HTA a vzácná onemocnění



Podobné dokumenty
Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Hranice ochoty pla/t ve světě v podmínkách ČR CERGE

Váha farmakoekonomických analýz v rozhodovacím procesu

Léčba vzácných onemocnění -výzvy a rizika. Tomáš Doležal Institut pro zdravotníekonomiku a technology assessment

Léčba vzácných onemocnění - výzvy a rizika. Tomáš Doležal Insttut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

Vysoce inovativní léčivé přípravky a jejich vstup do systému situace ČR. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění..a možný přínos moderní léčby

Výhled na rok co nás v lékové politice možná čeká

VSTUP NOVÝCH INOVATIVNÍCH LÉKŮ NA TRH

Centrová péče je v centru pacient?

VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU STÁTNÍHO ÚSTAVU PRO KONTROLU LÉČIV

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

Léčba vzácných onemocnění

Evropský kontext problematiky vzácných onemocnění

Možnos& vyhodnocování zdravotnických prostředků na principech HTA. Tomáš Doležal Ins$tut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

HTA, v.z.p. a nadstandardy

Výhled na rok co nás v lékové politice možná čeká. Kateřina Podrazilová

Reforma zdravotnictví a role HTA

Léčba vzácných onemocnění

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Legislativní záměry týkající se vysoce inovativních léčiv a léčiv na vzácná onemocnění

Umíme využít potenciál generik? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

HTA nelékových technologií Tomáš Doležal

Efektivní právní služby

Úhrady zdravotnických prostředků současná situace a budoucí vývoj

Metodika hodnocení nákladové efektivity a dopadu na rozpočet podle SÚKL hlavní principy

Tomáš Doležal ANEB JAKÝ JE/BUDE ROK 2018 A JAK SI NAPLÁNUJEME ROK 2019?

2019 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Co nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu

Úhrady zdravotnických prostředků je možná inspirace v systému úhrad léčivých přípravků?

Zavádění HTA v České republice

Financování českého zdravotnictví v Evropském kontextu. Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

CO ROZHODUJE O TOM JAKÝ DOSTANEME LÉK V CENTRU?

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Zdravotnictví Pardubice Marek Šnajdr

FARMAKOEKONOMIKA v kostce Jak se jí daří v ČR?

Specifika posuzování onkologických léčiv v České republice. Hambálek J. ČFES Bratislava

FARMAKOEKONOMICKÉ ANALÝZY A

CE N T R O V A P E CĚ A INOVATIVNI L E CǏVE P R I PRAVKY

Zavádění HTA v České republice Legislativní zakotvení HTA Procesní mapa

Financování a regulace (nejen) zdravotní péče v roce 2018 pohledem Svazu zdravotních pojišťoven ČR

HTA v České republice a ve světě

Úhrady zdravotnických prostředků podzim Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment VALUE outcomes s.r.o.

CE N TRO V A P E ČE A INOVATIVNÍ LE ČIVE

Panel Občan v síti Petr Honěk VZP ČR

Vzácná onemocnění, léky pro vzácná onemocnění

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Metodika pro posuzování léčivých přípravků a pravidla jednání s farmaceutickými společnostmi

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Reforma zdravotnictví

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Projekty specializovaných pracovišť pro léčbu vzácných onemocnění, zapojení do Evropských referenčních sítí (ERN) Vzácná onemocnění

OTAZNÍKY KOLEM VILPŮ

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD.

Predikce dostupnosti nákladné péče ? 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění

Metodika pro posuzování léčivých přípravků a pravidla jednání s farmaceutickými společnostmi

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

Ekonomické dopady vstupu biosimilars v ČR

PÉČE POSKYTOVANÁ NA SPECIALIZOVANÝCH PRACOVIŠTÍCH CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU ČERVEN MUDr. HANA ŠUSTKOVÁ, VZP ČR

Pohled výrobce na HealthTechnology Assessment

Sociální a ekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění v České republice iniciativa Fit for Work Europe

Farmakoekonomika karcinomu prsu s ohledem na trastuzumab v adjuvanci

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

APLIKACE CENOVÝCH A ÚHRADOVÝCH MECHANISMŮ VERSUS LÉČIVA PRO VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ

Srovnání právní regulace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků

Právní dostupnost inovativní terapie v léčbě lymfomů. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Cost of illness studies

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Léková politika pohledem VZP ČR. MUDr. Alena Miková Ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE. Praha,

