Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky

Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Závěrečná zpráva Zpracovatel: fa Karel Poprach - TYTO Nenakonice 500, 783 75 Věrovany IČ 63324687, DIČ CZ6704270419 e-mail: karel.poprach@tiscali.cz ~ 1 ~

DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie, Praha Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Zpracováno: na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 30.12.2009. Zpracovatel: Karel Poprach TYTO Nenakonice 500, 783 75 Věrovany IČ 63324687, DIČ CZ6704270419 e-mail: karel.poprach@tiscali.cz www.poprachphoto.eu DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie, Praha Nenakonice, listopad 2010 ~ 2 ~

Název průzkumu Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Cíl průzkumu Základní jednorázové mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Jeseníky v roce 2010 Vyplnění karet hnízdního rozšíření ptáků Vytvoření nálezové databáze dat pro vybrané druhy ptáků s doplňkovými údaji Zpracování komentáře k jednotlivým kvadrátům Doporučení vhodných managementových opatření pro potřeby orgánů ochrany přírody Kvalitativní zhodnocení aktuálního stavu ptačího společenstva s možností využiti výsledků pro podrobnější mapování v budoucnu, kvantitativní údaje budou zaznamenávány jako doplňující údaj v řádech, dle metodiky mapování hnízdního rozšíření Použitá metodika Specifikace lokalit Dle smlouvy o dílo: Území CHKO Jeseníky kvadráty 5768, 5769, 5770, 5868, 5869, 5870, 6068, 6069. Jelikož ve výše uvedeném výčtu nejsou zmíněny 3 kvadráty nacházející se v centrální oblasti CHKO Jeseníky, byl zohledněn požadavek Správy CHKO Jeseníky zpracovat dále kvadráty 5968, 5969, 5970. Mapování zde bylo realizováno na nelesních transektech. Vybrané transekty pro monitoring ptáků: 1. Praděd Skřítek (hřeben) 2. Rejvíz Heřmanovice Mnichov (vedoucí převážně nelesními biotopy) 3. Andělská Hora Suchá Rudná Podlesí M. Morávka 4. Dolní Moravice Nová Ves PR Franz Franz PR Růžová Janovice Ferdinandov 5. Nový Malín Rudoltice a zpět 6. Františkov Pasák Ostružná (vedoucí převážně nelesními biotopy) 7. Lesní transekty počet sčítacích bodů cca 40 bodů na jeden kvadrát nultého řádu (10 bodů na kvadrát 1. řádu) ~ 3 ~

Specifikace metodiky průzkumu Mapování hnízdního rozšíření ptáků v rámci kvadrátor sítě pro mapování organismů (Šťastný & Bejček 2001) Vyplnění karet uvedených v přílohách Pokynů pro mapování hnízdního rozšíření ptáků (Šťastný & Bejček 2001), ve výstupní tabulkové podobě u každého kvadrátu jsou zmíněny druhy zvláště chráněné a druhy zařazené v příloze č. 1 směrnice o ptácích, které jsou dále komentovány pro každý kvadrát samostatně. Komentář k těmto druhům jsou dále souhrnně zpracovány v kapitole Srovnání aktuálního stavu druhů / biotopů s daty z předchozího mapování a inventarizačních průzkumů, kde je rozvedena početnost těchto druhů, jejich trendy apod. Data o výskytu druhů, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů, s výjimkou sokola stěhovavého, budou společně s doplňkovými údaji zanesena do prostředí NDOP Kritéria hnízdního mapování ptáků (Šťastný & Bejček 2001) A0 B1 B2 C3 C4 C5 C6 C7 C8 C9 D10 D11 D12 D13 D14 D15 D16 Druh pozorovaný v době hnízdění Druh pozorovaný v době hnízdění ve vhodném hnízdním prostředí Zpívající samec nebo hlasové projevy související s hnízděním Pár pozorovaný ve vhodném hnízdním prostředí v době hnízdění Stálý okrsek, teritoriální chování na stanovišti min. 2x v odstupu 1 týdne Pozorování toku, imponování, páření Hledání pravděpodobných hnízdišť Vzrušené chování a varování starých ptáků v blízkosti hnízda, mláďat Přítomnost hnízdní nažiny u chycených starých ptáků Stavba hnízda, dlabání hnízdní dutiny Odpoutávání pozornosti od hnízda, mláďat, předstírání zranění Nález použitého hnízda, zbytků vaječných skořápek Nález čerstvě vyvedených mláďat Pozorování přilétajících a odlétajících starých ptáků na hnízdiště nasvědčující přítomnost obsazeného hnízda Pozorování starých ptáků při odnášení trusu od hnízda nebo při přinášení potravy Nález hnízda s vejci Nález hnízda s mláďaty (viděnými, slyšenými) Stupně průkaznosti A B C D předpokládané hnízdění (nebyla při vyhodnocování výsledků použita) možné hnízdění pravděpodobné hnízdění prokázané hnízdění Kvantitativní data byla vyjadřována v následujících kategoriích 1-5, 6-25, 26-125, 126-625, 626-3125, > 3125 párů na kvadrát. ~ 4 ~

Sčítání na liniích (nelesní stanoviště) Zvolené transekty č. 1-6 jsou dlouhé každý cca 12-15 km a vedou z větší části nelesními biotopy. Na každém transektu č. 1-6 byly provedeny 2 kontroly, první cca od poloviny května do první poloviny června, druhá od druhé poloviny června do druhé poloviny července 2010. V případě potřeby byla u vzácnějších druhů provedena zpřesňující pozorování v termínech vhodných pro tyto druhy. Sčítání nebylo prováděno při silném větru nebo dešti. Na monitorovaném transektu byly vytyčeny monitorovací body (vhodný způsob před zahájením terénního monitoringu dle ortofotomapy) v desetinném souřadném systému WGS (X, Y), zaměření bodů transektu bylo provedeno v terénu pomocí GPS přístroje, nebo na některém z mapových serverů. Pozice zvolených bodů na liniích byla při obou sčítáních totožná. Liniové transekty byly procházeny pomalou chůzí, evidované druhy a počty ptáků po obou stranách linie byly zaznamenány do pracovního sešitu a přepsány do tabulkové podoby MS Excel. Vzhledem k délce linií nebylo na bodech sčítáno standardních 5 minut, ale pro daný bod byly zaznamenávány druhy a počty ptáků zjištěné při pochůzce na linii (cca 250 m před a za sčítacím bodem), tedy druhy a počty ptáků, vztahující se lokalizačně k danému sčítacímu bodu. V případě výskytu předmětných druhů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů na liniích, s výjimkou sokola stěhovavého jsou v samostatné tabulkové podobě zpracovány tyto údaje: doplňkový komentář, datum nálezu, souřadnice výskytu v desetinném souřadném systému WGS (X, Y), nálezce, relativní počet, etologie, popis biotopu, kvadrát výskytu, poznámka (antropogenní ohrožení lokalit, doporučení z hlediska ochrany přírody). Datum realizace monitoringu ptáků na nelesních transektech: 22.5.2010, 29.5.2010, 30.5.2010, 5.6.2010, 6.6.2010, 11.6.2010, 19.6.2010, 20.6.2010, 26.6.2010, 1.7.2010, 11.7.2010, 21.7.2010. Ptáci byli monitorováni v průběhu celého dne. Sčítání na bodech (lesní stanoviště) Na lesních bodových transektech byla z důvodu velkého rozsahu sčítacích bodů provedena jedna kontrola od poloviny května do druhé poloviny července 2010. Sčítání nebylo prováděno při silném větru nebo dešti. Na každém sčítacím bodu byli sčítání ptáci po dobu po dobu 5 minut. Na každém kvadrátu bylo vymezeno cca 40 sčítacích bodů v lesích, tam kde území CHKO nezasahovalo celý kvadrát, byl počet sčítacích bodů adekvátně snížen. Minimální vzdálenost mezi sčítacími body byla 300 m. V případě výskytu předmětných druhů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů na liniích, s výjimkou sokola stěhovavého jsou v samostatné tabulkové podobě zpracovány tyto údaje: doplňkový komentář, datum nálezu, souřadnice výskytu v desetinném souřadném systému WGS (X, Y), nálezce, relativní počet, etologie, popis biotopu, kvadrát výskytu, poznámka (antropogenní ohrožení lokalit, doporučení z hlediska ochrany přírody). ~ 5 ~

