STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJIS TE NI KLASTROVE HO POTENCIA LU V OBLASTI LA ZEN STVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKE M KRAJI

STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJIS TE NI KLASTROVE HO POTENCIA LU V OBLASTI LA ZEN STVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKE M KRAJI Leden 2014

STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 2 z 67

Obsah 1 Úvod... 4 1.1 Proč klastr?... 4 1.2 Co jsou to klastry... 5 1.3 Jak klastry vznikají... 6 1.4 Jak klastry fungují... 8 1.5 Co může klastr jeho členům přinést... 9 2 Vstupní podmínky pro vznik klastru... 11 2.1 Struktura průmyslu v regionu... 11 2.2 Význam a vývoj cestovního ruchu a lázeňství... 20 2.3 Regulační a legislativní aspekty fungování lázeňství... 27 3 Vymezení dotčených oborů a subjektů pro provedení pohovorů... 30 4 Výsledky uskutečněných pohovorů... 35 4.1 Přístup k realizaci pohovorů... 35 4.2 Hlavní souhrnné výstupy z realizovaných pohovorů... 35 4.2.1 Identifikace hlavních problémů a témat k řešení... 35 4.2.2 Vyhodnocení potenciálu pro spolupráci... 39 5 Analýza nákladů a přínosů, doporučení na realizaci budoucích aktivit... 40 5.1 Finanční plán a analýza klastru... 40 5.1.1 Základní přístupy/ modely financování klastrů... 40 5.1.2 Návrh finančního modelu fungování klastru... 41 5.1.3 Alternativní možnosti financování klastrů... 50 6 Přílohy... 6 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 3 z 67

1 Úvod Stejně jako cestovní ruch obecně, tak i lázeňství se stává stále významnějším odvětvím, které může zejména v neprůmyslově orientovaných regionech představovat výrazný potenciál pro ekonomický rozvoj. Zatímco klasická průmyslová výroba může putovat za levnými zdroji a pracovní silou, cestovní ruch představuje odvětví, které je díky své vázanosti na místní potenciál a v případě lázeňství i na místní přírodní zdroje, vázané k danému regionu. Přesto i zde, stejně jako v mnoha dalších odvětvích, s rostoucí globalizací roste konkurence, vzdálenost mezi jednotlivými destinacemi přestává hrát zásadní roli a pro potenciální cílovou skupinu hraje stále významnější roli kvalita, případně unikátnost nabídky. Právě to činí z lázeňství díky jeho vázanosti na místní přírodní zdroje odvětví, které disponuje unikátním potenciálem pro rozvoj regionu a to nejen jako odvětví cestovního ruchu, ale jako odvětví, které může přispět k rozvoji dalších navazujících odvětví, které spadají do oblasti sportu, turistiky, či zemědělství, ale třeba i výroby léčebných přípravků a zdravotnických zařízení. Potenciál lázeňství přispět k rozvoji regionů dále umocňuje trend preventivní péče a zdravého životního stylu, který se stále více rozmáhá a který zejména v posledních letech nabývá na významu. Stále více obyvatel je ohroženo civilizačními chorobami a jejich zdravotní stav se promítá nejenom do rostoucích nákladů na zdravotní péči, ale též do výrazného snížení produktivity práce a tím i ekonomického růstu. Z řady nechtěných vlivů je nejčastěji uváděna obezita, malá pohybová aktivita, nevhodné stravovací návyky, kouření apod. Dle provedených výzkumů a studií je těmto faktům připisována kromě přímé nemocnosti i menší obecná pohyblivost a koncentrace s důsledkem rostoucího počtu chyb a úrazů. Díky všem výše uvedeným skutečnostem se mnohé studie přiklánějí k názoru, že každé prostředky investované do zdravého životního stylu a preventivní léčby, generují nejenom úsporu na straně následných léčebných výdajů, ale i výrazný nárůst produktivity ekonomiky, která je na zdravé pracovní síle závislá. Mimo jiné i proto je stále více propagována potřeba prevence, zdravého životního stylu a přirozeného posilování imunity, k čemuž lázeňství jednoznačně přispívá. 1.1 Proč klastr? Vývoj ve světě, ale i v ČR ukazuje, že i v dobách stále výraznějšího rozvoje globalizace hraje klíčovou roli cílený rozvoj jednotlivých regionů, založený na využití místních podmínek, které představují pro daný region konkurenční výhodu, odlišující jej od ostatních regionů v okolí a představují tak výrazný potenciál pro udržení, případně vznik nových pracovních míst v regionu a tím i zajištění dalšího ekonomického rozvoje území. Při pohledu na Karlovarský kraj je zřejmé, že právě lázeňství představuje oblast, která je pro tento region unikátní a významnou oblastí, která hraje výraznou roli jak z pohledu zaměstnanosti, tak z pohledu ekonomického přínosu lázeňství samotného, ale i všech navazujících odvětví. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 4 z 67