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Farmaceutické inovace. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Farmakologický ústav 2. LF UK

Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění možný přínos moderní léčby. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Řízený vstup inovativních léčiv - přehled principů

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Zákon o. zdravotnických prostředcích. z pohledu plátců

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

České zdravotnictví v roce 2018

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Ceny a úhrady léčivých přípravků v ČR a SR. Filip Vrubel

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

2018 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/ Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně

Stav a ambice českého zdravotnictví 2017

Projekt zaměřený na monitoring diagnostiky a léčby bolesti u onkologicky nemocných pacientů. Brno Brněnské onkologické dny

JAK ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ, ÚČINNĚJŠÍ A INOVATIVNĚJŠÍ ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY?

Zdravotnické prostředky: Stav a výhledy úhradové regulace. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR

Transkript:

HTA a vzácná onemocnění ČAVO 18.5.2013 Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

TÉMATA HTA obecně HTA a orfany Jaké jsou skutečné náklady na léky na vzácná onemocnění (tzv. orphan drugs; ODs) v ČR? Současné nastavení systému úhrad a vliv na ODs? Je možné posuzovat orphan drugs podle kritérií nákladové efektivity/hta? Proč potřebujeme cost-of-illness?

ZDROJE JSOU OMEZENÉ

VÝCHODISKA HTA Principy HTA vychází z předpokladu omezenosti veřejných/soukromých výdajů na zdravotní péči Cílem je maximalizace užitku/zdraví v rámci omezeného rozpočtu Prostředky musí jít tam, kde je generována největší produkce zdraví (QALY, LYG) Každý systém má hranici ochoty platit, i když si to nepřiznává V potaz jsou brány i otázky rovného přístupu, solidarity a dopadu na rozpočet

DEFINICE HTA Multidisciplinární proces, který shromažďuje a hodnotí informace o medicínských, sociálních, ekonomických a etických dopadech používání medicínských technologií. Hodnocení je prováděno systematickým, transparentním a nezkresleným způsobem s cílem připravit informace pro zdravotní politiku, která je účinná, bezpečná, orientovaná na pacienta a poskytuje nejvyšší možnou hodnotu (value). www.eunethta.net

CO NÁM MŮŽE HTA PŘINÉST? zvýšení efektivity vynakládaných finančních prostředků omezení financování technologií s malým nebo žádných zdravotním užitkem a generování úspory v takových kapitolách zvýšení dostupnosti skutečně inovativních a hodnotných technologií zvýšení spravedlnosti v rozdělování finančních zdrojů zvýšení transparentnosti rozhodovacího procesu a finančních toků narovnání některých nerovností ve financování technologií vyšší dostupnost údajů o kvalitě a výsledcích zdravotní péče

ZÁKLADNÍ DOMÉNY HTA 1. Současné použití technologie 2. Popis nové/hodnocené technologie 3. Bezpečnost 4. Účinnost 5. Náklady a nákladová efektivita 6. Etické aspekty 7. Organizační aspekty 8. Sociální aspekty 9. Právní aspekty

RYCHLÝ VSTUP SKUTEČNÝCH INOVACÍ JE V ZÁJMU VŠECH Pacient vyšší kvalita a délka života Plátce maximalizace užitku v rámci investovaných financí (náklady/qaly); vyšší kvalita léčby; spokojený pacient/klient Výrobce rychlejší a reálnější návratnost vložené investice Stát zdravější populace znamená vyšší pracovní produktivitu a ekonomickou bilanci jen je umět najít, rychle zhodnotit a ocenit

PODÍL JEDNOTLIVÝCH TECHNOLOGIÍ V HTA

HARMONIZACE HTA V EU JE JEŠTĚ DALEKO Kanavos 2011

PRINCIPY HTA NEJSOU POUŽÍVÁNY TÉMĚŘ VŮBEC Jen v rámci řízení o úhradě léčivých přípravků jsou principy HTA částečně využívány (CE + BIA) V ostatních segmentech takové posuzování neprobíhá Vs. Zdravotnické prostředky (materiál, devices ) Vs. Přístroje ( roboti, MRI, CT, Cyber Knife ) Vs. Preventivní postupy (screening, očkování) Vs. Investice (výstavba nových oddělení, center) Vs. Rozsah ambulantní péče (síť, počet kontaktů) V žádném segmentu než v lécích se neposuzují ceny/náklady (ve srovnání se zahraničím, ve srovnání s podobnými produkty) a očekávané náklady a přínosy

