Dûtské krizové centrum, o.s. V Zápolí 1250/21 141 00 Praha 4 Michle tel., fax: 2 414 80 511 Linka dûvûry: 2 41 48 41 49 e-mail: dkc@ditekrize.

Dûtské krizové centrum, o.s. V Zápolí 1250/21 141 00 Praha 4 Michle tel., fax: 2 414 80 511 Linka dûvûry: 2 41 48 41 49 e-mail: dkc@ditekrize.cz www.ditekrize.cz ã.ú.: 9990099900/0600 1

VáÏení, v roãní zpráva 2002 pfiiná í obraz problematiky t raného, zneuïívaného a zanedbávaného dítûte tak, jak se po cel rok 2002 promítal v práci na eho odborného pracovi tû. Uplynul rok 2002 byl pro Dûtské krizové centrum (DKC) rokem skuteãnû v znamn m. Dûtské krizové centrum zavr ilo 10 let své existence a zároveà vstoupilo s nov m designem a také logem do desetiletí nového. 10 let úspû né existence NNO je jistû dûvodem k radosti, i k bilancování. PociÈuji proto umocnûnou hrdost nad existencí Dûtského krizového centra, zároveà jako kaïd rok ve chvílích, kdy V roãní zpráva vzniká, i smutek nad tím, Ïe se navzdory úsilí nejen DKC, ale i mnoha dal ích organizací (státních i nestátních) dostává do závaïn ch Ïivotních situací stále mnoho dûtí. Pfiíli brzy se musí pot kat s celou kálou starostí a tíhou Ïivota a toto zanechává v jejich v voji i psychice leckdy neodstranitelné následky. V roãní zpráva 2002 pfiiná í obecn nástin problematiky syndromu t raného, zneuïívaného a zanedbávaného dítûte, seznámí Vás s nabídkou a rozvojem sluïeb DKC a také s nûkter mi údaji vypl vajícími ze statistick ch dat klientely pfiijaté do péãe právû v roce 2002. V závûru naleznete pfiehled chápajících lidí, zástupcû institucí a firem, ktefií nám sv m vûcn m i finanãním pfiispûním pomáhali naplàovat cíle na eho obãanského sdruïení. Ráda bych zde znovu vyjádfiila své podûkování za jejich citliv pfiístup a pochopení závaïnosti dané problematiky. Podûkovat bych chtûla i v em pracovníkûm DKC, ktefií mûli tu sílu po cel rok 2002 poskytovat odbornou pomoc. Toto ãinili s maximálním osobním nasazením, pfiekraãujícím bûïn rámec pracovní smlouvy, s profesionalitou, laskavostí a trpûlivostí. Za Dûtské krizové centrum Mgr. Zora Du ková, fieditelka DKC 2

Klientela Dûtského krizového centra [rok 2002] Dûtské krizové centrum (DKC) nové pfiípady 171 54% Dûtské krizové centrum, o.s. je nestátní, neziskovou organizací s humanitárním cílem smûfiující k ochranû a pomoci dûtem t ran m, zneuïívan m a zanedbávan m (syndrom CAN = Child Abuse and Neglect) a dûtem v závaïn ch Ïivotních situacích. V chodiskem pro na i práci je Úmluva o právech dítûte. Prioritním úkolem obãanského sdruïení Dûtské krizové centrum,o.s. je detekce, diagnostika, terapie a prevence syndromu CAN. Tûchto cílû sdruïení dosahuje pfiedev ím prostfiednictvím vlastního odborného zafiízení psychosociální pomoci totoïného pfiípady z pfiedchozích let 106 33% názvu Dûtské krizové centrum. Skuteãnost, Ïe DKC naplàuje své cíle jiï od roku 1992, tj. pln ch 10 let, fiadí toto zafiízení na pfiední místo v rámci psychosociální sítû v âeské republice. Kvalita na í práce byla stvrzena v roce 2000 udûlením povûfiení k v konu sociálnû právní krizové intervence 42 13% ochrany dítûte. celkem 319 Deset let existence DKC dostateãnû provûfiilo realizované principy na ich sluïeb, umoïnilo posílit principy efektivní a upustit od tûch, které jiï dnes nemají v nabídce sluïeb zafiízení psychosociální pomoci takové opodstatnûní. Základem zûstává interdisciplinární pfiístup a komplexní pojetí nabízené pomoci. Na fie ení kaïdého pfiípadu se podílí psycholog a sociální pracovník, event. terapeut v rámci následné péãe ãi právník v rámci provozování vlastní právní poradny. Interdisciplinární pfiístup je zesílen úzkou spoluprací s mnoha dal ími institucemi a odborníky. Jedná se zejména o státní instituce: orgány péãe o dítû, soudy, kriminální policii, zdravotnická zafiízení, dûtské i dospûlé psychiatrie, gynekologie, chirurgie, sexuologie, azylové domy a nestátní neziskové organizace. Pouze vzájemná tûsná spolupráce zúãastnûn ch odborníkû mûïe vést k nalezení optimálního fie ení z hlediska potfieb dítûte. ZávaÏnost problematiky, se kterou se kaïdodennû setkáváme, si Ïádá komplexní péãi. Vzhledem k tomu, Ïe vût ina pfiípadû t rání, zneuïívání ãi zanedbávání dítûte je bezprostfiednû vázaná na vlastní rodinu, není dostaãující pracovat pouze s dítûtem. Jakmile bychom dítû vrátili do nezmûnûného prostfiedí, situace by se opakovala. Usilujeme proto o navození Ïádoucích zmûn 4 5

