STRACH NENÍ ZBYTEČNÁ EMOCE

JEDINÝ EVROPSKÝ MAGAZÍN SPECIALIZUJÍCÍ SE NA ZÁVODY TRUCKŮ Číslo: 4/2014 B. J. MONSTER BALDWIN STRACH NENÍ ZBYTEČNÁ EMOCE NEWS FABIEN : NENÍ SE ČEHO BÁT! DUBAJ 2014: SVĚTOVÁ VĚC SE PODAŘILA VÍTE, ŽE V ZAMRZLÉM LUNGAU TESTUJÍ NEJLEPŠÍ ADAM LACKO: ZE ZÁVĚJE NÁS TAHALY TRAKTORY

ÚVODEM Jedeme dál... Přestože známá lidová pranostika hovoří o tom, že v březnu polezeme za kamna, letos by mohlo spíše platit, že truckeři vyjedenou za účelem testování na přelomu zimy a jara na okruhy. Březen se tak stává prvním měsícem, který může dát částečnou odpověď na to, jak si jednotlivé týmy vedly v průběhu zatím velmi přijatelné zimy. A pevně doufám, že až se jaro zeptá, odpovědi budou veskrze optimistické. Petr Bošnakov (šéfredaktor) 3 4 7 10 13 15 18 OBSAH ČÍSLA News Na scéně nový technický delegát FIA. V Brazílii se chystají na úvod dalšího šampionátu. Steffi Halm touží po třetím francouzském titulu. Fabien Calvet: Není se čeho bát! Přestože to s tovární podporou některých týmů vypadá po konci MKR Technology všelijak, šéf Truck Race Organization si problémy nepřipouští. Strach není zbytečná emoce Největší hvězda amerických závodů off roadů B. J. Monster Baldwin exkluzivně v Truck Racing Magazine. Dubaj 2014: Světová věc se podařila Existují události, které stojí za to si zapamatovat. Například to, že v únoru 2004, tedy před deseti lety, překonal David Vršecký první světový rychlostní rekord v jízdě závodním tahačem. Víte, že Pár informací ze světa truck racingu, které byste mohli znát. V zamrzlém Lungau testují nejlepší Lungau - unikátní studená oblast je jedním z nejslunnějších míst v Rakousku. Zdejší ledová dráha patří mezi motoristy k nejvyhledávanějším místům. Proč to tak je? Adam Lacko: Ze závěje nás tahaly traktory Rozhovor s pilotem Adamem Lackem o testování a instruktorské práci v rakouském Lungau. KDE MAGAZÍN NAJDETE WWW.TRUCK-RACING.CZ ONLINE A PDF

2014 AKTUÁLNĚ 3 TRUCK RACING NEWS Text: Petr Bošnakov Technickým delegátem Carlos Barros Formula Truck před startem Steffi Halm útočí na hattrick! Přestože se evropského šampionátu tahačů neúčastní žádný portugalský jezdec, rozhodla se FIA obsadit post technického delegáta ME tahačů Carlosem Barrosem. Portugalec tak nahradí na počátku roku zesnulého Rosse Garretta. Nutno říci, že týmy vnímají nešťastnými okolnostmi vynucenou změnu veskrze pozitivně. Díky Carlosovi se nám podařilo prosadit řadu změn k výrazně lepšímu. Z technického hlediska se stává truck racing stále více srozumitelným, což je podle našeho názoru jednoznačně ku prospěchu věci, tvrdí technický ředitel Buggyry Robin Dolejš. Tým Equipo Cepsa pak vydal v souvislosti se jmenováním Carlose Barrosse zprávu ve smyslu, že se jedná o v paddocku vysoce ceněného odborníka, který se po boku Rosse Garetta objevoval již v předchozích dvou sezónách. Zatímco na území starého kontinentu začínají truckeři s prvním testováním, přípravy na další ročník brazilské Formula Truck pomalu finišují. V období od 16. března do 17. prosince musí truckeři zvládnout deset podniků, z toho se jednom případě bude závodit v sousední Argentině. V roli obhájce titulu se představí, Beto Monteiro (Iveco), který to v minulosti zkoušel rovněž v závodech známé americké série NASCAR a svůj první titul v šampionátu Jižní Ameriky získal již v roce 2004 na stroji Brod. Pohár konstruktérů obhajuje Mercedes, před MAN, Iveco a Scania. Aktuální šampión se nechal před úvodem mistrovství slyšet v tom smyslu, že přijímá roli největšího favorita: Do Scuderia Iveco jsem přišel v roce 2009 s cílem udělat vše pro zisk titulu. Loni se to podařilo. Letos uděláme vše pro obhajobu. Nutno říci, že to, Beto nebude mít s obhajobou titulu jednoduché. Posledním jezdcem, kterému se to podařilo, byl totiž v sezóně 2000 Jorge Fleck (Volvo). Přestože loni německá truckera Steffi Halm v závodech evropského šampionátu tahačů zrovna nezářila, připsala si na konci sezóny na své konto další cenný úspěch v podobě obhajoby titulu ve francouzském truckovém mistrovství Bylo to zajímavé až do konce, v Le Mans se rozhodovalo mezi mnou a domácí legendou Nöelem Crozierem, na závod přišlo více, než 50 000 diváků. Nakonec se mi podařilo titul obhájit, z čehož mám velkou radost, říká německá závodnice, aktuálně nejlepší truckerka současnosti, kterou s největší pravděpodobností uvidíme i v letošním evropském šampionátu. Ráda bych obhájila francouzský titul a prosadila se výrazněji v závodech mistrovství Evropy. Brala bych umístění do desátého místa. Obojí bude ale těžké.

