BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Leasing according to Czech Financial Standards and IFRS Helena Sellnerová
Un ico rn Co lle ge 20 11 Un ico rn Co lle ge, V K ap slo vn ě 27 67 /2, P ra h a 3, 1 30 00 Ná ze v p rá ce v ČJ: Le a sin g d le Če ských úče tn ích st an da rd ů a I FRS Ná ze v p rá ce v AJ: Le a sin g acco rd in g to Cze ch Fina n cia l St an da rd s an d I FRS Au to r: He le n a S e llne ro vá Aka de m ický ro k: 20 11 Ko nt a kt: E -ma il: H.S @ se zn a m. cz
1. ZADÁNÍ 3
2. ABSTRAKT Práce je zaměřena na leasing a jeho hlediska. Vzhledem k faktu, že pojem leasing je velmi široké téma nejen v účetním prostředí, ale také v oblasti právní a daňové, zaměřila jsem se na operativní a finanční leasing převážně z pohledu účetnictví. Část práce je vě nována teoretické rovině účtování a jejím specifikům z hlediska nájemce a pronajímatele v Českých účetních standardech. V práci je také vymezen pojem úvěr a jeho odlišnosti od leasingu, protože při pořízení aktiva jsou to dvě z nejčastěji užívaných možností, pokud uvažujeme o využití cizích zdrojů. Další kapitola obsahuje několik základních informací o IFRS a porovnání mezinárodních standardů s českými. Klíčová slova: nájemce, pronajímatel, operativní leasing, finanční leasing, úvěr, České účetní standardy, IFRS. 4
3. ABSTRACT This bachelor thesis deals with the issue of lease financing. Historical development of the instrument and the current situation of the Czech leasing market are first reviewed. Considering large area, which we can discuss not only in accounting but also in aspects of tax system and law, I decided to focus on operational and financial leasing. Thesis describes theoretical charging rules of lessor and lessee according to the Czech Financial Standards. Thesis includes comparison of two financial sources the lease and the bank loan. Attention is given to pros and cons from the user s viewpoint, because loan and leasing are the most frequent financial sources being used to finance new long-term assets. The following part deals with basic information about International Financial Reporting Standards (IFRS) and diferencies between IFRS and Czech Financial Standards. Keywords: lessee, lesor, operational leasing, financial leasing, loan, Czech Accounting Standards, International Financial Reporting Standards. 5
4. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Leasing dle Českých účetních standardů a IFRS jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvede ny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autorka uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušila autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhla nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědoma následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb. V Praze dne 19. 8. 2011.. Jméno Příjmení 6
5. PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce Lence Velechovské za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. 7
6. OBSAH 1. Zadání... 3 2. Abstrakt... 4 3. Abstract... 5 4. Prohlášení... 6 5. Poděkování... 7 6. Obsah... 8 7. Úvod... 9 8. Historie leasingu... 10 9. Leasing v ČR...11 9.1 Leasing a situace na trhu v ČR...12 9.2 České účetní standardy...13 9.3 Leasing v pojetí české právní úpravy...14 9.4 Finanční leasing...16 9.5 Leasing z pohledu nájemce a pronajímatele...19 9.6 Operativní leasing a jeho účtování dle ČÚS...22 9.7 Podíl operativního a finančního leasingu v ČR...25 10. Úvěr...28 11. Leasing versus úvěr...27 12. Leasing dle IFRS...34 12.1 Užití IFRS...31 12.2 IAS 17 a pojetí leasingu...35 12.3 Finanční leasing dle IAS 17...35 12.4 Operativní leasing dle IAS 17...39 13. Praktická část...40 13. Závěr... 51 14. Conclusion... 53 15. Seznam použité literatury...55 16. Seznam použitých symbolů a zkratek...58 17. Seznam obrázků... 59 18. Seznam tabulek... 60 19. Seznam rovnic...61 8
7. ÚVOD Podnikání s sebou nese každodenní riziko a nutnost rozhodování. Obzvláště vý- robní podniky se denně potýkají s rozhodnutím, zdali aktivum pouze obnovit a technicky vylepšit, pořídit nové či dokoupit část ke stávajícímu. Proto je nutné vybírat takové investiční projekty, které zvýší zisk firmy, neohrozí její finanční situaci a budou pořízeny s co nejmenšími náklady. Díky těmto okolnostem je leasing hojně využíván jako jeden ze způsobů pořizování dlouhodobých aktiv. Je to jeden z běžných produktů finančního trhu, který podniku umožňuje financovat pořízení aktiva stejně jako úvěr. Leasing dokonce umožňuje podniku si aktivum pouze pronajmout a generovat z něj zisk po dobu jeho užívání. Po uplynutí sjednané lhůty mezi nájemcem a pronajímatelem může být aktivum opět navráceno pronajímateli. Leasing také umožňuje lépe pracovat s tokem peněz než jednorázový výdaj na pořízení aktiva. Rozložení splátek s sebou sice nese úrok pro nájemce, ale tu samou situaci nabízí i bankovní úvěr. Pro podniky je velmi důležité plánování výdajů. Čím více má plánovaných výdajů a minimalizuje neplánované, tím lépe může nakládat se ziskem a případnou další reinvesticí do společnosti. Při využívání cizích zdrojů na investice je důležité uvažovat nejen o výdajích, ale také o daňové uznatelnosti splátek, odpisů a úroků. Na druhou stranu podnikatel očekává výnosy, které aktivum ponese. Těchto proměnných v oblasti leasingu a úvěru se má bakalář ská práce dotýká. Tato práce popisuje problematiku leasingu z hlediska českého účetního systému, dotýká se i faktů z oblasti daňové a právní. V průběhu práce bude zmíněn i úvěr a základní rozdíly mezi leasingem a úvěrem. Práce obsahuje shrnutí výhod a nevýhod, na které podnik může narazit při nutnosti volby mezi těmito instrumenty. Jsou zde ukázány kvantitativní metody, které se užívají při hodnocení výhodnosti mezi úvěrem a leasingem. Obsahově je práce zaměřena právě na potřeby podnikatelských subjektů, kteří dnes tvoří většinu konečných spotřebitelů, jimž je leasing poskytován. Práce se nezabývá nemovitými věcmi, ale klade dů raz právě na movité. V jedné z posledních kapitol bude čtenář také seznámen s postupy při účtování finančního a operativního leasingu dle Mezinárodních standardů účetního výkaz nictví. Cílem práce je obecné vymezení leasingu, jeho historie, současné situace na českém trhu a porovnání s úvěrem. Závěr práce se bude věnovat porovnání pojetí leasingu dle IFRS a Českých účetních standardů. Základem práce bude kompilace existujících informačních zdrojů, které úzce souvisejí s tématem. 9
