Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010 1

PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ 1/ ÚVOD 1.1. Širší vymezení problematiky Jedna z definic říká, že kariérové poradenství je systém poradenských služeb, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům jakéhokoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života. Jsou to mj. aktivity realizované ve školách, které mají pomoci studentům ujasnit si vlastní kariérní cíle a porozumět světu práce. Dále uvedený příklad vychází právě z popisu jedné z aktivit kariérového poradenství na SOŠ. 1.2. Základní východiska Základním prvkem, který ovlivňuje kariérové poradenství na SOŠ je žák, který vstupuje po základní škole na střední školu a otázky, podle jakých parametrů se rozhodl pro danou SOŠ. Žák na konci základní školy musí vyřešit tyto dva základní problémy: > Volba oboru střední školy a tím i nastartování celkové profesní a vzdělávací orientace > Výběr ze vzdělávací nabídky počátečního (školního vzdělávání) Podle Strádala se volba celkové profesní a vzdělávací orientace odehrává v rovině: 1) Identifikace vlastních představ, zájmů a předpokladů 2) Volby druhu práce (např. technická, kancelářská, s malými dětmi, příp. zatím se neví) 3) Volby stupně vzdělání (např. vyučení, maturita, vysoká škola, příp. zatím se neví) 4) Volby oborového zaměření vzdělání (např. skupiny oborů) 2

1.3. Řešený problém a zaměření Řešený problém se odvíjí od zájmu výchovného poradce a školního poradenského pracoviště. Je jím rozhodovací proces žáka základní školy. Tématem sondy je problematika praktické realizace vstupu žáků základních škol na střední školu a průniku aktivit kariérového poradenství na základních a středních školách Vzhledem k velmi širokému spektru aspektů, které ovlivňují volbu žáků, a možnostem i rozsahu této práce, nebylo cílem postihnout celou problematiku, ale pouze několik vybraných faktorů, které jsou z pohledu výzkumu zajímavé pro následné kariérové poradenství na SOŠ, kde se realizoval praktický výzkum. Obsah je proto nutné chápat jako výzkumnou sondu s cíleně plánovaným výstupem pro zkvalitnění kariérového poradenství na SOŠ. Samotná práce neřeší kariérové poradenství klientů se zdravotním nebo jiným postižením ani problémy koedukovaných tříd na technické škole a pedagogickopsychologické zvláštnosti výběru SOŠ vyplývající z pohlaví klienta. V rámci zaměření sondy je sledován přechod od pokusné do realistické volby povolání mezi 15. a 17. rokem věku žáka. 1.3. Cíl práce Provést dotazníkové šetření na vzorku cca 210 žáků 1. ročníku s úkolem verifikovat, nebo vyvrátit vytýčené hypotézy. Především jde o to, analyzovat proces volby povolání na základní škole s predikcí přechodu na SOŠ, faktory ovlivňující rozhodování žáka, základní motivační činitele patnáctiletých jedinců a percepci výchovného poradce na SŠ. 3

2/ VÝZKUMNÁ ČÁST /Empirická/ Výzkumná sonda byla realizována na konci kalendářního roku 2008 dotazníkového šetření mezi žáky prvních ročníků. formou 2.1. Východiska a cíle výzkumu Koncept výzkumu se opírá zejména o následující východiska: 1. Výběr střední školy je ovlivňován více okolím klienta, jak relevantními informacemi o vzdělávací nabídce a faktory trhu práce. 2. Velkou roli při výběru střední školy hrají u klienta obecně psychologické zvláštnosti dané věkové skupiny, z velké míry ovlivněné masmediálním fenoménem. 2.2. Základní požadavky a parametry výzkumu Rámcová kritéria konstrukce výzkumného souboru vychází především z kvantitativní sekce výzkumu dotazníkového šetření mezi žáky konkrétní SOŠ a kvalitativních šetření realizovaných mezi žáky a výchovným poradcem. 2.3. Výzkumná otázka a hypotézy Výzkumnou otázkou je, které faktory rozhodovacího procesu žáků ZŠ při přechodu na SŠ mají největší vliv na jejich konečné rozhodnutí a výběr. Na základě praxe školy, kde výzkumná sonda probíhala, byly vytyčeny následující hypotézy: Hypotézy (Uváděná % odpovídají kvalifikovaným odhadům Školního poradenského pracoviště SOŠ a vycházejí z diskuse s pedagogy školy) 1) Nejvíce žáků se před přijímacím řízením na střední školu obrací o pomoc na svého výchovného poradce. 2) Výběr střední školy ovlivnil u více jak 70% žáků učitel výchovný poradce základní školy. 4

