Katar. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (červenec 2003*)

Katar 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (červenec 2003*) Obyvatelstvo (tis.) 817 Přírůstek obyvatelstva 2,87 % Populace - do 14 let 24,7 % - od 15 do 64 let 72,4 % - nad 65 let 2,9 % Počet mužů na 100 žen 190 Dožití - mužů 70,65 - žen 75,76 Zdroj: CIA * předběžné údaje

1.2. Rozloha a územní členění (2002) Rozloha 11 437 km 2 Hustota osídlení (obyv/km 2 ) 58,6 Územní členění 10 governorátů Zdroj: Správa českých center, CIA 1.3. Největší města (2000) Hlavní město Největší města Doha: 392 tis. obyvatel Al Khor: 10,1 tis. obyvatel Umm Said Ras Laffan Industrial City Mesaieed Al Wakra Dukhan Madinat Al-Shamal Zdroj: Správa českých center 1.4. Doprava (2002) Počet letišť 4 Největší letiště Doha Železniční síť 0 km Silniční síť 1 230 km Zdroj: CIA, www.e-letenky.cz 2. Ekonomika 2.1. HDP HDP 1998 1999 2000 2001 2002* HDP v mld. USD 10,255 12,197 16,454 17,275 15,91 Růst HDP v % - 9,2 18,9 34,9 5 4,6 HDP/obyv. v USD 18 990 22 587 28 369 28 792 20 100 Zdroj: Správa českých center, * CIA 2.2. Vývoj hlavních makroekonomických veličin 1998 1999 2000 2001 2002* Růst spotřebitelských cen 2,9 % 2,2 % 1,7 % 1,5 % 1,7 % Zdroj: Správa českých center, * www.worldinformation.com 2001 Nezaměstnanost 2,7 % Zdroj: CIA, údaj není ve statistikách publikován 2

Vývoj kurzu měny 1998 1999 2000 2001 QR za 1 USD 3,64 3,64 3,64 3,64 Zdroj: www.worldinformation.com Měna katarský riál - Qatari Riyal (QR) je dělen na 100 dirhamů. Kurs k USD je fixován na hodnotě 1 USD = 3,64 QR. 2.3. Obchodní bilance Obchodní bilance (mil. USD) 1998 1999 2000 2001 Export 5 030 7 214 11 594 11 280 Import 3 070 2 252 2 930 3 069 Saldo 1 960 4 962 8 664 8 211 Zdroj: Správa českých center 3. Charakteristika trhu cestovního ruchu 3.1. Stručná charakteristika trhu Kataru Donedávna si Katařané užívali pohodlného života v jedné z nejbohatších zemí světa. V minulých dvou letech však klesala kontinuálně cena ropy na historické minimum pod 10 USD za barel, narůstaly dluhy a státní ekonomika se octla v potížích pod tlakem splátek velkých petrochemických a plynařských projektů. Vláda byla nucena postupně omezovat grandiózní sociální výhody jako bezplatné vzdělání na zahraničních univerzitách, dobře placené práce ve státních službách, zdravotnické služby atd. V současné době je poskytována zdarma elektrická energie a zásobování vodou, ale i tyto výhody budou pravděpodobně brzy zrušeny. Postupně jsou omezovány státní dotace na benzín, potraviny atd. ve snaze snížit chronický deficit státního rozpočtu. Sektor služeb je mimořádně rozvinut. Katar má rozsáhlou síť státních a bezplatných služeb. Státní systém školství je plně v islámském duchu a pouze v arabštině. Proto jej doplňují soukromé, převážně anglické a americké školy s patřičnými poplatky. V zemi jsou od roku 1999 zpoplatněné některé služby. Jedná se o platbu za zdravotní péči, poplatky za studium, vydání řidičských oprávnění, poplatek splatný při odletu ze země, poplatek za studium na katarské univerzitě pro nekatařany a zvýšení poplatku za víza. Disponibilita finančních zdrojů Kataru umožnila vybudovat infrastrukturu dle nejnáročnějších kritérií. Síť nových silnic v délce 900 km, 2 přístavy a mezinárodní letiště jsou na vysoké úrovni. Katar má mimořádně rozvinutý sektor bankovních a finančních služeb. Zdroj: Správa českých center 3.2. Výjezdový cestovní ruch Kataru Předpokládá se, že HDP na obyvatele dosáhlo v roce 2001 v Kataru 29 278 USD. To je nejvyšší HDP na obyvatele v zemích Blízkého Východu. Katar vlastní třetí největší ložiska ropy na světě. Počet obyvatel v Kataru je 817 tis. Z Kataru a Bahrainu se v roce 2000 uskutečnilo 0,7 mil. cest, hlavními důvody těchto cest byla dovolená a odpočinek a návštěva příbuzných a známých (celkem 60 %). Do Evropy ročně směřuje 10 000 cest z Kataru. 3

