistými příznaky. Celkový počet seni orů s počínající demencí byl stanoven na 106. III. stadi um rozvíjející se Potíže s vyjadřováním, kontinencí, moho u se objevit halucinace, bludy. Emočně nestabilní. Žádné soci ální kontakty. Do skupiny seni orů s rozvíjející se demencí jsme zařadili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE ve třech položkách s jistými příznaky. Celkový počet seni orů s rozvíjející se demencí byl stanoven na 135. IV. stadi um rozvinutá / přežívání Nejso u přítomny žádné nezávislé funkce. Osoby žijí ve svém světě, jso u plně závislé na pečovateli. Do skupiny seni orů trpících rozvinuto u demencí jsme zařadili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE ve všech čtyřech položkách s jistými příznaky. Celkový počet seni orů s rozvinuto u demencí byl stanoven na 449. Kli enti bez Měli ve všech čtyřech položkách hodnocení PROVEDE, a jso u tedy z pohledu zcela bez symptomů. Celkový počet seni orů bez byl stanoven na 440 (obr. 1). Následně bylo provedeno přímé srovnání počtu kli entů dotazníkového šetření se statistiko u Kraje Vysočina podle jejich skutečného zařazení do funkčních skupin a kli entů se syndromem (obr. 2). Výzkum ukázal na velký rozdíl v počtu kli entů, kteří mají příznaky rozvinuté, ale posudkovými lékaři nejso u zařazeni do skupiny zcela závislých kli entů. Obecně lze říci, že při demenci nižšího stupně rozhodují o funkčním zařazení spíše ostatní choroby a omezení, rozvinutá je právě tím rozhodujícím faktorem omezujícím funkční schopnosti a měla by být důvodem pro zařazení kli enta do funkční skupiny úplné závislosti. Podle výstupů výzkumu dochází v so učasné době k výraznému podhodnocování celkového stavu žadatelů o příspěvek na péči. Kli enti/ uživatelé pobytových soci álních služeb, kteří byli účastníky našeho výzkumu, byli podle statistiky Kraje Vysočina posudkovými lékaři zařazováni převážně do skupin, kterým čes Ger rev 2009; 7(3 4): 139 143 141
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem 40,0 % 35,0 % 30,0 % 25,0 % 20,0 % 15,0 % 10,0 % 5,0 % 0,0 % 220 440 zcela nezávislý 403 197 lehká závislost, nejistá 475 106 střední závislost, počínající 205 těžká závislost, rozvíjející se 135 126 449 úplná závislost, rozvinutá Vysočina statistika stadia chí-kvadrát c 2 p-hodnota 15,4 % 32,2 % 28,2 % 14,8 % 33,24 % 8,0 % 14,35 % 10,2 % 8,82 % 33,8 % 264,347 0,00000 Obr. 2. Porovnání klientů podle skutečného zařazení do funkčních skupin a dotazníkového vyhodnocení stadia. Tab. 2. Porovnání výsledků výzkumu se šetřením Gerontologického centra Praha. bez známek nejistá + rozvíjející se + počínající rozvinutá M. Hermanová (n = 1 327) 33,2 % 22,8 % 44 % bez známek lehké známky H. Vaňková (n = 124) 38 % 19 % 43 % přísluší podle zákona označení lehká a střední závislost. Po uze malé procento žadatelů, méně jak 9 %, bylo zařazeno do skupiny s úplno u závislostí. Toto rozložení kli entů zásadně ne odpovídá jejich re álnému stavu. Z výzkumu vyplývá, že více jak 37 % kli entů patří do skupiny úplně závislých na pomoci jiné osoby. Ekonomickým odhadem, který porovnal finanční přínos kli entů zařazených podle posudkových lékařů (statistika Kraje Vysočina) a kli entů zařazených podle sester, které o ně denně pečují (výstupy výzkumu), dostaneme rozdíl 2 000 Kč na jednoho kli enta za jeden měsíc v neprospěch zřizovatele soci ální služby. Neso ulad v zařazování žadatelů o příspěvek na péči a s tím plyno ucí finanční ztráty pro