10 HLAVNÍCH OPATŘENÍ PRO VYŠŠÍ EFEKTIVITU FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ (NERV) 1. Pozitivní lékové seznamy a elektronické aukce 2. Elektronická preskripce 3. Kategorizace zdravotnických prostředků 4. Hodnocení přínosu přípravků/prostředků podle přínosu k nákladům 5. Prospektivní úhrady DRG u akutní lůžkové péče 6. e-health 7. Další vrstvy přerozdělení 8. Programy pro chronicky nemocné 9. Měkký gatekeeping 10. Sjednocení právního základu pro fungování zdravotních pojišťoven a zvýšení odpovědnosti členů statutárních orgánů

SMĚRNICE EP A RADY EU O UPLATŇOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ V PŘESHRANIČNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI 19.1.2011

V OKAMŽIKU VSTUPU NEMUSÍM MÍT VŠECHNA DATA Mám dostatek informací a existuje potřeba Nemám dostatek informací, ale existuje potřeba Dočasné/podmíněné zařazení a opakované hodnocení Mám dostatek informací, ale neexistuje potřeba Proces se musí opakovat, pokud se změní základní parametry (ceny/náklady, potřeba, údaje o přínosech a rizicích)

HODNOCENÍ A ROZHODNUTÍ BY MĚLA BÝT Analýza, zhodnocení /assessment/ ODDĚLENA Jedná se odborný proces na základě pravidel HTA a EBM Nemá žádné jiné ekonomické ani politické vlivy Obvykle ji provádějí nezávislé HTA agentury Založené na důkazech/datech Rozhodnutí /appraisal, decision/ Do rozhodnutí promlouvají i jiné než farmakoekonomické/vědecké argumenty Účastní se ho zejména plátci, ale také pacienti a poskytovatelé

NÁVRH SYSTÉMU HTA V ČR Hodnocení (assessment) Light HTA -dossier žadatele - odborní oponenti -Hearing - HTA assessment report Posouzení (appraisal) Komise pro nové technologie -MZd -VZP, SZP - OS - občané/pacienti -(výrobci) Rozhodnutí (decision) Různé pro každou technologii - správní řízení SUKLu -Číselníky ZP - DRG - MZd

PŘEKÁŽKY VSTUPU JSOU RŮZNĚ VYSOKO

HTA NESMÍ BÝT SELEKTIVNÍ Léčivé přípravky Zdr. prostředky Přístroje Intervence Hodnocení (assessment) Posouzení (appraisal) Rozhodnutí o úhradě Prevence

NEZBYTNÁ JE SHODA VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH Regulátor (MZd) (+přímo řízené organizace) Plátci (ZP) Pacienti/pacientské organizace (komunikace přínosů) Poskytovatelé (nesmí systém bojkotovat na žádné úrovni primární/ ambulantní; fakultní/krajské/privátní) Odborné společnosti (shoda na metodice, koordinace se standardy zdravotní péče) Výrobci/asociace výrobců Univerzity, instituce provádějící HTA (v rámci decentralizovaného systému)

HTA V ČR: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY Existence kvalitní a konsenzuální metodiky Dostupnost dat pro hodnocení Odborné kapacity a jejich konflikt zájmů Otevřenost/veřejná kontrola HTA procesu Aktivní účast plátců zdravotní péče Jak zapojit zástupce pacientů/občanů Politická/legislativní podpora

CO Z TOHO VYPLÝVÁ. Neexistuje jeden ideální model HTA HTA by mělo být založeno na konsensu (cíle a metodika), otevřenosti a veřejné kontrole (pacienti/občané) HTA je nezbytné budovat shora (poptávka) i zdola (nabídka) ČR má omezené kapacity nelze vytvořit čistě centralizovaný ( heavy ) systém Řešením by mohla být síť HTA pod koordinací a metodickou kontrolou lehké agentury

NÁKLADY NA OD V ČR 2004-2010 Registrováno 66 těchto léčiv (k 25/9/2011) Procento z hrazených léčiv/úhrad ZP: VZP náklady na léky 2010: 30,6 mld. Kč; celá ČR = 47,1 mld. u orphans není doplatek, tj. 2,1 mld. = 4,4%

