Elektrodiagnostika I/t křivka Mgr.Pavla Formanová, cert.mdt 3.lékařská fakulta UK pavla.formanova@lf3.cuni.cz
Využití ve fyzioterapii Elektrodiagnostika (ED) Elektrostimulace (ES) - parézy periferních nervů Elektrogymnastika (EG) - dráždění zdravých svalů Úprava pohybového stereotypu Prevence TEN - drážděním lýtkových svylů Posilování svalového korzetu např.břišní svaly
ED, ES Elektrodiagnostika Stanovení optimálních parametrů impulzů pro dráždění denervovaných svalů I (ma) t (ms) Elektrostimulace Využití pravoúhlých a šikmých impulzů Dříve - pravoúhlé impulsy, podporovalo to vznik synkinéz Dnes NF proudy s pozvolným nástupem náběžné hrany impulsu
Elektrodiagnostika Dříve vyšetření reobáze a chronaxie; pro nízkou validitu ve FT se od toho upustilo Jediná ED metoda Hoorweg - Weissova I/t křivka a z ní vypočítaný akomodační kvocient Při opakovaném vyšetření máme představu zlepšení nebo progresi onemocnění I/t křivka klasická (11- bodová), zkrácená (6-bodová) verze
Akomodační kvocient (AQ) Kvantitativně vyjadřuje změny dráždivosti svalové Zdravý sval NS ploténky mají schopnost akomodace na pozvolný nástup šikmých impulzů, intenzita je 3 6x větší oproti pravoúhlému impulsu Denervovaná svalová vlákna Ztrácí schopnost akomodace Kontrakci vyvolá šikmý impulz s intenzitou téměř stejnou jako má pravoúhlý impuls
Akomodační kvocient (AQ) Podíl minimální intenzity (ma) vyvolávající kontrakci šikmým a pravoúhlým impulzem při délce impulzu 1000 ms Šikmý pravoúhlý
Hodnoty AQ Pro zdravý sval 2,7 6 Částečná denervace pod 2,7 Denervovaný sval kolem 1 Vegetativní dystonie > 6
I/t křivka HW Nejpřesnější ED pro léčbu periferních paréz Komplexní forma hodnocení dráždivosti Graficky znázorňuje závislost intenzity potřebné k vyvolání prahového podráždění při postupném zkracování doby trvání impulzu
Klasická I/t křivka - zdravý sval Minimální intenzita pravoúhlých a šikmých impulzů standardní doby vyvolávající kontrakci (palpovatelnou nebo viditelnou) Pro délky impulzů (ms) 0,01; 0,05; 0,1; 0,5; 1; 5; 10; 50; 100; 500; 1000
šikmé pravoúhlé Klasická I/t křivka - zdravý sval
Klasická I/t křivka Dělení dle cílové struktury: Neurogenní 0,03 1,0 ms Dráždění aferentního nervu Přechodná 1,0 10,0 ms Myogenní 10,0 1000 ms Přímé dráždění svalových vláken
Klasická I/t křivka Neurogenní přechodná myogenní
Klasická I/t křivka Levá část vypovídá o chování a míře postižení nervů Pravá o svalové buňce a její dráždivosti při poškození Křivka se charakteristicky mění v průběhu denervace Posun doprava
I/t křivka - denervovaný sval
Praktické provedení I/t křivky Časově náročné Nepříjemné pro pacienta Nutné vysvětlit Erudice terapeuta Dříve zanášení hodnot do semilogaritmického grafu v papírové podobě Nyní zaznamenávání hodnot automaticky - přístrojově
I/t křivka - klasická Šikmé impulzy Pravoúhlé impulzy Zdravý sval Denervovaný sval Vznik čtyřech křivek Počet měření 44
I/t křivka zdravý, denervovaný sval
Zkrácená I/t křivka Celkem 6 měření (oproti 44 u klasické křivky) Měření šikmé i pravoúhlé impulzy 1000ms stanovení AQ dělají moderní přístroje automaticky, zjistíme jaký sval dráždíme(zdravý,denervovaný) Dále pouze šikmé impulzy 100; 500ms pro zdravý a denervovaný sval Z grafu vyčteme parametry impulsů pro ES oblast selektivního dráždění (OSD)
Praktické provedení Technika monopolární Metoda přímá Metoda nepřímá Technika bipolární
Praktické provedení Monopolární metoda Aktivní (stimulační) elektroda - katoda kuličková Inaktivní elektroda - anoda asi 100 cm 2, proximálně od katody Tímto způsobem dráždění nepřímo pomocí přívodního nervu vhodné ke krátkodobé stimulaci malých svalů U přímé formy se dráždí sval přímo v místě svalového dráždivého bodu Dráždění v motorickém bodě viz.mapy motorických bodů
Motorický bod Místo vstupu nervu do svalu Místo s největším nakupením NS plotének Často je totožný s akupunkturním bodem, má nižší kožní odpor Nejčastěji ho najdeme v proximální 1/3 svalu, u denervovaného svalu se posouvá distálně Detekce bodu se provádí prav.impulsy, 1 impuls za 3-6s, elektroda se pohybuje po suché kůži, nutno pracovat v režimu Constant voltage
Praktické provedení ES Bipolární metoda stejně velké elektrody, uložení na začátek a konec svalu Anoda proximálně Katoda distálně Pokud nelze najít motorický bod Déletrvající stimulace velkých svalů
Pravidla ES Doba ES je přísně individuální! Dbáme na předcházení energetického vyčerpání svalu, což se projevuje změnou kvality kontrakce (slábne) nebo postupným zvyšováním intenzity Prevencí přetížení svalů je stimulace jednoho svalu tzn. 1-3min, 5-15 kontrakcí na 1MB Možné provádět i několikrát denně, střídat jednotlivé svaly Časový odstup od indiv. LTV např. Vojtova refelexní stimulace
Použitá literatura CAPKO, J.: Základy fyziatrické léčby. Grada Publishing, 1998. GUTH, A.: Vyšetrovacie a liečebne metodiky pre fyzioterapeutov. 1998 JANDOVÁ, D.: Fyziatrie 1. a 2. část. Olomouc, 1998. PODĚBRADSKÝ, J; PODĚBRADSKÁ, R.: Fyzikální terapie - Manuál a algoritmy. 2009 PODĚBRADSKÝ, J., VAŘEKA, I.: Fyzikální terapie I. Grada Publishing. 1998. PODĚBRADSKÝ, J., VAŘEKA, II.: Fyzikální terapie I. Grada Publishing. 1998. PODĚBRADSKÝ, J; PODĚBRADSKÁ, R.: Fyzikální terapie - Manuál a algoritmy. 2009