2.4. Popis zkoumané skupiny INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Kdo byl zkoumán, diagnostikován? Cílovou skupinou byli žáci 1. ročníků Střední odborné školy Centra odborné přípravy. Výzkumný soubor zahrnoval 185 žáků školy, z nichž bylo 115 žáků maturitních oborů a 70 žáků učebních oborů. Vzhledem ke struktuře oborů vzdělávání, kterou tvoří obory odbornosti strojírenství a elektrotechniky, tvořilo 19 děvčat velmi malý vzorek diferencovaný pohlavím. Proto nebyl při výzkumu sledován parametr koedukace a separace odpovědí děvčat. Věk cílové skupiny se pohyboval od 15 do 16 let. 2.5. Výsledky výzkumu 2.5.1. Výsledky výzkumu vztažené k 1. hypotéze * VYUŽÍVÁNÍ STRUKTURY PORADENSKÝCH SLUŽEB Výsledky výzkumu č.1 / H1 V případě žáků základních škol se jedná zejména o služby poskytované těmito poradenskými subjekty: výchovný poradce školní psycholog poradce z pedagogicko psychologické poradny (PPP) poradce z informačního a poradenského střediska úřadu práce (IPS ÚP). Poměrně cenný obraz o struktuře reálně poskytovaných služeb, a především pak o tom, na které poradce a s jakými požadavky se klienti nejčastěji obracejí, nabízí následující tabulka č.2. Respondenti zde odpovídali na otázku: Uveďte, ve kterých oblastech jste se potřebovali poradit a který poradce se Vám v tomto směru věnoval. Respondenti se vyjadřovali takto: 5

Tabulka č.2 Struktura realizovaných služeb a jejich poskytovatelů (%) Výchovný Školní Poradce z Poradce z Jiný poradce psycholog PPP ÚP poradce A Informace o možnostech dalšího 40,2 3,6 8,7 24,6 22,9 studia B Doporučení vhodného studijního 31,5 4,7 11,3 21,6 30,9 oboru C Doporučení vhodného povolání 31,4 4,2 10,8 24,6 29 D Testování zájmů a schopností 28,6 6,2 17,4 38,3 9,5 E Informace o nabídce volných prac. míst 22,7 2,2 6,1 49,4 19,6 Jak ukazuje výzkum struktury poskytovaných služeb, kategorii A, informace o možnostech dalšího studia poskytoval respondentům v největší míře (40,2%) výchovný poradce následovaný poradcem z ÚP (24,6%). Poměrně časté však také byly informace od poradců z jiných, neoficiálních zdrojů (22,9%). V kategorii B, doporučení vhodného studijního oboru, poskytoval nejvíce informace také výchovný poradce (31,5%) následovaný jiným poradcem (30,9%). Poradce z ÚP byl v této položce až na třetím místě s 21,6%. Při doporučení vhodného povolání C se respondentům nejvíce věnoval opět výchovný poradce ZŠ (31,4%) a jiný poradce (29%). Neočekávaně až na třetím místě to byl poradce z ÚP s 24,6%. Jak ukazuje další výzkum D, nějakou formou testování k profesní volbě prošli téměř všichni respondenti. Ti uvádějí, že testy prováděli nejvíce za pomoci poradců z ÚP (38,3%) a také ve školách u výchovných poradců (28,6%). Informace o nabídce volných pracovních míst E poskytoval u téměř poloviny respondentů poradce z ÚP (49,4%), téměř celý zbytek zbývající pomoci v této položce poskytli výchovný poradce (22,7%) a jiný poradce (19,6%). Výzkum ukazuje, že ani v jednom případě neposkytla ve větší míře poradenskou pomoc ve sledovaných položkách A až E pedagogicko psychologická poradna a již vůbec ne školní psycholog. 6