Datum realizace monitoringu ptáků na lesních transektech: 10.6.2010, 12.6.2010, 13.6.2010, 26.6.2010, 27.6.2010, 30.6.2010, 6.6.2010, 9.6.2010, 10.6.2010, 11.6.2010, 12.6.2010, 13.6.2010, 16.6.2010, 17.6.2010, 19.6.2010, 20.6.2010, 26.6.2010, 30.6.2010, 9.7.2010, 11.7.2010, 21.7.2010. Ptáci byli monitorováni v průběhu celého dne. Zpřesňující pozorování U druhů které mohli uniknout pozornosti na monitorovacích bodech v lesích nebo na nelesních transektech, byla prováděna doplňková a cílené pozorování v celé monitorované oblasti. Datum realizace monitoringu během zpřesňujících pozorování: Uvedena je pouze část realizovaných pozorování, neboť u části pozorování mapovatelé uvedli pouze rok 2010: 28.4.2010, 2.5.2010, 15.5.2010, 22.5.2010, 23.5.2010, 29.5.2010, 6.6.2010, 11.6.2010, 12.6.2010, 13.6.2010, 15.6.2010, 20.6.2010, 21.6.2010, 26.6.2010, 30.6.2010, 8.7.2010, 9.7.2010, 11.7.2010, 21.7.2010, 27.7.2010, 22.8.2010. Ptáci byli monitorováni v průběhu celého dne. Časový harmonogram realizace průzkumu Leden březen 2010 - zajištění mapových podkladů - zajištění týmu spolupracovníků - podrobnější zpracování metodické části pro mapovatele - seznam publikovaných prací z předmětné oblasti Duben srpen 2010 - realizace terénních průzkumů - příprava podkladů pro kontrolní den (monitorované transekty, dílčí výsledky terénních prací zatím bez podrobnějšího zpracování dat) Září listopad 2010 - zpracování dat - zpracování závěrečné zprávy - implementace výsledků průzkumu do nálezové databáze AOPK ČR - předání dat objednateli dle smlouvy o dílo Mapovatelé Karel Poprach, Martin Vavřík, Tomáš Pospíšil, Petr Šaj, Ladislav Hajný, data byla dále doplněna o dílčí pozorování z území CHKO Jeseníky z faunistické databáze ČSO (Jan Souček). Použité zkratky FK faunistická komise, CHKO chráněná krajinná oblast, NPR národní přírodní rezervace, PO ptačí oblast. ~ 6 ~

Výsledky Údaje o aktuální velikosti populace druhů v území. Kvantitativní údaje o velikosti populací ptačích druhů v CHKO Jeseníky jsou zpracovány v tabulkové podobě u jednotlivých kvadrátů, a dále pak v komentářích k vybraným ptačím druhům kap. Srovnání aktuálního stavu druhů / biotopů s daty z předchozího mapování a inventarizačních průzkumů. V průběhu mapování 2010 bylo na území CHKO Jeseníky zaznamenáno v kategorii průkaznosti hnízdění C-D celkem 108 druhů ptáků, z nichž 34 druhů je chráněno legislativou ČR v kategoriích ohrožený (13 druhů), silně ohrožený (18 druhů), kriticky ohrožený (3 druhy) a 15 druhů je chráněno legislativou ES (příloha I směrnice o ptácích). Zaznamenané druhy ptáků na území CHKO Jeseníky během mapování v roce 2010 v kategorii průkaznosti hnízdění C-D Druh česky Druh latinsky Legislativa ČR Legislativa EU Volavka popelavá Ardea cinerea Čáp černý Ciconia nigra silně ohrožený příloha I Čáp bílý Ciconia ciconia ohrožený příloha I Kachna divoká Anas platyrhynchos Včelojed lesní Pernis apivorus silně ohrožený příloha I Jestřáb lesní Accipiter gentilis ohrožený Krahujec obecný Accipiter nisus silně ohrožený Káně lesní Buteo buteo Poštolka obecná Falco tinnunculus Ostříž lesní Falco subbuteo silně ohrožený Sokol stěhovavý Falco peregrinus kriticky ohrožený příloha I Jeřábek lesní Bonasa bonasia silně ohrožený příloha I Křepelka polní Coturnix coturnix silně ohrožený Bažant obecný Phasianus colchicus Jeřáb popelavý Grus grus kriticky ohrožený příloha I Chřástal polní Crex crex silně ohrožený příloha I Lyska černá Fulica atra Sluka lesní Scolopax rusticola ohrožený Holub doupňák Columba oenas silně ohrožený Holub hřivnáč Columba palumbus Holub domácí Columba livia f. domestica Hrdlička zahradní Streptopelia decaocto Hrdlička divoká Streptopelia turtur Kukačka obecná Cuculus canorus Výr velký Bubo bubo ohrožený příloha I Puštík obecný Strix aluco Sýc rousný Aegolius funereus silně ohrožený příloha I ~ 7 ~

Rorýs obecný Apus apus ohrožený Ledňáček říční Alcedo atthis silně ohrožený příloha I Krutihlav obecný Jynx torquilla silně ohrožený Žluna šedá Picus canus příloha I Žluna zelená Picus viridis Datel černý Dryocopus martius příloha I Strakapoud velký Dendrocopos major Strakapoud malý Dendrocopos minor Datlík tříprstý Picoides tridactylus silně ohrožený příloha I Skřivan polní Alauda arvensis Vlaštovka obecná Hirundo rustica ohrožený Jiřička obecná Delichon urbicum Linduška lesní Anthus trivialis Linduška luční Anthus pratensis Linduška horská Anthus spinoletta silně ohrožený Konipas horský Motacilla cinerea Konipas bílý Motacilla alba Skorec vodní Cinclus cinclus Střízlík obecný Troglodytes troglodytes Pěvuška modrá Prunella modularis Pěvuška podhorní Prunella collaris silně ohrožený Červenka obecná Erithacus rubecula Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Bramborníček hnědý Saxicola rubetra ohrožený Bramborníček černohlavý Saxicola torquata ohrožený Bělořit šedý Oenanthe oenanthe silně ohrožený Kos horský Turdus torquatus silně ohrožený Kos černý Turdus merula Drozd kvíčala Turdus pilaris Drozd zpěvný Turdus philomelos Drozd brávník Turdus viscivorus Cvrčilka zelená Locustella naevia Cvrčilka říční Locustella fluviatilis Rákosník zpěvný Acrocephalus palustris Rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus Sedmihlásek hajní Hippolais icterina Pěnice pokřovní Sylvia curruca Pěnice hnědokřídlá Sylvia communis Pěnice slavíková Sylvia borin Pěnice černohlavá Sylvia atricapilla Budníček lesní Phylloscopus sibilatrix Budníček menší Phylloscopus collybita Budníček větší Phylloscopus trochilus Králíček obecný Regulus regulus Králíček ohnivý Regulus ignicapilla Lejsek šedý Muscicapa striata ohrožený ~ 8 ~