8. HISTORIE LEASINGU Pojem leasing pochází z anglického slova lease, které se překládá jako (Hais, 1992): 1) smlouva o pro/nájmu (pozemků či budov na dobu určitou), smlouva nájemní, smlouva pachtovní, nájem, pacht; 2) pronajatá půda nebo nemovitost; 3) lhůta, trvání. Pokud se na leasing budeme dívat jako na smluvní vztah, kdy subjekt mající majetková práva podstupuje možnost užívání statku jinému subjektu, pak první zmínky o tomto vztahu sahají již do 3. tisíciletí před naším letopočtem doloženo archeologickými nálezy hliněných destiček. První závazné normy nalezneme v Chammurapiho zákoníku z 18. století před naším letopočtem. Sumerská společnost neznala pojem osobní vlastnictví a všechen majetek byl rozdělen mezi chrámy. Ty pronajímaly za úplatu půdu zemědělcům. Ve starém Řecku a Římě můžeme zaznamenat i další formy leasingových vztahů, které by se daly podle dnešních zvyklostí již považovat za finanční a operativní leasing. Klasickými předměty smluv té doby byla zvířata, otroci, půda a lodě (Pulz, 1995). Leasing se postupem času ze starověku přenesl i do novověkých USA, kde jeho rozvoj souvisel s osidlováním Západu, průmyslovou revolucí a nutností investic, které byly pro banku příliš rizikové. Leasing v dnešním pojetí vznikl v 50. letech v USA a velmi rychle se přenesl i do západní Evropy. Dramatický nárůst poptávky po spotřebním zboží v poválečné době přinesl na světové finanční trhy výrazný boom leasingu (Farská, 2003). 10
9. LEASING V ČR V bývalém Československu můžeme zaznamenat první leasingové smlouvy a obchody již za centrálně řízené ekonomiky v 60. 70. letech. Jednalo se hlavně o smlouvy státu při nákupu ze zahraničí. Místnímu obyvatelstvu ovšem dříve nebyla možnost nákupu na leasing známa. Jednou z tehdejších možných analogií je splátkový prodej elektrotechnického zboží prostřednictvím MULTISERVISu. Velké množství spotřebního zboží se pořizovalo z novomanželských půjček, které byly častým způsobem financování nově vzniklých rodin (Doubrava, 2003). Největší rozmach ovšem přichází až po roce 1989, kdy se z centrálně řízené ekonomiky republika transformuje na ekonomiku tržní. S postupnými vlnami privatizací státních podniků přišla také potřeba kapitálu. Dalo se předpokládat, že pro zahraniční investory nebude nestabilní politická a ekonomická situace atraktivní a logicky nastupuje tento instrument jako vhodný substitut úvěru. Leasing již není populární pouze mezi právnickými osobami nebo podnikateli, ale jeho kouzlo objevují i domácnosti. Po snadném a rychlém podpisu leasingové smlouvy si mají možnost obstarat zahraniční drahé věci (Farská, 2003). Dle aktuálních informací z finančního trhu od České leasingové a finanční asociace (dále jen ČLFA) se v 1. 3. čtvrtletí roku 2010 pořídily na leasing stroje, zařízení a dopravní prostředky za cca 29,9 mld. Kč. S ohledem na výrazný outsourcing provozních a administrativních činností vzrostl meziročně podíl operativního leasingu o 3 %. I nadále v leasingu movitých věcí u nás dominuje leasing silničních vozidel. Podobně jako v minulých letech směřuje přibližně polovina leasingu movitých věcí do soukromého sektoru služeb a třetina do průmyslu a stavebnictví. V dlouhodobějším hledisku klesá počet smluv spojených s finančním leasingem a zvyšuje se počet smluv s leasingem operativním (www.clfa.cz). 11
9.1 Leasing a situace na trhu v ČR Situaci na trhu v roce 2010 popisuje níže uvedený graf. Graf 1 - Zaměření leasingu movitých věcí členů ČLFA v roce 2010 podle komodit Zdroj: www.clfa.cz1 Z grafu lze vyčíst, že na leasing se pořizuje převážně dlouhodobý majetek. Nejvíce je leasing využíván pro pořízení automobilů a strojních zřízení. Při pořizování nemovitosti na leasing je nutnost dvojí úhrady daně z nemovitosti, kdy jednou je novým nabyvatelem nemovitosti leasingová agentura a následně konečný spotřebitel s předkupním právem, který nemovitost odkoupí od leasingové agentury (Farská, 2003). Domnívám se, že finanční leasing u nemovitých předmětů u nás z tohoto důvodu nebude velmi rozšířen. 1Zdroj: http://clfa.cz/index.php?textid=64, dostupné online 15.4.2011 12
9.2 České účetní standardy Česká republika je členem Evropské unie od roku 2004, proto je také české účetnictví úzce spjato s Evropskou unií. Tím, že dochází k volnému pohybu zboží, osob a kapitálu právě mezi zeměmi Evropské unie, je zde nutnost vytvořit jednotné podnikatelské prostředí v oblasti finančního účetnictví a právních norem. Nástrojem, který má sloužit právě k harmonizaci odlišných prostředí, jsou směrnice Evropské unie, které jsou závazné pro všechny její členy. Účetnictví se týká čtvrtá, sedmá a osmá direktiva. Čtvrtá direktiva je zaměřena na aspekty, které předurčují ekonomické prostředí (právo, finance, obchod daně apod.) Sedmá direktiva se zaměřuje na účetní výkazy seskupení podniků, kdy je třeba sestavovat konsolidované účetní výkazy. Osmá direktiva se týká schvalování osob, které jsou odpovědné za ověření účetních výkazů. Česká republika postupy, které jsou v direktivách popsány, ve větší míře přejímá i do českého účetnictví (Kovanicová, 2001). V ČR je kladen velký důraz na zákonnou, právní úpravu účetních výkazů i běžného účetnictví. Aktuální legislativní rámec soustavy v účetnictví tvoří (Benda 2006): 1. část Obchodního zákoníku, 2. Zákon o účetnictví, 3. Zákon o auditorech. Z hlediska zákona jsou různé subjekty na trhu rozděleny do skupin, které můžeme nazývat účetními jednotkami. Každá účetní jednotka má předepsaný účetní standard, jehož účelem je dosažení souladu při používání účetních metod. Leasingové financování využívají ve velké míře podniky, proto jsou jedním z nejdůležitějších standardů právě České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. - České účetní standardy pro podnikatele. Další účetní standardy pro účetní jednotky lze nalézt ve vyhláškách číslo 501/2002 Sb. až 505/2002 Sb. Ty se používají pro finanční instituce, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání a poslední zmiňovaná vyhláška popisuje účetní standardy pro pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu (http://www.kacr.cz2). České účetní standardy (dále jen ČÚS) navazují na Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) a Prováděcí vyhlášky k Zákonu o účetnictví. Zákon o účetnictví stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Vyhlášky se podle charakteru účetních jednotek a jejich činností podrobněji zabývají rozsahem a způsobem sestavování účetní závěrky, obsahovým vymezením položek 2 Zdroj: http://www.kacr.cz/article.asp?narticleid=185, dostupné online 16.4.2011 13
