Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Východisko co platí pro dvousektorový model: HDP = C+ I HDP = C + S (podstatné) C + I = C +S I = S Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Důchod 0 300 500 700 900 1100 1300 1500 2000 Spotřeba 100 340 500 660 820 980 1140 1300 1700 Úspory -100-40 0 40 80 120 160 200 300 Kontrolní otázky 1. Jak je možné, když domácnosti nemají žádný důchod utrácejí (v prvním sloupci 100), kde na to berou? 2. Jak se nazývá tato spotřeba, jaká je její výše, jak je možné ji matematicky interpretovat? 1. Financují z dřívějších úspor. 2. Jedná se o autonomní spotřebu, její výše je 100, matematická interpretace Ca = Sa 1
vypočtěte a, b, c, d, e, f, g HDP 500 1000 d 2000 Spotřeba 500 b 1300 1700 Úspory a 100 200 f Plánované 200 c 200 g investice Neplánované investice -200-100 e 100 HDP 500 1000 1500 2000 Spotřeba 500 900 1300 1700 Úspory 0 100 200 300 Plánované investice Neplánované investice 200 200 200 200-200 -100 0 100 Dvousektorový model ekonomiky, je dána funce: S = -500 + 0,1YD C = 500 + 0,9YD Vyjádřete funkci C Dvousektorová ekonomika je charakterizována spotřební funkcí S = -400 + 0,1 YD a plánovanými investicemi Ip = 650. Vypočtěte: a) výši jednoduchého výdajového multiplikátoru b) výši rovnovážného HDP a) Výpočet jednoduchého výdajového multiplikátoru: 1/(1 c) = 1 /(1 0,9) = 1/0,1 = 10 2
b) Výpočet výše rovnovážného HDP: a) vypočten výdajový multiplikátor = 10 : HDP = 1/(1 c) x (Ca + Ip) = 10 x (400 + 650) = 10 x 1050 = 10 500 Při rovnovážném HDP lze říci, že neplánované investice jsou: a) Vždy kladné b) Vždy nulové c) Vždy záporné d) Nelze jednoznačně určit, která z následujících možností je správná. b) Vždy nulové Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky vykázal deficit ve výši 50 mld. Kapitálový účet přebytek 0,5 mld., finanční účet vykázal přebytek 60 mld. Chyby a opomenutí jsou nula. Dáno: BÚ = - 50; KÚ = 0,5; FÚ = 60, Chyby = 0 R =? Východiska: 1. Vzorec PB = BÚ + KÚ + FÚ + Chyby + R 2. PB = 0 Dosazení: 0 = - 50 + 0,5 + 60 + 0 + R R = 10,5 3
Téma cvičení Monetární politika Multiplikace depozit Pojetí peněz Historie a vývoj peněz Funkce peněz Historie a vývoj peněz Barterová směna Komoditní peníze Papírové peníze Depozitní peníze Barterová směna výměna zboží za zboží značně komplikovaná vysoké transakční náklady = náklady na směnu zboží Komoditní peníze některé typy zboží (sukno, víno, kožešiny, ) sníženi transakčních nákladů problém různá hodnota zboží - dělitelnost peněz drahé kovy (zlato, stříbro) mince udržovaly si svou hodnotu, snadná dělitelnost Papírové peníze Zlato specializované úschovně (prvni soukromé banky) Zlato dlužni úpis papírové bankovky Centralizace vydáváni bankovek CB Bankovky kryté zlatem Státovky (vznik z rozhodnuti vlady) - mimořadné výdaje V současnosti bankovky nejsou kryte zlatem, přijímání bankovek nařízeno zákonem, zákonné platidlo. 4
Depozitní peníze bezhotovostní peníze depozitní peníze účty v bankách platební karty, bezhotovostní platby Funkce peněz 1. Prostředek směny (základní funkce směna statků a služeb) 2. Zúčtovací jednotka (ceny statků a služeb) 3. Akumulační prostředek (uchování bohatství, likvidní peníze) Nabídka peněz Poptávka po penězích ----------------------------- Cena úvěru - úrok Trh peněz Nabídka peněz zvyšování, snižování nabídky peněz rozhoduje centrální banka Peněžní zásoba Peněžní zásoba je množstvi peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový, dvoustupňový) Centrální banka (její funkce: emisní, vrcholový subjekt měnové politiky, banka bank, regulace a dohled bankovního systému, banka státu vlády, správce devizových rezerv, reprezentant vlády v měnové oblasti) 5
Podstata monetární politiky Monetární politika znamená ovlivňování ekonomiky prostřednictvím peněžního trhu. Nositelem monetární politiky je centrální banka, většinou nezávislá na vládě státu. Základní cíl centrálních bank, tedy i měnové politiky udržovat cenovou stabilitu nízkou míru inflace. Nástroje monetární politiky Nástroje monetární politiky se rozdělují na: přímé nepřímé Přímé nástroje monetární politiky Přímé nástroje jsou využívány pouze sporadicky a dočasně. Mají charakter administrativních opatření. Lze je využít plošně (vůči všem bankám) či adresně (vůči jedné bance nebo skupině bank) Jedná se: o regulaci investiční aktivity stanovením úvěrového stropu (absolutní nebo relativní limity) závazné limity úrokových sazeb. Nepřímé nástroje monetární politiky Působí neadresně, tržně a celoplošně. Jsou využívány mnohem