Náklady v mil. kč VZP+SZP ABSOLUTNÍ ČÍSLA 2007-2012 2 500 Náklady na Orphan drugs - SZP + VZP 2 000 1 778,9 2 017,8 2 012,0 1 500 1 206,6 1 554,6 1 000 783,5 500 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012

VZP PODÍL NA VŠECH LÉCÍCH 5,0% 4,5% 4,0% 3,5% 3,0% Procento nákladů na Orphan drugs z celkových výdajů na léky dle SUKL metodiky - VZP 2,9% 3,3% 4,1% 4,5% 4,4% 2,5% 2,0% 1,8% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdravotní pojišťovny ve SZP = 3% (2011)

PREDIKCE NÁKLADŮ NA OD V EU 2010: 3,3% 2016: 4,6% Schey 2011

TOP 10 LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ (VZP, SZP) 60,0% Procento nákladů na jednotlivé přípravky z celkových nákladů na Orphan drugs - VZP 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% Deset nejpočetnějších přípravků 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0,0% 80,0% Procento nákladů na jednotlivé přípravky z celkových nákladů na Orphan drugs - SZP 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% Deset nejpočetnějších přípravků 2007 2008 2009 2010 20,0% 2011 10,0% 2012 0,0%

Náklady v mil. kč SPOTŘEBY PODLE KATEGORIÍ - VZP 1 200 1 000 800 Náklady na Orphan drugs - VZP 852 968 1 069 1 071 600 641 444 400 200 47 59 165 167 81 133 204 239 242 160 169 164 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 onkologické metabolické ostatní

DOSTUPNOST ODS V ČR Klimeš, et al. (iheta) - ISPOR 2012; Analýza 2004-2011 = dostupnost v distribuci 49 z 66 registrovaných EMA (74%) Průměrná doba od registrace k získání úhrady = 2,27 let

ÚHRADY 2008-2012 Analýza k 20.9. 2012 Registrováno 21 LP se statusem OD Celkem hrazeno 10 molekul/ 11 nehrazeno Trvalá úhrada = 3 molekuly Ambrisentan (PAH), velaglucerase alfa (Gauscher 1), tobramycin (CF) Dočasná úhrada = 7 molekul Žádná z molekul neprošla hodnocením SUKLu s analýzou cost-utility (QALY)

KRITÉRIA PRO PŘIDĚLENÍ ÚHRADY V ČR 39b Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků Kriteria hodnocení terapeutická účinnost a bezpečnost závažnost onemocnění nákladová efektivita náklady a přínosy na jednoho pojištěnce a celkové náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění veřejný zájem vhodnost cesty podání, formy, síly obvyklé dávkování nezbytná délka léčby míra součinnosti osoby, které je podáván jeho nahraditelnost jiným léčivem To sem nepatří (jen technické prvky) předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky

REGULACE ORPHANS V ČR VILP v rámci úhrady 39d: Ústav rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního přípravku, u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi, a to pouze tehdy, odůvodňují-li dostupné údaje dostatečně průkazně přínos vysoce inovativního přípravku pro léčbu.. 1. přípravek nemá alternativu, 2. přípravek lze použít k terapii onemocnění, které dosud nebylo možné dostatečně úspěšně léčit dosavadní terapií, a dosavadní údaje nasvědčují klinicky významně vyšší účinnosti, 3. přípravky představují zcela nový koncept léčby onemocnění ve srovnání se stávající terapií v případech, kdy stávající terapie není pro významnou skupinu pacientů dostatečně vhodná a existuje odůvodněný předpoklad klinicky významně vyšší účinnosti a bezpečnosti Symbol S (nákladná léčba v centrech)

REGULACE V ČR (2) Výše a podmínky dočasné úhrady se stanoví na dobu 24 měsíců a lze ji znovu stanovit, nejvýše však na dalších 12 měsíců. Pro takové druhé stanovení dočasné úhrady je nutné předložit výsledky hodnocení stanovených v odstavci 3, přičemž žádost je nutno podat nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla první dočasná úhrada stanovena. (3) Na náležitosti žádosti o dočasnou úhradu se použije 39f odst. 1, 5 až 11 přiměřeně. Žadatel je dále povinen prokázat, jakým způsobem zajistí a) průběžné hodnocení terapie posuzovaným vysoce inovativním přípravkem, b) limitaci dopadu dočasné úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění, c) hodnocení nákladové efektivity, d) hrazení nákladů na doléčení pacienta vysoce inovativním přípravkem po uplynutí doby, na kterou byla stanovena dočasná úhrada, až do převedení pacienta na jinou terapii.

