PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE OBSAH 1. Úvod 3 1.1. Korupce a boj s ní 3 1.2. Kontext boje proti korupci na národní a mezinárodní úrovni 4 1.3. Morální integrita etická dimenze boje proti korupci 6 2. Výchozí situace 7 2.1. Protikorupční program hl. m. Prahy 7 2.2. Mapa korupčních rizik 8 3. Cíle 10 4. Nová Strategie 11 4.1. Strategické kroky 11 4.2. Tři základní prvky úspěšné strategie 14 5. Zavedená a připravovaná opatření a nástroje v boji proti korupci 16 5.1. Opatření realizovaná 16 5.2. Opatření realizovaná a průběžně rozšiřovaná a doplňovaná 24 5.3. Opatření připravovaná 27 5.4. Opatření plánovaná 32 5.5. Harmonogram Protikorupční strategie 35 6. Komunikace a prosazení strategie 36 6.1. Medializace strategie 36 6.2. Komunikace 37 6.3. Školení 39 7. Závěr 40 Přílohy Příloha 1 Mapa korupčních rizik 41 Příloha 2 Zhodnocení Protikorupčního programu a fungování Protikorupčního portálu 62 Příloha 3 Programové prohlášení Rady hl. m. Prahy 67 Příloha 4 Výsledky nezávislých průzkumů zabývajících se korupcí 69 Příloha 5 Hlavní oblasti transparentnosti 78 Příloha 6 Popis činnosti vnitřních kontrolních mechanismů 80 Příloha 7 Popis nejvýznamnějších externích auditů a jejich dopadů 83 2

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 1. Úvod 1.1. Korupce a boj s ní Korupcí 1 se obecně rozumí takové jednání, kterým dotyčná osoba zneužívá svého postavení, moci nebo autority pro dosažení soukromých zisků, ať již svých osobních, rodinných, úzce skupinových, nebo zisků třetí osoby. Jinými slovy, korupční jednání je takové jednání, které se odchyluje od formálních povinností vyplývajících z určitého postavení, moci nebo autority jde tedy o společensky deviantní chování. Důsledkem penetrace korupce do veřejné správy je pak její špatné fungování a skutečnost, že veřejné instituce přestávají sloužit veřejnému zájmu, ale naopak se stávají platformou pro sledování zájmů soukromých. Korupce prostupuje společnostmi všemi směry a do hloubky bez ohledu na geografický prostor, čas nebo politické zřízení. Průzkumy mínění uvedené v Příloze 4 naznačují, že i občané a podnikatelé v České republice a v Praze vnímají korupci jako palčivý problém jak ve veřejné, tak v soukromé sféře. Ať již je však míra výskytu korupce v Praze jakákoliv, klíčové v procesu boje s korupcí je nastavit systémové mantinely tak, aby byl prostor pro korupci co nejmenší protože korupci dělá nejen zájem, ale i příležitost. Zvolená politická reprezentace a úřednický aparát musejí být proto ve své práci vedeni nejvyšším cílem veřejné správy, kterým je dobrá správa věcí veřejných, a v součinnosti musí k tomuto cíli směřovat. Naplnění tohoto cíle vyžaduje profesionální přístup všech zaměstnanců s jasně danou odpovědností každého z nich. Stejně tak je nezbytná komunikace mezi úřadem a jeho klienty, tj. občany úřad by měl reagovat na podněty občanů, nikoliv občané podřizovat se úřadu. Korupce, netransparentnost, neetické jednání to vše jde proti principům odpovědnosti, profesionality a otevřenosti, a brání tak dosažení dobré správy věcí veřejných. Se všemi uvedenými nešvary je proto třeba postupně bojovat a eliminovat jejich existenci. Mezi hlavní kroky v tomto boji patří mimo jiné zmapování korupčních rizik (mapa korupčních rizik), následné vytvoření protikorupční strategie a její pravidelné vyhodnocování a aktualizace. 1 Z latinského rumpere tj. zlomit, rozlomit, přetrhnout, resp. corruptus, tj. následek zlomu. 3

1.2. Kontext boje proti korupci na národní a mezinárodní úrovni 1.2.1. Boj proti korupci na úrovni Evropské unie Jednotlivé instituce EU mají povinnost garantovat co nejlepší využití veřejných prostředků a bojovat co nejefektivněji s podvody. Za účelem zintenzivnění aktivit vedoucích k lepší ochraně finančních zájmů vznikl v roce 1999 Evropský úřad pro boj proti podvodům (známý pod zkratkou OLAF). Činnost Evropské unie je jen dalším krokem mezinárodních organizací na cestě v boji proti korupci, jako jsou například: rezoluce OSN Korupce ve státních orgánech z roku 1990, dvacet směrnic Rady Evropy pro boj proti korupci z roku 1997, etická doporučení OECD ve veřejné správě z roku 1998. 1.2.2. Boj proti korupci na úrovni vlády České republiky K boji proti korupci se hlásila také vláda Mirka Topolánka (skončila v květnu 2009), která jej ve svém programovém prohlášení vyhlásila za jednu ze svých základních priorit. Hlavním nástrojem v tomto úsilí je realizace Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006-2011, která byla přijata v říjnu 2006 a je postavena na třech pilířích: prevence, transparentnost 2, postih. Boj proti korupci je nicméně součástí politických programů všech relevantních parlamentních stran jak na celostátní, tak na pražské úrovni 3. Nejsilnější pražská strana, ODS, se ve svém programu hlásí k budování společnosti a státu, kde se korupce stane nepřijatelným a neobhajitelným způsobem jednání, a k tomu, že aktivně omezí prostor a příležitosti, z nichž korupce vzniká, a boj proti ní učiní věcí každého z občanů. Pražská ODS se ve svém programu hlásí ke zvýšení transparentnosti a kontroly kvality úředních úkonů, k omezení prostoru pro korupční jednání snižováním množství byrokratických zásahů a k důsledné kontrole nakládání s veřejnými prostředky a majetkem města. 4 2 neboli průhlednost. 3 Převzato z internetových stránek jednotlivých politických stran.