Aby bylo možno v dnešním globalizovaném světě odvětví cestovního ruchu a lázeňství efektivně rozvíjet, je potřeba v regionu nastartovat spolupráci všech významných subjektů, které se v daném oboru pohybují. Konkurencí může být v dnešní době moderních technologií a klesajících nákladů na dopravu téměř jakékoliv území, které nabízí obdobnou službu, nebo produkt. Pro maximální využití potenciálů území je tak potřeba spojit síly všech subjektů, které v daném oboru působí a to i přesto, že se tyto subjekty v rámci regionu mohou vzájemně vnímat jako konkurence. Z nadregionálního pohledu však mohou společně čelit konkurenci z jiných regionů a společně tak posílit své postavení na trhu. Právě pro tento způsob spolupráce jsou ve světě již několik desetiletí využívány tzv. klastrové iniciativy, tedy sdružení/ uskupení, založená na specifických, dále popsaných principech. Tato studie se proto zabývá ověřením možnosti/ potenciálu, pro vznik klastrové iniciativy v oblasti balneologie v Karlovarském kraji. Snahou studie je v tomto kontextu ověření zda: Je význam lázeňství v regionu opravdu natolik významný, že vykazuje dobré předpoklady pro vznik klastru Existuje v území dostatečný počet klíčových hráčů, kteří se shodují na problémech, které je potřeba v dané oblasti řešit a jsou ochotni zvolit pro řešení vzájemnou spolupráci 1.2 Co jsou to klastry Pod názvem klastr rozumíme oborové seskupení/ sdružení firem stejného nebo podobného zaměření, které se nacházejí v relativní geografické blízkosti, nejčastěji v rámci jednoho regionu a které společně řeší své problémy, společně využívají místní surovinový, technologický či jakýkoliv jiný potenciál a to i přesto, že proti sobě mohou v některých případech vystupovat jako konkurenční subjekty. Hlavním předpokladem úspěšné spolupráce v rámci klastru je tak schopnost jednotlivých firem pochopit, že i ze spolupráce s relativními konkurenty na regionální úrovni, může společnost získat konkurenční výhodu na nadregionální či mezinárodní úrovni. Pro upřesnění vnímání klastru uvádíme dvě hlavní definice, které jsou nejčastěji používané jako vymezení klastru. Definice klastru dle Michaela Portera 1 Klastry jsou místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Klastry zahrnují skupinu provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů důležitých pro hospodářskou soutěž. Obsahují např. dodavatele specializovaných vstupů, jako jsou součásti, stroje a služby a poskytovatele specializované infrastruktury. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k odbytovým kanálům a zákazníkům, a do stran k výrobcům komplementárních produktů a společnostem v průmyslových odvětvích příbuzných z hlediska dovedností, technologií nebo společných vstupů. Mnoho klastrů také zahrnuje vládní či jiné instituce - jako např. univerzity, normotvorné agentury, 1 Zdroj: CzechInvest: Průvodce klastrem - www.czechinvest.org STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 5 z 67

výzkumné týmy či obchodní asociace - které poskytují specializovaná školení, vzdělávání, informace, výzkum a technickou podporu. Definice klastru dle Evropské komise Klastry jsou skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které: - spolupracují a soutěží - jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech, i když klastry mohou mít i globální dosah - jsou specializované v konkrétním průmyslovém odvětví provázaném společnými technologiemi a dovednostmi - jsou bud znalostní nebo tradiční Úspěšné klastry zlepšují ekonomiku zapojených společností, podporují vývoj a výzkum, inovaci, zajišťují vzdělávání a školení zaměstnanců jednotlivých členských firem, zvyšují export a podporují rozvoj regionu. Firmy zapojené do klastru centrálně řeší společné problémy, vzájemně se doplňují, jsou flexibilnější na trhu, mohou vyhovět větším zakázkám atd. Silný klastr upevňují tyto faktory: důvěra, spolupráce, přístup k informacím, geografická blízkost na regionální úrovni, státní investice, strategické centrální vedení aj. Významnou roli v místních klastrech hrají univerzity. Univerzita je významnou vědeckou základnou a aplikuje výzkumné poznatky do inovativního procesu v klastrech. Obecně jsou rozeznávány dva hlavní druhy klastrů: Klastry založené na hodnotovém řetězci - klastry založené na síti dodavatelských vazeb - např. automobilový průmysl, kde se členové klastru sdružují kolem hlavního hodnotového řetězce spojujícího výrobce automobilů s dodavateli; Klastry založené na kompetencích - soustředí se na konkrétní oblasti technické expertízy nebo kompetence v regionu/ území různé výzkumné nebo vzdělávací dovednosti - nejedná se o klíčové dodavatelské vazby v rámci daného sektoru, ale o aplikaci samotných znalostí a expertízy často napříč odlišnými hospodářskými aktivitami. Příkladem mohou být softwarové firmy, jejich geografická koncentrace je zřejmá, ale okruh zákazníků je velmi různorodý. Klastry by se neměly soustředit pouze na místní poptávku, ačkoliv z ní mohou vycházet. Dlouhodobým cílem by však měla být snaha zvýšení konkurence na mezinárodních trzích. Vstupní konkurenční výhoda však může být poháněna existencí poptávajících zákazníků uvnitř klastru, kteří podporují a stimulují inovace. Požadavky těchto členů klastru pak mohou ostatním členům klastru pomoci pochopit potřeby zákazníků a vztahy mezi zákazníky a dodavateli a tím předvídat světovou poptávku. Díky tomu pak může schopnost vyhovět místním zákazníkům vést k vyšší konkurenceschopnosti i v mezinárodním měřítku. 1.3 Jak klastry vznikají Jak je z předchozích kapitol zřejmé, důležitou podmínkou pro vznik klastru je existence oboru, který disponuje dostatečnou konkurenční výhodou, kterou by bylo možno v rámci klastrové iniciativy dále rozvíjet. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 6 z 67

