Vývoj průměrné nominální a reálné mzdy v letech

Nominální mzdy - index 1) Spotřebitelské ceny - index 1) Reálné mzdy - index 1) Vývoj průměrné nominální a reálné mzdy v letech 1989-2000 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 3169 3286 3792 4644 5817 6894 8172 9676 10691 11693 12968 13491 100 103,6 115,4 122,5 125,3 118,5 118,5 118,4 110,5 109,4 108,2 106,6 100 109,7 156,6 111,1 120,8 110 100 94,5 73,7 110,3 103,7 107,7 108,6 108,8 101,9 98,8 Pozn.: 1) stejné období minulého roku = 100 Pramen: Spěváček, V. Transformace české ekonomiky. Praha: LINDE, 2002. 109,1 108,8 108,5 110,7 102,1 103,9 106 102,6

Hrubé mzdy podle vzdělání a pohlaví (% průměrné mzdy) Vzdělání Celkem Muži Ženy 1988 1992 1996 1988 1992 1996 1988 1992 1996 Základní 90,50 75,70 69,60 90,50 81,00 73,00 93,10 80,30 74,60 Vyučení 95,40 92,90 87,60 95,40 90,30 85,90 93,90 85,20 81,80 Středoškolské 101,40 103,70 106,90 102,20 104,50 110,30 104,30 112,60 112,70 Vysokoškolské 134,00 144,00 164,70 124,60 140,00 161,30 133,10 145,40 160,70 Celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 V % celku 100,00 100,00 100,00 115,30 119,30 116,40 79,60 77,80 81,70 Pramen: Večerník,J. Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998. Praha: Academia 199, s. 118

Změny v odstupňování mezd podle vzdělání mezi lety 1988 a 1997 1988 1997 Stupeň vzdělání Hrubá nominální mzda Relace mezd podle vzdělání v % 1) Hrubá nominální mzda Relace mezd podle vzdělání v % 1) Základní 2674 100 9112 100 Střední bez maturity, vyučení 3292 123 11396 125 Střední s maturitou 3290 123 13629 150 Vysokoškolské 4235 158 22016 242 Pozn: 1) základní vzdělání = 100% Pramen: Spěváček, V. Transformace české republiky. Praha: Linde, 2002.

Hrubé mzdy podle odvětví (% průměrné mzdy) Odvětví 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Průmysl 104,40 103,80 103,60 103,50 101,30 99,90 99,70 99,10 100,50 Stavebnictví 111,20 109,90 106,60 108,20 112,30 110,60 108,10 105,10 104,90 Zemědělství 108,20 109,60 97,70 91,80 87,70 85,00 84,20 80,70 79,50 Doprava a spoje 106,40 104,60 103,20 99,10 97,50 98,70 100,80 101,80 105,80 Obchod 83,80 85,00 86,20 90,10 88,60 91,60 88,40 87,80 98,10 Zdravotnictví 90,10 92,60 96,60 94,50 95,00 93,90 92,10 93,70 90,00 Školství 89,80 88,10 90,30 90,60 90,30 91,70 90,90 92,90 88,10 Peněžnictví 98,30 102,00 136,90 169,60 177,70 175,20 171,50 169,60 174,50 Správa a obrana 101,30 100,40 105,30 114,60 117,80 120,70 117,60 118,30 110,20 Celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Pramen: Večerník,J. Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998. Praha: Academia, 199, s. 118.

Vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby (%) Předmět Všechny Chudé Rozdíl 1991 1996 1991 1996 1991 1996 Dělnicko-zaměstnanecké domácnosti s dětmi: Mraznička 46,6 50,5 44,9 35,5-1,5-15,0 Automatická pračka 82,3 86,7 78,1 80,3-4,2-6,4 TV Pro barevný příjem 76,7 93,7 69,9 83,3-6,8-10,4 Videorekordér 12,0 41,3 10,2 21,9-1,8-19,4 Osobní počítač 6,5 14,6 3,8 4,0-2,7-10,6 Telefon 35,7 52,1 25,3 30,3-10,4-21,8 Osobní auto 70,4 63,4 58,9 34,6-11,5-28,8 Chata nebo chalupa 12,8 10,0 5,6 1,8-7,2-8,2 Domácnosti důchodců: Mraznička 16,9 31,4 5,9 15,3 11,0-16,1 Automatická pračka 28,7 49,5 14,5 23,3-14,2-26,2 TV Pro barevný příjem 41,0 75,8 20,4 52,0-20,6-23,8 Videorekordér 0,4 7,2 0,0 2,0-0,4-5,2 Telefon 36,7 53,4 20,0 29,3-16,7-24,1 Osobní auto 22,5 30,5 6,7 8,0-15,8-22,5 Chata nebo chalupa 11,8 16,1 2,7 6,7-9,1-9,4 Pramen: Večerník, J. Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998. Praha: Academia 1998, s. 129

Vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby Předmět Počet předmětů na 100 domácností 1985 1989 1990 1991 1992 1993 1994 Chladnička domácí 1) 116 119 118 120 123 125 129 Automatická pračka - - - - 86 88 90 Televizor barevný - - - - 82 84 89 Videorekordér - - - - - - - Osobní počítač - - - - - - - Mikrovlnná trouba - - - - - - - Myčka nádobí - - - - - - - Telefon - pevná linka - - - - 31 32 35 - mobilní - - - - - - - Osobní automobil 2) 53 60 62 61 62 63 64 Motocykl 2) - 30 30 30 29 29 28 Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti. Praha: Sociologické vydavatelství, 2003, s.118. stránky MPSV Vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby (pokračování) Předmět Počet předmětů na 100 domácností 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Chladnička domácí 1) 134 137 141 146 149 153 157 158 Automatická pračka 94 96 99 100 100 101 101 103 Televizor barevný 96 101 105 109 112 116 117 119 Videorekordér 29-36 39 44 48 51 54 Osobní počítač - - - - 14 18 23 27 Mikrovlnná trouba 13-24 31 38 45 52 57 Myčka nádobí 1-2 3 4 6 7 8 Telefon - pevná linka 38 47 59 68 70 70 68 63 - mobilní - - - 7 14 40 72 100 Osobní automobil 2) 65 67 68 69 69 70 70 69 Motocykl 2) 27 27 27 27 25 24 24 23 1) vč. mrazniček 2) dle znění vyhlášky 102/95 Sb. zákonů Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti. Praha: Sociologické vydavatelství, 2003, s. 118, stránky MPSV

Počty žáků a studentů prvního ročníku podle typu škol (v tis.) Typ školy 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 Index 98/90 Střední školy celkem 198,5 173,7 211,2 208,9 172,3 86,8 z toho: gymnázia 26,2 26,4 30,1 27,4 26,9 102,7 SOŠ 51,1 54,5 74,0 78,0 65,5 128,2 SOU 121,2 92,8 107,1 103,5 79,9 65,9 Vyšší odborné školy - - 1,6 3,0 13,2 Vysoké školy 26,8 23,9 33,0 40,5 44,5 166,0 Pramen: Večerník, J. Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998. Praha: Academia, 1998, s 49.

Účast na terciárním vzdělávání podle věku v roce 1994 (%) Země 18-21 let 22-25 let 26-29 let 17-34 let Belgie 40,7 16,5 3,6 13,2 Česká republika 15,9 8,0 2,1 6,6 Dánsko 8,9 22,6 11,2 10,8 Francie 34,2 17,7 4,6 13,6 Německo 10,6 17,0 11,4 9,3 Rakousko 14,2 15,0 8,5 9,0 Průměr zemí OECD 21,1 15,5 6,6 10,8 Pramen: Večerník, J. Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998. Praha: Academia, 1998, s. 51

