EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Hospodářský a měnový výbor 2009 17. 12. 2007 SDĚLENÍ ČLENŮM Věc: Příspěvek řeckého parlamentu Přikládáme příspěvek řeckého parlamentu pro meziparlamentní setkání s názvem Hlavní směry hospodářských politik Revize cyklu: Jakým výzvám čelí evropská hospodářská politika a hospodářské politiky členských států? Evropský finanční dohled, krizové řízení na finančních trzích Brusel, 22. 23. ledna 2008 GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CM\700710.doc PE398.659v01-00
PRO VNITŘNÍ POLITIKY PE398.659v01-00 2/7 CM\700710.doc
Hlavní směry hospodářských politik. Revize cyklu: Jakým výzvám čelí evropská hospodářská politika a hospodářské politiky členských států? Evropský finanční dohled, krizové řízení na finančních trzích Diskuse s národními parlamenty Brusel, 22.-23. ledna 2008 OTÁZKY PRO NÁRODNÍ PARLAMENTY HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 1. Řecko používá při vytváření národního programu reforem velmi otevřený postup a dosti dlouhou dobu probíhá dialog, než je program předložen EU. Kromě příslušných ministerstev, která přispívají v průběhu národního koordinačního procesu jednotlivými zprávami o pokroku, jsou také velmi důležité příspěvky všech ostatních členů Stálého výboru pro sledování plnění Lisabonské strategie v Řecku, tj. sociálních partnerů, regionů a nevládních organizací. Jakmile je vypracována konečná verze předběžného návrhu, je předložena výboru pro hospodářské otázky a výboru pro evropské záležitosti řeckého parlamentu, které návrh projednají, a konečné znění je poté předloženo EU. Na vnitrostátní úrovni má koncepce hospodářské politiky, jak se provádí od března 2004, dvě hlavní složky: na jedné straně se klade důraz na obnovení rovnováhy veřejných rozpočtů a důvěryhodnosti údajů o veřejných rozpočtech a na zlepšení kvality veřejných financí, na straně druhé je uskutečňován program reforem, který si vytkl za cíl uvolnit potenciál ekonomiky stimulovat rozvoj. Integrované hlavní směry jsou vodítkem při vytváření programu reforem vycházejícího ze zvláštností a priorit země. Národní priority hospodářské reformy: dosáhnout do roku 2010 vyrovnaného rozpočtu. reformovat postup sestavování a předkládání státního rozpočtu. Vtéto souvislosti jsou zvláštní účty začleněny do souhrnného státního rozpočtu a jsou spravovány v souladu s účetními pravidly pro veřejný sektor. Jsou posilovány finanční kontroly a v plné šíři se uplatňují příslušné právní předpisy a jsou rozšiřovány na veřejnoprávní podniky a organizace. dokončit daňovou reformu zjednodušením způsobu zdanění nemovitostí, rozšířením základu daně a potíráním daňových úniků. posílit sociální roli státu, mimo jiné vytvořením Národního fondu sociální soudržnosti a stanovením minimální celostátní výše důchodu od roku 2009. CM\700710.doc 3/7 PE398.659v01-00
rozvíjet řecké regiony efektivním využíváním zdrojů Společenství a prostřednictvím ustanovení právních předpisů pro investice a prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. reformovat systém pojištění, a to na základě rozsáhlého sociálního a politického dialogu. dále posilovat nový model rozvoje, který je v Řecku uplatňován, s důrazem na činnosti se zahraničním směřováním a s vysokou přidanou hodnotou. podporovat odstátňování, které klade důraz nejen na vytvoření konkurenčních podmínek v ekonomice, ale také na modernizaci infrastruktury, například přístavů a letišť, v rámci partnerství se soukromým sektorem. posilovat zahraniční zaměření ekonomiky s cílem podporovat naše produkty a služby na mezinárodních trzích. pokračovat ve strategii digitalizace Řecka modernizací infrastruktury země, zlepšením výkonnosti veřejné správy a zvýšením produktivity podniků. usilovat o snižování administrativní zátěže a