Opoziční ČSSD také považuje za nezbytný úkol soustavný zápas proti ekonomické kriminalitě a proti prorůstání korupce, a zejména organizovaného zločinu do společenských struktur. I proto považuje za jednu ze svých priorit posílení boje s organizovaným zločinem, postih hospodářské kriminality, zejména daňových úniků, a boj proti korupci ve všech státních složkách. Podobně je korupce také součástí volebního programu KSČM. Ta se staví za ochranu ekonomických zájmů státu a samosprávy, potírání korupce a projevy byrokratismu, zejména rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, zavedením majetkových přiznání a důsledným posuzováním střetu zájmů. Na pražské úrovni pak KSČM mj. usiluje o řádnou evidenci a ochranu majetku města, uvážlivé hospodaření, posílení kontroly výběrových řízení, prověření účelnosti uzavřených hospodářských smluv, posilování antikorupčních orgánů a antikorupční legislativy. Boj proti korupci je také součástí programu Strany zelených, která prosazuje prevenci střetu zájmů, zavádění etických kodexů, posílení nezávislosti kontrolních orgánů a větší transparentnost výběrových řízení. Pražský program této strany dále podrobně rozebírá možné nástroje v oblasti boje s korupcí, které se objevují také v této protikorupční strategii (pravidelné zadávání externích auditů, větší transparentnost veřejných zakázek, zřízení protikorupčního ombudsmana, dodržování etického kodexu a další). Poslední stranou zastoupenou v Zastupitelstvu hl. m. Prahy je SNK ED, které považuje boj proti korupci ve všech jejích podobách za jednu ze svých priorit podle SNK ED korupce zásadním způsobem ohrožuje rovné šance občanů, ochromuje činnost veřejných institucí a je klíčovou příčinou rostoucí nedůvěry společnosti v politiky a celou veřejnou správu. Korupce také poškozuje stát ekonomicky, neboť činí veškeré ekonomické procesy nákladnějšími a odrazuje investory. Transparentnost rozhodovacích procesů a prostředí veřejné správy je podmínkou pro fungující, prosperující stát a kvalitní život jeho obyvatel. 1.2.3. Boj proti korupci na úrovni hl. m. Prahy Rada hl. m. Prahy stejně jako vláda České republiky či Evropská komise pokládá boj proti korupci za jednu ze svých priorit, jak je patrné z Programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006-2010, jehož prvním bodem je Moderní veřejné správa (viz kapitola 3). 5

1.3. Morální integrita etická dimenze boje proti korupci Morální integritou se rozumí profesní zodpovědnost, tj. schopnost jednotlivě i kolektivně přijímat morálně správná rozhodnutí, tato rozhodnutí umět obhájit a současně za ně nést zodpovědnost. Porušením integrity ze strany zaměstnance je například: střet zájmů, neslučitelnost funkcí, plýtvání zdroji a jejich zneužívání, zneužití pravomocí, zneužití a manipulace s informacemi, diskriminace. Dosažení morální bezúhonnosti úředníků vyžaduje na jedné straně důkladný trénink a pravidelná setkání zaměstnanců, ať již v rámci odborů, nebo napříč odbory. Na těchto setkáních by měly být analyzovány pracovní problémy a dilemata, ze kterých by měly vykrystalizovat základní hodnoty a povinnosti dané organizace a jejich zaměstnanců. Výsledky by poté měly být zapracovány do dokumentů, jako jsou například Etický kodex či Pravidla chování. Vzhledem k tomu, že tato pravidla jsou dynamickým nástrojem, je potřeba je periodicky vyhodnocovat a aktualizovat. Kromě toho je také důležité principy obsažené v těchto dokumentech medializovat, a přispět tak k jejich šíření do celé společnosti. Na druhé straně je dosažení morální integrity podmíněno existencí kontrolních mechanismů a mechanismů pro případ selhání. Mezi tyto mechanismy patří zejména preventivní kontroly, vnitřní šetření případných selhání a přiměřená disciplinární opatření. 6

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 2. Výchozí situace 2.1. Protikorupční program hl. m. Prahy Stávající Protikorupční program hl. m. Prahy vycházel ze společenského požadavku na zvýšení transparentnosti a zefektivnění činnosti veřejné správy a navazoval na Vládní program boje proti korupci z února 1999. Program byl přijat Radou hl. m. Prahy v červnu 2001 a opíral se o tři základní oblasti; oblast organizační, oblast personální a oblast spolupráce s ostatními subjekty a veřejností. Za plnění stanovených úkolů z každé oblasti byl odpovědný příslušný garant ředitel Magistrátu hl. m. Prahy, tajemníci úřadů městských částí hl. m. Prahy a ředitelé příspěvkových organizací zřizovaných hl. m. Prahou. Úkoly obsažené v Programu byly obecnějšího charakteru, což poskytovalo dostatečný prostor pro konstruktivní připomínky a návrhy jednotlivých organizačních jednotek (odborů, oddělení). V rámci Magistrátu hl. m Prahy se proto mělo diskutovat na úrovni ředitele Magistrátu a jeho zástupců a ředitelů jednotlivých odborů úřadu. Cílem měla být konkretizace úkolů a stanovení dílčích úkolů z jednotlivých oblastí Programu. Jelikož však byl Program koncipován jako obecný materiál k další diskuzi, výrazně se ztížilo ztotožnění odborů a úředníků s obsahem tohoto Programu. Jak dokazují zprávy jednotlivých odborů zaslané k plnění Programu koncem roku 2007, Program upadl postupem času v zapomnění nejen mezi řadovými pracovníky, ale i mezi mnohými řediteli odborů. Odbory Magistrátu svá vyjádření velmi často odbyly strohým konstatováním, že Program naplnily dodržováním platných právních předpisů, což nelze vnímat jinak než právě jako naprosté nepochopení samotné podstaty Protikorupčního programu. Dodržování právních předpisů totiž patří k základním principům výkonu veřejné správy, a proto v něm není možné spatřovat žádný aktivní příspěvek v oblasti boje proti korupci. Kromě toho se také ukázalo, že ředitelé některých odborů stále nepřekonali pocit, že se jich tato problematika netýká, a neztotožnili se s náplní a posláním Programu. Podrobné vyhodnocení Protikorupčního programu je uvedeno v Příloze 1. Na základě vyhodnocení Protikorupčního programu se jako klíčové v rámci nové strategie jeví: zaměřit se na samotný Magistrát hl. m. Prahy, analyzovat možné zdroje korupčního či jinak nepřijatelného chování, identifikovat nejvíce ohrožené oblasti a navrhnout konkrétní opatření k eliminaci konkrétních rizik, aby zaměstnanci přijali strategii s pochopením a nebyla pokládána za nadstandardní jednorázové plnění, nýbrž za přidanou hodnotu, která dokáže vykonávané procesy zjednodušit, zefektivnit a zprůhlednit. 7