Názory na platové rozdíly v České republice (v %) Příliš velké Spíše velké Přiměřené Spíše malé Příliš malé n 1992 30,3 39,0 11,7 15,0 4,0 746 1995 44,4 37,1 13,9 3,9 0,7 1194 1999 48,8 40,1 9,6 1,4 0,1 1799 Pramen: Řeháková, B. Vnímané a spravedlivé nerovnosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1999 Leontiefův index spravedlnosti (L) E(L) Příjem 1-3 0,401 4-5 0,426 6-10 0,470 Životní úroveň 1-3 0,385 4-5 0,436 6-10 0,468 Třída nižší nebo dělnická 0,391 nižší střední 0,417 střední 0,445 vyšší střední nebo vyšší 0,526 Současný ekonomický systém přinesl převahu špatného nad dobrým 0,393 stejně dobrého jako špatného 0,447 převahu dobrého nad špatným 0,470 Současný ekonomický systém přinese za 5 let převahu špatného nad dobrým 0,390 stejně dobrého jako špatného 0,438 převahu dobrého nad špatným 0,478 Směrodatná chyba 0,010 0,008 0,009 0,010 0,008 0,009 0,009 0,010 0,009 0,024 0,008 0,008 0,011 0,009 0,009 0,010 Pozn.: Vyšší hodnota L indikuje spravedlivější rozdělování. E je symbol pro aritmetický průměr. Pramen: Řeháková, B. Vnímané a spravedlivé nerovnosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1999 Hodnocení spravedlnosti příjmu profese nízkého statusu Index spravedlnosti Příjem 1-3 4-5 6-10 Životní úroveň 1-3 4-5 6-10 Třída nižší nebo dělnická nižší střední střední vyšší střední nebo vyšší Současný ekonomický systém přinesl převahu špatného nad dobrým -0,409-0,381-0,344-0,424-0,367-0,353-0,425-0,355-0,356-0,287-0,416 Směrodatná chyba 0,011 0,010 0,011 0,012 0,009 0,012 0,011 0,010 0,011 0,024 0,010

stejně dobrého jako špatného převahu dobrého nad špatným Současný ekonomický systém přinese za 5 let převahu špatného nad dobrým stejně dobrého jako špatného převahu dobrého nad špatným -0,366-0,338-0,427-0,370-0,325 0,010 0,013 0,011 0,012 0,012 Hodnocení spravedlnosti příjmu profese vysokého statusu Index spravedlnosti Příjem 1-3 4-5 6-10 Životní úroveň 1-3 4-5 6-10 Třída nižší nebo dělnická nižší střední střední vyšší střední nebo vyšší Současný ekonomický systém přinesl převahu špatného nad dobrým stejně dobrého jako špatného převahu dobrého nad špatným Současný ekonomický systém přinese za 5 let převahu špatného nad dobrým stejně dobrého jako špatného převahu dobrého nad špatným Směrodatná chyba 0.613 0,024 0,502 0,018 0,433 0,020 0,628 0,025 0,487 0,018 0,457 0,022 0,592 0,022 0,531 0,024 0,461 0,019 0,284 0,036 0,626 0,021 0,467 0,019 0,420 0,022 0,621 0,022 0,479 0,022 0,407 0,020

Hodnocení spravedlnosti příjmu profese nízkého statusu: index sprav 1992 1995 IS -0,382-0,332 Směrodatná chyba IS 0,011 0,009 ln(průměr) -0,387-0,340 ln(neshoda) 0,005 0,008 ln(realita) 8,163 8,658 ln(ideologie) 8,544 8,990 Hodnocení spravedlnosti příjmu profese vysokého statusu: index spra 1992 1995 IS 0,120 0,271 Směrodatná chyba IS 0,017 0,016 ln(průměr) 0,089 0,288 ln(neshoda) 0,031-0,017 ln(realita) 9,957 10,661 ln(ideologie) 9,836 10,390 Pramen: Řeháková, B. Vnímané a spravedlivé nerovnosti. Praha: Sociologický ústav AV

vedlnosti (IS) a jeho rozklady 1999-0,355 0,007-0,350-0,005 8,937 9,292 avedlnosti (IS) a jeho rozklady 1999 0,424 0,013 0,434-0,010 11,289 10,865 V ČR, 1999

Průměry proměnné ln (skutečný příjem / zasloužený příjem) pro jednotlivé profese v roce 1992 a 1995 a hodnoty statistiky t pro testování rozdílů mezi uvedenými roky 1992 1995 t Nekvalif. dělník -0,3407-0,2995 2,5114** Zeměděl. dělník -0,4483-0,4259 1,1095 Kvalifik. dělník -0,3884-0,3075 5,9014*** Prodavač -0,3675-0,3002 4,5265*** Vlastník obchodu -0,1371-0,0983 1,5958 Obvodní lékař -0,3633-0,2441 5,5940*** Ministr 0,3222 0,3087-0,4459 Právník -0,1018 0,1452 9,0368*** Soudce Nejv. soudu -0,0106 0,0897 4,1057*** Ředitel podniku 0,0068 0,1797 6,7266*** Majitel továrny 0,1728 0,3776 5,9302*** Pozn.: Symboly *, **, *** označují po řadě významnosti na hladině α, kde 0,01 < α 0,05; 0,001 < α 0,01; α 0,00 Pramen: Matějů, P., Vlachová, K. Nerovnost, spravedlnost, politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000

001.