nejen v psychickém stavu dítûte, ale také v celém rodinném systému. ZáleÏí pak na konkrétních okolnostech kaïdého pfiípadu, které sluïby a formy péãe budou v daném pfiípadû vyuïity individuální terapie, párová ãi rodinná terapie, skupinová Dítû mûïe b t vystaveno jen jedné z forem syndromu CAN, ãastûji v ak kombinaci vícer ch, ãímï se zesiluje závaïnost následkû. Navíc se ve vût inû pfiípadû jedná o opakující se okolnosti tr znûní dítûte. terapie, socioterapie, právní poradenství aj. Hloubka traumatu je nejvíce umocnûna skuteãností, Ïe pûvodcem t rání dítûte Pracovní t m DKC tvofií psychologové, sociální pracovníci, terapeuti, administrativní pracovnice, právníci, pracovníci na Lince dûvûry a supervizofii. Supervize má jiï své pevné místo ve zkvalitàování sluïeb a zvy ování profesionality pracovníkû DKC a je vedena na nûkolika úrovních supervize pfiípadová, t mová, supervize práce na Lince dûvûry. b vá jeho nejbliï í rodina, dokonce pfiímo rodiãe. Tím je poru eno základní bezpeãí dítûte a role tûch nejbliï ích, ktefií mají hájit jeho zájmy a sytit jeho základní potfieby. Dítû je je tû z vût í ãásti odkázáno na péãi rodiãû a je na nich citovû závislé. V dûsledku toho se setkáváme také s tím, Ïe pocit bezpeãí a jistoty je u tûchto dûtí natolik oslaben, Ïe se bojí pfiijít i o svou dysfunkãní rodinu, aãkoliv ta je zdrojem jejich utrpení. Dûtské krizové centrum v rámci svého ambulantního provozu nabízí své sluïby v pracovních dnech. Maximální a nepfietrïitá dostupnost odborné pomoci je Fyzické t rání zaji tûna 24 hodin dennû provozováním non-stop telefonické a internetové Linky dûvûry DKC. Fyzické t rání pfiedstavuje zámûrné ubliïování dítûti, ale také nezabránûní takovému ubliïování, volbu nepfiimûfienû bolestiv ch trestû, nepfiimûfienû ãasté Dûtské krizové centrum má celorepublikovou pûsobnost. Vût ina klientû pfiichází do DKC po pfiedchozím telefonickém objednání. S ohledem na komfort klientû tento zpûsob sice preferujeme, neodmítáme ale ani klienty pfiicházející bez objednání, tzv. z ulice. Pracovníci DKC se jim minimálnû v rozsahu krizové intervence vûnují naduïívání fyzick ch trestû, neúmûrnû tvrdé trestání vzhledem k mífie prohfie ku dítûte. O t rání hovofiíme v tûch pfiípadech, kdy se neadekvátní trestání dítûte stává pfievaïujícím v chovn m prostfiedkem ãi kde je fyzického násilí uïito sice ojedinûle, ale s nadmûrnou brutalitou. hned, jakmile to provoz zafiízení umoïní. I v roce 2002 jsme pfii diagnostick ch vy etfieních vyslechli osudy dûtí, jejichï Struãnû o syndromu CAN Syndrom CAN pfiedstavuje soubor nenáhodn ch, vûdom ch ãi nevûdom ch aktivit ãi neaktivit (nezabránûní) rodiãe ãi jiné osoby vûãi dítûti, které jsou v dané spoleãnosti nepfiijatelné nebo odmítané a které vedou k po kození psychického ãi tûlesného zdraví dítûte (ojedinûle dokonce k jeho usmrcení) ãi naru ují jeho rodiãe pfii v chovû uplatàují bezcitné zpûsoby zacházení s dítûtem bití fiemenem, vafieãkou, elektrickou ÀÛrou. BohuÏel lo také o dûti, do nichï dospûlá osoba bezohlednû kopala ãi tloukla jim hlavou o pevnou podloïku. Následkem takového zacházení jsou v lep ím pfiípadû pohmoïdûniny, modfiiny, rámy, v závaïnûj ích pfiípadech poranûní konãící i hospitalizací ãi dlouhodobou léãbou otfiesem mozku, zlomeninami a jin mi poranûními. KaÏdoroãnû se v âeské republice vyskytují i pfiípady, kdy dûti útok sv ch peãovatelû nepfieïily. optimální v voj nebo spoleãensk stav. V zásadû jde buì o nedostateãné uspokojování základních potfieb dítûte potfieb biologick ch, emoãních, dostatku podnûtû, nebo uplatàování násilí na dítûti násilí psychického, fyzického, sexuálního. 6 7

Pohlaví klientû s diagnózou sexuální zneuïívání [nové pfiípady fie ené v DKC v roce 2002] dívky 34 77,3% Psychické t rání Diagnostická kategorie psychického t rání je souborem neïádoucích pfiístupû k dítûti a zpûsobû zacházení s ním, které vedou k naru ení jeho zdravého v voje, v estranného rozvoje osobnosti ãi ke sniïování sebehodnocení dítûte. Mezi typické formy psychického t rání patfií pfiedev ím opakované poniïování dítûte, uïívání nadávek, sniïování sebehodnocení dítûte, zastra ování, izolace od vrstevníkû, nepfiijetí dítûte v rámci rodinného systému. V urãit ch pfiípadech pod psychické t rání fiadíme také pfiená ení nepfiimûfiené zodpovûdnosti za péãi o sourozence nebo domácnost právû na dítû. NárÛst lze zaznamenat u psychického t rání dûtí formou poïadavku nereálného v konu (vût inou kolního) pfiesahujícího schopnosti dítûte. Selhávání dítûte je pak trestáno nejrozmanitûj ími zpûsoby. Na první pohled se takov zájem rodiãû o dítû mûïe jevit spí e jako Ïádoucí. Pfiesto je vnitfiní utrpení tûchto dûtí znaãné a mûïe mít stejnû negativní dopad na jeho chlapci 10 22,7% v voj jako ostatní formy t rání. Psychické t rání mûïe mít mnoho rûzn ch konkrétních podob, vût ina dûtí je vystavována vícer m z nich. Navíc se psychické t rání jednak vût inou pojí i s dal ími formami syndromu CAN, jednak vlastnû vzniká jako doprovodn druhotn fenomén u v ech ostatních zpûsobû neïádoucího zacházení s dítûtem. Sexuální zneuïívání Sexuální zneuïívání pfiedstavuje jakékoliv vyuïití dítûte pro navození vzru ení ãi uspokojení sexuálních potfieb zneuïivatele a vystavení dítûte takovému chování, které tento cíl naplàuje. Ataku sexuálního zneuïívání zaïije ve svém dûtství aï kaïdá 3. dívka. Zejména u dívek platí, Ïe zneuïivatel b vá nejãastûji pfiímo z kruhu rodinného ãi nûkdo, kdo se pohybuje v blízkosti rodiny ãi dítûte (soused, rodinn pfiítel, vedoucí, vychovatel apod.). Tato skuteãnost s sebou nese zv en v skyt opakovaného, dlouhodobého, aï roky trvajícího zneuïívání dívek. Navíc se vût inou jedná o kontaktní formu sexuálního zneuïívání. Tragédii zavr uje brzk nástup zneuïívání vzhledem k vûku dítûte, k zahájení dochází ãasto jiï kolem 6ti let vûku dítûte! 8 9