Pro identifikaci těchto oborů se na úrovni státu, případně regionů provádí tzv. mapování klastrů, které má za cíl využít dostupných statistických dat pro identifikaci odvětví, která s ohledem na své dosavadní výsledky mohou představovat perspektivní odvětví, jejichž rozvoj by bylo vhodné podpořit implementací společné strategie. Pro zmapování vhodných odvětví jsou používány nejrůznější statistické metody a makroekonomické analýzy, jejichž společným cílem je identifikovat v území ta odvětví, která s ohledem na podíl na zaměstnanosti lze považovat za klíčová (tzn., zaměstnávají v regionu nadprůměrný počet zaměstnanců) a zároveň disponují dostatečnou konkurenční výhodou, která z nich činí klíčová odvětví z pohledu ekonomického rozvoje (podíl na exportu, podíl na vytvořené hrubé přidané hodnotě v území apod. vykazují rovněž nadprůměrné hodnoty). Takto zpracovaná data jsou zpravidla interpretována pomocí tzv. lokačního koeficientu, který ukazuje, zda je hodnota pro dané odvětví vyšší než národní průměr a zda lze tedy dané odvětví v daném regionu považovat za významné. V rámci tzv. mapování klastrů jsou tak touto cestou zmapována perspektivní odvětví, u kterých jsou následně prováděny další doplňující analýzy, které mají za cíl určit, zda daný obor opravdu disponuje potenciálem, který lze dále rozvíjet pomocí klastrové iniciativy. Tyto doplňkové analýzy jsou zpravidla prováděny formou studia dostupných detailních analýz daného oboru, případně s využitím osobních setkání s místními experty, firmami. V případě, že daný obor na základě těchto dodatkových analýz stále vykazuje potenciál pro vznik klastrové iniciativy, následuje proces stanovení společné strategie a definování společných cílů. Jak je z popisu zřejmé, výše uvedený přístup je tzv. přístupem shora, tedy přístupem, kdy dochází, zpravidla z úrovně vlády, ministerstev, nebo regionálních vlád k provedení analýz, jejichž cílem je identifikovat v regionu potenciální obory, u kterých mohlo být přínosné nastartování spolupráce jednotlivých subjektů. Druhým způsobem, který se při identifikaci klastrů využívá je přístup tzv. zdola nahoru, tedy přístup, který je založený na skutečnosti, že v regionu existuje již v daném perspektivním oboru fungující spolupráce, která se vznikem klastrové iniciativy formalizuje, případně rozšíří. V takovém případě nejsou v regionech prováděny žádné statistické ani jiné analýzy s cílem identifikovat obory s potenciálem pro vznik klastru, klastr staví na tom, co se v území již přirozeně děje. Vstupní analýza odvětví se v daném případě nedělá jako nástroj pro zmapování perspektivních oborů, ale jako vodítko pro stanovení počátečních aktivit a nastavení strategie klastru. Cílem procesu mapování klastrů je u tohoto přístupu identifikovat překážky, které by mohly být řešeny efektivněji společně, stanovit způsob zapojení jednotlivých účastníků do procesu vzniku klastrové iniciativy, a stanovení rolí v rámci klastru. Cílem prováděného mapování není ani v jednom případě zpracovat hezky vypadající studii, zpracovanou externími konzultanty. Jedná se o proces, který by měl formou osobních setkání a workshopů zapojit všechny dotčené subjekty do diskuse o možném společném řešení problémů s cílem vypracovat společný základ strategie klastru, za který se všichni zapojení účastníci postaví. Důležitým faktorem v tomto kontextu je skutečnost, že klastr nelze v území vytvořit, pokud již v regionu neexistují zárodky excelence a zárodky pro spolupráci jednotlivých subjektů. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 7 z 67

Zkušenosti rovněž ukazují, že klastrové iniciativy si neudrží dostatečnou hybnou sílu pokud se mezi jednotlivými subjekty nenajdou klíčový hráči, tzv. šampioni, kteří převezmou iniciativu, a budou díky svému vlivu a síle jednotlivé cíle klastru tlačit kupředu. Zejména v případech, kdy je klastr iniciován regionem, nebo vládnou, je tzv. převzetí vedení jednotlivými účastníky z průmyslu/ podnikatelskými subjekty klíčové pro dlouhodobější udržitelnost klastru. Většina klastrových iniciativ u kterých k tomuto převzetí nedošlo, končí nezájmem jednotlivých aktérů o účast, neboť veřejná správa bez aktivního zapojení podnikatelů nedokáže definovat klíčové problémy v oboru a stanovit vhodné strategie pro jejich řešení. Stejně jako převzetí vedení ze strany podnikatelských subjektů, je pro fungování klastru klíčová role tzv. facilitátora. Facilitátor je nezávislý moderátor, který je zodpovědný za aktivní rozvíjení strategie klastru. V ideálním případě se jedná o subjekt/ osobu, která je pro členy klastru partnerem, nikoliv podřízeným subjektem. Ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat, právě role facilitátora je pro dlouhodobé fungování klastru klíčová. Úkolem facilitátora je získat si důvěru jednotlivých členů klastru. Jen tak bude schopen identifikovat možnosti pro zapojení jednotlivých účastníků do společných projektů, iniciativ jako je např. společný výzkum, nákup, nebo společná propagace. Facilitátor díky této skutečnosti musí splňovat následující předpoklady: - umět vytvářet dlouhodobé vztahy a motivovat když se objeví těžkosti - vytvořit si dobrou znalost prostředí a činností jednotlivých členů klastru - mít znalosti o zdrojích dostupných pro podporu fungování klastru - být považován za důvěryhodného partnera 1.4 Jak klastry fungují Hlavním cílem klastrů je rozvoj konkurenční výhody. Existence klastru předpokládá, že právě komunikace, spolupráce a obecně vztahy uvnitř klastru jsou důležitým prvkem, který pomůže využít technologie, zkušenosti, know-how a inovační potenciál jednotlivých členů k vytvoření konkurenční výhody. Dalším cílem bývá vytváření sítí a vztahů a to buď mezi akademickou sférou a praxí, nebo např. vytváření sítí s dodavatelskými řetězci. I když základní konkurenční výhoda je dána většinou inovací, efektivnějšího fungování je možné dosáhnout i prostřednictvím dobrého řízení dodavatelského řetězce a tím snižování opadů, zásob apod. Spolupráce může mít mnoho forem od společných projektů, přes smlouvy, sdílení znalostí či kooperativní výzkum a vývoj, společný marketing apod. Jak již bylo uvedeno, v klastrech jsou často sdruženy konkurenční subjekty, očekává se však, že pochopí, že jejich společným cílem by měla být spolupráce, které jim zlepší konkurenční postavení na nadregionálních/ globálních trzích. Nejdůležitějším faktorem fungování klastrů je kromě předchozích částí schopnost generování inovací. Přestože standardní spolupráce s dodavateli, výzkumnými subjekty, či zákazníky přispívá ke STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 8 z 67

