dvouměsíčník/ročník 4 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

02_OBALKA_6ciso10.qxd 6.12.2010 9:15 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní and socia affairs at regiona, nationa, and internationa úrovni formuovaný pode aktuáních potøeb orgánù státní eves, formuated in accordance with the current needs správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav of the state administration, and in some cases the non- vykonává konzutantskou èinnost pro uživatee výsedkù profit sector and private cients. The Institute provides výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné consutancy for the users of research resuts and organizes projekty se každý rok pøipravují ve spoupráci se seminars zainteresovanými subjekty s ohedem na kontinuitu vývoje prepared each year in coaboration with interested vìdy a výzkumu v pøedmìtných obastech. Mezi havní parties, with regard to the continuity of science and výzkumné zájmy ústavu patøí: research in the areas in question. The Institute s main and conferences. Research projects are research interests incude: trh práce a zamìstnanost, sociání diaog a pracovní vztahy, abour market and empoyment, sociání ochrana, socia diaogue and abour reations, rodinná poitika, socia security, pøíjmová a mzdová poitika, famiy poicy, rovné pøíežitosti, wages and income poicy, teorie sociání poitiky. equa opportunities, socia poicy theory. Významnou èinností ústavu je poskytování kompexních knihovnických a informaèních sužeb z obasti práce a sociáních An important activity of the Institute, essentia for carrying out vìcí, které zajiš uje oddìení knihovnicko-informaèních sužeb. its research objectives, is the provision of comprehensive V rámci jeho èinnosti je kontinuánì budován a zpracováván ibrary and information services in the fied of abour and socia fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené affairs. This is done by RILSA's ibrary and information services obasti, ae i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních discipín. department. dvouměsíčník/ročník 4 2010

Obsah Editoria 1 Stati, studie, úvahy a anaýzy Význam konceptu idského kapitáu v ekonomické teorii v době ekonomické recese 2 Markéta Horáková Možnosti změn při stanovení rozhodného období, z něhož je počítán důchod 11 Martin Houb Z Evropské unie Snižování chudoby ve Strategii EU 2020 18 Konference na téma Zeená kniha o důchodech 19 Statistiky a anaýzy Vybrané ukazatee o dostupnosti sociáních sužeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením 20 Viv mediáního obrazu profese sociáního pracovníka na její vnímání veřejností 24 Poznatky z praxe Příspěvek na péči a jeho úoha při úhradě sužeb sociání péče v domovech pro seniory 27 Inspirace ze Skotska pro práci s ohroženými rodinami 29 Anaýza přínosu programu podpory procesu osamostatňování dětí umístěných v ústavních zařízeních 30 Informační servis čtenářům Recenze Téma pečovateské sužby je vysoce aktuání 31 Novinky v knižním fondu 31 Z domácího tisku 32 Ze zahraničního tisku 32 For summaries of seected artices see the 3 rd page of the cover. Obsahové zaměření časopisu Sociání probematika v nejširším vymezení, zejména tyto tematické okruhy: sociání teorie, sociání poitika, sociání sužby, státní sociání podpora, hmotná nouze, posudková sužba, zdravotní postižení, rodina, sociáně-právní ochrana dětí, rovné příežitosti, pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové pojištění, příjmová poitika, zaměstnanost, poitika zaměstnanosti, sužby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost, mzdová poitika, mzdové a patové systémy, bezpečnost práce a pracovní prostředí, pracovní podmínky, organizace práce, sociání diaog a koektivní vyjednávání, migrace, integrace cizinců, mezinárodní spoupráce v obasti sociáního zabezpečení, egisativa upravující všechny tyto obasti, daší příbuzná tematika. Informace pro autory Časopis se skádá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a anaýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na zákadě výsedků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepubikované příspěvky v eektronické podobě. Autor by mě připojit úpnou kontaktní adresu včetně teefonního čísa a e-maiové adresy. Příspěvky zasíejte v eektronické podobě na e-maiovou adresu: heena.isa@vupsv.cz. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány. Formání požadavky Rukopis příspěvku do recenzované části (nejépe v čenění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy na odbornou iteraturu, zkoumaná probematika a použité metody, výsedky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetně mezer v editoru Word musí vede vastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a kíčová sova v češtině. Citace a bibiografické odkazy musí být úpné a v souadu s přísušnou normou, příkady viz www.vupsv.cz. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobíému provedení (ve formátu exce skupinový soupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.

Editoria FÓRUM sociání poitiky odborný recenzovaný časopis 6/2010 Vydává Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, v. v. i. Paackého nám. 4 128 01 Praha 2 IČO 45773009 Šéfredaktorka: Mgr. Heena Lisá kontakt: heena.isa@vupsv.cz te. 224 972 645 Redakce: Dagmar Maičká kontakt: dagmar.maicka@vupsv.cz te. 224 972 654 Tisk: Vydavateství KUFR, s. r. o. Naskové 3, 150 00 Praha 5 Distribuce a předpatné: Postservis Poděbradská 39, 190 00 Praha 9 Kontakt: e-mai postabo.prstc@cpost.cz fax 284 001 847 te.: 800 300 302 (bezpatná infoinka ČP) www.periodik.cz Prodej za hotové: Knihkupectví Karoinum Ceetná 18, 116 36 Praha 1 Cena jednotivého čísa: 50 Kč Vychází: 6krát ročně Dáno do tisku: 9. 12. 2010 Registrace MK ČR E 17566 ISSN 1802-5854 tištěná verze ISSN 1803-7488 eektronická verze VÚPSV Redakční rada: Doc. Ing. Ladisav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnaová, CSc. (FHS UK) Doc. JUDr. Viém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU) Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS) Mgr. Aeš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU) Ing. Martin Veber (MÚ Litoměřice) Vážení čtenáři, tímto čísem se uzavírá již čtvrtý ročník vydávání našeho časopisu, který si za tu dobu naše svůj pravidený okruh čtenářů, a nás těší, že i okruh přispěvateů se neustáe rozšiřuje. Vyprofiovay se rovněž požadavky redakční rady na čánky aspirující na zařazení do recenzované části časopisu a výrazně vzrost počet spoupracujících recenzentů, což měo pozitivní viv na výsednou úroveň příspěvků pubikovaných v dané rubrice. V nerecenzované části se snažíme přinášet širokou paetu témat, odrážejících z různých hedisek probémy, dění i zkušenosti v sociání obasti a příbuzných oborech, a doufáme, že jsou pro naše čtenáře přínosem. V tomto směru přivítáme spoupráci z jejich strany. Vydavate, Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, v. v. i., se snaží, aby časopis zůsta pro čtenáře nadáe finančně dostupný, proto jeho cena zůstává i za současných nepříznivých ekonomických podmínek a přes zvyšující se nákady stáe stejná. Rubrika Stati, studie, úvahy a anaýzy, v níž jsou uveřejňovány recenzované čánky, je tvořena dvěma příspěvky. Autorka prvního z nich s názvem Význam konceptu idského kapitáu v ekonomické teorii v době ekonomické recese vychází z toho, že rozvoj idského kapitáu je v kasické ekonomické perspektivě, kterou užívá, považován za hnací síu ekonomického růstu a tím i za východisko ze současné krize. Zabývá se tím, proč a jakými způsoby dochází k podpoře rozvoje a kvaity idského kapitáu v době ekonomické recese na různých úrovních (jednotivec, firmy, národní a nadnárodní poitiky), a seznamuje s obecnými souvisostmi konceptu idského kapitáu v ekonomické teorii a násedně reáně ověřuje obecnou tezi o významu vzděání (jisté úrovně idského kapitáu) pro pohyb jednotivců (nejen) na trhu práce. V druhém čánku Možnosti změn při stanovení rozhodného období, z něhož je počítán důchod autor navazuje na v minuém číse rozebíranou probematiku stanovení rozhodného období pro výpočet důchodu. Zaměři se na anaytický rozbor mikroekonomických a makroekonomických dopadů možných změn způsobu stanovení rozhodného období v ČR. Zkouma úpravu déky rozhodného období a změnu způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období. Obě tyto změny byy posuzovány jak samostatně, tak v kombinaci za využití výpočtových ekonomických simuačních modeů. Prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy by měo jak na hypotetického jedince s průměrnými příjmy, tak na výdajovou stránku ceého důchodového systému jen nepatrný viv. Změna způsobu indexace příjmů na indexaci de vývoje všeobecné cenové hadiny by veda k pokesu důchodu modeového jedince. Největší úspory důchodového systému by byo možno očekávat od současné změny způsobu indexace ze mzdové na cenovou a prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy. V nerecenzované části je rubrika Z Evropské unie tvořena dvěma čánky o snižování chudoby ve Strategii EU 2020 a o konferenci EU na téma důchodových reforem. Rubriku Statistiky a anaýzy tvoří jednak příspěvek zaměřený na některé ukazatee dostupnosti sociáních sužeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením a jednak na viv mediáního obrazu profese sociáního pracovníka na její vnímání veřejností. Rubrika Poznatky z praxe obsahuje čánek zaměřený na úohu příspěvku na péči při úhradě sužeb sociání péče v domovech pro seniory, na práci s ohroženými rodinami a informaci o přínosu programu podpory osamostatňování dětí umístěných v ústavních zařízeních. Informační servis čtenářům obsahuje jednu recenzi a jako vždy ukázky z přírůstků a databáze odd. knihovnicko-informačních sužeb a krátké informace o dění v oboru. V průběhu etošního roku došo také ke změně ve sožení redakční rady, Mgr. Danuši Fomizcewovou, jíž tímto děkuji za spoupráci, nahradi Ing. Martin Veber, který by mě její činnost obohatit o zkušenosti z praxe. Na závěr bych našim čtenářům, spoupracovníkům a příznivcům ráda popřáa příjemné prožití Vánoc a vše nejepší v roce 2011. Heena Lisá šéfredaktorka FÓRUM sociání poitiky 6/2010 1

Stati, studie, úvahy a anaýzy Význam konceptu idského kapitáu v ekonomické teorii v době ekonomické recese 1 Markéta Horáková Přetrvávající ceosvětová ekonomická recese, která bezprostředně ovivnia hospodářství a jeho růst ve vyspěých i rozvojových zemích světa, má u jednotivých států výrazné dopady do obasti trhu práce a sociáního zabezpečení. Nárůst nezaměstnanosti, pokes ekonomické aktivity a taky na zvýšení konkurenceschopnosti spoečností a firem vyžadují využívat opatření, která by zachovaa určitý podí pracovních míst a podnítia k douhodobým investicím do idských zdrojů. Rozvoj idského kapitáu je přitom v kasické ekonomické perspektivě, kterou užívá i autorka tohoto příspěvku, považován za hnací síu ekonomického růstu, a tím i východisko ze současné krize. V předkádané stati se autorka zabývá tím, proč a jakými způsoby dochází k podpoře rozvoje a kvaity idského kapitáu v době ekonomické recese na různých úrovních (jednotivec, firmy, národní a nadnárodní poitiky). Seznamuje čtenáře s obecnými souvisostmi konceptu idského kapitáu v ekonomické teorii a násedně reáně ověřuje obecnou tezi o významu vzděání (jisté úrovně idského kapitáu) pro pohyb jednotivců (nejen) na trhu práce. Úvod Od konce roku 2007 čeí všechna světová hospodářství novým výzvám pynoucím z ekonomické recese. Koaps amerických bank v září 2007 spusti rozsáhou finanční krizi, která se v menší či větší míře promíta do ekonomických a sociáních podmínek vyspěých i rozvojových zemí. V důsedku douhodobě opomíjené disbaance mezi možnostmi (nejen amerických 2 ) bank půjčovat reativně veké množství voných finančních prostředků a schopnostmi jejich kientů tyto dužné částky spácet by parayzován finanční sektor (trh s hypotékami, easingový trh s automobiy a poséze i trh s kreditními kartami), což násedně negativně ovivnio vývoj světových ekonomik. Pode ILO došo k nastartování procesu ceosvětové ekonomické deprese v důsedku tří faktorů: 1) zvýšení úrokových měr snížio ikviditu úvěrových trhů a tím způsobio zastavení daších investic, 2) došo k výraznému pokesu důvěry domácností a firem, což zapříčinio pokes spotřeby a tím i zaměstnanosti, a 3) to vše byo současně provázeno zpomaením toku peněz od pracovníků-migrantů zpět do jejich vasti, což v konečném důsedku přispěo k rozšíření ekonomických probémů do ceého světa (ILO, 2008). Jak ukazují současné studie (např. ILO, IMF, NERV a daší), ekonomická recese se dotýká hospodářství napříč vyspěými i rozvojovými zeměmi. Gobáně kesá ekonomická aktivita obyvate a výrazně se zpomauje ekonomický růst. Přesto, že zřejmě nejsiněji pocítiy světové ekonomiky dopad recese v oňském roce a odhady ekonomického vývoje pro rok 2010 jsou mírně optimistické, ze předpokádat, že růst HDP ještě deší dobu nebude dosahovat hodnot před recesí 3. To má negativní dopady zejména na obast trhu práce a sociáního zabezpečení. Ekonomická recese totiž redukuje počet dostupných pracovních míst v důsedku kesajících kapacit zaměstnávajících subjektů a tím vyvoává siné taky jednak na růst nezaměstnanosti a jednak na snižování mezd a násedně i sociání ochrany zaměstnanců. Důsedky ekonomického propadu se tak v první fázi projeviy zejména propouštěním zaměstnanců a zvyšováním počtu nezaměstnaných 4. Pokes reáných mezd ostatních zaměstnanců (včetně osob pracujících v neformání/šedé ekonomice) pak přispě i k méně expicitnímu dopadu ekonomické recese na ty, kteří si zaměstnání udržei k jejich marginaizaci a prohubující se chudobě (rozšiřování zákadny tzv. pracujících chudých (working poor) 5. Ekonomická recese se gobáně dotka v kontextu zaměstnanosti většiny světové popuace, její důsedky jsou však nejvýraznější v případě tzv. zranitených skupin osob. Ty čeí na trhu práce řadě probémů, někdy též označovaných jako nová sociání rizika (srv. Tayor-Gooby, 2005). Současný svět gobání soutěže, která je ekonomickými probémy na jedné straně tumena (resp. řada poitiků si uvědomuje, že v takto gobaizovaném světě je třeba hedat spoečná východiska k řešení podobných probémů), na straně druhé ae i podněcována (v době ekonomické recese přežijí jen ti nejsinější ), totiž podporuje výraznější diferenciaci osob, jež se pohybují v jádru kvaitní a jisté zaměstnanosti, a těch, kteří každodenně bojují o své místo na periferii nejisté a máo pacené zaměstnanosti. To diskvaifikuje zejména nízkokvaifikovanou pracovní síu: gobaizace totiž přináší nejen technoogický pokrok a inovace, které vytačují nízkokvaifikované z jejich tradičních pracovních pozic, ae současně také větší taky na konkurenceschopnost firem a tedy i na snižování mzdových i nemzdových nákadů na pracovní síu, což opět nejdůrazněji dopadá na nízkokvaifikované pracovníky (Standing, 1999; Sirovátka, 2009). Krátkodobě se tak důsedky ekonomické recese projevují v rostoucí nezaměstnanosti a v pokesu ekonomické aktivity, douhodobě se dotýkají konkurenceschopnosti spoečností a firem odvisé v prvé řadě od vastností idského kapitáu. Podobně jako důsedky ekonomické recese můžeme tedy diferencovat i opatření k jejich eiminaci na krátkodobá, tj. ta, která se snaží zachovat určitý podí pracovních míst, a douhodobá, tj. ta, jejichž podstata spočívá v douhodobých investicích do idských zdrojů. Reakce vád v podobě intervencí veřejné poitiky a protikrizové pány zaměstnavateských subjektů přispívají sice k zachování určitého podíu pracovních míst, nedokážou ae ochránit zranitené skupiny osob před jistou mírou marginaizace na trhu práce. Tato marginaizace může vypývat z taků na fexibiitu těchto skupin na pracovním trhu, a to především takovou, která je určována možností jejich adaptace na částečnou ztrátu zaměstnání (tj. tzv. vnější numerická fexibiita definovaná jako ochota/povinnost jedince přijmout zaměstnání na zkrácený úvazek či zaměstnání časově determinované - srv. Sirovátka, 2009; Rosenberg, 2009). V době ekonomického útumu je upřednostnění takové formy fexibiity zaměstnanců ogickým krokem řady zaměstnavateů a je vyžadováno u větší části pracovní síy než v době hospodářského oživení. Jde o prvotní stadium přizpůsobení se ekonomické recesi, tedy o řešení důsedků rostoucí nezaměstnanosti. Z pohedu ekonomických i sociáních expertů tak nejde o řešení systémové a douhodobé. V deší časové perspektivě by proto mě být zdůrazněn spíše význam podpory funkční fexibiity, tedy schopnosti subjektů adaptovat se na změny na trhu práce rozvojem a zkvaitněním svého pracovního potenciáu (v případě firem tedy idských zdrojů), která bude při případných násedných ekonomických obtížích fungovat současně jako pojištění před zmíněným rizikem vnější numerické formy fexibiity (i když je zřejmé, že obě zákadní formy fexibiity jsou do jisté míry pro zaměstnance i zaměstnavatee potřebné a od sebe jen obtížně odděitené) 6. Úroveň funkční fexibiity jednotivců z veké části závisí na rozsahu a kvaitě jejich idského kapitáu, tedy jejich reáných schopnostech, znaostech a dovednostech a v souvisosti s tím i na jejich schopnosti nadáe svůj idský kapitá akumuovat. Zváště v obasti idského kapitáu jsou změny v ekonomických podmínkách fungo- 2 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy vání subjektů nejvíce patrné. Skeptické názory některých odborníků dokonce vedou k úvaze, že právě nesprávné či chybějící řízení idských zdrojů přispěo k propuknutí ceosvětové finanční krize a násedně k ekonomické recesi (viz zcea nepřiměřené postupy bankovních úředníků při poskytování úvěrů). Na druhé straně se všichni odborníci (včetně zmíněných skeptiků) shodují, že východiskem z krize je právě douhodobá důsedná podpora rozvoje idského kapitáu. Lidský kapitá je totiž v kasické ekonomické perspektivě považován za hnací síu ekonomického růstu. S ohedem na popsaný vývoj světové ekonomiky a pracovních trhů se pokusíme v násedujícím textu nahédnout význam idského kapitáu v době ekonomické recese. Díky rozsáhosti ceé studie jsme nuceni rozděit výsedný text do dvou vzájemně se dopňujících příspěvků nazvaných Význam konceptu idského kapitáu v ekonomické teorii v době ekonomické recese a Empirické zhodnocení významu idského kapitáu v době ekonomické recese. Pokoušíme se přitom odhait, jak významná je roe idského kapitáu v době ekonomické recese, resp. proč a jakými způsoby dochází k podpoře rozvoje a kvaity idského kapitáu v době ekonomické recese na různých úrovních (jednotivec, firmy, národní a nadnárodní poitiky). V tomto příspěvku seznamujeme čtenáře s obecnými souvisostmi konceptu idského kapitáu v ekonomické teorii (část 1) a pokoušíme se v praxi ověřit obecnou tezi o významu vzděání (jisté úrovně idského kapitáu) pro pohyb jednotivců (nejen) na trhu práce (část 2). V navazujícím příspěvku násedně posuzujeme, do jaké míry se důsedky ekonomické recese promítají do chápáni roe idského kapitáu v upatnění jednotivců na trhu práce a jakým způsobem je rozvoj idského kapitáu interpretován na různých úrovních (jednotivec, firmy, národní a nadnárodní poitiky). Příspěvky neaspirují na korektní ekonomické posouzení úrovně a tvorby idského kapitáu v době hospodářské recese v jeho ekonomicky měřitených veičinách. Snaží se spíše odkrýt význam této ekonomické kategorie, které jsme všichni nositei, v širších ekonomických a sociáních souvisostech. 