NENÍ SE ČEHO BÁT 2014 - ROZHOVOR FABIEN Vedle třetího triumfu Jochena Hahna lze za největší událost loňské sezóny považovat zánik ambiciózního týmu MKR Technology. Stalo se v důsledku konce podpory ze strany Renault Trucks. K tématu se vyjádřil i šéf Truck Race Organization Fabien Calvet. Text: Petr Bošnakov

2014 - Rozhovor - Fabien Calvet 5 Jak hodnotíte konec MKR Technology v šampionátu tahačů? Samozřejmě, že nemáme radost z odchodu žádného týmu. Zvláště pak, rozhodne-li se šampionát opustit tak silný tým, jakým je MKR Technology. Musím přiznat, že jsme vynaložili značné úsilí k tomu, abychom Renault Trucks udrželi v šampionátu. Bohužel to nevyšlo. Ale tak už to někdy bývá. Jedná se o definitivní konec Renault Trucks v evropském šampionátu tahačů? Ne. Na některých závodech bude Renault Trucks působit v roli reklamního partnera. A pokud je mi známo, několik strojů Renault bude pokračovat v privátních týmech. Na tahači Renault například pojede Jean Pierre Blaise. A není vůbec vyloučeno, že v šampionátu bude startovat na Renaultech i nový, soukromý tým. Můžete nám ohledně tohoto týmu prozradit něco více? Vzhledem k tomu, že zatím není nic podepsáno a vše je ve stádiu jednání, nemohu být z pochopitelných důvodů konkrétní. Snad jen tolik, že by mělo dojít ke spojení dvou fungujících týmů. Každopádně s pravděpodobností hraničící s jistotou mohu říci, že závodní speciály Renault budou součástí letošního šampionátu. A to je podle mě nejdůležitější. Jak vidíte budoucnost továrních týmů? Nemá cenu zastírat, že z hlediska dlouhodobé perspektivy může mít ztráta tovární podpory značné negativní důsledky. Osud MKR Technology hrozí i dalším týmům. Může dojít k situaci, která povede k přerušení šampionátu? Ne, v žádném případě. Víme totiž, jak se s touto případnou variantou vyrovnat. Kromě toho, pokud skončí týmy s tovární podporou, otevře se velký prostor pro privátní týmy. V současné době bojují v šampionátu jezdci na motorech specifikace A, A+, B Prakticky tak nenajdete týmy, které by závodily se zcela totožnou technikou. Je proto otázkou, zdali nezačít uvažovat o rozdělení šampionátu do jednotlivých tříd podle motorů. Můžete být konkrétnější? Proč nezkusit vypsat třídy podle kubatury motoru? FIA již podobný postup uplatnila v několika dalších šampionátech, takže proč to nezkusit v i závodech tahačů. Ale znovu opakuji, v tomto ohledu se opravdu není čeho bát. Mohou se případné změny promítnout již do letošního mistrovství Evropy? Ne, v této sezóně nedoje k žádným změnám. V jejím průběhu ovšem začneme debatovat nad případnými úpravami pravidel, která bychom mohli v případě nutnosti aplikovat v roce 2015. Závody tahačů stojí na pevných základech, kterými hned tak něco neotřese. Stačí se podívat na poslední statistiky návštěvnosti, loni přišlo v průměru na závod 50 000 lidí. Takže ještě jednou, nemá cenu panikařit, jsme dostatečně flexibilní na to, abychom dokázali reagovat na ztrátu tovární podpory. Takže, žádná krize? Určitě ne. Co se návštěvnosti týče, máme za sebou vůbec nejúspěšnější sezónu. Podle šéfa TRO stojí šampionát tahačů na pevných základech. Fabien Calvet odmítá i sebemenší náznak krize.