MEGAVYHLÁŠKA 41 - ZÁVAZEK (2) Smlouvou o sdílení rizik mohou smluvní strany upravit zejména limitaci celkových nákladů léčby vysoce inovativním přípravkem, poskytnutí slev z ceny vysoce inovativních přípravků při nedodržení smluvních podmínek nebo vazbu úhrady na smluvně stanovenou míru účinnosti či výsledek léčby. Součástí smlouvy o sdílení rizik může být také úprava hrazení nákladů na doléčení pacienta vysoce inovativním přípravkem po uplynutí doby, na kterou byla stanovena dočasná úhrada, nebude-li přípravek dále hrazen, až do převedení pacienta na jinou terapii.

CO SE STANE PO 3 LETECH? Po skončení dočasné úhrady jsou na VILP aplikována pravidla nákladové efektivity vč. Explicitní hranice ochoty platit (3x HDP) Nejpravděpodobnější scénář: Ve většině případů se jen potvrdí výsledky známe z klinických studií Nejsou data na provedení prokazatelné CEA (chybí dlouhodobá data, nejsou údaje o QoL, malé počty pacientů) OD se nedostane do hranice ochoty platit, i když data má (nulový komparátor = vysoké inkrementální náklady)

DUBEN 2013 = SUKL APLIKUJE TVRDOU HRANICI OCHOTY PLATIT NA VŠECHNY LÉKY Na základě výše hodnoty ICER, která překračuje obecně akceptovatelnou hranici ochoty platit, Ústav úhradu nepřiznává Použita metodika WHO-CHOICE z roku 2003 = vše přes 3xHDP/QALY je nákladově neefektivní 1 097 000 Kč Aplikace veřejného zájmu ( 39b odst. 2, písm. d) Dohoda mezi výrobcem a plátcem může vést ke snížení ICER pod tuto hranici, ALE.to je v 90% případů nereálné

SUKL ROZHODUJE JEN NA ZÁKLADĚ CUA Parametr Účinnost a bezpečnost Závažnost onemocnění Nákladová efektivita Veřejný zájem Nahraditelnost jiným léčivem Dopad na rozpočet Doporučené postupy OS Hodnocení SUKLu Pasovní komentování studií Nezabývá se Dominantní pro rozhodnutí/3xhdp Není jasně definován Nezabývá se Kontroluje správnost/ale nemá vliv Není silný argument SUKL se tak ještě více posouvá z pozice hodnotitele (assessment) do pozice rozhodovatele (appraisal/decision)

3 PŘÍKLADY HZ Z POSLEDNÍHO MĚSÍCE (DUBEN 2013) = KDE JE VALUE??? Lék A Lék B Lék C Orphan status ANO/VILP NE NE/VILP Indikace Narkolepsie s kataplexií Obtížně léčitelné astma u dětí Add-on terapie epilepsie Existence alternativy NE, poslední volba NE poslední volba ANO, několik Přínos terapie v QALY Analýza nákladové efektivity Počet léčených pacientů/rok Dopad na rozpočet/rok +0,56 (10 let) +0,5 QALY (6 let)??? 2,76 mil. Kč/QALY 1,3 mil. Kč/QALY??? (115 577 Kč/respondéra) 9 14 309 1,5 mil. Kč 2,2 mil. Kč 1,1 mil. Kč Hodnocení SUKLu Nehradit Nehradit Hradit

K ČEMU TO POVEDE? Výrobci se ještě více budou vyhýbat správnímu řízení vedenému SUKLem.individuální schvalování přes 16: Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. = stínový/šedý úhradový systém Neexistují předem daná kriteria ani časové lhůty Proces je netransparentní a není možnost odvolání Nejsou k dispozici žádné přehledy = nevíme, co je a co není hrazeno, ani za jakých podmínek

DŮRAZ NA SOCIÁLNÍ/ETICKÉ HODNOTY Drummond 2007

Hranice ochoty platit (WTP) FLEXIBILNÍ WTP ANEB RŮZNÁ VÁHA PRO QALY vysoká nádory léky na vzácná onemocnění (Gaucher např.) střední léky na kardiovaskulární onemocnění nízká léky na impotenci nízká střední vysoká Potřeba nové léčby/lost of QALY/DALY