U dívek se vût inou setkáváme jen s velice nízkou informovaností o riziku Spor o dítû sexuálního zneuïití, u chlapcû je pak jakákoliv prevence v podstatû rovna nule. Pfiitom atace sexuálního zneuïití je vystaven zhruba kaïd 5. chlapec. Sexuální zneuïívání chlapcû je stále obecnû podceàovan m a pfiehlíïen m jevem. Skuteãnost, Ïe se ve vût inû pfiípadû sexuálního zneuïití chlapcû jedná o homosexuální kontakt, s sebou nese kromû mnoha jin ch následkû také riziko zneji tûní v sexuální roli a identifikaci. Spor o dítû pfiedstavuje dnes zfiejmû nejbûïnûj í, av ak sv m zpûsobem skrytou formu t rání dítûte. ZávaÏnost této formy spoãívá pfiedev ím v tom, Ïe na rozdíl od ostatních forem syndromu CAN není tato dostateãnû vnímaná v celé své závaïnosti, dokonce ãasto není ani za formu t rání povaïovaná, aãkoliv nepfiízniv dopad na dítû je znaãn. Následkem sexuálního zneuïívání je zasaïené v podstatû celé dítû negativní dopad traumatu na zdraví du evní se nejednou promítá i do oblasti zdraví somatického. ZávaÏnost následkû je vût inou pfiímo úmûrná délce trvání, poãtu opakování, vûku dítûte pfii zahájení a tûsnosti vztahu dítûte ke zneuïivateli. âím tûsnûj í tato vazba je, tím patologiãtûj í jsou následky. Opomenout nelze ani individuální reaktivitu. Dítû tak mûïe reagovat i na ménû závaïné formy zneuïití pomûrnû silnou psychickou odezvou. Bez dlouhodobé odborné péãe mohou následky zneuïívání celoïivotnû sníïit kvalitu Ïivota obûti, schopnost zaãlenit se ve spoleãnosti, mohou ale i evokovat rozvoj patologické osobnosti. BohuÏel, poãet dûtí, které Spor o dítû vyãleàujeme jako samostatnou diagnostickou kategorii, neboè vzniká za specifick ch okolností, nejãastûji vázan ch na pfiedrozvodovou, rozvodovou a porozvodovou situaci a úpravu pomûrû k dítûti. Dopad na dítû, závaïnost i hloubka traumatizace dítûte není mnohdy vzdálená utrpení dítûte t raného. Rozvádûjící se rodiãe jen v jimeãnû dokáïí pochopit v plné ífii míru rizika negativního dopadu situace na dítû. Rodinná atmosféra b vá prosycena konflikty, násilím, zoufalstvím, beznadûjí, bezv chodností, ztrátou jistoty a bezpeãí to v e má pfiím negativní dopad na dítû. I ono pfiichází o základní Ïivotní jistotu, tak potfiebnou ke zdravému rozvoji, jakou pfiedstavuje harmonická, fungující rodina. se podafií kaïdoroãnû zachytit, jimï se dostane odborné péãe a jejichï dal ímu zneuïívání je zabránûno, pfiedstavuje jen zlomek dûtí, které nadále musí toto závaïné trauma sná et. Situace se mûïe stát pro dítû traumatizující také proto, Ïe se ãasto jedná o dítû, o nûï se rodiãe aï do rozvodu pfiimûfienû starali a vnímali jeho potfieby a teprve nyní, ve stavu vlastní Ïivotní krize, doãasnû ve své rodiãovské roli selhávají. Pro Hojnû diskutovaná problematika komerãního sexuálního zneuïívání se do práce DKC promítá jen okrajovû a na e víceleté zku enosti nepotvrzují jednoznaãn nárûst pfiípadû komerãního sexuálního zneuïívání, nebo rozhodnû ne v pfiilehl ch regionech Praha a Stfiedoãesk kraj, ze kter ch pfiichází nejvût í procento na ich klientû. Ze v ech pfiípadû sexuálnû zneuïit ch dûtí, které jsme v roce 2002 etfiili, se pouze ve tfiech pfiípadech jednalo o podezfiení na komerãní sexuální zneuïívání. dítû to vlastnû na urãitou dobu znamená aï ztrátu obou rodiãû, naprosté zneji tûní, absenci bezpeãí a Ïivotní perspektivy, znaãné emoãní ochuzení. Nejednou se musí dítû vyrovnávat s popouzením a navádûním proti rodiãi, v jehoï péãi se v tu chvíli nenachází, je postaveno pfied nucenou volbu, kterého z rodiãû si vybere a kterého zavrhne. Následkem je zpochybnûní vzájemn ch citov ch pout, syndrom zavrïeného rodiãe, únik z domova do party, závislosti, agresivita ãi deprese. V porovnání s rizikem sexuálního zneuïívání, jaké dûtem paradoxnû hrozí od nejbliï ích lidí, jeví se nám aktuálnû riziko komerãního zneuïívání jako minimální. Dûti ohroïené prostfiedím Pfiesto pozornost vûnovaná obecnû tomuto problému je na místû, neboè nelze vylouãit zv en nárûst v nejbliï ích letech. Jedná se o soubor nepfiízniv ch vlivû vázan ch na rodinné prostfiedí, které ohroïují zdrav v voj dítûte, pfiiná í s sebou psychickou zátûï ãi posunují bûïnû pfiijímané spoleãenské normy mimo vymezen úzus (napfi. akceptace násilí, agrese ve vztazích). 10 11

Formy jiné problematiky [nové pfiípady fie ené v DKC v roce 2002] v chovné problémy 10 38,5% Nositelem takov ch rizik je v souãasné dobû kromû dále uveden ch okolností pfiedev ím rozvinuté domácí násilí, pfiítomnost dûtí pfii opakovan ch konfliktech mezi partnery, pfiená ení odpovûdnosti za bezpeãí submisivního rodiãe na dítû apod. (ojedinûlé nejsou pfiípady, kdy dítû spí tfieba s mobilním telefonem pod pol táfiem, aby mohlo vãas zavolat policii). Ponûkud jiná, av ak téï ohroïující situace vypl vá z du evního onemocnûní rodiãe/û, z jejich závislosti na alkoholu, drogách ãi automatech a dlouhodobé jiné 8 21,6% nezamûstnanosti rodiãe/û. Nestabilitu prostfiedí zapfiíãiàuje ãasté stfiídání partnerû, bydli tû, koly. Tím je naru ena základní potfieba dítûte bezpeãného, dobfie známého prostfiedí. Na e zku enosti ukazují, Ïe dítû mûïe b t pomûrnû ãasto ikanování 5 15,4% ohroïeno osobnostní nezralostí rodiãû a také jejich disharmonickou osobnostní strukturou. poruchy chování 3 9,2% Zanedbávání poruchy ve vztahu k rodinû 2 7,7% neurotické potíïe 1 3,8% v vojová krize adolescentní 1 3,8% celkem 30 Obecnû vymezujeme dvû samostatné oblasti zanedbávání, a to zanedbávání potfieb biologick ch strava, obleãení, spánek a oblastí emocionálních a du evních nedostatek podnûtû k rozvoji my lení a fieãi, nedostatek podnûtû k citovému rozvoji a emoãní smûnû. V praxi se nejãastûji setkáváme s propojením obou. Pokud se v takov ch nepfiízniv ch podmínkách nachází dítû jiï od útlého vûku, dopad na jeho zdrav, v estrann v voj je katastrofální. Dítû ochuzené o podnûty nemá moïnost vyuïít vrozen potenciál a ve sv ch projevech se mûïe blíïit dítûti vrozenû retardovanému. Obdobnû závaïné následky mûïeme nalézt ve v voji somatickém. Jiná problematika Do této kategorie zahrnujeme diagnózy, které nespadají pfiímo do syndromu CAN a pfiesto se s nimi v DKC opakovanû setkáváme. V urãit ch pfiípadech mohou b t sekundárním následkem syndromu t raného, zneuïívaného a zanedbávaného dítûte. Spadají sem v chovné problémy, v vojové krize adolescentní, neurotické symptomy, ikana a dal í. 12 13