2.2. Mapa korupčních rizik V návaznosti na závěry Protikorupčního programu a na základě přijatého programového prohlášení Rady hl. m. Prahy se od listopadu 2008 do března 2009 realizoval projekt Mapa korupčních rizik. Jeho hlavním úkolem bylo právě analyzovat možné zdroje korupčního jednání, identifikovat nejvíce ohrožené oblasti a navrhnout opatření k eliminaci rizik. Podrobné shrnutí celého projektu je uvedeno v Příloze 1, zde na úvod budou zmíněna pouze hlavní zjištění Mapy korupčních rizik, od nichž se odvíjí opatření a nástroje zmiňované v této strategii. Mapa korupčních rizik hodnotí pozitivně již realizovaná protikorupční opatření (pracovní návrh této Strategie, etické kodexy zaměstnanců HMP a členů Zastupitelstva HMP, Protikorupční portál, zřízení protikorupčního orgánu v podobě komise Rady hl. m. Prahy, transparentnost úřadu a dostupnost informací). I přes uvedené kladné hodnocení stávajících protikorupčních opatření projekt identifikoval několik oblastí, ve kterých existuje prostor pro další zlepšení. Na základě analýzy řídící dokumentace, pracovních rozhovorů a workshopů s vedoucími zaměstnanci, rozhovorů s členy Rady hl. m. Prahy a Zastupitelstva hl. m. Prahy, rozhovorů se zástupci odborné veřejnosti a dotazníkového šetření mezi zaměstnanci Magistrátu hl. m Prahy a veřejností byl sestaven seznam klíčových rizik v šesti oblastech činnosti Magistrátu hl. m. Prahy. V oblasti udělování sankcí bylo zjištěno, že neexistuje interní databáze s informacemi o udělených sankcích, což znemožňuje účinnou kontrolu toho, zda udělené sankce odpovídají povaze přestupku a zda se v obdobných případech udělují obdobné sankce. V oblasti prodeje majetku města bylo zjištěno, že v Organizačních zásadách pro hospodaření s obecním majetkem jsou uvedeny postupy, odpovědnosti a organizační jednotky Magistrátu, které neodpovídají současné organizační struktuře Magistrátu, a také není jasná návaznost mezi Organizačními zásadami a dalšími dokumenty týkajícími se prodeje majetku města. Také je třeba ve vnitřní dokumentaci upřesnit postup pro prodej majetku formou výběrového řízení. V oblasti veřejných zakázek projekt pozitivně zhodnotil existenci podrobných vnitřních pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nový program pro evidenci veřejných zakázek, identifikoval však řadu dílčích zjištění, která mohou mít dopad na aplikaci zákonných principů do procesů a pracovních postupů Magistrátu. V oblasti vyřizování správních úkonů projekt navrhl možná dílčí zlepšení v nastavení kontrolních mechanismů pro kontrolu plnění termínů pro správní úkony ze strany ředitelů odborů. I přestože se podle vyjádření ředitelů odborů kontrola plnění termínů provádí průběžně, není definována povinnost a jasný rámec pro výkon těchto kontrol. V oblasti bezpečnosti informací se jako pozitivní krok hodnotilo ustavení pracovní skupiny Magistrátu pro bezpečnost informací a přípravu standardů pro nakládání s informacemi, stejně jako stanovení základních povinností zaměstnanců při nakládání s informacemi v etickém kodexu zaměstnanců Magistrátu. Činnost uvedené skupiny a její výstupy povedou k lepšímu stanovení postupů pro klasifikaci informací a nakládání s nimi a k zajištění ochrany před únikem informací. V oblasti uzavírání smluv projekt upozorňuje, že proces přípravy, projednávání, schvalování a podepisování smluv a jejich dodatků uzavíraných Magistrátem hl. m. Prahy není upraven vnitřním předpisem a oprávnění k podepisování smluv je upraveno pouze v obecné rovině. Vyjma návrhy smluv, které schvaluje Rada HMP, není zajištěna nezávislá formální ani věcná kontrola smluv uzavíraných hlavním městem Prahou. 8

Od uvedených zjištění se také odvíjí doporučení mapy korupčních rizik k dalšímu postupu, která zahrnují mj. další posilování transparentnosti úřadu a funkčnosti kontrolních mechanismů, zjednodušení předpisů v kompetenci orgánů hlavního města, zavedení dalších protikorupčních opatření, formalizaci procesních postupů ve vnitřní řídící dokumentaci, zavedení povinných pravidelných protikorupčních školení, pravidelnou aktualizaci seznamu korupčních rizik a analýzy protikorupčních nástrojů, dokončení implementace projektů zvyšujících transparentnost v oblasti zadávání veřejných zakázek a zavedení podobných projektů také v oblasti evidence a správy majetku či uzavírání smluv. 9

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 3. Cíle Cílem, k němuž hl. m. Praha směřuje, je vybudování funkční, efektivní, transparentní, operabilní a k lidem přátelské veřejné správy. Překážkou k dosažení tohoto cíle je samozřejmě jak korupce v úzkém smyslu slova, tj. trestně právní jednání odpovědných osob 4, tak i právně nezávadné, avšak neetické jednání těchto osob a neefektivní činnost úřadu. Účinná strategie hl. m. Prahy při naplňování cíle, tedy musí být zaměřena nejen na boj proti korupci, ale důraz musí být kladen také na komunikaci všem odpovědným osobám. Ty musí být schopny jednotlivě i kolektivně přijímat morálně i věcně správná rozhodnutí, tato rozhodnutí obhájit a nést za ně odpovědnost. Proto je nezbytné identifikovat rizikové oblasti, které jsou náchylné ke vzniku korupce či obecněji jakéhokoliv netransparentního či neetického jednání, a identifikovat nástroje, které mohou pomoci snížit a napravit toto riziko. K dosažení funkční, efektivní, transparentní, operabilní a k lidem přátelské veřejné správy vedou následující dílčí úkoly: zmapovat korupční rizika, navrhnout opatření vedoucí k omezení prostoru pro korupční jednání, zajistit důslednou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky a majetkem města, podpořit vyšší míru otevřenosti, informovanosti a veřejné kontroly jednání orgánů městské správy, zjednodušit procesy, zavést systém zpětné vazby úřad-občan, podporovat roli vnitřního auditu a oblasti kontrolních činností Magistrátu, zvýšit míru odpovědnosti. Výše uvedené cíle vycházejí z prvního bodu Programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006-2010, kterým je Moderní veřejná správa. Úplné znění tohoto bodu je uvedeno v Příloze 3. 10 4 Odpovědnými osobami se rozumí jak zaměstnanci hl. m. Prahy, tak volení zástupci města.

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 4. Nová Strategie Z důvodů uvedených v Kapitole 2 připravil Magistrát hl. m. Prahy novou strategii s cílem uspět v boji proti korupci (protikorupční strategie nebo strategie). 4.1. Strategické kroky Vytvoření dlouhodobé, komplexní a efektivní strategie boje proti korupci není jednorázovou záležitostí, ale soustavnou činností, která se skládá z následujících tři kroků: identifikace rizik a rizikových oblastí, identifikace opatření a nástrojů k eliminaci rizik, implementace a pravidelného vyhodnocování efektivnosti jednotlivých opatření. Krok 1. Identifikace rizik a rizikových oblastí Hlavním nástrojem k identifikaci možných příčin korupčního jednání a následně k navržení adekvátních opatření k jejich eliminaci je tzv. mapa korupčních rizik, která musí být pravidelně revidována a aktualizována. Pro prostředí Magistrátu hl. m. Prahy byla mapa korupčních rizik zpracována v období listopadu 2008 až března 2009. Na základě závěrů mapy korupčních rizik (příloha 1), výsledků činnosti Protikorupčního portálu (příloha 2), výsledků některých nezávislých průzkumů (příloha 4) a shrnutí evidence přijatých stížností (příloha 6) je možno stanovit hlavní problémové oblasti a následně identifikovat nástroje, kterými v daných oblastech Magistrát disponuje nebo by měl disponovat. Mezi korupcí nejvíce ohrožené oblasti patří zejména: veřejné zakázky (zejména ve stavebnictví), nakládání s majetkem, udělování povolení a licencí, vyřizování přestupků. 11