3.3. Výjezdový cestovní ruch zemí Blízkého Východu 3.3.1. Výjezdový cestovní ruch obecně World Tourism Organization (WTO) uvádí, že 8,6 mil. turistů, kteří vyjeli za hranice své země v roce 1995, pocházelo ze zemí Blízkého Východu. WTO odhaduje, že počet těchto turistů v roce 2020 vzroste na 35 mil., což v letech 1995-2020 představuje roční růst okolo 5,8 % a 1,5 % nárůst v celosvětových výjezdech. Přestože Blízký Východ zůstane malým zdrojovým regionem jeho podíl ve výjezdovém cestovním ruchu bude mírně narůstat. V roce 1995 pocházelo ze zemí Blízkého Východu 1,5 % všech mezinárodních turistů, v roce 2000 se tento podíl zvýšil na 1,8 % a pro rok 2020 WTO odhaduje růst na 2,2 %. Výjezdový cestovní ruch ze zemí Blízkého Východu do ostatních zemí Blízkého Východu poroste rychleji než výjezdový cestovní ruch z těchto zemí do vzdálenějších destinací. Vývoj počtu výjezdů ze zemí Blízkého Východu v dělení dle cílových destinací - země Blízkého Východu a ostatní regiony v mil. 40 35 30 25 20 15 10 5 0 3,4 5,2 4,3 7,8 6,6 14,0 10,1 25,1 1995 2000 2010 2020 roky Země Blízkého Východu Ostatní regiony Podle předpovědi WTO bude v roce 2020 nejvíce turistů ze zemí Blízkého Východu pocházet ze Saudské Arábie (9 mil. turistů), Spojených Arabských Emirátů (2 mil.), Egypta (1,8 mil), Kuvajtu a Libanonu. Výdaje turistů ze zemí GCC 1 v zahraničí jsou vyšší než výdaje turistů z ostatních zemí Blízkého Východu. Podle WTO dosáhly celosvětové příjmy z turismu v roce 2000 celkem 475,8 mld. USD. Podle IPK International s Arabian Travel Monitor Study z roku 2000 turisté ze zemí GCC vydaly na turistický ruch 11,9 mld. USD, což představovalo 2,5 % z celosvětových příjmů z cestovního ruchu. 3.3.2. Výjezdový cestovní ruch do Evropy Do Evropy směřuje 20 % ze všech výjezdů ze zemí Blízkého Východu. V porovnání s ostatními destinacemi světa, kromě Blízkého Východu, má Evropa v počtu příjezdů turistů z Blízkého Východu největší podíl. V roce 1995 z 3,4 mil. arabských turistů, kteří směřovali do vzdálenějších destinací, jich 1,9 mil. navštívilo Evropu. Předpokládá se, že Evropa nadále zůstane nejnavštěvovanější vzdálenější destinací pro turisty ze zemí Blízkého Východu. Očekává se, že v roce 2020 vyjede ze zemí Blízkého Východu do vzdálenějších destinací 10 mil. turistů, Evropu navštíví okolo 5,3 mil. turistů a Afriku navštíví 2,7 mil. turistů. To znamená, že každoroční růst výjezdů ze zemí Blízkého Východu od roku 1995-2020 bude nejméně 4,1 %. 1 GCC (země okolo Golfského zálivu): Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Ománský Sultanát, Bahrain a Katar 4

Předpověď vývoje výjezdového cestovního ruchu ze zemí Blízkého Východu do Evropy v mil. 6,0 4,0 2,0 2,4 3,6 5,3 0,0 2000 2010 2020 roky 3.3.3. Výjezdový cestovní ruch do evropských subregionů Severní Evropa následovaná západní a východní Evropou jsou v rámci Evropy nejnavštěvovanější destinace pro turisty ze zemí Blízkého Východu. Vycestují sem 2 mil. ze 2,4 mil. turistů ze zemí Blízkého Východu, což představuje 80 % ze všech arabských turistů, kteří navštíví Evropu. Předpokládá se, že v roce 2020 vzroste počet příjezdů turistů ze zemí Blízkého Východu do Evropy na 5,3 mil. a z tohoto počtu jich 4,4 mil. bude mířit do západní, jižní a do střední Evropy. Západní Evropu navštíví nejvíce turistů (1,6 mil.). Předpověď vývoje výjezdového cestovního ruhu ze zemí Blízkého Východu do subregionů Evropy počet výjezdů v mil. 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2000 2010 2020 Severní Evropa 0,8 1,1 1,5 Západní Evropa 0,7 1,0 1,6 Střední a Východní Evropa 0,2 0,3 0,4 Jižní Evropa 0,3 0,4 0,4 Východní Evropa 0,5 0,8 1,3 5