konkurenční výhodě, pro dlouhodobý rozvoj je klíčové zejména neustálé hledání nových technologií a postupů. V klastru vždy musí někdo hrát hlavní rozvojovou roli. Ideální je, pokud se jedná přímo o někoho z oboru, protože má nejsilnější motivaci díky přímému prospěchu z úspěchu klastru. Přestože je pro fungování klastru rovněž velmi důležité zapojení veřejného sektoru, jeho role by měla být spíše okrajová podpůrná, například tím, že bude vytvářet prostředí, nabízet pobídky pro vznik a rozvoj klastrů a podporovat realizaci záměrů klastrů na politické úrovni. 1.5 Co může klastr jeho členům přinést Rozsah možných přínosů klastrů je velmi různorodý a může se u jednotlivých subjektů lišit. Mezi obecně nejčastější přínosy lze zahrnout následující: úspory z rozsahu a spolupráce včetně snížení nákladů ačkoliv se jedná na první pohled o okrajovou záležitost, například společné nákupy materiálu či jiných dodávek může členům klastru přinést značné úspory ihned po nastartování klastru, bez nutnosti složitých či nákladných opatření. dostupnost kvalifikované pracovní síly společná realizace školení, vzdělávání, ale například i společný tlak na veřejnou správu a samosprávu ve snaze přizpůsobit vzdělávací systém potřebám podnikatelských subjektů v regionu. zvýšená specializace díky spolupráci s dalšími články v hodnotovém řetězci zejména u průmyslových klastrů umožňuje spolupráce s dalšími subjekty v hodnotovém řetězci soustředit se pouze na vybranou část řetězce a tím zvyšovat kvalitu a specializaci výroby. přilákání nových zákazníků zejména při oslovování nových zahraničních trhů může spolupráce v rámci klastru napomoci k rozložení nákladů potřebných na oslovení potenciální cílové skupiny na více subjektů a tím snížení celkové ekonomické náročnosti pro jednotlivé členy klastru. rychlá výměna informací o nových postupech a nových technologiích stejně jako v průmyslu, tak i ve službách je možné využít spolupráce v rámci klastru jak ke společnému výzkumu a vývoji, tak při následném testování a zavádění nových technologií. schopnost společného lobbingu a prosazování zájmů odvětví jakákoliv jednání s veřejnou správou a samosprávou mají výrazně vyšší šanci na úspěch, pokud budou vedena jménem klastru zastřešujícího klíčové hráče v daném oboru, největší zaměstnavatele apod. Klastr se tak může stát trvalým partnerem pro diskusi s veřejnou správou o možnostech podpory rozvoje daného odvětví, podpory exportu, dostupnosti lidských zdrojů, budování veřejné infrastruktury potřebné pro rozvoj odvětví apod. efektivní spolupráce a partnerství veškeré výše uvedené prvky lze v konečném důsledku shrnout pod hlavní přínos, kterým je efektivní spolupráce všech subjektů v oboru. Jak vyplývá z uvedených bodů, spolupráce může mít mnoho podob, od výměny informací, přes společnou propagaci, společné řešení lidských zdrojů až po společné oslovování nových trhů a cílových skupin. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 9 z 67

Ať již je možných přínosem klastru cokoliv z výše uvedeného, případně jakýkoliv zde neuvedený efekt, zkušenosti z regionů, kde již klastry fungují, ukazují, že spolupráce subjektů působících ve stejném oboru může přinést výrazné pozitivní efekty nejen dotčeným subjektům samotným, ale v konečném důsledku i regionům ve kterých klastry působí. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 10 z 67

2 Vstupní podmínky pro vznik klastru Aby bylo možno vyhodnotit možnosti a potenciál pro vznik klastru v oblasti lázeňství v Karlovarském kraji, je potřeba se nejprve podívat na strukturu ekonomiky regionu a postavení a roli lázeňství v rámci ekonomiky regionu. 2.1 Struktura průmyslu v regionu Regionální ekonomika Karlovarského kraje se vyznačuje velkým podílem sektoru služeb (terciér) na tvorbě HPH (hrubé přidané hodnoty), který má navíc rostoucí tendenci (58,3 % v roce 2012). V porovnání s ostatními kraji se jedná o 3. nejvyšší hodnotu po Praze a Jihomoravském kraji. Přestože se jedná o důkaz o významu lázeňství a cestovního ruchu obecně v rámci ekonomiky regionu, je potřeba zmínit, že vysoký podíl služeb není dokladem o vyspělosti Karlovarského kraje, jako spíše o slabé výkonnosti průmyslu, především zpracovatelského. Poměrně významný podíl tvoří také primérní sektor (zemědělství a lesní hospodářství, rybolov). Tento sektor ekonomiky se podílí 3,9 % na tvorbě HPH, což je v porovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší hodnota (po Jihočeském kraji a Vysočině). Graf 1: Vývoj podílů ekonomických sektorů na tvorbě HPH, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Sektor průmyslu (sekundér) vykazuje podprůměrné podíly na tvorbě HPH v porovnání s Českem (s klesající tendencí), navíc porovnáme-li hodnoty s průměrem Česka bez Prahy, která toto srovnání zkresluje, zjistíme, že právě v průmyslu Karlovarský kraj nejvíce zaostává za ostatními kraji (po Jihomoravském kraji 2. nejnižší podíl v zastoupení průmyslového sektoru). Do sektoru průmyslu je dle odvětvové klasifikace ČSÚ (CZ-NACE) navíc řazeno také odvětví těžby a dobývání, přičemž zejména těžba hnědého uhlí a lehkých stavebních materiálů v kraji je v porovnání s ostatními regiony ČR vysoce nadprůměrná. I s ohledem na tuto skutečnost lze odvodit, že faktický podíl zpracovatelského průmyslu, tj. odvětví s vyšší přidanou hodnotou v rámci sektoru průmyslové STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 11 z 67