VALUE BASED PRICING - UK 2014 Independent Clinical Expert Panel Processes hosted by NICE Burden of Illness Assessment Price agreed Value Dossier Submission Clarification / Validation of Dossier Cost Effectiveness Analysis Three Assessments Brought together in MCDA Price Negotiation with DH Appeal Innovation Assessment Independent Appeal Panel Independent Innovation Panel Value Assessment Committee

ANALÝZA ÚHRADOVÝCH SYSTÉMŮ V EU Květen 2012 12 zemí: Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Velká Británie Principy a trendy: Dostupnost OD ve smyslu platné registrace je dnes plně zajišťována Evropskou legislativou a ve většině případů probíhá na úrovni Evropské lékové agentury EMA. Celá řada zemí v Evropské unii umožňuje přístup k OD již těsně po registraci nebo dokonce před jejím ukončením, pokud je prokázán významný klinický přínos nové terapie. Mezitím probíhá klasický HTA proces, který hodnotí potřebu, klinický přínos, náklady a nákladovou efektivitu.

ANALÝZA ÚHRADOVÝCH SYSTÉMŮ V EU CONT. V procesu posouzení OD je kladen důraz na medicínské potřeby nové léčby a zhodnocení inovativnosti ve srovnání s alternativní terapií. Většina hodnocených zemí požaduje farmakoekonomická data (analýza dopadu na rozpočet + analýza nákladové efektivity). Obvykle ale nebývají překážkou v dostupnosti k léčbě OD. Pokud je striktně uplatňována hranice ochoty platit, existuje možnost pro OD jak tuto hranici překročit. Jedná se buď o model flexibilního stropu (Švédsko, Holandsko, Velká Británie) nebo systémů dočasné úhrady a výměny za sběr dalších důkazů (Německo, Slovensko). Několik zemí vedle standardního procesu zhodnocení a posouzení v rámci základního balíku hrazené péče vytváří také zvláštní fondy pro úhradu OD u pacientů se vzácnými diagnózami. Trendem pozorovaným jak v zemích EU-15, tak v systémech střední Evropy je zejména v případě nákladných OD uplatňování systémů sdílených rizik. Nový lék je do systému vpuštěn s podmínkou finančního závazku ze strany farmaceutického výrobce ve smyslu risk-sharing mechanismu. Jedná se o různé typy těchto schémat - např. zastropování rozpočtu a zpětné platby při jeho překročení nebo úhrada neúspěšně léčených pacientů. Naprosto běžnou součástí hrazení OD z prostředků solidárního zdravotního pojištění je kontinuální sběr dat v rámci běžné klinické praxe, nejčastěji formou registrů. Tyto registry mají za cíl doplnit informace, které obvykle nejsou známy při vstupu na trh.

POSITIONNING OF THE CAVOD PROCESS The CAVOD process will contribute to make a bridge and develop a continuum between premarket authorization practices (clinical development) at EU level and post-marketing authorizations practices at member state level: Marketing Authorization (MA) Pre-Marketing Authorization phases Post-Marketing Authorization phases Pre-clinical phases Clinical Trials Marketing Authorization process Scientific evaluation of HTA Economic evaluation of HTA Pricing / Reimbursement Product launch. HTA reassess ment COMP orphan designation CHMP positive opinion COMP re-assessment designation (significant benefit) Pre-Marketing & post-marketing Authorizations phases Pre-clinical phases Clinical Trials CAVOD process Marketing Authorization process Economic evaluation of HTA Pricing / Reimbursement CAVOD process OD Product launch. HTA reassess ment COMP orphan designation CHMP positive opinion COMP Marketing Authorizations(MA) at EC level and MS level re-assessment designation The CAVOD mechanism should also (significant help to benefit) bridge the gap between regulators and HTA bodies

Počítání nákladů Studie nákladovosti (cost-of-illness) Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

EUR EUR Náklady jsou NEpřenositelné Roční Náklady na CMP 25000 20000 15000 10000 5000 0 CZ Australia Canada Germany Italy Spain Roční Náklady na hemodialýzu Ray 2005 (data 2003) 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 CZ Australia Canada Germany Italy Spain

Náklady (cost) Přímé Medicínské Léky, materiál Hospitalizace Ambulantní péče Mzdové náklady Spoluúčast Nemedicínské Přeprava Hotelové služby Nehmotné Obtížně vyjádřitelné Bolest, strádání Nepřímé Prac. neschopnost ztráta produktivity Invalidizace Předčasné úmrtí Čerpání sociální péče