účetních výkazů, směrnou účtovou osnovou a postupy zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku a konsolidovanou účetní závěrkou (www.wikipedia.cz 3). Hlavními prameny práva, které zmiňují ve svém obsahu problematiku leasingu, jíž se zabývám, jsou v České republice: Zákon o účetnictví - č. 563/1991 Sb, Zákon o daních z příjmu - č. 586/1992 Sb., Živnostenský zákon - č. 455/1991 Sb., Zákon o DPH, Občanský zákoník, Obchodní zákoník. Další okrajové zmínky také najdeme v souvislosti s předmětem leasingové smlouvy, například v již zmíněném Zákoně o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti (www.clfa.cz). 9.3 Leasing v pojetí české právní úpravy Leasing je u nás vnímán jako způsob financování určité věci. Používá se ještě s dalšími instrumenty finančního trhu (např. úvěr, splátkový prodej) k pořízení či pronajmutí statku. Leasing je dvoustranný či trojstranný smluvní vztah, kdy se vlastník předmětu, pronajímatel, právně zaváže poskytnout nájemci právo užívat aktivum za úplatu. Tento vztah můžeme chápat jako speciální typ bankovně-úvěrové operace, kdy na nájemce přechází část vlastnických práv z aktiva pronajímatele. Jedná se o finančně-obchodní operaci, kdy si zainteresovaný subjekt může pořídit aktivum a rozložit si splátky na jeho pořízení podle smlouvy s pronajímatelem. Ve smluvním vztahu je přesně definováno, jak se bude dále nakládat s předmětem pronájmu po ukončení doby platnosti smlouvy (Termer, 1995). Vychopeň (2010, str. 15) definuje pojem leasing takto: Za leasing se obecně považuje smluvní vztah mezi pronajímatelem (zpravidla vlastníkem předmětu smlouvy) a nájemcem (dočasným uživatelem předmětu smlouvy), na základě kterého pronajímatel poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci právo určitou věc po sjednanou dobu používat. Charakteristickým znakem leasingového vztahu (tj. pronájmu) je tedy užívání cizí věci za sjednanou úplatu. Leasingová smlouva je tedy vztah mezi vlastníkem a uživatelem předmětu, který je realizován pomocí písemné smlouvy, podle níž nájemce předmět za úplatu užívá na předem 3 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8cesk%c3%a9_%c3%ba%c4%8detn %C3%AD_standardy, dostupné online 11. 5. 2011 14
sjednanou dobu. Úhrada může být sjednána nejen finančně, ale také formou bartrové směny. V leasingových vztazích také můžou vystupovat i komerční banky na žádost leasingových společností, které se tak zajišťují před možnou insolventností či bankrotem nájemce. Pro uzavření leasingu je třeba uzavřít písemně právně platnou leasingovou smlouvu. Tento pojem není v českém soukromém právu přímo definován. Jeho přímého popisu se nedočkáme v Obchodním ani Občanském zákoníku (www.clfa.cz). Se substitutem leasingové smlouvy se můžeme setkat ve třech podobách (Farská, 2003): 1) Smlouva o koupi najaté věci podle 498 a násl. Obchodního zákoníku, 2) Smlouva smíšená, 3) Smlouva inominátní (nepojmenovaná) ve smyslu 269 odst. 2 Obchodního zákoníku nebo 51 Občanského zákoníku. Dle závazkového práva, které obsahuje Občanský zákoník, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Dále se zde také v 664 uvádí, že pronajatá věc musí být přenechána ve stavu způsobilém smluvenému užívání. Leasingová smlouva však může na základě dohody mezi nájemcem a pronajímatelem uživatele opravňovat i k instalaci či montáži, což nájemní smlouva nedovoluje. Podle ČLFA je toto jeden ze základních rozdílů smluv (www.clfa.cz). Vzhledem k faktu, že zákon není v oblasti leasingu jednoznačný, ráda bych ve své práci zmínila memorandum z roku 2002, které vydala Asociace leasingových společností v ČR a popisuje základní etické prvky v chování leasingové společnosti vůči spotřebiteli. Memorandum klade důraz na tyto body (Farská, 2003, str. 54): 1) Poskytnutí srozumitelné, úplné a přesné informace o pořizovací ceně předmětu leasingu spotřebiteli. 2) Poskytování přesných údajů o výši leasingových splátek a jiných plateb spotřebiteli tak, aby si sám mohl bez obtíží stanovit celkovou cenu leasingové služby. 3) Vytvoření takové situace, ve které splnění podmínek pro změnu splátek a lhůt splatnosti plateb není závislé pouze na vůli leasingové společnosti. 4) Umožňování předčasného splacení leasingu společnosti, což se projeví ve výši splátek s ohledem na snížené úrokové náklady. 5) Přesné informování spotřebitele o podmínkách pojištění, pokud není sjednáno přímo spotřebitelem. 6) Poskytování součinnosti spotřebiteli pro uplatňování nároků z vad u dodavatele a zdržení se jednání v rozporu se zájmy spotřebitele v reklamačním řízení. 7) Informování spotřebitele o všech 15 uvedených věcech a jeho právech
srozumitelným způsobem. Tento etický kodex na ochranu spotřebitele by měl být na českém trhu všeobecně dodržovaný, protože je vytvořen pod záštitou společnosti, jejíž členové realizují kolem 97 % objemu všech tuzemských leasingových operací na trhu (www.clfa.cz). Proto je vhodné spolupracovat s leasingovou agenturou, která je členem právě ČLFA. V následujícím textu budu charakterizovat některé specifické případy pronájmu, finanční a operativní leasing, kde budu podrobněji popisovat jejich vznik a odlišnosti související s dalšími smluvními vztahy. 9.4 Finanční leasing Vychopeň (2010, str. 15) ve své publikaci přebírá definici finančního leasingu od ČLFA v tomto znění: Finanční leasing je smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem za úplatu poskytne druhé straně (tzn. leasingovému nájemci) jím vybraný předmět do používání za účelem dlouhodobějšího užívání předmětu leasingu, a to: a) s přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce, b) s právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek. Předmět leasing je v účetních výkazech pronajímatele veden aktivech v dlouhodobém majetku za pořizovací cenu, která se skládá z ceny vlastního předmětu a vedlejších pořizovacích nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku (Paseková, 2008). Po dobu trvání leasingové smlouvy je aktivum odepisováno podle Zákona o dani z příjmu v příslušné odpisové skupině na na účtu oprávky k dlouhodobému majetku. Aktivum se odepisuje pouze do výše ceny, se kterou bylo zavedeno do účetnictví, pokud nedošlo k prokazatelnému technickému zhodnocení aktiva (Benda, 2006). Od 1. 4. 2009 je Zákonem o dani z příjmu dána lhůta pro minimální dobu trvání leasingu tak, aby mohl nájemce uplatnit nájemné jako daňově uznatelný náklad takto: Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, se uznává jako náklad za podmínky, že doba nájmu hmotného movitého majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v 30 odst. 1; u hmotného movitého majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců. U nemovitostí musí doba nájmu trvat 16
nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání. (Zákon o dani z příjmu, 24, (4), a). Nájemce preferuje zákonem danou dobu trvání leasingové smlouvy, aby nájemné bylo daňově uznatelným nákladem, díky čemuž si snižuje základ daně z příjmu. Čím nižší základ daně z příjmu firma má, tím nižší hodnotu bude mít konečná daň. Pro úplnost je třeba dodat lhůty pro odepisování majetku dle 30 odst. 1 dle Zákona o dani z příjmu. Pokud bude účetní jednotka váhat, do jaké odpisové skupiny zařadit majetek, přesnější znění je vymezeno v 30 Zákona o dani z příjmu. Jako příklad lze zběžně uvést: 1. Odpis. skupina 1 - kancelářské a školní potřeby plastové, kancelářské stroje, ruční mechanizované nářadí a nástroje, 2. Odpis. skupina 2 - transportní zařízení, traktory, stroje, letadla a kosmické lodě, trolejbusy, nákladní auta apod. 3. Odpis. skupina 3 - lodě, železniční lokomotivy, tramvaje, vozy metra apod. 4. Odpis. skupina 4 - domy a budovy ze dřeva a plastů apod. 5. Odpis. skupina 5 - mosty, tunely, budovy, stavby, studny, dálnice, ulice apod. 6. Odpis. skupina 6 - budovy hotelů, obchodních domů, muzea, školy atd. Každá skupina má jasně stanovenou dobu odepisování, kterou ukazuje tabulka níže. K ní lze přiřadit minimální dobu trvání leasingové smlouvy tak, aby nájemné bylo pro nájemce daňově uznatelným nákladem. Doba trvání leasingové smlouvy u budov je minimálně 30 let. Tabulka 1 - Odpisové skupiny Odpisová skupina Doba odpisování Doba trvání leas. smlouvy 1 3 roky 36 měsíců 2 5 let 54 měsíců 3 10 let 114 měsíců 4 20 let 5 30 let 6 50 let Zdroj: Zákon o dani z příjmu, část 3, 30, upraveno. Nejobvyklejší formou finančního leasingu je trojstranný vztah mezi nájemcem, pronajímatelem a věřitelem. Nájemce užívá vybraný druh majetku, získává příjmy z jeho využívání a splácí leasingové splátky. Někdy bývá také součástí leasingové smlouvy úmluva 17
o první navýšené splátce (=akontace), kdy si pronajímatel částečně zajišťuje solventnost klienta (Paseková, 2008). Pronajímatel pořizuje aktivum do svého vlastnictví dle přání nájemce. Vlastnictví je kryto většinou z 20 40 % z vlastního kapitálu a zbytek peněz je zapůjčen od věřitele (např. banka, pojišťovna, penzijní fond atd.) Tato forma leasingu je v odborné literatuře nazývána jako leverage leasing (Valach, 2001). Právně nabývá leasingová smlouva platnosti, ač poskytovatel leasingu dané aktivum ještě ani nevlastní. Smlouva totiž obsahuje závazek pronajímatele předmět leasingu opatřit a předat do užívání nájemci. Již se ovšem nezmiňuje o nutnosti aktuálního vlastnictví pronajímatelem. Pokud by se tak nestalo, smlouva pozbývá platnosti (Farská, 2003). Vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je standardně ukončen uplynutím doby trvání leasingové smlouvy, úhradou všech pohledávek, které má pronajímatel vůči nájemci, a následuje převod vlastnických práv z rukou pronajímatele na osobu nájemce, jež aktivum zahrne do svého obchodního majetku. K ukončení leasingové smlouvy ovšem může také dojít jinou cestou, než ve smlouvě bylo uvedeno. Životnost předmětu leasingu skončila, proto je vyřazen z majetku pronajímatele. Ze strany pronajímatele je oprávnění ukončit leasingovou smlouvu v případě úmrtí fyzické osoby, zahájení konkurzního či vyrovnávacího řízení na osobu nájemce, pokud nájemce nezaplatil nájemné déle než třicet dní nebo je předmět leasingu užíván v rozporu se smlouvou. Ukončení je realizováno písemnou smlouvou bez výrazných odkladů po zjištění důvodu pro její ukončení. Nájemce má samozřejmě také právo odstoupit od smlouvy před jejím ukončením, musí ovšem zaplatit všechny splátky před uplynutím stanovené doby leasingu. Zároveň také při nedodržení smluvních podmínek ze strany dodavatele předmětu leasingu (www.clfa.cz). Ukončení finančního pronájmu v důsledku zcizení předmětu pronájmu neznámým pachatelem dle potvrzení policie je také jednou z možností uzavření vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem leasingu. Daňově uznatelné jsou pak náklady připadající na skutečnou dobu pronájmu nebo skutečně zaplacené nájemné. Zbývající částka je předmětem vypořádání mezi smluvními stranami. Pokud tuto částku kvalifikuje leasingová společnost jako škodu, kterou je nájemce povinen uhradit, pak jde o daňový náklad nájemce (Morávek, 2002). Pokud dojde k navrácení aktiva pronajímateli, je leasing překlasifikován jako operativní. Druhou variantou je, že majetek bude předčasně odkoupen nájemcem, kdy ovšem kupní cena majetku při odkoupení musí být vyšší či rovna zůstatkové ceně aktiva při standardním rovnoměrném odepisování. Pokud tomu tak není, nájemné ztrácí svoji charakteristiku jako daňově uznatelný výdaj (www.podnikatel.cz). 18
9.5 Finanční leasing z pohledu nájemce a pronajímatele Leasing vzniká na základě leasingové smlouvy, která obsahuje také splátkový kalendář. Nájemné lze platit podle smluvních podmínek buď měsíčně či ročně. Na konci leasingu má nájemce právo na převod vlastnického práva k předmětu leasingu. Někdy k tomuto aktu dochází automaticky, ale výskyt není moc častý. Častěji dochází k převodu vlastnictví za symbolickou kupní cenu (Farská, 2003). K odkoupení může ovšem dojít také za zůstatkovou cenu, za níž se považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku. Jako vstupní můžeme označit cenu pořizovací, za kterou byl majetek pořízen a náklady související s jeho pořízením, nebo reprodukční pořizovací cenu, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (Zákon o účetnictví, 25, odst. 5). Pro shrnutí nám vztah leasingu vhodně popisuje ukázkové schéma. Obrázek 1 - Schéma pro finanční leasing kupní smlouva PRONAJÍMATEL dodávka předmětu DODAVATEL úhrada kupní ceny smlouva o fin. leasingu předání předmětu nájmu nájemce si vybírá předmět NÁJEMCE úhrada splátek nájemného úhrada kupní ceny po ukončení nájmu Zdroj: Audit, 1998 Pro popis účtování uvažujme v schématu akontaci, kterou můžeme nazývat zálohou pro pronajímatele. Tím ale dochází k nerovnoměrnému rozložení nájemného. Příjem peněz je pak v prvním účetním období trvání leasingové smlouvy vyšší než průměrný výnos účetního období, na který má nárok pronajímatel. Musí tedy dojít k rovnoměrnému rozložení výnosů tak, aby věcně a časově souvisely s obdobím. 19