Spokojenost s příjmem (%) Zcela nespokojen 2 3 4 5 6 Zcela spokojen N 1991 10,9 16,8 15,6 26,5 17,9 8,6 3,6 441 1995 10,5 13,7 15,6 22,4 19,8 12,0 6,0 666 Pramen: ISJP 1991, 1995 Spokojenost s příjmem 2,93 3,29 3,38 3,64 4,24 4,45 4,51 PO MA SL ČR VB USA N Pramen: ISJP 1991 Pozn.: Porovnání České republiky (ČR) s Polskem (PO), Maďarskem (MA), Slovinskem (SL), Británií (VB), Německem (N) a Spojenými státy (USA) a Holandskem (HO) v roce 1991. V pří Německa se jedná pouze o staré spolkové země. Průměry na škále ( 1 - zcela nespokojen, 7 - zcela spokojen). Země spojené čárou se od sebe v p hodnotě dané proměnné neliší. Simultánní porovnání průměrů, Scheffého metoda, α = 0,1. Srovnání vlastního příjmu s příjmy ostatních lidí, s příjmy lidí se stejnou úrovni vzdělání a kvalifikace, s příjmy lidí s podobným zaměstnáním (profesí) Ostatní Stejné vzdělání Podobné zaměstnání Německo Holandsko Velká Británie USA Maďarskk Polsko Slovinsko 41,7 42,5 22,8 29,2 19,0 13,3 16,6 26,2 23,0 18,5 25,8 11,1 10,2 10,9 16,0 18,8 14,2 16,6 6,3 8,0 7,2 Česká republika 11,5 13,1 6,0 Pozn.: Součet procent odpovědí "něco nad průměrem" a "vysoko nad průměrem". Pramen: Matějů, P., Vlachová, K. Nerovnost, spravedlnost, politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000

5,16 HO Velkou řípadě průměrné 0

"Jak důležité pro dosažení úspěchu v životě je mít vysoké vzdělání?" (%) Podstatné Velmi Nepříliš Zcela Důležité důležité důležité nedůležité Celkem Německo 33,5 55,9 9,7 1,2 0,7 100,0 Velká Británie 23,8 50,3 22,8 2,4 0,7 100,0 Rakousko 45,7 46,4 6,5 1,0 0,4 100,0 Maďarsko 10,0 18,5 45,8 21,2 4,5 100,0 Polsko 13,8 50,0 26,4 6,8 3,0 100,0 Československo 14,3 16,0 31,9 29,8 8,0 100,0 Pramen: Machonin, P. Česká společnost v transformaci. Praha 1996, s. 41

Výsledky regresních analýz vliv vybraných proměnných na přirozený logaritmus měsíčního pracovního příjmu z hlavního zaměstnání - koeficienty beta* a hodnota R 2 (% vysvětlené variance) 1978 1984 1993 1999 Pohlaví 0,49 0,41 0,33 0,33 Vzdělání 0,13 0,11 0,15 0,19 Složitost práce 0,10 0,04 0,17 0,13 Postavení v řízení** 0,14 0,14 0,17 0,20 Věk 0,01 0,14-0,04-0,05 Procenta vysvětlené variance (R 2 ) 29,3 28,2 31,2 33,0 *) Čím vyšší je hodnota koeficientu beta, tím větší má ten který faktor vliv na diferenciaci pracovních příjmů **) Od roku 1993 je v této proměnné zabudováno i soukromovlastnické postavení postavení jako činitel zvyšující jednotlivé hladiny postavení v řízení [1978, 1993, 1999] Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické vydava