výroby, na hospodářství Karlovarského kraje a jeho výkonnost jsou v regionálním srovnání podprůměrné. Ze struktury ekonomických sektorů dle zaměstnanosti (celkového počtu zaměstnaných osob v jednotlivých sektorech národního, respektive regionálního hospodářství) je patrná poměrně výrazně nižší zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru na úrovni Karlovarského kraje v porovnání zejména s údaji za ČR bez započtení Prahy. Naproti tomu podíl v zaměstnanosti v sektoru služeb v kraji byl za rok 2012 v porovnání s ČR bez Prahy o téměř 5 % vyšší (činil 60,5 % oproti 55,7 % za ČR bez Prahy). Graf 2: Vývoj podílů ekonomických sektorů na celkové zaměstnanosti, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Při detailnějším pohledu na odvětvovou strukturu lze opětovně tuto skutečnost připočíst zejména významu lázeňství a cestovního ruchu (ubytování, stravování, doprovodné služby v oblasti obchodu a osobních služeb) v ekonomice Karlovarského kraje. Zmíněné údaje potvrzuje i pohled na podrobnější členění hospodářství Karlovarského kraje dle odvětví CZ-NACE (Graf 3). I zde je patrná nižší výkonnost zpracovatelského průmyslu v kraji oproti situaci v Česku v Karlovarském kraji se podílel zpracovatelský průmysl v roce 2012 pouze 20,1 % na tvorbě HPH, zatímco v ČR je to 24,7 % a tuto hodnotu navíc snižuje efekt Prahy (průměrný podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH je v Česku bez započtení Prahy 30,5 %) a výrazně vyšší podíl služeb. V poměrně heterogenní skupině služeb mají v Karlovarském kraji v porovnání s průměrem Česka významnější roli odvětví pohostinství a ubytování (statistiky dle třídění CZ-NACE čistě pro odvětví ubytování a pohostinství nejsou sice dostupné, z detailnějších statistických dat o odvětvové struktuře dle staršího třídění OKEČ sledovaných do roku 2008 lze nicméně odvodit, že tento trend přetrvává i STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 12 z 67

v současnosti; dle OKEČ činil podíl odvětví ubytování a pohostinství na HPH v roce 2008 v Karlovarském kraji 4,2 % oproti 2,1 % v ČR), což lze přikládat významu lázeňství v regionu. Větší podíl na tvorbě HPH má také skupina zdravotnictví a sociální péče (dle OKEČ 6,9 % v kraji oproti 3,9 % v Česku v roce 2008), která s oblastí lázeňství velmi úzce souvisí. Graf 3: Tvorba HPH v jednotlivých odvětvích hospodářství, 2002 a 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Vývojové porovnání mezi roky 2002 a 2012 ukazuje, že největší pokles podílu na tvorbě HPH má zpracovatelský průmysl pokles tohoto odvětví se markantně projevuje také u zaměstnanosti. To jen potvrzuje, že firmy ve zpracovatelském průmyslu se v kraji stále více orientují na méně kvalitativně náročnou výrobu zakázkového typu především pro německý trh. Výrazný nárůst (přes 50 %) za sledované období zaznamenalo také odvětví Výroby a rozvodu elektřiny, tepla a vody. To může souviset s mírným nárůstem výroby elektrické energie v kraji (zejména mezi roky 2002 a 2008 o cca 15 %, většina krajů ČR v tomto období stagnace nebo pokles), ale také se zvyšováním ceny elektrické energie. Struktura zaměstnanosti v podstatě, až na několik výjimek v odvětvích, které v zásadě nemají významnější podíl na zaměstnanosti ani markantnější dopad na celkový vývoj zaměstnanosti v ČR či regionu/-ech, odpovídá struktuře a významu jednotlivých odvětví ve smyslu jejich výše uváděné ekonomické výkonnosti (vyjádřené jejich podílem na tvorbě HPH). STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 13 z 67

Graf 4: Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví hospodářství, 2002 a 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Vyšší podíl zaměstnanců v kraji oproti průměrům za ČR mají tedy zejména odvětví ubytování a pohostinství a zdravotní a sociální péče související primárně s poskytováním lázeňské péče. Stejně tak mnohem výraznější podíl zaměstnanosti je i nadále v odvětví těžby a dobývání, kdy souhrnně s výrobou elektřiny a vodohospodářstvím dosahuje téměř dvojnásobku podílu těchto odvětví na zaměstnanosti v rámci ČR (v kraji činil v r. 2012 podíl těchto odvětví na celkové zaměstnanosti 4,6 %, zatímco na úrovni ČR pouhá 2,4 %; trend na úrovni kraje je navíc spíše stagnující, v rámci ČR jako celku potom zaznamenává větší pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích). Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu i přes v podstatě stagnující vývoj podílu na celkové zaměstnanosti v Karlovarském kraji ve srovnávaných letech (r. 2002 24,3 %; r. 2012 24,2 %) a naopak výraznější pokles v případě ČR (r. 2002 26,9 %; r. 2012 24,8 %), resp. ČR bez započtení Prahy (r. 2002 30,6 %; r. 2012 28,4 %) se stále pohybuje pod průměrem ČR. Zcela obrácený trend vývoje ve sledovaných letech pak zaznamenalo odvětví stavebnictví; zatímco v Karlovarském kraji podíl zaměstnanosti v tomto odvětví poměrně výrazně klesl (o téměř 29 % z podílu 9,9 % v r. 2002 na 8,1 % v r. 2012), na úrovni ČR byl naopak zaznamenán nárůst (o cca 4,1 % z 8,9% podílu v r. 2002 na 9,3 % v r. 2012, resp. o 7,4 % za ČR bez Prahy z 8,7% podílu na 9,3 % celkové zaměstnanosti dle odvětví). Analýza rovněž ukazuje, že v ekonomice kraje jsou více zastoupeny obory, které mají spíše nižší produktivitu práce a méně přispívají k tvorbě přidané hodnoty. Odvětvová struktura hospodářství kraje je tedy jednou z příčin jeho relativního zaostávání oproti ostatním oblastem Česka. Druhou, neméně významnou příčinou slabých hospodářských výsledků, je především velmi nízká úroveň STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 14 z 67