Schéma u pronajímatele ČR Výnosy příštích období Zúčtování poměrné části Příjem platby za nájemné do výnosů v běžném období Výnosy Tržby za služby Zúčtování poměrné části do výnosů OA Účty v bankách Příjem platby za nájemné v běžném období Zdroj: Paseková, 2008, upraveno Akontace je pak zaúčtována pomocí časového rozlišení v rozvaze jako pasivum - účet Výnosy příštích období (Paseková, 2008). Důležitým hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají. (Vyhláška č. 500/2002 Sb., hlava 2, 19) Pro časové rozlišení akontace u nájemce se používá účet Náklady příštích období. Tento účet je vykázán v rozvaze jako aktivum. (Vyhláška č. 500/2002 Sb., hlava 2, 13) Do nákladů nájemce je pak započítána pouze poměrná část ze splátek, která časově a věcně připadá na účetní období. Do výnosů pronajímatele je zaúčtována pouze část ze splátek nájemce, která připadá časově a věcně na účetní období. Tím dojde k rovnoměrnému rozložení nákladů a výnosů (Paseková, 2008). Schéma u nájemce OA Účty v bankách ČR Náklady v příštím období Výdaj za nájemné Zaúčtování poměrné části v běžném období nákladů Výdaj za nájemné v běžném období N ostatní služby Zaúčtování poměrné části nákladů Zdroj: Paseková, 2008, upraveno Nájemce v průběhu leasingové smlouvy účtuje placené nájemné a vede majetek v podrozvahové evidenci. Podrozvahová evidence je podle vyhlášky č. 500/2002 sb., 39, odst. 7, uvedena v příloze k účetní závěrce, kde jsou uvedeny informace o pronajatém majetku a důležité informace týkající se závazků firmy. Vyřazení předmětu leasingu z účetnictví 20 pronajímatele probíhá tak,
že při bezplatném předání aktiva nájemci dojde k vyřazení aktiva z účetní evidence pronajímatele a odpisu zůstatkové hodnoty (pokud již není plně odepsáno). Schéma - Bezplatné předání aktiva nájemci pronajímatelem Dlouhodobý majetek (DM) Vyřazení z evidence Zdroj: Jindrová, 1994, upraveno. Oprávky k DM Vyřazení Odpis zůst. z evidence hodnoty Zůst. cena DM Odpis zůst. hodnoty Pokud není aktivum předáno nájemci bezplatně, vystaví pronajímatel ještě fakturu na prodej aktiva za cenu dohodnutou s nájemcem. Schéma Úplatné předání aktiva nájemci pronajímatelem Tržby z prodeje majetku Faktura za prodej DM Odběratelé Faktura za prodej DM Příjem platby za fakturu Příjem platby za fakturu Zdroj: Jindrová, 1994, upraveno. U nájemce je v posledním roce majetek vyřazen z podrozvahové evidence a zařazen do účetnictví za reprodukční pořizovací cenu (Paseková, 2008). U nájemce by pořízení aktiva nákupem v době, kdy skončila doba trvání smlouvy, vypadalo podle níže uvedeného schématu. Fakturovaná cena od pronajímatele je pro nájemce cenou, za kterou aktivum vstupuje do účetnictví, kde je následně odepisováno. Schéma - Pořízení aktiva nájemcem po skončení smlouvy Dodavatelé Úhrada faktury Nákup DM Úhrada faktury DM Zařazení do evidence Zdroj: Jindrová, 1994, upraveno. 21 Pořízení DM Nákup DM Zařazení do evidence
9.6 Operativní leasing a jeho účtování dle ČÚS Účelem operativního leasingu není v konečném důsledku pořízení aktiva, ale pouze jeho pronajmutí k užívání. Na konci tedy nedochází k převodu vlastnických práv na jméno nájemce, ale zůstává pronajímateli. Příjemce leasingu nehradí ve svých splátkách celou kupní cenu aktiva. U tohoto dlouhodobého pronájmu také dochází ze strany nájemce k úhradě zákonného pojištění, silniční daně atd. Standardní doba pronájmu bývá sjednávána na dobu 24 až 60 měsíců (www.clfa.cz). Pronajímatel vykazuje předmět leasingové smlouvy ve svém účetnictví a dle zákona jej odepisuje. Ve svých účtech vede pohledávku za nájemné, která je zároveň výnosem - Tržba z prodeje služby. Nájemce vykazuje nájemné ve svých pasivech jako závazek vůči poskytovateli leasingu a v nákladech jako službu (Benda, 2006). Stejné časové rozlišení jako u finančního leasingu se používá i pro leasing operativní. Vztah mezi nájemcem a pronajímatelem ukazuje níže uvedený obrázek. Obrázek 2 - Operativní leasing 1 1. fáze nájemní smlouva NÁJEMCE předání předmětu PRONAJÍMATEL splátky nájemného 2. fáze NÁJEMCE vrácení předmětu pronájmu PRONAJÍMATEL Zdroj: Audit, 1998 Pokud by ovšem mělo dojít po vypršení leasingové smlouvy na operativní pronájem k prodeji aktiva nájemci, je tento akt předmětem již jiné smlouvy smlouvy kupní. 22
Obrázek 8 - Operativní leasing 2 1. fáze nájemní smlouva NÁJEMCE předání předmětu PRONAJÍMATEL splátky nájemného 2. fáze NÁJEMCE kupní smlouva PRONAJÍMATEL Zdroj: Audit, 1998 Po ukončení leasingové smlouvy je předmět leasingu navrácen pronajímateli, který může aktivum zase dále pronajmout či prodat. Operativní leasing lze také pořídit i s doprovodnými službami. Tyto služby jsou v podstatě outsoucovány poskytovatelem leasingu a jsou součástí přímo smlouvy o pronájmu. Jako názornou ukázku můžeme například uvést službu firmy ŠKOFIN (www.skofin.cz), která k operativnímu leasingu automobilu i s doprovodnými službami nabízí: údržbu a servis, pneuservis, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, havarijní pojištění vozidla, asistenční službu, tankovací karty, elektronickou knihu jízd, náhradní vozidlo, dálniční poplatky, likvidaci pojistných událostí, reporting a statistiky. Schéma níže ukazuje, jak vypadá u pronajímatele a nájemce. 23 zaúčtování operativního leasingu
Schéma - Účtování u pronajímatele DM DHM Pořizovací cena Náklady odpisy k DHM odpis DM Oprávky k DHM odpis Výnosy Tržby za služby Platba za nájemné OA účty v bankách Platba za nájemné Zdroj: Paseková, 2008 Schéma - Účtování u nájemce OA běžný účet Platba nájemného Náklady ostatní služby Platba nájemného Zdroj: Paseková, 2008, upravené zpracování. V platbě nájemného mohou být přímo zahrnuty také částky za pojištěná, opravu atd., pronajatého předmětu. Nájemce ve splátkách platí pouze část pořizovací ceny předmětu, za kterou byl předmět zakoupen pronajímatelem (Jindrová, 1994). 24