Dobrá správa pražských věcí Struktura a procesy Komunikace Standardy chování Principy pražské samosprávy: Odpovědnost Profesionalita Otevřenost Krok 2. Identifikace opatření a nástrojů k eliminaci rizik Boj proti korupci zahrnuje množství opatření, která ve vzájemné součinnosti vytvářejí komplexní protikorupční systém. Celý tento systém si můžeme symbolicky představit jako antický chrám (viz obrázek), jehož vrcholem je očekávaný výsledek, tj. dobrá správa pražských věcí. A stejně jako stabilita střechy chrámu závisí na jeho základech a nosných stěnách, vyžaduje i dobrá správa své základy a nosné pilíře. Základním kamenem v tomto symbolickém chrámu pražské správy je tzv. koncepce O-P-O, tj. tři principy nezbytné pro dobrou správu Odpovědnost Profesionalita Otevřenost. Jinými slovy úřad musí být otevřený (tj. transparentní a orientovaný na klienty-občany) a výkonný a efektivní (tj. založený na profesionálním přístupu úředníků). A současně musí jak jednotlivci, tak úřad jako celek nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Nosnou částí chrámu jsou nástroje, kterých je třeba k dosažení odpovědného, profesionálního a otevřeného úřadu. Tyto nástroje představují tři pilíře: struktura a procesy, komunikace, standardy chování. 12

Tyto tři pilíře jsou vzájemně velmi úzce provázány a funkčnost každého z nich je přímo úměrná funkčnosti dalších dvou pilířů. Samotné vytvoření či posílení struktur a zavedení procesů, které snižují riziko korupce, nestačí, pokud odpovědné osoby v těchto strukturách a opatřeních nevidí žádný smysl. Stejně to ovšem platí i naopak i kdyby všechny odpovědné osoby prošly tréninkem morální integrity a dalšími vzdělávacími procesy, bude to mít pouze omezený efekt, pokud struktury a procesy nebudou transparentní a omezující prostor pro korupci. Magistrát hl. m. Prahy již některá opatření v boji proti korupci zavedl a plánuje i zavedení dalších opatření. Podrobnosti o připravovaných a již zavedených opatřeních jsou uvedeny v Kapitole 5. Krok 3. Implementace a pravidelné vyhodnocování efektivnosti jednotlivých opatření Opatření identifikovaná k eliminaci rizika korupce by měla být do praxe zavedena v co možná nejkratším časovém horizontu. Implementace je však pouze začátkem. Následovat musí pravidelné vyhodnocování efektivnosti jednotlivých opatření i celkové Strategie a na základě tohoto hodnocení by měly být navrženy změny či doplnění stávajících opatření a nástrojů, tak aby co možná nejefektivněji eliminovaly jednotlivá rizika. Efektivnost této Strategie proto bude každoročně vyhodnocena zprávou o jejím plnění, která bude předložena Radě hl. m. Prahy s návrhy na změny a doplnění některých nástrojů či opatření. 13

4.2. Tři základní prvky úspěšné strategie Při tvorbě opatření a jejich implementaci budou důsledně dodržovány tři základní prvky nezbytné pro úspěšné zavedení protikorupční strategie, kterými jsou: a) prevence, b) transparentnost, c) postih. 4.2.1. Prevence Je možné říci, že prevence je obvykle polovinou úspěchu. Proto mezi základní cíle prvního pilíře patří zejména: zefektivnění kontroly čerpání prostředků z veřejných rozpočtů, snížení byrokratické zátěže, zrovnoprávnění elektronické a listinné formy komunikace, vytváření protikorupční atmosféry ve společnosti, včetně medializace prokázaných případů korupčního jednání, provádění protikorupčních auditů, přijímání etických kodexů. 14

4.2.2. Transparentnost Hlavním úkolem představitelů hl. m. Prahy je prostřednictvím různých nástrojů 5 (viz kapitola 5) dosáhnout co možná největší transparentnosti v ohrožených oblastech. Je tudíž nutné přijímat taková opatření a implementovat takové nástroje, které zajistí zejména: zlepšení komunikace s veřejností, zlepšení systému kontroly, zefektivnění administrativních činností, a tím přispějí k vytvoření prostředí, které nebude pro korupci živnou půdou, ale naopak bude dostatečnou prevencí proti korupčním praktikám. Hlavní oblasti transparentnosti jsou detailněji popsány v Příloze 5. 4.2.3. Postih Každé podezření z porušení nastavených pravidel a kontrol musí být řádně a včas prošetřeno nezávislými orgány. V případě, že se dané podezření prokáže, je nutné, aby zodpovědné osoby v rámci Magistrátu hl. m. Prahy přijaly: přiměřená disciplinární opatření (konzistentní a spravedlivá bez ohledu na postavení či funkci osoby, která pravidla porušila), preventivní opatření, která zabrání, aby se podobné porušení v budoucnosti opakovalo (např. ošetření pracovních smluv, interní sdělení všem zaměstnancům o případech porušení pravidel a jejich řešení, apod.). 5 Např. pravidelné periodické vyhodnocování uzavřených smluv, zavedení práva občana kdykoliv zkontrolovat stav projednávání své věci, elektronizace agend či zprůhlednění systému zadávání veřejných zakázek. 15

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 5. Zavedená a připravovaná opatření a nástroje v boji proti korupci Při zahájení prací na této Protikorupční strategii byly vytipovány (mj. základě nezávislých průzkumů viz Příloha 4) možné problémové oblasti a identifikovány nástroje, které má Magistrát hl. m. Prahy pro boj proti korupci již k dispozici, a nástroje, které by měly být implementovány. Bylo tak možno naplnit strukturu chrámu konkrétními opatřeními a vytvořit předběžný katalog protikorupčních opatření v rámci hlavního města Prahy. Po zpracování mapy korupčních rizik v březnu 2009 byla jednotlivá protikorupční opatření aktualizována, doplněna a rozšířena o závěry vzešlé z tohoto projektu. Výsledkem mapy korupčních rizik je tak nejen samotná mapa, ale také aktualizovaný souhrn protikorupčních opatření v podmínkách hlavního města Prahy. Z hlediska současného stavu jejich implementace je možné tato opatření rozdělit do tří skupin: opatření realizovaná, opatření realizovaná a průběžně rozšiřovaná a doplňovaná, opatření připravovaná, opatření plánovaná. 5.1. Opatření realizovaná 5.1.1. Protikorupční portál a whistleblowing 6 V září 2007 spustila pražská radnice projekt Protikorupční portál, díky kterému může kdokoliv, anonymně i adresně, upozornit na jakékoliv nevhodné jednání úředníků nebo volených zástupců hl. m. Prahy. S jednotlivými podněty je nakládáno podle zvláštního vnitřního předpisu (Postup při evidenci a vyřizování podnětů přijatých na Protikorupční portál), který upravuje postup pro přijímání podnětů, jejich evidenci a následné šetření včetně lhůt pro vyřízení podnětu. Ta je vnitřním pokynem stanovena na dva měsíce od přijetí podnětu, během nichž musí být autor podnětu informován o způsobu a výsledcích šetření podnětu. Každým podáním se důkladně zabývají v protikorupční oblasti speciálně vyškolení pracovníci odboru stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností a o všech podáních jsou na každém zasedání informovány komise Rady hl. m. Prahy pro transparentní veřejnou správu a kontrolní výbor Zastupitelstva hl. m. Prahy. Informace o činnosti Protikorupčního portálu za období září 2007 až březen 2009 jsou obsaženy v Příloze 2. 6 Whistleblowing označuje jednání, které vede k bezpečnému anonymnímu sdělení významné skutečnosti ve věci nezákonných nebo eticky pochybných praktik. Může jít o oznámení osobou uvnitř úřadu, nebo i jakoukoliv jinou osobou, která s úřadem přišla do styku. 16