atelství, 2003, s. 135

Výsledky regresních analýz vliv vybraných promenných na přirozený logaritmus měsíčního pracovního příjmu z hlavního zaměstnání - koeficienty beta * a hodnota R 2 (% vysvětlené variance) 1978 1984 1993 1999 Pohlaví 0,49 0,41 0,33 0,33 Vzdělání 0,13 0,11 0,15 0,19 Složitost práce 0,10 0,04 0,17 0,13 Postavení v řízení ** 0,14 0,14 0,17 0,20 Věk 0,01 0,14-0,04-0,05 Procento vysvětlené variance (R 2 ) 29,3 28,2 31,2 33,0 *) Čím vyšší je hodnota koeficientu beta, tím větší má ten který faktor vliv na diferenciaci pracovních příjmů **) Od roku 1993 je v této proměnné zabudováno i soukromovlastnické postavení jako činitel zvyšující jednotlivé hladiny postavení v řízení [1978, 1984, 1993, 1999] Zdroj:Tuček, 2003 Výsledky regresní analýzy vlivu vybraných proměnných na přirozený logaritmus měsíčního pracovního příjmu z hlavního zaměstnání - koeficienty beta a % vysvětlené variance ze šetření na podzim roku 1999 Koeficient beta Pohlaví 0,29 Vzdělání 0,18 Soukromé vlastnictví 0,17 Odvětví 0,16 Postavení v řízení 0,15 Složitost v řízení 0,11 Vělikost bydliště 0,07 Věk -0,05 Vyčerpaná variance (R 2 ) 35,9% Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické vydavatelství,

, 2003, s. 136

Úroveň čistých pracovních příjmů v kvintilech ekonomicky aktivních * podle klasifikace EGP ** v roce 1993 a 1999 v % PODZAM VO SČBZAM SO ÚŘ KD PNZD 93 99 93 99 93 99 93 99 93 99 93 99 93 99 5 52,8 65,1 54,7 50,0 40,6 38,6 20,1 16,8 7,6 10,0 13,9 9,5 10,4 6,7 4 22,1 9,1 26,1 22,2 20,0 11,8 26,2 22,2 14,7 13,1 25,8 13,7 13,6 12,1 3 5,9 15,2 9,1 17,7 15,1 16,5 24,4 24,4 18,7 31,2 23,6 29,7 22,0 16,7 2 11,8 3,0 7,6 6,0 11,9 18,1 19,7 25,1 30,6 25,8 19,6 23,2 22,0 20,6 1 7,4 7,6 2,5 4,1 12,4 15,0 9,6 11,5 28,4 19,9 17,1 23,9 32,0 43,9 *) Úroveň příjmů je definována rozdělením ekonomicky aktivních, kteří v hlavním nebo vedlejším zaměstnání dohromady odpracují alespoň 35 hodin za týden, na pětiny jejich celkového počtu s příjmy postupně nejvyššími (5) až nejnižšími (1). Čísla v tabulce označují procento té které sociálně ekonomické skupiny, která přísluší k dané pětině (má mzdovou úroveň, která spadá do intervalu její nejvyšší až nižší mzdy). **) PODZAM - podnikatelé se zaměstnanci; VO - vysocí odborníci; SČBZAM - samostatně činní bez zaměstnanců; SO - střední odobrníci, mistři; ÚŘ - řadoví úředníci, rutinní nemanuální pracovníci; KD - kvalifikovaní dělníci; PNZD - pomocí, nekvalifikovaní a zemědělští dělníci. Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické vydavatelst

tví, 200, s. 137

Diferenciace výdělků podle vzdělání 1988 1992 1996 Vysokoškolsky vzdělaní 134 144 165 Maturanti 95 93 88 Vyučení 95 93 88 Lidé se základním vzděláním 91 76 70 Pozn.: Čísla označují odchylku jednotlivých vzdělanostních kategorií od průměru = 100 Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické v