Lejsek malý Ficedula parva silně ohrožený příloha I Lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus Sýkora babka Poecile palustris Sýkora modřinka Cyanistes caeruleus Sýkora koňadra Parus major Sýkora parukářka Lophophanes cristatus Sýkora úhelníček Periparus ater Sýkora lužní Poecile montanus Brhlík lesní Sitta europaea Šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris Šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla Žluva hajní Oriolus oriolus silně ohrožený Ťuhýk obecný Lanius collurio ohrožený příloha I Sojka obecná Garrulus glandarius Straka obecná Pica pica Ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes ohrožený Vrána šedá Corvus cornix Krkavec velký Corvus corax ohrožený Špaček obecný Sturnus vulgaris Vrabec domácí Passer domesticus Vrabec polní Passer montanus Pěnkava obecná Fringilla coelebs Zvonohlík zahradní Serinus serinus Zvonek zelený Carduelis chloris Stehlík obecný Carduelis carduelis Čížek lesní Carduelis spinus Konopka obecná Carduelis cannabina Čečetka tmavá Carduelis cabaret Křivka obecná Loxia curvirostra Hýl rudý Carpodacus erythrinus ohrožený Hýl obecný Pyrrhula pyrrhula Dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes Strnad obecný Emberiza citrinella Strnad luční Emberiza calandra kriticky ohrožený ~ 9 ~

Popis aktuálního stavu biotopu druhů Vzhledem k velikosti území je popis aktuálního stavu biotopů specifikován pro jednotlivé kvadráty kvadrátové sítě pro mapování organismů 1. řádu. Kvadrát 5768 C - v rámci CHKO malý výběžek kvadrátu u obce Ostružná - větší část je lesnatá, hospodářsky využívaná - zastoupeny jsou v malé míře také louky a pole Kvadrát 5768 D - ze severní části je území ohraničeno frekventovanou silnicí Hanušovice Jeseník a zástavbou - na zástavbu navazují louky a pole, které postupně přecházejí v souvislou lesnatou část - v lesních porostech dominuje smrk a buk, jsou hospodářsky využívány - územím protéká několik horských bystřin, větší vodní plochy nejsou zastoupeny - nejnižší bod cca 500 m n. m., Lipová lázně - nejvyšší bod cca 1 080 m n. m. Obří skály (skalní útvar) - zasahuje zde malá část severního okraje NPR Šerák-Keprník - oblast je hojně turisticky využívána, s množstvím tras, cyklotras i běžeckých stop - nachází se zde větší lyžařský areál Kvadrát 5769 A - v rámci CHKO malý výběžek kvadrátu mezi obcemi Česká Ves a Písečná - cca ½ území tvoří využívané louky a pole přecházející do polské zemědělské oblasti - druhou polovina území je lesnatá, hospodářsky využívaná Kvadrát 5769 B - nejsevernější část CHKO Jeseníky ohraničená říčkou Bělá a Olešnice - cca ½ území tvoří využívané louky a pole přecházející do polské zemědělské oblasti - druhou polovina území je lesnatá, s větším podílem listnáčů a hospodářsky využívaná - v zalesněné části se nachází množství pramenišť - nejnižší bod cca 330 m n. m., Mikulovice - nejvyšší bod cca 750 m n. m. - oblast není výrazně turisticky využívána Kvadrát 5769 C - území z významné části zastavěné (Jeseník, Dětřichov, Bukovice, Adolfovice) - páteří území je říčka Bělá s přítoky (Javořický, Šumný, Vrchovištní p.) - na zástavbu v okolí vodotečí navazují využívané louky a pole - několik menších vodních nádrží se nachází JV od středu kvadrátu - v okrajových částech kvadrátu navazují lesní porosty - lesy jsou využívány hospodářsky, mají znatelné zastoupení listnáčů - nejnižší bod cca 450 m n. m., Jeseník - nejvyšší bod cca 875 m n. m. Ondřejovice - velká část území je výrazně ovlivněná člověkem - letní i zimní turistika je zde rozvinutá ~ 10 ~

Kvadrát 5769 D - biotop horského lesa, s centrální oblastí Rejvízu - v nižších polohách je převážně smrkový les hospodářsky využíván - zastoupení luk se nachází pouze v samotné enklávě osady Rejvíz - na území je mnoho významných pramenišť a rašeliniště - nejnižší bod cca 500 m n. m. - nejvyšší bod cca 900 m - chráněná území: NPR Rejvíz Kvadrát 5770 A - malá část otevřené kulturní krajiny na okraji CHKO Jeseníky, při hranici s Polskem - řeka Olešnice, silnice a železnice tvoří hraniční biokoridor - zemědělská krajina s množstvím remízků je aktivně využívána - nejnižší bod cca 350 m n. m., Salisov - nejvyšší bod cca 500 m n. m. Ondřejovice - turisticky je oblast méně atraktivní Kvadrát 5770 C - z části otevřená krajiny s loukami zejména kolem osad Dolní a Horní Údolí - nejnižší bod cca 600 m n. m. - nejvyšší bod cca 800 m n. m. - turisticky je oblast méně atraktivní Kvadrát 5868 A - z velké části lesnatá oblast, ohraničená frekventovanou silnicí Hanušovice Jeseník a zástavbou - silnice a sídla jsou lemována podhorskými loukami - velké lesní porosty s dominancí smrku a buku jsou hospodářsky využívány - územím protéká několik horských bystřin, větší vodní plochy nejsou zastoupeny - nejnižší bod cca 600 m n. m., Branná - nejvyšší bod cca 1 200 m n. m., lanovka z Čerňavy na Šerák - zasahuje zde malá část JV okraje NPR Šerák-Keprník a část NS Pasák - okolí Ramzové, Ostružné i Branné je hojně turisticky využíváno - zasahuje zde část větrného parku na Ostružné - nachází se zde velký lyžařský areál s lanovkou (Ramzová Čerňava Šerák) Kvadrát 5868 B - biotop horského lesa a vysokohorského bezlesí v oblasti Keprníku - v nižších polohách je převážně smrkový les hospodářsky využíván - ve vyšších polohách a v oblasti hřebenové části plní les jiné funkce než hospodářské - plošné kácení borovice kleče ve vrcholové části Keprníku - nachází se zde několik skalních výchozů, strže a kamenná moře - louky zasahují jen ve velmi malém rozsahu (Filipovice, Dolní Domašov) - páteří území je hlavní hřeben Jeseníků (Červená hora Šerák) - na území je mnoho významných pramenišť, horské bystřiny i rašeliniště - nejnižší bod cca 630 m n. m. - nejvyšší bod cca 1 423 m n. m. Keprník ~ 11 ~