2014 - Rozhovor - Fabien Calvet Mistrovství Evropy 2014 se případné změny pravidel nedotknou. INZERCE Je pravda, že krize se mimo jiné projevuje různými škrty. Na druhou stranu, podívejte se na případ General Motors. V době největší krize se neškrtaly výdaje na reklamu, během dvou let se pak koncern vrátil na pozici největšího automobilového producenta na světě. Je reálné, aby do šampionátu tahačů vstoupily další značky? V současné době zůstávají stálými partnery Renault Trucks a MAN. Další výrobci, jako například Mercedes nebo Iveco, svou účast zvažují. Myslím, že nová pravidla by je mohla vtáhnout do hry. Zdá se, že možná změna pravidel může nahrávat privátním týmům? Nepochybně. V případě jednoho agregátu, nebo omezení kubatury, nebudou muset investovat takové prostředky do motorů. Agregát je prostě základem úspěchu. Osobně bych nejraději viděl na okruzích šest až sedm závodních speciálů různých značek s jediným typem motoru. Rozhodně by se tím zvýšila konkurenceschopnost. Myslíte si, že je to reálné? Podívejte se, jsem si jist tím, že se šampionát tahačů může i nadále vyvíjet směrem k ještě hodnotnějším a dramatičtější závodům. Diváci si to zaslouží.

2014 PROFIL B. J. BALDWIN: STRACH NENÍ ZBYTEČNÁ EMOCE. Má spoustu tetování. V roce 2008 vyhrál ve své třídě Rallye Dakar. K tomu nutno přičíst čtyři celková vítězství v nejprestižnější americké sérii off roadů. A také loňský přelet jeho stroje nad bezvládným vozem v poušti spojený se záchranou nebohé dívky, který ovládl internet. Text: Petr Bošnakov

2014 PROFIL - B. J. Baldwin: Strach není zbytečná emoce. 8 Já na sestru Vůbec poprvé se synek Bobby Baldwina, který v roce 1978 vyhrál nejslavnější pokerový turnaj WSOP a je členem pokerové síně slávy, posadil za volant Fordu Mustang již ve čtyřech letech. Stalo se tak za asistence starší sestry. Vzhledem k tomu, že si to B. J. namířil po chvilce do křoví, musela sestra zakročit a změnit směr jízdy. Přesto již tenkrát vytušila, že se v bratrovi skrývá talent nemalých rozměrů. V deseti letech se začal školou povinný hoch věnovat po vzoru svých amerických vrstevníků motokrosu. Osudový okamžik přišel dva roky poté, kdy B. J. doma sledoval slavný závod off roadů Baja 1000. Dokonale mě fascinovalo, jak rychle se dokáže těžké auto řítit pouští. Věřte či ne, ale hned jsem věděl, co chci dělat. Rázem jsem měl nové idoly v podobě hvězd závodů trophy truck Iana Stewarta, Lary Reglanda, Roby Gordona a Roba Mccarena, vzpomíná na své začátky. K závodnímu autu v podobě malé buginy se dostal v sedmnácti, část financí dodala již zmiňovaná sestra. Jako do hedvábí Ještě předtím, než se začal B. J. Monster plně věnovat závodům off roadů, zkoušel své jezdecké schopnosti vcelku úspěšně seriálu NASCAR. Vážím si všech okruhových jezdců, ale je to pořád jedno a totéž. Rychlé úseky se střídají s pravými a levými zatáčkami. Je to o milimetrech. Já se musím během závodů vyrovnat s obrovskými skoky, změnami povrchu. K tomu skály, stromy, srovnává B. J. okruhové závody s rallye, přičemž nedá dopustit na svůj pick up Chevrolet Silverado. Monstrózní stroj disponuje 7.5 litrovým agregátem o síle 800 koní s pohonem na zadní kola. Turbodmychadlo, případně kompresor jsou zakázány, auto váží takřka tři tuny, nádrž pojme 250 litrů. Spotřeba 100l/100 km. V poušti řešíte díry, do kterých se vejde celý autobus. Já ho v rychlosti sto mil za hodinu přeletím, dopadnu jako do hedvábí a jedu dál. B. J. Baldwin si na svůj tvrdý chleba vydělává v nejprestižnějším americkém off roadovém seriálu Score Championship Desert Racing. Nejslavnějším závodem série je Baja 1000, první ročník se uskutečnil v roce 1967, od té doby se závodí každoročně v listopadu na poloostrově Baja California v Mexiku. Jedná se o závody doslova na hraně. Mimo mimořádně těžké trati totiž mohou do hry vstoupit i diváci, kterým není zakázáno všemožně ztěžovat závodníkům život. Loni například jeden z nich nastražil na trať výbušninu. Na tu najel slavný motorkář Curt Caselli, který zraněním podlehl. Skok na vítěznou vlnu Prvním učitelem B. J. Baldwina byl Larry Regland, poté převzal jeho roli Robby Gordon. Nutno říci, že počátky mladého dravce nebyly nikterak úchvatné, na první vítězství čekal přes sedmdesát závodů. Pořád se mi z nejrůznějších důvodů nepodařilo vyhrát. Pak to ale přišlo, naskočil jsem na vítěznou vlnu. Vyhrávat je moc hezké, konstatujete s odstupem času. Přestože se některé Monsterovy výkony zdají být za hranou zdravého rozumu, sám přiznává strach z kolize. Nikdy jsem nesouhlasil s těmi, kteří považují strach za zbytečnou emoci. Když sedám do auta, bojím se například toho, že bych se nemusel vrátit k rodině. Nebo toho, že se někde v poušti rozbiju a nedostane se mi včasné pomoci. Stejně, jako je tomu v případech dalších hvězd motoristického nebe, i Monster Baldwin má ve svém portfoliu závody, na které hned tak nezapomene. Nejvýše stojí závod Baja 500 v roce 2006, na místě spolujezdce seděl Larry Regland. Vypadalo to na vítězství, celou dobu jsem jel na samé hraně rizika. Pak jsem Kouzlu závodů off roadů podlehl B. J. již ve dvanácti letech. Monster Baldwin je na první pohled ostrý hoch. I on však připouští strach.