Dobrá správa pražských věcí Struktura a procesy Komunikace Standardy chování Existující opatření Připravovaná opatření Plánovaná opatření Principy pražské samosprávy: Odpovědnost Profesionalita Otevřenost 17

5.1.2. Komise Rady hl. m. Prahy pro transparentní veřejnou správu Tato komise existuje od roku 2002, do roku 2006 pod názvem protikorupční komise. Členy této komise jsou volení zástupci města (náměstci primátora, předsedové výborů), vedoucí zaměstnanci Magistrátu hl. m. Prahy (ředitel, zástupce ředitele), externí odborníci a zástupci příslušných útvarů Policie ČR, tajemníkem komise je zaměstnanec odboru stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností. Mimo to je od roku 2006 oblast protikorupčních opatření vyčleněna jako samostatné portfolio některého z členů Rady hl. m. Prahy, pro volební období 2006-2010 náměstkyně primátora pro zahraniční politiku, evropské fondy a protikorupční opatření. 5.1.3. Interní kontrola a externí audity Interní kontrola Oblast kontrolních činností má v kompetenci jeden z pěti zástupců ředitele. Jedná se o činnost dvou kontrolních odborů: odboru stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností, odboru finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření. Dalším kontrolním mechanismem je pak oddělení interního auditu odboru Kancelář ředitele Magistrátu. Popis činnosti kontrolních odborů i oddělení interního auditu je uveden v Příloze 6. K identifikaci ohrožených oblastí mohou sloužit výstupy z interních kontrolních mechanismů a výsledky kontrol prováděných na úrovni jednotlivých odborů, ale i výsledky šetření stížností, petic a podnětů přijatých prostřednictvím Protikorupčního portálu i adresovaných občany přímo na konkrétní odbor. Předmětem pravidelné kontroly interních kontrolních orgánů je také dodržování vnitřního předpisu pro nakládání se stížnostmi a peticemi občanů. Tato podání jsou vyřizována v souladu s Pravidly pro přijímání a vyřizování petic a stížností podaných orgánům hlavního města Prahy, která popisují postupy pro přijímání, evidenci a vyřizování těchto typů podání adresovaných volených orgánům i Magistrátu hlavního města Prahy. Lhůta pro vyřízení je u petic stanovena na 30 dní, u stížností na 60 dní. Praxe ukazuje, že většina podání se vyřídí ve výrazně kratší lhůtě, než jakou poskytuje zákon. Externí audity Kontrola nakládání s veřejnými prostředky a majetkem města je také pravidelně podřizována externím auditům. Podobně město zadává externí audity také v oblasti personální a procesní. Jejich výstupy jsou dalším nástrojem k identifikaci ohrožených oblastí. Popis nejvýznamnějších externích auditů a jejich dopadů je uveden v Příloze 7. 18

5.1.4. Etický kodex a pracovní řád Hl. m. Praha ve snaze předcházet možnému korupčnímu jednání přijalo řadu interních předpisů. Jedná se o následující: Interní předpis Pracovní řád Magistrátu hl. m. Prahy Organizační řád Magistrátu hl. m. Prahy Nařízení ředitele k poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (Nařízení ředitele Magistrátu hlavního města Prahy č. 14/ 2007 k povinnostem zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, poskytování služeb Magistrátu hlavního města Prahy, organizaci některých pracovních činností a pracovních postupů a k identifikaci osob na pracovištích Magistrátu hlavního města Prahy, ve znění nařízení č. 11/2009) Etický kodex zaměstnanců Etický kodex člena Zastupitelstva hl. m. Prahy Komentář Pracovní řád obsahuje mimo jiné povinnost vykonávat práci nestranně a v práci nebo v souvislosti s ní nepřijímat dary či jiné výhody. Organizační řád stanovuje kompetence jednotlivých organizačních jednotek, a vede tak k větší transparentnosti Toto nařízení v části I. obsahuje etický kodex zaměstnance a v článku 6 popisuje zásady informační otevřenosti; část IV. popisuje postup pro vyřizování žádostí občanů o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; část V. popisuje postup pro poskytování informací hromadným sdělovacím prostředkům. Etický kodex zaměstnanců hl. m. Prahy přijatý v roce 2001 upravuje základní zásady práce všech zaměstnanců, včetně zákazu přijímat za svou práci pozornosti nebo výhody, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování či přístup k pracovním úkolům. V roce 2005 byl přijat Etický kodex člena Zastupitelstva hl. m. Prahy, k jehož dodržování se každý zastupitel zavazuje formou podepsání čestného prohlášení. Z toho vyplývá povinnost zastupitele každoročně předat oznámení o samostatně výdělečné či jiné činnosti, příjmech a darech a nemovitém majetku. 7 7 7 V současné době je na internetové stránce města zveřejněn výtah z oznámení zastupitelů za roky 2006 a 2007, zveřejnění těchto oznámení nicméně podléhá souhlasu příslušného zastupitele. 19