zřizovatele jso u natolik výrazné, že je třeba si položit otázku, zda v samotném důsledku nemůže být ohrožena kvalita poskytované služby. Diskuze Výstupy výzkumu prevalence v pobytových zařízeních soci ální služby jsme porovnali s výstupy šetření [4], které proběhlo ve stejném časovém období a pro vyšetření kognitivního stavu kli entů a utorky po užily také metodiku Mini Mental State Examinati on (tab. 2). Z tabulky jednoznačně vyplývá, že výstupy našeho výzkumu a výsledky a utorek Vaňkové et al [4] jso u si velmi podobné. Přes 40 % kli entů v domovech pro seni ory má demenci a asi 20 % kli entů má lehké známky. Závěr Seni oři s demencí tvoří více jak 40 % obyvatel domovů pro seni ory. Výzkum ukázal potřebu přehodnotit stávající metodiku práce posudkových lékařů při určování výše příspěvku na péči u seni orů se syndromem nebo s demencí, a to především v oblastech kognitivních poruch, poruch nálad a poruch chování, které jso u odrazem soci álních potřeb kli entů. Vezmeme li v úvahu, že většina domovů pro seni ory v posledních dvo u letech upřesnila svoje poslání a nově definovala svoji cílovo u skupinu kli entů, lze očekávat, že procento soběstačných kli entů bude mít sestupno u tendenci a procento kli entů ve funkčních skupinách těžká závislost a úplná závislost se bude zvyšovat. Na tento stav se musí zařízení poskytující soci ální služby připravit personálně, provozně i finančně. Jako nezbytné se vzhledem k výstupu výzkumu jeví, aby v rámci domovů pro seni ory byla zřizována oddělení se zvláštním režimem, jejichž vznik zákon o soci álních službách umožňuje [5]. Nezbytné bude také zajištění dostatku kvalifikovaného odborného personálu při so učasném kontinu álním 142 čes Ger rev 2009; 7(3 4): 139 143
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem školení těchto pracovníků v problematice péče o seni ory s demencí a specifických přístupech k lidem s demencí. Důležité také je věnovat pozornost péči o pečující, neboť práce s to uto cílovo u skupino u je psychicky velmi náročná a personál je ohrožen syndromem vyhoření více než na jiných pracovištích. Literatura 1. Topinková E. Geri atri e pro praxi. Praha: Galén 2005: 137 140. 2. Mini Mental- State. Folsteinův test kognitivních funkcí. Zdravcentra.cz. [www.zdravcentra.cz/ cps/ rde/ xchg/ zc/ xsl/ 3141_2298.html]. 3. Feil N. Validati on. Ein Weg zum Verständnis verwirrter alter Menschen. München: E. Reinhardt 2002: 52 60. 4. Vaňková H, Jurašková B, Holmerová I. Prevalence kognitivních poruch v domovech pro seni ory. Čes Ger Rev 2008; 6(4): 232 234. 5. Zákon č. 108/ 2006 Sb., o soci álních službách. Portál veřejné správy České republiky. [http:/ / portal.gov.cz/ wps/ portal/ _s.155/ 701/. cmd/ ad/.c/ 313/.ce/ 10821/.p/ 8411/ _s.155/ 701?PC_8411_ l=108/ 2006&PC_8411_ps=10&PC_8411_text=108/ 2006%20Sb#10821] Doručeno do redakce 18. 5. 2009 Přijato k publikování 25. 5. 2009 PhDr. Marie Hermanová Vzdělávací agentura CURATIO, Brno Klinik Pirawarth, Bad Pirawarth, Rakousko hermanova@curatio.cz PhDr. Marie Hermanová Promovala na 1. LF UK Praha v roce 1999, na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2002, na Fakultě Zdravotníctva a sociálnej práce Trnavské univerzity v roce 2005. V závěru studia přednášela na Klinice geriatrie, ošetřovatelství a praktického lékařství LF MU Brno a současně od roku 2003 pracuje v Klinik Bad Pirawarth v Rakousku (neurologické rehabilitační zařízení). čes Ger rev 2009; 7(3 4): 139 143 143