25% Graf č.4 Průměrná četnost poskytovaných služeb 28% 11% INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Z výzkumu vychází i zajímavá analýza průměrné četnosti poskytovaných služeb, která je uvedena v grafu č.4. 31% 5% Výchovný poradce Školní psycholog Poradce z PPP Poradce z ÚP Jiný poradce Z uvedených údajů vyplývá, že klíčovým poradenským subjektem, na který se žáci základních škol v otázkách volby povolání obracejí nejvíce, je osoba výchovného poradce (celkem 31%). Druhým, respondenty nejčastěji uváděným poradcem, je poradce z úřadu práce (28%). Třetím, respondenty nejčastěji uváděným poradcem, se velmi překvapivě ukázal být jiný poradce, tedy poradce z jiného, neoficiálního sektoru (25%). 2.5.2. Výsledky výzkumu vztažené ke 2. hypotéze * ROZHODOVACÍ ZDROJE K VOLBĚ POVOLÁNÍ A VYBRANÉ SOCIOEMPIRICKÉ FAKTORY ROZHODOVÁNÍ. Výsledky výzkumu č.2/ H2 Realizovaný výzkum si v této fázi kladl za cíl monitorovat vybrané socioempirické podněty, jejichž projekce do rozhodování může tuto volbu významným způsobem ovlivnit. Zejména se snažil postihnout zdroje a míru ovlivnění žáka při jeho rozhodovacím procesu. Respondenti se k uvedenému tématu vyjádřili následovně (odpovídali na otázku, kdo/co je nejvíce ovlivnilo při rozhodování o vlastní profesní budoucnosti a vstupu na vybranou SOŠ). Výsledky výzkumu jsou zpracovány v grafu č.6 Rozhodovací zdroje profesní a vzdělávací volby. 7

Graf č.6 Rozhodovací zdroje profesní a vzdělávací volby "Kdo vás nejvíce ovlivnil při konečném rozhodnutí o výběru střední školy?" 70 60 50 40 % 30 20 10 48 18 14 54 16 2 4 12 6 28 62 15 38 42 7 Doporučení rodičů Příklad rodičů Doporučení příbuzných Doporučení přátel Výchovný poradce Školní psycholog Poradce z PPP Poradce z ÚP Poradce z firmy Informační brožura Internet Ostatní média Dny otevřených dveří Burzy a veletrhy vzdělávání Jinak 0 1 Ve vztahu k četnosti poskytování informací a využívání poradenských služeb výchovných poradců se očekávalo, že výzkum potvrdí výsadní poradenskou roli výchovného poradce i v pozici toho, kdo nevíce ovlivňuje konečnou volbu žáků. Velkým překvapením ale bylo, že výchovný poradce ovlivnil konečné rozhodnutí pouze u 16% respondentů. Ukázalo se, že u 62% respondentů měly největší vliv na rozhodování o profesní budoucnosti informace získané z Internetu. Dalším velmi překvapivým údajem bylo umístění na druhém místě. Plných 54% dotázaných zmínilo rady a doporučení přátel jako klíčový faktor tohoto rozhodování. Na třetím místě se pak očekávaně objevují vlivy rodiny, kdy podle respondentů nevíce ovlivnili jejich rozhodování ve 48% jejich rodiče. Zajímavou informaci přineslo 42% u burz a veletrhů vzdělání. Také dny otevřených dveří na středních školách mají poměrně velký vliv na konečné rozhodnutí (38%). Za nimi se pak ještě objevují informační brožury (28%). 8