Úroveň čistých měsíčních pracovních příjmů v kvintilech ekonomicky aktivních * podle nejvyššího dokončeného vzdělání v roce 1993 a 1999 v % Základní Vyučen, střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské 1993 1999 1993 1999 1993 1999 1993 1999 Nejvyšší 5,5 1,6 15,7 11,4 20,7 19,3 52,1 46,4 4 9,8 8,1 18,9 14,0 24,4 16,0 23,4 21,9 3 18,5 6,5 21,4 22,9 21,5 25,7 11,4 19,4 2 24,6 17,7 21,0 22,3 20,9 23,2 8,6 8,5 Nejnižší 41,6 66,1 23,0 29,4 12,5 15,8 4,5 3,8 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 ZŠ = 100 % 100,0 100,0 120,3 136,4 132,9 155,5 189,6 217,8 *) Tabulka je konstruována analogicky jako tabulka "EGP" RS = 0,28, 1999 = 0,31 Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologic

cké vydavatelství, 2003, s. 142

Vývoj vztahu průměrné mzdy v Praze ku ostatním regionům ČR za roky 1995-2003 Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2001 Hl. m. Praha 10 520 12541 14 073 15874 17 437 18865 20 800 21682 Ostatní regio 1803 9221 10 130 11001 11819 12535 13545 15296 Praha ku ost 134,8 136 138,9 144,3 147,5 150,5 153,6 141,8 Pramen: do roku 2001 výkaznictví ČSÚ, pracovištní metoda, leteratura: 9, od roku 2001 včetně data strukturálníh Průměrná mzda 30000 25000 20000 15000 10000 10 520 24 833 20 800 21682 18865 17 437 15874 14 073 15296 16794 12541 10 130 11001 11819 12535 13545 9221 265 18051 5000 1803 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2001 2002 2003 Roky Ostatní regiony Hl. m. Praha

3 2002 2003 24 833 26502 16794 18051 147,9 146,8 ho šetření s odlišnou metoditou výpočtu (kurzíva) 26502 18051 2003

Vývoj vybraných ukazatelů v České republice v letech 1993-2005 U k a z a t e l HDP HDP Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti Míra reg. Nezam.podle stávající metodiky Míra inflace Pramen: ČSÚ mld.kč, b. c. %, r/r, reálně %, průměr %, průměr %, průměr %, r/r, průměr 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 - - 1467 1661 1785 1963 2041 2150 2315 2415 2556 2768 2931 - - - 4,2-0,7-1,1 1,2 3,9 2,6 1,5 3,2 4,7 6,0 0,7 0,9 1,1 1,1 1,3 1,9 3,1 4,1 4,2 3,7 3,8 4,2 4,2 2,95 3,29 2,99 3,08 4,28 6,04 8,54 9,02 8,54 9,15 9,90 - - - - - - - - - - - - - 9,19 8,97 20,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 Vývoj nominálního HDP (v mld. Kč) mld. Kč 3000 2500 2000 1500 1000 1467 1661 1785 1963 2041 2150 2315 2415 2556 2768 2931 500 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Roky

Deskritivní charakteristika vstupních proměnných - ekonomicky aktivní osoby 1991 1995 1997 Proměnná Průměr SD Průměr SD Průměr SD EDUC 3,24 1,53 3,43 1,52 3,42 1,51 ISEI 44,85 15,85 43,97 15,36 45,56 14,53 INCOME 2984 1442 6908 3948 9154 7783,00 SUBSTAT 4,77 1,45 5,13 1,61 4,83 1,76 POLOR 6,19 1,98 6,07 1,89 5,97 1,96 Pramen:Matějů, P., Kreidl, M. Rekonstrukce sociálního statusu.praha: Sociologický ústav AV Č Korelační matice - Pearsonovy korelační koeficienty 1991 EDUC ISEI INCOME SUBSTAT POLOR EDUC 1,000 ISEI,679* 1,000 INCOME,191*,123* 1,000 SUBSTAT,247*,215*,389* 1,000 POLOR 0,004 0,010,209*,238* 1,000 *statisticky významný koeficient na hladině 0,05 1995 EDUC ISEI INCOME SUBSTAT POLOR EDUC 1,000 ISEI,723* 1,000 INCOME,305*,259* 1,000 SUBSTAT,415* 0,347*,389* 1,000 POLOR,188*,191*,209*,238* 1,000 *statisticky významný koeficient na hladině 0,05 1997 EDUC ISEI INCOME SUBSTAT POLOR EDUC 1,000 ISEI,728* 1,000 INCOME,320* 306* 1,000 SUBSTAT,368*,354*,326* 1,000 POLOR,125*,137*,082*,163* 1,000 *statisticky významný koeficient na hladině 0,05 Pramen:Matějů, P., Kreidl, M. Rekonstrukce sociálního statusu.praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998