- chráněná území: NPR Šerák-Keprník, PR Šumárník, PR Sněžná kotlina, PR Filipovské louky - NPR Šerák-Keprník má v tomto kvadrátu více než 95% své rozlohy - turisticky nejvyužívanější je hřebenová trasa, oblast Šeráku a Vozky - končí zde sedačková lanovka z lyžařského areálu Ramzová Kvadrát 5868 C - převážná část území je pokryta hospodářsky využívaným lesem - v nižších polohách je výrazně vyšší podíl buku a klenu, zbytky starších porostů - v nejvyšších polohách kvadrátu najdeme spíše rozvolněné smrkové porosty - člověkem využívané podhorské louky a pastviny zde zasahují až do 800 m n.m. - významná prameniště a horské bystřiny vlévající se do říčky Branná - nejnižší bod cca 520 m n. m. Nové Losiny - nejvyšší bod cca 1 230 m n. m. Černá stráň - chráněná území: PR Františkov, PR Slunečná stráň, PP Pasák - PP Pasák: skalní útvar, lezení zakázáno, NS Pasák - turisticky méně využívaná lokalita, minimální hustota turistických tras - do území nezasahuje veřejně přístupná komunikace Kvadrát 5868 D - území kvadrátu tvoří hluboce zaříznutá údolí svrchních toků Hučivé Desné, Poniklého potoka, Divokého potoka a jejich přítoků, obklopená hřbety, sahajícími až nad hranici lesa - na jihu kvadrátu jsou časté bukové lesy různého stáří, na severu převažují často rozrušené porosty jehličnaté - velká část kvadrátu, zvláště ve vyšších nadmořských výškách, je tvořena vytěženým nebo imisemi narušeným lesem, který se zvolna obnovuje - mimo druhotné paseky a malé plochy lučních biotopů kolem obce Kouty nad Desnou se na severovýchodě kvadrátu nachází malý úsek alpínské louky v oblasti vrcholu Červené hory - vodní biotopy jsou zastoupeny řadou pramenišť a horních toků - v severní části kvadrátu se nachází několik svahových sesuvů a suťových polí - na vrcholu Červené hory leží malý porost kosodřeviny - kvadrátem prochází hlavní komunikace, spojující Šumperk s Jeseníkem - významným prvkem kvadrátu je skupina chat a sjezdovek v oblasti Červenohorského sedla, kde řada druhů dosahuje maxima svého výškového rozšíření - na jihu kvadrátu leží řídká zástavba obce Kouty nad Desnou, využívaná převážně jako chaty - oblast Červenohorského sedla je mimořádně významnou tahovou cestou, kterou každoročně využívá přinejmenším několik miliónů ptáků řady druhů - nejnižší bod leží v obci Kouty nad Desnou na jihu kvadrátu (cca 550 m) - nejvyšším bodem je vrchol Červené hory na severovýchodě kvadrátu (1337 m) - lesy v nižších polohách jsou hospodářsky využívané, ve vyšších polohách je využití obtížnější (strmý terén, silné narušení imisemi) - oblast je velmi intenzivně turisticky využívaná ve všech ročních obdobích Kvadrát 5869 A ~ 12 ~

- převážnou část východní poloviny kvadrátu tvoří údolí říčky Bělé, s víceméně pásovou zástavbou obce Bělá pod pradědem v ose údolí, obklopené rozsáhlými lučními biotopy s častými pásovými keřovými porosty - západní část kvadrátu tvoří víceméně souvislý lesní porost převážně jehličnatý, s menšími plochami různě starých listnatých lesů, včetně starých bučin - vodní biotopy jsou zastoupeny několika podhorskými potoky a samotnou říčkou Bělá - významným prvkem kvadrátu je intravilán obce Bělá pod Pradědem - PR Filipovské louky - nejnižším bodem kvadrátu je údolí říčky Bělé na severozápadě (cca 500 m n. m.) - nejvyšším bodem kvadrátu je zřejmě Zaječí hora (1011 m n. m.) na jihovýchodě - kvadrátem prochází hlavní komunikace mezi Jeseníkem a Šumperkem - oblast je intenzivně turisticky, cykloturisticky a lyžařsky využívaná, se soustředěním aktivit do západní poloviny kvadrátu Kvadrát 5869 B - podstatou území kvadrátu je vrcholové plato Medvědohorské hornatiny, severovýchodní části Hrubého Jeseníku - většina plochy kvadrátu je tvořena souvislým lesním porostem, místy narušeným těžbou nebo imisemi - lesy jsou převážně jehličnaté, v místech strmých svahů nad potoky se nacházejí také listnaté porosty - v kvadrátu se nachází řada pramenišť a horních toků potoků - vrcholová oblast Orlíku a Medvědího vrchu je z velké části odlesněná, jen zvolna dochází k obnově porostů - v kvadrátu se nachází několik málo skalních útvarů - nejnižší bod leží v údolí Šumného potoka (cca 600 m) - nejvyšším bodem jsou vrcholy Medvědího vrchu (1216 m) a Orlíku (1203 m n. m.) - územím neprochází žádná běžně využívaná komunikace - kvadrátem procházejí významné turistické trasy z oblasti Rejvízu do sedla Vidly, které jsou však málo využívány Kvadrát 5869 C - převážně lesní biotop horského typu od středních až po nevyšší polohy - vyskytují se společenstva mladého i starého jehličnatého lesa, listnatý les je pouze na menší části území - v omezené míře jsou zde zastoupena otevřená společenstva luk v okolí obce Horní Domašov a také v nejvyšších partiích horských holí v okolí turistické chaty Švýcárna - otevřené vodní plochy se nevyskytují, společenstva vázaná na vodu jsou omezena pouze na horní tok horské bystřiny Bělá a její přítoky - v oblasti se vyskytuje několik menších skalních útvarů - územím vede jedna méně frekventovaná veřejná komunikace spojující obec Bělá pod Pradědem a Vidly - PP Vysoký vodopád, NPR Praděd - nejnižší bod cca 600 m n. m. obec Bělá pod Pradědem, Horní Domašov - nejvyšší bod cca 1.355 m n. m. Malý Děd - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk - oblast je velmi intenzivně využívaná turisty, cykloturisty, lyžaři, horolezci, atd. ~ 13 ~

Kvadrát 5869 D - převážně lesní biotop horského typu od středních až po vyšší polohy - otevřená společenstva luk ani horských holí se nevyskytují - společenstva vázaná na vodu jsou omezena pouze na tok Skalního potoka a všech přítoků horního toku Střední Opavy, otevřené vodní plochy se nevyskytují - v oblasti se nachází několik menších skalních útvarů - územím vede jedna méně frekventovaná veřejná komunikace spojující obec Vidly, Vrbno pod Pradědem a Karlovu Studánku - PR Jelení Bučina, NPR Praděd, PR Skalní potok - nejnižší bod cca 620 m n. m. obec Bílý Potok - nejvyšší bod cca 1.205 m n. m. Jelení loučky - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk - rozsáhlé odlehlé lesní komplexy jsou poměrně stejnorodé a málo druhově a prostorově diverzifikované, proto je oblast poměrně málo navštěvovaná turisty a nenachází se zde příliš rozsáhlá síť značených turistických tras Kvadrát 5870 A - území CHKO se nachází cca na polovině mapovacího čtverce - z větší části dominuje les, zejména smrkový - větší zastoupení otevřené krajiny s loukami se nachází zejména kolem osady Heřmanovice - MZCHÚ: PR Suchý vrch - nejnižší bod cca 600 m n. m. - nejvyšší bod cca 900 m n. m. Kvadrát 5870 C - převážně přechodový biotop podhorského typu středních poloh výrazně ovlivněný antropogenními vlivy - všechna společenstva jsou významně ovlivněná blízkostí města Vrbno pod Pradědem a navazující infrastrukturou - vyskytují se společenstva mladého i starého převážně jehličnatého lesa, listnatý les je pouze na menší části území v nižších a středních polohách - v omezené míře se vyskytují otevřená společenstva luk, polí a zahrad - společenstva vázaná na vodu jsou v okolí Střední a Černé Opavy, otevřené vodní plochy se v podstatě nevyskytují - územím vede několik frekventovaných veřejných komunikací tvořících přístupy k městu Vrbno pod Pradědem - vyskytují se společenstva mladého i starého převážně jehličnatého lesa, listnatý les je pouze na menší části území v nižších polohách - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk - nejnižší bod cca 500 m n. m. město Vrbno pod Pradědem - nejvyšší bod cca 1.031 m n. m. Vysoká hora Kvadrát 5870 D - na území CHKO pouze malý výběžek lesa u Karlovic ~ 14 ~