Příklady rodičů již nejsou tak významným faktorem konečného rozhodnutí, se svými 18% zaujímají střed vytvořené škály. Zde se také objevuje s 16% již zmiňovaný výchovný poradce následovaný ostatními médii (15%) a doporučením příbuzných (14%). Je zajímavé, že malou četnost zaujímá většina oficiálních poradenských institucí. Poradce z ÚP ovlivnil konečné rozhodnutí u 12% respondentů a poradce z pedagogicko psychologické poradny pouze u 4%. Na konci škály také oscilují jiné subjekty (7%) a poradci z firem (6%). Nejmenší vliv na konečné rozhodnutí měl školní psycholog (2%). 3/ DISKUSE ANALÝZA VÝSLEDKŮ 3.1. Porovnání výsledků výzkumu a hypotéz Výsledky výzkumu bylo nezbytné porovnat s vytýčenými hypotézami. Tato komparace přinesla : Hypotéza č. 1: Nejvíce žáků se před přijímacím řízením na střední školu obrací o pomoc na svého výchovného poradce. HYPOTÉZA Č. 1 BYLA VERIFIKOVÁNA! Zhodnocení a výklad výsledků: Nejvíce se žáci před přijímacím řízením obracejí na svého výchovného poradce. Výsledky výzkumu č.1 byly zaměřeny na strukturu poskytovatelů poradenských služeb a přinesly zjištění, že opravdu nejvíce, tj. v 31%, se žáci obracejí na svého výchovného poradce. Přitom největší frekvenci přinesly odpovědi v položkách Informace o možnostech dalšího studia (40,2%), Doporučení vhodného studijního oboru (31,5%) a Doporučení vhodného povolání (31,4%). Tato hypotéza byla potvrzena! 9

Hypotéza č. 2: Výběr střední školy ovlivnil u více jak 70% žáků učitel výchovný poradce základní školy. HYPOTÉZA Č. 2 NEBYLA VERIFIKOVÁNA! Zhodnocení a výklad výsledků: Výběr střední školy ovlivnil u více jak 70% žáků učitel výchovný poradce základní školy. Výsledky výzkumu č.7 přinesly velmi překvapivá zjištění. Nejenže výchovný poradce neovlivnil u většiny žáků výběr střední školy, ale s frekvencí odpovědí 16% se umístil až na osmém místě uvedených zdrojů konečného rozhodnutí. Před ním byly uvedeny informace získané z Internetu (62%), 54% dotázaných zmínilo rady a doporučení přátel jako klíčový faktor rozhodování a očekávaně se objevuje vlivy rodiny (48%). Tato hypotéza tedy nebyla potvrzena! 10

4/ ZÁVĚR 4.1. Shrnutí výsledků Přestože jedna z hypotéz nebyla verifikována, přinesly výsledky výzkumu cenné poznatky z procesu rozhodování žáků při výběru střední školy. Ve výzkumu lze najít velké množství rozšiřujících informací, které jsou velmi užitečné pro práci pedagogů konkrétní školy. Informace o možnostech studia v dnešní době nepodává již jen výchovný poradce, ale i jiní poradci. Je to obecně nejzajímavější skupina, která nejen že poskytuje velmi často informace, ale i ovlivňuje jejich konečné rozhodnutí. I když je tato skupina neheterogenní a není přesně definovaná, lze říci, že průřezově představuje širší rodinné prostředí žáka a blízké okolí, což jsou především známí a přátelé žáků. Sonda potvrdila, že výchovný poradce je v poradenském procesu stále klíčovou osobou, na kterou se žáci nejen obracejí o pomoc, ale kterou žáci akceptují i při jednodušším testování profesních předpokladů. Zároveň je ale důležitým zjištěním pro kariérové poradenství, že při výběru a rozhodování žáka o střední škole a oboru vzdělávání se stává rozhodujícím fenoménem Internet a reference kamarádů. Je potřebné hledat hlubší zdroje k postižení jakéhosi zlomu v rozhodovacím procesu, kdy přes výše uvedené skutečnosti vstupují do konečného rozhodnutí žáka úplně jiné faktory, a ty jsou pak rozhodující pro konečný výběr své střední školy. 11