současně zjednodušit postupy s cílem dále zlepšit prostředí pro podnikání. rozvíjet moderní a efektivní stát, který naplňuje potřeby společnosti a ekonomiky tím, že rozvíjí lidské zdroje, reformuje administrativní struktury a šíří a využívá nové technologie. Na úrovni EU hraje významnou roli lisabonský program Společenství, který soustředí kroky EU na specifické oblasti činnosti, a mohl by doplňovat a posilovat národní programy reforem. Vznikl by tak společný přístup v otázkách, jako je zaměstnanost, výzkum a inovace, zlepšování prostředí pro podnikání a prosazování konkurence na trhu. 2a. Integrované hlavní směry jsou základem Lisabonské strategie a usilují o hospodářsky a sociálně integrovanou EU. Lisabonská strategie je založena na spolupráci mezi Evropskou unií a členskými státy a plnění jejích cílů bude záviset nejen na iniciativách uskutečňovaných na úrovni členských států, ale také na spolupráci a koordinaci na úrovni Společenství. V této souvislosti jsme zajedno v tom, že zvláštní důraz by měl být kladen na uskutečňování reforem a posílení této spolupráce. Lisabonský program Společenství hraje důležitou roli a měl by doplňovat a posilovat národní programy reforem, zejména pokud jde o společný přístup v otázkách, jako je zaměstnanost, výzkum a inovace, zlepšování prostředí pro podnikání a prosazování konkurence na trhu. Souhlasíme proto s tím, že je třeba klást důraz na nutnost trvalé účasti národních parlamentů, organizací místní správy, sociálních partnerů a občanské společnosti. Je žádoucí, aby se tak dělo na úrovni Společenství. Co nejširší účast v tomto procesu zajistí, že bude veřejnost lépe informována a lépe obeznámena s těmito snahami, a zabezpečí podporu všech zúčastněných stran, což je obzvláště důležité, mají-li být naše reformní snahy na úrovni členských států i na úrovni Společenství korunovány úspěchem. PE398.659v01-00 4/7 CM\700710.doc
2b. Dokument Komise s názvem Evropský zájem: uspět v éře globalizace zdůrazňuje potřebu větší spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy v rámci Lisabonské strategie. Kombinace reforem prováděných na úrovni členských států a na úrovni Společenství by spolu s příznivým ekonomickým vývojem měla být základem dlouhodobého rozvoje evropského hospodářství. Obnovená Lisabonská strategie již začíná přinášet plody. Je důležité udržet tuto dynamiku i v novém cyklu Lisabonské strategie, který se zahajuje letos (v roce 2008) a končí v roce 2011. Integrované hlavní směry byly formulovány jako vodítko při provádění potřebných reforem s cílem modernizovat evropské ekonomiky a zlepšit jejich schopnost přizpůsobit se změně. Jejich stabilita je důležitá pro to, aby byla Lisabonská strategie i nadále efektivní. Proto navrhujeme neprovádět žádné změny v integrovaných hlavních směrech, ale klást důraz na uskutečňování reforem a zvyšování jejich efektivnosti. V Řecku byly dosud dopady turbulence na mezinárodních úvěrových trzích nepřímé a omezené, zejména proto, že řecké banky se v úvěrové činnosti zaměřily na domácí půjčky a na rozšíření svých aktivit do ekonomik sousedních zemí s vysokou mírou růstu. Pokud jde o eurozónu a Řecko, některé faktory budou mít tendenci zmírňovat možné nepříznivé účinky na bankovní systém a potažmo i na hospodářskou aktivitu. Pokud jde o hospodářskou aktivitu, je výhled i nadále v zásadě příznivý. Mimoto je finanční situace podniků a domácností v podstatě dobrá, kapitálová přiměřenost bankovního systému jako celku je uspokojivá. 