- cca 600 m n. m. Kvadrát 5968 B - převážně lesní biotop horského typu od středních až po vyšší polohy - ve vrcholových partiích se vyskytují otevřená společenstva luk a horských holí - v kvadrátu se nachází přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně - oblasti se nachází několik menších skalních útvarů - nejnižší bod cca 500 m n. m - nejvyšší bod cca 1.300 m n. m - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk Kvadrát 5968 C - na území CHKO pouze malý výběžek otevřené krajiny u Maršíkova - zastoupeny zejména luční biotopy s křovinami, v jižní části kvadrátu kousek lesa - cca 500 m n. m. Kvadrát 5968 D - převládá lesní biotop horského typu od středních až po vyšší polohy - otevřená společenstva luk, pastvin, polí a zahrad se vyskytují v okrajích obydlených částí - společenstva vázaná na vodu jsou omezena především na tok řeky Merty a všech jejich přítoků, otevřené vodní plochy se vyskytují jen omezeně v obci Vernířovice a Sobotín - v oblasti se nachází několik menších skalních útvarů - územím vede jedna vysoce frekventovaná veřejná komunikace spojující města Šumperk a Rýmařov a další veřejné komunikace spojující menší obce - PP Smrčina, PR Břidličná - nejnižší bod cca 420 m n. m. obec Sobotín - nejvyšší bod cca 1.100 m n. m.úbočí Ztracených skal - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk - v oblasti se nachází rozsáhlé oplocené území (jelení obora) s omezeným přístupem veřejnosti - oblast je velmi intenzivně využívaná turisty, cykloturisty, lyžaři, atd. Kvadrát 5969 A - převážně lesní biotop horského typu od středních až po vyšší polohy - ve vrcholových partiích se vyskytují rozsáhlá otevřená společenstva luk a horských holí, skalnatá moře a skalní útvary, s dominantou Pradědu, Vysokou holí a Velkým kotlem - MZCHÚ: NPR Praděd, PR Bučina pod Františkovou myslivnou, PR Břidličná (malá část) - nejnižší bod cca 800 m n. m - nejvyšší bod 1.492 m n. m (Praděd) - lesní porosty v nižších polohách jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk Kvadrát 5969 B ~ 15 ~

- převážně lesní biotop horského typu od středních až po vyšší polohy - ve vrcholových partiích se vyskytují pouze ojediněle otevřená společenstva luk a horských holí, skalnatá moře a skalní útvary - MZCHÚ: NPR Praděd (malá část) - obec: Karlova Studánka - nejnižší bod cca 750 m n. m - nejvyšší bod 1 300 m n. m - lesní porosty v nižších polohách jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk Kvadrát 5969 C - převážně lesní biotop horského typu od středních až po vyšší polohy - ve vrcholových partiích se vyskytují rozsáhlá otevřená společenstva luk a horských holí, skalnatá moře a skalní útvary, s dominantou Velkého máje, Jeleního hřbetu a Břidličné hory - MZCHÚ: PR Břidličná, NPR Praděd (poměrně malá část), PR Pod Jelení studánkou - nejnižší bod cca 750 m n. m - nejvyšší bod 1 384 m n. m (Velký máj) - lesní porosty v nižších polohách jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk Kvadrát 5969 D - převážně lesní biotop horského typu od středních až po vyšší polohy - ve vrcholových partiích se vyskytují pouze ojediněle otevřená společenstva luk a horských holí, skalnatá moře a skalní útvary - MZCHÚ: PP Morgeland - obec: Malá Morávka - nejnižší bod - cca 650 m n. m - nejvyšší bod - 1 100 m n. m - lesní porosty v nižších polohách jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk Kvadrát 5970 A - převážně přechodový biotop podhorského typu středních poloh výrazně ovlivněný antropogenními vlivy - lesní společenstva zaujímají pouze část území a jsou tvořena převážně jehličnatými porosty, listnatý les je pouze na menší části území v nižších polohách - významným prvkem jsou biotopy charakteristické pro otevřenou krajinu ovlivněnou činností člověka louky, pole, pastviny, zahrady - společenstva vázaná na vodu jsou omezena pouze na malé vodní toky, otevřené malá vodní plochy se nachází u obce Andělská Hora - územím vede několik méně frekventovaných veřejných komunikací spojujících obce Andělská Hora, Suchá Rudná, Vrbno pod Pradědem a Karlova Studánka - nejnižší bod cca 620 m n. m. obec Andělská Hora - nejvyšší bod cca 1.010 m n. m. úbočí Vysoké hory - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk ~ 16 ~

- území leží v okrajové části CHKO Jeseníky, proto není síť turistických tras příliš hustá a intenzivně využívaná - využití zemědělských pozemků je především hospodářské Kvadrát 5970 B - na území CHKO pouze malý výběžek lesa u Karlovic - cca 600 m n. m. Kvadrát 5970 C - pouze malá část kvadrátu náleží do CHKO Jeseníky a je tvořena především přechodovými typy podhorských biotopů středních poloh výrazně ovlivněných antropogenními vlivy - lesní společenstva zaujímají pouze část území a jsou tvořena převážně jehličnatými porosty, smíšený les je pouze na menší části území - významným prvkem jsou biotopy charakteristické pro otevřenou krajinu ovlivněnou činností člověka louky, pole, pastviny, zahrady a přechodové ekotony - společenstva vázaná na vodu jsou omezena pouze na malý vodní tok Černého potoka, otevřená vodní hladina se nevyskytuje - územím vede méně frekventovaná veřejná komunikace spojujících obec Podlesí, Staré Město a Karlovu Studánku - nejnižší bod cca 620 m n. m. obec Podlesí - nejvyšší bod cca 767 m n. m. Pastvina - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk - území leží v okrajové části CHKO Jeseníky, proto tudy neprochází žádná pěší turistická trasa, jen cyklotrasy - využití zemědělských pozemků je především hospodářské Kvadrát 6068 A - členité prostředí středních až vyšších poloh, JV okraj CHKO Jeseníky - vzdálenost cca 5 km od Šumperka (30tis. obyvatel) - hospodářský les s vyšším podílem listnáčů a melioračních dřevin - obhospodařované louky a pole kopírují menší osady - nejnižší bod cca 380 m n. m., Nový Malín - nejvyšší bod cca 770 m n. m. - přírodní zajímavosti: Malínské meze, Malínská rokle - turistika a chalupaření je výrazně ovlivněno blízkostí většího sídla - na území neleží významnější frekventovaná komunikace - nachází se zde aktivní lom (Krásné) Kvadrát 6068 B - většinu kvadrátu tvoří lesní biotopy podhorských až horských poloh, jsou zastoupeny všechny typy od mladých smrčin a křovinatých porostů po vzrostlé hospodářské smrčiny i bukové porosty - v severozápadní části kvadrátu se nachází louky a pastviny oddělené pásovými porosty křovin a stromů - v severovýchodní části leží rozvolněný porost rašeliniště Skřítek (národní přírodní rezervace) ~ 17 ~