2014 PROFIL - B. J. Baldwin: Strach není zbytečná emoce. Když se chce, není nic nemožné! INZERCE ale neodhadl zatáčku a skončil na dně srázu. Nějakou souhrou náhod, se na místě činu objevili diváci, kteří mi pomohli auto otočit. Zázrak nás dotlačil nahoru, bleskově jsme vyměnili pneumatiku a nakonec z toho bylo třetí místo. Do kategorie nezapomenutelných pak B. J. řadí souboj, který svedl v závodě Baja 1000, jeho soupeřem byl v té době již jeho bývalý učitel Robby Gordon. Začátek mi moc nevyšel, hnal jsem se za Robbym asi 200 mil. Když jsem ho konečně dojel, rozhodl jsem se, že upustím od klasického předjetí. V rozporu se všemi psanými i nepsanými pravidly jsem před něj šel na pláži. Pravděpodobnost, že se to povede, byla tak 50%, ale já to zkusil. Minuli jsme si o pár milimetrů. Kousek na hraně Jak již bylo napsáno v úvodu, loňským internetovým hitem se stala akce, při které B. J. vyvinul se svým pick upem v poušti Mojava rychlost přes 240 km/h. Stalo se tak za účelem pomoci dívce, jejíž Nissan GTR v v nehostinném prostředí náhle zkolaboval. Nejdříve ovšem sporťák svým strojem přeletěl, poté se vrátil zpět, aby nakonec skončil s kráskou v kasinu. Tenkrát jsem zastával funkci kreativního ředitele společnosti Recoil. S vedením jsme se shodli na tom, že chceme zkusit něco hodně na hraně, vzpomíná. Bez větších problémů jsme se dohodli na příběhu auta, jezdce a tricích. Samozřejmě, že veškeré úsilí muselo směřovat k záchraně krásné dívky. Řekl bych, že se to nakonec povedlo.

2014 HISTORIE DUBAJ 2004: SVĚTOVÁ VĚC SE PODAŘILA Existují události, které stojí za to si zapamatovat. Například v truck racingu nepochybně spadá do této kategorie datum 12. únor 2004. Právě před deseti lety totiž vytvořil David Vršecký v Dubaji světový rychlostní rekord v jízdě závodním tahačem na letmý kilometr. Text: Petr Bošnakov