3.3.4. Hlavní destinace v Evropě pro turisty ze zemí Blízkého Východu Velkou Británii každoročně navštíví okolo 30 % turistů ze zemí Blízkého východu, kteří míří do Evropy. Dalšími klíčovými destinacemi Evropy jsou Francie, Turecko, Itálie, Německo, Kypr, Řecko, Švýcarsko a Španělsko. Z porovnání počtu přenocování turistů ze zemí Blízkého Východu v Evropě v roce 1999 vyplývá, že nejvýznamnější destinací je Velká Británie a to se 6,5 mil. přenocováními. Druhou v pořadí je Francie s 2,3 mil. přenocováními, následuje Itálie, Turecko, Německo a Švýcarsko. Top 11 ETC zemí pro turisty ze zemí Blízkého Východu, rok 1999 Země Počet přenocování 1. Velká Británie 6 500 000 2. Francie 2 300 000 3. Itálie 470 386 4. Turecko 462 673 5. Německo 296 813 6. Švýcarsko 199 519 7. Řecko 175 861 8. Kypr 167 022 9. Španělsko 140 000 10. Rakousko 91 063 11. Belgie 69 109 3.3.5. Hlavní zdrojové trhy ze zemí Blízkého Východu pro Evropu WTO odhadovala, že do Evropy v roce 2000 přijelo 2,4 mil. turistů ze zemí Blízkého Východu. Podle IPK Arabian Travel Monitor Study 2000 byl 1 mil. cest ze zemí GCC, což představovalo 42 % ze všech cest ze zemí Blízkého Východu. WTO a Market Vision na základě výzkumu cestovního ruchu uvádí, že nejvíce turistů ze zemí Blízkého Východu, kteří vyjedou do Evropy, pochází ze Saudské Arábie, Spojených Arabských Emirátů, Egypta a Libanonu. Z hlediska výdajů nejvíce utratili v roce 2000 turisté ze zemí GCC, a to 1 554 EURO na jedné cestě do zahraničí. Avšak průměrné výdaje turistů na jednu cestu ve Velké Británii jsou odhadovány na 2 701 EURO. Průměrná doba pobytu turistů ze zemí GCC za hranicemi své země je okolo 20 dní a to v období školních prázdnin, které trvají 10-11 týdnů. Cesty do Evropy trvají 14-20 dní, výdaje na jednu noc jsou 150 EURO. V roce 2001 Arabian Travel Monitor uvedl, že v budoucnu turisté ze zemí Blízkého Východu budou preferovat především tyto destinace: Turecko, USA, Španělsko, Velkou Británii a Řecko. 4. Výjezdový cestovní ruch do ČR Cestování ze zemí Blízkého Východu do České republiky je limitováno. Nejčastěji uváděné důvody návštěvy České republiky, jsou léčebné pobyty, snižování stresu a relaxace v lázních Karlovy Vary. Okolo 60 % turistů ze zemí Blízkého Východu, převážně ze Saudské Arábie a Kuvajtu, kteří směrují do České republiky, využívá služeb cestovních kanceláří Balnea Spa a Travel Service. Výhodou léčebných pobytů v České republice je, že náklady na pobyt v lázních nejsou tak vysoké jako v jiných lázeňských destinacích Evropy. České aerolinie provozují lety jen do Spojených Arabských Emirátů a Kuvajtu. Česká republika je v povědomí turistů ze zemí Blízkého Východu zapsána jako kulturní destinace se zajímavými pamětihodnostmi. 6