1. Koncept idského kapitáu v ekonomické teorii 1.1 Lidský kapitá, nákady jeho akumuace a výnosy z něho pynoucí Lidské zdroje 7 jsou v současných ekonomikách kíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Představují totiž všechny schopnosti jednotivců vedoucí k produkci vzácných, hmotných i nehmotných, veřejných i soukromých statků (Münich, Švejnar, 2000a). Kvaita idských zdrojů se odráží v úrovni ekonomických systémů, ve formování spoečenského prostředí, v míře demokratičnosti poitických systémů. Jedním z eementárních aspektů idských zdrojů je i idský kapitá 8. Lidský kapitá vyjadřuje soubor vrozených a získaných znaostí a dovedností (technica skis), schopností, návyků, motivace a energie, kterými disponují jednotiví pracovníci a jež využívají jako souboru svých výrobních kvait 9. Lidský kapitá mohou jednotivci akumuovat, přičemž vyšší idský kapitá přináší vyšší výnosy, zejména v podobě vyšších výděků. Duchovními otci teorie idského kapitáu jsou ekonomové J. Mincer a G. S. Becker, často je zmiňována také úoha T. W. Schutze, který jako první na počátku 60. et představi svoji vizi idských znaostí a dovedností jako formy kapitáu kompementárního ke konvenční představě ne-idského kapitáu (tedy fyzického či finančního). Pode Beckera (1964, 1993) je koncept idského kapitáu zaožen na předpokadu, že každý jedinec má v počátku i v průběhu své profesní kariéry možnost investovat čas, peníze a vastní úsií do rozvoje svých pracovních kapacit. Během odborné pracovní přípravy a vzděávání tak získává nejen obecné znaosti a specifické dovednosti, ae rovněž zkušenosti a sociání kontakty. Jestiže má těchto schopností, znaostí a dovedností aespoň takové množství jako ostatní adepti pracovního trhu, pak s nimi v boji o pracovní pozice může rovnocenně soutěžit. Individuání rovina konceptu idského kapitáu je tedy zřejmá čověk kakuuje nákady, které musí do svého vzděávání investovat, resp. zvažuje tzv. nákady příežitosti vypývající z dočasné neúčasti na pracovním trhu a s ní spojené ztráty příjmu. Svou investici do kvaifikace však na trhu práce zhodnocuje přiměřenou pracovní pozicí a výhodami, resp. nevýhodami z ní pynoucími. Pro jednotivce můžeme existenci a veikost idského kapitáu indikovat např. násedujícími znaky (Horáková, 2001): (a) jedinec se na zákadě svého vastního dobrovoného úsudku snaží získat co nejkvaitnější (často též co nejvyšší) vzděání v průběhu ceého svého života, přičemž musí disponovat obecnými kapacitami pojmout určitý objem znaostí a schopností a přístup ke vzděání mu musí být spoečností umožněn; (b) jedinec vykonává profesi odpovídající stupni jím dosaženého vzděání; kvaitní vzděání je provázeno zaměstnáním ve spoečensky vysoce hodnocených (prestižních) profesích; (c) jedinec profituje ze své dobré (vhodné, dostatečné) kvaifikace; ziskem mu je finanční odměna převyšující pomysné nákady investované do vzděání, výhody pynoucí z patřičného zaměstnání a vzestup po spoečenském žebříčku. Pracovní trh tak oceňuje vyšší produktivitu práce, která je u nositeů vyššího vzděání automaticky předpokádána, proto většinou idé s vyšším vzděáním dosahují vyšší úrovně mezd 10. Své nákady na akumuaci idského kapitáu nesou i jednotivé zaměstnavateské subjekty, a to v okamžiku, kdy zacvičují či škoí své zaměstnance. Z pohedu zaměstnavatee jsou jednoznačně méně rizikové nákady spojené se specifickým vzděáváním a výcvikem, nebo absovent takového výcviku a vzděávání může své nabyté znaosti a dovednosti upatnit právě a jenom u stávajícího zaměstnavatee. Výnosy z takto investovaných prostředků jsou tedy pro zaměstnavatee značné a souvisejí se zvýšením produktivity a kvaity práce zaměstnanců a jejich větší oajaitou vůči zaměstnávající instituci. Zaměstnancům, kteří proši specifickým výcvikem či vzděáváním, zpravida zaměstnavateé nabízejí také vyšší mzdu, nebo jejich případná nespokojenost v zaměstnání a jeho opuštění by pro zaměstnavatee znamenay daší dodatečné nákady na výcvik a vzděání nového speciaisty (Becker, 1964, 1993). Oproti tomu investice zaměstnavateů do obecně zaměřených výcvikových a vzděávacích programů bývají hodnoceny jako nejisté s ohedem na setrvání zaměstnance ve firmě a z toho důvodu také méně intenzivní. Lidé proškoení v rámci obecně orientovaného kursu totiž mohou svůj zhodnocený idský kapitá využít stejně dobře u jiných zaměstnavateů a mají tedy menší zábrany před opuštěním zaměstnavatee (Becker, 1964, 1993). Výnosy z obecných výcvikových a vzděávacích programů nemusejí tudíž dosahovat stejné výše jako výnosy ze specificky orientovaných programů, nebo jsou značně odvisé od rozhodování a chování zaměstnance. Rovněž spoečnost investuje a profituje z generování idského kapitáu svých obyvate. Jak ukázaa řada empirických studií, idský kapitá je ve standardních ekonomických modeech stimuátorem ekonomického růstu, nebo jde o jeden ze vstupních faktorů produkce zboží a sužeb (Münich, Švejnar, 2000b). Mezi úrovní vzděání popuace a růstem hrubého domácího produktu tedy existuje zřejmá pozitivní souvisost, která však může patit v obou směrech: tedy určitý objem idského kapitáu 11 přispívá k hospodářskému růstu a naopak hospodářský růst bývá často považován za motiv k investicím určeným na tvorbu a akumuaci idského kapitáu (v důsedku většího objemu dostupných finančních prostředků i s ohedem na větší motivaci jednotivců participovat na výcviku a vzděávání). Veřejná poitika 12, která do vztahu idského kapitáu a ekonomického růstu v mnoha okonostech vstupuje, by tak měa na jedné straně působit na kvaitu a dostupnost vzděávání ve snaze podpořit hospodářský růst prostřednictvím investic do idského kapitáu. Na straně druhé by však neměa opomíjet ani podporu těch faktorů, které způsobují rychý hospodářský růst (např. hmotné investice), který poséze nabídne větší množství dostupných prostředků potřebných pro rozvoj idského kapitáu (ten je dáe podmíněn i existencí daších opatření hospodářské a sociání poitiky, mj. např. daňových úev pro firmy, které se aktivně podíejí na profesním rozvoji zaměstnanců). Vyspěé spoečnosti investují do rozvoje idského kapitáu zejména finanční zdroje na zajištění systému výcviku a vzděávání (např. na mzdy učiteů veřejného vzděává- FÓRUM sociání poitiky 6/2010 3

Stati, studie, úvahy a anaýzy ní, na učební pomůcky, režijní nákady ad.) a rovněž kakuují ve svých nákadech obětované zisky, tj. daňové příjmy, které by získay v případě, že by studující část popuace pracovaa a přispívaa do systému. V této souvisosti se stáe častěji objevují diskuse nad mírou finanční intervence státu do vzděávacích systémů, zejména v souvisosti s vyššími stupni vzděávání. Pode ekonomických úvah (srv. např. Brožová, 2002, 2003 nebo Münich, Švejnar, 2000b) se jeví jako přínosné, aby stát investova do vzděávání v takovém rozsahu, v jakém dodatečné výnosy (tj. budoucí zvýšení patu vzděávaného a daší nepeněžní spoečenské výnosy) uhradí nákady investice a poskytnou tržní úrokovou míru jakožto nákad obětované příežitosti. V případě, že stát přebírá zodpovědnost za většinu investičních nákadů spojených se vzděáváním na všech jeho úrovních (tedy i té vyšší a vysokoškoské), ze předpokádat, že jednotivci, kteří nenesou tíži části těchto nákadů, budou mít tendenci požadovat tuto sužbu ve větším (nadměrném) množství, což v konečném důsedku může vést k nedostatku finančních prostředků a tedy k nedostatečnému rozsahu vzděávacích možností ve spoečnosti (Brožová, 2001). Je tedy zřejmé, že spoečnosti vždy ponesou část nákadů spojených s rozvojem idského kapitáu, měy by se však vyvarovat tendencí k přeinvestování vzděání, které může narušit rovnost příežitostí a sociání smír. Spoečenská výnosnost akumuace idského kapitáu je hodnotitená zejména na úrovni vyšších daňových výnosů, které spoečnost díky kvaifikovanější a épe pacené práci vzděaných obyvate získá, a také jako spoečenský prospěch, který pyne z obecně větší úrovně vzděanosti obyvate (tj. zejména pozitivní dopady na nižší míru sociáně patoogického chování, vyšší míru spoečenské a komunitní angažovanosti, poitické oajaity ad.) 13. Pozitivně se vyšší vzděanost popuace projeví jak už byo zmíněno také na růstu hrubého domácího produktu země. Z tabuky č. 1 je zřejmé, že všechny subjekty pohybující se na trhu práce nesou jistý podí nákadů ae také zisků z investic do rozvoje idského kapitáu. Jaká je ae empirická podoba těchto vstupů a výstupů a jak charakterizuje míru důrazu na podporu idského kapitáu? Je možné očekávat změnu chování jednotivých subjektů v otázkách rozvoje idského kapitáu v době ekonomické recese? A hraje vůbec idský kapitá v době hospodářského pokesu svoji původní (kasickou ekonomií předpokádanou) roi? Daší text se pokusí na tyto otázky hedat odpově. 1.2 Předpokady konceptu idského kapitáu a aternativní vysvětení jeho významu Lidský kapitá je významnou ekonomickou veičinou, která je definována v termínech nákadů investovaných do vzděávání a výcviku a výnosů z těchto investic. Nabízí ekonomický pohed na jednání a rozhodování idí s ohedem na charakter a kvaitu Výnosy Nákady Tabuka č. 1: Nákady a výnosy spojené s akumuací idského kapitáu sociání ekonomické sociání ekonomické Pramen: autorka Jednotivec individuání nákady spojené se vzděáváním (učební pomůcky, patby za kursy, učitee, dojíždění ad.) individuání nákady příežitosti (obětované příjmy) nižší sociání status v důsedku nižší ekonomické soběstačnosti vyšší příjem jednotivce nižší riziko nezaměstnanosti nižší riziko marginaizace na trhu práce (vnější numerické fexibiity) spokojenost v zaměstnání (kvaita zaměstnání) osobní spokojenost (kvaita života) spoečenská prestiž Firma firemní nákady spojené se vzděáváním zaměstnanců (patby za kursy, odborníky, režijní nákady ad.) firemní nákady příežitosti (ušé výnosy z neodvedené práce vzděávaných zaměstnanců) míra sociání soidarity nevzděávaných se vzděávanými vyšší produktivita práce zaměstnanců větší konkurenceschopnost firmy vyšší zisky pynoucí z épe odvedené kvaifikované práce nižší riziko fuktuace zaměstnanců vyšší oajaita zaměstnanců k firmě v důsedku větší spokojenosti v zaměstnání epší image firmy a významnější pozice firmy (jako té, která investuje do rozvoje zaměstnanců) Spoečnost nákady státu (veřejných poitik) na zajištění chodu systému veřejného vzděávání a výcviku spoečenské nákady příežitosti (ušé daňové příjmy veřejných rozpočtů) míra sociání toerance k veřejným investicím do vzděávání (souvisí s principem sociání spravednosti a rovných příežitostí) vyšší daňová výtěžnost v důsedku zdanění kvaifikovanější a épe pacené práce (včetně odvodů na sociání a zdravotní pojištění) pozitivní dopad na růst HDP nižší riziko douhodobé a masové nezaměstnanosti menší pravděpodobnost sociáně rizikového chování (kriminaita) větší komunitní, spoečenská angažovanost poitická angažovanost dopady na daší obasti života spoečnosti (zdraví, rodinné chování, bytové podmínky ad.) jejich znaostí a dovedností. Teorie idského kapitáu, která se řadí mezi kasické ekonomické teorie, totiž předpokádá (Soga, Diewad, 2001): (a) přirozenou tendenci ekonomiky k efektivní rovnováze (efficient economic equiibrium) pokud existuje dokonae tržní prostředí (de Smithe tzv. voná ruka trhu), ekonomika má v douhodobém horizontu tendenci spět k rovnováze mezi poptávkou a nabídkou; (b) a dokonae soutěživý trh neboi tzv. otevřené zaměstnanecké vztahy (open empoyment reationships) tyto vztahy jsou dány otevřeným prostředím na pracovním trhu, kdy zaměstnavateé mohou bez omezení propustit stávající zaměstnance a na jejich místa přijmout produktivnější pracovníky ( produktivnější v tomto smysu znamená vzděanější ); předpokadem pro fungování takto otevřených vztahů je dokonaá informovanost všech aktérů pracovního trhu. Reaita ukazuje, že na současných pracovních trzích není možné dosáhnout naprosté tržní rovnováhy a tzv. otevřených zaměstnaneckých vztahů. Pracovní trhy totiž podéhají procesům segmentace, které ve své podstatě omezují tržní principy fungování. Na jedné straně dochází k vytváření pně konkurenčního prostředí na nejistých a nepopuárních sekundárních pracovních trzích, na druhé straně se formují interní, stabiní, prestižní a neproniknutené primární pracovní trhy. Na duáních (či mutidimenzionáních) trzích práce fungují tzv. uzavřené zaměstnanecké vztahy (cosed empoyment reationships) (Soga, Diewad, 2001), které jsou charakteristické tím, že zaměstnavateé nemohou jednoduše uvonit pracovní místa v okamžiku, kdy jsou k dispozici produktivnější pracovníci. Pracovní trhy v tomto smysu jsou spíše arénami pro přiřazování pracovníků k určitým pracovním místům (matching), přičemž počet pracovních míst, o která mohou jednotivci soutěžit, je omezený. V takovém prostředí již vzděání pracovníků nemá pouze faktickou podobu odborných znaostí, jak to předpokádá teorie idského kapitáu, ae stává se nástrojem procesu seekce, při němž si zaměstnavateé vybírají mezi různě vzděanými jedinci s ohedem na jejich produktivní kvaitu (teorie fitru 14 ) (Soukup, 2001). Současné úvahy odborníků se tak obrací směřem k pochopení významu, jaký vzděání a idský kapitá impikuje v podmínkách současného gobaizovaného pracovního trhu. V těchto úvahách hrají ústřední roi strategie zaměstnavateů, kteří rozhodují o přiřazení voných pracovních míst nabízejícím se nositeům idského kapitáu. Vzhedem k tomu, že rozhodování zaměstnavateů je racionání a často podéhá ekonomickým motivům, objevují se teorie, které přisuzují formánímu osvědčení o absovování vzděání výraznou moc při distribuci uchazečů na voná pracovní místa jako prostředku ekonomicky nenáročného ověření 4 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy schopností uchazečů a jejich utřídění. Signaizační teorie (signaing theory) např. předpokádá, že každý zaměstnavate má zájem získat ze všech osob, které se nabízejí, co nejproduktivnější pracovníky s co nejnižšími nákady. Zaměstnavate tak využívá pozorovatených charakteristik uchazečů jako znamení signaizujících jejich produktivitu (Soga, Diewad, 2001). Dipomy a osvědčení o absovování vzděávacích a výcvikových aktivit zastupují nepozorovatenou kapacitu jednotivce a jeho výcvikový potenciá, což v důsedku znamená, že zaměstnavate nemusí investovat do specifických metod ověřování kvaity uchazečů. Vzděání pode této teorie ani tak nezvyšuje produktivitu pracovníka (případně není tato jeho úoha prvořadá), ae informuje o veikosti a kvaitě idského kapitáu. Signaizační funkce vzděání využívá násedně i mode soutěže o pracovní místa (job competition mode) a dopňuje ji myšenkou, pode níž zaměstnavateé řadí jednotivé uchazeče o zaměstnání s ohedem na to, jak vysoké