2014 Historie - Dubaj 2004: Světová věc se podařila 11 Smělá idea Člověk nepříliš znalý truck racingu může položit zcela legitimní otázku, proč si jeden z mnoha světových rekordů pamatovat? Řekl bych, že důvodů je několik. Například proto, že se k Vršeckého výkonu po deseti letech zatím nikdo ani nepřiblížil. Nebo také proto, že vůbec poprvé v historii motoristického sportu zajel rychlostní světové maximum český jezdec. A učinil tak na stroji, který nebyl výsledkem činnosti odborníků žádné z mamutích továren, ale vznikl v roudnickém Buggyra Technology Centru. Historie světového rekordu v jízdě závodním tahačem na letmý kilometr se začala psát v červenci 2003. V závodě roku na Nürburgringu vyhrál David Vršecký před stovkami tisíc diváků nedělní pohárový závod a zároveň tak slavil vůbec první vítězství. S Martinem Kolocem jsme se bavili o tom, že se David stává pevnou součástí absolutní špičky a má proto cenu na něm nadále pracovat, vzpomíná dnes technický ředitel Robin Dolejš. Zároveň jsme se ale shodli na tom, že i když se David dostal do boje o titul, potřebuje k cestě na absolutní vrchol přece jen nějaký čas. Tenkrát nás napadlo, zkusit něco jednorázového, bombastického. V novinách se tenkrát v souvislosti s truckracingem objevovaly články o tom, jak moc trpí maximální povolenou rychlostí 160 km/h. A tak jsme si řekli, že postavíme nejrychlejší truck na světě. A David na něm překoná světový rekord. Martin za mnou přišel po závodě s tím, ať si na léto neplánuji žádnou dovolenou, že poletím do Dubaje. Dodal, že jsem součástí nového projektu, jehož cílem je překonání světového rychlostního rekordu v jízdě závodním tahačem. Byl jsem pochopitelně nadšený, říká David Vršecký. Jen velký cíl Jak pravil klasik české literatury Jan Neruda, malý je pouze ten, kdo má malý cíl. A protože Buggyra toužila a touží patřit mezi ty velké, brzo se změnil i původní záměr. Vyšlo totiž najevo, že aktuální světový rekord z roku 1936 Američana, G. T. E. Eystona, který vytvořil na stroji Flying Spray (motor Rolls Royce) na ploše solného jezera v Boneville, činí 255.886 km/h. Věděli jsme, že takový čas dá naše klasická Buggyra třídy Super Race Truck. To nás ale moc nebralo. Chtěli jsme se dostat co nejblíže k hranici 300 km/h, říká Robin. První verze závodního super speciálu se objevila na konci roku 2003 na letišti ve Vodochodech. Přestože měly klimatické podmínky hodně daleko k ideálu, vůz navíc postrádal aerodynamickou karosérii a především speciální pneumatiky, dostal se David Vršecký bez větších obtíží na hranici 260 km/h. Tým ve složení Mario Kress (motor), Robin Dolejš (aerodynamika) a Slávek Půr (elektronika) začal ladit detaily. Mimochodem, motor nakonec dosáhl síly takřka dvou tisíc koní. Termín takřka je v tomto případě na místě. Přestože totiž MAN poskytl svou brzdu v Ausburgu, výkon nebyl nikdy změřen. Nejdříve jsem vyrobil model v poměru 1:15, který jsme testovali v aerodynamickém tunelu na ČVUT v Praze, vzpomíná Robin Dolejš. Setkali jsme se s nečekaně pozitivní odezvou. Hlásila se nám spousta studentů, nakonec jsme jich vybrali tuším šedesát. Několik týdnů dřeli do úmoru, takže jsme získali neskutečné množství dat. Výsledek snažení byl vůz, jehož design připomínal pick up úctyhodných rozměrů. Jak se pak ukázalo k nemalému šoku všech zúčastněných, koeficient odporu tohoto mnohatunového monstra byl nakonec stejný, jako tomu bylo v případě dnes již historického vozítka Škoda Favorit. S valivým odporem vypomohla firma Rigdon, která vyrobila speciálně za účelem rekordního pokusu pneumatiky schopné zvládnout rychlost 400 km/h. K jejich nahuštění byl použit plyn firmy Linde. Davida Vršeckého fascinoval především agregát. Bylo to něco neskutečného. Při velké akceleraci jsme se dostali na 3260 otáček za minutu, což bylo o 700 otáček méně, než měl standardní Super Buggyra z roku 2004 zatím nenašla mezi tahači sobě rovnou. Před deseti lety odstartoval David Vršecký svou pouť za světovými rychlostní maximy. Dnes jich má na svém kontě pět.

2014 Historie - Dubaj 2004: Světová věc se podařila 12 motor. Točivý moment byl přímo fantastický 6000 Nm/ min. Skvěle fungoval průtah vzduchu, teplota se při rekordu pohybovala kolem 50 stupňů Celsia, o deset méně, než při závodech. Na jedničku se dalo jet přes 100 km/h. Mít to rychle za sebou Na místě činu, tedy v Dubaji, byla upřesněna strategie rekordního pokusu. David Vršecký disponoval čtrnáct kilometrů dlouhým úsekem slavné dálnice Dubai Bypass. Padlo rozhodnutí, že na úseku dlouhém 4.5 kilometrů bude pilot akcelerovat zhruba v prvních osmi stovkách metrů na úroveň 200 km/h. Na dalším kilometrů bude rychlost udržovat, ve stejné době dojde k chlazení motoru. Poté David zařadí čtvrtý rychlostní stupeň = 265 km/h. Po zařazení pětky to už bylo jednoduché. Pilot měl jet, co to dá! Vše klaplo na podtrženou jedničku, nakonec z toho byl po vypočtení dvou jízd opačnými směry fantastický průměr 281,723 km/h. Hlavní hrdina David Vršecký byl před startem rekordní jízdy klidný. Předtím totiž projel Buggyru v plném provozu, ručička tachometru se při tomto pokusu blížila rychlosti 170 km/h. Obě jízdy proběhy dle názoru dvojnásobného mistra Evropy, který od té doby překonal další čtyři světová rychlostní maxima, v pohodě. Chybička se vloudila jen při úvodní akceleraci. Když jsem to vytáhl na rychlost kolem 200 km/h, ozvala se v kabině strašlivá rána. Přestože jsem měl na hlavě helmu a v uších špunty, myslel jsem, že se mi rozskočí hlava. O to rychleji jsem to chtěl mít za sebou. Ing. Robin Dolejš se během deseti let vypracoval v uznávaného konstruktéra, jeho motory slaví mimo truck racing i úspěchy na Rallye Dakar. Přestože projekt Mario Kresse MKR Technology nakonec nedopadl příliš slavně, jeho motor na Rallye Dakar ve speciálu Aleše Lopraise letos výrazně bodoval.