3. Rozšiřování spolupráce mezi národními parlamenty a Evropským parlamentem posiluje zákonodárnou moc ve vztahu k moci výkonné. Jinými slovy, posiluje demokratickou legitimitu evropského projektu. Každodenní operativní kontakty mezi výbory národních parlamentů a jejich protějšky v Evropském parlamentu v podobě společných schůzek nebo bezprostřední komunikace mezi sekretariáty jsou nezbytnou podmínkou efektivního využívání kontrolní pravomoci, kterou dává Reformní smlouva národním parlamentům. Usnadnilo by to plánování legislativní činnosti a v zásadě i neformální posuzování toho, zda jsou evropské legislativní podněty komplementární s vnitrostátními právními předpisy, a zrychlil by se proces kontroly dodržování zásady subsidiarity. Kromě toho by to mohlo v praxi fungovat jako instituce pro koordinaci hospodářské politiky v Evropské unii. Pokud jde konkrétně o evropskou hospodářskou politiku, jsme přesvědčeni, že současný systém rozhodování v Evropské unii nezajišťuje potřebnou míru koordinace a efektivnosti. Postupy jsou složité, komplikované spletitými institucionálními vztahy, a role určená národním parlamentům je minimální. Už pouhé množství koordinačních mechanismů odporuje samé podstatě pojmu koordinace. Kromě koordinace hospodářských politik prostřednictvím hlavních směrů hospodářských politik stanoví Reformní smlouva koordinaci prostřednictvím paktu stability a růstu a evropské strategie zaměstnanosti (tzv. lucemburský proces). Ke koordinačním nástrojům by měly patřit také proces hospodářských reforem (tzv. cardiffský proces), makroekonomický dialog se sociálními partnery v rámci evropského paktu zaměstnanosti (tzv. kolínský proces) a otevřená metoda koordinace, kterou zavedla Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu (tzv. lisabonský proces). Efektivnost koordinace hospodářských politik tím spíše, že mimo její záběr zůstává koordinace dvou pilířů makroekonomické politiky, tj. měnové a fiskální politiky závisí na kodifikaci a konsolidaci nesourodých metod provádění této politiky na evropské úrovni do CM\700710.doc 5/7 PE398.659v01-00
jednoho základního aktu o fungování hospodářství Evropské unie. V praxi určuje rozsah role Evropského parlamentu v oblasti hospodářské politiky politická perspektiva evropského projektu. FINANČNÍ TRH 4a. Řecký parlament je průběžně informován o záležitostech týkajících se dohledu a finanční stability vedením Řecké banky, které mu dvakrát ročně podává zprávu o vývoji řecké ekonomiky. Totéž platí i pro další dva orgány dohledu. Informace o záležitostech týkajících se dohledu nad řeckým finančním systémem získávají poslanci také tak, že v řeckém parlamentu položí příslušné otázky ministru hospodářství a financí. 4b. Rozvoj dynamického a zdravého finančního sektoru je klíčovým faktorem, který určuje efektivní fungování evropského hospodářství a přispívá k jeho konkurenceschopnosti. Finanční služby jsou velmi důležité pro evropské spotřebitele a pro malé i velké podniky, které chtějí mít k dispozici širokou škálu finančních a ekonomických možností a mít pocit, že se mohou spolehnout na vysoce kvalitní a bezpečné produkty a služby poskytované důvěryhodnými finančními institucemi, které jsou řízeny z administrativního hlediska vysoce profesionálně a jsou pod efektivním dohledem a kontrolou. K tomu je zapotřebí stabilní a řádně fungující evropský institucionální dohledový a regulační operační rámec pro celý finanční systém. Cílem zavedení Lamfalussyho postupu v roce 2001 bylo právě zavést a vytvořit efektivní mechanismus pro dobudování trhu finančních služeb v Evropské unii a zajistit konvergenci metod dohledu nad trhem. Podle našeho mínění vytvořila Lamfalussyho zpráva o kapitálových trzích nový přístup ke strukturaci a uplatňování regulačního rámce pro kapitálové trhy, který má zajistit, aby byl regulační proces efektivnější, transparentnější, pružnější a aby dokázal v přiměřeném čase reagovat na změny situace ve finančním sektoru. Konečně, jsme přesvědčeni, že má-li být trh finančních služeb úspěšně dobudován v rámci Lamfalussyho postupu, je zapotřebí