jsou očekávané nákady na jejich pracovní zaučení a výcvik. Frontu uchazečů pak zaměstnavateé porovnávají s frontou voných pracovních míst. V této proceduře seřazování indikuje dipom (kvaifikace) svému držitei kompetitivní výhodu. Veikost takové výhody (cekový přínos) je odvisá od toho, koik daších uchazečů s podobným vzděáním se na pracovním trhu pohybuje. Je-i tedy vyšší vzděání v popuaci šířeji zastoupeno, nezaručuje již svému nositei výhodnější upatnění. Rozšíření počtu dipomů znamená samo o sobě pokes počtu signáů z jednotivých dipomů (Hirsch, 1976, In: Soukup, 2001: 97). Dochází k tzv. kvaifikační infaci (quaification infation Green et a., 1998 nebo credentia infation Sparkes, 1999) zaměstnavateé reagují na vzrůstající nabídku kvaifikované pracovní síy (kvaifikované ve smysu certifikované) rostoucími požadavky na uchazeče o zaměstnání. Dosažené vzděání je znehodnocováno, soutěž o pracovní místa se přesunuje k vyšší úrovni dosaženého vzděání a diference mezi více a méně kvaifikovanými pracovníky se upevňují. Vyžadované vzděání je určováno spíše soutěží (job competition) než skutečnými aktuáními požadavky na odborné znaosti a dovednosti pro konkrétní pracovní místo. Teorie tituování (theory of credentiaism) přesahuje čistě řadicí funkci vzděávacích certifikátů a zamýší se nad tím, proč jsou tyto dipomy využívány a jak jsou konstruovány v meritokratických spoečnostech (Coins, 1979). Pode tohoto konceptu souží vzděávací certifikáty k tzv. monopoizaci pracovních příežitostí, tj. k omezení přístupu některých osob k určitým pracovním místům (Soga, Diewad, 2001). Bez ohedu na to, zda vzděávací certifikáty správně signaizují mezní produktivitu pracovní síy, víra v to, že ji signaizují, a využití těchto certifikátů pro výběr vhodných pracovníků vyučují jisté osoby z participace na pracovním trhu nebo jejich participaci omezují (Hage, Garnier, Fuer, 1988). To opětovně posiuje argument modeu soutěžení o pracovní místa, který tvrdí, že požadavky zaměstnavateů na znaosti a dovednosti nemusí nutně odrážet odbornou či technickou náročnost daného pracovního místa, nýbrž že jsou sociání konstrukcí a že jsou definovány distribucí vzděání mezi nabídkou pracovní síy. Přiřazování pracovníků k pracovním místům (occupationa matching) proto není pouze funkčním procesem výběru, ae také procesem sociání stratifikace, který pomáhá udržovat či měnit třídní strukturu spoečnosti (Soga, Konietzka, 1999, In: Soga, Diewad, 2001). Ekonomický a sociání vývoj vyspěých evropských ekonomik navíc ukazuje, že dosažení zákadních ideových východisek pro napnění konceptu idského kapitáu v jeho čistě ekonomické rovině je pro současné ekonomiky a pracovní trhy vemi obtížné, resp. neodpovídá současné podobě sociáně-ekonomických podmínek většiny zemí (tzv. wefare state). Za těchto okoností má koncept idského kapitáu ve své ryzí podobě omezenou patnost. Přesto, že není pochyb o značném přínosu teorie idského kapitáu k vysvětení procesu ekonomického růstu a k pochopení systému příjmové distribuce, shoduje se řada autorů na konkrétních nedostatcích a sabých místech v této teorii (Maet, 1998; Eiasson, 1999; Piachaud, 2002 ad.). Koncept idského kapitáu pode nich v prvé řadě předjímá vysoce individuaistický přístup a nezvažuje širší sociání vivy (chudobu či viv referenčních skupin) na schopnost jednotivců dosáhnout určité úrovně vzděání. Tuto námitku v 90. etech akceptova i samotný tvůrce konceptu idského kapitáu, G. Becker, když přiše s tvrzením, že úroveň idského kapitáu je do značné míry závisá také na charakteru kapitáu osobního a sociáního (Becker, 1997). Osobní kapitá představuje na jedné straně dřívější zkušenosti a preference jednotivce (tzv. zvykový kapitá, habitua capita) a na straně druhé schopnosti představit si na zákadě dosud nabytých zkušeností a úrovně spotřeby míru a význam investic do rozvoje svých dovedností a znaostí (tzv. imaginační kapitá, imagination capita). Osobní kapitá tak významnou měrou ovivňuje motivaci jednotivců k tvorbě a akumuaci idského kapitáu a do určité míry vyjadřuje jejich osobnostní kapacity a připravenost. Sociání kapitá je pak pode Beckera (1997) právě tou sožkou idského potenciáu, která může značně ovivnit užitek vypývající z rozvoje idského kapitáu. Sociání kapitá v jeho pohedu zahrnuje takové vastnosti a charakteristiky jedince, které jsou ovivněné sociáním prostředím, v němž jedinec žije (tzv. referenční skupinou). Veikost sociáního kapitáu jednotivce pak není závisá primárně na chování daného jedince, ae vypývá z převažujících preferencí referenční skupiny (tedy není příiš v siách jednotivce veikost svého sociáního kapitáu ovivnit). Kompexněji by idský kapitá rozpracováván především socioogicky uvažujícími autory v rámci konceptu sociáního kapitáu a konceptu důvěry (jde zejména o Pierra Bourdieu a jeho teorii jednání/kapitáů, Jamese Coemana a teorii racionání voby a Roberta Putnama a teorii sociáních sítí). Jejich pohed na sociání kapitá se iší tím, zda kadou důraz na individuání (Bourdieu, 1986; Coeman, 1988) nebo koektivní význam sociáního kapitáu (Putnam, 1993, 1995, 2000). Zatímco v prvním pojetí je možné vnímat sociání kapitá zjednodušeně jako aspekt sociání struktury a výbavu aktérů nacházejících se v této struktuře (v sociáních sítích), v druhém jde o vastnost sociání organizace, jako je důvěra, normy a sítě, které usnadňují koordinované jednání a příspívají tak k výkonnnosti ceé spoečnosti. Zatímco individuání sociání kapitá, ke kterému inkinujeme svým ekonomizujícím diskursem idského kapitáu v tomto příspěvku, souží k usnadnění jednání aktéra v jejím rámci, v druhém případě je možné koektivní sociání kapitá využít pro zkoumání sociání koheze ceé spoečnosti (srv. např. Šafr, Bayer a Sedáčková, 2008; Sedáčková a Šafr, 2005) 15. Pode Bourdieu (1986, 1998) je sociání kapitá jednotivců konkrétně tvořen úhrnem aktuáních nebo potenciáních zdrojů, které vastní jedinec v rámci déetrvajících sítí více či méně institucionaizovaných vztahů a vzájemných známostí. Každý jedinec přitom vastní někoik různých typů kapitáu, které jsou od sebe neodděitené a jejich vzájemný poměr a cekový objem determinuje sociání postavení jednotivce. Každé sociání pozici odpovídá určitý habitus (tedy dispozice voit mezi různými činnostmi a statky), který dáe strukturuje pohed na svět a jednání jedinců. Ti tak nejsou ve svém chování ovivněni pouze potřebou dosáhnout co největšího ekonomického užitku, ae také touhou zaujmout co nejepší pozici na poi sociáního prostoru, ve kterém se jedná. Pode Bourdieu (1998) je dáe nutné kakuovat také s existencí ekonomického (fyzického či finančního) a kuturního kapitáu, které úroveň sociáního kapitáu značně ovivňují. Kuturní kapitá představuje hodnoty, znaosti a dovednosti, které si čověk osvojuje během sociaizace, a ve své institucionaizované podobě (tzv. institucionaizovaný kapitá) reprezentuje navenek také míru této sociaizace (dokady o vzděání a vědecké tituy). Vysoce racionání jednání jednotivců tak, jak je předpokádá ekonomická teorie idského kapitáu, je tedy žádoucí, je však do značné míry ovivněné spoečenskými systémy, které mají tendence některé (zejména kuturní) nerovnosti ve spoečnosti spíše reprodukovat než tumit (idé mají sice možnosti voby, ty jsou ae spoečností značně strukturovány a omezovány). Teorii idského kapitáu bývá také často vytýkáno, že zdůrazňuje havně proces formáního vzděávání v průběhu dětství a dospívání (získání prvotního idského kapitáu) a přehíží viv jednak rodiny a předškoních aktivit, které se jak ukázaa řada výzkumů (srv. např. Sparkes, 1999) jeví v současné perspektivě jako kíčové k získání zákadny, na níž ze pomocí vzděávacího systému a programů pracovního výcviku stavět, a jednak rodiny a vzděáva- FÓRUM sociání poitiky 6/2010 5

Stati, studie, úvahy a anaýzy cích aktivit násedujících po absovování prvotního formáního vzděání (tedy v průběhu dašího profesního života jednoticů). To je z veké části způsobeno obtížnou měřiteností vstupů a výstupů na úrovni jiného než formáního vzděávání. Obecně totiž patí, že individuání nákady a výnosy pynoucí z akumuace idského kapitáu jsou snáze kvantifikovatené než ceospoečenské nákady a výnosy, a také, že nákady a výnosy putující formání cestou do systému běžného vzděávání (tedy na konkrétní časový úsek vzděávání) jsou épe uchopitené než nákady a výnosy reaizované v rámci neformáního a informáního vzděávání (tedy v procesu ceoživotního učení). Pode některých odborníků pak koncept idského kapitáu inkinuje i k tzv. cirkuaritě argumentů (resp. tautoogii argumentací) samotný autor teorie idského kapitáu ve svých pozdějších pracích připusti, že dosažené vzděání a násedný výděek jsou ovivněny nejen investicemi do vzděávání a programů pracovního výcviku, ae také tzv. ekonomickým taentem jednotivců. Pokud tedy dvě osoby investovay do svého idského kapitáu stejné množství prostředků, ten, který má větší příjmy, pravděpodobně prokáza větší ekonomický taent (Becker, 1993, In: Piachaud, 2002: 4). Teorie idského kapitáu ze tak prostřednictvím argumentu, že větší výděky indikují větší počáteční ekonomický taent jednotivce, chápat jako sebenapňující se teorii (Piachaud, 2002), nebo pokud připustíme stejné vstupy ve smysu dosaženého vzděání, pak jakékoiv rozdíy v příjmech mohou být opět vysvěteny pouze prostřednictvím rozdíů v individuáních schopnostech jedince (bez ohedu na širší sociání vazby). 1.3 Formy idského kapitáu a způsoby jeho akumuace v současných ekonomikách Lidský kapitá je široký koncept zahrnující různé typy investic do pracovní síy. Promítá se do znaostí a dovedností (knowedge and skis) jednotivých osob, které jej mohou akumuovat prostřednictvím vzděávání, výcviku a pracovních zkušeností. Becker (1964, 1993) roziši dvě podoby idského kapitáu: obecný, který ze pronajmout jakémukoiv zaměstnavatei, jenž nabídne srovnatené pracovní podmínky a mzdové ohodnocení, a specifický, který je ve svém charakteru zcea jedinečný a tudíž využitený pouze v podmínkách konkrétního zaměstnání u konkrétního zaměstnavatee. Podobně Stanek et a. (2006) čení idský kapitá na 1) zákadní, tj. ten, který je dán eementárními schopnostmi jednotivce a jeho produkčními možnostmi, a 2) rozšířený, tedy ten, který umožňuje čověku akumuovat a využívat kapitá zákadní (patří sem např. i úroveň v současné době často zmiňovaných soft skis, mezi něž řadíme např. schopnost tvůrčí práce, inovační invenci, komunikační dovednosti, týmové schopnosti ad.). De a Fuente a Ciccone (2002, 2003) podobně jako Fiipová (2008) odišují pro potřeby empirického zkoumání tři zákadní komponenty idského kapitáu: (a) obecné dovednosti (genera skis), které vyjadřují díčí aspekt cekové kapacity jednotivce týkající se procesu zpracování informací. Ten zahrnuje schopnost získávat a třídit informace z různých zdrojů, pracovat s nimi a kombinovat je s reevantními znaostmi. V užším pojetí jde o zákadní jazykovou a tzv. kvantitativní/matematickou gramotnost; v širším významu zahrnují i schopnost zpracovat informace a užít je při řešení praktických probémů a v daším procesu vastního učení; (b) specifické dovednosti (specific skis), které se vztahují ke schopnosti jednotivců užívat určitých pracovních postupů a výrobních procesů (např. schopnost pracovat s PC programy různých úrovní a náročností); (c) technické a odborné vědomosti a znaosti (technica and scientific knowedge), jež vyjadřují schopnost ovádnout určitý soubor specifických vědomostí a anaytických technik, které jsou reevantní pro produkci nebo pro zvádnutí současných výrobních technoogií (vědomosti v obasti fyziky, architektury ad.). Standing (1999) upozorňuje, že v prostředí dynamických pracovních trhů mohou být znaosti a dovednosti jednotivých účastníků chápány trojím způsobem. Za nejběžnější považuje vymezení dovedností jako parametru zručnosti/odbornosti (skis as technique). Tomuto vymezení odpovídá předchozí kategorizace obecných a specifických dovedností, které jedinci získávají prostřednictvím vzděávání, výcviku a míst pro pracovní zkušenost. Tyto dovednosti refektují objektivní charakteristiky nabízených pracovních míst a bývají definovány ve dvou směrech: (a) úroveň dovedností (ski eve) požadovaná pro určité pracovní místo jde o rozsah a sožitost úkoů, které s sebou konkrétní pracovní místo přináší, přičemž důraz je kaden předně na zmíněnou sožitost práce, (b) zaměření/speciaizace (ski speciaisation) konkrétního pracovního místa typ znaostí, které jsou na dané pracovní místo vyžadovány, používané pracovní postupy, materiání vybavení, povaha vyráběného zboží či produkovaných sužeb ad. 16 Toto pojetí dovedností má svá úskaí. Na jedné straně zaměstnavateé mohou pro pracovní místo požadovat určitou úroveň vzděání nebo konkrétní osvědčení o absovování pracovního výcviku, přičemž může jít pouze o jakési evné kritérium výběru pracovníků, případně o indikátor způsobu chování konkrétních uchazečů spíše než o objektivní požadavky na dané pracovní místo. Na druhé straně může být naopak některé pracovní místo kasifikováno jako pozice vyžadující reativně vysoké znaosti a dovednosti (skied job), a to pouze z toho důvodu, že osoba, která ho zastává/zastávaa, disponuje/disponovaa určitou úrovní vzděání, a ne proto, že toto pracovní místo skutečně vyžaduje řešení sožitých úkoů. Mnohé kasifikace pracovních míst (resp. kasifikace ekonomických činností) tak narážejí na probém dichotomie pracovních požadavků: jednak (formáně) definují úroveň dovedností v termínech sožitosti úkoů a na druhé straně využívají (neformání) operační definici ve smysu formáního vzděání. Je více než pravděpodobné, že apikování tohoto přístupu ze strany zaměstnavateů povede v douhodobém horizontu ve znaostních ekonomikách k subjektivnímu zániku unskied (ow-skied) jobs, který bude doprovázen skutečným úbytkem těchto pracovních míst (Standing, 1999). Znaosti a dovednosti mohou být také vnímány jako autonomie/prostor pro pracovní samostatnost. V tomto smysu jde o dopnění předchozího konceptu o sožku moci (poitické a sociání), samostatnosti a důvěry ve schopnosti pracovníka. Znaosti a dovednosti požadované pro určité pracovní místo jsou definovány prostřednictvím kompetencí jednotivců rozhodovat, přičemž je podstatné, zda je toto rozhodování pro pracovníka sožité a příežitostné či běžné a rutinní. Znaosti a dovednosti pracovníků mají pode mnoha autorů i významnou sociáně stratifikační dimenzi. Jde o pojetí znaostí a dovedností jako jistého sociáního statusu, který předpokádá, že hodnocení pracovníků jako dostatečně kvaifikovaných pro dané pracovní místo je odvisé od toho, zda je přístup k určitým zaměstnáním omezen nebo ne, a nikoiv pode povahy samotného zaměstnání (Turner, 1962, In: Standing, 1999: 26). Pode této teorie mohou mzdy některých zaměstnanců oproti jiným narůstat, aniž by nutně odrážey skutečné rozdíy v nákadech na výcvik pracovní síy nebo reativní nedostatek pracovní nabídky. Existují tři varianty tohoto přístupu ke znaostem a dovednostem jakožto indikaci sociáního statusu nositee: (a) zastánci první varianty jsou přesvědčeni, že řada pracovních míst je hodnocena jako kvaifikovaná bez ohedu na jejich odbornou nápň zvyky a bariéry v přístupu k těmto pracovním místům pak umožňují zachovat nepřirozenou hierarchii nositeů různých dovedností; (b) daší teorie je postavena na tezi, že pracovní místa, která přinášejí nositei vysoký sociání status, jsou pro manažerské účey kasifikována jako kvaifikovaná a jsou aokována pouze mezi priviegované skupiny uchazečů; (c) třetí přístup respektuje určitou úroveň objektivně daných znaostí vyžadovaných pro pracovní místo (souhasí s konotací znaostí a dovedností jako zručnost, odbornost), ae zároveň upozorňuje na skutečnost, že řada těchto vyžadovaných znaostí a dovedností je zastaraých, matoucích a zbytečných. Lidský kapitá může být formován a akumuován různými způsoby (individuání či skupinové metody), v různých systémech (v systému běžného vzděávání, v aktivitách poitiky pracovního trhu, v obasti rozvoje kuturních a sociáních dovedností a znaostí) a v různých fázích života čověka (počáteční formání vzděávání, daší profesní vzděávání, samostudium, ceoživotní učení) (viz graf č. 1). Bunde, Dearden, 6 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy Meghir a Sianesi (1999) hovoří o třech prvcích idského kapitáu s ohedem na formu jeho osvojení. Jde o 1) prvotní znaosti a dovednosti, které má čověk vrozené nebo je získá v průběhu vývoje a sociaizace, 2) daší znaosti, dovednosti a kvaifikaci, kterou čověk nabývá v rámci formáního vzděávání a 3) specifické znaosti a kompetence vypývající ze zkušeností na pracovním místě a akumuované po dobu pracovního výcviku. Rozvoj a investice s ním spojené v obasti formáního (tedy běžného někoikastupňového škoního) vzděávání patří k méně rizikovým v pohedu většiny aktérů pracovního trhu ve srovnání s investicemi do vzděávání spíše neformáního a informáního charakteru. Právě neformání vzděávání je ae v paradigmatu současné znaostní spoečnosti zaoženém na potřebě ceoživotního učení stáe více akcentováno. Jde přitom o proces získávání znaostí a dovedností v průběhu dašího profesního života jednotivce, které významně ovivňuje jeho postavení na trhu práce. Grubb a Ryan (1999) rozišují čtyři možné formy získávání idského kapitáu se zdůrazněním právě možností jeho rozvoje v souvisosti s pracovní kariérou. Jde o 1) vzděávání před vstupem na pracovní trh (pre-empoyment vocationa education and training), tedy o tradiční programy škoního vzděávání administrované většinou ministerstvy škoství (v případě tzv. duáních systémů i ministerstvy práce, viz Německo), 2) dopňkové vzděávání a výcviky (upgrade training) dodatečné vzděávání pro zaměstnance v okamžiku, kdy se mění obsah jejich pracovního výkonu, technoogie nebo organizace práce, 3) rekvaifikace (retraining), které jsou určeny zejména nezaměstnaným s dřívější pracovní zkušeností, kterým nabízí rozšíření kompetencí pro efektivnější hedání a získání zaměstnání, a 4) specifické vzděávací a výcvikové programy (remedia vocationa education and training) zaměřené na osoby zjevně marginaizované nebo vyoučené z TP (douhodobě nezaměstnaní, podzaměstnaní apení v pasti nezaměstnanosti či chudoby, příjemci sociáních dávek), kteří mají maé nebo žádné zkušenosti na TP, často nízkou kvaifikaci, v mnoha případech jsou jejich handicapy mnohočetné. 