Zdroje nákladových dat v ČR Databáze a registry pacientů Prakticky neexistují (revmatologie-anti-tnf, onkologie-nákladná léčba nemají náklady) Údaje zdravotních pojišťoven ( top down method ) Většinou neumějí metodicky analyzovat všechny náklady na specifickou diagnózu (? Identifikace před diagnózu?) Průřezové sběry dat ve specifických populacích Astma, ankylozující spondylitis, diabetes, RA, PsA Panely expertů Komplikace diabetu, tromboembolie, krvácení, MS relaps,.

COI Z hlediska epidemiologie incidence-based studies Celoživotní náklady od počátku onemocnění (prvotních komplikací) nezapomenout na diskontaci Prevalence-based studies Náklady pro pacienty (všech klinických stádií) v určitém čas. horizontu (nejčastěji 1 rok) Častěji používaný přístup Z hlediska definice populace pacientů Top down method (population based) Bottom up method (person based)

HAQ A NÁKLADY NA LÉČBU PACIENTŮ S RA Průměrné roční náklady na léčbu pacientů s RA velice úzce souvisí s HAQ 54

STRUKTURA NÁKLADŮ NA RS V ČR Blahova-Dusankova 2011

VÝSLEDKY Dusankova et al; COMS study, 2011

NÁKLADY NA RDS = CO VYDÁVÁME? Rozpočet zdravotního pojištění /platby za pojištěnce/ Rozpočet sociálních služeb /invalidní důchod, dávky v nemoci/ Náklady na diagnózu Krajské a obecní rozpočty Neformální péče Přímé platby občanů /spoluúčast/

NÁKLADY NA RDS = CO ZTRÁCÍME? Zkrácení doby života (ztráta hodnoty lidského života) Snížení/ztráta produktivity (absenteeism) Ztráty společnosti (podíl na HDP) Snížení pracovního výkonu (presenteeism) Neformální produktivita (rodina, přátelé, volný čas)

ZÁVĚRY Léčba vzácných onemocnění je medicínský, ale také etický problém Orphan drugs přicházejí s jinou (menší) kvalitou evidence Obtížně na ně lze aplikovat klasická pravidla nákladové efektivity (CUA, WTP) V systému ČR patří do kategorie VILP a vysoce nákladné péče Jejich náklady jsou srovnatelné s EU (do 4% nákladů na léky) Je třeba sledovat účinnost a bezpečnost v reálné klinické praxi (registry/nisky) a průběžně je vyhodnocovat, nicméně na začátku lze jasně specifikovat účel sběru dat Využití panevropských registrů/dat

ODS VS. OSTATNÍ Míra zavinění (solidární systém, etický přístup) genetická příčina vs. Civilizační nemoci, nemožnost ovlivnit průběh (vs. Hypertenze, DM) Závažnost průběhu časná mortalita, invalidita Schopnost spoluúčasti/financování

V TOMTO PROSTORU SE POHYBUJEME OD mají být zařazovány do úhrad automaticky jen na základě statutu OD nemají mít žádná specifika, hodnocení a posuzování má být shodné s non-od Někde zde leží řešení

EPILOG Národní strategie pro vzácná onemocnění na léta 2010 až 2020 (14.6. 2010) Cílem Národní strategie je zefektivnit diagnostiku a léčbu vzácných onemocnění a zajistit všem pacientům se vzácným onemocněním přístup k indikované a vysoce kvalitní zdravotní péči a následné sociální začlenění, a to na základě rovného zacházení a solidarity. Národní akční plán pro vzácná onemocnění 2012-2014 (29.8. 2012) (5. Zlepšení dostupnosti a kvality péče pro pacienty s RD)..zajistit všem pacientům se vzácným onemocněním rovnocenný přístup k indikované a vysoce kvalitní zdravotní péči a zavést taková organizační opatření, aby byly odstraněny bariéry v přístupu pacientů k takovéto péči. V nejbližším dvouletém období je třeba vypracovat analýzu a návrh účelné a včasné farmakoterapie pomocí nákladných léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (orphan drugs) v návaznosti na mezinárodně uznávané standardy a doporučené postupy ve smyslu zlepšení dostupnosti a efektivity péče.

Děkuji za pozornost! www.iheta.org dolezal@iheta.org