5.1.5. Transparentnost rozhodování volených orgánů Hl. m. Praha dosáhlo již značného pokroku v oblasti transparentnosti rozhodování volených orgánů, a to zejména díky následujícím přijatým opatřením: on-line vysílání jednání zastupitelstva na stránkách města, archivace záznamů všech jednání, zveřejňování stenozápisů z jednání na internetu, internetový archiv programů a přijatých usnesení zastupitelstva i přednesené interpelace zastupitelů na členy Rady včetně jejich odpovědí, volná účast jednání zastupitelstva a jeho výborů pro veřejnost jednání Rady a jejích komisí jsou neveřejná, nicméně na internetu lze dohledat programy jednání, schválená usnesení a zápisy komisí, hlasování všech členů zastupitelstva k jednotlivým bodům jednání je archivováno na internetu. 5.1.6. Transparentnost veřejných zakázek vnitřní pravidla pro jejich zadávání V druhé polovině roku 2007 se aktualizovala pravidla pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy. Tato aktualizace byla výsledkem dvou rozsáhlých auditů veřejných zakázek (viz Příloha 5), jejichž zjištění vedla ke zpřísnění uvedených pravidel (např. stanovení minimální váhy kritéria ceny, omezení možného rozsahu dodatečných prací apod.). Pravidla jsou samozřejmě dále pravidelně aktualizována dle potřeb města a v závislosti na změnách legislativy. V březnu 2009 schválila Rada hl. m. Prahy Základní pravidla postupu příspěvkových organizací zřízených hlavním městem Prahou při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tato pravidla vychází z Pravidel pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy a z nedávno provedené analýzy stavu zadávání veřejných zakázek a příslušné dokumentace u příspěvkových organizací. Pravidla obsahují základní principy zadávání veřejných zakázek a ředitelům příspěvkových organizací je uloženo, aby tyto základní principy zapracovali do svých vnitřních pravidel, pokud je tam ještě nemají. Podobná základní pravidla budou připravena také pro obchodní společnosti zakládané hlavním městem Prahou. 5.1.7. Transparentnost veřejných zakázek evidence v aplikaci etender etender je aplikace určená pro úplnou a kompletní vnitřní evidenci informací o veřejných zakázkách, soutěžích a jiných operacích, kterými Magistrát hlavního města Prahy nakládá se svým majetkem. Zakázky jsou evidovány ve všech fázích svého vývoje, tj. zakázky vypsané (od okamžiku zveřejnění výzvy k podání nabídek či oslovení dodavatelů nebo zájemců do podepsání kontraktu s dodavatelem), zakázky probíhající (od podpisu smlouvy s dodavatelem do okamžiku ukončení realizace celé operace, tj. do převzetí plnění nebo data kolaudace), zakázky ukončené a zakázky zrušené v průběhu výběrového řízení. Každá fáze vyžaduje povinné vyplnění určitých položek. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovují povinnost evidovat všechny veřejné zakázky v této evidenci. Aplikace etender je provázána s elektronickou úřední deskou, na niž nelze vyvěsit žádný dokument, aniž by byla daná zakázka před tím zaevidována do etenderu. Druhým kontrolním mechanismem aplikace je tzv. kontrolní číslo, které systém generuje 20

automaticky při přechodu zakázky z fáze vypsaná do fáze probíhající. Toto kontrolní číslo se dále využívá, protože musí být vyplněno (případně doplněno) na dodavatelem vystavené faktuře. Současně je nastaven proces kontroly, který zajistí, že každá faktura disponuje tímto kontrolním číslem, což také znamená, že je evidována v aplikaci etender. V roce 2008 byl spuštěn pilotní testovací program aplikace etender, v lednu 2009 byla aplikace spuštěna do ostrého provozu a následně byla na základě zkušeností z reálného provozu v březnu 2009 upravena. 5.1.8. Transparentnost veřejných zakázek informace v aplikaci Zakázky pod lupou Zakázky pod lupou je aplikace úzce spojená s etenderem. Zatímco etender je interním evidenčním programem, který eviduje všechny veřejné zakázky zadané hlavním městem Prahou, Zakázky pod lupou je externí aplikace, která umožní zveřejnění majetkových operací města nad stanovené limity (500.000 Kč u dodávek zboží a služeb a 1.000.000 Kč u stavebních zakázek) na internetových stránkách města. Pilotní verze Zakázek pod lupou byla spuštěna společně s pilotní verzí etenderu v roce 2008 a prošla testovacím provozem. Vzhledem k tomu, že aplikace přebírá data z etenderu a v reálném čase je zobrazuje na internetu, mohly být Zakázky pod lupou do ostrého provozu spuštěny až po nasazení upravené verze etenderu do ostrého provozu. Ke spuštění Zakázek pod lupou došlo 12. května 2009. 5.1.9. Transparentnost veřejných zakázek proces zadávání Hl. m. Praha bude zadávání veřejných zakázek častěji realizovat prostřednictvím stávajících existujících elektronických tržišť 8. Do budoucna lze uvažovat o zřízení vlastního elektronického tržiště pro hl. m. Prahu, případně i příspěvkové organizace a městské části. Do budoucna se také počítá s úplnou elektronizací zadávání veřejných zakázek. 5.1.10. Mapa korupčních rizik Mapa korupčních rizik, jeden z hlavních nástrojů v boji proti korupci, byla zpracována v období od listopadu 2008 až března 2009. V rámci mapy korupčních rizik byly analyzovány organizační struktura úřadu, vnitřní pravidla a další relevantní dokumenty související s činností úřadu, současná protikorupční opatření v personální oblasti (systém posilování morální integrity úředníků, vzdělávání), další protikorupční opatření (procesy, postupy, dokumenty vztahující se k boji s korupcí, způsob vyřizování podání upozorňujících na možné korupční jednání, možnosti, kam se má občan možnost obrátit s podezřením na korupci v rámci hl. m. Prahy, zachování anonymity) a kontrolní mechanismy. 8 Například http://new.allytrade.cz, www.centralniadresa.cz, gem.b2bcentrum.cz, www.softender.cz a další. 21

Na základě této prvotní analýzy byl vytvořen seznam třiceti korupčních rizik, který byl diskutován na interaktivních workshopech a v diskuzích s vedoucími úředníky Magistrátu, volenými zástupci města a externími odborníky členy komise RHMP pro transparentní veřejnou správu. Na základě workshopů a diskuzí se seznam zúžil na devět klíčových rizik, která se dále analyzovala. Výsledkem celého projektu je vytvoření mapy korupčních rizik, detailní popis devíti klíčových oblastí, ve kterých stávající nastavení systému ponechává prostor pro možné korupční jednání, a doporučení, jak systém změnit a zamezit vzniku korupčního jednání. Výstupy z projektu Mapa korupčních rizik jsou uvedeny v Příloze 1. 5.1.11. Centrální evidence smluv (CES) Magistrát hl. m. Prahy vede Centrální evidenci smluv 9, která obsahuje smlouvy uzavřené mezi hlavním městem Prahou a jinými právnickými či fyzickými osobami od roku 1990 do současnosti. Každá z těchto smluv obsahuje ustanovení, ve kterém smluvní strany souhlasí s uvedením smlouvy v Centrální evidenci smluv a současně s tím, že skutečnosti uvedené ve smlouvě nejsou považovány za obchodní tajemství. Každá smlouva uzavřená hl. m. Prahou je tedy veřejným dokumentem. Evidence smluv je proto veřejně přístupná na internetových stránkách v sekci Úřední oznámení. Každý občan si zde může najít základní údaje o konkrétní smlouvě a následně požádat odbor legislativní a právní o nahlédnutí do této smlouvy. 10 5.1.12. Správa a evidence majetku (SEM) Hlavní město Praha disponuje velmi obsáhlou interní evidencí nemovitého majetku (SEM), která obsahuje informace o všech budovách, pozemcích a stavbách v majetku hl. m. Prahy, ať již jsou spravované přímo, prostřednictvím organizací zřízených městem, prostřednictvím najatých organizací, nebo svěřeny do správy městským částem. Evidence také zaznamenává a uchovává všechny operace, které s daným majetkem byly činěny. Technologie systému používá oddělené aplikační servery obsahující program pro obsluhu systému a datové servery obsahující uložená data o majetku. Tato technologie zajišťuje vysokou míru bezpečnosti dat a zajišťuje, že se uživatel dostane jen k těm údajům, na něž má nastavena přístupová práva. V současné době se připravuje speciální přídavný modul, který umožní generovat manažerské výstupy pro sekretariáty volených zástupců. Podobné výstupy lze do budoucna generovat také ke zveřejnění na městském portále, a tím výrazně zvýšit transparentnost procesu nakládání s majetkem. 22 9 Jak však ukázal audit veřejných zakázek z roku 2006, ne všechny smlouvy jsou do této evidence včas zaneseny. Je proto třeba zajistit, aby evidence smluv byla úplná a aktualizovaná. 10 Podobně zveřejňuje seznam podepsaných smluv také příspěvková organizace města Technická správa komunikací.