2. Lidský kapitá, capabiities a zaměstnatenost v ekonomické a sociání praxi Lidský kapitá představuje ekonomickou veičinu, jejímž prostřednictvím je možné nahížet na dovednosti a znaosti každého čověka a na jeho schopnost upatnit tyto dovednosti a znaosti na trhu práce a potažmo v sociáních systémech, v nichž participuje. Současné vnímání idského kapitáu překračuje tedy mnohdy hranici pouhé ekonomické kategorie. Lidský kapitá zůstává významným předpokadem upatnění na pracovním trhu, je však nahížen širší optikou, např. konceptu capabiities (v teorii) či Graf č. 1: Lidský kapitá, jeho zdroje, formy a výnosy v širším pojetí OECD Vzděání, zaměstnanecká škoení, neškoské učení EKONOMICKÉ VÝNOSY 1. Individuání (např. vyšší výděky, nižší riziko nezaměstnanosti) 2. Podnikové, ceoekonomické (např. zvýšení produktivity) Pramen: Anaýza OECD, 2002, s. 120 zaměstnatenosti (v praktickém jazyce programové i reaizační roviny poitik pracovního trhu a strategií zaměstnanců i zaměstnavateů). Oba koncepty využívají znaostí teorie idského kapitáu, rozšiřují však její záběr. Do prostého vzájemného vztahu dvou ekonomických veičin (vzděání jednotivce a růst příjmu na individuání úrovni nebo vzděání popuace a růst hrubého domácího produktu) tak vstupují daší, především sociání proměnné. Mohou se týkat jak možnosti efektivního rozhodování jednotivce (capabiities), tak širšího sociáního a ekonomického prostředí, v němž toto rozhodování probíhá (zaměstnatenost). Senův koncept tzv. capabiities, tedy jakýchsi schopností či dovedností (1992), je do určité míry kompatibiní s teorií idského kapitáu, zahrnuje však i hedisko možných voeb, které mají idé k dispozici. Pode Sena (1992) tyto capabiities závisí na zdrojích (resources) čověka (idský kapitá) a na jeho možnostech voby (options), které jsou determinované prostředím, v němž žije. Capabiities vyjadřují efektivní svobodu jednotivce, tj. skutečnou a efektivní možnost voby (která je protikadem k formání svobodě v Marxově smysu) (Bonvin, Viee, 2002). Capabiities umožňují jednotivci voit pro něj nejvhodnější aternativu životního směřování, jsou dispozicí ke konkrétním úkonům, které čověk činí, a k jeho žití. V tomto smysu musí být pode Sena (1992) capabiities jednoznačně odišeny od 1) primárních statků či jiných primárních zdrojů (napříkad nekvaifikovaní nebo zdravotně handicapovaní idé mohou mít k dispozici stejné množství primárních statků ve srovnatené kvaitě jako idé kvaifikovaní či zdraví, což ovšem neznamená, že budou mít stejnou svobodu voby, resp. úroveň capabiities) a 2) od fináních výstupů neboi v Senově terminoogii functionings (stejné capabiities nemusí nutně vyústit v identické functionings). Stejné primární statky nebo zdroje ještě nezaručují shodné výstupy v podobě kvaity života čověka, protože nepostačují k potačení osobnostní heterogenity, rozdíů v prostředí, variací v sociáním kimatu, diferencí ve sedovaných vztazích a jejich Geneticky zděděné vrozené schopnosti LIDSKÝ KAPITÁL 1. Zákadní idský kapitá = produktivní schopnosti 2. Širší idský kapitá = potenciá rozvíjet a upatňovat své schopnosti Rodina, sociání a daší faktory prostředí NEEKONOMICKÉ VÝNOSY 1. Individuání (např. osobní spokojenost, spokojenost v zaměstnání) 2. Sociání (např. spoečenská aktivita, nižší kriminaita) distribucí v rodině (Sen, 1999: 70-71). Všech těchto pět dimenzí tedy musí být bráno v úvahu, jestiže zvažujeme, nakoik se primární statky a zdroje transformují v reánou svobodu voby jednotivce (Bonvin, Viee, 2002). Obecně však můžeme konstatovat, že svoboda a možnost voby má přímou souvisost s idským kapitáem: čím má jedinec vyšší idský kapitá (větší osobní zdroje), tím větší má capabiities a tím více aternativ k různým životním aktivitám (tedy i k otázkám týkajícím se pracovního trhu) se mu nabízí. Ringen (2003) ae upozorňuje, že v moderních poitikách pracovního trhu do této přímé úměry mezi zdroji a vobami vstupují tři faktory, které výsednou vobu (svobodu) čověka determinují: dostatečné a kvaitní informace; úroveň práv, která jsou jednotivcům přiznána, a na ně vázaná existence diskriminačních praktik ze strany některých jednotivců, skupin nebo institucí. Znamená to, že v některých případech může být postavení čověka na pracovním trhu by disponuje určitou mírou idského kapitáu, která mu současně dává možnost voit svoje profesní a životní směřování značně nejisté až marginání, a to v důsedku faktorů, které z veké části eží mimo dosah jeho osobních individuáních kompetencí. S tím souhasí i Brown, Hesketh a Wiiams (2003), když hovoří o typických rysech konceptu tzv. zaměstnatenosti 17. Ta je pode nich determinována více ekonomickým prostředím a prostředím na trhu práce, méně pak schopnostmi a dovednostmi čověka. Tradiční definice zaměstnatenosti jako způsobiosti jednotivců začenit se na trh práce, tedy jako schopnosti získat a udržet si pracovní místo je pode nich typickou formou obviňování obětí (Brown, Hesketh a Wiiams, 2003). V gobaizovaných ekonomických systémech totiž vysoká míra soutěživosti při současné nejistotě existence voných pracovních míst nutně vyvoává soupeření a poséze neúspěch některých nositeů idského kapitáu 18. Zaměstnatenost tak nemůže být v současnosti definována pouze v termínech individuáních charakteristik čověka, tedy jeho capabiities. FÓRUM sociání poitiky 6/2010 7

Stati, studie, úvahy a anaýzy Zaměstnatenost pode nich neodráží pouze to, do jaké míry je konkrétní jedinec schopen napnit obecné i specifické požadavky nabízeného pracovního místa (jaký má idský kapitá a jak s ním dokáže pracovat), ae také to, jak si v tomto ohedu stojí ve srovnání s ostatními uchazeči o pracovní místo. Koncept zaměstnatenosti je nyní vnímán jako dvojdimenzionání: 1) zaměstnatenost má svoji absoutní hodnotu danou znaostmi, dovednostmi a schopnostmi, které jedinec potřebuje k výkonu zaměstnání (je de facto jeho povinností určitou úrovní těchto dovedností a znaostí disponovat), a současně má i 2) reativní hodnotu závisou na zákonech nabídky a poptávky na pracovním trhu (tedy na prostředí konkrétního pracovního trhu včetně postojů zaměstnavateů a charakteristik disponibiní pracovní síy) (Brown, Hesketh a Wiiams, 2003). Zaměstnatenost je tedy redefinována ve snaze zohednit v jejím konceptu roi dynamických pracovních trhů stejně jako zesiující gobání soutěže; zaměstnatenost představuje reativní šance jednotivců získat a udržet si různé druhy zaměstnání (tzv. koncept ceoživotní zaměstnatenosti, srv. Forrier, Ses, Hootegem, Witte a Steene, 2002). Zaměstnatenost dnes hraje ústřední roi v jazyce mnoha strategických i koncepčních dokumentů. Je jakýmsi mostem mezi individuáními schopnostmi jednotivce manifestovanými dosaženou úrovní idského kapitáu a existujícími pracovními místy. Její rozvoj je proto možné z určité části chápat jako investice do idského kapitáu podpořené stimuy na trhu práce (zejména v obasti rovných příežitostí a odbourávání předsudků a diskriminace). Výsedkem by pak měa být osobní spokojenost, spoečenské baho a ekonomická prosperita (OECD, 2001). Směrnice Evropské strategie zaměstnanosti zdůrazňují roi znaostí a dovedností (tedy idského kapitáu a potažmo zaměstnatenosti) jako jednu z priorit, jejíž napnění přispěje k vytvoření evropské konkurenceschopnosti a sociání koheze. Cíe týkající se rozvoje idského kapitáu všech obyvate Evropské unie se v současné době promítají i do cíů pracovních programů Vzděávání a pracovní příprava do roku 2010 19 a Vzděávání a pracovní příprava do roku 2020 20, které v kontextu Lisabonské strategie představují pevný rámec spoupráce evropských zemí v obasti vzděávání a pracovního výcviku. V těchto dokumentech prezentují investice do idského kapitáu prostřednictvím systémů vzděávání a odborné přípravy zásadní příspěvek k vysoké úrovni udržiteného růstu a zaměstnanosti při současné podpoře sebereaizace, sociání soudržnosti a aktivního občanství (EC Counci concusion, 2009: 2). Ještě zřeteněji je pak charakter vnímání významu idského kapitáu patrný v pubikacích OECD, které idský kapitá konceptuaizují nejprve jako znaosti a dovednosti, které čověku souží k napnění jeho produktivní roe ve spoečnosti (ekonomický kaku čověk své schopnosti využívá k produkci zboží, sužeb a myšenek v tržním i netržním prostředí, OECD, 1996) a teprve později jako schopnosti, které přispívají k osobnímu uspokojení a sociání a ekonomické prosperitě (a které jsou tedy vedeny i sociáními úvahami, OECD, 2001). Je zřejmé, že význam idského kapitáu, dnes posunutý k jeho nezastupitené roi při utváření zaměstnatenosti, přesahuje jeho původní ekonomickou determinaci. Pode Veseého byo řadou empirických studií prokázáno, že idský kapitá nemusí mít produktivní funkci jen bezprostředně na trhu práce, ae že se investice do něj mohou projevit i v daších obastech, jako je rodinný či občanský život (Veseý, 2006: 13) a že tedy musí být nadáe chápán nejen jako znaosti a dovednosti čověka nabyté v procesu vzděávání a přímo se odrážející v jeho individuáních příjmech, ae také jako jeho osobní vastnosti a motivace ke konkrétnímu jednání refektující a respektující sociání prostředí, v němž žije. Závěr V tomto příspěvku jsme ukázai, že koncept idského kapitáu proše douhodobým vývojem, v němž bya přehodnocena jeho čistě ekonomická úoha: jeho význam by posunut i do úrovně sociáních užitků, které přiměřená úroveň idského kapitáu přináší jeho nositeům stejně jako daším účastníkům pracovního trhu (zaměstnavateé) a spoečenského života. Širší pojetí idského kapitáu nabído na jedné straně možnost uchopit tento koncept více kvaitativně, na straně druhé ae přineso řadu otázek zejména sociáně orientovaných vědců k napnění jeho současného významu a k jeho měřitenosti. Zdá se, že současné spoečnosti, zaožené nejen na ekonomických vztazích, umožňují posun v chápání roe vzděání (resp. vzděávacího certifikátu jako transparentní prezentace jisté úrovně idského kapitáu) při utváření nabídky a poptávky na pracovním trhu. Tento modifikovaný význam idského kapitáu vypývá především z podstaty současných pracovních trhů, na nichž není možné dosáhnout naprosté tržní rovnováhy a tzv. otevřených zaměstnaneckých vztahů. Neexistuje dokonaá informovanost všech subjektů. Pracovní trhy jsou segmentované a uzavřené z hediska pracovních vztahů. V takovém prostředí již vzděání nemá pouze charakter určitého objemu znaostí a dovedností, jak to předpokádá teorie idského kapitáu, ae stává se nástrojem procesu seekce, při němž si zaměstnavateé vybírají mezi různě vzděanými jedinci s ohedem na jejich produktivní kvaitu (teorie fitru) (Soukup, 2001). Potřeba zaměstnavatee otestovat schopnosti, dovednosti a znaosti potenciáních zaměstnanců tak může být saturována prostřednictvím užití dosažené úrovně vzděání jako třídicího kritéria, jež s prakticky nuovými nákady může přispět k efektivnímu rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí kandidáta na pracovní místo. Je pravděpodobné, že ekonomická recese hospodářsky efektivní přístup zaměstnavateů ještě více posíí. S ohedem na fakt, že nákady na pracovní síu patří k nejvíce sedovaným a diskutovaným, ze předpokádat, že většina zaměstnavateů bude i v době, kdy stáe větší podí popuace disponuje vysokoškoským vzděáním, využívat dosažené úrovně formáního vzděání jako nenákadné indikace úrovně schopností a dovedností uchazečů. Tento postup bude preferován i přesto, že si zaměstnavateé stáe více uvědomují, že získané dipomy a certifikáty ze vzděávání nemusejí příiš vypovídat o výkonu či produktivitě svých nositeů. Patrně ae tato expicitní manifestace vzděání souží zaměstnavatei jako dokad o tom, že idé s osvědčením jsou schopni vyvinout trvaejší úsií při výkonu zaměstnání a jsou dostatečně discipinovaní při pnění pracovních úkoů (Wof, 2002, In: Tvrdý, 2006), což je pro zaměstnavatee v období ekonomického útumu rozhodující. Dá se však předpokádat, že ve stejném okamžiku nejen že vzroste význam dosaženého vzděání jako třídicího kritéria pro přiřazování uchazečů k voným pracovním místům, ae současně dojde (a indikace jsou již patrné nyní) k výraznější distribuci těchto vzděanějších uchazečů do pracovních pozic, které neodpovídají úrovni jejich kvaifikace. Lidé s vyšším vzděáním budou stáe častěji nedobrovoně zastávat pracovní místa určená pracovníkům s nižší úrovní kvaifikace (projeví se tzv. převzděanost vypývající ze zmíněné kvaifikační inface), a to především v méně rozvinutých zemích a regionech, kde je nízká poptávka po kvaifikované pracovní síe. Méně vzděaná popuace pak bude vytačována do marginaizovaných pracovních pozic vyžadujících zejména v době ekonomické recese vyšší míru vnější numerické fexibiity a bude vytvářet skupinu tzv. podzaměstnaných, tedy těch, kteří nedobrovoně participují na nejistých, zkrácených či časově omezených pracovních úvazcích. Jak konkrétně se tedy promítnou ekonomické obtíže vyvoané hospodářskou recesí do úrovně a využívání idského kapitáu? A jak mohou jednotivci, firmy a stát (spoečnost) přispívat k překonání krize prostřednictvím podpory rozvoje idského kapitáu? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v navazujícím příspěvku Empirické zhodnocení významu idského kapitáu v době ekonomické recese. V něm předpokádáme, že ekonomická recese vyvoává nejčetnější diskuse především v obasti nákadů a výnosů jakéhokoiv opatření či strategie (a už individuání, firemní či vádní). Proto i v našem textu nahížíme idský kapitá optikou efektivnosti investic a násedných užitků vypývajících z jeho akumuace a využití. 1 Tato studie vznika s podporou Ministerstva škoství, mádeže a těovýchovy výzkumný záměr Reprodukce a integrace spoečnosti (MSM0021622408). 2 Jak uvádí Závěrečná zpráva Národní ekonomické rady vády (NERV, 2009), nejen americké, ae také řada evropských bank investovaa značné prostředky do probematických finančních instrumentů, které výrazně snížiy jejich ikviditu. A tak zatímco potřebná dodatečná kapitaizace bank USA je v současné době odhadována na 275 500 miiard USD, v případě evropských 8 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy bank (kromě Veké Británie) tento odhad činí 475 950 miiard USD (NERV, 2009: 6). 3 ILO předpokádá, že by se světová ekonomika měa v etošním roce vrátit ke zhruba 3% hospodářskému růstu (ILO, 2010), tyto vize stejně jako reáný vývoj je však třeba zvažovat vemi opatrně. 4 Např. v Japonsku, Spojených státech a Veké Británii přišo v prvních třech měsících po odstartování ekonomické recese o práci více než 1,1 miionů osob (ILO, 2010). V současné době dosáha průměrná míra nezaměstnanosti v evropských zemích 9,6 % veškeré ekonomicky aktivní popuace, nejhůře jsou postiženy pobatské repubiky a také Španěsko, v nichž se nezaměstnanost pohybuje na úrovni 20 %, nejépe jsou na tom tradičně severské země a také Nizozemsko, kde míra nezaměstnanosti vyšphaa k pouhým 5 % (zřejmě v důsedku vysoké fexibiity nizozemského trhu práce, který je charakteristický značným podíem dobrovoných částečných pracovních úvazků). 5 Odhady ILO předpokádají, že v současné chvíi narost v důsedku ekonomické deprese počet pracujících chudých osob žijících za méně než 2 doary denně na více než 100 miionů po ceém světě (ILO, 2010). 6 Koncept fexibiity zahrnuje v podání různých autorů (Standing, 1999; Sirovátka, 2009; Rosenberg, 2009) řadu daších dimenzí (např. fexibiitu mobiitou, interní numerickou fexibiitu ad.). Pro potřeby této studie se nám jeví užitečné využít dichotomie vnější numerické fexibiity a spíše vnitřní funkční fexibiity jako dvou kíčových cíů, k jejichž napňování mohou ekonomické subjekty stejně jako vády prostřednictvím svých veřejných poitik expicitně či impicitně přispívat. 