Systémové t rání, sekundární viktimizace T rání, druhotné poniïování ãi nadbyteãné psychické zatûïování dítûte tím systémem, kter pûvodnû vznikl na pomoc a ochranu dûtí a jejich rodin, tak lze definovat tuto kategorii. Nejãastûji se s tímto neïádoucím jevem setkává dítû pfii kontaktu s trestnû právními institucemi; v nûkter ch pfiípadech je dítû necitlivû ãi Citliv pfiístup, znalost v vojov ch moïností dítûte a pochopení principû syndromu CAN umoïàuje psychologûm DKC vést diagnostické rozhovory cílenû zamûfiené na okolnosti traumatu maximálnû citlivû a dle konkrétních moïností a aktuálního stavu dítûte. Úzkou spoluprací s orgány ãinn mi v trestním fiízení usilujeme o zamezení sekundární viktimizace dítûte. nadbyteãnû vysl cháno a nuceno opakovanû hovofiit o traumatu, jindy není adekvátnû respektována v vojová úroveà dítûte ãi rozsah jeho schopností, pfied Terapie dítûtem je prezentovaná nedûvûra v to, co dítû fiíká. Hloubka traumatu zpûsobeného t ráním, zneuïíváním a zanedbáváním dítûte je tak Dále zahrnujeme do této kategorie zanedbávání ãi patnou péãi v kolektivních zafiízeních (M, Z, DD aj.), trauma zpûsobené dítûti necitliv mi ãi zbyteãn mi lékafisk mi prohlídkami, nedostateãnou pomoc dítûti, aby mohlo zûstat se svou závaïná, Ïe zasahuje zdraví dítûte, jeho osobnost a celkov v voj. Pokud se dítûti nedostane vãas odborné pomoci, trauma zûstává a mûïe pfierûst aï v disharmonick ãi patologick v voj osobnosti. rodinou, kdykoliv je to moïné aj. V nabídce DKC je terapie podpûrná i terapie systematická, cílenû zamûfiená na MünchhausenÛv syndrom by proxy (v zastoupení) zmûnu proïívání, chování, sebehodnocení, vztahû k sobû, rodinû, vrstevníkûm. Co do délky jedná se o terapii krátkodobou, stfiednûdobou i dlouhodobou. Zhodnocení Znamená vytváfiení pfiíznakû, nebo jejich zveliãování, aby vyznûly patologicky (napfi. pfiímûsí krve do vy etfiované moãi) a aby pro nû dítû bylo vy etfiováno a léãeno. Rodiã tím povût inou sleduje urãit prospûch, napfiíklad pfiiznání sociálních dávek, jednat se mûïe i o rodiãe du evnû nemocného. oblastí, které jsou u dítûte zasaïené traumatem, umoïàuje navíc volit mezi formou individuální, skupinovou ãi rodinnou. V návaznosti na vûk pak nabízíme nedirektivní terapii hrou, pro star í dûti skupinovou terapii s prvky arteterapeutick mi a relaxaãními. Ambulantní provoz DKC a jeho sluïby Diagnostika Nabídka terapie v DKC je maximálnû flexibilní dle potfieb kaïdého klienta a hledáme takové kombinace jednotliv ch forem, abychom zajistili maximální efektivitu. V závaïn ch pfiípadech volíme ãasto zpoãátku individuální práci s jednotliv mi ãleny rodiny, posléze po zvládnutí akutní fáze traumatu doplàujeme tuto formu práce o spoleãná setkání. SnaÏíme se upravit nejen vnitfiní proïitkov V Dûtském krizovém centru probíhá standardní psychodiagnostika zamûfiená na svût, ale také vnûj í situaci, vzájemné vztahy, komunikaci a spoleãné fie ení. zhodnocení aktuálního psychického stavu dítûte a na urãení jeho v vojové úrovnû. Specifikem pracovi tû je diagnostika syndromu CAN vycházející z letit ch zku eností pfii práci s dûtmi t ran mi, zneuïívan mi a zanedbávan mi. Nedílnou souãástí diagnostické práce je sociální diagnostika a diagnostika zamûfiená na pfiíãiny dysfunkãnosti rodiny. 14 15

