PhDr. Jan Šplíchal Klinika RHB lékařství VFN a 1. LF UK Praha Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR jan.splichal@lf1.cuni.cz, 224 968 477
Zdravotnická legislativa: Zák. 277/2004 Sb., 72/2011 Sb. Dopravní legislativa: Zák. 361/2000 Sb., 411/2005 Sb., 133/2011 Sb. a 297/2011 Sb., 101/2013 Sb.
Existuje rozpor mezi zákonným předpisem postupu v legislativě zdravotní (Zák. 277/2004 Sb., 72/2011 Sb. ) a dopravní (297/2011 Sb.). Ministerstvům je tento rozpor znám.
Kritéria k posuzování způsobilosti nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel jsou dána Zákonem 277/2004 Sb. (přílohou) v platném znění: Přehled změn, který přinesl Zákon 72/2011 Sb., pěkně zpracovali praktičtí lékaři:
Od roku 2004, kdy vešla v platnost kvalitní zdravotnická legislativa, týkající se kritérií způsobilosti nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel, již nemají v posuzování místo zlaté hlavičky lékařů ani klinických či dopravních psychologů, které vše ví nejlépe a vyspekulují, zda řidič způsobilý je nebo není. V právním státě, jímž se postupně chceme stát, je toto řešeno legislativou. Postup je: KVALITNÍ, ŘÁDNÉ DOPRAVNĚPSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ S LEGISLATIVNÍ NORMOU (277/2004 Sb., normy ps. vyšetření) PŘEDÁNÍ ZÁVĚRŮ LÉKAŘI, KTERÝ ROZHODNE
Konkrétně v případě ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU a ZÁVISLOSTI NA POŽÍVÁNÍ PSYCHOAKTIVNÍCH (PSYCHOTROPNÍCH) LÁTEK, LÉČIV NEBO JEJICH KOMBINACÍ (TOXIKOMÁNIE) je aktuálně platná formulace v zákoně (příloha 277/2004 Sb. ve znění 72/2011 Sb.) následující:
Lékař, který posuzuje tato hlediska, potřebuje tak jako v řadě jiných případů (neurologie, psychiatrie, interna ) často vyšetřit STAV KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ pacienta (jsou deteriorovány?, nespolehlivě fungují?, jsou výkony pod hranicí požadované normy?) a STAV OSOBNOSTI (je není nadměrná agresivita?, nezdrženlivost nedostatečné zvládání emocí a impulsů?, deprese event. suicidální tendence? atd.). Toto zprostředkuje DOPRAVNĚPSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ. Jeho struktura není k veliké škodě věci dosud uzákoněna, ale je dlouhodobě propracovávána, a zároveň ZÁVAZNĚ DOMLUVENA (Normy ÚSMD + ADP, NEPODKROČITELNÉ MINIMUM ZÁVAZNÉ STANDARDY ADP + AKP SRBY 2006). Struktura dopravněpsychologického vyšetření není tedy jakousi libůstkou ADP ČR, používanou v konkurenčním boji, ale je desítky let propracovávaným a mezi dopravními a klinickými psychology závazně domluveným standardem.
I) - KOGNITIVNÍ FUNKCE 1) MENTÁLNÍ výkonnost, kapacita, INTELEKT a) Kvantitativní hledisko vyloučit retardaci: b) Kvalitativní hledisko vyloučit poruchu myšlení (v souvislosti s neurologickým nebo psychiatrickým onemocněním, osobnostní nebo behaviorální poruchou): a) zrychlení, zpomalení, záraz, výpadky b) ulpívavé, zabíhavé, nevýpravné c) zmatené, roztříštěné, inkoherentní d) autistické, paralogické, bludné 2) Psychologická složka VNÍMÁNÍ (ne zrak, sluch atd. v lékařském smyslu, ale kvalita vnímání a zpracování informací v psychologickém smyslu) 3) PAMĚŤ (minimálně vizuální a akustická, krátkodobá provozní a dlouhodobá) 4) Koncentrace POZORNOSTI (delší cca ½ hod. nepřetržité vyšetření, popř. kombinace vyšetření papír tužka a přístrojového). 5) Rychlost, správnost přesnost a vytrvalost spolehlivost REAKCÍ. Nejméně ½ hod. nepřetržité vyšetření reakcí HK a DK na kombinované (vizuální a akustické) podněty s rostoucí komplexností a rychlostí (WDG). Uvedená kognitivní vyšetření konstatují resp. vyloučí kognitivní poruchy rozmanité etiologie u různých neurologických, psychiatrických, interních event. dalších onemocnění a stavů (např. u demencí, ve stáří, u psychóz, neuróz, záchvatových onemocnění, bolestí, poruch spánku, závislostí na alkoholu drogách lécích, po úrazech a operacích atd.)