samotné produktivity práce napříč téměř všemi odvětvími ekonomiky Karlovarského kraje (viz Graf 5). Příčinou toho může být především orientace na jednodušší výrobu s nižší přidanou hodnotou, která souvisí s pozicí firem na nízkém stupni hodnotového výrobního řetězce. Graf 5: Odvětví ekonomiky (dle třídění CZ-NACE) a jejich pozice podle produktivity a Lq, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty, VŠPS Jak je z provedené analýzy zřetelné, v podstatě všechna odvětví ekonomiky Karlovarského kraje se potýkají s nízkou úrovní produktivity, která se nejčastěji pohybuje přibližně v rozmezí 0,6 až 0,8 násobku úrovně Česka; výjimkou je pouze soubor odvětví Těžby a dobývání, výroby a rozvodu energií a zásobování vodou, a poměrně překvapivě také odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství. Nadprůměrnou úroveň produktivity lze i na základě výsledků šetření v dřívějších letech, zpracovaných s využitím staršího třídění dle OKEČ, za něž jsou dostupná data v detailnějším třídění za jednotlivá odvětví, zatímco za CZ-NACE jsou v určitých případech doposud dostupná data pouze souhrnně za několik odvětví dohromady (viz např. Těžba, výroba elektřiny, zásobování vodou; Obchod, doprava, ubytování a pohostinství), předpokládat také v sektoru zdravotnictví, sociálních a veterinárních služeb, tedy právě oborů, které jsou v regionu rozvinuty právě v důsledku souvislosti s rozvojem lázeňství. Nízkou úroveň produktivity na úrovni cca 0,6 násobku průměru Česka vykazují dokonce i odvětví služeb jako peněžnictví a pojišťovnictví a komerční služby. Jednoznačně nejnižší produktivitu pak vykazuje odvětví informačních a komunikačních činností. Lokalizační kvocient nám dále ukazuje, která odvětví jsou v regionu výrazněji koncentrována v porovnání s národní ekonomikou. Jsou jimi především v kraji tradiční těžební průmysl, jehož lokační koeficient je navíc velmi pravděpodobně značně zkreslen s ohledem na již zmíněný fakt, že údaje za některá odvětví dle CZ-NACE jsou uváděny souhrnně za více odvětví. V daném případě tedy lokační STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 15 z 67

koeficient těžebního průmyslu (CZ-NACE B) 2 na úrovni kraje snižují k němu přidružená odvětví výroby a rozvodu elektřiny (CZ-NACE D), plynu a tepla a zásobování vodou (CZ-NACE E). Stejně tak lze vyšší koncentraci v regionu očekávat také v případě odvětví zdravotnictví a sociální péče (CZ-NACE Q) a ubytování stravování a pohostinství (CZ-NACE I), úzce spojených s lázeňstvím, jejichž lokační koeficientyt 3 velmi pravděpodobně výrazně snižují pro účely statistiky přidružená odvětví (Veřejná správa a obrana CZ-NACE O; Vzdělávání CZ-NACE P; Obchod CZ-NACE G; Doprava CZ-NACE H). Ovšem ani tato odvětví, v kterých se kraj v podstatě specializuje, nedosahují alespoň průměrných hodnot produktivity v rámci Česka. I zde je patrný velmi významný vliv lázeňství na ekonomiku regionu. Na druhou stranu nám toto srovnání ukazuje, že v regionu není na lázeňství pravděpodobně navázán žádný další obor zpracovatelského průmyslu, který by z tradice lázeňství těžil (např. výroba vybavení pro lázeňské provozy, výroba léčebných přípravků apod.). Z pohledu hodnocení zpracovatelského průmyslu v regionu je pro upřesnění, která odvětví či aktivity jsou klíčové pro hospodářství a jaká je jejich pozice v národní/ regionální ekonomice, je nutné jít v analýze na nižší úroveň členění. To umožňují data za zaměstnanost podle jednotlivých dílčích odvětví zpracovatelského průmyslu a také hodnoty HPH. S ohledem na skutečnost, že po roce 2009 došlo ke změně klasifikace odvětvové struktury ze staršího členění OKEČ na třídění CZ-NACE, kdy tyto dva systémy se vyznačují drobnými odlišnostmi v třídění ekonomických činností, byla pro účely sjednocení uváděných statistických dat za sledovaná období (rok 2002 a 2012) provedena sumarizace určitých položek ekonomických činností (odvětví). Struktura odvětví tedy v konečné podobě odpovídá spíše staršímu členění OKEČ (kdy roztřídění dle detailnějšího členění CZ-NACE nelze z dostupných starších statistik provést), přičemž je doplněna o některé nově samostatně evidované položky CZ-NACE (např. odvětví Výroba nábytku, které nebylo před rokem 2009 samostatně evidováno). 2 Podle staršího třídění dle OKEČ činil v roce 2009 Lq odvětví těžby a dobývání 4,7 3 V roce 2009 činil Lq odvětví zdravotnictví a sociální péče 2,35; Lq pohostinství a ubytování 1,95 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 16 z 67