7 Lidské zdroje tvoří výrobní potenciá firem daný cekovým objemem a strukturou idského kapitáu jednotivých pracovníků. Ve firmách existují procesy, které přispívají ke koordinaci a řízení idských zdrojů, jako např. získávání, vybírání, pánování, odměňování a vzděávání pracovníků (Human Resource Management). Lidský kapitá tvoří takovou sožku idských zdrojů, kterou ze uchopit pomocí ekonomických veičin. Přestože daší idské a sociání aspekty idských zdrojů jsou přinejmenším stejně významné jako ekonomický koncept idského kapitáu, ze jejich hodnotu jen vemi obtížně kvantifikovat a agregovat. Z toho důvodu je idský kapitá významnou objektivní optikou, jejímž prostřednictvím ze posuzovat úroveň a kvaitu idských zdrojů (srv. Münich, Švejnar, 2000a). 8 Někteří autoři doporučují užívat výrazu idský potenciá, který pode nich postihuje i dynamickou stránku kvaifikace, tedy její význam pro nositee nejen v dané době a v konkrétní situaci, ae i do budoucna (srv. Jasaňová, 2002). Jiní autoři při definování obsahu pojmu idský kapitá poukazují i na kvaitativní posun ve vnímání pracovní síy, který tento pojem odráží (cesta od personáu přes idské zdroje až k idskému kapitáu, neboi cesta od osoby k osobnosti ) (srv. Jirásek, 2002). 9 Koncept idského kapitáu de Beckera (1964, 1993) předpokádá dva zákadní prvky: kromě znaostí a dovedností je dán také faktorem idského zdraví. Význam tohoto faktoru je neoddiskutovatený, pro potřeby naší práce se však v daším textu soustředíme pouze na faktor související se znaostmi a dovednostmi pracovní síy. 10 Münich a Švejnar (2000b: 5) konstatují, že vzděávání z pohedu jednotivce v principu představuje obětování současných výděků výměnou za vyšší výděky v budoucnosti. Výnosy ze vzděávání se přitom pode nich zvyšují i v případě tzv. profesně-neutráního růstu (ski-neutra growth). 11 Münich a Švejnar (2000b) upozorňují, že zatímco koreace mezi objemem idského kapitáu a ekonomickým růstem bya potvrzena již řadou empirických studií, významnější souvisost mezi změnami vzděanosti dané země a změnami produktivity se zatím prokázat nepodařio. 12 Zodpovědnost státu za vzděávání svých občanů bývá tradičně vysvětována spoečenským závazkem vůči každému jednotivci umožnit mu osvojit si určitý stupeň gramotnosti a vzděanosti a přijmout tak určitý soubor kuturních a etických norem, které jsou nezbytné pro fungování rozvinuté, stabiní a demokratické spoečnosti (Brožová, 2001). 13 Jde o tzv. pozitivní externaity vypývající ze vzděávání, kdy se užitky ze vzděávání pynoucí vzděávanému jedinci externaizují i pro jiné subjekty (rodiny, firmy, spoečnost). 14 Někteří odborníci tuto kritiku konceptu idského kapitáu označují jako tzv. třídící hypotézu (screening hypothesis), která v extrémní podobě hovoří o nuovém vivu vzděání na produktivitu jednotivce, v měkčí variantě pak o tom, že vzděání užívají zaměstnavateé pouze jako jeden z nepřímých znaků schopností a vastností uchazeče o zaměstnání (srv. Veseý, 2006). 15 Ani koncept sociáního kapitáu se neobejde bez kritických ohasů. Piachaud (2002) napříkad upozorňuje, že i v jeho rámci dochází k podobné cirkuaci argumentů, jako je tomu v případě teorie idského kapitáu, a určitý handicap konceptu spatřuje i v obtížné měřitenosti prvků, které sociání kapitá vytvářejí (normy, sítě a vztahy) (srv. Sedáčková a Šafr, 2005). 16 Standing (1999) upozorňuje, že v tomto kontextu je možné nahížet perspektivu kvaifikovaných pracovníků-speciaistů, jejichž práce není rutinní a kteří se cítí vtaženi do své práce (mají možnost účastnit se specifických škoení a výcviků), a perspektivu speciaizovaných pracovníků, jimž postačuje střední vzděání, vykonávají víceméně rutinní předepsanou práci a k jejímu obsáhnutí nepotřebují specifické vzděávací a výcvikové aktivity. Jde tedy pouze o definování povahy práce, která je určující pro vyhedávání pracovníků s potřebnými dovednostmi bu je pracovní nápň definována široce (pracovníci-speciaisté, kteří mají veký prostor pro vastní iniciativu a rozhodování), nebo jsou přesně předepsána pravida jejího výkonu (speciaizovaní pracovníci, kteří se mohou pohybovat pouze v rámci těchto předem definovaných pravide). 17 Termín zaměstnatenost (empoyabiity) proše definičně někoika vývojovými stadii. V počátcích svého užívání (první dekády 20. stoetí) vyjadřovaa zaměstnatenost jednoduchou dichotomii jedinec bu by, nebo neby schopný nástupu do zaměstnání (dichotomic empoyabiity). Později začay do definování zaměstnatenosti vstupovat individuání charakteristiky jednotivců zaměstnatenost jako řada vnějších i vnitřních charakteristik čověka (zdravotní stav, taent, pohybová kapacita, schopnost abstraktního myšení ad.) (sociomedica empoyabiity) nebo zaměstnatenost jako vzdáenost mezi individuáními charakteristikami jedince a požadavky aktérů pracovního trhu (manpower poicy empoyabiity). Dáe se sedovaa rychost, s jakou jsou jednotiví uchazeči schopni naézt zaměstnání (fow empoyabiity). V 70. etech minuého stoetí získaa zaměstnatenost již takřka současný význam bya definována jako schopnost jednotivců nebo skupin osob být úspěšně zaměstnanými (tato úspěšnost závisea na pravděpodobnosti jednotivce nebo skupiny získat nějaké pracovní místo, na pravděpodobné déce trvání tohoto zaměstnání a pravděpodobné výši mzdy) (abour market performance empoyabiity). 90. éta přinesa inovaci v dynamickém pojetí pojmu zaměstnatenost. Zaměstnatenost tak může být definována: (a) osobní kapacitou jedince iniciovat proces akumuace vastního idského a sociáního kapitáu, tj. tzv. marketizace vastních znaostí a dovedností (initiative empoyabiity), (b) reativní kapacitou jedince získat smysupné zaměstnání, což závisí na interakci mezi jeho osobními (osobnostními) charakteristikami a potřebami trhu práce (interactive empoyabiity). Bíže k pojmu zaměstnatenost Weinert et a., 1998. 18 Brown, Hesketh a Wiiams (2003: 9) dokumentují tento názor příkadem, v němž třicet chirurgů aspiruje na deset voných pracovních míst v této profesi. Pode tradičně chápaného konceptu zaměstnatenosti by bya skupina dvaceti chirurgů, jimž se nepodaří pracovní místo získat, považována za méně zaměstnatené. Je tomu ae tak skutečně ve chvíi, kdy pracovní trh více než deset pracovních možností pro tuto profesní skupinu nenabízí? Obdobný argument předkádá Brown (2003), když refektuje výsedky své případové studie, v níž v prvním roce sedování zaměstnavateé ve vybraném regionu obdržei zhruba 6000 žádostí o pracovní místo, kterých byo k dispozici 300, a pravděpodobnost jeho získání tak pro jednotice vystoupaa na 20:1. O rok později se stejný počet žadateů o práci ucháze v důsedku strukturáního pokesu pouze o 100 voných pracovních míst a jejich šance na získání zaměstnání tak rapidně pokesy na 60:1. I v tomto případě tedy kesa zaměstnatenost žadateů o pracovní místa, ne však v důsedku jejich individuání a pracovní insuficience, ae s ohedem na změněné podmínky na okáním trhu práce. 19 Cíe vzděávání a rozvoje idského kapitáu definované pro éta 2001 2010 jsou expicitní a částečně méně kompexní než cíe definované pro násedující období 2010 2020. Jsou jimi: 1) snížení podíu osob madších 15 et s nedostačujícími dovednostmi v obasti čtení na méně než 10 %, 2) průměrná míra předčasných odchodů ze vzděávacího systému ne vyšší než 10 %, 3) nejméně 85% podí osob do věku 22 et, které disponují ukončeným středoškoským vzděáním, 4) dosažení minimání úrovně 15 % absoventů technicky a matematicky zaměřeného vysokoškoského vzděání, současně by měa být podporována genderová rovnost v této obasti a 5) minimáně 12,5% podí pracujících dospěých participujících na ceoživotním vzděávání (EC, 2010). 20 Cíe vzděávání a odborného rozvoje pro roky 2010 2020 se jeví jako značně ambiciózní: 1) přinejmenším 95 % dětí ve věku mezi 4 roky a věkem potřebným pro nástup do povinného škoního vzděávání by se měo účastnit předškoního vzděávání!, 2) podí 15etých obyvate s nedostatečnými eementárními dovednostmi v obasti čtení a počítání by nemě překročit hranici 15 %, 3) podí osob, které předčasně opustí vzděávací systém, by nemě překročit 10 %, 4) nejméně 40 % osob ve věku 30 34 et by měo dosáhnout vysokoškoského vzděání a 5) minimáně 15 % dospěých ve věku 15 64 et by měo participovat na systému ceoživotního vzděávání (EC, 2010). Literatura: Becker, G. S. Human Capita. A Theoretica and Empirica Anaysis, with Specia Reference to Education. Chicago and London: The University of Chicago Press, 1964, 1993. Becker, G. S. Teorie preferencí. Praha: Grada Pubishing, 1997. Bunde, R. et a. Human Capita Investment: The Returns from Education and Training to the Individua, the Firm and the Economy. Fisca Studies, 1999, vo. 20, no. 1, pp. 1-23 [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.ifs.org.uk/fs/artices/0017a.pdf Bonvin, J. M. - Viee, P. Activation Poicies: A Capabiities Perspective. Paper presented at the Cost A15 Conference Wefare Reforms for the 21th Century, Oso, 2002. Bourdieu, P. The Forms of Capita. In Richardson, J. G. (ed.). Handbook of Theory and Research for the Socioogy of Education. New York: Greenwood, 1986. Bourdieu, P. Teorie jednání. Praha: Karoinum, 1998. Brown, P. The Opportunity Trap: Education and Empoyment in a Goba Economy. Working Paper Series. Paper 32 [onine]. Cardiff: Schoo of Socia Sciences, Cardiff University, 2003. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.cardiff.ac.uk/socsi/resources /wrkgpaper32.pdf FÓRUM sociání poitiky 6/2010 9

Stati, studie, úvahy a anaýzy Brown, P. - Hesketh, A. - Wiiams, S. Empoyabiity in a Knowedge-Driven Economy. Journa of Education and Work, 2003, vo. 16, no. 2, pp. 107-126 [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://cosmic.rrz.uni-hamburg.de/webcat/hwwa/edok03/f10614g/wp26.pdf Brožová, D. Nová ekonomika a trhy práce. In Lidský kapitá a investice do vzděání. Sborník z 5. ročníku mezinárodní konference. Praha: VŠFS, o.p.s., 2002. Brožová, D. Spoečenské souvisosti trhu práce. Praha: SLON, 2003. Coeman, J. Socia Capita in the Creation of Human Capita. American Journa of Socioogy, 1988, vo. 94, pp. 95-120. Coins, R. The Credentia Society: A Historica Socioogy of Education and Stratification. New York: Akademic Press, 1979. De a Fuente, A. Human Capita in a Goba and Knowedge-Based Economy. Part II: Assessment at the EU Country Leve [onine]. Fina Report for European Commission, Directorate-Genera for Empoyment and Socia Affairs, 2003. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://ddd.uab.cat/pub/ worpap/2006/hd_2072_1873/57603.pdf De La Fuente, A. - Ciccone, A. Human Capita in a Goba and Knowedge-Based Economy [onine]. Fina report for European Commission, Directorate- Genera for Empoyment and Socia Affairs, 2002. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://site426.mysite4now.net/aciccone/wordpress/wp-content/upoads/2007/07/humancapitapoicy.pdf EC Counci Concusion. Závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spoupráce v obasti vzděávání a odborné přípravy ( ET 2020 ) [onine]. Úřední věstník EU ze dne 28.5.2009. Bruse: Evropská komise, 2009. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://eur-ex.europa.eu/lexuriserv/lexuri- Serv.do?uri=OJ:C:2009:119:0002:0010:CS:PDF EC. European Strategy and Co-operation in Education and Training [onine]. EC, Education and Training. Bruse: European Commission, 2010. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/education/ifeong-earning-poicy/doc28_en.htm EC. Urychit oživení evropské ekonomiky [onine]. Sděení pro jarní zasedání evropské rady. Svazek 1. Bruse: Evropská komise, 2009. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://eur-ex.europa.eu/lexuriserv/lexuri- Serv.do?uri=COM:2009:0114:FIN:CS:PDF Eiasson, G. Dipomas, Labour Market Signaing and the Aocation of Competence on Jobs. European Journa of Vocationa Training, 1999, no 16 [onine], pp. 67-72 [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www. cedefop.europa.eu/etv/upoad/information_resources/bookshop/123/16_en_eiasson.pdf Fiipová, L. Lidský kapitá a jeho efektivní využití jako zdroj ekonomického růstu v České repubice. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hávky. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hávky, 2008. Forrier, A. et a. Temporary Empoyment and Empoyabiity. Training Opportunities and Efforts of Temporary and Permanent Empoyees [onine]. Research Report 0206. Kathoieke Universiteit Leuven, 2002. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: https://irias.kueuven.be/bitstream/123456789 /84956/1/OR_0206.pdf Gowan, M. A. - Lepak, D. Current and Future Vaue of Human Capita: Predictors of Reempoyment Compensation Foowing a Job Loss. Journa of Empoyment Counseing, 2007, vo. 44, no. 9, pp. 135-144. Green, F. et a. Are British Workers Getting More Skied? In: Atkinson, A. B. - His, J. (eds.) Excusion, Empoyment and Opportunity, pp 86-122 [onine]. CASEpaper 4. London: ESRC, 1998. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www008.upp.sonet.ne.jp/shshinya/paper4.pdf Grubb, W. N. - Ryan, P. The Roes of Evauation for Vocationa Educationa and Training. Pain Tak on the Fied of Dreams. Geneva: Internationa Labour Office, 1999. Hage, J. - Fuer, B. - Garnier, M. A. The Active State, Investment in Human Capita and Economic Growth: France 1825-1975 [onine]. American Socioogica Review, 1988, vo. 53, no. 6, pp. 824-837 [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.jstor.org/ pss/2095893 Herrnstein, R. J. - Murray, Ch. The Be Curve. Inteigence and Cass Structure in American Life. New York, London, Toronto, Sydney, Tokyo and Singapore: The Free Press, 1994. Horáková, M. Právo na práci neznamená bezpodmínečně možnost pracovat. Dipomová práce. Brno: FSS MU, 2001. ILO. A Goba Poicy Package to Address the Goba Crisis [onine]. Geneva: Internationa Labour Organization, 2008. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.io.org/pubic/engish/bureau/inst/dow noad/poicy.pdf ILO. A Goba Poicy Package to Address the Goba Crisis. [onine]. Geneva: Internationa Labour Organization, 2008. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.io.org/pubic/engish/bureau/inst/dow noad/poicy.pdf ILO. Goba Empoyment Trends. January 2010 [onine]. Geneva: Internationa Labour Organization, 2010. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.io.org/pubic /engish/bureau/inst/downoad/poicy.pdf Jasaňová, K. Teória ĺ udského kapitáu a rozvoj územia. In: Lidský kapitá a investice do vzděání. Sborník z 5. ročníku mezinárodní konference. Praha: VŠFS, o.p.s., 2002. Jirásek, J. A. Lidský kapitá. In: Lidský kapitá a investice do vzděání. Sborník z 5. ročníku mezinárodní konference. Praha: VŠFS, o.p.s., 2002. Maet, L. et a. Certificates, Skis and Job Markets in Europe. European Journa of Vocationa Training, 1997, no 12 [onine], pp. 20-34 [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.cedefop. europa.eu/etv/upoad/information_resources/boo kshop/127/12_en_maet.pdf Münich, D. - Švejnar, J. Definice pojmů, vymezení zákadních vztahů. Autorská studie č. 16 [onine]. CERGE-EI a WDI, 2000a. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.nvf.cz/rozvoj_z/dokumenty/studie16.pdf Münich, D. - Švejnar, J. Souvisosti hospodářského a spoečenského růstu. Autorská studie č. 18 [onine]. CERGE-EI a WDI, 2000b. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.nvf.cz/rozvoj_z/dokumenty/studie18.pdf NERV Závěrečná zpráva Národní ekonomické rady vády [onine]. Praha: Váda ČR, 2009. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.vada.cz/assets/mediacentrum/duezite-dokumenty /zaverecna-zprava- NERV.pdf OECD Empoyment Outook. Towards More and Better Jobs. Chapter 5: Upgrading Workers Skis and Competencies. OECD, 2003. OECD Empoyment Outook. Tacking the Jobs Crisis [onine]. OECD, 2009. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.oecd.org/document/42/0,3343,en_2649 _34747_40401454_1_1_1_37457,00.htm OECD. Measuring What Peope Know: Human Capita Accounting for the Knowedge Economy [onine]. Paris: OECD, 1996. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://browse.oecdbookshop.org/oecd/pdfs/browseit/9196031e.pdf OECD. The We-Being of Nations: The Roe of Human and Socia Capita [onine]. Paris: OECD, 2001. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.oecd.org/dataoecd/ 36/40/33703702.pdf OECD. Education Poicy Anaysis 2002: Rethinking Human Capita [onine]. Education and Skis, 2002, no 9, pp. 146-167 Paris: OECD [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://www.oecd.org/dataoecd Piachaud, D. Capita and the Determinants of Poverty and Socia Excusion. CASEpaper 60 [onine]. London: ESRC, 2002. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://ibeprints.se.ac.uk/6382/1/capita_and_the_d eterminants_of_poverty_and_socia_excusion.pdf Putnam, R. Making Democracy Work. New York: Princeton University Press, 1993. Putnam, R. Bowing Aone: America s decining Socia capita. Journa of Democracy, 1995. vo 6, no.1, pp.65-78. Putnam, R. Bowing Aone. The Coapse and Reviva of American Community. New York: Simon and Schuster, Inc., 2000. Ringen, S. Freedom is Liberty pus Reason. Nepubikovaný text (přednáška FSS MU Brno), 2003. Rosenberg, S. From Segmentation to Fexibiity. In Reich, M. Segmented Labor Markets and Labor Mobiity. Voume II. Fexibiity, Monopsony and The New Labor Market Segmentation. Chetenham: Edward Egar Pubishing, 2008, pp. 363-407. Sedáčková, M. - Šafr, J. Měření sociáního kapitáu. Koncepty, výzkumné projekty a zdroje dat. Socioogický datový archiv 1, 7. Praha: Socioogický ústav Akademie věd ČR, 2005, s. 4-11. Sen, A. Inequaity Reexamined. New York: Russe Sage Foundation and Oxford: Carendon Press, 1992. Sen, A. On Economic Inequaity. Oxford: Carendon Press, 1999. Sirovátka, T. Duaizace na trhu práce a strategie outsiderů. In Sirovátka, T. - Winker, J. - Žižavský, M. Nejistoty na trhu práce. Brno: FSS MU Brno, 2009, pp. 9-38. Soga, H. - Diewad, M. The East German Labour Market After German Unification: A Study of Structura Change and Occupationa Matching. In: Work, Empoyment and Society. The Journa of the British Socioogica Association, 2001, vo. 15, no. 1, March 2001, pp. 95-126. Soukup, A. Některé probémy idského kapitáu. In: Lidský kapitá a investice do vzděání. Sborník z 5. ročníku mezinárodní konference. Praha: VŠFS, o.p.s., 2002. Sparkes, J. Schoos, Education and Socia Excusion. CASEpaper 29 [onine]. London: ESRC, 1999. [cit. 17.2.2010]. Dostupné na: http://sticerd.se.ac.uk/dps/ case/cp/casepaper29.pdf Standing, G. Goba Labour Fexibiity. Seeking Distributive Justice. Houndmis, Basingstoke, Hampshire and London: Macmian Press Ltd., 1999. Stanek, V. et a. Sociána poitika. Bratisava: Sprint, 2006. Šafr, J. - Bayer, I. - Sedáčková, M. Sociání koheze. Teorie, koncepty a anaytická východiska. Socioogický časopis, 2008, vo. 44, no. 2, pp. 247-269. Tayor-Gooby. P. New Risks, New Wefare: The Transformation Of The European Wefare State. Oxford: Oxford University Press, 2005. Tvrdý, L. Změny na trhu práce a perspektivy vzděanosti. Ostrava: Ekonomická fakuta VŠB TU, 2008. Veseý, A. Teorie mnohačetných forem kapitáů. Pražské sociáně vědní studie. Veřejná poitika a prognostika PPF 014. Praha: CESES, FSV UK, FF UK, 2006. Weinert, P. et a. (eds.). Empoyabiity: From Theory to Practice. Internationa Socia Security Series, Voume 7. New Brunswick and London: Transaction Pubishers, 1998. [RTF bookmark end: _Toc251441391] Autorka působí na Fakutě socáních studií Masarykovy univerzity. Douhodobá péče Diskusní materiá k východiskům douhodobé péče v ČR vydaný MPSV ve spoupráci s FHS UK je první uceenou pubikací na téma douhodobé péče a vývoje v této obasti. Její obsah tvoří anaýzy vývoje a návrhy aternativních systémových změn v obasti douhodobé péče o popuaci starší 65 et s výhedem do roku 2020. Je otevřeným dokumentem a v budoucnu může být připomínkován a dopňován o různé varianty systémových změn. Materiá je určen pro širokou odbornou veřejnost a pracovníky státní správy, kteří se zabývají koncepcí douhodobé péče. Ke stažení zdarma na: www.mpsv.cz/cs/ 8538. 10 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy Možnosti změn při stanovení rozhodného období, z něhož je počítán důchod Martin Houb Tento příspěvek je pokračováním v minuém číse rozebírané probematiky stanovení rozhodného období a je zaměřen na anaytický rozbor mikroekonomických a makroekonomických dopadů možných změn způsobu stanovení rozhodného období v ČR. Zkoumání byy podrobeny úprava déky rozhodného období a změna způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období. Obě tyto změny byy posuzovány jak samostatně, tak v součinnosti za působení synergického efektu kombinace obou změn. Pro stanovení dopadů jak na mikroúrovni, tak i na makroúrovni byy zkonstruovány výpočtové ekonomické simuační modey, které kvantifikují dopad možných změn způsobu stanovení rozhodného období na jedince i na ceý důchodový systém a jejichž výsedky jsou k naezení v násedujícím textu. V zásadě existují dvě havní možnosti úprav při stanovení rozhodného období - změna déky rozhodného období a změna způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období či jejich vzájemná kombinace. Při úvahách o změně déky rozhodného období můžeme vycházet z již existujících modeů stanovení rozhodného období v evropských zemích. Když na zákadě výsedků provedené komparativní anaýzy zvážíme varianty, které jsou používány, byy používány či se o jejich využití uvažuje v pánovaných reformách důchodových systémů, dostaneme se k násedujícím možnostem. První zákadní možností stanovení rozhodného období je možnost určení rozhodného období na zákadě et pojištění s nejepší příjmovou situací jedince (dáe též příjmově nejepší roky). Tyto roky mohou být zjiš ovány samostatně v průběhu ceé pracovní kariéry či jako soubor po sobě násedujících roků. Druhou zákadní možností, jak stanovit rozhodné období, ze kterého jsou násedně zjiš ovány důchodové nároky, je vzít v úvahu určitý počet posedních et pojištění. Tento příspěvek je rozděen do dvou havních částí, z nichž první se věnuje anaýze různě stanovené déky rozhodného období v České repubice a druhá způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období. V závěru anaytické části příspěvku jsou obě tyto úpravy apikovány v modeovém příkadu najednou, aby by demonstrován viv synergického efektu. Ceý příspěvek je pak zakončen shrnutím a závěry včetně doporučení pro ČR. Úprava déky rozhodného období - metody a data Při zvažování možností úprav rozhodného období v České repubice byy pro potřeby této stati uvažovány modeové příkady nejepších 5, 15, 20, 25, 30 a 35 et. Výběr těchto et by zapříčiněn dvěma havními důvody - strukturou dat o ceoživotních příjmech jedince 1 a častým využitím těchto počtů v již existujících důchodových systémech. V modeu je uvažován výběr ibovoných nejepších et pojištění, v praxi se ovšem poměrně často vyskytuje situace, kdy je v úvahu brán určitý počet výděkově nejepších et, které po sobě násedují 2. Tento způsob stanovení rozhodného období není však v modeu zahrnut, a to zejména z důvodu nevhodnosti používaných dat. Při uvažování rozhodného období závisého na posedních etech pojištění byo zahrnuto posedních 5, 22, 30, 35, 40, 42 a 44 et před odchodem do důchodu. Stanovení rozhodného období v déce 22 posedních et byo určeno jako zákadní (nuová) varianta, která zrcadí stav v roce 2008, kdy byo hodnoceno 22 posedních et před odchodem do důchodu (příjmy od roku 1986). Varianta 30 posedních et je zahrnuta z důvodu jejího zakotvení v zákoně. Této hranice bude dosaženo v roce 2016. Dáe jsou uvažovány varianty prodoužení rozhodného období na 35 et, 40 et, 42 a 44 et. Varianta rozhodného období v déce posedních 40 et je zároveň variantou ceoživotních příjmů 3 pro ženy. Varianta 42 et je variantou ceoživotních příjmů pro muže a ženy dohromady a varianta 44 et je variantou ceoživotních příjmů pro muže. Daší možností určení rozhodného období je kombinace obou výše zmíněných způsobů, kdy se berou v potaz ceoživotní příjmy s vyoučením určitého počtu (obvyke stanoveného procentem) příjmově nejsabších et. Do modeu je zařazena varianta ceoživotních příjmů s vyoučením čtyř příjmově nejhorších et pro muže a varianta 40 et s vyoučením pěti příjmově nejhorších et pro ženy. Datový soubor o ceoživotních příjmech Pro potřeby modeových propočtů byy potřeba údaje o ceoživotních výděcích jedince. Jeikož však taková evidence ceoživotních příjmů neexistuje 4, bya využita data Informačního systému o průměrném výděku (ISPV), který provozuje Ministerstvo práce a sociáních věcí. 5 Údaje z tohoto systému poskytují přehed o výděcích žen a mužů v podnikateské a nepodnikateské sféře v daném roce. I s vědomím úskaí, která daná data představují, se toto rozožení příjmů jeví nejvhodnějším pro zkoumání dané probematiky. V modeu bya použita zjednodušení, když je uvažováno rozožení příjmů v daném roce mezi jednotivé věkové skupiny jako rozožení ceoživotních příjmů průměrného jedince. Toto zjednodušení pak umožnio zkoumat viv změny déky rozhodného období na výši individuáního důchodu jedince. Z dat získaných z výběrového šetření ISPV byy zkonstruovány tabuky simuující průběh ceoživotních příjmů jedince s průměrnými příjmy. Tyto příjmy byy rozděeny zváš pro podnikateskou a nepodnikateskou sféru a dáe de pohaví. Příjmy byy získány v rozmezí násedujících věkových skupin: do 19 et 20 24 et 25 29 et 30 39 et 40 49 et 50 54 et 55 59 et 60 64 et Jeikož se jednao o příjmy z jednoho daného roku, odpad probém s jejich indexací, protože všechny vyjadřovay aktuání hodnotu. Pomocí těchto příjmů pak byy sestaveny přehedy příjmů de požadovaných typů rozhodných období. Na zákadě těchto dat pak by pro daného jedince s průměrnými příjmy pomocí důchodového modeu vypočítán osobní vyměřovací zákad (OVZ) a násedně výše jeho důchodu de pravide patných pro přiznání důchodu v roce 2008. Při výpočtu bya uvažována průměrná doba pojištění pro muže v déce 44 et, pro ženy 40 et a 42 et pro muže a ženy dohromady. V úvahu byy brány vyoučené doby pojištění v rozsahu zjištěném ve studii (Houb, 2004) Anaýza nepříspěvkových dob v ČR a doporučení pro jejich sedování a evidenci. Jejich rozsah by přizpůsoben déce jednotivých roz- FÓRUM sociání poitiky 6/2010 11

Stati, studie, úvahy a anaýzy hodných období, pro ceoživotní příjmy (muži 44 et, ženy 42 et, dohromady 42 et) byy uvažovány vyoučené doby v rozsahu 3246 dnů pro muže, 3016 dnů pro ženy a 3144 dnů pro obě pohaví. Při stanovení výpočtového zákadu byy použity redukční hranice patné pro rok 2008, tj. první redukční hranice 10 000 Kč a druhá redukční hranice ve výši 24 800 Kč. Změny v déce rozhodného období - výsedky Z tabuek vytvořených na zákadě šetření ISPV vypývá rozožení hrubých měsíčních příjmů mezi podnikateskou a nepodnikateskou sférou národního hospodářství pode pohaví a věkových kategorií cekem. Z nich je patrný zejména rozdí mezi podnikateskou a nepodnikateskou sférou, kdy má podnikateská sféra odměňování zaožené na vývoji produktivity práce jednotivce, a odměňování v nepodnikateské sféře je zaoženo na principu seniority (zásuhovosti) - čím více odsoužených et, tím vyšší pat. Tyto dva rozdíné způsoby odměňování spoečně se zastoupením jednotivých sfér v národním hospodářství je třeba mít na zřetei při pánování možných opatření a při interpretaci výsedků. Názorně je rozožení příjmů vidět na níže uvedených grafech. Z výsedků navrhovaných variant změny déky rozhodného období oproti nuové variantě (současnému stavu 22 et zobrazených v níže uvedených tabukách) je patrné, že změna rozhodného období má na výši důchodu jednotivce s průměrnými příjmy jen nepatrný viv. To je však způsobeno zejména užitím redukčních hranic, které jsou užívány při hodnocení příjmů získaných v rozhodném období. Vzhedem k jejich nastavení na hodnotu 10 000 Kč pro první redukční hranici, do níž je příjem získaný v rozhodném období hodnocen pně, a hodnotu druhé redukční hranice 24 800 Kč, do které se příjem získaný v rozhodném období převyšující první redukční hranici hodnotí z 30 %, a příjem získaný v rozhodném období převyšující tuto druhou redukční hranici je hodnocen pouze z 10 %, a výši průměrných příjmů modeového jedince, jejichž výše eží nad první redukční hranicí, neze od prodoužení rozhodného období očekávat výrazné změny ve výši důchodu. Nejvýrazněji se prodoužení rozhodného období na ceoživotní výděky projeví u ženy v nepodnikateské sféře s průměrnými příjmy, jíž by důchod pokes o 274 Kč (2,5 %). U mužů v nepodnikateské sféře by stejné rozšíření rozhodného období (tedy na ceoživotní příjmy) způsobio pokes důchodu o 215 Kč (1,9 %). Stejně jako v nepodnikateské sféře by k nejvyššímu pokesu důchodu jedince s průměrnými příjmy došo i v podnikateské sféře při rozšíření rozhodného období na ceoživotní příjmy, ovšem již ne tak znatenému jako u nepodnikateské sféry. Muži v podnikateské sféře by si pohoršii v tomto případě více než ženy, důchod mužů by pokes o 143 Kč (1,2 %), důchod žen o 128 Kč (1,2 %). Tabuka č. 1: Rozožení příjmů de sféry působení, pohaví a věkových skupin (rok 2004, v Kč) podnikateská sféra věkové kategorie do 19 et 20 24 et 25 29 et 30 34 et 35 39 et 40 44 et 45 49 et 50 54 et 55 59 et 60 64 et 65 a více et cekem 11 900 14 983 19 702 22 247 22 247 21 333 21 333 20 087 20 949 23 779 17 793 ženy 10 545 13 912 18 070 17 052 17 052 16 959 16 959 16 390 17 888 17 426 11 835 muži 12 464 15 684 20 545 25 135 25 135 24 447 24 447 22 970 22 221 24 835 19 653 nepodnikateská sféra věkové kategorie do 19 et 20 24 et 25 29 et 30 34 et 35 39 et 40 44 et 45 49 et 50 54 et 55 59 et 60 64 et 65 a více et cekem 10 427 15 292 18 306 19 373 19 373 20 028 20 028 20 431 21 402 23 300 19 294 ženy 10 760 14 796 17 126 17 080 17 080 18 448 18 448 18 767 20 066 20 796 15 979 muži 9 771 16 240 19 971 23 473 23 473 24 491 24 491 24 610 23 794 25 084 21 941 podnikateská + nepodnikateská sféra věkové kategorie do 19 et 20 24 et 25 29 et 30 34 et 35 39 et 40 44 et 45 49 et 50 54 et 55 59 et 60 64 et 65 a více et cekem 11 382 15 091 19 211 21 237 21 237 20 874 20 874 20 208 21 108 23 611 18 321 ženy 10 647 14 333 17 620 17 065 17 065 17 669 17 669 17 522 18 926 19 032 13 809 muži 11 845 15 812 20 413 24 753 24 753 24 457 24 457 23 347 22 583 24 893 20 180 Zdroj dat: Šetření ISPV - 2004, vastní výpočet. Graf č. 1: Hrubé měsíční mzdy a počty osob (struktura) pode pohaví a věkových kategorií cekem Graf č. 2: Hrubé měsíční mzdy a počty osob (struktura) pode pohaví a věkových kategorií cekem Zdroj dat: Šetření ISPV - 2004, vastní výpočet. Zdroj dat: Šetření ISPV - 2004, vastní výpočet. 12 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy Graf č. 3: Hrubé měsíční mzdy a počty osob (struktura) pode pohaví a věkových kategorií cekem Zdroj dat: Šetření ISPV - 2004, vastní výpočet. Tabuka č. 2: Varianty výše důchodu v Kč při různých způsobech stanovení rozhodného období vyměřovací zákad podnikateská sféra nepodnikateská sféra muži a ženy - počet et muži ženy muži a ženy muži ženy muži a ženy cekem posedních 22 11 553 10 550 11 348 11 610 10 906 11 279 11 324 posedních 30 11 585 10 584 11 366 11 591 10 822 11 255 11 327 posedních 35 11 555 10 531 11 336 11 550 10 740 11 223 11 297 posedních 40 11 449 10 422 11 268 11 481 10 632 11 057 11 194 posedních 44 (42)* 11 410 11 235 11 395 10 955 11 199 posedních 5 11 477 10 564 11 321 11 586 11 138 11 357 11 334 nejepších 15 11 659 10 692 11 418 11 629 11 009 11 300 11 377 nejepších 20 11 649 10 661 11 405 11 616 10 939 11 287 11 364 nejepších 25 11 623 10 640 11 389 11 601 10 870 11 270 11 348 nejepších 30 11 593 10 612 11 366 11 591 10 823 11 255 11 327 nejepších 35 11 555 10 531 11 336 11 550 10 740 11 223 11 297 nejepších 5 11 675 10 834 11 443 11 639 11 138 11 357 11 413 ceoživotní bez nejhorších** 11 449 10 531 11 481 10 740 * posedních 44 jsou ceoživotní pro muže, 40 je ceoživotní pro ženy, 42 dohromady **pro muže 4 příjmově nejhorší roky, pro ženy 5 příjmově nejhorších et Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat ISPV. Na druhé straně hodnocených variant se nachází mode rozhodného období, které bere v úvahu 5 příjmově nejepších et. Při jeho uvažování by důchod mužovi v podnikateské sféře s průměrnými příjmy vzrost o 122 Kč (1,1 %) a ženě s průměrnými příjmy působící v podnikateské sféře by se důchod zvýši o 284 Kč (2,7 %). Muži v nepodnikateské sféře by na tom byi při uvažování rozhodného období 5 příjmově nejepších et podstatně hůře než muži v podnikateské sféře, jejich důchod by se zved pouze o 29 Kč (0,3 %), u žen by došo k navýšení důchodu o 232 Kč (2,13 %). Stejné navýšení by ženy působící v nepodnikateské sféře mohy očekávat i při zápočtu posedních 5 et výděku, jeikož v tomto případě se 5 posedních et a 5 nejepších et shoduje. Maé navýšení důchodu u mužů v nepodnikateské sféře při uvažování 5 nejepších et jako rozhodného období je též spojeno s vývojem jejich příjmů, protože Tabuka č. 3: Rozdí výše důchodů v Kč při různých způsobech stanovení rozhodného období vyměřovací zákad podnikateská sféra nepodnikateská sféra muži a ženy - počet et muži ženy muži a ženy muži ženy muži a ženy cekem posedních 22 0 0 0 0 0 0 0 posedních 30 32 34 18-19 -84-24 3 posedních 35 2-19 -12-60 -166-56 -27 posedních 40-104 -128-80 -129-274 -222-130 posedních 44 (42)* -143-113 -215-324 -187 posedních 5-76 14-27 -24 232 78 10 nejepších 15 106 142 70 19 103 21 53 nejepších 20 96 111 57 6 33 8 40 nejepších 25 70 90 41-9 -36-9 24 nejepších 30 40 62 18-19 -83-24 3 nejepších 35 2-19 -12-60 -166-56 -27 nejepších 5 122 284 95 29 232 78 89 ceoživotní bez nejhorších** -104-19 -129-166 * posedních 44 jsou ceoživotní pro muže, 40 je ceoživotní pro ženy, 42 dohromady **pro muže 4 příjmově nejhorší roky, pro ženy 5 příjmově nejhorších et Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat ISPV. Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat ISPV. výše jejich příjmu je od dosaženého věku 39 et (od kdy počítá příjem nuová - výchozí varianta) téměř konstantní. Při uvažování jedince s průměrnými příjmy bez ohedu na pohaví a sféru národního hospodářství, ve které působí, by mu rozšíření rozhodného období na ceoživotní příjmy způsobio pokes důchodu o 187 Kč (1,7 %) a uvažování rozhodného období v rozsahu 5 příjmově nejepších et by mu důchod navýšio o 89 Kč (0,8 %). Vemi zajímavé výsedky přináší varianta rozšíření rozhodného období na 30 et tak, jak je obsaženo v zákoně o důchodovém pojištění. Toto rozšíření by znamenao pro jedince s průměrnými příjmy bez ohedu na pohaví a sféru národního hospodářství, ve které působí, nárůst důchodu o 3 Kč (0,03 %). Tento růst je způsoben zejména podnikateskou sférou, ve které by se ženám zvýši důchod o 34 Kč (0,3 %) a mužům o 32 Kč (0,3 %). Naopak, ženy v nepodnikateské sféře by měy důchod nižší o 84 Kč (0,8 %) a muži o 19 Kč (0,2 %). Všechny varianty jsou vidět v tabukách č. 2 a 3, vybrané pak v grafech č. 4 a 5. Aby by vyoučen viv redukčních hranic upatňovaných při výpočtu výše důchodu na změnu výše důchodu při změnách v déce rozhodného období, by porovnán viv změny déky rozhodného období na osobní vyměřovací zákad (OVZ) jedince s průměrnými příjmy. Zde vedo použití důchodového modeu k výsedkům, které ukazují pokes OVZ ve výši 1860 Kč (7,1 %) pro jedince s průměrnými příjmy bez ohedu na pohaví a sféru národního hospodářství, ve které působí, při rozšíření rozhodného období na ceoživotní příjmy a nárůst OVZ o 1345 Kč (5,1 %) při uvažování rozhodného období v rozsahu 5 příjmově nejepších et. Nejmarkantnější rozdí v OVZ můžeme pozorovat u muže působícího v nepodnikateské sféře, u kterého by rozšíření rozhod- Graf č. 4: Výše důchodu v Kč při různých způsobech stanovení rozhodného období FÓRUM sociání poitiky 6/2010 13