Vûk dítûte pfii zahájení sexuálního zneuïívání [nové pfiípady fie ené v DKC v roce 2002] 3 6 let 13 35,2% Krizová intervence Krizová intervence znamená neodkladnou, okamïitou pomoc lidem, ktefií nejsou schopni vlastními silami a/nebo z vlastních zdrojû zvládnout v potfiebném ãase svûj Ïivotní proïitek nebo Ïivotní situaci. Z hlediska moïností péãe DKC se jedná buì pfiímo o dítû, nebo dospûlou osobu fie ící krizovou situaci dítûte. Jednorázová krizová intervence mûïe b t poskytnuta i dospûl m osobám, jejichï aktuální situace 6 9 let 9 24,3% není v pfiímé souvislosti s potfiebami dítûte. V kon sociálnû právní ochrany dítûte 12 15 let 9 24,3% Povûfiení k v konu sociálnû právní ochrany dítûte získalo DKC mezi prvními v roce 2000. Mezi hlavní oblasti, kter mi se zab váme, patfií pfiedev ím ochrana dûtsk ch práv a ochrana oprávnûn ch zájmû dítûte. 9 12 let 3 8,1% do 3 let 2 5,4% 15 18 let 1 2,7% celkem 37 Sociálnû právní ochrana je v Dûtském krizovém centru zamûfiena zejména na tyto okruhy: vyhledávání dûtí, na nûï se sociálnû právní ochrana vztahuje, pomoc rodiãûm pfii fie ení problémû souvisejících s péãí o dítû, poradenství pfii v chovû, ochrana dûtí pfied kodliv mi vlivy, odborné poradenství, pofiádání pfiedná ek a kursû zamûfien ch na v chovnou problematiku. Azylové bydlení SluÏba je urãena lidem v akutní situaci, která znemoïàuje uïívat vlastní bydlení a ve které lze pfiedpokládat negativní dopad na psychick stav dítûte ãi jeho bezpeãí. Azylov byt na utajené adrese je urãen zejména klientûm, ktefií se náhle, z akutnû vznikl ch pfiíãin, nemohou na pfiechodnou dobu vrátit do místa svého bydli tû. Tato sluïba nefie í nepfiíznivou bytovou situaci klientû, ale pomáhá pfii aktuálních problémech; ãasto se jedná o okolnosti rozvinutého domácího násilí, vyhrocen ch konfliktû v rodinû, ohroïení dítûte v místû bydli tû aj. Podmínkou pro pfiiznání pobytu v azylovém bytû je pfiítomnost dítûte a oprávnûn zájem dítûte. V azylovém bytû je vïdy umístûno dítû / dûti se sv m zákonn m zástupcem. 16 17

Náv tûvní ãinnost v rodinách klientû V prûbûhu roku 2002 jsme vystoupili v bezmála 40ti rozhlasov ch relacích âeského rozhlasu a více jak 15ti televizních pofiadech âeské televize i TV Prima. Náv tûva v rodinû klienta je realizována v rámci detekce a/nebo mapování situace konkrétního dítûte. Jedná se o moïnost kontaktu s rodinou v jejím pfiirozeném prostfiedí, event. zhodnocení kvality bydlení a uspokojování základních potfieb dítûte v jeho domácím prostfiedí. Náv tûva v pfiirozeném prostfiedí dítûte nám dává Za na í odborné spoluúãasti bylo vydáno mnoho ãlánkû v denících i dal ích periodikách vûnovan ch dûtské problematice a syndromu CAN. (napfi. Instinkt, Îena a Ïivot, Puls, Zdraví, Nov Prostor, Veãerník Praha, MF Dnes, Blesk a dal ích.) moïnost sledovat volnou interakci jednotliv ch ãlenû rodiny, cenné informace poskytuje i samotn ráz vybavení bytu. V souvislosti s primární prevencí musíme téï zmínit pofiádání V tvarné soutûïe Cesta svûtem dûtí pro Ïáky Z, která vyvrcholila 26. záfií 2002 v Muzeu dûtské Spolupráce, pfiípadové konference kresby U Zelené Ïáby odmûnûním nejlep ích prací a dobroãinnou aukcí ve prospûch Dûtského krizového centra. Otevfiená spolupráce je jedním z hlavních principû uplatàovan ch v DKC pfii pomoci dûtem t ran m, zneuïívan m a zanedbávan m. Zku enosti ukazují, Ïe nalezení jednotného fie ení, akceptovatelného v emi zúãastnûn mi institucemi i klientem samotn m, je nezbytnou podmínkou efektivity psychosociální pomoci. Proto ve sloïit ch pfiípadech iniciujeme tzv. pfiípadové konference, tj. setkání zástupcû vícer ch pracovi È, event. i klienta. Oblast sekundární prevence je cílenû zamûfiena na skupiny dûtí, u nichï lze pfiedpokládat zv ené riziko v skytu syndromu CAN. V rámci preventivnû edukaãních pfiedná ek seznamujeme dûti s obrazem a podobou t rání, zneuïívání a zanedbávání, se základními právy dûtí, s moïnostmi regionální psychosociální sítû, zvy ujeme jejich kompetenci ve vyhledání pfiípadné pomoci. Nejtûsnûj í spolupráce je realizovaná s oddûleními péãe o dítû, policií, soudy, kolami ãi zdravotnick mi zafiízeními klienta. V rámci spolupráce jsou odborníci z DKC zváni také k soudûm, v slechûm dítûte ãi jin m pro dítû psychicky nároãn m úkonûm spojen m s vy etfiováním trestn ch ãinû spáchan ch na dûtech. V znamn m úkolem Dûtského krizového centra je prohlubování vûdomostí o syndromu CAN u tûch odborníkû, ktefií se mohou s tímto závaïn m problémem setkat pfiedev ím se jedná o sociální pracovníky, policii, vy etfiovatele, pedagogy a v chovné poradce na kolách, lékafie, zdravotníky. Samozfiejmostí je úãast ãi aktivní vystoupení na odborn ch konferencích a semináfiích s odpovídajícím Prevence a medializace syndromu CAN zamûfiením. Medializace problematiky, seznamování iroké vefiejnosti se syndromem CAN, prolamování obecnû zaïitého tabu kolem t rání a sexuálního zneuïívání dûtí to jsou aktivity DKC realizované v rámci primární prevence v nej ir ím Poãet zûãastnûn ch na pfiedná kách DKC o syndromu CAN v roce 2002 cílová skupina poãet moïném zábûru. Prostfiednictvím ãetn ch vystoupení ve sdûlovacích prostfiedcích upozoràujeme na rizika, symptomy, podoby syndromu CAN. Na í snahou v tomto smûru je poskytnutí co nejvût ího mnoïství informací o syndromu tak, abychom zv ili pravdûpodobnost, Ïe lidé dokáïí dítû t rané, zneuïívané ãi zanedbávané ve svém okolí rozpoznat a zajistit pro nûj vhodnou pomoc. odborná vefiejnost 369 zahraniãní odborníci 11 studenti V a VO 224 populace dûtí 260 celkem 864 18 19