2014 ZAJÍMAVOST 13 VÍTE, ŽE Text: Petr Bošnakov 1 V truck racingu se v minulosti docela dařilo 2 Nejdelší pauzu mezi ziskem dvou titulů 3 profesionálním muzikantům. Nejdále to dotáhl bývalý bubeník skupiny ABBA Slim Borgudd. Švédský trucker vybojoval na stroji Mercedes Benz v sezóně 1995 titul mistra Evropy třídy Race Truck. Úspěšně si vedl v kabině závodního speciálu SISU i Dan Landa. V roce 2000 vyhrál v rakouském Zeltwegu pohárový závod a jistou část sezóny dokonce průběžně vedl šampionát musel strávit Gerd Körber. Poprvé se z titulu evropského šampióna těšil již v roce 1992, kdy na stroji MAN-Phoenix ovládl v té době nejsilnější kubaturu. V pořadí druhý titul vybojoval v sezóně 2002 na Buggyře ve třídě Super Race Truck. O rok později jako vůbec první a zároveň poslední jezdec historie dokázal prvenství v této třídě obhájit. třídy Race Truck. Nakonec skončil celkově čtvrtý. Jen truckeři čtyř zemí - Anglie, Německa, Švédska a Fancie, dokázali v posledních dvaceti sezónách získat tituly mistrů Evropy ve třídách Race Truck i Super Race Truck. V případě Albionu se to podařilo, Steve Parishovi (SRT, Mercedes, 1994, 1996) a Stuartu Oliverovi (RT, MAN, 2004). Tituly pro Švédsko vybojovali Slim Borgudd (SRT, Mercedes, 1995) a Boie Ovebrink (RT, Volvo, 1994). Za Francouze bodovali Ludovic Faure (SRT, Mercedes 1998) a Nöel Crozier (RT, MAN, 2000). Německo má tři mistry Evropy třídy Race Truck Lenz (Mercedes, 1997-1999), Bernau (MAN, 2001, 2003) a Hahn (MAN, 2011-2013). Třídě Super Race Truck pak kralovali Fritz K (MAN, 1999,2001), Gerd Körber (Buggyra, 2002-2003), Markus Östreich (VW, 2004) a Ralph Druckenmuller (2005). Ve třech případech (1999, 2001,2003) ovládli němečtí jezdci šampionáty v obou třídách.

2014 Zajímavost - Víte, že 14 4 Nejuniverzálnějším jezdcem všech dob je Markus Östreich. Ačkoli má na svém kontě pouze jediný titul, dokázal vyhrát pohárové závody na vozech pěti různých značek Mercedes, PAM-03-MAN, VW, MAN a Renault. Druhým největším univerzálem je jeho krajan Gerd Körber, který dokázal vyhrát na speciálech MAN, DAF a Buggyra. 5 Nejpodivnější šampionáty se v posledních dvaceti letech uskutečnily v sezónách 2005 a 2012. V prvním případě se totiž mistrovství Evropy třídy Super Race Truck zúčastnili pouze dva jezdci na stojích Volkswagen Markus Östreich a Ralf Druckenmuller. Podobná situace se udála o sedm let později, kdy si to pro změnu v souboji o Pohár konstruktérů rozdaly jen tři týmy, navíc všechny na strojích Renault. INZERCE

15 2014 TÉMA V ZAMRZLÉM LUNGAU TESTUJÍ NEJLEPŠÍ Lungau - o této studené oblasti v rakouských horách slyšeli snad všichni milovníci automobilismu. Testují zde největší automobilky, zdokonalují se řidiči a zkušení jezdci si zde přinejmenším pořádně zablbnou. Proč je tato končina tak vyhledávaným místem? Že led a sníh nejsou pro piloty kamionů? Na tyto otázky existuje jednoduchá odpověď. Lungau je opravdový unikát, který nadšení motoristé prostě musí vyzkoušet. Text: Patrik Pátek