ČR, 1998

Tabulka 1 : Faktorová analýza sociálně-ekonomického statusu ekonomicky aktivn Metoda hlavních komponent, šikmá rotace metodou OBLIMIN 1991 1995 199 SES-CON SES-CON SES-CON SES-CON SES-CON Vyčerpaná variance (v %) 57,2 31,7 63,0 27,8 65,1 Faktorové zátěže před rotací EDUC 0,901-0,136 0,899-0,223 0,896 ISEI 0,878-0,262 0,884-0,289 0,887 INCOME 0,383 0,922 0,545-0,837 0,602 Faktorové zátěže po šikmé rotaci EDUC 0,897 0,067 0,915 0,037 0,923 ISEI 0,925-0,061 0,940-0,034 0,941 INCOME 0,001 0,998 0,008 0,999 0,000 Korelace mezi faktory (po rotaci) 0,153 0,291 Pramen:Matějů, P., Kreidl, M. Rekonstrukce sociálního statusu.praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998

ní osoby, 997 SES-CON 26,1-0,249-0,289 0,798 0,345 0,023-0,021 0,999

Přehled seskupení podle statusových vzorců 1999 v pořadí od nejnižšího k nejvyššímu* Poř.č. Vzorec % Charakteristika sociálního postavení Velikost Konzistence 1. 111 21,6 Nízké ve všech třech dimenzích Velké Konzistentní 2. 112+113 17,8 Nízké vzdělání, bez rozhodování, střední, výjimečně vyšší příjem Velké Inkonzistentní 3. 121+131 3,8 Nízké vzdělání: střední (výjimečně vyšší) rozhodování: nízký příjem Malé Polokonzistentní 4. 122+132 5,8 Nízké vzdělání, střední (výjimečně vyšší) rozhodování: střední příjem Střední Inkonzistentní 5. 123+133 2,3 Nízké vzdělání, střední (výjimečně vyšší) rozhodování: vyšší příjem Malé Inkonzistentní 6. 211 11,5 Maturita, bez rozhodování, nízký příjem Velké Inkonzistentní 7. 212 10,7 Maturita, bez rozhodování, střední příjem Velké Polokonzistentní 8. 223+213 3,9 Maturita, střední, někdy žádné rozhodování: vyšší příjem Malé Inkonzistentní 9. 221+231 2,5 Maturita, střední (výjimečně vyšší) rozhodování, nižší příjem Malé Inkonzistentní 10. 222+232 7,8 Maturita, střední, někdy vyšší rozhodování, střední příjem Střední Konzistentní 11. 311+321 2,1 VŠ, žádné, někdy střední rozhodování nižší příjem Malé Inkonzistentní 12. 312+322 4,6 VŠ, střední (výjimečně vyšší) rozhodování, střední příjem Střední Inkonzistentní 13. 323+313 2,7 VŠ, žádné, někdy střední rozhodování, vyšší příjem Malé Polokonzistentní 14. 332+331 1,0 VŠ, vyšší rozhodování, střední (výjimečně nižší příjem) Velmi malé Inkonzistentní 15. 333+233 1,9 VŠ nebo maturita, vyšší rozhodování, vyšší příjem Malé Polokonzistentní Celkem 100 * Jako inkonzistentní označují vzorce, při nichž odchylka kterýchkoli dvou dimenzí je větší než 1, a dále ty, v nichž se příjem odlišuje od vzdělání o jeden stupeň. Za polokonzistentní považují ty, u nichž se při souladu příjmu a vzdělání odlišuje účast na řízení o jeden stupeň o vzdělání. Označují tak tedy skupiny osob se stejným vzdělání a příjmu, které mají rozdílný stupeň v účasti na řízení. Tento typ rozdílů odpovídá větší příkrosti pyramidy řízení ve srovnání s oválným uspořádáním vzdělání a s ním spjatou distribucí složitosti práce. U vzorce 15 polokonzistence vyjadřuje jistý podíl maturantů v jinak konzistentní skupině. Pramen: Tuček, M. Dynamika české společnosti. Praha: Sociologické vydavatelství, 2003, s. 223