PARDUBICE KAŠPAR 2012
Koncept Cílem našeho projektu pomníku Jana Kašpara je evokovat pocit, jaký zažíval letec Jan Kašpar během svého letu z Pardubic do Chuchle 13. května 1911, kdy on a ptáci byli jediní, kteří byli ve vzduchu. To pro náš návrh znamená soustředit pohled diváka směrem k obloze a to vytvořením vnitřního prostoru, který odstiňuje diváka/návštěvníka od vnějších rušivých prvků. Tento záměr vytváří pocit lehkosti, svobody, ale také nabízí možnost usebrání se do sebe a hledání svých snů. Pohled vzhůru není zatížený okolní zástavbou. Sleduje pouze oblohu lemovanou křivkou hrany obvodu objektu. Divák se uvnitř stává součástí pomníku, nehledí na něj pouze jako na objekt, uvnitř se "stává" "Janem Kašparem", prožívá to, co letec ve vzduchu, pocit volnosti, svobody, nezatíženosti okolím. Objekt rozšiřuje své hranice, diváka nesvírá, otvírá a rozšiřuje jeho pohled a vnímání. Uvnitř nikdy neobsáhne objekt jako celek, vnímá pouze jeho část. Do samotného pomníku vede mírně vzestupná rampa, která též návštěvníkovi pomůže navodit pocit vstupu do jiného, velmi odhmotněného prostoru. Vizuální popis Objekt je tvořený jednou polovinou skořepiny vejčitého tvaru. Vejce je symbolem počátku a sám Kašpar byl jedním z průkopníků nové éry. Vstup dovnitř je tvořený přetáhnutím skořepiny tak, aby uvnitř divák neviděl ven do okolí. Vstup v kombinaci s horní linií tvoří křivku, připomínající vzestupnou spirálu stoupajícího letadla. Vrchní řez je vedený v mírném náklonu, je šikmý, podobně jako horizont vnímaný z letadla, které téměř nikdy není ve vodorovné poloze. To znejišťuje diváka jak při vstupu, tak při jeho návratu do okolního prostoru. Uvnitř mají smysly tendenci vnímat pevný horizont jako vodorovný. Vnitřní prostor je čistý, hladký, barevně připomínající plátno. Při otevření pomníku vzhůru k nebi a ke slunci, bude však v každou denní dobu vnitřní prostor působit jinak, bude záležet na intenzitě slunečního svitu, denní i roční době a oblačnosti. Také je možné pracovat s instalací nočního osvětlení - uvnitř i vně - pomník by tím získal ještě další rozměr a světelnou atmosféru. To vše může být důvodem, proč vstupovat do pomníku opakovaně. Vstup do pomníku bude po lávce, na které bude text JAN KAŠPAR 1883-1927. Památník je samozřejmě koncipovaný tak, aby umožnil vjezd i na invalidním vozíku. 1
Umístění pomníku a jeho nejbližší okolí Samotný pomník je umístěn nikoliv v místě určeném zadáním soutěže, ale v místě, kde bude více viditelný, v těžišti prostoru s nástupní rampou, která je vlastně ukončením Třídy Míru a památník sám je současnou protiváhou Zelené brány. Pomník Jana Kašpara by měl oslovit a přitáhnout náhodné kolemjdoucí. Také proto v pochozí ploše směřují ke středu objektu linky, a to v počtu 121. To odpovídá počtu kilometrů letu J. Kašpara. Pro umístění pomníku preferujeme posun do těžiště prostoru v rozšíření Třídy Míru tak, aby byl pomník ve volném prostoru a při pohledu zevnitř nemohly být vnímány okolní budovy. Kolem pomníku by měly být zasázeny stromy. Ty mohou v budoucnu přesáhnout horizont pomníku, doplňují jeho vizuální působení. Pouze stromy mohou být viditelné nad horizontem, evokují volnou krajinu, nad kterou Jan Kašpar létal. Lze je vnímat jako připomínku přírodních živlů, které by měl člověk v pokoře respektovat. Stromy kolem by měly být v souladu s navrhovanou novou výsadbou na Třídě Míru. Navržené dřeviny jsou stromy dřezovec trojtrnný - Gleditsia triacanthos, které svou velmi jemnou strukturou a vzdušnou texturou vhodně podtrhují působení pomníku a zároveň jsou velmi odolné k městskému znečištění. Pokud už jsou dřeviny pro výsadbu specifikované, lze vysadit samozřejmě i jiný druh listnatých stromů. Samozřejmě je vhodné umístit v okolí, např. pod stromy, městský mobiliář, protože i přes pocity, které má skořepina vzbuzovat, je umístěna ve městě, na velmi rušné ulici, kde by v budoucnu mělo být velmi příjemné se potkávat a trávit čas. "Život" pomníku Jelikož se jedná o objekt, do něhož se dá vstoupit, nastává několik otázek ohledně možné devastace vnitřku pomníku či jeho užívání skateboardisty. Mladí lidé "létající" na svých skateboardech v žádném případě neuráží ani pomník samotný, ani osobu letce Jana Kašpara. Jejich přítomnost je vlastně vítána, možná jsou Jany Kašpary této doby. Skateboardisté jezdící uvnitř objektu jsou první lidé, mající zájem na čistém vnitřním prostoru objektu. Nepředpokládáme, že právě oni by zde zanechávali odpadky. Pro případ sprejování by zde byla umístěna kamera a proveden ochranný nátěr pro snadnou údržbu. Podobně jako např. pomník holocaustu v Berlíně tato sociální funkce přenáší odkaz osobnosti, v tomto případě Jana Kašpara, daleko silněji právě díky rozšíření jeho funkce. Odkaz se stává stále živým. 2
Pomník by tedy měl fungovat jako místo setkávání. Díky zeleni ve svém okolí se jedná o místo, které má odlehčit centru Pardubic, v současnosti bohužel přeplněném obchodními centry. Náš koncept pomníku vytváří vnitřní prostor. Návštěvník se stává živou součástí pomníku, jeho smyslem. Pomník není mrtvý obelisk či skulptura, smyslem pomníku jsou živí lidé a jejich myšlenky, sny, touhy. Rozměry Velikost pomníku je 16 x 11 x 6 metrů. Případným posunem pomníku mimo námi navrhované místo je třeba počítat s nutnou změnou rozměrů pomníku, aby z vnitřního pohledu nerušily okolní budovy. Je tedy nutné počítat s úhlem pohledu diváka vůči okolním budovám. Velikost pomníku vychází z původního konceptu nerušeného výhledu na oblohu. Obvodové stěny musí v maximálně možné míře zastínit pohled na okolní budovy a to lze jen při určité výšce cca šesti metrů. Materiál, realizace, údržba Pomník bude vyrobený z litého betonu do atypického bednění. Kvalifikovaný odhad nákladů na realizaci pomníku a úprav okolí je 5,5 mil Kč bez DPH. Vnitřek bude sametově hladký stěrka nebo nátěr s úpravou pro snadné čištění. Časový harmonogram prací: příprava formy/bednění současně se základy - 3 týdny bednění na místě - 2 týdny lití betonu - 1 týden zrání betonu do 80% pevnosti - 3 týdny demontáž bednění, dokončovací práce - 1 týden úprava okolí + lávka + lavičky + stromy - 2 týdny Údržba standardní, bez zvláštních požadavků. 3