Pachatelé sexuálního zneuïívání [nové pfiípady fie ené v DKC v roce 2002] v rodinû 19 51,4% kolící pracovi tû Odborná pfiíprava studentû vy ích odborn ch a vysok ch kol pfiíslu n ch oborû má své pevné místo v pûsobení DKC jiï fiadu let a bylo tomu tak i v roce 2002. Prohloubením informovanosti o syndromu CAN a vzbuzením hlub ího zájmu o danou problematiku u budoucích psychologû, sociálních pracovníkû, pedagogû a kriminalistû pfiispíváme k odbornûj ímu pojetí syndromu CAN v budoucnosti. Dûtské krizové centrum je jako kolící pracovi tû vyhledávané nejen studenty v rámci pregraduální pfiípravy, ale i jako místo odborn ch stáïí postgraduálních. nepfiíbuzn 11 29,7% Právní poradna DKC Aãkoliv právní poradna pfiedstavuje nejnovûj í sluïbu DKC, na la si jiï své pevné místo v na í nabídce a je klienty hojnû vyuïívaná. Právní poradenství DKC je cizí osoba 7 18,9% zamûfiené na oblast sociálnû právní ochrany dítûte. Jedná se o sluïbu bezplatnou, která pfiedstavuje zavr ení systému péãe v DKC, neboè vhodnû doplàuje rozvinut systém diagnostiky a následné péãe o dítû i o rodiãe. celkem 37 Linka dûvûry DKC Linka dûvûry (LD) je nejv znamnûj í, specifickou sluïbou DKC, tvofienou samostatn m pracovním t mem. V rámci sluïeb Dûtského krizového centra zaãala fungovat jiï v roce 1996. Provoz DKC bez LD si dnes jiï nedovedeme ani Typy kontaktû na LD v roce 2002 hovor 43% podaná informace 18% profesní kontakt 16% zazvonûní 9% mlãení, zavû ení 4% internetová LD 4% testovací hovor 3% hovor za úãelem sexuálního uspokojení 2% omyl 1% 20 21

pfiedstavit. V prûbûhu let se nám podafiilo ustálit Linku dûvûry v non-stop provozu, a tak tomu bylo i v roce 2002, kdy Linka dûvûry pracovala bez pfieru ení. Tím naplàuje jeden ze sv ch hlavních cílû totiï dostupnost odborné pomoci a krizové intervence v kteroukoliv denní ãi noãní hodinu. Linka dûvûry je úspû nû provozovaná v obou sv ch formách telefonické i elektronické. Vedle toho se na nás dûti obracejí se kolními problémy (v ukov mi, problémy s chováním ãi kolektivem) ãi dûti hledající otevfienû pomoc pro svého kamaráda v nepfiíznivé situaci. Dále rodiãe dûtí, ktefií cítí potfiebu konzultovat urãité zátûïové situace a okolnosti a pfiedev ím jejich dopad na psychiku dûtí z okruhû se zde opût objevují pfiedev ím domácí hádky, rozvody, násilí na dûtech (fyzické, psychické i sexuální). Anonymní kontakt pfies Linku dûvûry je ãasto pro klienta jedinou pfiijatelnou formou otevfiení tak citlivého tématu, jaké t rání, zneuïívání a zanedbávání dûtí pfiedstavuje. První kontakt s DKC se tak dûje povût inou právû prostfiednictvím Linky dûvûry. Speciálnû vy kolení pracovníci LD se fiídí v rámci hovoru principy distanãní krizové intervence. Pokud není problém, s nímï se klient na pracovi tû obrací, zvládnuteln jen prostfiedky telefonické intervence, nabízí pracovník LD Lidé z bezprostfiedního okolí dítûte, ktefií mají podezfiení na neadekvátní zacházení s nûjak m dítûtem, na nedostateãné uspokojování jeho základních potfieb ãi pfiímo na t rání a zneuïívání. Pro na e pracovi tû znamenají tyto telefonáty v znamnou pomoc v rámci detekce syndromu CAN a ve spolupráci s vnímav mi lidmi jsme napomohli ke zlep ení Ïivotní situace mnoha dûtí. klientovi moïnost vstoupit do ambulantní péãe DKC. Spolupracující odborníci, tj. dospûlé osoby, které se v rámci své profese dostávají Aãkoliv mûïe Linka dûvûry Dûtského krizového centra budit zdání, Ïe je urãena jen dûtem, vût í díl volajících pfiedstavují dospûlí. LD DKC je vymezená na pomoc obûtem syndromu CAN, neodmítáme v rámci krizové intervence Ïádnou problematiku. do kontaktu s podezfiením na syndrom CAN a na Lince dûvûry konzultují s na imi pracovníky danou situaci, moïné postupy a zpûsoby fie ení. Jsme si vûdomi toho, Ïe takovou pomoc poskytuje v celé âr v podstatû jen na e Linka dûvûry. Volajícími jsou napfi. pedagogové, fieditelé kol, v chovní poradci, sociální pracovníci, zdravotníci, ale nejednou také pfiíslu níci policie aj. Diagnózy syn CAN v hovorech na LD v roce 2002 jiná problematika 30% ohroïené prostfiedí 20% spor o dítû 15% sexuální zneuïívání 11% syn CAN nespecifikováno 10% fyzické t rání 5% psychické t rání 4% ikana 3% zanedbávání 2% Osoby náhle se ocitnuv í v akutní situaci, které ãasto Ïádají o kontakt na jiné pracovi tû. Na LD DKC se jim dostane nejen poïadované informace (pokud nám je známá), ale i podpora pro dal í aktivní fie ení své situace, coï je v pfiípadû náhle vzniklé Ïivotní krize pro klienta dûleïité. V em volajícím nabízíme moïnost zavolat znovu na na i LD, pokud by jinde nenalezli oãekávanou pomoc. Jen v malém procentu jsou volajícími také jedinci testující LD, zneuïívající hovoru ke svému pobavení ãi ojedinûle jako pokus o sexuální uspokojení. Kdo tedy volává na LD? Celkem jsme za rok 2002 pfiijali prostfiednictvím obou forem Linky dûvûry DKC 1535 kontaktû. Problematika syndromu CAN, na nûjï je Linka dûvûry zamûfiená, Dûti v závaïné situaci ãi stresované prostfiedím, v nûmï se nacházejí. Hlavními se objevila pfiímo jako hlavní problém v pln ch 810 hovorech. okruhy problémû jsou rodinné konflikty, domácí násilí, t rání, sexuální zneuïívání. 22 23