Graf 6: Struktura zaměstnanosti dle odvětví zpracovatelského průmyslu v Karlovarském kraji a Česku, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje a České republiky, firmy s více než 100 zaměstnanci Při detailním pohledu na strukturu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu vidíme výraznou orientaci Karlovarského kraje na některá, především tradiční, odvětví. Jsou to odvětví Výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (20,2 % podíl na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v r. 2012), Výroby nekovových minerálních výrobků (18 %), Výroba dopravních prostředků a zařízení (17,3 % - toto odvětví zaznamenalo v Karlovarském kraji i ČR od roku 2002 velmi výrazný nárůst) a Výroba elektrických a optických zařízení a přístrojů (10,9 %). Poměrně významné zastoupení má stále Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, jejíž podíl sice klesá, ale oproti průměru za ČR, který poklesl téměř trojnásobně (z 8,6 % na 3,1 %), se drží na úrovni kolem 8 %. Zpracovatelský průmysl v kraji je nejvíce specializován na těchto pět dílčích odvětví. Jedná se převážně (kromě výroby elektrických a optických zařízení) o odvětví tradiční, která mají v regionu již dlouhou historii. V porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu však často dosahují nižší přidané hodnoty a produktivity (viz dále Tabulka 1). V uplynulých několika letech se v kraji výrazněji profilovalo právě odvětví výroby elektrických a optických zařízení a přístrojů, hrající významnou roli především z pohledu exportu; po roce 2008 nicméně toto odvětví z hlediska produktivity (vývoj tržeb) zaznamenalo poměrně výrazný útlum. Mírně posilující tendenci má naopak strojírenský průmysl. I přes pozitivní vývoj v posledních letech je v Karlovarském kraji oproti Česku stále nižší zaměstnanost v odvětví Výroby dopravních prostředků a zařízení a především výrazně nižší produktivita. Poměrně velké množství firem v kraji je však na automobilový průmysl navázáno jako dodavatelé dílčích komponent (např. zabezpečovacích zařízení, čalounění apod.) STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 17 z 67

Tabulka 1: Pět nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE) v Karlovarském kraji a Česku podle tržeb, rok 2012 Odvětví CZ-NACE Karlovarský kraj Podíl na tržbách ve z.p. Odvětví CZ-NACE Česko Podíl na tržbách ve z.p. 25 Výroba kovodělných výrobků 25,7% 29 Výroba motorových vozidel 28,6% 11 Výroba nápojů 14,7% 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 7,9% 22 Výroba pryžových a plastových 28 Výroba strojů a zařízení jinde 10,8% výrobků neuvedených 7,7% 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 7,7% 27 Výroba elektrických zařízení 6,7% 29 Výroba motorových vozidel 6,4% 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 6,6% Pozn.: Zahrnuty pouze podniky s více než 100 zaměstnanci, není zahrnut elektrotechnický průmysl z důvodu chybějících dat Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013 Tabulka 1 znázorňuje podíly tržeb pěti nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu v Karlovarském kraji (podle nového členění CZ-NACE). Hodnoty jen potvrzují postavení výše identifikovaných klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu v regionu. Těchto pět nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu se podílí na více než 65 % tržeb, což ukazuje poměrně velkou koncentraci zpracovatelského průmyslu v kraji do několika odvětví. Mezi nimi se také nachází odvětví NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (necelý 11% podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu). Tento obor ještě v roce 2008 zaujímal pouze zhruba 7,5% podíl. Je to tedy možný nově se rozvíjející obor v ekonomice kraje. Navíc, jak znázorňuje Tabulka 2, toto odvětví v kraji vykazuje rostoucí úroveň produktivity. Statistika neposkytuje údaje potřebné k vypočítání standardního ukazatele produktivity pro jednotlivá dílčí odvětví zpracovatelského průmyslu. Z dostupných dat je možné vypočítat mírně odlišný ukazatel produktivity, a sice tržby vztažené na 1 zaměstnance (Tabulka 2). Tabulka 2: Produktivita (tržby/zaměstnance) v nejvýznamnějších odvětvích zpracovatelského průmyslu Karlovarského kraje (ČR=100) Odvětví CZ-NACE KVK 2010 KVK 2012 Výroba nápojů 160,68 136,20 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 138,65 130,58 Výroba pryžových a plastových výrobků 95,39 89,21 Výroba textilií a oděvních výrobků 74,82 82,58 Výroba nábytku 66,88 63,83 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 38,27 38,99 Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 18 z 67