- významným prvkem je skupina budov a parkoviště v sedle Skřítek (severovýchod kvadrátu) a louka s budovou restaurace pod Rabštejnem (jihovýchod kvadrátu) - územím prochází hlavní komunikace ze Šumperka do Rýmařova - vodní plochy se v kvadrátu nevyskytují, mokřadní biotopy zastupuje rašeliniště Na Skřítku a řada pramenišť - na hřebeni se nachází řada menších skalních útvarů - nejnižší bod leží na severozápadě v obci Sobotín (470 m n. m.) - nejvyšším bodem je zalesněný vrchol Černé kameny (955 m n. m.) - lesy v oblasti jsou hospodářsky využívané - oblast je intenzivně turisticky využívaná (pěší trasy, cyklotrasy, běžkařské trasy) Kvadrát 6068 C - členité prostředí středních a vyšších poloh, JV okraj CHKO Jeseníky - vzdálenost cca 10 km od Šumperka (30tis. obyvatel) - hospodářský les s vyšším podílem listnáčů a melioračních dřevin - obhospodařované louky a pole zabírají menší část území - nejnižší bod cca 380 m n. m., Nový Malín - nejvyšší bod cca 700 m n. m. - turistika je ovlivněna blízkostí většího sídla, není významná (sezónní) - území neprotíná významnější komunikace Kvadrát 6068 D - členité prostředí středních a vyšších poloh, J okraj CHKO Jeseníky - hospodářský les s vyšším podílem listnáčů a melioračních dřevin - člověkem obhospodařované louky, pole a sady kopírují sídla - nachází se zde několik menších skalních výchozů a zarostlé balvanité svahy - nejnižší bod cca 360 m n. m., Oskava - nejvyšší bod cca 800 m n. m. - chráněná území: z části zasahuje PR Rabštejn (schválené skalní lezení) - až na oblast Rabštejna je oblast turisticky méně využívána (sezóně) - na území neleží významnější frekventovaná komunikace Kvadrát 6069 A - tři čtvrtiny kvadrátu tvoří lesní porosty, v jihovýchodní čtvrtině leží obec Stará Ves, obklopená loukami a pastvinami - lesy jsou převážně jehličnaté, různověké, intenzivně hospodářsky využívané - louky v jihovýchodní části mají pásový terasovitý charakter, jsou často oddělené úzkými pásy křovin nebo stromů - oblastí protéká svrchní tok Podolského potoka s přítoky, obklopený místy mokřadními biotopy (např. PR U Slatinného potoka s výskytem řady chráněných mokřadních rostlin) - oblastí prochází hlavní komunikace (silnice 1. třídy) spojující Šumperk s Rýmařovem - nejnižší bod leží na jihovýchodě v obci Stará Ves (630 m n. m.) - nejvyšší bod leží na severu pod vrcholem Ostružné (cca 1150 m n. m.) - jihovýchod kvadrátu je trvale osídlen, zbývající části jsou jen málo turisticky využívané, s výjimkou nástupních tras na hřeben a k chatě Alfrédka Kvadrát 6069 B ~ 18 ~

- převážně přechodový biotop podhorského typu středních poloh výrazně ovlivněný antropogenními vlivy - lesní společenstva zaujímají pouze menší část území a jsou tvořena převážně jehličnatými porosty, listnatý les je pouze na menší části území v nižších polohách - významným prvkem jsou biotopy charakteristické pro otevřenou krajinu ovlivněnou činností člověka louky, pole, pastviny, zahrady a přechodové ekotony - společenstva vázaná na vodu jsou omezena pouze na lokální malé vodní toky, podmáčené území se nachází v lokalitě nivy Růžového potoka, otevřená malá vodní plocha se nachází u obce Nová Ves - územím vede méně frekventovaná veřejná komunikace spojující město Rýmařov s obcí Horní Moravice a Nová Ves - PR Franz-Franz, PR Růžová - nejnižší bod cca 605 m n. m. obec Dolní Moravice - nejvyšší bod cca 869 m n. m. Štěrkovec - lesní porosty jsou z větší části využívány hospodářsky, převažujícími dřevinami jsou smrk a buk - území leží v okrajové části CHKO Jeseníky, proto není síť turistických tras příliš hustá a intenzivně využívaná - využití zemědělských pozemků je především hospodářské Kvadrát 6069 C - kvadrát zasahuje do CHKO jen okrajově ve své severozápadní části - část kvadrátu, zasahující do CHKO tvoří z poloviny souvislé jehličnaté lesní porosty, z poloviny porosty kulturních luk s prameništi (PR Pstruží potok) - po okraji CHKO prochází málo využívaná komunikace ze Staré Vsi do Bedřichova - kvadrátem prochází málo využívané turistické trasy - nejnižší bod leží (v CHKO) nad Bedřichovem (cca 450 m) - nejvyšším bodem kvadrátu je Kamenná hora (798 m) Kvadrát 6069 D - na území CHKO pouze malý výběžek otevřené krajiny severozápadně od Rýmařova - zastoupeny luční biotopy s křovinami, s menší revitalizovanou vodní plochou - cca 650 m n. m Srovnání aktuálního stavu druhů / biotopů s daty z předchozího mapování a inventarizačních průzkumů Níže je uveden komentář k vybraným ptačím druhům vyskytujícím se v CHKO Jeseníky. Volavka popelavá (Ardea cinerea) Druh celoročně se vyskytující, hnízdění bylo prokázáno pouze v roce 2008 nálezem hnízda s mláďaty na smrku, na soutoku Divoké a Hučivé Desné v Koutech nad Desnou (T. Pospíšil). Mimo dobu hnízdění se vyskytuje ve skupinách až 60 ex. (Hajný 1991). Čáp černý (Ciconia nigra) ~ 19 ~