integrovaný systém dohledu nebo v případě zemí, které uplatňují fragmentární mechanismy pro dohled nad finančním systémem (investice, bankovnictví, pojišťovací služby) dohled spočívající v těsné vzájemné spolupráci mezi jednotlivými orgány dohledu. Důvodem toho je skutečnost, že je třeba postupně omezit nezávislou povahu vnitrostátních orgánů vykonávajících dohled nad finančními trhy členských států EU vzhledem k velikosti a rozvinutosti světového trhu a stále rostoucí roli velkých mezinárodních ekonomických uskupení a zvýšit míru spolupráce mezi orgány vykonávajícími dohled nad kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a bankovnictvím v EU. 5a. Je nám znám evropský akční plán pro finanční služby a jeho hlavní cíl, tj. lepší právní úprava. Právní předpisy, kterými se dosud prováděly evropské směrnice o finančních službách v řeckém vnitrostátním právu, zpracovaly zvláštní legislativní přípravné výbory složené z jedinců a odborníků vysoce specializovaných v daných oblastech, a to z řad všech zúčastněných subjektů a zainteresovaných stran, jichž se dotýkají ustanovení směrnic, které mají být provedeny. Navíc jakmile přípravné výbory dokončí svou práci, je návrh právního předpisu, který z výboru vzešel, předmětem rozsáhlých konzultací, které se vedou podle PE398.659v01-00 6/7 CM\700710.doc
specifického časového rozvrhu se všemi zainteresovanými subjekty předtím, než je návrh předložen řeckému parlamentu k hlasování. 5b. I přes pokrok dosažený v posledních letech se evropskému systému dohledu nedaří uspokojivě reagovat na neustále se měnící operace na kapitálových trzích a obecně na globalizaci trhů, zejména pokud jde o provádění efektivního každodenního dohledu nad praktikami kontroly trhu. Při nedávné turbulenci na finančních trzích splnily výbory třetí úrovně Lamfalussyho postupu, Komise a ECOFIN podle všeho své povinnosti uspokojivým způsobem, pokud jde o regulační úpravu, a v nutných případech provedly potřebná opatření. Evropská centrální banka postupovala v oblasti měnové politiky rychle a rozhodně, a to i přes nedostatek základních informací o rozsahu problému. Ukázalo se však, že systém dohledu jako celek nefunguje na evropské úrovni rychle a efektivně. Domníváme se, že je nezbytně nutné provést revizi Lamfalussyho postupu s cílem napomoci efektivnímu průběhu přeshraničních finančních operací a umožnit překonat rozdíly mezi postupy dohledu příslušných orgánů. Se zřetelem k tomuto cíli podepsalo 25 členských států v červenci 2005 memorandum o porozumění o spolupráci mezi orgány bankovního dohledu, centrálními bankami a ministerstvy financí Evropské unie v situacích finanční krize. 6. Řecko zřídilo Národní výbor pro finanční stabilitu (stálou domácí skupinu) v návaznosti na podpis memoranda o spolupráci mezi příslušnými orgány dohledu a ministerstvem hospodářství a financí, a to se zmocněním koordinovat postup řešení finančních krizí domácího nebo mezinárodního původu, spolupracovat s příslušnými výbory v ostatních členských státech, sledovat uskutečňování krizového plánu a provádět testy mezí odolnosti finančního systému. Náplň činnosti stálé domácí skupiny také zahrnovala pořádání pravidelných simulačních nácviků situace celostátní finanční krize s cílem vyzkoušet, jak v praxi funguje spolupráce a do jaké míry jsou orgány dohledu v zemi připraveny a schopny okamžitě a efektivně řešit takto obtížné situace. Konečně, podepsání memorand o spolupráci mezi orgány dohledu a institucemi koordinujícími dohled (ministerstvy financí atp.) dává orgánům dohledu EU nástroj pomáhající uspokojivě se přizpůsobit neustále se měnícím podmínkám operací na kapitálových trzích a řešit jakákoli narušení trhu a krize, které jsou hrozbou pro stabilitu finančního systému. CM\700710.doc 7/7 PE398.659v01-00