5.1.13. Portál www.praha.eu Portál www.praha.eu je pomyslnou virtuální branou do české metropole, která v sobě snoubí informace z Magistrátu hl. m. Prahy a hlavních pražských organizací, poskytujících služby (Pražská plynárenská, Pražská energetika, Dopravní podnik), zábavu (divadla, kina, sportovní zařízení, ZOO), či sociální, zdravotní nebo podnikatelskou pomoc. Portál je rozdělen do tří hlavních sekcí, které obsahují souhrn postupů při takzvaných životních situacích, tedy jednoduché návody v případech, kdy je potřeba něco si zařídit. Sekce Občan je určena všem, kteří v české metropoli bydlí, pracují a žijí. Kromě všeobecných informací o Praze zde lze nalézt podrobné seznamy a odkazy na další úřady a organizace, které souvisí s bydlením a službami v hlavním městě, a nejrůznější aktuální novinky a informace. Sekce Podnikatel je určena nejen těm, kteří v hlavním městě podnikají, ale i jakýmkoliv dalším právnickým osobám, neziskovým organizacím a v neposlední řadě i zaměstnancům. Sekce obsahuje kontakty na nejrůznější organizace, úřady a finanční instituce, se kterými musí každý běžně komunikovat. Sekce Turista obsahuje především informace o kulturním a společenském životě v Praze, ale také povídání o historii, architektuře a umění v hlavním městě. Pro návštěvníky jsou důležité také popisy všech památek a jejich umístění ve městě. Čtvrtou sekcí je Moje podání, která je určena všem, kteří budou Portál využívat pravidelně. Moje Praha je personalizovaná část portálu, která registrovanému uživateli umožňuje uzpůsobit si portál vlastním potřebám a představám. Registrace také rozšiřuje funkce portálu o další interaktivní možnosti kromě možnosti nastavit si vlastní vzhled stránky se jedná především o možnost stahovat, vyplňovat a odesílat interaktivní formuláře nacházející se na portálu. 23

5.2. Opatření realizovaná a průběžně rozšiřovaná a doplňovaná 5.2.1. Interspis Jedním z rysů moderní veřejné správy je její snaha po elektronizaci agend. Většina podání občanů na úřad by měla mít elektronickou formu, která šetří čas, peníze, životní prostředí i pracovní prostor, protože odpadá nutnost dokumenty tisknout a následně je archivovat. Elektronizace agend současně znamená omezení kontaktu občana s konkrétním úředníkem, a tím významně eliminuje rizika korupce. Celý úřední proces je mnohem průhlednější a pod větší kontrolou veřejnosti. Elektronizace agend také vytváří tlak na úředníky, aby vyřizování úředních úkonů zbytečně nezdržovali. Tímto směrem se postupně vydává také hlavní město Praha. Na jaře 2008 začala v pilotním provozu fungovat aplikace InterSpis, která by se v budoucnu měla stát jednotnou elektronickou podatelnou pro Magistrát hl. m. Prahy i všechny úřady městských částí. Lze ji nalézt na portále www.praha.eu v sekci Moje podání. Aplikace umožňuje především učinit tzv. elektronické podání a sledovat průběh jeho vyřízení na úřadě. Dále umožňuje sledovat stav vyřízení podání učiněného v minulosti osobně či písemně na příslušném úřadě. Služba dále umožňuje nahlédnutí do statistik výkonnosti úřadů v oblasti vyřizování jednotlivých podání. Pro využití této aplikace je nutná bezplatná registrace, využít ji však mohou i neregistrovaní uživatelé, kteří zde mají možnost stáhnout různé formuláře a následně je vyplnit a vytisknout v klidu domova. Služba InterSpis ve své pilotní verzi umožňuje odesílat dva typy podání, a to stížnost občana na práci odboru úřadu (za stížnost se považuje ústní nebo písemné podání, jímž se občané nebo právnické osoby obracejí na orgány úřadu ve věci ochrany svých zájmů, nebo kterým upozorňují na nedostatky a závady, jejichž řešení náleží do působnosti uvedených orgánů) a žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (povinnost úřadu poskytnout informace vztahující se k jeho působnosti). Tyto dva typy podání mohou být odeslány na úřady devíti pražských městských částí (Praha 1, 8, 9, 14, 15, 19, Běchovice, Dolní Počernice, Klánovice). Služba InterSpis se postupně rozšíří o další úřady městských částí s cílem pokrýt celou metropoli, a současně o další možnosti jednotlivých podání (nové životní situace) nebo o možnost sledovat průběh vyřizování i pro listovní zásilky odeslané občanem na úřad. Pilotní projekt služby InterSpis byl spolufinancován prostřednictvím evropských fondů, také rozšíření služby se bude spolufinancovat takto. K realizaci druhé fáze by mělo dojít během roku 2009 tak, aby v květnu 2010 služba InterSpis pokrývala nejméně 35 úřadů městských částí a Magistrát hl. m. Prahy. Ve finální fázi bude možno sledovat průběh vyřizování podání, včetně všech dílčích úkonů a identifikace osoby, jež daný úkon provádí. Měla by tím být zavedena jasná odpovědnost konkrétního úředníka za konkrétní úkon. 24