Stati, studie, úvahy a anaýzy Graf č. 5: Rozdí důchodů v Kč při různých způsobech stanovení rozhodného období Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat ISPV. ného období na ceoživotní příjmy způsobio pokes OVZ o 3246 Kč (10,6 %). U žen v nepodnikateské sféře by stejné rozšíření rozhodného období způsobio pokes 1383 Kč (5,6 %). V podnikateské sféře by rozšíření rozhodného období na ceoživotní příjmy nejvíce pocítii muži, jejichž OVZ by pokes o 2161 Kč (7,3 %). Ženám by rozšíření rozhodného období na ceoživotní příjmy přineso snížení OVZ o 652 Kč (3,1 %). Varianta 5 nejepších et by bya výhodná opět pro všechny pojištěnce pobírající průměrnou mzdu, nejvíce by si poepšiy ženy působící v podnikateské sféře, jejichž OVZ by vzrost o 1432 Kč (6,7 %), dáe muži v podnikateské sféře, jimž by se OVZ zved o 1858 Kč (6,3 %). Ženy v nepodnikateské sféře by si při stanovení rozhodného období jako 5 nejepších et zvýšiy OVZ o 1173 Kč (5,1 %) a muži v nepodnikateské sféře o 457 Kč (1,5 %). Přehed variant změn v OVZ u pojištěnců s průměrnými příjmy Tabuka č. 5: Rozdí výše OVZ v Kč při různých způsobech stanovení rozhodného období vyměřovací zákad podnikateská sféra nepodnikateská sféra muži a ženy - počet et muži ženy muži a ženy muži ženy muži a ženy cekem posedních 22 0 0 0 0 0 0 0 posedních 30 496 168 277-290 -424-359 53 posedních 35 32-101 -185-906 -837-770 -391 posedních 40-1 564-652 -1 222-1 946-1 383-1 611-1 359 posedních 44 (42)* -2 161-1 716-3246 -2 125-1 860 posedních 5-1 142 69-413 -362 1 173 1 174 145 nejepších 15 1 602 716 1 055 288 521 319 796 nejepších 20 1 451 557 863 89 169 118 601 nejepších 25 1 063 451 608-131 -182-142 344 nejepších 30 617 309 277-290 -420-359 53 nejepších 35 32-101 -185-906 -837-770 -391 nejepších 5 1 858 1 432 1 438 457 1 173 1 174 1 345 ceoživotní bez nejhorších** -1 564-101 -1 383-770 * posedních 44 jsou ceoživotní pro muže, 40 je ceoživotní pro ženy, 42 dohromady **pro muže 4 příjmově nejhorší roky, pro ženy 5 příjmově nejhorších et Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat ISPV. Tabuka č. 4: Varianty výše OVZ v Kč při různých způsobech stanovení rozhodného období vyměřovací zákad podnikateská sféra nepodnikateská sféra muži a ženy - počet et muži ženy muži a ženy muži ženy muži a ženy cekem posedních 22 29 672 21 363 26 573 30 533 23 157 25 529 26 206 posedních 30 30 168 21 531 26 850 30 243 22 733 25 170 26 260 posedních 35 29 704 21 262 26 388 29 627 22 320 24 759 25 816 posedních 40 28 108 20 711 25 351 28 587 21 774 23 918 24 847 posedních 44 (42)* 27 511 24 857 27 287 23 404 24 346 posedních 5 28 530 21 432 26 160 30 171 24 330 26 703 26 351 nejepších 15 31 274 22 079 27 628 30 821 23 678 25 848 27 002 nejepších 20 31 123 21 920 27 436 30 622 23 326 25 647 26 807 nejepších 25 30 735 21 814 27 181 30 402 22 975 25 387 26 551 nejepších 30 30 289 21 672 26 850 30 243 22 737 25 170 26 260 nejepších 35 29 704 21 262 26 388 29 627 22 320 24 759 25 816 nejepších 5 31 530 22 795 28 011 30 990 24 330 26 703 27 551 ceoživotní bez nejhorších** 27 511 20 711 27 278 21 774 * posedních 44 jsou ceoživotní pro muže, 40 je ceoživotní pro ženy, 42 dohromady **pro muže 4 příjmově nejhorší roky, pro ženy 5 příjmově nejhorších et Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat ISPV. Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat ISPV. působícími v podnikateské a nepodnikateské sféře, stejně tak jako za obě sféry dohromady, způsobené změnou rozhodného období jsou k naezení v tabukách č. 4 a 5 a grafu č. 6. Viv změny rozhodného období na cekový důchodový systém, tedy makroekonomický rozměr, je zachycen v tabuce č. 10. Pro tyto účey by počítán viv změny déky rozhodného období na sado důchodového systému. Výchozími byy údaje jednoduchého výdajového modeu, který je zkonstruován na zákadě násedujících zjednodušujících předpokadů. Počet nově přiznaných důchodů bude každý rok konstantní a bude dosahovat počtu 95 000, počet cekově vypácených důchodů je 2 050 000, abstrahuji od růstu mezd a cenové hadiny a dáe abstrahuji od produžování rozhodného období každý rok. Paradoxně, oproti předpokádaným výsedkům, že prodoužení rozhodného období sníží výdaje důchodového systému, by varianta uvažující prodoužení rozhodného období na 30 et výdaje důchodového systému zvýšia. Důvodem toho je, že produžování rozhodného období zvyšuje vazbu důchodové dávky k odvedeným příspěvkům a vývoj ceoživotních příjmů modeového jedince. Produžování rozhodného období ze současných 22 et na 30 totiž spadá do období s nejvyššími příjmy jedince v období jeho výděků mezi 15 59 rokem. Tyto vysoké příjmy pak samozřejmě zvyšují OVZ jedince a jeho důchod. Při daších úvahách o změnách déky rozhodného období je třeba mít toto na paměti. Každá připravovaná změna musí refektovat výchozí situaci a rozožení ceoživotních příjmů jedince. Nejvyšší úsporu z pohedu cekových výdajů systému důchodového pojištění by přineso prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy. V roce zavedení (uvažujeme skokové zvýšení rozhodného období) by došo Graf č. 6: Rozdí v osobním vyměřovacím zákadu v Kč při různých způsobech stanovení rozhodného období 14 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 6: Havní makroekonomické ukazatee (%) ukazate 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 růst HDP 4,0-0,7-0,8 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,6 míra růstu nomináních mezd* 18,3 9,9 9,2 8,4 6,4 8,7 7,3 6,6 6,6 5,3 6,5 7,3 míra inface 8,8 8,5 10,2 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 rozdí růstu mezd a inface - růst reáných mezd 9,5 1,4-1,0 6,3 2,5 4,0 5,5 6,5 3,8 3,4 4,0 4,5 *Průměrné hrubé nominání mzdy Zdroj: ČSÚ, havní makroekonomické ukazatee 2008. k úspoře na nově přiznaných důchodech ve výši 213 miionů Kč, po 5 etech by úspora dosáha 1 miiardy a po 15 etech by úspora bya 3,2 miiardy. Naopak, změna rozhodného období na 5 výděkově nejepších et by způsobia zvýšení výdajů systému důchodového pojištění po 15 etech od zavedení ve výši téměř 1,5 miiardy. Způsoby indexace příjmů spadajících do rozhodného období - metody a data Jako daší možnost ovivňující výši důchodů jedince je způsob indexace příjmů spadajících do rozhodného období. Z provedené komparace zahraničních systémů vypývá, že nejčastější metodou je bu to indexace předchozích příjmů de růstu mezd (respektive de růstu vyměřovacího zákadu, ze kterého jsou paceny příspěvky na důchodové pojištění), nebo indexace příjmů získaných v rozhodném období pode růstu všeobecné cenové hadiny. Nejméně častou variantou je pak kombinace obou zmíněných možností. Sporadicky se pak vyskytují i jiné metody indexace příjmů získaných v rozhodném období, např. de Tabuka č. 7: Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího zákadu a koeficient nárůstu všeobecné cenové hadiny rok KNVVZ KNVCH rozdí 1986 7,2739 4,5941 2,6798 1987 7,1248 4,5895 2,5353 1988 6,9660 4,5803 2,3857 1989 6,8012 4,5171 2,2841 1990 6,5611 4,1177 2,4434 1991 5,6856 2,6294 3,0562 1992 4,6425 2,3667 2,2758 1993 3,7063 1,9592 1,7471 1994 3,1264 1,7811 1,3453 1995 2,6382 1,6325 1,0057 1996 2,2282 1,5005 0,7277 1997 2,0157 1,3829 0,6328 1998 1,8438 1,2493 0,5945 1999 1,7037 1,2236 0,4801 2000 1,5982 1,1776 0,4206 2001 1,4727 1,1248 0,3479 2002 1,3723 1,1049 0,2674 2003 1,2857 1,1038 0,1819 2004 1,2057 1,0737 0,1320 2005 1,1462 1,0537 0,0925 2006 1,0753 1,0280 0,0473 2007 1,0000 1,0000 0,0000 Zdroj: MPSV, ČSÚ a vastní výpočty. růstu výše nově přiznávaných důchodů. V České repubice jsou příjmy spadající do rozhodného období indexovány de nárůstu všeobecného vyměřovacího zákadu, a to pomocí tzv. koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího zákadu (KNVVZ). KNVVZ se určuje za použití přísušných všeobecných vyměřovacích zákadů, které jsou stanoveny vádním nařízením do 30. září násedujícího kaendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kaendářní rok zjištěné Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a přepočítacího koeficientu, který je stanoven vádním nařízením pode údajů ČSÚ o průměrné měsíční mzdě za stanovená pooetí (určuje se jako podí průměrné měsíční mzdy za první pooetí kaendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy za první pooetí kaendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu). Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího zákadu se stanoví jako podí všeobecného vyměřovacího zákadu za kaendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího zákadu za kaendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací zákad. Pro účey tohoto příspěvku byo spočítáno, jak by se změnia výše důchodu jedince pobírajícího průměrnou mzdu, kdyby jeho příjmy spadající do rozhodného období byy indexovány ne pode růstu všeobecného vyměřovacího zákadu, ae de růstu všeobecné cenové hadiny. Postup výpočtu by násedující: z údajů ČSÚ byy převzaty údaje o růstu všeobecné cenové hadiny a de stejné metody, jakou je zjiš ován koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího zákadu, by vypočítán koeficient nárůstu všeobecné cenové hadiny (KNVCH). Pomocí tohoto koeficientu pak byy upraveny příjmy průměrného jedince a de podmínek patných v roce 2008 by vypočítán jeho důchod za předpokadu indexace příjmů spadajících do rozhodného období de nárůstu všeobecné cenové hadiny. Důchod by spočítán jak pro muže a ženy zváš, tak za obě pohaví dohromady. Výchozími veičinami by vývoj průměrné mzdy od roku 1986 za ceé hospodářství a vývoj všeobecné cenové hadiny od roku 1986. Rozhodné období byo uvažováno v déce 22 et, průměrná doba pojištění pro muže v déce 44 et, pro ženy v době trvání Tabuka č. 8: Viv změny způsobu indexace na individuání důchod jedince KNVVZ KNVCH muži ženy cekem muži ženy cekem násobek průměrná doba pojištění 44 40,0 42 44 40,0 42 průměrné ND cekem dny na 22 et 1 508 1 785 1 647 1 508 1 785 1 647 mzdy důchod (Kč) 8 954 8 400 8 678 7 919 7 690 7 766 0,5 náhradový poměr (NP) 78,2% 73,3% 75,8% 69,1% 67,1% 67,8% posední mzda (Kč) 11 456 11 456 11 456 11 456 11 456 11 456 důchod (Kč) 11 350 10 543 10 948 10 051 9 443 9 749 1 náhradový poměr (NP) 49,5% 46,0% 47,8% 43,9% 41,2% 42,5% posední mzda (Kč) 22 912 22 912 22 912 22 912 22 912 22 912 důchod (Kč) 13 105 12 209 12 659 12 082 11 238 11 661 2 náhradový poměr (NP) 28,6% 26,6% 27,6% 26,4% 24,5% 25,4% posední mzda (Kč) 45 824 45 824 45 824 45 824 45 824 45 824 důchod (Kč) 14 860 13 876 14 371 13 325 12 419 12 874 3 náhradový poměr (NP) 21,6% 20,2% 20,9% 19,4% 18,1% 18,7% posední mzda (Kč) 68 736 68 736 68 736 68 736 68 736 68 736 0,5 rozdí důchodu mzdy-ceny 1 035 710 912 11,6% 8,5% 10,5% 1 rozdí důchodu mzdy-ceny 1 299 1 100 1 199 11,4% 10,4% 11,0% 2 rozdí důchodu mzdy-ceny 1 023 971 998 7,8% 8,0% 7,9% 3 rozdí důchodu mzdy-ceny 1 535 1 457 1 497 10,3% 10,5% 10,4% Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat MPSV, ČSÚ. FÓRUM sociání poitiky 6/2010 15

Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 9: Výše důchodu modeového jedince (v Kč) při prodoužení rozhodného období na 42 et, změně způsobu indexace z mzdové na cenovou a kombinaci těchto změn 40 et a 42 et pro obě pohaví dohromady. Vyoučené doby byy uvažovány v rozsahu zjištěném ve studii (Houb, 2004) Anaýza nepříspěvkových dob v ČR a doporučení pro jejich sedování a evidenci a přizpůsobeny déce rozhodného období. Pro muže to byo 1508 dní, pro ženy 1785 dní a pro obě pohaví dohromady 1647 dní. Výsedky takto zjištěného důchodu pak byy porovnány s důchodem zjištěným při indexaci příjmů spadajících do rozhodného období pode stávajících pravide, tj. indexaci de růstu všeobecného vyměřovacího zákadu. Pro oba typy důchodů (důchod z příjmů indexovaných de nárůstu všeobecného vyměřovacího zákadu a důchod z příjmů indexovaných de nárůstu všeobecné cenové hadiny) pak byy spočítány náhradové poměry. Nakonec by spočítán makroekonomický dopad změny způsobu indexace na důchodový systém. Způsoby indexace příjmů spadajících do rozhodného období - výsedky současný stav prodoužení změna prodoužení období období způsobu indexace + změna indexace výše důchodu 11 324 11 199 9 749 9 015 Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat MPSV, ČSÚ. Když zhodnotíme vývoj havních makroekonomických ukazateů a porovnáme vývoj všeobecné cenové hadiny a vývoj nomináních mezd, zjistíme, že od roku 1996 by až na jednu výjimku růst mezd rychejší než růst všeobecné cenové hadiny. Rozdí mezi růstem míry inface a míry růstu nomináních mezd (tedy růst reáných mezd) spoečně s dašími makroekonomickými ukazatei naezneme v tabuce č. 6. Z vývoje těchto ukazateů je zřejmé, že indexace pode nárůstu všeobecné cenové hadiny či indexace de kombinace růstu mezd a růstu všeobecné cenové hadiny bude snižovat OVZ pojištěnců, jejich důchody a tím i cekové výdaje důchodového systému (při jinak nezměněných parametrech). Pro modeové účey by tedy spočítán na zákadě údajů ČSÚ o vývoji inface a dat MPSV o vývoji všeobecného vyměřovacího zákadu koeficient nárůstu všeobecné cenové hadiny. Rozdí mezi koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího zákadu a koeficientem nárůstu všeobecné cenové hadiny ukazuje tabuka č. 7. Na zákadě takto zjištěných koeficientů nárůstu a údajů MPSV o průměrném všeobecném vyměřovacím zákadu za rok 2008 pak bya pro jednotivé modeové jedince diverzifikované de pohaví a příjmů vypočítána výše důchodu de patných pravide pro přiznání důchodu v roce 2008 při různých způsobech indexace dosažených předdůchodových příjmů. Při změně způsobu indexace předchozích výděků z indexace de růstu mezd na indexaci de vývoje cenové hadiny dochází k pokesu důchodu jednotivce. Pro jedince je tedy mzdová indexace získaných příjmů spadajících do rozhodného období výhodnější, naráží však na finanční udržitenost cekového důchodového systému, nebo je finančně náročnější. Dopady změny metody indexace ze mzdové indexace na indexaci pode změn cenové hadiny na individuání důchod jedince s různými úrovněmi příjmu jako násobku průměrné mzdy a dopad na jeho náhradové poměry ukazuje tabuka č. 8. Je vidět, že změna způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období z indexace zohedňující růst všeobecného vyměřovacího zákadu (mezd) na indexaci zohedňující změnu cenové hadiny by veda k pokesu důchodu u všech sedovaných modeových jedinců s příjmem rovným určitému násobku průměrné mzdy. Tento pokes je v rozmezí 8 % 11 % v závisosti na výši mzdy. Makroekonomické vyjádření úspor změny způsobu indexace z indexace zohedňující růst všeobecného vyměřovacího zákadu (mezd) na indexaci zohedňující změnu cenové hadiny ze vyjádřit jako úsporu Tabuka č. 10: Kumuované úspory důchodového systému při změně déky rozhodného období na ceoživotní příjmy, při změně způsobu indexace příjmů ze mzdové na cenovou a při současném prodoužení rozhodného období na 42 et a změně způsobu indexace z mzdové na cenovou (v mi. Kč) S ohedem na úspory cekového důchodového systému intuitivně tušíme, že nejepší variantou by bya změna spočívající v prodoužení rozhodného období a způsobu indexace získaných příjmů spadajících do rozhodného období. Chceme-i posoudit viv synergického efektu skádajícího se ze změny metody indexace a