Kraj tak dosahuje nadprůměrné produktivity v porovnání s Českem pouze v odvětví Výroby nápojů (konkrétně 136 % průměru Česka v roce 2012) sídlí zde nejvýznamnější český výrobce minerálních vod v zahraničním vlastnictví. Produktivita se mezi roky 2010 a 2012 v kraji v porovnání s Českem snížila v podstatě ve všech hlavních průmyslových odvětvích s výjimkou tradičního odvětví textilního a oděvního průmyslu, a to i přes skutečnost, že jde o odvětví energeticky a materiálově velmi náročné a jehož pozice v EU je i vzhledem k rostoucím environmentálním nárokům na výrobu značně nejistá. Výrazně nižší produktivitu vykazuje další tradiční obor Výroba nekovových minerálních výrobků (sklo, keramika, porcelán), dosahující pouze mírně přes 1/3 úrovně produktivity v tomto oboru v Česku. Průmysl v regionu je tedy tvořen převážně tradičními odvětvími využívajícími místní zdroje, jako jsou kovodělný a hutnický průmysl, sklářský, keramický průmysl a průmysl stavebních hmot (Výroba nekovových minerálních výrobků) a potravinářství. Stále více se začínají rozvíjet průmysl elektrických a optických zařízení, který je velmi exportně orientovaný a plastikářský průmysl. Jelikož se kraj orientuje ve větší míře na těžší průmysl, který produkuje velké množství odpadních produktů, existuje zde potenciál pro rozvoj odvětví zabývajících se recyklací a výrobou produktů z druhotných surovin. V kraji existují i firmy, které se zabývají výzkumem a vývojem v této oblasti, a právě toto může být potenciálním nově se rozvíjejícím oborem. Jak již bylo řečeno, v ekonomice Karlovarského kraje hrají velmi důležitou roli také služby, jejich podíl na HPH je po Praze a Jihomoravském kraji mezi kraji Česka 3. nejvyšší a činil v roce 2012 více než 58 %. Služby jsou velice heterogenní skupinou, zahrnují veřejné služby, které poskytuje stát či jeho organizace všeobecně a také komerční a podnikatelské služby, které se vyznačují obecně vyšší produktivitou a tržní orientací. Graf 7: Struktura HPH v odvětví služeb v Karlovarském kraji a Česku, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Ze struktury tvorby HPH v sektoru služeb, kterou zachycuje Graf 7, vidíme, že v Karlovarském kraji je oproti průměru Česka vyšší zastoupení veřejných služeb (skupiny O - Q). Jejich podíl tvořil v roce 2012 téměř 35 % HPH a za sledované období se zvyšuje. Z detailnějších údajů o odvětvové struktuře STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 19 z 67

dle OKEČ sledovaných do roku 2008 lze odvodit, že mezi těmito službami i doposud dominuje zejména skupina Zdravotnických činností, což pravděpodobně souvisí s rozvinutým oborem léčebných procesů v lázních. Skupina komerčních a podnikatelských služeb (G - N) tvoří méně než 60 % HPH v sektoru služeb. V porovnání s průměrem Česka je zde zejména nižší zastoupení komerčních služeb, které zahrnují činnosti v oblasti ICT, peněžnictví a pojišťovnictví a činnosti v oblasti výzkumu a vývoje (souhrnně cca 12 % v kraji oproti 26,9 % v ČR). Naopak vyšší zastoupení má v Karlovarském kraji odvětví Ubytování a stravování. Celkově se do struktury služeb v kraji promítá velmi rozvinuté lázeňství, což zvyšuje podíly právě odvětví služeb zejména v oblastech zdravotnictví a ubytování a stravování. 2.2 Význam a vývoj cestovního ruchu a lázeňství Cestovní ruch (CR) představuje pro Karlovarský kraj významné odvětví a dobré podmínky pro rozvoj CR se promítají i do ekonomického přínosu kraje. Na území Karlovarského kraje se nachází velký počet turistických cílů a atraktivit, ale především vlivem lázeňství se Karlovarský kraj stal vyhledávanou cílovou destinací pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Lázeňský cestovní ruch patří jednoznačně k jednomu z nejefektivnějších druhů cestovního ruchu, který se podílí na rozvoji zahraničního cestovního ruchu a představuje pro Karlovarský kraj a celou Českou republiku významný zdroj příjmů. Lázeňské pobyty, regenerační a relaxační pobyty, zdravotní turistika, wellness, fitness programy, patří v současnosti mezi dynamicky se rozvíjející produkty cestovního ruchu. Tyto typy produktů doplněné kvalitní nabídkou ubytovacích, stravovacích, kulturních, sportovních a ostatních aktivit patří k nejžádanější oblasti poptávané jak cestovními kancelářemi i touroperátory, tak individuálními návštěvníky. Podmínky pro rozvoj CR v kraji na straně poptávky jsou velmi dobré, jak naznačuje vývoj počtu návštěvníků v posledních letech (viz Tabulka 3). Z hlediska návštěvnosti se Karlovarský kraj řadí jednoznačně mezi významné turistické cíle. Na základě porovnání krajů podle celkového počtu návštěvníků patří Karlovarskému kraji 5. místo. Z hlediska podílu zahraničních hostů a počtu přenocování (jak všech hostů, tak i zahraničních návštěvníků) je nicméně kraj hned na 2. příčce za hlavním městem Prahou, v ukazateli průměrného počtu strávených nocí patří Karlovarskému kraji opětovně 1. místo, což je pravděpodobně dopad právě lázeňství, díky kterému je přidaná hodnota generovaná cestovním ruchem výrazně vyšší, než je tomu v jiných krajích ČR. Tabulka 3: Srovnání krajů dle návštěvnosti, Ø 2010 2012 Hosté celkem Přenocování Průměr z toho z toho ČR, kraje zahraniční zahraničních počet doba počet poř. počet poř. poř. % % nocí pobytu poř. poř. podíl podíl ČR 12 919 168 52,1 38 237 137 50,8 3,0 4,0 Hl. m. Praha 5 062 860 1 86,6 1 12 890 396 1 90,3 1 2,5 3,5 13 Jihomoravský 1 085 590 2 36,9 3 2 123 744 6 32,1 4 2,0 3,0 14 Jihočeský 938 268 3 31,6 6 2 753 654 4 22,9 8 2,9 3,9 7 Královéhradecký 839 120 4 24,8 7 3 120 548 3 23,8 7 3,7 4,7 2 Karlovarský 716 790 5 67,2 2 4 416 295 2 73,1 2 6,2 7,2 1 Středočeský 681 279 6 23,6 8 1 759 128 8 22,4 9 2,6 3,6 12 Liberecký 646 773 7 23,3 9 2 218 689 5 24,8 6 3,4 4,4 4 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 20 z 67