II) OSOBNOSTNÍ FUNKCE Nestačí jen tak obecně vyšetření osobnosti (typu 1 dotazník např. EOD + 1 projektivní např. zkrácený Lüscher), čímž je osobnost vyšetřena. V zásadě by měly být A) POTVRZENY VYLOUČENY OSOBNOSTNÍ ZMĚNY POJÍCÍ SE S INTERNÍMI + NEUROLOGICKÝMI + PSYCHIATRICKÝMI NEMOCEMI, JAK JE JMENUJE Vyhl. 277/2004 Sb. B) POTVRZENY VYLOUČENY OSOBNOSTNÍ ZMĚNY, JEŽ NEJSOU NEMOCÍ NEBO SOUČÁSTÍ NEMOCI DLE 10.MKN, ALE KONTRAINDIKUJÍ PROBLEMATIZUJÍ ŘÍZENÍ A JSOU UVEDENY Vyhl. 277/2004 Sb. Tj. : - Osobnostní poruchy pojící se s demencemi - Osobnostní poruchy a poruchy chování pojící se s dalšími organickými změnami CNS (poúrazové, po operaci mozku, toxické, po hypoxii a difúzním axonálním poranění atd.) - Osobnostní poruchy a poruchy chování pojící se se schizofrenií, schizotypní poruchou, akutními a přechodnými psychotickými poruchami, schizoafektivní poruchou, trvalou duševní poruchou s bludy, indukovanou poruchou s bludy, či jinými neorganickými psychotickými poruchami - Osobnostní poruchy a poruchy chování způsobené nemocí, úrazem nebo neurochirurgickou operací - Osobnostní poruchy a poruchy chování pojící se se stářím - Vady osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability. - Postencefalitický syndrom (stavy po zánětlivých onemocněních mozku) - Závažné neurotické poruchy a behaviorální syndromy - Poruchy osobnosti a chování u dospělých - Závažné poruchy psychického vývoje - Poruchy v souvislosti se závislostí na alkoholu, drogách či lécích.
Psycholog tedy v oblasti dopravní psychologie NENÍ POSUZUJÍCÍM ODBORNÍKEM, KTERÝ MÁ POSLEDNÍ SLOVO, ale je NEOPOMENUTELNÝM ODBORNÍKEM, KTERÝ PROVÁDÍ ŘADU VYŠETŘENÍ, KTERÁ NIKDO JINÝ PROVÉST NEUMÍ A NENÍ K TOMU KOMPETENTNÍ. Právě v oblasti závislosti na alkoholu, drogách či lécích psycholog může být a často je jazýčkem na vahách : stanoví, zda a jak moc je již poškozen: -Intelekt -Koncentrace pozornosti (specifická alespoň ½ hod. trvající zkouška) -Pracovní a deklarativní paměť (sémantická a epizodická), výbavnost, pohotovost -Reakce (specifické přístrojové vyšetření) -Osobnost, osobnostních funkcí specificky vzhledem k povaze zdravotních problémů (onemocnění, syndromů) ve shodě s 10.MKN a Zákonem 277/2004 Sb. resp. 72/2011 Sb.
Spolupráce psychologa s lékařem: Posuzujícím lékařem je VŽDY praktický lékař (registrující). Psycholog s ním buď přímo spolupracuje, a vyšetření řidiče je společným zadáním pro oba (polikliniky, nemocnice, velké dopravní podniky apod.), Nebo je psychologické vyšetření pro posuzujícího lékaře pomocným vyšetřením, které si vyžádá (stejně jako vyšetření lékařem specialistou). Psycholog a lékař specialista -buď posílají své výsledky praktickému lékaři (jak to funguje odjakživa) podle Zák. 277/2004 Sb. resp. Zák. 72/2011 Sb. -nebo posílají své výsledky (hlášení o nezpůsobilosti řidiče) rovnou obecnímu úřadu (podle Zák. 297/2011 Sb.) což se však v praxi téměř neděje, většinou jsou závěry posílány praktickému lékaři a ten zařídí další. Dalším nezbytným krokem ke kvalitě dopravněpsychologických vyšetření je legislativní stanovení jejich povinné (nepodkročitelné) struktury. Zohledněna přitom musí být jak specifika dopravní, tak zdravotní; určitou výhodu přitom mají, dle zahraničních zkušeností, specializovaná centra.