9.7 Podíl operativního a finančního leasingu v ČR Níže uvedený obrázek ukazuje srovnání objemu finančního a operativního leasingu podle toho, jak se podílí na financování trhu. Obrázek 5 - Podíl operativního a finančního leasingu na celkovém objemu leasingu v ČR Zdroj: www.clfa.cz Z výše uvedeného grafu můžeme vyvodit závěr, že zájem o operativní leasing v České republice roste na úkor leasingu finančního. Prostředky na pořízení aktiva lze získat na základě úvěru a dalšími způsoby. Pokud se zamyslím nad evropským či americkým trhem, tak většina velkých firem také svůj kapitál získává vydáváním akcií a jejich prodejem na burze. V podmínkách českého trhu je tento způsob pořizování kapitálu ještě v plenkách, zvážíme-li, že první obchodování s akciemi české firmy na burze pochází z roku 2004 (www.zentiva.cz). Domnívám se proto, že české firmy aktiva z cizích zdrojů pořizují převážně z úvěrů a leasingů. 25
10 ÚVĚR Vznik prvních forem úvěrů úzce souvisí s pojmem osobní vlastnictví či vlastnictví majetku institucemi. Pokud si někdo chtěl pořídit statek od další osoby a neměl finanční zdroje, došlo k pronajmutí peněz a po uzavření dohody následoval převod vlastnictví z instituce či osoby na instituci či osobu. Vzniká nám zde výrazná možnost výdělku na pronajímání finančních prostředků. Bližší charakteristiku českého pojetí úvěru najdeme v Zákonu č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, hlava II., kdy v základním ustanovení 497 stojí: Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrok je úplatou za podstoupení finančních prostředků. Výše úroku bývá uváděna ve formě roční či měsíční úrokové sazby. Pokud se uvažují i náklady související s úvěrem, podnikatel se setká s pojmem tzv. ukazatel roční procentní sazby nákladů neboli RPSN, což je procentuální část z dlužné částky, kterou spotřebitel platí za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s užíváním úvěru (www.clfa.cz). Podle 504 Obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Věřiteli je podle 506 umožněno odstoupit od smlouvy s dlužníkem, pokud je dlužník opožděn o více než dvě splátky ve splátkovém kalendáři. 26
11 Leasing versus úvěr Největšími konkurenty při pořizování aktiv z cizích zdrojů jsou dnes leasing a úvěr, proto je důležité srovnat výhody a nevýhody, které podnikatele při jejich pořizování mohou potkat. Pro podnik je vhodná volba financování podnikatelských záměrů velmi důležitá. Podepsáním leasingové smlouvy či přijetím úvěru se podnikatel zavazuje k dlouhodobější pravidelné platbě, která může zatížit platební schopnost firmy do dalších let. K porovnání úvěru a leasingu nabízí odborná literatura několik možností, ať už kvalitativních či kvantitativních. Z těch kvalitativních výhod leasingu bych ráda zmínila tyto: 1) Snadnější dostupnost leasingu a rychlejší vyřízení. Po založení malého či středního podniku bez finanční historie je velmi obtížné získat od bankovního či nebankovního institutu úvěr. Banky také vynakládají velké množství prostředků na zpracování žádosti o úvěr, proto ani nemívají zájem o poskytování malého množství finančních prostředků na realizaci podnikatelského záměru. Leasingové společnosti se obchodním kontaktům s menším objemem financí nebrání (Valentová, 2005). Vyřízení leasingu je administrativně méně náročné, proto je rychleji přístupným pro koncového spotřebitele (Valouch, 2005). Tím je také rychlejší zavedení investice do provozu bez nutnosti vynaložení velkých investic na začátku (Valach, 2001). V prostředí turbulentních změn v odvětví může poskytovat právě leasing pro některé podnikatele konkurenční výhodu. Domnívám se, že vhodným příkladem je právě tisk a jeho kvalita. V době finanční recese je pro podniky velmi důležitá kvalitní marketingová prezentace. Do povědomí zákazníků se firmy dostávají i díky letákům a tiskovým médiím. Pro firmu, která poskytuje tiskové služby, je důležité nabídnout zákazníkovi levné, rychlé a kvalitní tiskové řešení, které starší stroje neposkytují. Přidanou hodnotu pak tvoří i ekologická nezávadnost produkce. 2) Daňové výhody Tento bod je u financování velmi sporný. Leasing umožňuje nájemci zahrnout leasingovou splátku do nákladů. Tím dochází ke snižování základu daně. U úvěru je do nákladů zahrnut pouze úrok a odpisy majetku, který byl z úvěru pořízen. Úmor je hrazen ze zisku společnosti. Není tedy možné jednoznačně říct, která z variant je pro podnikatele daňově výhodnější, neboť záleží na leasingovém úročení, daňové sazbě, metodě odepisování, rozložení splátek v čase atd. Daňová úspora pro podnikatele ovšem nemusí být zrovna zanedbatelná, proto je vhodné na ni při výběru brát zřetel (Valach, 2001). 27
3) Využívání majetku nájemcem bez rizika spojeného s pořízením (např. zvyšování ceny investice atd.) a vlastněním Leasing nezvyšuje zadluženost firmy. V účetnictví nevidíme dlouhodobý závazek nájemce vůči pronajímateli. Po celou dobu trvání leasingové smlouvy je aktivum odepisováno a vedeno v účetnictví pronajímatele, tudíž není formálně vykazováno jako součást aktiv u nájemce. Díky tomu může nájemce generovat vyšší zisk na jednu jednotku aktiv (Valach, 2001). 4) Leasingová společnost nese inflační riziko Nájemce platí stejnou lineární splátku, i když ceny zařízení stoupají. Pokud roste inflace rychleji, pronajímatel také volí rostoucí leasingové splátky (Valach, 2001). Podle mého názoru se v dnešní době leasingové firmy nad vývojem inflace velmi nepozastavují. Podívejme se na její průměrnou meziroční změnu, která je uváděna v procentech, za posledních devět let. Tabulka 2 - Vývoj inflace 2002-2010 Rok Míra inflace 2002 0,6 2003 1,0 2004 2,8 2005 2,2 2006 1,7 2007 5,4 2008 3,6 2009 1,0 2010 2,3 Zdroj: www.czu.cz, upraveno. Dle výše uvedené tabulky lze vývoj inflace považovat na stabilizovaný. Z hlediska nájemce je uváděno v literatuře také několik nevýhod spojených s leasingem. K hlavním patří tento výčet: 1) Vlastnictví předmětu leasingové smlouvy Aktivum je po dobu trvání leasingové smlouvy vlastněno pronajímatelem. Až po jejím uplynutí přechází vlastnictví z osoby pronajímatele a na osobu nájemce. Avšak některá vlastnická rizika jsou na nájemce přenášena již v době trvání smlouvy (odcizení, zničení). Nájemce musí například platit nájemné i při poruše aktiva, které mu negeneruje zisk. Aktivum nesmí být také zapůjčeno nájemcem třetí osobě, užívat ho může pouze osoba smluvně oprávněná (Valach, 2001). 2) Financování nákladů leasingu Leasing je pro firmy s dobrou perspektivou růstu a důvěrou od věřitelů poměrně drahý. Pro takovou firmu je snazší získat úvěr za nižší úrokovou sazbu (Valach, 2001). Firma poskytující leasing si na pořízení aktiva pro nájemce většinou také vezme úvěr. Častokráte může být za výhodnějších podmínek, než by byly nabídnuty podniku. Úroková sazba obsažená v úrokových splátkách nájemce musí být logicky vyšší, neboť v sobě obsahuje 28