častěji. Mezi základní nepřímé nástroje Centrální banky patří: operace na volném trhu, politika diskontní sazby, povinné minimální rezervy. Hodnocení nepřímých nástrojů monetární politiky Mají přímé účinky na zprostředkující cíle jako jsou rezervy, nabídka peněz a úrokové sazby. Všechny tyto operace jsou však zaměřeny na ovlivnění konečných cílů jako jsou inflace, reálný HDP a nezaměstnanost. Operace na volném trhu Jedná se o nákup a prodej státních cenných papírů centrální bankou na finančním trhu. Jestliže centrální banka prodá státní cenné papíry odčerpá část z nabídky peněz, čímž dochází k poklesu bankovních rezerv a ke zdražení peněz, což oslabí poptávku po úvěrech a v závěru agregátní poptávku. Nákup státních cenných papírů má opačné účinky, růst bankovních rezerv, zlevnění peněz a úvěru, růst agregátní poptávky. 6
Politika diskontní sazby Centrální banka může obchodním bankám poskytovat úvěry, což také souvisí s emisní funkcí centrální banky. Poptávku po úvěrech a výši diskontní sazby ovlivňuje centrální banka. Vysoká diskontní sazba představuje tzv. drahé peníze, která snižuje poptávku po úvěrech od CB. Nízká diskontní sazba má opačný účinek. Od diskontní sazby CB jsou ovlivňovány všechny ostatní úrokové sazby. Zvýšení diskontní úrokové sazby zvýší všechny ostatní sazby a snížení diskontní sazby má opačný účinek. Povinné minimální rezervy Obchodní banky mají stanovené zákonem držet část svých aktiv na běžném účtu u centrální banky. Tyto rezervy jsou stanoveny jako procento z depozit obchodních bank. Zvýšení povinných minimálních rezerv zapříčiní zdražení peněz (politika těžko dostupných peněz), čímž dochází ke snížení poptávky po úvěrech a zpomalení ekonomického růstu. Snížení míry depozit má opačný účinek na ekonomický růst. Typy monetární politiky Centrální banka provádí monetární politiku pomocí dvou typů: expanzivní, restriktivní. Expanzivní monetární politika Cílem expanzivní monetární politiky je zvyšování nabídky peněz a stimulace agregátní poptávky. zvyšování nabídky peněz CB snížení povinných minimálních rezerv snížení diskontní sazby odkup státních cenných papírů emise bankovek Expanzivní monetární politika v krátkém období - grafická interpretace Expanzivní monetární politika v dlouhém období - grafická interpretace 7
Restriktivní monetární politika Restriktivní monetární politika - grafická interpretace snižování nabídky peněz prostřednictví snížení peněžní zásoby např. prodej vládních cenných papírů cíl restriktivní monetární politiky je opačný než expanzivní monetární politiky, tedy snižování nabídky peněz a oslabení agregátní poptávky. Peněžní zásoba a inflace růst peněžní zásoby se v dlouhém období projeví růstem cenové hladiny neboli inflací, v ekonomice se nemění reálný produkt, zaměstnanost nezaměstnanost ani reálné mzdy =>neutralita peněz Kvantitativní teorie peněz Neutralitu peněz vysvětluje tzv. kvantitativní teorie peněz M. V = P. Y M.. peněžní zásoba V.. důchodová rychlost obratu peněz P.. cenová hladina Y.. reálný produkt M x V = P x Y Rovnici využívají monetaristé. Vůdčí osobnost světového monetarismu Milton Friedman tvrdí: Inflace je vždy a všude peněžním fenoménem. Formy měnové politiky Měnová politika aktivistická přizpůsobování měnové politiky cyklickému vývoji ekonomiky Měnová politika stálého pravidla stabilní tempo růstu peněžní zásoby konečný cíl nízká inflace soukromé subjekty nemusí reagovat Měnová politika inflačního cílování udržení inflace v určitém pásmu centrální banka vyhlašuje inflační cíl 8
Problémy měnové politiky past na likviditu (Keynesovo tvrzení) subjekty jsou ochotny držet při dané úrokové míře jakékoliv množství peněz => změna množství peněz v ekonomice nezmění úrokovou sazbu => žádná změna I, Y => neúčinná monetární politika necitlivost výdajů na změnu úrokové míry I, i další soukromé výdaje, nereagují ne pokles úrokové míry => žádná změna Y, u časové zpoždění časový rozdíl od okamžiku prvotního rozpoznání problémů (např. recese) do okamžiku přijetí opatření Multiplikace depozit Proces vzniku peněz - multiplikace depozit (multiplikovaná expanze) Předpoklady: neexistuji přebytečné rezervy všechny peníze nabývají podoby bankovních depozit v daném bankovním systému (neunikaji jako hotovost do oběhu) Jednoduchý depozitní multiplikátor 1 sazba povinných minimalních rezerv (PMR) Udává o kolik se zvětši peněžni zasoba v podobě přirůstku depozitních peněz, zvýší-li se rezervy KB o jednu peněžní jednotku Změna depozit 1 sazba povinných minimálních rezerv x prvotní vklad 9