5. Charakteristika a chování turistů ze zemí Blízkého Východu do Evropy 5.1. Profil národností Tento výzkum byl prováděn v zemích GCC, ze kterých do Evropy směřovalo 60 % z celkového počtu turistů ze zemí Blízkého Východu. Turisté, kteří pocházejí ze zemí Blízkého Východu, tvoří v Evropě 10 % ze všech turistů, kteří do Evropy přijedou. Toto číslo představuje 1/3 ze všech turistů, kteří vyjedou za hranice zemí Blízkého Východu. Předpokládá se, že značné množství obyvatel pocházejících ze zemí Blízkého Východu žije a pracuje v Evropě a tito lidé motivují své známé a příbuzné v zemích Blízkého Východu na strávení dovolené u nich v Evropě. Jedním z klíčových motivačních faktorů pro turisty ze zemí Blízkého Východu je, že se návštěvnou Evropy v letních měsících vyhnou příliš teplému klimatu v jejich zemích původu. Někteří arabští turisté tráví léto ve vlastních letních domovech v různých koutech Evropy, např. ve Velké Británii a Španělsku. 5.2. Demografie Okolo 2/3 turistů ze zemí Blízkého Východu, kteří cestují do Evropy, jsou muži. Necelá polovina arabských turistů je ve věku 15-34 let, druhou polovinu tvoří turisté ve věku 35-54 let. 70 % arabských turistů cestuje s rodinou a s dětmi. 60 % turistů ze zemí Blízkého Východu jsou lidé s vysokoškolským vzděláním mající vyšší příjmy. 70 % těchto turistů samostatně podniká. Profil turistů ze zemí Blízkého Východu, kteří navštívili Evropu Pohlaví Muž 65% Žena 35% Věk 15-24 let 15% 25-34 let 30% 35-44 let 25% 45-54 let 20% 55 a více let 10% Vzdělání Bez vzdělání 5% Střední škola 35% Vysoká škola 60% Příjmy Nízké 5% Střední 30% Vysoké 65% Zaměstnaní Zaměstnán 70% Bez zaměstnání 30% 5.3. Charakteristika pobytu 55 % turistů ze zemí Blízkého Východu, kteří směřují do Evropy, sem přijíždí na prázdniny (dovolenou), 15 % z důvodu odpočinku, zdravotní dovolené a návštěvy přátel a příbuzných a 30 % z pracovních důvodů. 60 % z cest do Evropy je uskutečňováno za účelem dovolené a poznávání pamětihodností, 15 % cest směřuje k moři a na pláž a 10 % jsou turistické cesty. K hlavním aktivitám během cesty 7

patří: prohlídky pamětihodností, návštěvy muzeí a výstav, nakupování, stravování, zúčastnění se nočního života, návštěva parků a zahrad. Při cestování s dětmi bývá častým cílem cesty návštěva zábavního parku, ZOO, safari a ostatních rodinných zábavních center. Druh dovolené Dovolená ve městě 60% Dovolená u moře/na pláži 15% Poznávací dovolená 10% Návštěva zábavního parku 10% Ostatní 5% Hlavní aktivity během dovolené Prohlídka pamětihodností 80% Nakupování 80% Gastronomie, speciality 65% Návštěva parků a zahrad 60% Poznání nočního života 55% Návštěva zábavních parků, zoo a rodinných zábavních center 50% Návštěva muzeí a výstav 50% Okolo poloviny turistů, kteří cestují ze zemí Blízkého Východu do Evropy, cestuje ve skupinách 3 až 5 osob, převážně jako členové rodiny. 40 % turistů cestuje individuálně a 15 % turistů cestuje ve skupině 6 a více osob. 70 % soukromých cest do Evropy se uskutečňuje v měsících červen, červenec a srpen. Sezonalita Červen - srpen 70% Říjen - leden 15% Únor - květen 15% Průměrná délka pobytu v Evropě je 4-5 dní, průměrná délka pobytu v destinacích jako je Kypr, Turecko a Řecko je 15-20 dní. Délka pobytu je závislá na období, ve kterém se cesta uskutečňuje (delší pobyty jsou v letních měsících). Délka pobytu Letní sezóna Ostatní část roku Méně než 3 dny 3% 10% 4-7 dní 7% 60% 8-14 dní 35% 10% 15-21 dní 30% 10% 22 a více dní 25% 10% Většina cest do Evropy ze zemí Blízkého Východu je uskutečňována letecky. Arabové velice málo využívají turistické package. Způsob organizace cesty Package 10% Rezervace přes cestovní kanceláře 35% Přímá rezervace hotelu/letenky 45% Ostatní 10% 8