5.2.2. Sdílený web Nedílnou součástí transparentní veřejné správy je také informační otevřenost. Tuto funkci naplňuje mj. také Sdílený web. Jedná se o internetový systém, který propojuje vybrané a občany nejvíce vyhledávané informace z webových stránek jednotlivých městských částí. S jeho pomocí tak občané mohou na jednom místě rychle a efektivně zjistit, co by jinak museli složitě hledat napříč všemi weby městských částí. Sdílený web byl v pilotní podobě spuštěn na jaře 2008 a je k dispozici na portále www. praha.eu v sekci Občan Úřady Informace z webů. V první fázi mohou občané prostřednictvím Sdíleného webu zjišťovat a stahovat dokumenty a informace z oblastí adresář a kontaktní údaje jednotlivých městských úřadů; nabídky volných bytů; veřejné zakázky; grantová řízení; nabídky pozemků; nabídky volných nebytových prostor; nabídky volných pracovních míst a ostatní informace z úředních desek. V budoucnosti se tyto kategorie budou rozšiřovat tak, aby systém pokrýval co možná nejširší spektrum dostupných informací. Chybět nebudou například Aktuality, Pozvánky, Vyhlášky, Usnesení, Stavební povolení, Územní rozhodnutí a další. V pilotním projektu je možno využívat informační nabídky z úředních desek šesti městských částí (Praha 1, 8, 9, 12, 14 a 15) a Magistrátu hl. m. Prahy. Další městské části budou následovat tak, aby bylo touto vyhledávací službou pokryto celé území hlavního města. 5.2.3. Proxio/Agendio Proxio je unikátní komplexní řešení informačního systému veřejné správy, jehož architekturu lze rozdělit do tří základních oddělených, ale vzájemně provázaných úrovní. První úroveň tvoří registry, které plní roli datového základu. Registry umožňují čerpat data z externích zdrojů a jsou obrazem celostátních registrů v informačním systému organizace (konkrétně se jedná o registr nemovitostí s daty z katastrálních úřadů, registr budov obsahující všechny adresy, registr obyvatel, registr ekonomických subjektů evidující podnikající fyzické i právnické osoby a matriky). Registry jsou jediným zdrojem dat pro všechny ostatní součásti informačního systému, který je tímto nezávislý na externích datových zdrojích. Druhou vrstvou jsou evidence, které tvoří nadstavbu základního datového fondu pracující již jen s daty ve vztahu k dané organizaci. Nad centralizovanými evidencemi objektů a subjektů jsou zde modelovány konkrétní uživatelsky orientované evidence pro správu specifických skupin nemovitého či movitého majetku, občanů apod. (například evidence objektů zahrnující všechny nemovitosti dané organizace, evidence majetku, evidence bytů a nebytů obsahující informace o bytových a nebytových prostorech v majetku dané organizace, evidence organizační struktury obsahující údaje o zaměstnancích, včetně nastavení jejich práv k informačnímu systému, evidence subjektů obsahující data o partnerech, s nimiž má daná organizace smluvní či jiný vztah, ad.) 25

Poslední, třetí vrstvou je Agendio. Vrstva evidencí vytváří datový základ pro jednotný multiagendový systém určený pro vedení všech typů agend (např. smluv, poplatků, přestupků, stavebních řízení, sociálních dávek, soudních sporů, správy majetku, správy bytů apod.). Tato vrstva pokrývá celou řadu řešení na podporu administrativních procesů, od zaevidování případu, přes jeho finanční obraz až po vystavení příslušných dokumentů. Jednotlivé položky lze členit územně (městské obvody či části, katastrální území, parcelní číslo), organizačně (úřad, obvod, odbor, oddělení, pracovník) a typově (smlouva, poplatek, řízení, soudní spor, přestupek, sociální dávka, žádost ). Kromě toho obsahuje Agendio speciální moduly pro podporu specifických agend (pro potřeby hlavního města Prahy například moduly správa majetku, správa bytů, stavební řízení, výběrové řízení, soudní spory, centrální evidence smluv, centrální evidence objednávek, sociální dávky, sociálně právní ochrana dětí, přestupky, dopravní přestupek, příjmy a poplatky se speciálními moduly psi, odpady, vstupné, rekreační pobyt a další). Součástí aplikace je modul Dokumenty, který zajišťuje tiskové výstupy záznamu a vazbu na Spisovou službu a externí archiv dokumentů. Dokumenty představují výstupy z Agendia, které jsou tvořené na základě šablon doplněné údaji z požadované agendy. V rámci tohoto komplexního řešení došlo k elektronizaci řady agend na Magistrátu hl. m. Prahy, evidence nemovitého majetku (viz bod 5.1.12.), evidence smluv o majetku, evidence soudních sporů, evidence zřizovacích listin, evidence chovatelů psů, elektronizace agendy odpadového hospodářství a další. Zavedení integrovaného agendového systému umožňuje sdílení informací o jednotlivých případech, sdílení informací s jinými agendami nebo automatické generování úkolů a úkonů ve vazbě na konkrétné zpracovávanou agendu. 26

5.3. Opatření připravovaná 5.3.1. Analýza byrokratické zátěže Hlavním cílem analýzy byrokratické zátěže je: identifikovat informační povinnosti způsobující z pohledu vybraných cílových skupin nadměrnou administrativní zátěž (úředníci, občané, podnikatelé, neziskový sektor), posoudit jejich právní relevanci (opora v právním řádu ČR a v interních předpisech), vyčíslit výši administrativní zátěže, navrhnout příležitosti ke snížení administrativní zátěže a narovnání procesů. Z pohledu Magistrátu hl. m. Prahy bude důležité vyhodnotit zejména nastavení procesů při řešení analyzovaných životních situací (žádosti o vydání dokladů či jiných dokumentů, vyřizování přestupků apod.); sdílení informací v rámci Magistrátu hl. m. Prahy; včasnost a dostupnost klíčových informací pro přijetí rozhodnutí s cílem identifikovat příležitosti k zefektivnění procesů uvnitř organizace; a nastavit standardy pro měření výkonnosti a zavést jejich pravidelné vyhodnocování. V říjnu 2008 byla jmenována pracovní skupina, která vypracovala návrh tohoto projektu ve verzi určené pro podání žádosti o dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie. S ohledem na náročnost procesu zavádění datových schránek k 1. červenci 2009 však oproti původním předpokladům Ministerstvo vnitra do května 2009 obecnou výzvu v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost nevypsalo. Vzhledem k vyšší finanční náročnosti celého projektu (cca 20-25 mil. Kč) proto bude na podzim 2009 zahájen pilotní projekt mapující pouze omezený počet životních situací. Po získání finančních prostředků, ať již z fondů EU nebo z jiných zdrojů, bude projekt rozšířen do své původní podoby, která bude probíhat po dobu dvou let a zmapuje přibližně sto životních situací. 5.3.2. Jmenovité hlasování Rady hl. m. Prahy V současné době je na internetových stránkách města možné dohledat, jak který zastupitel při projednávání konkrétního tisku hlasoval. V případě Rady se však občané mohou dozvědět pouze výsledek celkového hlasování. V zájmu zvýšení transparentnosti rozhodovacích orgánů se proto připravuje zveřejňování jmenovitého hlasování k jednotlivým tiskům také pro jednání Rady. 27