prodoužení déky rozhodného období, potřebujeme (stejně jako při posouzení vivu prodoužení rozhodného období na důchodový systém) data o ceoživotních příjmech a způsob jejich dosavadní indexace, dáe pak vývoj cenové hadiny za ceou dobu pojištění. Jeikož tato data nejsou v podmínkách ČR dostupná (vzhedem k specifickým podmínkám před rokem 1989), byo pro modeové výpočty nutno přijmout některá zjednodušující omezení, která umožnia srovnání modeových případů vůbec provést. Jako ceoživotní příjmy bya použita data prezentující současné (data za rok 2004) rozožení příjmů v ceé popuaci, rozděená de věkových skupin s tím, že rozožení těchto příjmů je totožné s vývojem ceoživotních příjmů u průměrného jedince. Rozhodné období byo prodouženo na průměrnou dobu pojištění (42 et). Vývoj inface by před rokem 1986 uvažován v konstantní výši 2 % a vývoj nomináních mezd ve výši 4 %. Z těchto vstupních dat by pak vypočítán KNVVZ a jím diskontovány ceoživotní příjmy. Takto zjištěné ceoživotní příjmy byy pak indexovány de vývoje cenové hadiny. Při interpretaci násedujících výsedků modeových propočtů je třeba mít tyto zjednodušující předpokady modeu na zřetei a chápat tyto propočty jako iustrativní zdůraznění spoupůsobení dvou efektů, jejichž výsedný viv není prostým součtem jednotivých změn, ae jejich mutipikací. Průměrná výše důchodu modeového jedince je pak zachycena v tabuce č. 9. Je vidět, že prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy spou se změúspora důchodového systému v 1. roce v 5. roce v 10. roce v 15. roce způsobená prodoužením rozhodného období 213 1 066 2 132 3 198 způsobená změnou způsobu indexace 1 367 6 834 13 669 20 503 způsobená současnou změnou indexace a prodoužení rozhodného období 2 632 13 161 26 323 39 484 Zdroj: vastní výpočty na zákadě dat MPSV, ČSÚ. z nově přiznaných důchodů, která se v prvním roce projeví jako úspora z nově přiznaných nižších důchodů a v násedujících etech jako součet úspor z v daném roce přiznaných důchodů a nižšího objemu vypacených důchodů z již přiznaných důchodů v minuých etech. Za předpokadu konstantního počtu nově přiznávaných důchodů 95 000 každý rok, cekového počtu vypácených důchodů ve výši 2 050 000 ročně a nuové vaorizace přiznaných důchodů by změna způsobu indexace veda k úspoře výdajů systému důchodového pojištění ve výši 1,4 miiardy Kč v prvním roce zavedení změny a téměř 21 miiard Kč po 15 etech. Tyto úspory jsou shrnuty v tabuce č. 10. Synergický efekt prodoužení rozhodného období a změny způsobu indexace zohedňovaných příjmů 16 FÓRUM sociání poitiky 6/2010

Stati, studie, úvahy a anaýzy nou způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období způsobí signifikantní snížení důchodu oproti pouze jednotivým změnám. Největší význam pro výši důchodů má změna způsobu indexace rozhodných příjmů, kdy v modeovém případě dojde ke snížení důchodu o 1575 Kč. Samotné prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy by vedo ke snížení modeového důchodu o 125 Kč. Když by se obě tyto změny provedy najednou, vedy by díky upatnění synergického efektu k pokesu důchodu o 2309 Kč. Makroekonomické vyjádření úspor synergického efektu současné změny způsobu indexace a prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy ze vyjádřit jako úsporu z nově přiznaných důchodů, která se v prvním roce projeví jako úspora z nově přiznaných nižších důchodů a v násedujících etech jako součet úspor z v daném roce přiznaných důchodů a nižšího objemu vypacených důchodů z již přiznaných důchodů v minuých etech. Za předpokadu konstantního počtu nově přiznávaných důchodů 95 000 každý rok, cekového počtu vypácených důchodů ve výši 2 050 000 ročně a nuové vaorizace přiznaných důchodů by současná změna déky rozhodného období a způsobu indexace veda k úspoře výdajů systému důchodového pojištění ve výši 2,6 miiardy Kč v prvním roce zavedení změny a téměř 40 miiard Kč po 15 etech. Závěry a návrhy změn právní úpravy dané probematiky v ČR V současném důchodovém systému by měa změna spočívající v prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy nepatrný viv jak na hypotetického jedince s průměrnými příjmy, tak na výdajovou stránku ceého důchodového systému. Důvodem pro to je jak struktura ceoživotních příjmů jedince, tak existence institutu redukčních hranic, díky kterému téměř nezáeží na výši příjmu převyšující výši první redukční hranice 6. Z provedených anaýz zabývajících se změnami déky rozhodného období vypývá, že nejvýrazněji by se prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy projevio u hypotetického jedince - ženy mající průměrné příjmy a působící v nepodnikateské sféře. Zajímavé výsedky přináší varianta porovnávající rozšíření rozhodného období ze současného stavu 22 et na 30 et (cíový stav obsažený v zákoně). Pokud bychom rozhodné období v déce trvání 30 et apikovai na dnešní rozožení ceoživotních příjmů, dospějeme ke zjištění, že prodoužení rozhodného období na 30 et bude mít za násedek růst důchodu průměrného jedince v národním hospodářství, a to o 0,03 %. Aby by vyoučen viv redukčních hranic na výsedky variant uvažujících změny v déce rozhodného období, byo provedeno porovnání vivu změn v déce rozhodného období na osobní vyměřovací zákad jedince (OVZ). Zde by prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy znamenao pokes OVZ v ceém národním hospodářství o 7,1 %. Při zkoumání vivu změny déky rozhodného období pak při jeho prodoužení na 30 et paradoxně došo oproti předpokádanému snížení výdajů důchodového systému k jejich zvýšení. Důvodem toho je, že produžování rozhodného období zvyšuje vazbu důchodové dávky k odvedeným příspěvkům odvozeným z příjmů a vývoj těchto ceoživotních příjmů modeového jedince. Změna způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období z indexace de vývoje všeobecného vyměřovacího zákadu (mzdového vývoje) na indexaci de vývoje všeobecné cenové hadiny by veda k pokesu důchodu modeového jedince. Největší úspory důchodového systému by byo možno očekávat díky synergickému efektu současné změny způsobu indexace ze mzdové na cenovou a prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy. S cíem posíit upatnění principu ekvivaence v českém důchodovém systému doporučuji prodoužit rozhodné období, z něhož se zjiš ují příjmy pro výpočet důchodu, na ceou pracovní kariéru. Takové opatření by vedo k posíení vazby mezi zapaceným pojistným a důchodovou dávkou. Produžování rozhodného období by se moho provádět postupně jako dosud i po roce 2016, ae nebyo by tedy omezeno maximem 30 et, jak je tomu pode stávající právní úpravy. Doporučuji zachování začátku rozhodného období od roku 1986. Dopad takového opatření na míru ekvivaence v systému však sině imituje existence a současné nastavení redukčních hranic, nebo prodoužení rozhodného období na ceoživotní příjmy za současné situace nemá téměř žádný viv na cekovou výši důchodu. 1 Bíže k datovému souboru viz dáe. 2 Tento způsob stanovení rozhodného období se při dostatečně vysokém počtu zohedňovaných et přibižuje variantě zohedňující příjmy z posedních et za stejně douhé období. 3 Ceoživotní příjmy byy stanoveny na zákadě průměrné doby pojištění, která bya v ČR v roce 2004 44,4 pro muže, 39,8 et pro ženy a 42,1 et v průměru. 4 I kdyby existovaa, tak by bya pro modeový propočet vzhedem k ceospoečenským změnám po roce 1989 nevhodná. 5 Výstupy díčích anaytických mzdových šetření, která zveřejňuje ČSÚ, vycházejí z výběrového šetření ISPV, např. Struktura mezd zaměstnanců za rok 2004, ČSÚ, Praha. 6 Bíže k redukčním hranicím viz Houb, 2010. Literatura: Houb, M. Anaýza nepříspěvkových dob v ČR a doporučení pro jejich sedování a evidenci [The Anaysis of Non Contribution Periods in the Czech Repubic and Recommendations for their Monitoring and Records]. Praha: VÚPSV, 2004, 37 s. Houb, M. Nepříspěvkové doby pojištění - významný prvek české důchodové reformy [Non-Contributory Periods - A Significant Eement of the Czech Pension Reform]. Poitická ekonomie, 2009, č. 4, s. 471-495. ISSN 0032-3233. Houb, M. Rozhodnutí Ústavního soudu nemusí nutně znamenat dramatický zásah do důchodového systému. Fórum sociání poitiky, 2010, č. 4, s. 16-20. ISSN 1802-5854 Houb, M. - Ponerová, Š. Reace důchodu ke mzdě [Repacement ratio]. Praha: VÚPSV, 2004. 46 s. MPSV. Pojistně matematická zpráva o sociáním pojištění 2008 [Actuaria Report on Socia Insurance. 2008]. Praha: MPSV, 2008. OECD. Pensions at a Gance: Pubic Poicies Across OECD Countries. 1. vyd. [s..]: Paris: OECD, c2007. 208 p. ISBN 92-64-0214-9. Příspěvek vychází z monografie Stanovení rozhodného období, z něhož se zjiš ují příjmy pro výpočet důchodu, která bya zpracována s finanční podporou Ministerstva práce a sociáních věcí ČR v souvisosti s řešením veřejné zakázky identifikační kód: ZVZ 184. Autor je pracovníkem VÚPSV a probematice důchodů se věnuje douhodobě. Úřad práce h. m. Prahy (ÚPP) upozorňuje zaměstnavatee na Regionání individuání projekt OP LZZ Znovu do zaměstnání CZ.1.04/2.1.00/13.00029, jehož prostřednictvím nabízí kientům možnost pomoci při vyhedání vhodného zaměstnání formou osovení zaměstnavateů a zjištění jejich pracovních nabídek. Zaměstnavateé mají možnost v jeho rámci získat finanční příspěvek na spoečensky účená pracovní místa vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání (dáe jen SÚPM vyhrazená). Maximání výše příspěvku činí 10 300 Kč na jedno pracovní místo na pný úvazek měsíčně, doba jeho poskytování trvá nejdée 6 měsíců. SÚPM vyhrazenými pro tento úče se rozumí pracovní místa, která zaměstnavate vyhrazuje na zákadě Dohody o poskytnutí příspěvku na SÚPM vyhrazené pro uchazeče o zaměstnání (dáe jen Dohoda) s ÚPP a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidovaní na pobočkách ÚPP a jsou zároveň kienty projektu Znovu do zaměstnání, jehož cíovou skupinou jsou uchazeči s věkovou hranicí nad 45 et, evidovaní dobu deší než 5 měsíců, kterým neze v současné době zajistit pracovní upatnění jiným způsobem. Zájemcům z řad zaměstnavateů budou detainí informace o projektu a profesních skupinách kientů sděeny na pánovaných setkáních, kde budou k dispozici i potřebné formuáře. Kontakty: enka.ibichova@aa.mpsv.cz, te. 774 487 318; eiska.jonasova@aa.mpsv.cz, te. 774 487 317. FÓRUM sociání poitiky 6/2010 17

Z Evropské unie Snižování chudoby ve Strategii EU 2020 Jana Horynová Evropská unie douhodobě usiuje o snižování chudoby a odstranění sociáního vyoučení. V tomto směru si kade krátkodobé i douhodobé cíe, konkretizované v přijatých dokumentech a doporučovaných opatřeních. K měření dosažených výsedků byo navrhováno využití indikátoru ohrožení chudobou. Evropská rada na svém jarním zasedání takto formuovaný cí odmíta, protože indikátor reativní chudoby neposkytuje reaistický kompexní obrázek o sociání situaci osob, nebo postihuje pouze příjmovou chudobu. V jejích závěrech by potvrzen původní návrh snížit počet osob ohrožených chudobou nejméně o 20 miionů. Čenské státy si mohou vnitrostátní cíe stanovit na zákadě nejvhodnějších ukazateů s ohedem na své specifické podmínky a priority. Evropská komise ve spoupráci se svou statistickou sužbou připravia propočty a varianty toho, o koik procent by čenské státy měy v jednotivých indikátorech chudobu snížit, aby se dosáho snížení o 20 miionů osob. Impementace Strategie EU 2020 od edna 2011 Sděení Evropské komise Posíená koordinace hospodářské poitiky pro stabiitu, růst a nová pracovní místa - Nástroje pro sinější správu ekonomických záežitostí EU z června etošního roku obsahuje havní prvky řízení Strategie EU 2020. V rámci sděení by navržen nový koordinační cykus, tzv. evropský semestr, který má sadit Pakt stabiity a růstu se Strategií EU 2020 a je koncipován jako horizontání hodnocení pokroku Evropskou radou na zákadě anaytické práce Evropské komise. Evropský semestr má začít v ednu 2011 vydáním strategického dokumentu Každoroční zpráva o hospodářském růstu, který má revidovat ekonomické výzvy EU a eurozóny. V druhé poovině etošního roku mají čenské státy předožit finání verze svých národních rozpočtů zohedňující doporučení Evropské komise. V obasti sociání ochrany a sociáního začeňování má být evropský semestr zaožen na tom, že Evropská komise bude spoečně s Výborem pro sociání ochranu monitorovat dosažený pokrok u havního evropského cíe sociáního začeňování, odstraňování chudoby a sociání dimenze Strategie EU 2020 prostřednictvím každoročního hodnocení sociáních poitik čenských států. V návaznosti na evropský cí si má nyní ČR stanovit národní cíe, které přispějí k dosažení vytyčeného cekového cíe na úrovni EU. Národní cíe k redukci chudoby 2008 2010 Česká repubika má v současné době své cíe v obasti redukce chudoby a podpory sociáního začeňování formuovány v Národním akčním pánu sociáního začeňování na éta 2008 2010, resp. v Národní zprávě o strategiích sociání ochrany a sociáního začeňování na éta 2008 2010. V tomto pánu jsou jako havní stanoveny tři prioritní cíe. Prioritní cí 1 je zaměřen v souadu s konceptem aktivního začeňování na posíení integrace osob sociáně vyoučených nebo ohrožených sociáním vyoučením, odstranění bariér vstupu a udržení těchto osob na trhu práce. Cíovými skupinami jsou zejména douhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, senioři, osoby pocházející z odišného sociokuturního prostředí, děti a mádež, cizinci, oběti trestných činů a oběti domácího násií, osoby bez přístřeší. Prioritní cí 2 je zaměřen na rodiny sociáně vyoučené nebo sociáním vyoučením ohrožené. Důvodem jejich vyoučení je především nezaměstnanost či obtížné upatnění čena/ů rodiny na trhu práce, nízký příjem a nerovný přístup ke vzděání. K napnění tohoto cíe je zapotřebí rozvíjet metody a apikaci sociání práce a příbuzných profesí tak, aby byy podporovány rodiny se specifickými potřebami, a přijímat cíená opatření, která přispějí k tomu, aby čenové těchto rodin měi rovný přístup ke vzděávání, upatnění na trhu práce a ve spoečnosti a nestávai se tak sociáně vyoučenými. Cíovými skupinami jsou zejména vícečetné rodiny ohrožené chudobou nebo sociáním vyoučením, neúpné rodiny, rodiny se čenem se zdravotním postižením, rodiny pečující o závisé seniory, rodiny v systému náhradní rodinné péče, rodiny pocházející z odišného sociokuturního prostředí a rodiny cizinců. Prioritní cí 3 se soustředí na posíení efektivní spoupráce všech zainteresovaných aktérů na všech úrovních veřejné správy, zejména v poitikách považovaných tradičně za sociání, k nimž patří sužby zaměstnanosti, sociání ochrana, sociání sužby a podpora dostupnosti bydení. Cíovými skupinami jsou zástupci obcí a krajů odpovědní za probematiku sociáního začeňování, zadavateé a poskytovateé sociáních sužeb, pracovníci v sociáních sužbách, nestátní neziskové organizace, sociání partneři a zainteresovaná veřejnost. Úskaí a rizika ovivňující definování národních cíů ČR a jejich napňování Na úrovni EU byy havní výzvy pro ČR v boji s chudobou a sociáním vyoučením definovány naposedy v etech 2009 a 2010 v rámci Spoečných zpráv o sociání ochraně a sociáním začeňování. V těchto zprávách jsou jako havní probémy a výzvy uvedeny: Vyšší míra chudoby dětí (ČR 13 %; EU 20 % de EU-SILC2008); Vyšší míra ohrožení chudobou; o u nezaměstnaných (ČR 48 %; EU 42 % de EU-SILC 2008); o u neúpných rodin s nejméně 1 dítětem (ČR 40 %, EU 35 % de EU-SILC 2008); o v domácnostech 2 dospěých osob se 3 a více dětmi (ČR 19 %; EU 26 % de EU- SILC 2008). Stárnutí obyvatestva a jeho negativní viv na douhodobou udržitenost veřejných financí (nutná reforma důchodového systému a zdravotní péče). Sabá místa v bytové poitice: téměř neexistující sektor sociáního bydení, neexistence strategie prevence bezdomovectví, narůstající probém se sociáně vyoučenými okaitami. Nedostatečná opatření k vytváření pracovních příežitostí pro starší pracovníky, přijímání těchto osob a zvyšování jejich zaměstnatenosti. Nedostatečné sadění pracovního a rodinného života a nízká míra zaměstnanosti žen, mj. v důsedku nedostatečné kapacity zařízení péče o děti. Nevyhovující opatření ke zepšení situace osob žijících ve znevýhodněných regionech a okaitách. Špatná koordinace mezi zdravotní a sociání péčí a mezi jednotivými zúčastněnými stranami, nedostatečná dostupnost sužeb douhodobé péče, mj. nedostatečný počet a kvaita personáu. Ministerstvo práce a socáních věcí jako daší probémy při stanovení národních cíů chudoby spatřuje tyto okonosti: Neaktuánost dat (posední známé údaje jsou z roku 2008, EU-SILC) a nemožnost vyhodnotit nedávný vývoj a současný stav míry ohrožení chudobou a sociáním vyoučením v ČR v důsedku finanční a hospodářské krize. Vztahy mezi jednotivými indikátory - pozitivní výsedky u jednoho indikátoru mohou znamenat zhoršení výsedků u jiného indikátoru (např. vztah mezi indikátorem míry ohrožení chudobou a indikátorem míry ohrožení pracovní chudobou (in-work poverty risk). Stagnace ekonomického růstu a na něj navazující nezaměstnanost v důsedku ekonomické krize. Vývoj v příštím deseti- 18 FÓRUM sociání poitiky 6/2010