5.4. Plánování cesty a vyhledávání informací Nejčastějším zdrojem informací pro turisty ze zemí Blízkého Východu jsou doporučení od známých, spolupracovníků a rodinných příslušníků. Katalogy a brožury vydávané cestovními kancelářemi jsou také často využívané pro hledání potřebných informací. 6. Obchodní cestovní společnosti v zemích Blízkého Východu 6.1. Letecká spojení mezi Evropou a Blízkým Východem Mezi letecké společnosti, které poskytují přepravu mezi Evropou a zeměmi Blízkého Východu patří následující: British Airways, Lufthansa, KLM, Air France, Alitalia, Swiss/Swissair, Turkish Airlines, ČSA, Olympic Airways, Cyprus Airways, Tarom Airlines. Letecké společnosti ze zemí Blízkého Východu, které spojují Blízký Východ a Evropu jsou: Emirates Airlines, Kuwait Airways, Saudi Airlines, Qatar Airways, Iran Air, Middle East Airlines, Gulf Air, Egypt Air, Syrian Airlines, Royal Jordinian. Počet leteckých společností létajících do a ze zemí BlízkéhoVýchodu 120 100 96 86 80 60 42 41 39 40 30 26 25 25 19 17 16 18 17 20 11 12 11 6 10 10 6 9 0 Dubai Amman Cairo Abu Dhabi Beirut Kuvajt Muscat Jeddah Teherán Riyadh Damscus Všechny letecké společnosti Letecké společnosti ze zemí ETC 6.2. Touroperátoři a cestovní kanceláře Struktura cestovního ruchu v zemích Blízkého Východu je odlišná od struktury cestovního ruchu v Evropě, a to protože: o mezinárodní cestovní ruch zaměřený na odpočinek a dovolenou je novou aktivitou v tomto regionu, o podstatná část populace okolo Golfského zálivu je tvořena pracovníky na přechodnou dobu (2-4 roky), o přeprava turistů je převážně individuální, v párech nebo s rodinou. Formální dovolená a incentivní turistika není organizovaná společnostmi, jen některé země mají formální asociace cestovních kanceláří. 9

Počet cestovních kanceláří v zemích Blízkého Východu Země Počet cestovních kanceláří Egypt 814 Libanon 495 Jordánsko 375 Saudská Arábie 344 Sýrie 236 Kuvajt 162 SAE 142 Bahrain 88 Irán 86 Omán 67 Katar 42 Jemen 30 6.2.1. Touroperátoři Pojem "touroperátor" je v tomto regionu chápán jinak než v Evropě. Cestování za odpočinkem do Evropy a Severní Ameriky zajišťuje několik touroperátorů, kteří vlastní letadla a hotely určené pro zákazníky, kteří si koupí produkty inzerované v brožurách. Touroperátoři v zemích Blízkého Východu jsou rozděleni podle národních leteckých společností a upřednostňují převážně destinace, se kterými udržují letecká spojení. V brožurách jsou nabízeny packages s množstvím hotelů a služeb podle destinací příletu. Pokud některá destinace není uvedena v nabídce touroperátorů může být nabízena v brožurách a katalozích leteckých společností. Největším touroperátorem v tomto regionu je Emitates Holidays s centrálou v Dubaji. Dostatek informací o nabídkách touroperátorů je prezentováno v tisku. Zde jsou reklamy převážně na letní dovolené, na krátké dovolené v zimním období a v období Vánoc a Nového roku. Touroperátoři tvrdí, že každoročně od roku 1990 roste zájem o jejich služby o 10 %. Pozn.: Mezi nejvíce nabízené destinace touroperátora Qatar Holidays se pro rok 2002 patřily, mimo země Golfského zálivu, následující státy: Španělsko, Česká republika, Belgie, Maďarsko a Rakousko. 6.2.2. Konsolidace Konsolidace vlastní velkou část hotelů v destinacích, které jsou velice populární pro turisty ze zemí Blízkého Východu. Ubytování v těchto hotelech je nabízeno maloobchodními cestovními agenturami v jednotlivých regionech. Nejznámější konsolidací je Destinations of the World se sídlem v Dubaji, která působí v mnoha franšízových kancelářích v rámci regionu. Některé maloobchodní cestovní agentury (v každé zemi jsou 3-4) nabízejí zvýhodněné ceny konsolidovaných hotelů. Cestovní agentury, které jsou součástí konsolidace nebo s nimi mají smlouvu, mají silné postavení na trhu a dobré finanční zázemí. 