náklady leasingové společnosti na pořízení aktiva, její služby a zisk. O kolik je ovšem vyšší než úroková sazba úvěru u bankovního institutu záleží na podmínkách daných trhem (Valentová, 2005). K jednoznačným závěrům o tom, která forma financování je výhodnější nelze přesně dospět. Je nutno zvážit okolnosti. Je nutné se rozhodovat v závislosti na konkrétním investičním záměru. Tabulka níže shrnuje alespoň základní aspekty, v nichž se leasing a úvěr liší. Tabulka 3 - Srovnání leasingu a úvěru Aspekty Dostupnost Rychlost Vlastnictví aktiva Flexibilita Cena Daňová výhoda Doplňkové služby Vypovězení smlouvy Vhodnější varianta Leasing Leasing Úvěr Leasing Nutno spočítat. Nutno spočítat. Leasing Úvěr Zdroj: Valentová, 2005, vlastní úprava. Při rozhodování mezi těmito nástroji finančního trhu je třeba uvážit několik základních faktorů (Valach, 2001): 1) Daňové odpisy. 2) Úrokové sazby z dlouhodobého úvěru a úvěrové splátky. 3) Sazby odpisů a zvolená metoda odepisování. 4) Splátkový kalendář v době trvání leasingové smlouvy. 5) Časový faktor, který je vyjádřen diskontní sazbou. Pro číselné vyjádření výhodnosti jedné ze zmiňovaných forem investování lze užít metoda čisté výhody leasingu a metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr (Valach, 2001). Prvním krokem je v této metodě kvantifikování výdajů, které vzniknou nájemci s pořízením aktiva na leasing. Tento postup prakticky znázorňuje následující příklad. Společnost ABC s.r.o. si pořizuje aktivum v hodnotě 3 mil. Kč. Životnost zařízení je 5 let. V případě pořízení aktiva na úvěr, který se bude splácet rovnoměrnými splátkami na konci roku, činí úroková sazba 8 %. Leasingová společnost nabízí tyto podmínky: splátka v prvním roce činí 1 000 000 Kč, v dalších letech 700 000 Kč, odkupní cena je nulová, splátky se uskutečňují na konci roku. Aktivum je odepisováno lineárně. Daňová sazba z příjmu činí 29
15 %. Jaká forma financování je pro firmu výhodnější. Tabulka 4 - Výdaje spojené s leasingem Leasingová splátka (2) Daňová úspora (15 % z (2)) (3) Výdaj na leasing po zdanění (2) (3) 1000000 150000 850000 700000 105000 595000 700000 105000 595000 700000 105000 595000 700000 105000 595000 3800000 570000 3230000 Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 Dalším krokem je určení výdajů spojených s úvěrem. V tomto kroku se využívá umořovatel, který je definován jako níže uvedený výraz (Valach, 2001): i...úroková míra n...počet let Roční splátka úvěru = 3 000 000 * umořovatel (5 let, 8 %) = = 3 000 000 * 0, 250456 = 751368 Tabulka 5 - Výdaje spojené s úvěrem 1a) Roční úrok (4) Roční úmor (5) Konečný stav úvěru (6) Rok (1) Počáteční stav úvěru (2) Roční splátka (3) (8 % z (2)) (3) (4) (2) (5) 1 3000000 751368 240000 511368 2488632 2 2488632 751368 199091 552277 1936355 3 1936355 751368 154908 596460 1339895 4 1339895 751368 107192 644176 695719 5 695719 751368 55658 695724* 0 Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 *Pozn.: Odchylka vznikla zaokrouhlováním. 30
Tabulka 6 - Výdaje spojené s úvěrem 1b) Rok (1) 1 2 3 4 5 Suma Roční splátka (2) Úrok (3) Odpisy (4) 751368 240000 600000 751368 199091 600000 751368 154908 600000 751368 107192 600000 751368 55658 600000 3756840 756849 3000000 Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 Tabulka 7 - Výdaje spojené s úvěrem 1c) Celkové snížení daňového Daňová úspora (6) Výdaj na úvěr základu (5) (3) + (4) (15 % z (5)) po zdanění (7) (2) (6) 1 840000 126000 625368 2 799091 119864 631504 3 754908 113326 638042 4 707192 106079 645289 5 655658 98349 653019 Suma 3756849 563618 3193222 Rok (1) Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 Nyní budeme obě varianty analyzovat s přihlédnutím k času, kdy budou vynaloženy. Neboť celá analýza obou forem financování vychází z peněžních toků po zdanění, použijeme pro další postup úrokovou sazbu upravenou o vliv daně. 8 % x (1 0,15) = 6, 8 % Pro další krok je nutné zadefinovat odúročitele (Valach, 2001): Pomocí odúročitele lze zjistit současná hodnota výdajů spojených s leasingem a úvěrem. Tyto hodnoty popisuje následující tabulka. 31
Tabulka 8 - Srovnání leasingu a úvěru 1a) Odúročitel (3) Současná hodnota výdajů Výdaje na leasing po zdanění (2) ( i = 0,068) na leasing (4) (2)*(3) 1 850000 0,94* 795880 2 595000 0,88* 521644 3 595000 0,82* 488430 4 595000 0,77* 457332 5 595000 0,72* 428213 2691499 Rok (1) Suma Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 *Pozn.: Bylo zaokrouhleno. Tabulka 9 - Srovnání leasingu a úvěru 2b) Výdaj na úvěr po zdanění (2) Rok (1) 1 2 3 4 5 Suma Odúročitel (3) Současná hodnota výdajů ( i = 0,068) na úvěr (4) (2)*(3) 625368 0,94* 585555 631504 0,88* 553647 638042 0,82* 523763 645289 0,77* 495985 653019 0,72* 469969 3193222 2628919 Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 *Pozn.: Bylo zaokrouhleno. Pokud se podíváme na výsledné současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr, pak zjistíme, že rozdíl je opravdu malý. Současná hodnota výdajů na leasing činí 2 691 499 Kč. Současná hodnota výdajů na úvěr činí 2 628 919 Kč. Pro firmu je tedy výhodnější pořídit aktivum na úvěr. Druhá metoda pro porovnání úvěru a leasingu se nazývá čistá výhoda leasingu (Valach, 2001): ČVL = K N n= 1 Ln (1 d ) + don, kde (1 + i ) n (1) ČVL čistá výhoda leasingu K kapitálový výdaj Ln leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti d daňová sazba On daňové odpisy v jednotlivých letech životnosti n jednotlivé roky životnosti 32