Známa jsou historická hnízdiště z 50. let 20. století, která shrnují Hudec et al. (1966). Hejl kontroloval u Domašova (SU, polesí Šumná) dvě skalní hnízda, první bylo obsazeno v letech 1947-1948, 1956, druhé od roku 1963. Další pár je znám z polesí Dětřichov u Jeseníku, který zde hnízdil již před rokem 1949, podle Hory od roku 1954 hnízdí 2 páry, i když nalezeno bylo vždy jen 1 hnízdo. Další hnízdní lokalitou je Rejvíz, kde Hejl zaznamenal v roce 1959 hnízdo na smrku. U Mikulovic (polesí Mikulovice) kontrolovali Ašmera & Hejl od roku 1956 hnízdo na buku a od roku 1964 další hnízdo na jiném buku (Hudec et al. 1966). Balát (1953) uvádí v letech 1946-1950 hnízdo u Vrbna pod Pradědem na smrku, dle Zlámala se pár zdržoval pravidelně kolem roku 1954 u Železné (polesí Železná-Bílý potok), hnízdo ale nebylo dohledáno (Hudec et al. 1966). V revíru Vidly a okolí bylo v červenci 1948 pozorováno až 16 jedinců, tedy cca 3 rodiny (Balát 1953). Volf (1956) pozoroval 26. 7. 1955 pár u Světlé (BR), Pola pozoroval 26. 6. 1957 1 ex. u Horní Lipové (Hudec et al. 1966), obě pozorování mohou pocházet jak z území CHKO, tak i mimo něj (pozn. autorů). Pro území CHKO uvádí Hajný (1991) 10-15 párů, s mírně vzestupným trendem, Hajný & Baláž (1992) pak 12 registrovaných hnízdních lokalit (hnízd obsazených, neobsazených, starých hnízd a hnízdišť a pravděpodobných hnízdišť), s odhadem 10-12 párů. Pro PO Baláž & Hajný (2002) zmiňují 2-3 páry, Hajný & Hora (2010) 6-9 párů. Ohrožen je především velkoplošnou těžbou, likvidací starých porostů, rušením na hnízdišti (Hajný 1991). Čáp bílý (Ciconia ciconia) Hajný (1991) uvádí 6 hnízdišť v níže položených částech CHKO. Baláž & Hajný (1992) pro území CHKO a Hajný & Hora (2010) pro PO zmiňují 5 párů. Včelojed lesní (Pernis apivorus) O hnízdění u Železné u Vrbna pod Pradědem se zmiňuje Köhler (1934). Balát (1953) uvádí tento druh z Jeseníků jako vzácný, stejně tak Hajný (1991), který zmiňuje pouze dvě pozorování z let 1982 a 1986 v hnízdním období u Mikulovic; hnízdění však doposud prokázáno nebylo. Baláž & Hajný (1992) pro celé území CHKO uvádějí 1-2 páry, pro PO Baláž & Hajný (2002) 1-2 páry, Hajný & Hora (2010) 1 pár. Moták pilich (Circus cyaneus) Na možné historické hnízdění 1 páru upozorňuje Balát (1953), a to pozorováním lovící samice 10. 7. 1949 u Ovčárny. Hajný (1991) zmiňuje nedoložené hnízdění v roce 1985 nad Dětřichovem u Jeseníku, kde byl pozorován pár během toku a poté ještě 2x lovící samice v hnízdním období. Baláž & Hajný (1992) uvádějí pro CHKO 1 pár. Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Köhler (1934) na základě dotazníkové akce uvádí pro rok 1933 (z území CHKO) následující historická hnízdiště a počet párů: Lipová 1, Adolfovice 1-2, Domašov 1, Dětřichov 1, Česká Ves 1, Mikulovice 1, Rejvíz 2, Heřmanovice 3, Železná 2. Druh v současnosti hnízdí ve vhodných biotopech po celém území CHKO (Hajný 1991). Krahujec obecný (Accipiter nisus) Balát (1953) výskyt tohoto druhu hodnotí jako velmi hojný. Hajný (1991) uvádí nižší početnost než u jestřába lesního, v kvadrátu 5769 zmiňuje v roce 1990 hnízdění dvou párů, z nichž jeden byl prokázán u Kurzovní chaty na horní hranici lesa. Káně lesní (Buteo buteo) Poměrně početně hnízdící druh, jak v minulosti (Balát 1953), tak i v současnosti. ~ 20 ~

Orel skalní (Aquila chrysaetos) Hudec et al. (1966) uvádějí na základě sdělení lesníka Švestky hnízdění 1 páru v roce 1945 (nebo 1946) v oblasti Keprníku, hnízdo na skále bylo vybráno, v Lázních Jeseníku se nachází vycpaný ex. 1 mláděte. Poštolka obecná (Falco tinnunculus) Balát (1953) uvádí poštolku obecnou jako místy hojnou, místy řídkou. Havlín & Lelek (1957) uvádí pozorování 30. 6. 1954 z Pradědu, Hudec et al. (1966) zmiňují pozorování 2 ex. 20. 8. 1963 Kondělkou. Ostříž lesní (Falco subbuteo) Historicky na území CHKO vzácný druh, Hudec et al. (1966) zmiňují pouze pozorování Havlína & Lelka (1957) u Vernířovic (500-600 m n.m.). V roce 1991 byl pozorován pár v Domašově během toku, a později i jednotlivě, hnízdění nebylo prokázáno nálezem hnízda (Hajný 1991). Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Nejstarší zpráva o hnízdění sokola pochází od Kolenatiho (1859) v oblasti Kotlu na Pradědu (Hudec et al. 1966). Zprávy o hnízdění z první poloviny 20. století shrnují Köhler (1934), Balát (1953). V první polovině 20. století byl sokol na území CHKO pravidelně a relativně početně hnízdí druh v počtu asi 13 párů (viz níže). Hudec et al. (1966) na základě literárních údajů zmiňují následující obsazená hnízdiště: 1) Domašov 1 pár (Köhler), v roce 1955 hnízdění na skále (Kozák), poslední hnízdění zaznamenáno v roce 1959 (Švestka). 2) Adolfovice 1 pár hnízdí v údolí potoka Hlučáku (Köhler). 3) Heřmanovice hnízdí 1 pár (Köhler), Opluštil nalezl v roce 1953 na Orlíku hnízdo na skále se zbytky hnízda loňského, hnízdění zřejmě na tomtéž hnízdě proběhlo i v roce 1954 (Zlámal). 4) Železná u Vrbna po dobu 10-ti let hnízdění na skalní stěně (Köhler), v roce 1932 neúspěšné hnízdění uhynulá mláďata, v roce 1933 pár pozorován, ale hnízdo nebylo nalezeno, Zlámal uvádí hnízdění v revíru Bílého potoka. V okolí Pradědu byla známa minimálně 4 hnízdiště, viz dále. 5) Sokolí kámen do roku 1954 každoroční hnízdění (Popelka), v roce 1953 zde vyvedena 3 mláďata (Balát). 6) Vysoký vodopád v roce 1949 nalezeno hnízdo s 1 mládětem (Kratochvíl), jedná se o pravidelné hnízdiště (Novák), zřejmě toto hnízdo po vyvedení mláďat v roce 1949 zmiňuje i Svoboda. Kolenati v roce 1859 zmiňuje hnízdění v Kotlu, později již nepotvrzené. Kratochvíl uvádí pozorování sokolů v Divokém dole v roce 1949, bez prokázaného hnízdění. 7) Kouty nad Desnou v okolí uvádí hnízdění až 5 párů Šnajdr (1947). Zřejmě již počátkem druhé poloviny 20. století sokoli začali rychle ubývat v důsledku obecně známých příčin kontaminace potravního řetězce rezidui pesticidů na bázi chlorovaných uhlovodíků. Ústup sokolů byl tak rychlý, že v období mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1973-1977 nebylo v celé ČR hnízdění prokázáno (Šťastný et al. 1987, Šťastný et al. 1996). Z Jeseníků je známo prokázané, ale neúspěšné hnízdění z roku 1979 (Šťastný et al. 1987, Hajný & Baláž 1992). V důsledku neblahé situace byl v Jeseníkách zahájen projekt Falco peregrinus v Jeseníkách, který řešil problematiku ochrany sokola stěhovavého na území CHKO průzkum tradičních historicky známých hnízdišť, zabezpečení hnízdišť, umělé vypouštění odchovaných sokolů v zajetí vypuštění prvních ptáků odchovaných v zajetí plánováno na rok 1995 (Hajný & Baláž 1992). Vzhledem k rozsáhlým záchranným opatřením v Německu a jiných zemích dochází i u nás v průběhu 80. let 20. století k nárůstu pozorování sokolů v hnízdním období. Šťastný et al. (1996) pro období mapování hnízdního rozšíření ptáků 1985-1989 uvádí pro území CHKO Jeseníky 3 kvadráty s pravděpodobným hnízděním. Po řadě let bylo prokázáno hnízdění ~ 21 ~