6.2.3. Maloobchodní cestovní agentury Velká část obchodu v rámci cestovního ruchu je uskutečňována přes maloobchodní cestovní agentury. V hlavní nabídce těchto subjektů jsou produkty touroperátorů a hotelových konsolidací. Nabídka vlastních cestovních packages a itinerářů je zastoupena v mnohem menší míře. 6.2.4. Internet a jeho využití Podle studie Arab Advisour Group se používání internetu v zemích Blízkého Východu nejvíce rozšířilo ve Spojených Arabských Emirátech (30 % domácností a 45 % firem má přístup na internet). Na druhou stranu jen 5 % obyvatel Saudské Arábie využívá internet. Podle International Telecommunication Union, poměr uživatelů internetu v Arabských zemích je následující: 101,6 uživatelů internetu na 10 000 obyvatel, což je velice nízké číslo v porovnání s Tureckem (304,4 : 10 000), Asií (329,8 : 10 000), Evropou (1 356,9 : 10 000) nebo USA (1 542,1 : 10 000). 10

Předpokládá se, že by používání internetu mělo růst. Okolo 1 % turistů si objednává dovolenou přes internet. 6.3. Národní turistické organizace S růstem počtu mezinárodních leteckých společností, roste snaha zviditelnění destinací Blízkého Východu, a proto roste i počet národních turistických organizací zastupovanými kancelářemi v jednotlivých regionech. Dubaj se jeví jako nejdůležitější turistické centrum Blízkého Východu a nachází se zde hlavní kanceláře národních turistických organizací. Jedinou evropskou zemí, která zde má zastoupení je Velká Británie. Nejvíce výjezdů ze zemí Blízkého Východu směřuje do zemí, které zde mají svá zastoupení. 6.4. Tisk - cestovní ruch Na trhu se nachází několik časopisů věnujících se cestovnímu ruchu, službám a regionu. Jsou to např.: Business Traveller Magazine s Middle East Edition (vydávaný ve Velké Británii), Middle East Travel (s centrálou v Libanonu), Travel & Tourism News (TTN) Middle East (vydávaný v Bahrainu), Travel Trade Gazzete (TTG) Middle East & North Afrika (vydávaný na Kypru). Noviny o cestovním ruchu vycházejí v každé zemi v anglickém a arabském jazyce. Anglicky psaná média se zaměřují na arabsky nemluvící obyvatelstvo. Reklamní balíčky na podporu prodeje a jiné aktivity pro podporu cestovního ruchu jsou v tisku více uveřejňovány v době prázdnin a dovolených. Také v televizi se vysílají reklamy na vybrané destinace. 7. Prognózy vývoje výjezdového cestovního ruchu ze zemí Blízkého Východu S pokračujícím růstem výjezdového cestovního ruchu ze zemí Blízkého Východu se některé země stávají více přitažlivé pro turisty z tohoto regionu. Musíme si ale uvědomit, že Blízký Východ má z hlediska zdrojové země omezenou velikost. 7.1. Intraregionální cestovní ruch (v rámci regionu Blízký Východ) Cestovní ruch v rámci regionu Blízký Východ představuje okolo 2/3 výjezdového cestovního ruchu z tohoto regionu. Podle předpovědí WTO by měl intraregionální cestovní ruch růst rychleji (v rozmezí let 2000-2020 se předpokládá růst celkových výjezdů o 71 %). Dva důvody pro růst intraregionálního cestovního ruchu: o Z hlediska ekonomik všech zemí Blízkého Východu se očekává posilování domácích měn a růst zaměstnanosti. Ve stejném období vidí země, ve kterých je silné zastoupení společností těžících ropu, cestovní ruch jako průmysl, jenž by mohl zmírnit tlak na příjmy z ropy. Z hlediska ekonomiky zemí je jednodušší "lákat" turisty ze zemí stejného regionu než z regionů vzdálenějších a to z důvodů kulturních, stravovacích, jazykových či náboženských. Také náklady cesty jsou pro turisty z tohoto regionu nižší. o Po událostech z 11. září 2003 se ekonomiky zemí Blízkého Východu obávaly velkého poklesu příjezdů turistů. V důsledku těchto událostí podepsalo několik zemí dohodu o spolupráci v rámci cestovního ruchu (např. Sýrie s Jordánskem, Jemen s Bahrainem, Irák se Sýrií). Pozn.: Saudskou Arábii ročně navštíví 4 milióny Muslimů na každoroční pouti do Mekky a Medíny. 