2014 TÉMA - V zamrzlém Lungau testují nejlepší 16 Jedinečná kombinace Lungauring je prakticky jedinečná kombinace - nejkrásnější a nejlépe připravené školící středisko pro automobily ve střední Evropě. Leží ve výšce přes tisíc metrů nad mořem obklopené vrcholky Alp a lyžařskými středisky. Slunný region Lungau se nachází na jižní straně Vysokých Taur v Salcburku. Do studené oblasti se dostanete přímo z dálnice A10, když sjedete na svatého Michaela. Centrum se nachází v kotlině, ve které účastníci zažijí nejvíce hodin slunečního svitu v Rakousku. Pohádkové horské scenérie, zvláštní pohostinnost obyvatel, pravidelná záruka dobrého počasí a především právě ona ledová plocha dělají z Lungau unikátní celek. Obliba u automobilek Nejdelší přírodní trať v Rakousku s několika cvičišti nabízí značné možnosti. Do zamrzlé oblasti, kde i přes slunečné počasí bývá standardně přes den dvacet stupňů pod nulou, míří vyhlášené automobilky Maserati, Porsche, Rover, VW, Jaguar, Lamborghini, Aston Martin, Audi, Bentley či dokonce luxusní Rolls Royce. Centrum totiž mimo dráhy disponuje vyhřívanými a klimatizovanými boxy, testovacími piloty i prototypovým servisem. Výhodou je navíc umístění v samotném srdci Evropy, takže testování zde přináší velkou časovou úsporu - ne vždy se musí jet výdrž techniky zkoušet zrovna do Finska. Výrobcům automobilů a jejich dodavatelům nabízíme testovací centrum a zkušební trať s odpovídající podporou pro rozvoj nových vozidel a testování odolnosti, hlásí provozovatelé testcentra. Místo pro teambuilding Tím, že je ledová area v Lungau rozdělena do několika částí, slouží nejen pro testování vozidel, ale také pro školení řidičů a především pro zábavu. Konají se tu i teambuildingové víkendy či kurzy závodní jízdy na sněhu. Jde o bezpečný trénink na skvěle upravených drahách. Že led a sníh není pro piloty kamionů? Ale kdepak! Vyhlášené horské středisko je naopak ideálním místem pro zpestření zimní přípravy kteréhokoli pilota. Ne náhodou do Rakouska zamířila také stáj Buggyra v rámci svého projektu Drift Ice Challenge. V rámci tréninku začátkem února zamrzlé pláně využili David Vršecký s Martinem Kolomým. Spolu s nimi se akce zúčastnil také bronzový držitel Zlatého volantu v kategorii závodů do vrchu Vladimír Vitner. S Vláďou jsme dlouholetí kamarádi, navíc nás letos se svou firmou SVC Náchod podporoval na Dakaru, takže jsme si víkend opravdu užili, popisoval Martin Kolomý. Že truckeři do přípravy šli opravdu naplno, bylo vidět hned na první pohled. Přestože jejich upravená Škoda Yeti měla na Martin Kolomý to v Lungau pořádně rozbalil. Driftování si maximálně užíval. Také při Buggyra Drift Ice Challenge létal sníh pěkně od pneumatik.

2014 TÉMA - V zamrzlém Lungau testují nejlepší 17 pneumatikách kovové hroty, i tak se při jednom z driftů pilotům podařilo vrazit do sloupu vysokého napětí a doslova ho přelomit. Adrenalin sehrál svoji roli, jezdci byli nadšení. Super, skoro jsme nic nerozbili. Nebo spíš jak kdo, smál se na celé kolo David Vršecký, když připomněl onu kolizi Martina Kolomého. Piloti vyučují V Lungau jsou jako lektoři profesionální jezdci a závodníci. Už několik let sem jezdí také pilot Adam Lacko, který nejčastěji bývá právě v roli instruktora. I pro něho samotného je to výborná příprava pro sezónu Mistrovství Evropy závodních tahačů. Pro závodníka není nic lepšího, než neustále trénovat za volantem. Do Lungau jsem tentokrát vyjel dva týdny poté, co kluci. Mám to tam rád a prakticky se z toho pro mě stala zimní tradice. Jen škoda, že letos zima vypadá tak, jak vypadá. Když je pořádná zima, je to lepší, dodal zkušený jezdec Adam Lacko. Testovat ledovou plochu do Lungau vyrazili v rámci Buggyra Drift Ice Challenge piloti David Vršecký a Martin Kolomý. INZERCE

2014 ROZHOVOR ADAM LACKO ZE ZÁVĚJE NÁS TAHALY TRAKTORY Lungau - V rakouském Lungau je nová posila týmu Buggyra, pilot Adam Lacko, pomalu jako doma. Na zdejší zamrzlé ploše driftoval nesčetněkrát. Na onu zamrzlou plochu se ale vrací především jako instruktor, který při teambuildingových akcích nebo speciálních kurzech vyučuje, jak správně reagovat a zacházet s vozem na ledové dráze. Text: Patrik Pátek