N doba životnosti i úrokový koeficient upravený o vliv daně i = u (1 d ), kde u - úroková sazba z úvěru Z výše uvedené rovnice je patrné, že pokud je ČVL kladná, je výhodnější použít k pořízení aktiva leasing, v opačném případě je výhodnější využít úvěr. Kvantifikace čisté výhody leasingu může být ovšem obtížnější, pokud není aktivum odepisováno lineárně, leasingové splátky nemají lineární charakter apod. (Valach, 2001) V tomto případě, po dosazení vypočítaných dat, bude výpočet čisté výhody leasingu vypadat takto: Obrázek 6 - Výpočet čisté výhody leasingu Ln (1 d ) + don 1000000 x (1-0,15) + 0,15 x 600 000 = 3000000 n (1 + i ) 1 + 0,068 n= 1 700000 x (1-0,15) + 0,15 x 600000 700000 x (1-0,15) + 0,15 x 600000 (1 + 0,068) 2 (1 + 0,068) 3 700000 x (1-0,15) + 0,15 x 600000 700000 x (1-0,15) + 0,15 x 600000 = (1 + 0,068) 4 (1 + 0,068) 5 3000000 880150-600548 - 562311-526508 - 492948 = - 62465 ČVL = K N Zdroj: Vlastní zpracování Podle výsledku bude pro firmu výhodnější úvěr. Pokud spočítáme rozdíl výsledků u předchozího příklad (2 691 499-2 628 919), dojdeme k výsledku 62 580. Výsledek naznačuje, že bude pro firmu výhodnější úvěr o částku, která vyšla i u výpočtu čisté výhody leasingu. Malý rozdíl ve výsledcích je způsoben zaokrouhlováním. Oběma metodami se dospěje ke stejně vypovídacím hodnotám. 33
12 LEASING DLE IAS 17 12.1 Užití IFRS Vzhledem k rozšíření podnikatelské činnosti některých podnikatelských subjektů za hranice státu bylo pro investory a další uživatele účetních výkazů firem velmi potřebné sjednocení požadavků na výkaznictví firem. Kvůli těmto potřebám zasedal Mezinárodní výbor pro účetní standardy (International Accounting Standards Committe IASC), který se v úzké spolupráci s Mezinárodní federací účetních (International Federation of Accountants IFAC) podílel na vytváření základních účetních pravidel a principů (Krupová, 2009). Výsledkem aktivity IASC je vydání Mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards IAS). Po dobu existence IASC vyšlo 41 IAS, které jsou různě upravovány, slučovány, rušeny a novelizovány. Výbor pro Mezinárodní účetní standardy byl v roce 2001 nahrazen Radou pro Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Boards IASB), která vydává Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (Internatinal Financial Reporting Standards IFRS) opět číslované od jedné. Pokud se podíváme na dnešní vnímání IFRS, pak se tato zkratka používá dvěma způsoby (Krupová, 2009): 1. Označení pro sérii standardů, které vydává IASB. 2. Označení všech materiálu IFRS i IAS. S IFRS se může český podnik setkat ve třech situacích (Krupová, 2009): 1. Podnik je emitentem cenných papírů, které se obchodují na evropských trzích, proto je vykazování dle požadavků Evropské unie v IFRS povinné. Toto rozhodnutí je účinné od roku 2005. 2. Podnik se dobrovolně rozhodl přejít na IFRS. 3. Podnik se stal dceřinou společností mateřské společnosti, která již v IFRS vykazuje. Dceřiný podnik pak mateřské společnosti reportuje údaje, které jsou vykazovány dle požadavků IFRS. Standardy zmiňuji ve své práci, neboť velké množství českých firem se potýká s nutností vykazovat své údaje i podle této účetní úpravy. 34
12.2 IAS 17 a pojetí leasingu Finanční leasing je charakteristický tím, že se na nájemce přenáší rizika a ekonomické užitky z vlastnictví aktiva a má po vypršení doby trvání leasingové smlouvy možnost využití odkupního práva, ale také jej využít nemusí. Proti operativnímu leasingu, který se v IAS 17 nazývá nájmem, je tedy logicky zásadním rozdílem to, že pronajímatel nese rizika spojená s vlastnictvím a po ukončení platnosti leasingové smlouvy nemá nájemce možnost odkoupit užívané aktivum. Tento právní akt není samozřejmě vyloučen, ale může být realizován pouze na základě jiného smluvního vztahu (Dvořáková, 2006). Za zmínku stojí rozdíl v pojetí leasingu budovy a pozemku. IAS 17 vnímá pozemek jako aktivum s neomezenou životností. Pokud tedy nájemce užívá pozemek s budovou, kdy se na konci předpokládá odkoupení, budova a pozemek jsou v účetnictví odděleny a pozemek se účtuje jako operativní leasing a budova jako finanční. Tento postup se realizuje, pokud se nejedná u tohoto aktiva jako komplexu pouze o smlouvu na operativní leasing či nelze složky spolehlivě rozdělit (Krupová, 2009). 12.3 Finanční leasing dle IAS 17 Jedná se o formu nájmu, která je uzavírána na základě leasingové smlouvy, kdy je stranám ponechána smluvní volnost jako v českém soukromém právu. Účelem leasingu je buď pořízení aktiva, nebo jeho užíváni po dobu nájmu, kdy je na konci vráceno pronajímateli (Olejníková, 2006). Určité rozdíly vzhledem k ČÚS lze ovšem zaznamenat při rozlišení finančního a operativního leasingu v dlouhodobějším pronájmu. Pokud budeme klasifikovat leasing jako finanční, musí splňovat základní podmínky (Dvořáková, 2006): 1. Převedení aktiva na osobu nájemce na konci nájemní doby, nájemce má právo koupit aktivum za cenu podstatně nižší, než bude fair value (cena aktiva, která je pro nájemce dosažitelná za obvyklých podmínek na trhu v den pořizování) při datu možného odkoupení. 2. Doba leasingu je sjednána na podstatnou dobu použitelnosti aktiva, ač vlastnictví nemusí být převedeno. 3. Současná hodnota minimálních leasingových plateb (platby, které má nájemce během doby leasingu uhradit pronajímateli) je rovna či vyšší než fair value aktiva na počátku leasingu. Finanční leasing je také charakteristický tím, že se na nájemce přenáší rizika 35
a ekonomické užitky z vlastnictví aktiva a má po vypršení doby trvání leasingové smlouvy možnost využití odkupního práva, ale také jej využít nemusí. Oproti operativnímu leasingu je tedy logicky zásadním rozdílem to, že pronajímatel nese rizika spojená s vlastnictvím a po ukončení platnosti leasingové smlouvy nemá nájemce možnost odkoupit užívané aktivum. Tento právní akt není samozřejmě vyloučen, ale může být realizován pouze na základě jiného smluvního vztahu (Olejníková, 2006). Pokud máme leasingovou smlouvu a chceme ji klasifikovat jako finanční leasing, je vhodné se zaměřit na kritéria, která jsou popsána v obrázku níže Obrázek 7 Kritéria finančního leasingu Zdroj: www.pwc.com4 Aktivum, které je předmětem finančního leasingu a účtováno dle IAS 17, je do účetnictví zaevidováno jako dlouhodobý majetek u nájemce. V pasivech nájemce se pak nachází leasingový závazek vůči pronajímateli ve stejné hodnotě. Nájemce platí pronajímateli splátky podle podmínek, které udává leasingová smlouva. Každá splátka, kterou nájemce uhradí se rozpadá na úrok a úmor. Úrok je nákladem nájemce. O úmor je snížen leasingový závazek nájemce vůči pronajímateli. Finanční prostředky vynaložené na leasingovou platbu jsou odečteny na straně dal např. z bankovního účtu stejně jako případné náklady související s provozováním aktiva, které jsou pro nájemce také nákladem. 4 Zdroj: http://www.pwc.com/cs_cz/cz/ucetnictvi/ifrs-publikace/ifrs-a-cz-gaap-podobnosti-rozdily.pdf Dostupné online 13.5.2011 36