7.2. Oblíbené destinace mimo Evropu a Blízký Východ Austrálie je destinace, do které jezdí od roku 1998 stále větší počet turistů ze zemí Blízkého Východu (růst o 28 % při porovnání let 1998 a 2000). Cesty do Austrálie jsou především dlouhodobého charakteru, při kterých mají Arabové poměrně vysoké výdaje. Arabové cestují do Austrálie převážně se svou rodinou a velké množství Arabů vlastní na Zlatém Pobřeží nemovitost. Jihovýchodní a jižní Asie je pro mnoho Arabů přitažlivá rozdílností kultury. Mezi nejvíce navštěvovaná místa patří Singapur, Hong Kong (předpokládaný růst turistů ze zemí Blízkého Východu je 30 % v rozmezí let 1999 a 2005), Malajsie, Thajsko, Filipíny, Indonésie, Indie (v letech 1998 a 1999 byl růst počtu turistů 20 %). 11

7.3. Potenciál cestovního ruchu pro evropské destinace Hlavní body výhledu na cestovní ruch do klíčových evropských destinací. Velká Británie, Francie a Itálie: Očekává se, že si tyto země udrží pozici tří nejnavštěvovanějších zemí Evropy. V roce 2002 se však očekával pokles příjezdů turistů ze zemí Blízkého Východu do těchto států o 5-10 %. Z hlediska dlouhodobého výhledu je očekáván pozvolnější růst než u ostatních evropských zemí. Důvodem může být i to, že turisté, kteří již jednou tyto země navštívili, si myslí, že zde není již nic nového, co by mohli zhlédnout. Turecko a Kypr: Z krátkodobého hlediska se očekává prudký nárůst příjezdů ze zemí Blízkého Východu do těchto destinací, v dlouhodobém horizontu se návštěvnost těchto států přiblíží návštěvnosti severní Evropy. Rakousko, Belgie, Německo a Švýcarsko: U těchto zemí se předpokládá nejvyšší návštěvnost v západní Evropě. V současné době do zemí západní Evropy jezdí o 5-10 % turistů méně ze zemí Blízkého Východu než v předchozích letech. Jižní Evropa: Vedle Itálie je klíčovou zemí příjezdů turistů ze Blízkého Východu i Španělsko, Řecko a zvlášť Malta. V krátkodobé předpovědi se očekává růst jen u příjezdů do Řecka (5 % při srovnání let 2001 a 2002), v ostatních státech je předpovídán pokles o 5-10 %. Střední Evropa: Do tohoto regionu jezdí nejmenší procento arabských turistů, kteří směřují do Evropy. Bulharsko, Česká republika a Maďarsko jsou země, do kterých Arabové jezdí především za účelem návštěvy lázní a ozdravných pobytů. V dlouhodobém horizontu se předpokládá, že návštěvy střední Evropy se budou uskutečňovat více z obchodních důvodů. 8. Největší touroperátoři V České republice se na příjezdový cestovní ruch ze Arabských států zaměřují podle ACK ČR 4 cestovních kanceláře a agentury: ČSA Airtours, Exim Touris, Four Seasons Travel. Na zájezdy do Arabských států se dle ACK ČR specializuje 19 cestovních kanceláří a agentur, mezi které patří např.: Alexandria, Čedok, Firo Tour, Globtour Praha, Marco Polo International, Natur, Siam Travel a další. Zdroj: ACK ČR Zdroj: Study on Outbound Travel to ETC Destinations from Source Markets in the Middle East 2002, překlad Hana Fojtáchová, odbor analýz, CzechTourism Zpracoval: Monika Vlášková, sekce vnějších vztahů, CzechTourism, březen 2004 12