2014 Rozhovor - Adam Lacko: Ze závěje nás tahaly traktory 19 LACKO LACKO Adame, jak ses do Lungau vlastně dostal? Vlastně je to jednoduché. Má to tam můj kamarád Vladimír Machatý, ten připravuje tyto kurzy nebo dny plné adrenalinu. Kdysi mě oslovil a tím to všechno začalo. Pro mě je to v podstatě práce. Proč je Lungau tak oblíbené? Je to nejstudenější místo v Rakousku. Jezdí tam testovat snad všechny automobilky - Porsche, Mercedes, BMW - ne tedy na tuhle trať, kde se driftuje, ale do této oblasti. Je to takový průsmyk, kde jsou skály z jedné i z druhé strany. Jezdí se tam testovat nové vozy. Letošní zima sice není nic moc, ale za ta léta, co tam jezdím, bylo pravidelně minus dvacet i minus třicet přes den zcela běžně. Zkouší se tam věci do zimy a do takového LACKO extrému. Když se automobilkám nechce třeba do Finska, tak zkouší právě v prostředí v Lungau. Tím, že je to naprosto fantastické prostředí, tak se využilo také k tomu, že se udělala zábavná trať na driftování a ježdění na ledě. Je to nejdelší přírodní trať v Rakousku se třemi cvičišti, takže zde najednou může fungovat hned několik skupin nebo naopak dráhu proměníte v jednu dlouhou trať. Jaká tam bývá atmosféra? Vždycky jsem tam jezdil hlavně pracovat, takže to je trochu jiný pohled na věc, než kdybych tam byl jen jako hobby jezdec. Ale vždy, když jsme jeli s klienty, tak byla zábava. Program je vytvořený například na tři dny a každý si to maximálně užívá. Bývá tedy legrace. LACKO LACKO Jak často se stává třeba nehoda, která potkala tvé kolegy z týmu, kdy autem doslova přerazili sloup? Martin (Kolomý pozn. red) mi to také hned hlásil. Prý jel, sežral ho sníh a najednou to řachnul do sloupu a přerazil ho. Musím přiznat, že tohle se nám nepovedlo za celé tři roky, co tam jezdím. Vážně jsme tam za celou tu dobu neměli jedinou takovou bouračku. (Usmál se.) Jací lidé a proč do Lungau z tvého pohledu hlavně jezdí? Já jsem tam jezdil jako lektor pro firmy, které to zařizovaly svým zaměstnancům jako odměnu, prostě pro pobavení. Je tam zábava, něco se naučí. Měl jsem plno klientů, kteří nevěděli vůbec nic o jízdě na ledě. Ženská si vedle mě sedla a INZERCE V rakouském Lungau se představili i piloti Buggyry v rámci projektu Drift Ice Challenge

2014 Rozhovor - Adam Lacko: Ze závěje nás tahaly traktory 20 říkala, že neudělá jediný smyk a že ji k tomu ani nedonutím. No a za dva dny lítala bokem všude, kde se dalo. LACKO Jak velký mají jízdy na ledu dopad na běžné ježdění? Lidé jako já, Martin nebo David (Kolomý s Vršeckým pozn. red.), co máme zkušenosti za volantem, tam jedou především pro pobavení, ale lidé, kteří přestanou jezdit, když nasněží, a auto nechávají stát doma, protože se bojí, že jim to někde ustřelí, tak pro takové to má velký přínos. Opravdu totiž zjistí, co od toho auta mohou čekat. Sklouznou se a najednou ví, co to je a že to není hned kdovíjak velký průšvih a že se s tím dá něco dělat. Samozřejmě nenaučíte člověka být hned géniem za volantem, ale naučíte ho trochu umět zareagovat. Že když náhodou ta situace přijde, tak nepustí volant a navíc k tomu nepřidá plyn. I takovou paní jsem tam jednou měl. Řekl jsem jí - teď si to zkusíme - paní přidala plyn, dostala se do smyku, hned pustila volant, ale držela přitom plný plyn. Najednou jsme byli dva metry, opravdu až po zadní kola, zapíchnutí ve sněhu. Tehdy tam bylo dost sněhu, takže jsme v závějích byli zaparkovaní jako v garáži. Musely přijet dva traktory a vytáhnout nás. LACKO Jak vlastně vypadá tvá zimní příprava? Jak už jsem říkal, v Rakousku jezdím hlavně jako instruktor. Doma se ale každý den chodím trápit do posilovny. Tam se o mě stará trenér. Posilovna je nedílnou součástí přípravy na novou sezonu.

ZÁVĚREM NA DALŠÍ ČÍSLO JEDINÉHO EVROPSKÉHO MAGAZÍNU SPECIALIZOVANÉHO NA ZÁVODY TRUCKŮ SE MŮŽETE TĚŠIT 14.3.2014! REDAKCE A VYDAVATELSTVÍ Power Sports Enterprises, s.r.o. Klimentská 1246/1, 110 00 Praha 1 Tel.: 266 027 111 Fax.: 284 821 434 Petr Bošnakov - výkonný ředitel Redakce Šéfredaktor: Petr Bošnakov Zástupce šéfredaktora: Karel Kříž Editor: Zuzana Fonténová Grafické zpracování: Tomáš Zadák - LER studio Obrazová spolupráce Richard Kienberger Martin Kozák Petr Lusk Registrace MK ČR E 14244 Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Za obsah inzerce odpovídá inzerent. WWW.TRUCK-RACING.CZ Žádná část z obsahu tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. Power Sports Enterprises, s.r.o. Praha 1