Diagnózy nov ch pfiípadû a krizov ch intervencí [v roce 2002] spor 63 29,6% Statistické vyhodnocení roku 2002 V uvedeném roce jsme pfiijali novû do péãe 213 klientû, tj. dûtí a jejich rodin, coï v koneãném poãtu osob, jimï poskytujeme své sluïby, znamená cca 650 jedincû. V porovnání s rokem 2001 se jedná o nárûst o 15%, pfii zv eném dûrazu na následnou, a tedy intenzivnûj í péãi. sexuální zneuïívání 44 20,6% Z pfiedchozích let zûstalo v péãi 106 klientû a jejich rodin. Povût inou se jedná o ty nejzávaïnûj í pfiípady t rání, sexuálního zneuïívání ãi znásilnûní, jenï vyïadují péãi ohroïené prostfiedí 44 20,6% dlouhodobou, pfiesahující délku jednoho kalendáfiního roku. Z hlediska místa bydli tû zhruba 70% klientely tvofií obyvatelé hlavního mûsta jiná problematika 39 18,3% poruchy ve vztahu k rodinû 2 7,7% Prahy, kolem 20% klientû pfiichází ze Stfiedoãeského kraje a zb vajících pfiibliïnû 10% jsou obyvatelé ze vzdálenûj ích regionû celé âr. fyzické t rání 14 6,6% psychické t rání 4 1,9% zanedbávání 3 1,4% MünchhausenÛv syndrom 1 0,5% sexuální zneuïivatel 1 0,5% celkem 213 Naprostá vût ina pfiípadû si Ïádá dlouhodobou péãi, jen ve 13% pfiípadû se jednalo o krizové intervence a tedy vût inou jen o jednorázov kontakt. Iniciátofii kontaktû nov ch pfiípadû v DKC v roce 2002 matka 44% OPD 24,5% otec 13,4% klient 4,1% jiná pfiíbuzná osoba 4,1% soud 2,9% policie 1,9% lékafi 1,9% oba rodiãe 0,9% soused 0,9% jiné 0,9% kola 0,5% V sledné statistické zpracování potvrzuje trend patrn i v pfiedcházejících letech totiï zejména nárûst rozvodov ch sporû, v jejichï dûsledku se jedinci stávají uïivateli sluïeb DKC. Poãet pfiípadû sexuálního zneuïívání zûstává v absolutním poãtu pfiípadû dlouhodobû obdobn ; ov em pfii porovnání s narûstajícími poãty v jin ch diagnostick ch kategorií zdánlivû (relativnû) 24 25

klesá. Vy í poãet klientû jsme v roce 2002 zaznamenali i v rámci diagnóz fyzické a psychické t rání. Pfiikláníme se k závûru, Ïe obecná informovanost o syndromu CAN v prûbûhu let skuteãnû stoupá, a v dûsledku toho se dafií zachytit více dûtí ohroïen ch t ráním a zneuïíváním. V rámci v ech forem sluïeb jsme poskytli v prûbûhu roku 2002 celkem 3731 konzultací. Konzultací rozumíme v echny typy kontaktû s klientem i se spolupracujícími odborníky v rámci péãe poskytované DKC a v rámci fie ení konkrétního pfiípadu. Vûkové skupiny nov ch pfiípadû a krizov ch intervencí [pfiípady fie ené v DKC v roce 2002] 9 12 let 29,4% 6 9 let 22,3% 12 15 let 19,9% 3 6 let 15,6% do 3 let 5,7% 15 18 let 5,2% 18 let a více 1,9% Konzultace poskytnuté v DKC v roce 2002 dle diagnostick ch kategorií diagnóza poãet konzultací sexuální zneuïívání 967 fyzické t rání 290 psychické t rání 129 spor o dítû 1175 dítû ohroïené prostfiedím 533 jiná problematika 637 celkem 3731 Tento graf chce napomoci k získání pfiedstavy o vûku dûtí, které jsou pfiímo zasaïené rozvinut m syndromem CAN nebo se nacházejí v pfiímém ohroïení tímto neïádoucím a nesmírnû závaïn m sociopatologick m jevem. Obsahuje pfiedev ím informaci o tom, jak malé dûti jsou syndromu CAN vystavené, a z toho vypl vající závûr, Ïe jsou o to více odkázané na pomoc jin ch lidí, neboè jejich nízk vûk jim dostateãnû neumoïàuje svou situaci samostatnû a adekvátnû fie it. Na e zku enosti ukazují, Ïe teprve ve vûku nad 10, spí e v ak aï nad 12 let, je dítû schopné zaãít aktivnû usilovat o zmûnu své nepfiíznivé situace. Ov em témûfi polovina dûtí pfiijat ch do na í péãe byla mlad í neï 9 let! Pozornost je tfieba vûnovat iniciátorûm, tj. kdo jako první zachytil podezfiení na syndrom CAN a kdo odkázal klienta na na e specializované Jako nejzávaïnûj í problematiku vnímáme v DKC sexuální zneuïívání dûtí. ZávaÏná je sama hloubka, ale i ífika (zábûr) po kození v oblasti v voje a zdraví tûlesného i du evního. Navíc jsou dûti tímto rizikem znaãnû ohroïené, a to pfiedev ím ve vlastních rodinách. Prevalence a incidence sexuálního zneuïívání v rámci pfiíbuzensk ch vztahû je skuteãnû vysoká a pro mnohé dûti je moïnost vymanit se ze zneuïívání témûfi nulová. Toto je dáno jejich nízk m vûkem a blízkostí citové vazby. Poukázat chceme také na míru v raznû podceàovaného rizika sexuálního zneuïívání chlapcû. Vedle sexuálního zneuïívání pfiedstavuje v Dûtském krizovém centru nejpoãetnûj í diagnostickou kategorii problematika rozvodová. Následující graf odráïí konkrétní problémy, které v souvislosti s rozvodovou situací pfiivedly klienty do péãe DKC. pracovi tû. V koneãném dûsledku je to ãasto ãlovûk, kter svou osobní vnímavostí a angaïovaností pomohl dítûti ke zlep ení jeho Ïivotních podmínek a odstranûní ãi alespoà minimalizaci po kozujících faktorû. 26 27