v roce 2001 nálezem hnízda, dle odečtu kroužku hnízdící samice byla kroužkována 11.5.1999 na lokalitě Schmilka (Německo, Labské pískovce) jako mládě na hnízdě (pullus). V dalších letech sokol hnízdí v CHKO již každoročně. Počet hnízdících párů sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v CHKO Jeseníky (Pospíšil). prokázané hnízdění úspěšné neúspěšné pravděpodobné hnízdění ~ 22 ~ obsazené lokality celkem počet zjištěných mláďat 2001 1 0 0 1 2 2002 1 0 1 2 3 2003 0 2 0 2 0 2004 2 0 0 2 6 2005 2 1 0 3 4 2006 3 1 0 4 6 2007 3 2 0 5 7 2008 6 1 0 7 14 2009 2 3 0 5 7 2010 6 1 1 8 18 celkem 26 11 2 39 67 prokázané úspěšné hnízdění = hnízdo dohledáno; kontrolována snůška; vyvedená mláďata prokázané neúspěšné hnízdění = hnízdo dohledáno; kontrolována snůška; nevyvedená mláďata pravděpodobné hnízdění = obsazená lokalita; nedohledáno hnízdo obsazené lokality celkem = součet všech obsazených lokalit počet zjištěných mláďat = prokazatelně zjištěný počet mláďat Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Populace jeřábka v CHKO je stabilizovaná, s mírně vzestupným trendem, obsazuje všechny vhodné lokality až na hranici lesa. Pro skrytý způsob života je často obtížné zjistit jeho početnost. Ohrožuje jej zejména šíření turistiky na tokaniště (Hajný 1991, Hajný & Baláž 1992). Kostroň et al. (1969) uvádějí pro rok 1966 na základě vlastního průzkumu a informací pracovníků lesních závodů pro Hrubý Jeseník odhad 200 ex., s jádrovými lokalitami výskytu ve žlebech přítoků Bělé, Hučivé a Divoké Desné, Merty a dále v komplexu Mravenečníku a na jižních svazích hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, přičemž polovina odhadovaného stavu se nacházela v porostech LS Loučná nad Desnou (Hajný & Hora 2010). V NPR Praděd je početnost odhadována na 10-15 párů, pro celé území CHKO na 40-50 párů (Baláž & Hajný 1992). Na základě analýzy stavu a rozsahu biotopů byl počet jeřábka pro PO Jeseníky odhadnut na 60 párů (Baláž & Hajný 2002), po realizaci monitoringu v letech 2005-2007 upřesněn na 100 párů. Zvýšení počtu párů lze přičíst zejména lepším znalostem o výskytu druhu a získávání dat od lesního personálu, ale také zlepšení stanovištních podmínek (Hajný & Hora 2010). Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Hajný (1991) uvádí recentní výskyt ještě několika desítek ptáků zejména v hřebenové části, zmiňuje zánik tradičních tokanišť na Rejvízu a Branné. Hlavní faktory ústupu nejsou jednoznačně známy zřejmě vyrušování během turistiky a sběru lesních plodů, změny v prostředí (likvidace starých porostů), podobně Hajný & Baláž (1992). Baláž & Hajný (1992)

pro NPR Praděd uvádějí 15-20 samců, pro celé území CHKO 20-25 samců. Přestože Baláž & Hajný (2002) pro PO odhadovali populaci do 5 samců, poslední tetřívek byl pozorován v roce 2002. V současnosti se druh na území CHKO Jeseníky nevyskytuje (Hajný & Hora 2010). Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Hajný (1991) zmiňuje výskyt do 10 ex?, pozorováni již pouze dospělí jedinci (Drozd, Říha, Hajný), což vypovídá o tom, že již zřejmě nedochází k reprodukci. Faktory ústupu jsou obdobné jako u tetřívka, podobně Hajný & Baláž (1992). Baláž & Hajný (1992) pro NPR Praděd uvádějí 1-2 samce, pro celé území CHKO 2-5 samců. Přestože Baláž & Hajný (2002) pro PO odhadli populaci na 1-6 samců, druh se v současnosti zřejmě na území CHKO nevyskytuje (Hajný & Hora 2010). Koroptev polní (Perdix perdix) V Jeseníkách lze pozorovat přesun koroptve z nižších poloh do podhůří, kde nachází nerušené prostředí, zjišťována je i na horských holích Praděd, Vysoká hole (Hajný 1991, Bureš & Václavíková 1996). Pro stanovení početnosti chybí dostatek podkladů, na jesenické straně bylo zjištěno pět lokalit výskytu s průměrem 6 ex./hejno (Hajný 1991). Křepelka polní (Coturnix coturnix) Obdobný charakter výskytu jako u koroptve polní, vystupuje max. do 800 m n.m., její stavy jsou znatelně nižší cca 20 hnízdících párů? (Hajný 1991). Jeřáb popelavý (Grus grus) V letech 2009-2010 na Rejvízu prokázal hnízdění nálezem hnízda Hajný, v obou letech byla snesena 2 vejce a vyvedena 2 mláďata. Chřástal polní (Crex crex) Hajný (1991) uvádí pro CHKO Jeseníky cca 20 hnízdících párů, s výrazným kolísáním početnosti volajících samců v jednotlivých letech. Např. na tradičním hnízdišti Adolfovice- Filipovice bylo v roce 1987 zjištěno 8 samců, v následujícím roce pouze 2 samci. Baláž & Hajný (1992) odhadují pro celé území CHKO 30-40 párů (volajících samců). Během průzkumu v roce 1995 bylo na území CHKO zaznamenáno 93 volajících samců, přičemž v několika dalších letech se počet volajících samců pohyboval kolem 100 a více. Většina populace byla soustředěna do lokalit začleněných do PO Jeseníky (Hajný & Hora 2010). Baláž & Hajný (2002) odhadují pro PO Jeseníky do 60 volajících samců, během monitoringu v roce 2005 došlo ke snížení počtu na 45 volajících samců, po tomto roce však stavy opět vzrostly (Hajný & Hora 2010). Kulík hnědý (Eudromias morinellus) Hudec et al. (1966) shrnuje záznamy kulíka hnědého z Jeseníků. První historický údaj o možném hnízdění na Pradědu zmiňuje Kolenati (1859), který ho zde velmi vzácně pozoroval v severovýchodní (slezské) části Hrubého Jeseníku, zatímco na moravské části byl zapuzen pastvou dobytka. Hudec et al. (1966) dále zmiňují záznam 1 kulíka hnědého v roce 1890 Rzehakem, který jej pozoroval při výstupu z Karlovy Studánky na Praděd na cestě vedoucí na Vysokou holi; kulík poté odlétl směrem k Pradědu. Dornbusch & Dornbusch (1977) kulíka pozorovali na Vysoké holi v letech 1975-1977: 2.8.1975 pozorováni 2 ex., 5.8.1976 pozorováni 3 ex. (patrně mladí ptáci), 4.-6.8. zaznamenán jeho hlas. Hnízdění kulíka v roce 1985 prokázal na Pradědu Weber (1985), který 14.6. pozoroval 150 m SV od věže Pradědu 2 volající jedince, kteří pak odlétli k Vysoké holi; 25.7. pozoroval u terénní stanice MOS pod Pradědem 1 poletujícího a volajícího jedince asi 30 m vysoko, který poté odlétá k Vysoké ~ 23 ~