Fyzické, eventuálnû psychické t rání rodiãi znamená závaïn zásah do v voje a osobnosti dítûte. Aãkoliv jsme v roce 2002 pfiijali do péãe jen 20 dûtí s touto diagnózou, coï je podstatnû ménû neï napfiíklad dûtí sexuálnû zneuïívan ch, jednalo se v nûkter ch pfiípadech o dlouhodobé a brutální formy t rání, a to s sebou nese nutnost déledobûj í odborné péãe. Formy sporû [nové pfiípady fie ené v DKC v roce 2002] svûfiení do péãe 37% problematick styk 36% jiné 12% bránûní ve styku s rodiãi 10% ovlivàování rodiãem 5% V nosy v Kã (zaokrouhleno) Státní dotace MPSV 2 176 600 Dotace mûsta 286 100 MHMP 200 000 Mâ Praha 4 70 000 Mâ Praha 11 16 100 Nestátní granty 296 700 NROS / ât sbírka Pomozte dûtem! 259 000 VIA 37 700 Dary 705 700 Nadace Divoké husy 37 000 ostatní 668 700 Dary nefinanãní 286 900 Nadace ADRA 8 500 ostatní 278 400 âlenské pfiíspûvky 12 100 Pfiíspûvky na ãinnost 24 700 TrÏby z prodeje sluïeb 80 400 Úroky 2 800 Celkem 3 872 000 Náklady v Kã (zaokrouhleno) Financování Úãetnictví DKS, o.s. spravuje úãetní firma Grenna. Financování provozu Dûtského krizového centra musí b t ze zákona zaji tûno vícezdrojovû. Bez finanãní a materiální podpory státních institucí, nadací, firem a jednotlivcû bychom nemohli péãi o dûti t rané, zneuïívané a zanedbávané realizovat. Na e podûkování patfií tedy v em lidem vnímav m k potfiebám znev hodnûn ch dûtí, s jejichï pomocí jsme mohli po cel rok 2002 naplàovat na e cíle. Dûkujeme. Materiálové 201 700 Energie 182 800 Nájemné 236 600 SluÏby 649 400 Cestovní náklady 8 400 Opravy, údrïba 28 300 Spoje, telefony 82 600 Odvody 592 000 Mzdy 1 378 400 OON 602 100 Jiné 86 000 Celkem 4 048 300 28 29

Generální partner DKC pro rok 2002 Reklamní agentura Hardy PR Partner internetové Linky dûvûry SkyNet, a.s. / bezplatné pfiipojení do sítû internet Hlavní partnefii DKC 50 150.000 Kã Durabo litografické studio a tiskárna Iva Vodáková, Pankrác, a.s., Produkãní spol. Praha Ondfiej Urban, Studio RA A, s.r.o., 2FRESHMEDIA Luká Pitter Partnefii DKC 10 49.000 Kã Abalon s.r.o., Ahold Czech Republic, a.s., American Appraisal s.r.o., Kodys, spol. s r.o., Restaurant Botanic Kvûta Malinová, OCÉ âeská republika, s.r.o., Zurich Poji Èovna Sponzofii DKC do 10.000 Kã Petronius s.r.o., www.pes.cz Finanãní dary od soukrom ch osob Michal Arno t, Jitka Bene ová, Pavel Capko, Michal Deré, Petru e Flegrová, Klára Moravcová, Ondfiej Sedláãek, Darja Skácelová, Martin Slanina, Martin ámal, Pavel ibíãek, Ing. Ladislav Vávra, pan Vodiãka, Katefiina Vraná a mnoho dal ích anonymních dárcû. Sdûlovací prostfiedky, které o nás a námi fie ené problematice informovaly Blesk, âeská televize, âesk rozhlas (RadioÏurnál, Praha, Regina, Svobodná Evropa, Anglické vysílání, Nûmecké vysílání), âtk, Frekvence 1, Hobulet, Instinkt, Metro, MF Dnes, Napsáno Ïivotem, Nedûlní Blesk, Nov Prostor, Puls, The Prague Post, Veãerník Praha, Zdraví, Îena a Ïivot. Mediální patronka Martina Vrbová hlasatelka ât a moderátorka âeského rozhlasu Mediální partner www. business.center.cz Zpráva auditora Auditor ing. Lubo Marek oprávnûn k auditorské ãinnosti podle zákona ânr 524/92 Sb. o auditorech a Komofie auditorû âeské republiky, ãíslo dekretu 469 v rámci ãinnosti auditorské spoleãnosti PKM audit s.r.o., ovûfiil úãetní závûrku obãanského sdruïení s názvem Dûtské krizové centrum, o.s. Poskytnuté dotace byly fiádnû promítnuty do úãetnictví. Dotace byly úãelovû ãerpány a fiádnû vyúãtovány. âerpání dotace za r. 2002 probíhalo v souladu s uzavfienou smlouvou a se Zásadami vlády pro poskytování dotací ze st. rozpoãtu âr obãansk m sdruïením schválen m usnesením vlády âr. SdruÏení hospodárnû vyuïívalo i dal í prostfiedky, které v prûbûhu roku obdrïelo od dal ích subjektû. Podle mého názoru úãetní závûrka ve v ech podstatn ch aspektech vûrnû zobrazuje majetek, závazky, vlastní jmûní a finanãní situaci firmy k 31. prosinci 2002 a v sledky jejího hospodafiení za období roku 2002 v souladu se zákonem ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví a pfiíslu n mi pfiedpisy. V rok zní bez v hrad V Praze, 28.2. 2003 Ing. Lubo Marek, odpovûdn auditor, dekret ã. 469 Oficiální parter pro monitoring médií DKC Newton Information Technology, s.r.o. Zvlá tní podûkování Access Marketing, ALWIL Trade, s.r.o., Antikva Nova Praga, Kina Art Praha, Kotva a Budûjovická, Brnûnské veletrhy a v stavy, a.s., GE Capital Bank, a.s., Lions club Praha LC Praha Hartig, LC Praha Heraldic, LC Praha Kampa, LC Praha Orel, Muzeum Dûtské kresby U Zelené Ïáby, Soroptimist klub Praha, Helena Krinková, Tomá Machek, Kvûta Malinová, Luká Pitter, Petra Poláchová, Vendula Presserová, Vlastimil StaÀa, Dá a matláková, Ing. Jifií Talkner, Eva Tûhníková, Klára Trubaãová, Ondfiej Urban, Jana Vrtílková. Webhosting pro DKC zaji Èuje www.pes.cz Webové stránky DKC navrhli, vytvofiili a spravují 2FRESHMEDIA Reklamní a marketingov partner DKC agentura B1, a.s. Vizuální komunikace pro DKC Studio Machek & Babák s.r.o. 30 31

Personální obsazení fieditelka Mgr. Zora Du ková vedoucí pracovníkû LD Vûra najberková psychologové Mgr. Martina Balcarová, Mgr. Barbora Burianová, Mgr. Zora Du ková, PhDr. Alexandra FraÀková, PhDr. Renata Hermánková sociální pracovníci Zdena Barto ová, Mgr. Renata Hru ová, Tomá Pfienosil, Andrea Sladká, Vûra najberková externí rodinn terapeut PhDr. Milo Mudra administrativní pracovnice Vûra Bartáková externí pracovníci na Lince dûvûry V bor obãanského sdruïení Dûtské krizové centrum, o.s. pfiedsedkynû Mgr. Zora Du ková místopfiedsedkynû PhDr. Alexandra FraÀková správce sdruïení Tomá Pfienosil ãestn ãlen Prof. MUDr. Jifií Dunovsk, DrSc [zakladatel DKC] 32